Evaluace projektů financovaných z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Bc. Lucie Havlíková

Transkript

1 Evaluace projektů financovaných z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Bc. Lucie Havlíková Diplomová práce 2012

2

3

4 PROHLÁ ENÍ AUTORA DIPLOMOVÉ PRÁCE Beru na v domí, e: odevzdáním diplomové práce souhlasím se zve ejn ním své práce podle zákona. 111/1998 Sb. o vysokých kolách a o zm n a dopln ní dal ích zákon (zákon o vysokých kolách), ve zn ní pozd j ích právních p edpis, bez ohledu na výsledek obhajoby 1 ; diplomová práce bude ulo ena v elektronické podob v univerzitním informa ním systému, na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, zejm. 35 odst. 3 2 ; podle 60 3 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití kolního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; 1 zákon. 111/1998 Sb. o vysokých kolách a o zm n a dopln ní dal ích zákon (zákon o vysokých kolách), ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 47b Zve ej ování záv re ných prací: (1) Vysoká kola nevýd le n zve ej uje diserta ní, diplomové, bakalá ské a rigorózní práce, u kterých prob hla obhajoba, v etn posudk oponent a výsledku obhajoby prost ednictvím databáze kvalifika ních prací, kterou spravuje. Zp sob zve ejn ní stanoví vnit ní p edpis vysoké koly. (2) Diserta ní, diplomové, bakalá ské a rigorózní práce odevzdané uchaze em k obhajob musí být té nejmén p t pracovních dn p ed konáním obhajoby zve ejn ny k nahlí ení ve ejnosti v míst ur eném vnit ním p edpisem vysoké koly nebo není-li tak ur eno, v míst pracovi t vysoké koly, kde se má konat obhajoba práce. Ka dý si m e ze zve ejn né práce po izovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmno eniny. (3) Platí, e odevzdáním práce autor souhlasí se zve ejn ním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2 zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje kola nebo kolské i vzd lávací za ízení, u ije-li nikoli za ú elem p ímého nebo nep ímého hospodá ského nebo obchodního prosp chu k výuce nebo k vlastní pot eb dílo vytvo ené ákem nebo studentem ke spln ní kolních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke kole nebo kolskému i vzd lávacího za ízení ( kolní dílo). 3 zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 60 kolní dílo: (1) kola nebo kolské i vzd lávací za ízení mají za obvyklých podmínek právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití kolního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla ud lit svolení bez vá ného d vodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chyb jícího projevu jeho v le u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 z stává nedot eno.

5

6 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá evaluací projekt financovaných z Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Je slo ena z teoretické a praktické ásti. Teoretická ást obsahuje charakteristiku kohezní politiky Evropské unie - její historii, cíle, principy a nástroje. V praktické ásti je nejd íve uvedena charakteristika programu Lidské zdroje a zam stnanost. Na ní navazuje analýza schválených projekt financovaných z Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Tato ást je dopln na o hodnocení napl ování v cných indikátor na úrovni tohoto opera ního programu. Záv re nou ást tvo í návrh projektu. Klí ová slova: kohezní politika, strukturální fondy, prioritní osy, lidský kapitál, zam stnanost, Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost ABSTRACT The essence of this diploma thesis is an analysis of projects financed by the Operational Programme Humam Resources and Employment. The thesis is dividend into two main parts, theoretical and practical part. The theoretical part of this thesis describes the formation and functioning of the cohesion policy in the European Union. Practical part deals with the characterisic of the Operational Programme Humam Resources and Employment. After that follows analysis of the approved projects financed by the Operational Programme for Competitiveness according to the chosen attributes. The final part consists of a project proposal. Keywords: cohesion policy, structural funds, priority axis, human capital, employment, Operational Programme Humam Resources and Employment

7 Cht la bych pod kovat vedoucímu diplomové práce panu Mgr. Ji ímu Novosákovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a p ipomínky, které mi poskytl p i vypracovávání této diplomové práce. Cht la bych pod kovat rodi m za trp livost a morální podporu po celou dobu mého studia. Prohla uji, e odevzdaná verze bakalá ské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou toto né.

8 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ÁST KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE HISTORIE KOHEZNÍ POLITIKY CÍLE KOHEZNÍ POLITIKY V OBDOBÍ Cíl I Konvergence Cíl II Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost Cíl III Evropská územní spolupráce PRINCIPY KOHEZNÍ POLITIKY NÁSTROJE KOHEZNÍ POLITIKY Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond KOHEZNÍ POLITIKA V R KLASIFIKACE ÚZEMNÍCH STATISTICKÝCH JEDNOTEK LEGISLATIVA A STRATEGIE KOHEZNÍ POLITIKY Legislativa R v oblasti kohezní politiky Strategické programové dokumenty P EHLED OPERA NÍCH PROGRAM II PRAKTICKÁ ÁST OPERA NÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST CHARAKTERISTIKA OPERA NÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST Typy projekt Globální cíl a specifické cíle Prioritní osy a oblasti podpory Podporované oblasti OP LZZ Finan ní alokace prost edk OP LZZ SWOT ANALÝZA ANALÝZA SCHVÁLENÝCH PROJEKT OPERA NÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDORJE A ZAM STNANOST ANALÝZA SCHVÁLENÝCH PROJEKT V RÁMCI PRIORITNÍCH OS ANALÝZA SCHVÁLENÝCH PROJEKT PODLE ADATEL O DOTACI ZHODNOCENÍ V CNÉ REALIZACE OPERA NÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST PRIORITNÍ OSY A NAPL OVÁNÍ INDIKÁTOR NÁVRH PROJEKTU FINANCOVANÉHO Z OPERA NÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST... 58

9 6.1 POPIS PROJEKTU ROZPO ET PROJEKTU HODNOTY INDIKÁTOR SEZNAM POU ITÉ LITERATURY SEZNAM POU ITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK... 68

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 ÚVOD Kohezní politika i politika hospodá ské a sociální soudr nosti má za úkol dosahování vyvá eného hospodá ského a harmonického rozvoje v ech region a lenských stát Evropské unie. Regionální struktura v t iny nových lenských stát je charakterizována prolínáním konvergen ních a divergen ních tendencí. Na jedné stran dochází k p ibli ování ekonomické úrovn region k pr m ru Evropské unie, ale té ke zvy ování nerovností uvnit jednotlivých zemí na stran druhé. Relativn velké diference v ekonomické úrovni mezi centrálními regiony a periferními oblastmi p etrvávají v nových, ale i p vodních zemích Evropské unie, a to i p es p sobení kohezní politiky. Zam stnanost a produktivita práce jsou pilí i úsp chu evropské ekonomiky 21. století. Jsou základní determinanty ekonomického r stu a úrovn hrubého domácího produktu na osobu. Oba faktory zásadn ovliv ují postavení evropské ekonomiky ve sv tovém hospodá ství. Stále více pracovních míst vzniká v kvalifikovaných sektorech s vysokou produktivitou práce, které lépe odpovídají po adavk globální ekonomiky. Evropský sociální fond je klí ovým nástrojem v oblasti lidských zdroj a zam stnanosti. Prost edky z toho fondu slou í k financování celé ady aktivit související s lidským kapitálem. Jeho posláním je získat v t í po et a lep í pracovní místa, p edcházet nezam stnanost, rozvíjet schopnosti lidí, kte í mají problémy s hledáním i udr ením zam stnání. Tématem mé diplomové práce je Evaluace projekt financovaných z Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost. Hlavním cílem je analyzovat rozd lení finan ních prost edk v rámci OP LZZ a zhodnotit míru erpání prost edk ze strukturálních fond Evropské unie. Teoretická ást se bude v novat historii vzniku kohezní politiky, jejími cíli, principy, nástroji. Dal í kapitola bude obsahovat zmínku o legislativních a strategických dokumentech, kterými se ídí kohezní politika eské republiky. V praktické ásti charakterizuji Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost. Na tuto ást navá e analýza schválených projekt tohoto programu. V návaznosti doplním hodnocení napl ování v cných indikátor na úrovni programu Lidské zdroje a zam stnanost. Záv re nou ástí bude návrh projektu, který reaguje na aktuální výzvu pro tento opera ní program.

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 I. TEORETICKÁ ÁST

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 1 KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Tato kapitola se v nuje kohezní politice Evropské unie, jinými slovy regionální politice EU. M eme se setkat i s pojmem strukturální politika i politika hospodá ské a sociální soudr nosti (HSS). V ad p vodních i nových zemí EU jsou typické relativn vysoké diference jak v sociální tak v ekonomické úrovni mezi centrálními regiony a periferními oblastmi. Evropské, národní a regionální aktivity se sna í definovat ú inné nástroje k udr ení a rozvíjení vyvá eného regionálního rozvoje a e ení problém disproporcí, nebo produktivita a zam stnanost jsou p ípadnou p í inou úsp chu evropského prostoru 21.století. (Jení ek et al., 2010, s.7) B hem své pom rn dlouhé existence prod lala strukturální politika mnoho zm n, z nich ka dá a více i mén významná znamenala posun dop edu. Zájmem Spole enství je p edev ím stabilita, v etn sní ení nezam stnanosti a hospodá ský rozvoj t ch region lenských zemí EU, které mají hospodá ské potí e. Strukturální politika je p edm tem zájmu celého Spole enství, je postavena na ur itých spole ných principech, zásadách, má jednotné prioritní cíle a je financována ze spole ných zdroj strukturálních fond. (Bohá ková a Hrabánková, 2009, s.8) 1.1 Historie kohezní politiky Tato kapitola je v nována historickému vývoji kohezní politiky a to v období Vývoj regionální politiky m eme etapizovat do p ti asov vymezených období. Etapy jsou vymezeny od hlavních událostí vývoje Evropské unie a evropské integrace, který ovlivnily rozvoj regionální politiky. I. etapa ( ) II. etapa ( ) III. etapa ( ) IV. etapa ( ) V. etapa ( )

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 První etapa V preambuli ímské smlouvy zakládající Evropské hospodá ské spole enství (EHS) z roku 1957, Francie, Itálie, Lucembursko, Spolková republika N mecko a Nizozemí, Belgie deklarují, e budou usilovat o posílení jednotnosti ekonomik a zaji t ní harmonického vývoje sní ením rozdíl existujících mezi r znými regiony a zaostalosti znevýhodn ných region. (Lacina et al., 2004, s. 74) Zmín né zakládající státy se ov em po druhé sv tové válce nacházely v situaci, kdy jejich ekonomická úrove byla vyrovnaná a regionální disparity zanedbatelné. Realizace regionální politiky ponechána v kompetencích jednotlivých stát, bez snahy o koordinaci. P esto e priority EHS nebyly zacíleny na regionální politiku a sm ovaly na napl ování makroekonomických cíl, lze v tomto období spat it náznaky regionální politiky EHS. Podpora region ze strany EHS ov em spo ívala v posilování zdroj ur ených na národní regionální politiky jednotlivých zemí. Pomoc sm ovala do oblasti s vy í mírou nezam stnanosti a byla realizována prost ednictvím izolovaných projekt. Evropská investi ní banka, nap íklad poskytovala p j ky slab ím region m nebo Evropský sociální fond je vznikl v roce 1960, p ispíval k rekvalifikaci pracovník a boji proti nezam stnanosti mláde e v oblastech s vysokou mírou nezam stnanosti. (Skokan, 2003, s ) Druhá etapa - Vznik regionální politiky Druhá etapa regionální politiky byla v rámci prvního roz í ení Evropských spole enství v roce 1973, kdy se staly leny Velká Británie, Dánsko a Irsko. Vstup ecka v roce 1981 a v roce 1986 pan lsko a Portugalsko. Nov p íchozí státy svým lenstvím p inesly na evropskou p du nový element - existenci zna ných regionálních disparit. Evropské spole enství se tak stalo spolkem stát, kde vedle sebe p sobily regiony s velmi rozdílnou úrovní hospodá ského a sociálního rozvoje, a to nejen na úrovni státu, ale i na úrovni jednotlivých region. Celá ada region se potýkala s nep íjemnými dopady spojenými s restrukturalizací národních ekonomik a s dopady liberalizace mezinárodního obchodu. Vznikla my lenka vytvo ení regionální politiky na úrovni ES. Na základ na ízení Rady. 724/1975 vznikl Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), je hraje od zmín ného roku 1975 a doposud roli nejvýznamn j ího nástroje regionální politiky ur eného na podporu ekonomicky a sociáln slab ích region. (Ku erová, 2007, s )

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 T etí etapa - Zrod kohezní politiky T etí období regionální politiky lze vymezit p ijetím Aktu o jednotné Evrop (JEA) v roce 1986, jeho primárním posláním bylo dokon it proces vytvo ení jednotného vnit ního trhu do roku Evropská komise v JEA nastínila nutnost p ijetí p íslu ných doprovodných opat ení, která povedou k urychlení zm n ve strukturáln posti ených a jinak zaostávajících regionech a která p isp jí k posílení hospodá ské a sociální soudr nosti ES. Regionální politika se m la stát koordinovanou a provád nou prost ednictvím strukturálních fond. Tímto okam ikem se regionální politika, respektive politika soudr nosti stala jedním z hlavních cíl ES, oficiáln zakotvených v primárním právu ES. K dal ímu d le itému kroku do lo v ervnu 1988, kdy se spojila regionální politika s ástí politiky sociální a strukturální, nebo byla ES neustále kritizována za nekoordinovaný a nekoncep ní p ístup. V programovacím období byly stanoveny tzv. Cíle (Skokan, 2003, s ): Cíl 1 - podpora rozvoje a strukturálních zm n - financováno z prost edk ERDF, ESF a EAGGF. Prost edky vyu ity na infrastrukturu, ivotního prost edí, výrobních investic, pomoc podnikání a lidské zdroje; Cíl 2 p em na region vá n ovlivn ných pr myslovým poklesem - financováno z prost edk ERDF a ESF. Vyu ití ve výrobní oblasti, pro podporu malých a st edních podnik, na ivotní prost edí, lidské zdroje; Cíl 3 boj s dlouhodobou nezam stnaností a podpora integrace mladých lidí a osob vy azených z trhu práce do pracovního procesu financováno z ESF; Cíl 4 podpora adaptace pracovník na hospodá ské a výrobní zm ny; Cíl 5 - podpora rozvoje venkovských region, modernizace a restrukturalizace rybolovu. tvrtá etapa - Fond soudr nosti a Výbor region tvrtá etapa je ohrani ena p ijetím smlouvy o zalo ení Evropské unie z Maastrichtu z roku 1992, platné od B hem tohoto období EU p istoupila k n kolika men ím zm nám. Prodlou ila programovací období z 5 na 7 let, co pozd ji p etrvává i v dal ích obdobích. Co se tý e vývoje cíl, byl p idán Cíl 6 - zam ený na podporu region s extrémn nízkých zalidn ním. Kohezní politika byla obohacena o nový nástroj pomoci- Fond soudr nosti (FS) a novou instituci - Výbor region. Výbor region se stal novým

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 poradním orgánem slo eným ze zástupc evropských regionálních a místních ú ad a od roku 1994 s ním musely být konzultovány ve keré otázky týkající se místní a regionální správy, jako je regionální politika, ivotní prost edí, vzd lávání i doprava. Tento krok posílil zejména princip partnerství a p isp l k procesu decentralizace regionální politiky. Pátá etapa - Roz í ení a Agenda 2000 V tomto období do lo k odd lení finan ních prost edk pro stávající lenské zem a kandidátské zem. Prosazovala se v t í efektivnost vyu ívání finan ních prost edk. Sní il se po et cíl z esti na t i. Cíle stanoveny na období : Cíl 1 podpora rozvoje a strukturálního p izp sobování region, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními; Cíl 2 podpora hospodá ských oblastí, které se potýkají se strukturálními problémy; Cíl 3 podpora adaptace a modernizace politik, systém vzd lávání, odborné p íprav a zam stnanosti. Bylo odsouhlaseno zavedení p edvstupních nástroj ur ených pro p ípravu kandidátských zemí na politiku soudr nosti (ISPA a SAPARD). Zmín né nástroje pomáhaly v letech financovat infrastrukturní projekty v oblastech ivotního prost edí a dopravy. Následujícímu období se v nuje dal í kapitola. (Pr vodce fondy EU, 2004, s ) 1.2 Cíle kohezní politiky v období Rozvoj kohezní politiky je t sn spojen s historií prohlubování a roz i ování EU. Lze nalézt mnoho paralel mezi procesem evropské integrace na stran jedné a rostoucí d le itostí politiky soudr nosti na stran druhé. Politika soudr nosti zaznamenává neustálé zm ny, áste n s ohledem na roz i ování unie, áste n s následkem pot eby zlep it ú innost této politiky. Evropská rada 6. íjna 2006 p ijala Strategické obecné zásady Spole enství pro soudr nost", které jsou základem politiky soudr nosti a stanovují zásady a priority na období V tomto období se politika soudr nosti více zam uje koncentrací zdroj na nejchud í lenské zem a regiony. Priority ale posouvá i k podpo e r stu,

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 zam stnanosti a inovací. Podle tématických oblastí bude nejvíce prost edk sm ováno do dopravy, lidských zdroj, udr itelného rozvoje, v dy a výzkumu, inovací a informa ní spole nosti. Zdroje z fond EU (strukturální fondy - Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudr nosti) budou p ispívat ke t em cíl m: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost, Evropská územní spolupráce. (Bohá ková a Hrabánková, 2009, s ; Wokoun, 2008, s ) Tab. 1 Vztah strukturálních fond k cíl m kohezní politiky cíl 1 cíl 2 cíl 3 Cíle Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost Evropská územní spolupráce Finan ní nástroj Fond soudr nosti ERDF ESF ERDF ESF ERDF Zdroj: vlastní zpracování (Wokoun, 2008, s. 366) Cíl I Konvergence Tento cíl je ur en na urychlení procesu konvergence nejmén rozvinutých lenských stát a region. Hlavní prioritou je sni ování disparit mezi,, úrovn mi rozvoje r zných region a zaostáváním znevýhodn ných region,, pomocí opat ení jako jsou investice do hmotného a lidského kapitálu, rozvoj inovací, zlep ování schopnosti adaptace na ekonomické a sociální zm ny, r st kvality ivotního prost edí. Zavedení t chto opat ení by m lo vést k ekonomickému r stu a r stu zam stnanosti. Územní celky, které mají nárok na podporu v rámci Cíle Konvergence, odpovídají úrovni NUTS II a jejich HDP na obyvatele je ni í ne 75% pr m ru EU. To se týká v sou asné Evropské unii 84 region, v eské republice v ech region krom Prahy. Dal í regiony, které mohou erpat musí dosahovat ni í úrovn HND na obyvatele ne je 90% pr m ru v EU. Cíl se stahuje i na oblasti se

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 statistickým efektem tj. regiony, které dosahovali p ed roz í ením EU ni í 75% pr m ru EU 15 a dnes p ekra ují tuto hranici v roz í ené Evropské unii. Pro tyto regiony je poskytována zna ná p echodná podpora, aby mohly v rámci procesu konvergence pokra ovat. Podpora bude ukon ena v roce (Jení ek et al., 2010, s. 112; Bohá ková a Hrabánková, 2009, s ) ástka, která je v rámci tohoto cíle rozd lována je 283,3 mld. co je 81,54 % z celkové ástky pro kohezní politiku. Tento cíl je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu, Fondu soudr nosti Cíl II Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost Do tohoto cíle spadají v echny evropské regiony, na které se nevztahuje cíl Konvergence. Finan ní podpory by m ly p isp t ke zvý ení konkurence schopnosti a zam stnanosti v daných regionech. Rozvojové programy budou vytvá eny ve dvou hlavních oblastech. Jednak k podpo e hospodá ských zm n prost ednictvím inovací, znalostí ekonomiky, podnikavosti a zlep ení dostupnosti, a dále také k investicím do lidského kapitál. Jedná se o vytvá ení pracovních míst prost ednictvím podpory konkurenceschopnosti a zvy ováním atraktivity region pro podniky a investory. Investo i by mohli postavit nové podniky a v nich vytvo it nová pracovní místa, ím by mohli áste n vy e it problém nezam stnanosti v daných regionech. Krom finan ních prost edk by mohl také nový investor do mén technických vysp lých region p inést nové technologie, jejich vyu ití by zvý ilo d íve nízkou produktivitu práce a bylo by jedním z faktor umo ující dohnat vysp lé regiony. Je ur en t m region m, které mají HDP na obyvatele vy í ne 75 % pr m ru EU. (Jení ek et al., 2010, s. 113; Lelek, 2012, s.115) Tento cíl je financovaný Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu. V eské republice pod n j spadá Hl. m. Praha. Pro tento cíl II je vymezeno 54,96 mld. co je 15,95 % z celkového objemu prost edk. (Strukturální fondy, 2012b)

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Cíl III Evropská územní spolupráce Aktivity v rámci tohoto cíle jsou zam eny na podporu p eshrani ní, meziregionální a mezinárodní spolupráci v rámci Evropské unie. Tento cíl je ur en pro regiony úrovn NUTS III nacházejících se podél v ech vnit ních a n kterých vn j ích pozemních hranic a v ech region úrovn NUTS III podél námo ních hranic, které jsou od sebe obecn vzdáleny nejvý e 150 kilometr. (Jení ek et al., 2010, s. 117) Tomuto cíli je vyhrazen pouze 2,52 % podíl (8,72 mld. ) rozpo tu na kohezní politiku. Finan ní prost edky plynou z Evropského fondu regionálního rozvoje. Alokace prost edk pro jednotlivé cíle znázor uje následující tabulka. (Strukturální fondy, 2012b) Tab. 2 Rozd lení prost edk mezi cíle kohezní politiky v období Cíl Fondy pro EU 27 Fondy pro R Konvergence 283 mld. (cca 7 082,80 mld. K ) 81,54% 25,88 mld. (cca 730,00 mld. K ) 96,98% Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost 54,96 mld. (cca 1 385,40 mld. K ) 15,95% 419,09 mil. (cca 11,73 mld. K ) 1,56% Evropská územní spolupráce 8,72 mld. (cca 218,55 mld. K ) 2,52% 389,05 mil. (cca 10,97 mld.k ) 1,46% Celkem 347 mld. (cca 8686,75 mld. K ) 100% 26,69 mld. (cca 752,70 mld. K 100,00% Zdroj: Strukturální fondy, 2012a 1.3 Principy kohezní politiky Evropská unie usiluje o sni ování rozdíl mezi úrovní rozvoje r zných region jednotlivých lenských stát. Kohezní politika EU se p itom opírá o sedm základních princip (Pr vodce fondy EU, 2004, str. 17; Lelek, 2012, s ): Princip koncentrace Prost edky jsou alokovány do region s nejv t ími problémy, na projekty p iná ející maximální u itek. Zásada koncentrace úsilí spo ívá v co nejú inn j ím a nejefektivn j ím pou ití prost edk fond k realizaci p edem definovaných cíl.

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 Princip partnerství P edstavuje spolupráci mezi Komisí, doty ným lenským státem a jím pov eným ú adem na národní, regionální neboj jiné úrovni. V echny zú astn né strany sledují spole ný cíl jako partne i. Partnerství se týká p ípravy, financování, sledování a hodnocení akcí. Princip programování Z princip, které provázejí vyu ívání strukturálních fond, je v rámci procesu tvorby projektové dokumentace významný princip programování. Vychází z pot eby víceletých program pro napl ování cíl EU. Návrhy strategií a priorit v jednotlivých regionech a odv tvích jsou promítnuty do opera ních program a projekt. Respektují stanovené cíle, které byly stanoveny na základ podrobných analytických podklad vypracovaných v jednotlivých resortech a regionech. Finan ní prost edky jsou v souladu s principem alokovány na opera ní programy a realizovány na n navazujícími schválenými projekty. Princip adicionality (dopl kovosti) Adicionalita znamená, e prost edky poskytnuté ze zdroj Evropské unie musí být dopln ny ur itým podílem zdroj ze strany p íjemce pomoci, a ji ze státního rozpo tu, regionálního rozpo tu i soukromých zdroj. Zpravidla prost edky z rozpo tu EU tvo í 85% celkové investované ástky a zbylá ást musí být uhrazena z prost edk p íjemce podpory. Prost edky vynakládané ze strukturálních fond EU pouze dopl ují výdaje lenských stát, nikoli nahrazují. Ekonomické subjekty jednotlivých region se podílí na spolufinancování schválených projekt. lenské státy mají povinnost poskytnout finan ní informace pot ebné k ov ení adicionality p i vytvá ení plán a pak b hem poskytování pomoci. Princip monitorování a kontroly Dochází k pr b nému sledování a vyhodnocování provád ných projekt a kontrole jejich v cného a finan ního pln ní. D raz je kladen na efektivnost vynakládaných prost edk. P ed schválením projektu je vy adováno hodnocení dopad, pr b n se monitoruje postup realizace projekt a nakonec je vyhodnocen skute ný p ínos projektu. Princip solidarity P edstavuje základní princip evropské integrace. Princip je uplat ován tak, e vysp lej í státy p ispívají do spole ného rozpo tu v t ím dílem a prost edky jdou na podporu rozvoje mén ekonomicky vysp lých stát.

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 Princip subsidiarity Podle tohoto principu se rozhodování a zodpov dnost o ve ejných zále itostech odehrává na nejni ím stupni ve ejné správy, tj. nejblí e ob an m. Vy í úrovn správy mají rozhodovat jen kde si to povaha v ci vy aduje. 1.4 Nástroje kohezní politiky Kohezní politika odrá í princip solidarity uvnit Evropské unie, kdy bohat í státy podporují rozvoj chud ích stát a region. Hlavním nástrojem této politiky jsou dva strukturální fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Fond soudr nosti. Na rozdíl od strukturálních fond, které slou í na podporu region NUTS II, je Fond soudr nosti ur ený na podporu chud ích stát nikoliv region. (Skokan, 2003, s. 51) Evropský fond pro regionální rozvoj innost fondu slou í k financování pomoci zam ené na posílení hospodá ské a sociální soudr nosti tím, e vyrovnává zásadní regionální rozdíly. Podporuje rozvoj a strukturální zm ny regionálních ekonomik, p em uje upadající pr myslové oblasti a zaostávající regiony a podporuje p eshrani ní, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Financují se z n j investi ní projekty (tvrdé projekty). Za prioritní úsilí je pova ováno posílení konkurenceschopnosti, inovace, vytvá ení a ochrana udr itelných pracovních míst a zaji t ní udr itelného rozvoje. (Bohá ková a Hrabánková, 2009, s ) V rámci cíle I Konvergence podporuje fond tyto aktivity (Wokoun, 2006, s ): - výzkum a technologický rozvoj, vytvo ení spolupráce terciární sféry s praxí, podpora slu eb pro podnikatele, - zavád ní a ú inné vyu ívání informa ních technologií, - ivotní prost edí v etn vodního a odpadového hospodá ství, podpora biodiverzity, - zlep ení nabídky slu eb v cestovním ruchu, zvý it propagaci, - investice do dopravy zlep ení a roz í ení infrastruktury, - investice do vzd lání lep í materiální vybavení do kol.

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 V rámci cíle II Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost (Lelek, 2012, s. 115): - podpora regionálního a místního rozvoje a spolupráce m st a region, - p ímá investi ní pomoc podnik m, - podpora slu eb pro podniky, zvlá t v oblasti managementu, marketingu a výzkumu, - zavád ní inovací v podnicích. Pro cíl III Evropská územní spolupráce (Lelek, 2012, s.116): - navázaní a rozvoj nadnárodní spolupráce, - rozvoj p eshrani ních, hospodá ských a sociálních inností prost ednictvím strategií pro udr itelný územní rozvoj - posílení ú innosti regionální politiky Evropský sociální fond Evropský sociální fond je klí ový finan ní nástroj v oblasti intervencí orientovaných na lidské zdroje, zejména na mladé, ale i star í pracovní síly a nezam stnané. Financuje zejména neinvesti ní tzv. m kké projekty. Hlavním posláním je rozvíjení zam stnanosti, sni ování nezam stnanosti, podpora sociálního za le ování osob a rovných p íle itostí se zam ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj. Orgánem odpov dným za ízení pomoci z ESF v R je Ministerstvo práce a sociálních v cí. Dal ími partnery realizace jsou Ministerstvo kolství mláde e a t lovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo pr myslu a obchodu, Ministerstvo ivotního prost edí, CzechInvest, Magistrát hlavního m sta Prahy, orgány místní a regionální samosprávy. (Pavlák, 2006, s ) Mezi obecné úkoly fondu m eme za adit (Bohá ková a Hrabánková, 2009, s ): - zvy ování p izp sobivosti pracovník a spole ností, podnik, podnikatel (vytvo ení strategie celo ivotního vzd lávání, vytvá ení produktivn j ího zp sobu organizace práce),

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 - zlep ení p ístupu k zam stnání a udr itelnost ( provád ní preventivních opat ení na trhu práce, podpora samostatn výd le né innosti a zakládání podnik, opat ení ke zvý ení zam stnanosti en, usnadn ní p ístupu k pé i o d ti), - posílení lidského kapitálu (zvy ování významu odborného vzd lávání a odborné p ípravy na trhu práce, rozvoj lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací, odborná p íprava výzkumných pracovník a spolupráce v rámci sítí mezi univerzitami, výzkumnými st edisky a podniky). Objem finan ních prost edk z ESF pro R na programovací období iní 3,8 mld. EUR. eská republika vyu ívá t i pilí e pro maximální u itek z financování ESF zlep ování vzd lávání a inova ního potenciálu, aktivace pracovní síly v boji proti nezam stnanosti a zvlá tní p ístup k lidským zdroj m. Pro tyto aktivity jsou vy len ny dva tématické opera ní programy zam ující se na vzd lávání a na zam stnanost (OP Lidské zdroje a zam stnanost, OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost) a jeden regionální program se v nuje Praze (OP Praha - Adaptabilita). (Strukturální fondy, 2012a)

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 2 KOHEZNÍ POLITIKA V R V období m e eská republika získat z r zných fond 26,69 mld. EUR (cca. 724 mld. K ). Aby v ak mohlo dojít erpání prost edk ze strukturálních fond Evropské unie je nutno vypracovávat víceleté rozvojové programy. Struktura rozvojových program zahrnuje analytickou ást, která se zabývá vyhodnocením socioekonomického prost edí a stanovení silných a slabých stránek podporovaného území. Na tuto ást navazuje rozpracování prioritních os, priorit a opat ení, aby se dosáhlo stanovených strategických cíl. Programové dokumenty jsou p ipravovány tak, aby odpovídaly nastavení kohezní politiky EU v daném programovacím období. Základním dokumentem, který vyu ívají lenské státy p i sestavování národních strategických priorit a plánování pro roky jsou Strategické zásady Spole enství pro soudr nost. (Jení ek, 2010, s ) 2.1 Klasifikace územních statistických jednotek Ka dý lenský stát EU má za sebou samostatný vývoj územn správního len ní respektujícího p irozené pot eby státní správy a obyvatel. Z toho d vodu existuje v Evropské unii 27 r zných systém správního len ní, co omezuje mo nosti vzájemného statistického a ekonomického srovnávání region pro ú ely kohezní politiky. Proto byla v Evropské unii byla zavedena tzv. nomenklatura územních statistických jednotek NUTS. Jejich stanovení má význam jednak pro statistické pot eby EU, pro ú ely za azení region pod jednotlivé cíle regionální a strukturální politiky EU. K hladkému fungování vnit ního trhu je pot eba statistických norem pro sb r, p edávání a zve ej ování statistik jednotlivých lenských stát, aby v ichni ú astníci jednotného trhnu m li k dispozici srovnatelná statistická data.(bohá ková a Hrabánková, 2009, s. 89; Wokoun, 2008, s. 335)

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 Na základ nomenklatury územn statistických jednotek jsou dle po tu obyvatel definovány t i hlavní úrovn regionálního len ní území: NUTSI, NUTSII, NUTSIII. Tab. 3 Klasifika ní kritérium NUTS Úrove NUTS minimum Po et obyvatel maximum NUTS I NUTS II NUTS III Zdroj: Na ízení Evropského parlamentu a Rady.1059/2003 z Krom t í úrovní NUTS je t existují dv ni í úrovn územn správního statistické len ní, které ji nejsou ur ující pro rozd lení prost edk z fond EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). P i vymezování územních jednotek v eské republice se vycházelo z : - respektování velikosti územních jednotek EU, - podobnosti jednotek ni ího ádu vytvá ející jednotku ádu vy ího, - respektování principu skladebnosti a vztahu k administrativn správnímu d lení státu. (Strukturální fondy, 2012c) Tab. 4 len ní území eské republiky Úrove Název jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudr nosti 8 NUTS II Kraje 14 LAU I Okresy pra ských obvod LAU II Obce Zdroj: vlastní zpracování (Wokoun, 2006, s. 46)

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 Pro získávání prost edk z fond EU je území eské republiky rozd leno na tzv. regiony soudr nosti, které odpovídají evropskému len ní NUTS II. Regiony soudr nosti se skládají z jednoho i více kraj - Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, St ední echy, Moravskoslezsko a St ední Morava - pokrývají celé území krom Prahy a jsou vedeny Regionálními radami region soudr nosti. V období má ka dý region soudr nosti sv j regionální opera ní program na e ení specifických problém v daném regionu. Obr. 1 Regiony soudr nosti R Zdroj: Abeceda fond Evropské unie , 2012, s. 9 V echny oblasti na úrovni NUTS II v Evropské unii, jejich ekonomická úrove je ni í ne 75 % pr m ru EU mají nárok na podporu z Cíle I Konvergence. Ostatní regiony erpají podporu z Cíle II Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost. V p ípad eské republiky klí ovou hranici 75 % úrovn HDP p ekra uje pouze region Praha, proto jsou odli né opera ní programy pro Prahu a zbytek eské republiky. (Wokoun, 2006, 46 47)

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Legislativa a strategie kohezní politiky Legislativa R v oblasti kohezní politiky Nejvýznamn j ím zákon v oblasti kohezní politiky je v eské republice zákon. 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje, ve zn ní pozd j ích p edpis, který je v platnosti od 1. ledna Cílem tohoto zákona je vyvá ený rozvoj státu nebo územního obvodu kraje s uplatn ním princip kohezní politiky. Následující zákony souvisí takté s problematikou kohezní politiky: - Zákon. 128/2000 Sb., o obcích, ve zn ní pozd j ích p edpis, - Zákon. 129/2000 Sb., o krajích, ve zn ní pozd j ích p edpis, - Zákon. 218/2000 Sb., rozpo tová pravidla, ve zn ní pozd j ích p edpis, - Zákon. 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek a dal í. Na základ usnesení vlády R. 102/2002 ze dne 23. ledna 2002 bylo Ministerstvo financí ur eno jako jediný platební orgán pro v echny opera ní programy, který e í finan ní toky v rámci realizace t chto program. (Wokoun, 2006, s ) Strategické programové dokumenty Evropská unie se p i realizaci kohezní politiky ídí schválenými Strategickými obecnými zásadami Spole enství (SOZS), v nich jsou definovány úkoly kohezní politiky pro období Základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze strukturálních fond a z Fondu soudr nosti je v eské republice Národní rozvojový plán (NRP). V období jsou definovány následující priority: podnikání, lidské zdroje a vysoké koly, inovace, dostupnost a infrastruktura, e ení regionálních disparit. Priority jsou v NRP dále rozpracovány a promítnuty do konkrétních opera ních program. Zásadní prvky jsou u ity jako základ národního strategického referen ního rámce. (NRP R , s ; Pr vodce fondy EU, 2004, s. 18) Národní strategický referen ní rámec (NSRR) je programový dokument pro vyu ívání prost edk z fond EU pro období Udává systém opera ních program kohezní politiky jejich prost ednictvím budou realizovány jednotlivé prioritní osy. Zahrnuje vymezení jednotlivých opera ních program, v etn finan ních alokací a systému ízení

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 a koordinace politiky hospodá ské a sociální soudr nosti v R. (Národní strategický referen ní rámec , 2007, s ) Opera ní programy (OP) definují ji konkrétní vyu ití a zam ení prost edk na jednotlivé priority, opat ení. Jejich zam ení je bu sektorové nebo regionální. Pokrývají oblasti podpory v ech cíl, v etn podpor pro region Praha a Cíl Evropské územní spolupráce. 2.3 P ehled opera ních program Finan ní prost edky ze strukturálních fond jsou v R erpány prost ednictvím opera ních program, v rámci nich jsou vyhla ovány konkrétní dota ní tituly. V programovacím období mohou adatelé vyu ívat dotací z 24 opera ních program, které jsou rozd leny mezi t i cíle kohezní politiky. V rámci cíle I Konvergence, jeho cílem je hospodá ský a sociální rozvoj mén vysp lých region a lenských stát EU je realizováno osm tématických opera ních program a sedm regionálních opera ních program. Cíl II Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost je ur ena pro ostatní regiony, které ne erpají z cíle Konvergence. V eské republice jde o hlavní m sto Prahu a dva opera ní programy. Cíl III se sna í podporovat p eshrani ní, meziregionální a nadnárodní spolupráci region. Prost edky lze erpat ze sedmi opera ních program a dvou sí ový opera ních program (ESPON 2013, INTERACT II). Strukturu znázor uje následující tabulka. (Jení ek et al., 2010, s )

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 Tab. 5 Struktura opera ních program podle jednotlivých cíl Cíl I - Konvergence Opera ní programy Cíl II - Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost Cíl III - Evropská územní spolupráce Tématické opera ní programy OP Praha P eshrani ní spolupráce OP Podnikání a investice Konkurenceschopnost OP R - Bavorsko OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Praha Adaptabilita OP R - Rakousko OP Zam stnanost a lidské zdroje OP Vzd lávání a konkurenceschopnost OP ivotní prost edí OP Doprava Integrovaný opera ní program OP Technická pomoc OP R - Sasko OP R - Slovensko Nadnárodní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce Meziregionální spolupráce OP Meziregionální spolupráce Regionální opera ní programy ROP Severozápad ROP Jihozápad ROP St ední echy ROP Severovýchod ROP Jihovýchod ROP Moravskoslezsko ROP St ední Morava Zdroj: vlastní zpracování (Abeceda fondu Evropské unie , 2012, s. 9) Ní e uvedený graf znázor uje finan ní alokace prost edk mezi jednotlivé opera ní programy Nejvíce prost edk mohou adatelé erpat z tématických opera ních program tj mil. EUR, tém 80% z celkových prost edk. Regionálním opera ním program m je ur eno 17,5% prost edk. Hlavní m sto Praha a její dva opera ní programy mohou vy erpat z fond EU a 372,4 mil. EUR tj. 1,4% celkových prost edk. Takté z opera ních program Evropské územní spolupráce mohou adatelé erpat a 389 mil EUR tj. 1,5 % celkových prost edk. (Euroskop, )

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky mil. EUR; 17,5% 372,4 mil. EUR; 1,4% 389 mil. EUR; 1,5% Tématické OP Regionální OP OP - Praha Evropská územní spolupráce ,10 mil. EUR; 79,7% Obr. 2 Finan ní alokace opera ních program Zdroj: Euroskop,

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 II. PRAKTICKÁ ÁST

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 3 OPERA NÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAM STNANOST V této kapitole se budu v novat Opera nímu programu Lidské zdroje a zam stnanost (OP LZZ), který je komplementární k dal ím opera ním program m, s nimi vytvá í ir í rámec pro zvy ování kvality lidského kapitálu. OP LZZ je zam en na poradenství k získávání nové kvalifikace, roz i ování kvalifikace, i obnovení a udr ení dosavadní kvalifikace. Vytvo ené aktivity vedou k uplatnitelnosti osob, které na trh práce vstoupí. Zatímco aktivity Opera ního programu Vzd lávání pro konkurenceschopnost (OP VK) jsou zam eny na rozvoj lidských zdroj s d razem na systém celo ivotního vzd lávání, zlep ování kvality na v ech úrovních vzd lávání, v etn forem dal ího vzd lávání. V rámci OP VK je realizováno vzd lávání a rekvalifikace osob, které ji na trhu práce p sobí. (Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008a) Ne provedu analýzu projekt financovaných z Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost, charakterizuji tento opera ní program. erpala jsem z oficiálních zdroj, které se v nují tomuto tématu, zejména Provád cí dokument OP LZZ, Programový dokument OP LZZ, stránky Ministerstva práce a sociálních v cí. 3.1 Charakteristika opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost je jeden z program, ze kterého eská republika m e v období získávat prost edky na podporu lidského kapitálu. Dal ími programy jsou OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita. Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost je zam ený na sni ování nezam stnanosti prost ednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzd lávání, dále na za le ování sociáln vylou ených obyvatel zp t do spole nosti, zvy ování kvality ve ejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Tento opera ní program spadá mezi vícecílové tématické opera ní programy. Je financován p edev ím z prost edk cíle Konvergence, ale té z prost edk cíle Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost. Zp sobilým územím, které m e vyu ít prost edky na modernizaci ve ejné správy a ve ejných slu eb je hlavní m sto Praha. (Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2008a)

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost je v souladu s Na ízením Rady (ES).1083/2006 a pln respektuje princip partnerství. OP LZZ byl vypracován v návaznosti na Národní strategický referen ní rámec eské republiky, který vymezuje priority eské republiky pro podporu ze strukturálních fond a Kohezního fondu v období Po procesu projednávání a p ipomínkování byl p ijat vládou R usnesením. 821/2006 dne 28. ervna Evropská komise tento OP LZZ p ijala 12. íjna Slavnostní p edstavení OP LZZ bylo 22. listopadu 2012 v Praze. ídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních v cí. (Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost, 2011, s ) Typy projekt P i erpání finan ních prost edk z OP Lidské zdroje a zam stnanost se m eme setkat z n kolika typy projekt (Ministerstvo kolství, mláde e a t lovýchovy, ): Individuální projekty Individuální projekty se nej ast ji zam ují na zavedení systém ízení kvality a sledování výkonnosti na ú adech ve ejné správy, na aplikaci moderních metod zvy ování výkonnosti, kvality, efektivity a transparentnosti ve ejné správy a ve ejných slu eb, na vzd lávání pracovník ve ejné správy a územn samosprávných celk, na audit vnit ních proces, na zefektivn ní ízení lidských zdroj, na posilování etických standard ve ve ejné správ, na aplikací egovernmentu ve ve ejné správ. Individuální projekty jsou ur ené pro státní správu i územn samosprávné celky. adatelé o dotaci jsou zárove realizáto i projektu a kone ní p íjemci dotace. Grantové projekty Grantový projekt je obvykle men ího rozsahu a p edkládá se na základ výzvy k p edkládání ádostí v rámci globálních grant. Grantové projekty se nej ast ji zam ují na rozvoj vzd lávacích program, vytvá ení nových vzd lávacích program a vzd lávání cílové skupiny, realizaci opat ení zam ených na optimalizaci ú ad v oblasti ízení a rozvoje lidských zdroj, co spo ívá p edev ím v realizaci personálních audit, analýzách vzd lávacích pot eb. Grantové projekty jsou realizovány na území p íslu ného kraje.

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Globální cíl a specifické cíle Globální cíl,,globální cíl Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost Zvý it zam stnanost a zam stnatelnost lidí v R na úrove pr m ru 15 nejlep ích zemí EU je rozveden ve specifických cílech, které budou napl ovány prost ednictvím jednotlivých prioritních os. (Provád cí dokument Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost, 2012, s. 7) Specifické cíle K napl ování globálního cíle je pot eba p t specifických cíl. Odpovídají problém m, trend m a strategiím, které jsou obsa eny v Národním strategickém referen ním rámci Zam ují se na oblast zam stnanosti, sociální politiky podpory rozvoje lidských zdroj a modernizaci ve ejné správy. - P edcházení nezam stnanosti podporováním investic do rozvoje lidských zdroj ze strany podnik a organizací, roz i ováním odborných znalostí a kvalifikace ze strany zam stnanc a zavád ní moderních systém ízení. - Zlep ení p ístupu k zam stnání, trvalé za len ní osob hledajících zam stnání, prevence osob znevýhodn ných p i hledání práce a osob dlouhodob hledající práci. - Pomoc osobám ohro eným sociálním vylou ením nebo osobám sociáln vylou eným, zvy ováním kvality a dostupnosti sociálních slu eb. - Tento cíl je zam en na kvalitní, efektivní, transparentní výkon institucí ve ejné správy a zlep ování p ístupu k ve ejným slu bám. - Mezinárodní spolupráce na projektech r zných lenských stát EU v rámci rozvoje lidských zdroj. (Provád cí dokument Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost, 2012, s )

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Prioritní osy a oblasti podpory Opera ní program vymezuje est základních prioritních os, které pokrývají problematiku adaptability zam stnanc a zam stnavatel, dal ího vzd lávání, integrace skupin ohro ených sociálním vylou ením, dosahování rovných p íle itostí, zefektivn ní inností institucí ve ejné správy, p iblí ení ve ejných slu eb ob anovi a mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdroj a zam stnanosti. (celá kapitola MPSV, 2008b) Prioritní osa 1 Adaptabilita Prioritní osa Adaptabilita je zam ena na rozvíjení podnikových systém ízení v oblasti lidských zdroj a rozvoj lidských zdroj, který vyu ívá inovativní p ístupy. Sna í se zlep it kvalifika ní úrove zam stnanc. Tomu má poslou it lep í motivace zam stnanc k prosazování odborného vzd lávání v rámci organizace. Dále budou v rámci této prioritní osy podporovány intervence zam ené na zvy ování dostupnosti nabídky dal ího vzd lávání, a to podporou vzd lávacích a výcvikových program ekonomicky aktivního obyvatelstva s ohledem na pot eby trhu práce a znalostní spole nosti. V prioritní ose 1 jsou definovány dv oblasti podpory: Oblast podpory Zvý ení adaptability zam stnanc a konkurenceschopnosti podnik Cílem této oblasti je vytvo it strategii celo ivotního u ení v podnicích, zlep it odbornou p ípravu a slu by pro zam stnance za ú elem zvý ení jejich p izp sobivosti p i p ípadných zm nách. Navrhnout taková opat ení, aby do lo ke sní ení po tu osob s nedokon eným vzd láním. Zvý it dostupnost a kvalitu základního, odborného a terciárního vzd lávání a odborné p ípravy. Oblast podpory Zvý ení adaptability zam stnanc restrukturalizovaných podnik Tato oblast podpory v nuje zvý enou pé i zam stnanc m, kte í se z v kových a zdravotních d vod obtí n ji uplat ují na trhu práce. Rozvoj specifických slu eb pro zam stnanost, odbornou p ípravu a podporu souvisejících s restrukturalizací sektor a podnik a vytvá ení systém na p edvídání ekonomických zm n a budoucích po adavk na pracovní místa a dovednosti.

35 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 35 P íjemci: - Ú ad práce R - Ministerstvo práce a sociálních v cí - vzd lávací a poradenské instituce Prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce Tato prioritní osa Aktivní politiky trhu práce je rozd lena na prioritní osu 4a a prioritní osu 4b. Prioritní osa 4a je zam ena na cíl Konvergence prioritní osa 4b na cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost. Oblastí podpory bude realizována na celém území R. Cílem t chto os je zvý ení zam stnatelnosti nezam stnaných osob nebo osob ohro ených na trhu práce prost ednictvím efektivního a cíleného vyu ití nástroj a opat ení aktivní politiky zam stnanosti. Zvý ení kapacity, komplexnosti slu eb poskytovaných institucemi slu eb zam stnanosti. Podpora intervencí zam ených na zvý ení kvality poradenských, vzd lávacích a zam stnaneckých slu eb poskytovaných institucemi na trhu práce. V prioritních osách 2a 2b jsou definovány dv oblasti podpory: Oblast podpory Posílení aktivních politik zam stnanosti Tato podpora poskytuje dlouhodob nezam stnaným uchaze m pomoc p i za azení do program aktivní politiky zam stnanosti a to formou ú asti na koleních, rekvalifika ních kurzech, v odborné praxi a dal ími opat eními. Pozornost je v nována rovn proaktivním opat ením pro p edcházení nebo mírn ní vylou ení v d sledku zdravotních znevýhodn ní. Oblast podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality slu eb zam stnanosti a jejich rozvoj Za klí ové aktivity se pova uje posílení struktury podmi ující p ípravu zam stnanc, tvorba a rozvoj nestátních institucí trhu práce a ir í zapojení samosprávných celk p i e ení problém zam stnanosti. Dal í aktivitou je roz í ení standardu p ístupu a slu eb pro jednotlivé skupiny uchaze a zájemc o zam stnání, posílení role individuálního p ístupu ke klientovi.

36 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 36 P íjemci: - Ú ad práce - Ministerstvo práce a sociálních v cí - nestátní neziskové organizace - Státní ú ad inspekce práce Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné p íle itosti Tato prioritní osa posiluje pracovní integraci osob ohro ených sociálním vylou ením, sna í se odstranit bariéry znesnad ující jim rovnocenný vstup na trh práce. Dal ím opat ením na zvý ení ú asti p ist hovalc v oblasti zam stnanosti, a tím na posílení jejich sociální integrace je boj proti diskriminaci v profesním postupu a podpora kladného p ístupu k rozmanitosti na pracovi ti. Pozornost je zvlá t v novány p íslu ník m romských komunit, migrant m a dal ím skupinám odli ného sociokulturního prost edí. V rámci prioritní osy 3 jsou definovány ty i oblasti podpory: Oblast podpory Podpora sociální integrace a sociálních slu eb V této oblasti je podpora sm ována na podporu sociáln vylou ených osob s cílem jejich návratu do spole nosti a na trh práce. Cíl je realizován zavád ním program zam ených na zvy ování odborné zp sobilosti a profesní kvalifikace v sociální oblasti. P i t chto aktivitách se musí posílit management a ízení organizací, které poskytují slu by pro cílové skupiny. Oblast podpory Podpora sociální integrace p íslu ník romských lokalit Cílem této oblasti je podpora a rozvoj stávajících i nových sociáln preventivních program a sociálních slu eb realizovaných v sociáln vylou ených romských lokalitách. Prost edky se dají vyu ít na p ímou podporu jednotlivc v procesu sociálního za le ování nebo na vzd lávání cílové skupiny. Podporovanou oblastí je té zm na negativního postoje spole nosti proti sociáln vylou eným romským komunitám.

37 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 37 Oblast podpory Integrace sociáln vylou ených skupin na trhu práce Cílem je vytvá ení program pro znevýhodn né skupiny na trhu práce, prost ednictvím zapojení r zných ob anských iniciativ, sociálních partner. Lep í motivace p i vyhledávání zam stnání a snaha o jeho udr ení prost ednictvím nástroj politiky zam stnanosti. Oblast podpory Rovné p íle itosti en a mu na trhu práce a slad ní pracovního a rodinného ivota Hlavním cílem této oblasti podpory je odstra ování nerovností mezi enami a mu i. Podpora zam stnatelnosti en a odstra ování p eká ek bránících enám v ú asti na trhu práce. Rozvoj r zných typ slu eb pé e o d ti a usnadn ní p ístupu k nim. Propagace a zvy ování pov domí o významu rovných, p íle itostí na trhu práce a motivace zam stnavatel k zavád ní flexibilních forem organizace práce. P íjemci: - Ministerstvo vnitra - Ministerstvo práce a sociálních v cí - nestátní neziskové organizace - poskytovatelé sociálních slu eb dle zákona. 108/2006 Sb. - kraje, obce nebo svazky obcí - orgány státní správy, organiza ní slo ky státu a p ísp vkové organizace státu Prioritní osa 4 Ve ejná správa a ve ejné slu by V rámci této prioritní osy (4a - cíl Konvergence, 4b - cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost) bude podpora zam ena jak na modernizaci orgán úst ední státní správy, tak na územní ve ejné správy. V rámci prioritních os bude podpo eno ízení a rozvoj lidských zdroj ve ve ejné správ, zlep ení kvality regulace, sni ování administrativní zát e na úst ední a územní úrovni, strategické ízení a zkvalitn ní systému vzd lávání a kolení ve ve ejné správ. Modernizace ve ejné správy se neobejde bez vyu ití informa ních a komunika ních technologií sm ujících k vytvá ení a realizaci projekt e-governmentu.

38 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 38 V prioritních osách 4a a 4b je definována jedna oblast podpory: Oblast podpory Posilování institucionální kapacity a efektivnosti ve ejné správy Tato oblast podpory vede k efektivn j ímu ízení lidských zdroj ve ve ejné správ, vzd lávání a odborné p íprav ú edník ve ejné správy. Zvy ování kvality a transparentnosti p i sledování výkon ve ejných slu eb. Podpora koordinace mezi jednotlivými resorty a mezi p íslu nými ve ejnými a soukromými subjekty. Zaji t ní etického kodexu ve ve ejné správ. P íjemci: - Ministerstvo vnitra - organiza ní slo ky státu - p ísp vkové organizace ízené OSS - územní samosprávné celky (tzn. kraje, obce) - svazky asociace a sdru ení územních samosprávných celk Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce Prioritní osa Mezinárodní spolupráce (5a - cíl Konvergence, 5b - cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost) umo uje zvý it dopad projekt na místní, regionální a národní úrovni díky zku enostem a odborným znalostem zahrani ních partner. Zvy uje se efektivita vynalo ených prost edk, proto e n která e ení byla vynalezena ji v zahrani í. Umo uje mezinárodní srovnávání a í ení dobré praxe. P íjemci: - obce, kraje a jimi z izované organizace - nestátní neziskové organizace - výzkumné a vzd lávací institucí - poskytovatelé sociálních slu eb dle zákona. 108/2006 Sb.

39 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 39 V prioritních osách 5a a 5b je definována jedna oblast podpory: Oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce Hlavním cílem je zintenzivn ní mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdroj a zam stnanosti. innostmi v této oblasti jsou: vým na zku eností mezi lenskými státy v otázkách týkajících se aktivní politiky zam stnanosti, e ení problém se sociálním za le ováním specifických skupin, profesní vzd lávání. Prioritní osa 6 Technická pomoc Prioritní osa Technická pomoc (5a - cíl Konvergence, 5b - cíl Regionální konkurenceschopnost a zam stnanost) je v souladu s legislativním rámcem pro strukturální fondy zam ena na podporu ízení a implementaci OP LZZ. V rámci prioritních os Technická pomoc budou financovány zejména akce pro podporu ízení, implementace, kontroly, monitorování, hodnocení a publicity opera ního programu. V prioritních osách 6a a 6b je definována jedna oblast podpory: Oblast podpory 6.1 Podpora ízení, implementace a kontroly operací OP LZZ V rámci této oblasti podpory dochází k p íprav a výb r projekt, monitorování, informování a publicit v rámci programu. Nabízí poradenské slu by adatel m o podporu z OP LZZ p i p íprav projekt. Technické zázemí provoz a údr ba monitorovacího a informa ního systému.

40 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Podporované oblasti OP LZZ Aby mohl být schválen projekt v rámci OP LZZ musí být v souladu s následujícími oblastmi podpory (Výro ní zpráva o provád ní OP LZZ, 2007, s ): Rovné p íle itosti Princip rovných p íle itostí znamená potírání diskriminace, p edcházení diskriminaci na základ pohlaví, rasy, etnického p vodu nábo enského vyznání, víry, zdravotního posti ení, v ku i sexuální orientace. Pokud je projekt v rozporu s tímto principem, nem e být v rámci OP LZZ podpo en. Rovné p íle itosti byly podporovány p i p íprav programových dokument, p i tvorb podklad pro adatele a p íjemce, a budou vy adovány p i výb ru a hodnocení projekt, p i monitorování opera ního programu a jeho následném vyhodnocení. Rovnost en a mu Hledisko rovnosti en a mu je jako sou ást horizontálních témat sledováno jak vzhledem k obsahu projektu, tak vzhledem ke slo ení realiza ního týmu jednotlivých projekt. Na rovnost en a mu je p ímo zam ena oblast podpory 3.4 Rovné p íle itosti en a mu na trhu práce a slad ní pracovního a rodinného ivota. Hlavním zám rem této oblasti podpory je odstra ování nerovností mezi enami a mu i, s d razem na skupinu en, kterým je vhodné vytvá et podmínky pro umo n ní slad ní pracovního a rodinného ivota tak, aby mohly být zapojeny na trhu práce a v novat se zárove plnohodnotnému rodinnému ivotu. Oblast podpory je zam ena rovn na mu e, kte í se nacházejí v obdobné situaci jako eny (nap. mu i s malými d tmi, mu i po rodi ovské dovolené, mu i po ukon ení pé e o závislou osobu). Migranti a azylanti V rámci OP LZZ jsou podporována opat ení ve prosp ch imigrant a azylant. Jde o skupinu p ist hovalc v R, která zahrnuje nelegální imigranty, adatele o azyl, uznané azylanty, cizince s ud leným vízem k pobytu nad 90 dn, dlouhodobým nebo trvalým pobytem v R. Na tuto skupinu lidí se zam ují oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních slu eb a 3.3 Integrace sociáln vylou ených skupin na trhu práce.

41 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 41 Podpora v oblasti 3.1 se týká p edev ím poskytování sociálních slu eb, tvorby a realizaci sociáln preventivních program pro tuto skupinu osob. Podpora se také zam uje na systémové a národní aktivity v oblasti poskytování slu eb za ú elem sociální integrace. P íslu níci men in Etnické men iny a lidé z jiného sociokulturního prost edí pat í mezi cílové skupiny oblastí 3.1 a 3.3. Tyto oblasti jsou zam eny na p ímou podporu p íslu ník sociáln vylou ených romských komunit, kterým je omezen p ístup ke slu bám a na trh práce.

42 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Finan ní alokace prost edk OP LZZ Projekty z OP LZZ mohou být v p ípad prioritních os 2,4,5 a 6 realizovány na celém území eské republiky v etn hl.m sta Prahy. Projekty opera ních os 1 a 3 OP LZZ mohou být uplatn ny na území eské republiky mimo území hl.m sta Prahy. V tabulce 6 je finan ní alokace prost edk mezi jednotlivé prioritní osy. Z fond EU je pro Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost vy len no 1,85 mld.. Tato ástka iní p ibli n 6,8 % ve kerých prost edk z fond, které m e R získat. Z národních zdroj je mezi est prioritních os rozd lena ástka 0,32 mld. co odpovídá 15 % mí e spolufinancování projekt. Výjimka je v prioritní ose Mezinárodní spolupráce, kde míra spolufinancování z ESF je 95 % a z národní zdroj 5%. Z následujícího grafu je patrné rozd lení celkových finan ních prost edk mezi jednotlivé osy. Nejv t í ástka z fond EU je vy len na na prioritní osu 2 - Aktivní politiku trhu práce s podílem 33% na celkových zdrojích. 26% je ur eno pro prioritní osu 1 Adaptabilitu. T etí nejv t í podíl má prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné p íle itosti. (Strukturální fondy, 2012b) 11% 2% 4% 29% Adaptabilita Aktivní politika trhu práce 22% Sociální integrace a rovné p íle itosti Ve ejná správa a ve ejné slu by Mezinárodní spolupráce 32% Technická pomoc Obr. 3 Alokace celkových zdroj mezi prioritní osy Zdroj:vlastní zpracování (Strukturální fondy, 2012b)

43 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 43 Tab. 6 Finan ní alokace prost edk OP LZZ podle prioritních os Prioritní osa Zdroje EU Národní zdroje Celkové zdroje Adaptabilita celkem Aktivní politika trhu práce cíl I - Konvergence cíl II - RKZ celkem Sociální integrace a rovné p íle itosti celkem Ve ejná správa a ve ejné slu by cíl I - Konvergence cíl II - RKZ celkem Mezinárodní spolupráce cíl I - Konvergence cíl II - RKZ celkem Technická pomoc cíl I - Konvergence cíl II - RKZ celkem CELKEM % 15% 100% Zdroj: vlastní zpracování (Strukturální fondy, 2012a)

44 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky SWOT analýza SWOT analýza obsahuje klí ové body v oblasti - lidských zdroj, zam stnanosti, ve ejné správy, které jsou sou ástí Národního rozvojového plánu SILNÉ STRÁNKY Legislativní zabezpe ení aktivní politiky zam stnanosti Dostatek institucí a st edisek pro vzd lávání dosp lých Rovný p ístup mu a en ke vzd lání P íliv p ímých zahrani ních investic Systém vzd lávání ú edník Zku enosti z realizovaných iniciativ Spole enství EQUAL a projekt v rámci Phare P ÍLE ITOSTI Zvy ováni zam stnanosti dlouhodob nezam stnaných, mladých do 25 let, star ích osob (nad 50 let) a en Prosazování rovných p íle itostí mu a en Roz í ení nabídky rekvalifika ních program nabízených Ú ady práce Zvý it ú ast neziskového sektoru v oblasti sociálních slu eb Podpora rodinného a profesního ivota Zlep ování kvality ízení a managementu v oblasti lidských zdroj Zefektivn ní a transparentnost inností ve ejné správy SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl dlouhodob nezam stnaných a nezam stnaných ve znevýhodn ných skupinách, regionální rozdíly Nedostate ná tvorba nových pracovních míst Nízká mobilita pracovní síly Nízká motivace k pracovnímu za azení sociáln vylou ených skupin Nedostate ná dostupnost a kvalita soc. slu eb Nedostate né vyu ití flexibilních forem organizace práce Nízké pov domí o mo nostech mezinárodní spolupráce Málo efektivní a transparentní ve ejná správa OHRO ENÍ Málo p íle itostí zam stnávání star ích ob an Pokles zájmu podnik o dal í vzd lávání zam stnanc Korup ní prost edí ve ejného sektoru Existence jazykových bariér Kvalifikace zam stnanc neodpovídá rostoucím po adavk m trhu práce patná koordinace mezi innostmi jednotlivých orgán ve ejné správy

45 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 45 4 ANALÝZA SCHVÁLENÝCH PROJEKT OPERA NÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDORJE A ZAM STNANOST Následující kapitola se zabývá analýzou projekt OP LZZ, které byly schváleny do Pot ebné informace pro zpracování analýzy byly erpány z údaj Ministerstva práce a sociálních v cí, Monitorovacích zpráv vydávaných Monitorovacím výborem OP LZZ v jednotlivých letech P i práci s daty byly vyu ity metody popisné statistiky. 4.1 Analýza schválených projekt v rámci prioritních os Do analýzy projekt OP LZZ bylo zahrnuto celkem 3266 projekt schválených od první výzvy do prosince Celková alokace poskytnutá ji na tyto projekty iní mil. K (tj. cca 682,84 mil. EUR, p i sm nném kurzu 25,64 K /EUR dne ) co p edstavuje 31,6 % z alokace finan ních prost edk (zdroj EU a národních zdroj ) pro OP Lidské zdroje a zam stnanost. Tabulka 7 obsahuje celkový po et projekt schválených v letech Z tabulky lze vid t, e z celkového po tu schválených projekt, je nejvíce projekt schváleno v roce Nejmén projekt bylo schváleno v roce 2008, proto e v tomto roce se za aly teprve vyhla ovat první výzvy na projekty a schvalovat projekty. Postupn se od roku 2008 zlep uje úsp nost podávaných ádostí. Zatímco v roce 2008 bylo schváleno pouze 1,3 % projekt z celkového po tu p edlo ených ádostí, v roce 2011 je úsp nost tém 63%. Tab. 7 Po et schválených projekt v období Rok alokace Po et podaných ádostí Po et schválených projekt Podíl na celkovém po tu projekt ,49% ,74% ,60% ,17% celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování na základ Monitorovacích zpráv V roce 2008 pracovníci ídících orgán asto nará eli na vysokou chybovost projektových ádostí. Vracení a p epracovávání ádostí je velmi administrativn náro né a prodlu uje

46 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 46 výb rový proces. Nej ast j í nedostatky p edlo ených ádostí byly: ádost nebyla v souladu s výzvou, nedodr ení limit pro jednotlivé kapitoly rozpo t, neúplná dokumentace. Jiné po adí p iná í kritérium finan ní alokace na projekty erpané v daných letech. Nejv t í objem finan ních prost edk byl p id len na projekty schválené v roce 2010 a to s podílem 52,78 %. Nejmén financí s podílem 10,74 % na celkové rozd lené ástce bylo ur eno schváleným projekt m v roce Pr m rná ástka p ipadající na schválený projekt je v roce 2011 ty násobná od roku Tab. 8 Finan ní alokace na projekty OP LZZ erpaná v jednotlivých letech Rok alokace Alokovaná ástka (v K ) Pr m rná ástka na 1 projekt (v K ) mil. 0 mil ,8 mil. 2,32 mil ,0 mil. 4,19 mil ,8 mil. 10,06 mil. celkem 17508,6 mil. 5,36 mil. Zdroj: vlastní zpracování, údaje z jednotlivých Monitorovacích zpráv

47 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 47 Vývoj v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory není rovnom rný a souvisí s charakterem OP LZZ, pro který je typická r znorodost p íjemc a zp sob financování. Obecn lze konstatovat, e proces zpracování ádostí o platby a zaú tování zp sobilých výdaj je zatím rychlej í v oblastech podpory, v nich p eva ují v t í individuální projekty. erpání v oblastech, kde p eva ují globální granty, je pomalej í, zejména vzhledem k del ímu procesu výb ru projekt, pracnosti a náro nosti na administrativní kapacitu, chybovosti monitorovacích zpráv a ádostí o platby. 5229,9 mil. K 30% individuální projekty grantové projekty 12278,7 mil K 70% Obr. 4 Podíl individuálních a grantových projekt na celkovém mno ství schválených projekt Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky 9 lze vy íst, e nejvíce projekt je schváleno v prioritní ose I a to po celou dobu rok Zv t ující se po et projekt v jednotlivých prioritních osách je i dám mno stvím výzev vyhla ovaných v jednotlivých letech. V roce 2009 bylo vyhlá eno 21 výzev pro získání prost edk z fond EU. V letech 2010, 2011 bylo k dispozici 16 a 15 nových výzev. Tab. 9 Po et schválených projekt v rámci jednotlivých prioritních os Zdroj: vlastní zpracování, údaje z jednotlivých Monitorovacích zpráv

48 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 48 Tab. 10 Podíly prioritních os na uskute n ných projektech Zdroj: vlastní zpracování, údaje z jednotlivých Monitorovacích zpráv K realizaci specifických cíl v jednotlivých prioritních osách OP Lidské zdroje a zam stnanost je v programovém období k dispozici ,9 mil. K z finan ních zdroj. Rozd lení celkové alokované ástky mezi jednotlivé prioritní osy je zachyceno na obrázku 4. V rámci prioritní osy II Aktivní politika trhu práce bylo proplaceno nejvíce prost edk a to 36,14 % z celkové poskytnuté alokace. Následovala prioritní osa III Sociální integrace a rovné p íle itosti s 34,6 %. Nejmen í ástky erpaly prioritní osy V, VI , , ,41 celková finan ní alokace ,3 6328,1 5332,6 5885,92 proplacené prost edky p íjemc m , ,81 750,9 208,5 400, prioritní osa Obr. 5 erpání finan ních prost edk schválených projekt , v mil. K (celková fin.alokace p evedena podle kurzu 25,64 K /EUR)