ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ UZÁVĚRKA V ÚČETNÍ JEDNOTCE

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ UZÁVĚRKA V ÚČETNÍ JEDNOTCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: MARIE JAHNOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Ţalio Znojmo, duben 2009

2

3

4 Děkuji vedoucímu práce panu ing. Ladislavu Ţalio za odborné rady a připomínky. Také děkuji vedení společnosti Jednota, spotřební druţstvo, Moravský Krumlov za poskytnutá data a informace k vypracování této bakalářské práce. Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účetní závěrka a účetní uzávěrka v účetní jednotce vypracovala samostatně, pod vedením Ing. Ladislava Ţalio, a uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje. Ve Znojmě dne 28. listopadu 2010 Marie Jahnová

5 Abstrakt Bakalářská práce pojednává o procesu účetní závěrky a uzávěrky v účetní jednotce. Práci tvoří dvě části. První část se věnuje popisu účetní závěrky na základě poţadavků, které jsou uvedeny v zákoně o účetnictví, vyhlášce č.500/2002 Sb. a Českých účetních standardech. Dále popisuje účetní uzávěrku, proces uzavírání účetních knih, přípravné práce a inventarizace. Součástí je popis účetních výkazů, které jsou povinnou součástí účetní závěrky rozvahy, výkazu zisků a ztrát. V druhé části je popsán průběh účetní závěrky a uzávěrky v konkrétní účetní jednotce. Podle skutečných dat jsou zde zpracovány výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled peněţních toků metodou nepřímou. Závěr obsahuje zhodnocení a doporučení na určitá zlepšení. Klíčová slova: účetnictví, účetní závěrka, účetní uzávěrka, účetní jednotka, inventarizace. Kurzfassung Die Bakalararbeit behandelt den Prozess des Rechnungs und Jahresabschlusses in der Rechnungseinheit. Die Arbeit besteht aus zwei Teile. Der erste Teil widmet sich der Beschreibung des Rechnungsabschlusses auf Grund der Forderungen, die in dem Rechnungsgesetz, in der Verordnung und in den Tschechischen Rechnungsstandards angegeben werden. Weiter die Arbeit beschreibt den Rechnungsabschluss. Der Prozess des Abschlusses der Rechnungsbücher, die Vorbereitungsarbeiten und die Inventarisierung. Der Bestandteil ist auch die Beschreibung der buchhalterischen Berichterstattungen, die den obligatorischen Bestandteil der Jahresabschluss bilden die Bilanz, die Gewinn und Verlustrechnung. In dem zweiten Teil wird der Ablauf des Abschlusses und des Rechnungsabschlusses in der bestimten Rechnungseinheit beschreiben. Nach der faktischen Daten Arden hier die Rechnungsberichte die Bilanz, die Gewinn und Verlustrechnung und Übersicht der Finanzstörmen durch die indirekte Methode bearbeitet. Der Beschluss enthält die Aufwertungen und die Empfuhlungen für bestimmten Verbesserungen. Schlagswörter: Rechnungswesen, Jahresabschluss, Rechnungsabschluss, Rechnunhseinheit, Inventarisierung.

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Právní předpisy a účetní zásady Účetní jednotky vedoucí účetnictví Právní úprava vedení účetnictví Účetní zásady Účetní závěrka Rozvahový den Mezitímní účetní závěrka Konsolidovaná účetní závěrka Obsah účetní závěrky Výkaz rozvaha (bilance) Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Přehled o peněţních tocích (cash flow) Příloha k účetní závěrce Rozsah účetní závěrky Účetní závěrka v plném rozsahu Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu Povinnost auditu účetní závěrky Výroční zpráva Zveřejňování účetní závěrky Účetní uzávěrka Inventarizace Zaúčtování účetních případů na konci účetního období Závěrečné operace u zásob Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů Zaúčtování dohadných poloţek Zúčtování kurzových rozdílů Zaúčtování opravných poloţek Zaúčtování rezerv Odpis pohledávek Zjištění hospodářského výsledku a výpočet daně z příjmů Uzavření účetních knih... 29

7 6 Praktická část Představení účetní jednotky Průběh účetní uzávěrky a závěrky Inventarizace Inventarizace dlouhodobého majetku Inventarizace zásob Inventarizace krátkodobého finančního majetku Inventarizace účtové třídy 3 Zúčtovací vztahy Inventarizace účtové třídy 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Inventarizace podrozvahových účtů Uzávěrkové operace Daň z příjmu splatná a daň z příjmu odložená Uzavření účetních knih Vypracování účetní závěrky Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Výkaz cash flow Výroční zpráva Audit, schválení a zveřejnění účetní závěrky Vyhodnocení průběhu účetní závěrky Závěr Seznam literatury. 59

8 1 Úvod Účetní závěrka je pro účetní jednotku rozhodujícím momentem, kdy jsou vyhodnoceny výsledky činnosti účetní jednotky za dané období. Aby bylo toto vyhodnocení objektivní, musí účetní jednotka provést řadu úkonů, které tuto objektivitu zajistí. Účetní závěrka je důleţitým zdrojem informací o ekonomickém stavu účetní jednotky. Podává důleţité informace, jak majitelům a vedení účetní jednotky, tak i osobám z vnějšího prostředí účetní jednotky, např. státní správě, bankovním institucím, věřitelům apod. Účetní uzávěrka je celý souhrn činností, které jsou spojeny s procesem uzavírání účetních knih za dané období. Tyto činnosti zabezpečují správnost a úplnost údajů v účetní knize. Jejich provedením je zajištěno, ţe účetní závěrka poskytne nejen úplný, ale také věrný a pravdivý obraz o majetkové a finanční situaci účetní jednotky. Po uzavření účtů a vyčíslení výsledku hospodaření můţe účetní jednotka přistoupit k vyhotovení účetní závěrky. Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty, doplněné o povinnou přílohu k účetní závěrce. Příloha k účetní závěrce doplňuje a vysvětluje informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky mohou volitelně připojit přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Poţadavky kladené na obsah a formu účetní závěrky jsou dané v zákoně o účetnictví, prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. k účetnictví a v Českých účetních standardech. Průběh samotné závěrky je ve většině podniků řízen vnitropodnikovými směrnicemi, ve kterých si podnik stanovuje harmonogram účetní uzávěrky a účetní závěrky a metody, podle kterých bude jednotlivé body harmonogramu zpracovávat a vyhodnocovat. 2 Cíl práce a metodika Cílem práce je popis účetní závěrky v účetní jednotce. Jedná o velmi důleţitý proces, spojený s určitými nezbytnými úkony, které mají zabezpečit správnost a poctivost výsledku hospodaření účetní jednotky a také objektivní vypovídající schopnost výkazů vyhotovených za účetní období. Nesprávné provedení nebo opomenutí těchto úkonů můţe vést k chybnému stanovení hospodářského výsledku a výkazy budou podávat zkreslené informace. Teoretická část shrnuje informace, které byly získány studiem odborné literatury vztahující se k účetní 8

9 závěrce a především prostudováním příslušných zákonů, které proces účetní závěrky ovlivňují. První část se nejdříve krátce věnuje předmětu účetnictví. Popisuje, které jednotky jsou povinny vést účetnictví a právní rámec, kterým se při vedení účetnictví účetní jednotky řídí. Dále popisuje účetní závěrku. Jsou definovány základní pojmy, které se týkají účetní závěrky a právní úprava, podle kterých účetní jednotka při sestavování účetní závěrky postupuje. V další části je popsána účetní uzávěrka. Opět jsou definovány základní pojmy a předpisy, kterými se účetní jednotky v této fázi účetního období řídí. Praktické část je věnována průběhu účetní uzávěrky a závěrky v Jednotě, spotřebním druţstvu, Moravský Krumlov v roce Jsou popsány jednotlivé kroky, které muselo druţstvo v souvislosti s uzavíráním účetních knih provést. Mohla tak být srovnána teorie s praxí. Dále se práce věnuje vyhotovení účetní závěrky. Je uvedeno, které výkazy a v jakém rozsahu druţstvo vyhotovuje. Práce popisuje metodiku vyhotovování výkazů a jejich obsah. Popsán je také proces ověřování, schvalování a zveřejňování účetní závěrky v druţstvu. Na základě získaných informací je účetní uzávěrka a účetní závěrka v druţstvu vyhodnocena a jsou navrţena zlepšení. Výsledky práce jsou shrnuty v závěru. 3 Právní předpisy a účetní zásady Práce popisuje účetní závěrku podnikatelů, kteří vedou podvojné účetnictví, které je od novely Zákona o účetnictví ze dne označováno pouze účetnictví. 1 V souladu s právem Evropské unie stanoví zákon o účetnictví rozsah a způsob vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost. Účetnictví je systém, jehož hlavním cílem je podat hospodářskému vedení účtujícího subjektu a jeho vlastníkům co nejpřesnější informace o tom, jaký je stav majetku, závazků a výsledku jejich hospodaření a díky čemu bylo těchto výsledků dosaženo [3]. 3.1 Účetní jednotky vedoucí účetnictví Ve smyslu zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami tyto podnikatelské subjekty: 1 Novelou Zákona o účetnictví z bylo zrušeno jednoduché účetnictví a zavedena Daňová evidence příjmů a výdajů, proto byl ze zákona výraz podvojné účetnictví vypuštěn a pod označením účetnictví je rozuměno pouze účetnictví podvojné.(pozn. autor) 9

10 o všechny právnické osoby, o fyzické osoby zapsané v Obchodním rejstříku, o ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 milionů, a to od prvního dne kalendářního roku, o ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, o ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je účetní jednotkou, o ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní předpis. Zákon umoţňuje, za splnění určitých podmínek, vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Smyslem je zjednodušit systém vedení účetnictví pro vymezený okruh osob. Podmínky stanovuje 9 ZoÚ. Podle tohoto zákona mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu fyzické osoby, vymezené v 1, písm. d) aţ h), které nemají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem nebo ty, u nichţ to ukládá zvláštní zákon. Dále mohou ve zjednodušeném rozsahu účtovat také například církve a náboţenské společnosti, nadační fondy, společenství vlastníků, honební společnosti. 3.2 Právní úprava vedení účetnictví Jak je uvedeno v předchozí kapitole, jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ). Některá jeho ustanovení jsou rozpracována ve vyhlášce č.500/2002 Sb. Vyhláška stanoví podrobnější úpravy, zejména týkající se účetní závěrky, směrné účtové osnovy, pouţití účetních metod a konsolidované účetní závěrky. Další právní předpisy, které musí účetní jednotka dodrţovat, jsou: o zákon č. 586/1992., o dani z příjmů 2, ve znění platných předpisů, o zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění platných předlisů, 2 Tento zákon je doplněn pokynem č. D-300 vydaným Ministerstvem financí.(pozn. autora) 10

11 o zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu ve znění platných předpisů. Soulad při pouţívání účetních metod zajišťují České účetní standardy, jejichţ tvorbu a vydávání zajišťuje ministerstvo financí. 3 Vydání Českých účetních standardů je zakotveno v 36 zákona o účetnictví. Jejich obsah nesmí být v rozporu s ustanoveními zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů [7] 3.3 Účetní zásady Prostřednictvím účetní závěrky sděluje účetní jednotka partnerům ( uživatelům ) základní informace. Podle 7/1 ZoÚ je povinností účetní jednotky vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky[1]. Aby byly výsledky, které účetní závěrka zobrazuje přesné, a měly pravdivou vypovídací schopnost, musí být i celé účetnictví účetní jednotky řádně vedeno v souladu s účetní legislativou a tím i s tzv. účetními zásadami. Podle 19 odst. 6 ZoÚ musí být informace v účetní závěrce spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se podle významnosti. Za spolehlivé jsou povaţovány informace, které splní poţadavek 7 odst. 1 ZoÚ a jsou úplné a včasné. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání (předpokládá se, ţe náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace) Za srozumitelnou je povaţována informace, která splňuje poţadavky stanovené v 8 ZoÚ. Tento zákon ukládá povinnost účetním jednotkám vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Plnění těchto poţadavků předpokládá, ţe účetní jednotka vede účetnictví v souladu s právními předpisy. Jsou zaúčtovány všechny účetní případy a do příslušného účetního období. Obsah účetních případů a záznamů lze spolehlivě a jednoznačně určit. Vedení účetnictví je v přehledné a trvalost zaručující formě [5]. 3 Standardy nahradily dřívější Postupy pro podnikatele vydávané jako opatření MF ČR [4]. 11

12 4 Účetní závěrka Účetní jednotky mají povinnost sestavovat účetní závěrku. Jejím sestavením jsou poskytovány informace o stavu hospodaření a majetkových poměrech jednotky. Její sestavení se řídí závaznými předpisy a jsou dány i poţadavky na rozsah a formu informací, které musí závěrka obsahovat. 4.1 Rozvahový den Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku k rozvahovému dni ( 19 ZoÚ). Rozvahový den je den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují k poslednímu dni účetního období, v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Za účetní období je povaţováno období dvanácti po sobě následujících měsíců. Pro podstatnou většinu účetních jednotek je tímto obdobím kalendářní rok. Takţe sestavují účetní závěrku k 31. prosinci. Účetní jednotky si mohou zvolit za své účetní období hospodářský rok. Hospodářský rok je účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce, neţ je leden, např. 1. září 2009 aţ 31. srpna 2010 [4]. 4.2 Mezitímní účetní závěrka Zákon o účetnictví umoţňuje účetním jednotkám sestavit účetní závěrku v průběhu účetního období, pokud to vyţadují zvláštní předpisy. Jedná se o mezitímní účetní závěrku. V tomto případě se neuzavírají účetní knihy, ale provádějí se inventarizace, protoţe jejím účelem je pouze vyjádřit stav vykazovaný k určitému datu. Mezitímní účetní závěrka je prováděna například při ukončení účasti společníka ve společnosti nebo při změně právní formy společnosti. 4.3 Konsolidovaná účetní závěrka Tato závěrka se sestaví podle zvolených metod konsolidace a podává uţivatelům informace o konsolidačním celku, kterým je skupina účetních jednotek. Pojem konsolidované účetní závěrky a povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku charakterizuje 22 a 23a ZoÚ. Podmínky jsou upraveny v 62 aţ 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb. [4] 4.4 Obsah účetní závěrky Podle 18 odst.1 ZoÚ je účetní závěrka nedílný celek tvořený: o rozvahou, 12

13 o výkazem zisku a ztráty, o přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrku můţe účetní jednotka doplnit o přehled o peněţních tocích nebo přehledem o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrka musí podle 18 odst. 2 ZoÚ obsahovat a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky, b) identifikační číslo, pokud je má jednotka přiděleno, c) právní formu účetní jednotky, d) předmět podnikání nebo jiné činnosti případně účel, pro který byla zřízena, e) rozvahový den ( 19 odst. 1) nebo jiný okamţik, k němuţ se účetní závěrka sestavuje ( 19 odst. 3), f) okamţik sestavení účetní závěrky. K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se povaţuje účetní uzávěrka za sestavenou Výkaz rozvaha (bilance) Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled aktiv (majetku) na jedné straně a zdrojů financování (vlastní a cizí zdroje) na straně druhé. Zdroje financování se nazývají pasiva. Uspořádání a označení položek rozvahy je stanoveno v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. [4]. Základní schéma rozvahy lze znázornit následovně: Aktiva Dlouhodobý majetek (aktiva) Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţný majetek (aktiva) Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Peněţní prostředky Aktiva celkem (zdroj BŘEZINOVÁ, 2008) Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy Výsledek hospodaření (zisk) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Pasiva celkem 13

14 V rozvaze se vykazují výše uvedené základní skupiny aktiv a pasiv v podrobnějším členění. Jsou označeny kombinací velkých písmem latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem poloţky; poloţky lze členit na podpoloţky 4. Poloţky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny v případě, ţe mají nevýznamnou hodnotu a pokud sloučení přispívá k větší srozumitelnosti účetního výkazu. Poloţky, které za běţné a bezprostředně předcházející účetní období mají nulovou hodnotu lze vypustit. V rozvaze, stejně tak i v účetních knihách, jsou aktiva a závazky členěny na krátkodobé a dlouhodobé, podle doby pouţitelnosti do jednoho roku nebo více let. U pohledávek a závazků podle doby splatnosti. Pokud nelze objektivně určit dobu pouţitelnosti, rozhoduje záměr účetní jednotky při jejich pořízení. Údaje v rozvaze jsou uváděny ve čtyřech sloupcích. V prvním sloupci, označeném brutto, je hrubý objem aktiv za běţné účetní období. Druhý sloupec, který je označen korekce, je uvedena částka opravných poloţek a oprávek, o které byla aktiva v běţném období sníţena. Třetí sloupec, netto, uvádí aktiva v běţném účetním období sníţená o opravné poloţky a oprávky. Ve čtvrtém sloupci jsou uvedena aktiva netto za minulé účetní období. Jde o počáteční zůstatky účtů běţného období Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) V účetním výkaze označovaném obecně jako výsledovka se porovnávají výnosy, tržby a náklady, a to v různém členění. Tím vznikají informace o ziskovosti podniku [2]. Uspořádání a označení poloţek výkazu zisku a ztráty uvádí přílohy č. 2 a 3 prováděcí vyhlášky č.500/2002 Sb. Náklady a výnosy jsou ve výkazu zisku a ztráty členěny na třech úrovních, které představují jednotlivé činnosti hospodaření podniku (provozní, finanční a mimořádnou). Při sestavování výkazu se vychází ze zůstatků nákladových a výnosových účtů. Řádky označené písmeny představují nákladové poloţky, řádky označené římskými číslicemi jsou výnosové poloţky. 4 Například B. II. 1. Pozemky (pozn. autor) 14

15 Z výkazu lze vyčíst: o provozní výsledek hospodaření rozdíl mezi provozními výnosy a náklady, o finanční výsledek hospodaření rozdíl mezi výnosy a náklady finančními, o výsledek hospodaření za běţnou činnost součet provozního a finančního výsledku, který je upraven o splatnou popřípadě odloţenou daň, o mimořádný výsledek hospodaření rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o daň z příjmů za běţnou činnost o výsledek hospodaření za účetní období součet hospodářských výsledků za běţnou a mimořádnou činnost; vyjadřuje disponibilní zisk Přehled o peněžních tocích (cash flow) Přehled o peněţních tocích, sice není povinnou součástí účetní závěrky, poskytuje však významné informace, které se týkají peněţních toků v účetní jednotce a proto je vhodné ho do účetní závěrky zahrnout. Zatímco výkaz zisku a ztráty podává informaci o výsledku hospodaření účetní jednotky za dané období, přehled o finančních tocích poskytuje informaci o stavu peněţních prostředků a informaci o pohybu (toku) peněţních prostředků. Výhodou přehledu o peněţních tocích je, ţe není ovlivněn metodou odpisování dlouhodobého majetku, časovým rozlišením, tvorbou rezerv a opravných poloţek. Přehled o peněţních tocích je rozpisem vybraných poloţek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů v průběhu účetního období v členění na provozní, investiční a finanční činnost [7]. Peněţní prostředky jsou peníze v hotovosti, na účtech a ceniny. Peněţními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, např. dlouhodobé peněţní úloţky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu. Provozní činností jsou hlavní výdělečné činnosti podniku a ostatní činnosti, které nespadají do investiční nebo finanční činnosti. Investiční činnost zahrnuje pořízení a prodej dlouhodobého majetku a ostatních investic. Finanční činností jsou zejména činnosti, které vyplývají pohybu vlastního kapitálu (např. dodatečné vklady) a výpůjček společnosti [7]. Pro sestavení výkazu lze pouţít metodu přímou nebo nepřímou. 15

16 Metoda přímá vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněţních příjmů a výdajů, např. v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty. Metoda nepřímá její podstatou je úprava výsledku hospodaření o transakce, které jsou jeho součástí, ale zároveň nejsou peněţním příjmem nebo výdajem, a naopak o transakce, které neovlivňují výsledek hospodaření, ale zapříčinily příjem nebo výdej peněţních prostředků [2]. Základní uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněţních tocích je uvedeno v 40 aţ 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v Českém účetním standardu č Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce je povinnou součástí účetní závěrky. Její obsahové vymezení je uvedeno v 39 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. Příloha nejen vysvětluje a doplňuje informace, které jsou obsaţené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty, ale také informuje o událostech, které v účetní jednotce v průběhu účetního období nastaly a mají vliv na její hospodaření. Není dána závazná forma vyhotovení přílohy. V 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou uvedeny základní body, které by neměly v příloze chybět, jedná se o následující strukturu: o Údaje o účetní jednotce. o Zaměstnanci a členové orgánů. o Účetní metody. o Účetní výkazy. o Doplňující údaje. o Přehledy o peněţních tocích a vlastním kapitálu.[1] Údaje o účetní jednotce. Jedná se identifikační informace podle obchodního rejstříku, o údaje o vlastnících a členech statutárních a dozorčích orgánů. Účetní jednotka musí uvést údaje o účetních jednotkách, v nichţ má majetkovou účast, včetně výše vlastního kapitálu a výsledků hospodaření těchto jednotek. Zaměstnanci a členové orgánů. Účetní jednotka uvede informace o počtech zaměstnanců a výši osobních nákladů, které vynaloţila na zaměstnance a členy statutárních orgánů. Uvede výši a úrokovou sazbu půjček a 16

17 úvěrů, které poskytla účetní jednotka osobám, které jsou členy statutárních a dozorčích orgánů a ostatní plnění v peněţité a nepeněţité formě, které těmto osobám poskytla. Účetní metody Z pohledu účetnictví jde o nejdůleţitější část přílohy, v níţ se uţivatel seznamuje s aplikací obecných účetních zásad, s pouţitými účetními metodami, způsobem oceňování a odpisování. Zákon o účetnictví ukládá základní zásady a principy účetních metod. V příloze je však nutno popsat minimálně případy, u kterých zákon připouští variantní moţnosti, které rozpracovávají vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy [4]. Údaje by se měly týkat hlavní skupiny majetku podniku. Proto musí účetní jednotka v příloze uvést: Zásady pro oceňování - společnost uvede, zda pouţívá pro oceňování aktiv a závazků ceny pořizovací (historické), reprodukční, trţní nebo zda pouţívá k oceňování kombinaci těchto cen. Metodiku stanovení pořizovacích cen a odpisování dlouhodobého majetku je nutno uvést obsahovou náplň vlastních nákladů, kterými se oceňuje dlouhodobý majetek vytvořený ve vlastní reţii. Musí být uvedeny způsoby odpisování a odpisové plány [4]. Metody účtování zásob - společnost uvede metodu, kterou pouţívá k evidenci zásob a způsob ocenění. Kurzové přepočty společnost uvede uplatněný způsob kurzových přepočtů. Způsob stanovení opravných poloţek a oprávek k majetku - s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných poloţek a oprávek. Podmínky pro účtování časového rozlišení a pravidla pro účtování rezerv [1]. Účetní výkazy V této části přílohy vysvětlí účetní jednotka kaţdou významnou poloţku nebo skupina poloţek z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, jejichţ uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty. U významných poloţek aktiv se uvádějí jejich přírůstky a úbytky. Uvádějí se také 17

18 informace o doměrcích splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloţeného daňového závazku nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěru, přijaté dotace na investiční a provozní účely atd. [7]. Doplňující údaje Účetní jednotka uvede informace o majetku a závazcích. Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti, pohledávky a závazky, které mají dobu splatnosti delší neţ pět let, pronájem majetku aj. Uvede přehled majetku, který je zatíţen zástavním právem nebo věcným břemenem. Povinností je uvést kaţdou významnou událost mezi rozvahovým dnem a okamţikem sestavení účetní závěrky podle 19 odst. 5 ZoÚ. Jedná se zejména o tyto události: o ţivelné pohromy v příloze bude uveden popis škody a předběţné vyčíslení škody, o ţaloby podané třetí osobou na účetní jednotku nebo klíčové rozhodnutí soudu v jiţ zahájených sporech, o významné prodejní nebo nákupní transakce včetně prodeje podniku, nebo jeho části, o rozhodnutí o přeměně podle obchodního zákoníku, o vznik významných nebo podmíněných závazků - záruky za jiné osoby, ručení za směnky [4]. Přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu Účetní jednotky, které nevypracují tyto výkazy samostatně, uvedou informace o peněţních tocích a změnách vlastního kapitálu v rámci přílohy. 4.5 Rozsah účetní závěrky Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou sestavovat a zveřejňovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Podmínky, které ukládají účetní jednotce ověřovat účetní závěrku, jsou uvedeny v 20 ZoÚ Účetní závěrka v plném rozsahu Účetní závěrka v plném rozsahu obsahuje: o rozvahu (bilanci) v plném rozsahu, dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., 18

19 o výkaz zisku a ztrát (výsledovku) v druhovém a účelovém členění, dle příloh č. 2 a 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., o přílohu k účetní závěrce, o přehled peněţních toků (volitelně), o přehled o změnách vlastního kapitálu (volitelně) Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu Účetní jednotky, které nemají povinnost ověřovat svou účetní závěrku auditorem podle 20 ZoÚ, mohou sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Akciové společnosti sestavují závěrku vţdy v plném rozsahu, bez ohledu na povinný audit [4]. Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu musí obsahovat: o rozvahu (bilanci), dle přílohy č. 1 vyhlášky. Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu nemusí vykazovat poloţky označené arabskou číslicí, o výkazem zisku a ztráty (výsledovkou) v druhovém a účelovém členění, dle příloh č. 2 a č. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. o přílohou k účetní závěrce, Příloha k účetní závěrce ve zjednodušeném rozsahu musí obsahovat minimálně tyto informace: o obecné informace, o informace o účetních metodách, účetních postupech, o způsobu oceňování, odpisování a tvorbě opravných poloţek a informace o odchylkách od účetních metod, o doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát a důleţité informace, které se týkají majetku a závazků. o informace o významných událostech, které nastaly po rozvahovém dni do data sestavení účetní závěrky. 4.6 Povinnost auditu účetní závěrky Povinnost ověření účetní závěrky mají společnosti, které splní kritéria 20 zákona o účetnictví: 19

20 o aktiva celkem více neţ Kč; jde o brutto hodnotu, tj. výši aktiv nesníţenou o korekce ocenění podle 26 ZoÚ, o úhrn čistého obratu více neţ Kč; jedná se o výnosy sníţené o prodejní slevy a případně dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobené dvanácti, o průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu období více neţ 50. Akciové společnosti mají povinnost ověření účetní závěrky, pokud splní alespoň jedno z těchto kritérií. Obchodní společnosti a druţstva ověřují účetní závěrku, pokud dosáhnou alespoň dvě ze tří uvedených kritérií. Stejná pravidla platí i pro veřejné obchodní společnosti. Jiné účetní jednotky (zahraniční osoby, které jsou podnikateli nebo fyzické osoby vedoucí účetnictví) mají povinnost ověřit závěrku, stejně jako obchodní společnosti a druţstva, při dosaţení alespoň dvou ze tří kritérií Výroční zpráva Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají účetní jednotky, které mají povinnost auditu. Poţadavky na obsah výroční zprávy jsou uvedeny v 21 ZoÚ. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváţeně a komplexně informovat o současném stavu účetní jednotky. Dále musí informovat o významných skutečnostech, které nastaly aţ po rozvahovém dni, o předpokládaném vývoji, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o aktivitách v oblasti ochrany ţivotního prostředí a pracovněprávních vztazích, o tom zda má účetní jednotka organizační sloţku v zahraničí. Její součástí je účetní závěrka a zpráva o auditu Zveřejňování účetní závěrky Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku. Tuto povinnost ukládá zákon o účetnictví a obchodní zákoník. Zveřejněním účetní závěrky se rozumí její uloţení do sbírky listin u obchodních soudů, kde je zpřístupněna veřejnosti. Účetní jednotky, které mají povinnost auditu, musí předat účetní závěrku v elektronické podobě do 30 ti dnů, kdy je účetní závěrka ověřena a schválená auditorem. Ostatní účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku, opět v elektronické podobě, do konce následujícího účetního období. 20