Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Účetnictví I. Distanční studijní opora Jaroslav Sedláček Brno 2005

2 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES - Grundtvig. Za obsah produktu odpovídá výlučně autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu. This project was realized with financial support of European Union in terms of program SOCRATES - Grundtvig. Author is exclusively responsible for content of product, product does not represent opinions of European Union and European Commission is not responsible for any uses of informations, which are content of product. Účetnictví I. Vydala Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Vydání druhé přepracované Brno 2005 Jaroslav Sedláček, 2004 ISBN

3 Identifikace modulu Znak KFFUI Název Účetnictví I Určení pro bakalářské kombinované studijní programy pro celoživotní vzdělávání Garant/autor Doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Cíl Vymezení cíle Cílem této distanční studijní opory je uvést studenty (budoucí ekonomy) do problematiky účetnictví a seznámit je s podstatou a funkcí finančního (podvojného) účetnictví, s jeho právní úpravou a se základními účetními principy. Seznámíte se se základními účetními katogoriemi, tj. s aktivy a pasivy podniků a působením jejich změn na okamžitou bilanci podniku, na jeho náklady a výnosy, na peněžní tok a na dosahovaný výsledek hospodaření. Získáte první poznatky o způsobech zobrazování majetku a závazků podniku, o metodách jejich oceňování, o odpisování dlouhodobého majetku, o vytváření rezerv a opravných položek a o sestavování účetních výkazů. Nezbytným doplňkem jsou informace o působení daňové soustavy na účetnictví a o tendencích sbližování českého účetnictví s účetnictvím vyspělých tržních ekonomik (zejména se zeměmi EU). Ke snadnějšímu pochopení účetní filozofie a účetního prostředí je distanční studijní opora strukturována do logicky uzavřených celků (kapitol), které na sebe navazují a postupně rozšiřují vaše poznání. Dovednosti a znalosti získané po studiu textů Po prostudování distanční studijní opory byste měli ovládat teoretický základ podvojného účetnictví, jeho podstatu a funkci, vymezení aktiv a pasiv podniku, nákladů a výnosů, metody jejich zobrazování v účetnictví a přenos do závěrkových účetních výkazů. Získané poznatky vám budou sloužit k řešení ekonomických úloh v jiných studijních kurzech jako jsou např. Nauka o podniku, Finanční management, Firemní finance atd., avšak zejména v navazujícím kurzu nazvaném Účetnictví II. Hlavním přínosem studia tohoto kurzu však budou aplikace nabytých znalostí při řešení konkrétních manažerských úloh v hospodářské praxi, neboť finanční účetnictví je disciplínou veskrze praktickou a nástrojem managementu, bez něhož si nelze představit žádný fungující podnikatelský subjekt. Časový plán Časová náročnost prezenční část 6 hodin samostudium 78 hodin Celkový studijní čas 84 hodin 3

4 Harmonogram Kurz je rozvržen do období jednoho semestru v rozsahu 8 týdnů. Harmonogram předpokládá absolvování přednášek a samostudium, které obsahuje čtení distančního textu, řešení zadaných otázek a práce opravované tutorem (POT). 1. až 8. týden - prezenční tutoriály (6 hodin) 1. až 4. týden - studium úvodních 8 kapitol (49 hodin) 4. týden - POT (3 hodiny) 5. až 8. týden - studium zbývajících 3 kapitol (22 hodin) 7. týden - POT (4 hodiny) Způsob studia Studijní pomůcky povinná literatura: KŘÍŽOVÁ, Z., LINKA, R., SEDLÁČEK, J., VALOUCH, P. Sbírka příkladů z finančního účetnictví. Brno: MU ESF, 2003, 162 s. doporučená literatura: KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. Praha: Polygon, 1999, 428 s. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka Ostrava: ANAG, 2002, 743 s. LMS Studium On-Line Vybavení Pro samostudium a zpracování zadaných písemných prací je potřebný přístup studenta k PC s připojením na Internet a programovým vybavením zahrnujícím ového klienta pro komunikaci s pedagogem, internetový prohlížeč pro přístup do LMS Studium On- Line a balík kancelářských aplikací (MS Office a kompatibilní). Návod práce se studijním textem O tom, jak budete úspěšní ve studiu, rozhoduje především váš přístup. Prezenční tutoriály vás uvedou do problému účetnictví a objasní vám základní principy a postupy účtování. Těžiště výuky spočívá v samostudiu, při němž se opíráte především o tuto DSO a povinnou literaturu, ve které naleznete variantní úlohy k řešení a k ověření vašich znalostí. Jednotlivé kapitoly distanční opory tvoří logický celek s pevnou strukturou. Po přečtení kapitoly je vhodné vrátit se k řešeným příkladům, které usnadňují pochopení souvislostí a demonstrují uplatnění teoretických poznatků. Otázky k zamyšlení, uvedené na konci každé kapitoly, směřují k oveření získaných poznatků a k procvičení na příkladech, jejichž správné vyřešení vás ujistí o zvládnutí kapitoly. Dalším mezníkem ve vašem studiu jsou práce opravované tutorem (POT), které je třeba vypracovat a odeslat ve 4. a 7. týdnu tutorovi em. K hlubšímu čerpání poznatků z účetní teorie i praxe vám doporučuji další literaturu, uvedenou ve studijních pomůckách, která více akcentuje českou účetní legislativu. 4

5 Obsah 5

6 Obsah Stručný obsah Kapitola1 Podstata a funkce účetnictví Podstata a funkce účetnictví - kapitola vymezuje funkci účetnictví, jeho uživatele, právní úpravu, charakteristické rysy účetnictví a obecné účetní zásady. Kapitola 2 Aktiva a pasiva podniku Aktiva a pasiva podniku - vymezuje majetek podniku a jeho strukturu, pasiva podniku a jejich strukturu a konečně i bilanci majetku a kapitálu. Aktivum pořizuje podnik za účelem získání prospěchu z jeho používání, zatímco pasívum představuje závazek, který bude znamenat v budoucnu snížení aktiv podniku. Kapitola 3 Náklady a výnosy podniku Náklady a výnosy - kapitola sleduje pohyb majetku v podniku a jeho zhodnocení v hospodářském procesu. Jsou vysvětleny pojmy nákladů, výnosů a výkazu zisku a ztráty. Náklady snižují výsledek hospodaření podniku zatímco výnosy jej naopak zvyšují. Výsledek hospodaření je definován jako rozdíl výnosů a nákladů. Kapitola 4 Základní prvky účetnictví Základní prvky účetnictví - kapitola objasňuje formu i obsah účetních záznamů jako jsou účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy a kontrolní systém. Je popsána i úschova účetních záznamů. Kapitola 5 Oceňování majetku a závazků Oceňování majetku a závazků - jsou popsány přístupy k oceňování majetku a závazků v účetnictví. Čtenáři získají poznatky o typech jednotlivých cen a o jejich aplikaci. Kapitola 6 Daňová soustava Daňová soustava - kapitola se zabývá vztahem účetnictví a daní a se způsoby jejich zachycování v účetnictví, resp. s jejich ekonomickými důsledky pro podnik. Kapitola 7 Odpisování dlouhodobého majetku Odpisování dlouhodobého majetku - kapitola vysvětluje metody odpisování, výpočet daňových i účetních odpisů a jejich zobrazení v účetnictví. Kapitola 8 Rezervy a opravné položky Rezervy a opravné položky - kapitola vymezuje a klasifikuje rezervy a opravné položky a objasňuje způsob jejich tvorby a zúčtování. Rezervy jsou určeny na úhradu přesně vymezených budoucích závazků a na krytí očekávaných rizik či ztrát plynoucích z podnikání. Opravné položky dočasně snižují hodnotu majetku podniku tak, aby jeho ocenění lépe odpovídalo skutečnosti. Kapitola 9 Účetní výkazy Účetní výkazy - kapitola přináší základní poznatky o sestavování účetních výkazů podniku. Čtenáři se dovědí čím je tvořena účetní závěrka podniku a jaké povinnosti vyplývají v této souvislosti pro podnikatele. 6

7 Kapitola 10 Základy účtování v podniku Základy účtování v podniku - kapitola obsahuje základní postupy při účtování v podniku o peněžních prostředcích, zásobách, dlouhodobém majetku, pohledávkách podniku a jeho závazcích, nákladech a výnosech a o dlouhodobém kapitálu. Kapitola 11 Harmonizace účetnictví Harmonizace účetnictví - kapitola popisuje celosvětový proces harmonizace účetnictví a přístup ČR k jeho uskutečňování včetně nástinu pravděpodobného dalšího vývoje v českém účetnictví. 7

8 Obsah Uplný obsah 1. Podstata a funkce účetnictví Charakteristické rysy účetnictví Funkce účetnictví Uživatelé účetních informací Právní úprava účetnictví Obecné účetní zásady Aktiva a pasiva podniku Vymezení a struktura aktiv Vymezení a struktura pasiv Rozvaha podniku Náklady a výnosy podniku Náklady podniku Výnosy podniku Výkaz zisku a ztráty Základní prvky účetnictví Účet a soustava účtů Směrná účtová osnova a účtový rozvrh Účetní doklady Účetní knihy Kontrolní systém účetnictví Inventarizace majetku a závazků Úschova účetních záznamů Oceňování majetku a závazků Principy oceňování Oceňovací základny Oceňování majetku stejného druhu Oceňování finančních aktiv Daňová soustava Nepřímé daně 89 Daň z přidané hodnoty (DPH) 89 Spotřební daně Přímé daně 92 Daň z příjmů 92 Majetkové daně 93 Daň k ochraně životního prostředí Odpisování dlouhodobého majetku Účetní odpisy Daňové odpisy Rezervy a opravné položky

9 8.1 Rezervy Opravné položky Účetní výkazy Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha 132 Obecné údaje 132 Informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách 133 Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty 133 Přehled o peněžních tocích (cash flow) 133 Přehled o změnách vlastního kapitálu 135 Výroční zpráva Základy účtování v podniku Účtování o peněžních prostředcích 144 Pokladna 144 Bankovní účty 148 Bankovní úvěry Účtování o zásobách 150 Klasifikace zásob 150 Postupy účtování 151 Účtování o nakupovaných zásobách 152 Účtování o zásobách vlastní výroby Účtování o dlouhodobém majetku 157 Klasifikace dlouhodobého majetku 158 Pořizování dlouhodobého majetku 159 Vyřazování dlouhodobého majetku Účtování pohledávek a závazků 162 Pohledávky a závazky z obchodního styku 163 Vztahy k zaměstnancům a institucím Účtování o nákladech a výnosech Vlastní i cizí kapitál Harmonizace účetnictví Harmonizace v rámci Evropské unie (EU) Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS) Harmonizace účetnictví v ČR Další tendence harmonizace českého účetnictví 194 9

10 Obsah Přílohy Příloha 1: Struktura rozvahy (bilance) 202 Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění 206 Příloha 3: Struktura výkazu zisku a ztráty v účelovém členění 208 Příloha 4: Vzor přílohy k roční účetní uzávěrce 210 Příloha 5: Vzor přehledu o peněžních tocích (cash flow) 211 Příloha 6: Seznam mezinárodních účetních standardů 213 Příloha 7: Přehled hlavních zásad US GAAP 215 Příloha 8: Směrná účtová osnova pro podnikatele 216 Příloha 9: Příklad účtového rozvrhu podniku 218 Příloha 10: Rozvaha v plném rozsahu 227 Příloha 11: Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu pro podnikatele

11 Úvod 11

12 Úvod Vážení čtenáři, Do rukou se Vám dostává distanční studijní opora, která byla zpracována v rámci projektu č. 19/2001 Centra distančního a celoživotního vzdělávání Masarykovy univerzity Ekonomicko - správní fakulty v Brně ke kurzu Účetnictví I. Je určena studentům bakalářského kombinovaného studijního programu a studentům celoživotního vzdělávání na výše uvedené fakultě. Přináší základní poznatky o účetní filosofii, podstatě a funkci účetnictví, o metodách podvojného zobrazování, oceňování, odpisování, vytváření rezerv a opravných položek a sestavování závěrečných výkazů finančního účetnictví. V samostatných kapitolách je objasňován vztah účetnictví k daním a situace českého účetnictví vzhledem k probíhající evropské a světové harmonizaci. Účetnictví jako jeden z významných nástrojů finančního managementu podniků v tržním ekonomickém prostředí se stalo nezbytnou součástí teoretického základu profilu absolventů vysokých škol a fakult ekonomického zaměření v celé České republice. Prostudováním předmětného studijního textu získává uživatel celkový přehled o podstatě a funkci účetnictví a o jeho metodách. Konkrétní postupy účtování v podvojné soustavě podnikatelů jsou pak náplní kursu Účetnictví II resp. distanční studijní opory stejného názvu, která tak představuje aplikaci teoretických poznatků získaných v kursu Účetnictví I. Na závěr bych Vám chtěl popřát mnoho studijních úspěchů, poděkovat všem kolegům, kteří mně byli nápomocni v mé autorské práci, a ujistit Vás, že uvítám jakékoli připomínky, rady či doporučení, neboť povedou ke zlepšení tohoto studijního textu. Brno 2005 autor 12

13 Charakteristické rysy účetnictví Funkce účetnictví Uživatelé účetních informací Právní úprava účetnictví Obecné účetní zásady Podstata a funkce účetnictví 1. 13

14 1. Podstata a funkce účetnictví Cíl kapitoly V této kapitole se seznámíte s charakteristickými rysy účetnictví, s jeho funkcí, uživateli, právní úpravou a s obecnými účetními zásadami (s účetní filosofií). Po prostudování kapitoly byste měli získat představu o předmětu účetnictví, jeho podstatě a funkci, a dále umět: rozlišit jednoduché a podvojné účetnictví a finanční a manažerské účetnictví (jednookruhovou a dvouokruhovou soustavu) vysvětlit charakteristické rysy a funkce účetnictví vymezit hlavní uživatele účetních informací a uvést jejich požadavky na informace popsat právní úpravu účetnictví vysvětlit obecné účetní zásady a ukázat jejich působení na příkladech. Tato kapitola představuje teoretický základ podvojného účetnictví a její zvládnutí vám umožní pochopit jak postupy účtování, tak i bilancování. Časová zátěž 8 hodin - studium textu, řešené příklady a otázky k zamyšlení Způsob studia Kapitola je úvodem do studia účetnictví, vymezuje účetnictví po právní stránce a po stránce filozofické. Po prvním přečtení textu se vraťte k řešeným příkladům z oblasti obecných účetních zásad a pokuste se odpovědět správně na otázky k zamyšlení. Pro hlubší studium právní úpravy účetnictví doporučujeme přečíst zákon o účetnicví (Ryneš 2001) a publikaci Kovanicová 1999, pokud jde o účetní principy. Úvod kapitoly Transformace české ekonomiky na tržní podmínky vedla k radikální reformě účetnictví, která byla založena na nových ekonomických, zejména vlastnických vztazích. Od počátku 90. let probíhal postupný vývoj a zdokonalování obsahové, metodické a kvalifikační stránky účetního systému současně se změnou filozofie účetnictví, nové vymezení jeho úkolů, funkcí a účtů. Vytvořená koncepce brala v úvahu všeobecně uznávané účetní zásady, prověřené dlouholetým fungováním tržní ekonomiky, mezinárodně doporučené účetní standardy a účetní výkazy, které sjednocují vypovídací schopnost účetních informací a umožňují srovnatelnost zveřejňovaných dat. V zemích EU byly tyto zásady vydány formou směrnic (direktiv), závazných pro členské státy. Rovněž struktura a forma účetních výkazů byla obsahem direktiv EU. Cílem nového účetnictví bylo zajistit věrné zobrazení reality pro potřeby finančního řízení podniků a zabezpečit srovnatelnost výstupních účetních informací v národním i mezinárodním měřítku. Šlo o přiblížení nového účetního systému evropskému pojetí, zejména tzv. kontinentálnímu systému účetnictví. Vznikl tak vlastní národní systém účetnictví s četnými prvky účetnictví ze zemí kontinentální Evropy (zejména Francie a Německa), který vstoupil v platnost Jeho základní funkcí je poskytovat všem uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daná obchodní společnost (podnik) ekonomicky zdatná. Základní cíl a zaměření účetnictví jsou legislativně upraveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a souvisejícími právními předpisy, z nichž prvořadý význam má obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Od účetnictví se požaduje, aby poskytovalo reálné informace o majetkové a finanční situaci podniku (k určitému datu), o výsledku hospodaření (za určité časové období), o tom jak je 14

15 management podniku úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu podniku, zda dosahuje přiměřené výnosnosti vložených prostředků a zda je schopen průběžně hradit dluhy podniku. Jako nejvyšší princip je kladena zásada věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví v účetních výkazech podniku. Od zavedla novela zákona o účetnictví jednotná účetní pravidla pro všechny účtující subjekty a současně zrušila jednoduché účetnictví což je v souladu s právem Evropské unie, které odděluje účetnictví od daní. Jednoduché účetnictví je nahrazeno daňovou evidencí, závaznou pro podnikatele, kteří nejsou účetní jednotkou (nevedou podvojné účetnictví). Daňová evidence je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podle nových pravidel jsou účetní jednotky povinny vést (podvojné) účetnictví, jehož předmětem je účtování o stavu a pohybu majetku a závazků účetní jednotky, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Charakteristickým rysem je podvojný zápis (princip podvojnosti) tzn., že každá hospodářská operace vstupující do účetnictví vyvolá změnu vždy na dvou různých (souvztažných) účtech. Za účetní jednotky se podle 1 odst. 2 zákona o účetnictví považují: a)právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b)zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c)organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d)fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) nebo, h)ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Ostatní podnikatelé, kteří nejsou účetní jednotkou vedou daňovou evidenci a pokud neprokazují výdaje (náklady) podle zákona o daních z příjmů, nemusí vést ani tuto evidenci a výdaje uplatňují procentní sazbou z dosažených příjmů. Duální princip Příklad 1.1 Podnikatel, který disponuje dlouhodobým majetkem v hodnotě 750 tis. Kč a přebytkem příjmů z obchodní činnosti nad výdaji ve výši 100 tis. Kč měl na skladě 10 výrobků v hodnotě 350 tis. Kč, zhotovených během roku Ještě před koncem zdaňovacího období tj. do prodal 9 výrobků po 50 tis. Kč za kus. Jaký výsledek hospodaření vstupuje do základu daně z příjmů za období 2004 a jaký majetek vykáže k , když zákazník uhradil výrobky až ? Řešení Do deníku příjmů a výdajů se zapisují skutečné příjmy a výdaje. Ostatní majetek je zachycen v ostatních složkách daňové evidence. 15

16 1. Podstata a funkce účetnictví Bilance majetku k tis. Kč Bilance majetku k tis. Kč Dlouhodobý majetek 750 Dlouhodobý majetek 750 Zásoby 35 Zásoby 35 Pohledávky 450 Pohledávky 0 Peníze 100 Peníze 550 Celkem Celkem Dvě účetní soustavy Za účetní období 2004 vstupuje do základu daně rozdíl z příjmů z podnikání a výdajů nutných k jejich zajištění v částce 100 tis. Kč. Účetnictví podniku může být organizováno jako: Finanční účetnictví, které tvoří základní rámec celého podnikového účetnictví. Zjišťují se v něm informace vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí podniku, které mají finanční povahu. Je regulováno právními předpisy. Vnitropodnikové účetnictví, které poskytuje manažerům podniku soubor informací týkajících se vnitřních jevů, především nákladů a výnosů a jejich struktury. Současně poskytuje některá data i pro finanční účetnictví. Kromě termínu vnitropodnikové účetnictví, který je používán českými právními normami pro označení účetnictví pro vnitřní řízení, se můžeme setkat s pojmy nákladové účetnictví, provozní účetnictví, manažerské účetnictví (v angl. management accounting nebo managerial accounting). Podle způsobu zobrazování finančního i vnitropodnikového účetnictví se rozeznávají dvě mezní soustavy a příp. i kombinace mezi nimi: Jednookruhová soustava - spojuje organicky finanční a vnitropodnikové účetnictví v jediný účetní systém. Dvouokruhová soustava - vytváří pro každé účetnictví relativně samostatný okruh (subsystém účetnictví firmy). Organizace účetnictví podniku je schématicky znázorněna na obr Příklad 1.2 Sestavte bilanci majetku podnikatele uvedeného v příkladu 1.1, pokud by se zapsal do obchodního rejstříku. Řešení V podvojném účetnictví se účtuje o nákladech a výnosech, které na konci období vstupují do výkazu zisků a ztrát, zatímco majetek a závazky jsou vykazovány v rozvaze. Do základu daně z příjmů pak vstupuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Bilance majetku zůstane stejná jako v případě podnikatele účtujícího v jednoduchém účetnictví. Změní se však výsledek hospodaření vstupující do základu daně, který bude vypočten jako rozdíl výnosů a nákladů, tedy ( ) = 170 tis. Kč nebo také 270 tis. Kč v případě, že přebytek příjmů nad výdaji ve výši 100 tis. Kč je peněžním tokem z nákladů a výnosů daného účetního období. 16

17 Účetnictví podniku Dvouokruhová soustava Jednookruhová soustava Finanční účetnictví Vnitropodnikové účetnictví Finanční i vnitropod. účetnictví Obr. 1.1 Organizace účetnictví v podniku. Účetnictví je vedeno v plném nebo i ve zjednodušeném rozsahu, který je méně administrativně náročný a je určen zejména pro účetní jednotky, které dříve účtovaly v jednoduchém účetnictví. Zjednodušený rozsah umožňuje: sestavit účtový rozvrh na úrovni účtových skupin bez dalšího hlubšího členění, spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a tím vést pouze jednu účetní knihu, bez povinnosti vést knihu analytických účtů a podrozvahových účtů, nevytvářet opravné položky a rezervy pokud jejich tvorbu nezakládá zvláštní právní předpis, nepoužívat k oceňování reálnou hodnotu, sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Podle 9 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu: občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva a nadační fondy, bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodl jejich zřizovatel, ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, účetní jednotky uvedené v bodech d) až h), pokud nemají povinnost ověřovat účetní závěrku a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. 1.1 Charakteristické rysy účetnictví Úkolem účetnictví je zobrazit věrně a poctivě hospodářské dění v podniku, jeho reálnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje následujícími charakteristickými znaky: Předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy (účetnictví tedy nezachycuje hospodářské operace, které nepředstavují stav a pohyb majetku a závazků, např. uzavření obchodní smlouvy). Evidence hospodářských jevů se vede za určité časové období. Zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb majetku a závazků. Jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy na základě účetních dokladů. Hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i v jednotkách hmotných. Hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně. 17

18 1. Podstata a funkce účetnictví Údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné. Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů v podniku a je nezastupitelné ve svých funkcích. 1.2 Funkce účetnictví K pokrytí požadavků kladených na účetnictví plní účetnictví podniků několik základních funkcí, jak ukazuje schéma na obr informační registrační Funkce účetnictví dokumentační dispoziční kontrolní Obr. 1.2 Funkce účetnictví. Hlavní funkce účetnictví Informační funkce - je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho finanční stabilitě, výnosnosti, likviditě ap.). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají. Registrační funkce - spočívá ve vedení soustavných zápisů o podnikových jevech. Dokumentační funkce - koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů (zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a základem pro vyměření daňových povinností. Dispoziční funkce - je plněna účetnictvím v podobě podkladů poskytovaných manažerům (podnikatelům) k řízení podniku. Kontrolní funkce - spočívá v umožnění kontroly hospodaření podniku, stavu majetku i přezkoušení správnosti zaznamenaných údajů. Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na budoucnost je především doménou manažerského účetnictví, které využívá takových nástrojů finančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a finanční analýza. 1.3 Uživatelé účetních informací Požadavky na účetní informace Účetnictví by mělo přinášet uživatelům informace relevantní, objektivní, včasné, srozumitelné a srovnatelné. Relevantní informace umožňuje uživatelům ověřit správnost dříve přijatých rozhodnutí nebo usuzovat na budoucí vývoj. Objektivní (nestranná) informace musí být průkazná a nezaujatá, aby mohla být nezávisle přezkoušena. Neupřednostňuje určitou skupinu uživatelů před jinou. S objektivitou se zvyšuje i důvěra uživatelů k účetním informacím. 18

19 Včasná informace přichází v okamžiku její potřeby. Interval poskytování informací by měl být v souladu s potřebami uživatelů (častější předkládání účetních informací však způsobuje vyšší náklady). Srozumitelná informace by měla být jednoduchá, jasná a logická. Stručné vyjádření však nesmí vést ke zkreslení ekonomického jevu či k opomenutí významných informací. Srovnatelnost informace umožňuje její posuzování ve vztahu k jiným podnikatelským subjektům. Ekonomické jevy tedy musejí být shodně měřeny, oceňovány i vykazovány (v prostoru i čase). Příklad 1.3 Jaký vztah existuje mezi relevantností a včasností účetních informací? Řešení Včasná informace může, ale také nemusí být relevantní, zatímco opožděná informace je vždy irelevantní, neboť rozhodnutí muselo být učiněno, aniž by informace byla k dispozici. Neměla tedy vliv na rozhodnutí uživatele účetních informací a náklady na její zajištění byly vynaloženy zbytečně. Příklad 1.4 Mohou být účetní informace poskytované uživatelům poznamenány určitou mírou subjektivity? Jak ovlivňuje objektivita informací jejich relevantnost? Řešení Nejdůležitější funkcí účetnictví je poskytovat relevantní informace uživatelům. Relevantní informace nemusí vždy zcela splňovat kritérium objektivity. Aby bylo možno uspokojovat potřeby uživatelů, je nutno použít i určitý stupeň subjektivního úsudku, např. ocenění složky majetku při prodeji je závislé na přístupu jednotlivých znalců nebo určení výše odpisů závisí na vedení podniku. Základním uživatelem účetních informací je podnik samotný. Vedle něho však účetní informace využívá celá řada externích uživatelů (tuzemských i zahraničních), které lze rozdělit do dvou skupin (viz obr. 1.3). Jednotlivé kategorie uživatelů se zajímají o podnik z nejrůznějších důvodů, např.: Vlastníci sledují svůj ekonomický prospěch (výnosnost prostředků, které vložili do podnikání). Obchodní dodavatelé chtějí vědět, zda jim podnik bude schopen zaplatit za jejich dodávky v dohodnutém termínu. Ostatní věřitele zajímá, zda je podnik schopen uspokojovat jejich finanční nároky (např. splácet ve stanovených termínech úroky a splatit jistinu). Zaměstnanci se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku, o jeho schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové, popř. další nároky. Vláda a její orgány potřebují informace týkající se řízení finanční a daňové politiky státu, informace pro sestavení národních účtů, pro výpočet statistických ukazatelů aj. Zákazníci, zejména ti, kteří mají s podnikem dlouhodobé obchodní svazky a jsou na něm do jisté míry závislí, se zajímají o dlouhodobou prosperitu podniku. Potenciální investoři potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit své prostředky (chtějí znát míru výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika jsou s uvažovanou investicí spojena). Veřejnost chce mít k dispozici informace o prosperitě podniku a o jeho záměrech a vývojových trendech, protože podnik pro ni představuje pracovní příležitosti, udržení zaměstnanosti, rozvoj regionální ekonomiky ap. 19

20 1. Podstata a funkce účetnictví Uživatelé účetních informací Fyzické a právnické osoby (investoři) Subjekty zainteresované na výsledcích akcionáři vkladatelé podílů krátkodobí a dlouhodobí věřitelé (majitelé dluhopisů, dodavatelé, úvěrující peněžní ústavy ap.) daňové orgány konkurenční podniky vlastní zaměstnanci vlády a jejich orgány burzovní komise poradenské firmy veřejnost (potenciální investoři) Obr. 1.3 Uživatelé účetních informací. Informace se uživatelům předkládají formou účetních výkazů, resp. v podobě vydávaných výročních zpráv o hospodaření obchodní společnosti (u podniků podléhajících auditu existuje povinnost zveřejňovat údaje z účetních výkazů a výročních zpráv). Povinnost zveřejňovat účetní závěrku v rozsahu, v jakém byla sestavena, ukládá podnikům, které se zapisují do obchodního rejstříku 21a zákona o účetnictví. Účetní závěrku a výroční zprávu zveřejňují podniky zapsané do obchodního rejstříku jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle 27a, odst. 2, písm. c obchodního zákoníku. Účetní závěrka může být přitom uložena jako součást výroční zprávy. Příklad 1.5 V ekonomické teorii se setkáváme s tzv. konfliktem zájmů mezi managery a vlastníky podniku. O jaký typ účetních informací by měly mít obě skupiny z tohoto pohledu zájem? Řešení Management se bude zajímat spíše o informace operativního charakteru, aby dosáhl příznivějšího výsledku hospodaření v daném období (podle kterého je hodnocen). Vlastník se bude zajímat o dlouhodobou výnosnost vloženého kapitálu, která je ovlivňována zejména strukturou fixních aktiv. 1.4 Právní úprava účetnictví Finanční účetnictví podniku je regulováno právními předpisy, metodickými postupy a obecně uznávanými účetními zásadami. Naopak vnitropodnikové (manažerské) účetnictví není nijak legislativně upravováno a jeho forma i organizace jsou plně v kompetenci managementu podniku. Právní úpravu účetnictví podniku pak můžeme schématicky znázornit podle obr Obchodní zákoník - stanoví především obecnou povinnost podnikatelů vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem (tímto zákonem je zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a určité další náležitosti a povinnosti. Zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., ze dne , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a české účetní standardy stanoví metodické a rovněž i některé obsahové náležitosti účetnictví tak, aby účetnictví bylo průkazné, a aby věrně a poctivě zobrazovalo finanční situaci podniku. 20