Regionální centrum Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Regionální centrum Olomouc 16. 5. 2012"

Transkript

1 Sborník příspěvků ze semináře Česnek ve 21. století Regionální centrum Olomouc Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Olomouc 2012

2 Sborník příspěvků ze semináře Česnek ve 21. století Editoři: Karel Dušek, Jaroslav Rod Organizátor: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Olomouc, 2012 Vydal: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i, Praha, 2012 Tisk: Media Dida, s.r.o., Olomouc ISBN: Vytištěno za finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/

3 Program semináře 1. Úvod: Str. 1 Ing. Karel Dušek, CSc., VÚRV, v.v.i., Olomouc 2. Genetické zdroje česneku: Str. 2-6 Ing. Helena Stavělíková, Ph.D., VÚRV, v.v.i., Olomouc 3. Národní odrůdový úřad; Odrůdové zkoušky; Odrůdová skladba česneku v ČR: Str Ing. Lenka Lefnerová, Ing. Věra Řičicová, ÚKZÚZ, Brno 4. Škůdci a choroby česneku: Str Bc. Ing. Eva Sapáková, MENDELU, Brno 5. Chemická ochrana česneku povolené přípravky: Str Ing. Ladislav Prečan, SRS, Olomouc 6. Virové choroby česneku kuchyňského: Str Ing. Martina Kudělková, MENDELU, Lednice 7. Virové choroby u genetických zdrojů česneku NAZV QH71228: Str Ing. Kateřina Smékalová, Ph.D., VÚRV, v.v.i., Olomouc 8. Detekce virů v česneku pomocí PCR: Str RNDr. Leona Svobodová, Ph.D., VÚRV, v.v.i., Praha 9. Ozdravování česneku: Str Mgr. Jana Krajíčková, VÚB Havlíčkův Brod Ing. Břetislav Křižan, Ph.D., MENDELU, Lednice 10. Kryokonzervace ozdravených GZ česneku: Str Ing. Jiří Zámečník, CSc., VÚRV, v.v.i., Praha 11. Využití česneku i jinak než v kuchyni; Co nám dnes mohou nabídnout česnekové potravinové doplňky? Str Allivictus, s.r.o., Česká Skalice 12. Meteorologický záznam počasí: Str. 74 za období 12/2010 2/2011 a 12/2011 2/2012 Po skončení přednáškového cyklu seminář pokračuje exkurzí na pozemcích VÚRV, v.v.i., Šlechtitelů 11, Olomouc. Pořadatel neodpovídá za věcnou stránku příspěvků a prezentací.

4 Partnerská síť v oblasti speciálních plodin, registrační číslo projektu CZ.1.07/2.4.00/ Tato akce je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

5 1. ÚVOD DUŠEK KAREL Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Olomouc Vážení kolegové, přátelé a příznivci česnekového odéru, dovolte mi, abych Vás přivítal na semináři k problematice česneku, který se bude zabývat česnekem a to jak z pohledu odrůdové skladby, pěstitelských problémů, ale je také věnován zdravotnímu stavu česneku v současnosti a výhledům do budoucnosti. Doufám, že Vám přítomní přednášející fundovaně a dostatečně srozumitelně vysvětlí problematiku v naplánovaných přednáškových tematech, ale také vyčerpávajícím způsobem zodpoví Vaše doplňující zvídavé otázky. PODĚKOVÁNÍ Díky finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/ jsou ve sborníku prezentovány výsledky užitečné pro praxi. 1

6 2. GENETICKÉ ZDROJE ČESNEKU V ČESKÉ REPUBLICE STAVĚLÍKOVÁ HELENA Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Olomouc ABSTRAKT Na Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., jsou udržovány kolekce vegetativně množených cibulovin česneku kuchyňského (Allium sativum L.) a šalotky (Allium ascalonicum L.) Udržování kolekcí genetických zdrojů zelenin má v Olomouci dlouholetou tradici. Základy kolekcí byly položeny již v roce Kolekce genetických zdrojů česneku byla k 30. listopadu 2011 tvořena 657 genotypy, které pocházejí ze 30 států celého světa. V průběhu vegetace je u genotypů česneku popisováno 22 znaků. V rámci popisů je u všech genotypů prováděna take podrobná fotodokumentace. Kolekce česneku je udržována v polní kolekci a každoročně znovu vysazována. Všechny genotypy jsou vysazovány v podzimním termínu, tzn. v polovině října, do sponu 30 x 10 cm a hloubky 5 7 cm, v závislosti na velikosti sadby. KLÍČOVÁ SLOVA česnek, genetické zdroje, kolekce, morfologický popis ÚVOD Na Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. jsou udržovány kolekce vegetativně množených cibulovin česneku kuchyňského (Allium sativum L.) a šalotky (Allium ascalonicum L.) Udržování kolekcí genetických zdrojů zeleniny má v Olomouci dlouholetou tradici. Základy kolekcím byly položeny již v roce 1951, kdy byl v Olomouci založen Výzkumný ústav zelinářský, který svoji činnost ukončil v roce 1994; ve stejném roce bylo Oddělení genetických zdrojů organizačně přičleněno k Výzkumnému ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze Ruzyni a od roku 2010 je Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Kolekce genetických zdrojů česneku byla k 30. listopadu 2011 tvořena 657 genotypy. Nejstarší dochované materiály byly do kolekce zařazeny již v roce 1954 (Tab. 1). 2

7 Tab. 1. Nejstarší dochované genotypy v kolekci EVIGEZ Polní číslo Název Stát původu Rok zařazení do kolekce 09H P.V.147 Československo H Sviatogorskij Sovětský svaz H Kooneckij Sovětský svaz H Andinzanskij Sovětský svaz H Uzbeckij Sovětský svaz H Dvurutchka Sovětský svaz H Tianshanskij Sovětský svaz H Monshanskij Sovětský svaz 1954 Na základě doporučení pracovní skupiny ECPGR (The European Cooperative Programme for Plant Genetic Resources) pro Allium byl v roce1986 kolekci přiznán statut mezinárodní polní kolekce pro vegetativně množené cibuloviny pro podmínky dlouhého dne. ROZDĚLENÍ KOLEKCE Kolekci lze rozdělit podle několika kritérií do různě velkých skupin. ZEMĚ PŮVODU V kolekci jsou zastoupeny materiály ze 30 států celého světa. V tabulce je uveden přehled genotypů podle nejpočetněji zastoupených států původu (Tab. 2). Významnou část kolekce představují krajové odrůdy nashromážděné v průběhu sběrových expedicí na přelomu let minulého století na Jižní Moravě a v Bílých Karpatech. Důležitou součástí jsou rovněž plané druhy a primitivní formy česneku, pocházející z Centrální Asie a západní Sibiře, které byly nashromážděny v průběhu mezinárodních expedicí (Centrální Asie, 1988; západní Sibiř, 1990). V kolekci jsou zařazeny současné, ale především také restringované české odrůdy. Tab. 2. Počty genotypů podle nejpočetněji zastoupených států původu Stát původu Počet genotypů Stát původu Počet genotypů Sovětský svaz 144 Slovensko 36 Českoslovesko 108 Maďarsko 31 Bulharsko 59 Čína 29 Polsko 43 Rakousko 28 Česká republika 37 Španělsko 28 3

8 PŮVOD MATERIÁLU V kolekci česneku jsou materiály čtyř původů (Tab. 3) - planá forma, krajová nebo primitivní odrůda, šlechtitelská odrůda a šlechtitelský zdroj. Nejpočetněji je zastoupen původ krajová odrůda. Tab. 3. Počty genotypů podle původu materiálu Původ Počet genotypů planá forma 15 krajová odrůda 523 šlechtitelská odrůda 105 šlechtitelský zdroj 8 Neuvedeno 6 SCHOPNOST VYTVÁŘET KVĚTNÍ STVOL Podle schopnosti vytvářet květní stvol je kolekce rozdělena do tří skupin: - skupina 217 genotypů, které nevytvářejí květní stvol např. Matin, Lumír, Benátčan - skupina 332 genotypů, které vytvářejí květní stol - např. Džambul, Elin, Stanik, Dukát - skupina 108 genotypů, které jsou polovybíhající do květu, tvořící pacibulky v různých místech pseudostonku např. Záhorský MORFOLOGICKÝ POPIS V průběhu vegetace je na genotypech česneku popisováno 22 znaků; 19 znaků pochází z Descriptor for Allium, Allium spp. (IPGRI, 2001), kde je 15 znaků povinných a 4 doporučené. Daší 3 znaky jsou nad rámec IPGRI deskriptoru hodnoceny z rozhodnutí kurátorky kolekce. Na jednotlivých částech rostliny se popisují následující znaky: Rostlina - habitus (1 znak) List barva, průřez, šířka, postavení jaro, léto (5 znaků) Pseudostonek délka, průměr v nejširší části (2 znaky) Cibule - tvar plně vyvinutých cibulí česneku, barva obalových suknic složené cibule, barva stroužků, počet stroužků ve složené cibuli, uspořádání složené cibule, tvar složené cibule na příčném řezu, váha stroužků (česnek) (7 znaků) Květenství - schopnost vytvářet květ, schopnost vytvářet květní svol, počet pacibulek, hmotnost 100 pacibulek, počet hemisfér, typ fertility, počet květů v okolíku (7 znaků) 4

9 Fotodokumentace - v rámci popisů se u všech genotypů provádí podrobná fotodokumentace, která je zaměřena na příčný a podélný řez složenou cibulí, na stroužek, lichookolík s pacibulkami a pacibulky. AGROTECHNIKA Kolekce česneku je udržována v polní kolekci a každoročně znovu vysazována. Všechny genotypy jsou vysazovány v podzimním termínu, v polovině října, do sponu 30 x 10 cm a hloubky 5 7 cm, v závislosti na velikosti sadby. Na výsadbu jsou použity zdravé, mechanicky nepoškozené, obvodové stroužky, které jsou před výsadbou mořeny roztokem obsahujícím přípravky Rowral Flo (účinná látka: iprodian 255 g/l), Reldan 40 EC (účinná látka: chlorinepyrifos methyl 400g/l ) a Karben Flo Stefes (účinná látka: carbendazin 500 g/kg), po dobu 20 minut. Před výsadbou je na pole aplikováno hnojivo Cererit (4q/ha). V jarním období (březen, duben) se provádí další přihnojení Cereritem v množství 2q/ha. V jarních měsících je porost 2x ošetřován insekticidem Reldan 40 EC (účinná látka: chlorinepyrifos methyl 400g/l). Během vegetace je porost udržován v bezplevelném stavu mechanicky. Sklizeň probíhá na přelomu června a července. Rostliny jednoho klonu jsou svázány do snopků, které jsou pověšeny do prostoru, kde je zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu. Po 6 8 týdnech, kdy jsou rostliny dostatečně usušené, jsou očištěny kořeny jsou zakráceny na 5 mm a jsou odstraněny suché listy. Očištěné složené cibule jsou v síťovaných pytlíčcích opět pověšeny v prostoru, kde je zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu, a tím jsou nachystány k podzimní výsadbě. Vysazuje se 19 stroužků od každého klonu. PASPORTNÍ DATA Pasportní data kolekce česneku jsou on - line dostupná v internetové aplikaci EVIGEZ (EVIdence GEnetických Zdrojů rostlin v České republice): Data jsou rovněž zahrnuta do mezinárodní databázi ECPGR European Allium, databázi lze najít na internetové adrese: Allium_WG_2011/Allium7PereaFINALWeb_20_12_11.pdf LITERATURA IPGRI, ECPGR, AVRDC (2001). Descriptors for Allium (Allium spp.) International Plant Genetic Resources Institute, Rome, Italy; European Cooperative Programme for Crop Genetic Resources Networks (ECPGR), Asian Vegetable Research and Development Center, Taipei, Taiwan 5

10 KONTAKT: Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Šlechtitelů 11, Olomouc; PODĚKOVÁNÍ Udržování genetických zdrojů česneku kuchyňského (Allium sativum L.) je financováno Ministerstvem zemědělství České republiky, 20139/ , čj /2011-MZe

11 3. a) NÁRODNÍ ODRŮDOVÝ ÚŘAD, ODRŮDOVÉ ZKOUŠKY LEFNEROVÁ LENKA Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Hroznová 2, Brno Odrůdové zkoušky probíhají za účelem registrace odrůdy, udělení ochranných práv k odrůdě a za účelem doporučování. Skládají se ze zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti a zkoušek užitné hodnoty. REGISTRACE ODRŮD Registrace odrůd je základním předpokladem uznávání a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd hospodářsky důležitých zemědělských a zeleninových druhů, révy a chmele. Řízení o registraci odrůdy probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ze dne 25. června 2003, ve znění pozdějších předpisů. O registraci odrůdy rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský prostřednictvím Národního odrůdového úřadu. Odrůdy, registrované v České republice, jsou zapsány ve Státní odrůdové knize. Pravidelně, každé dva měsíce, jsou zveřejněny ve Věstníku Ústavu na webové stránce Registrovány mohou být odrůdy - druhů uvedených ve Vyhlášce č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin - všech druhů okrasných rostlin. Odrůdy zemědělských, zeleninových a ovocných druhů neuvedených v druhovém seznamu registrovat nelze. Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda - je odlišná, uniformní, stálá, - má užitnou hodnotu to se týká druhů polních plodin, - má název vyhovující požadavkům dle zákona, - má zajištěné udržovací šlechtění. Doba registrace je od roku zaregistrování odrůdy do - konce desátého kalendářního roku nebo - konce dvacátého kalendářního roku (u odrůd révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin). Na žádost udržovatele může být registrace opakovaně prodloužena o dalších deset respektive dvacet let. 7

12 OCHRANA PRÁV K ODRŮDÁM Ochrana práv k odrůdám rostlin zajišťuje držiteli šlechtitelských práv výlučné právo k využívání chráněné odrůdy. Držitel šlechtitelských práv může jiné osobě poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy a stanovit výši licenčních poplatků za využívání odrůdy. V podmínkách Evropského společenství je ochrana práv k odrůdám řešena ve dvou úrovních: - národní odrůdová práva - jsou uplatňována na území jednoho nebo více členských států, - odrůdová práva Společenství - jsou uplatňována na území všech členských států ES. Řízení o udělení ochranných práv k odrůdám a jejich uplatňování v České republice probíhá podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. O udělení ochranných práv k odrůdám rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský prostřednictvím Národního odrůdového úřadu vydáním šlechtitelského osvědčení. Odrůdy chráněné v České republice jsou zapsány v Seznamu chráněných odrůd a zveřejněny ve Věstníku ústavu na webové stránce O udělení odrůdových práv Evropského společenství rozhoduje Odrůdový úřad Společenství (CPVO). Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů. Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství. Předpokladem pro udělení ochranných práv je zjištění, že odrůda - je odlišná, uniformní, stálá, - splňuje podmínky novosti vyhovující požadavkům zákona, - má název vyhovující požadavkům zákona. Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají 25 let, u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné a bramboru ochranná práva trvají 30 let. Po uplynutí této doby ochranná práva zanikají. 8

13 ZKOUŠKY ODLIŠNOSTI, UNIFORMITY A STÁLOSTI DUS (Distinctness, uniformity and stability). Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti jsou prováděny u všech odrůd, které jsou v řízení o registraci, udělení právní ochrany, prodloužení registrace a zapsání dalšího udržovatele. Pouze na základě zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti se provádí udělení právní ochrany, prodloužení registrace a zapsání dalšího udržovatele, dále pak registrace odrůd ovocných druhů, zelenin, okrasných druhů a druhů trav určených pro trávníky ne pro pícní využití. U většiny druhů polních plodin jsou součástí řízení o registraci odrůdy ještě zkoušky užitné hodnoty, případně technologické rozbory. Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti jsou dvouleté. Pro registraci, případně udělení ochranných práv, musí odrůda splňovat podmínky odlišnosti, uniformity a stálosti. ODLIŠNOST Odrůda je považována za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy obecně známé. Odrůda obecně známá je - právně chráněná v ČR nebo v zahraničí, - registrovaná v ČR nebo v zahraničí, - v řízení v ČR nebo v zahraničí, - nabízená k prodeji nebo prodávaná v ČR nebo v zahraničí. Kolekce odrůd, na které jsou srovnávány odrůdy v řízení, se nazývá referenční kolekcí. Odrůda je považována za součást referenční kolekce, pokud je k dispozici její popis a živý rostlinný materiál. Pro kvalitní zkoušení je třeba, aby referenční kolekce byla co nejširší. Zdroje informací o odrůdách obecně známých jsou - Společný katalog odrůd, - národní úřední seznamy odrůd, - databáze CPVO, - databáze UPOV, - OECD katalog, - odborné publikace, - publikace a databáze profesních organizací, 9

14 - komerční katalogy. Zdroje živého rozmnožovacího materiálu obecně známých odrůd jsou - udržovatelé, - zahraniční zkušební úřady, - instituce udržující genové zdroje, - výzkumné ústavy, - volný prodej. UNIFORMITA Odrůda je považována za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy. Povolené množství odchylek je dáno populační standardou a je uvedeno v jednotlivých plodinových metodikách, liší se v závislosti na plodině, použitých metodách apod. STÁLOST Odrůda je považována za stálou, jestliže v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, zůstává beze změny. Zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti probíhá podle metodik obecných a plodinových. Obecné zásady zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti jsou popsány v dokumentech UPOV (Union for the Protection of New Varieties of Plants), především v Obecném úvodu do zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti, dokumentu TG/1/3. Zkoušení odlišnosti je detailně popsáno v dokumentu TGP/9, uniformity v TGP/10 a stálosti v dokumentu TGP/11. Plodinové metodiky jsou zpracovány na základě příslušných technických protokolů Evropského odrůdového úřadu CPVO (Community Plant Variety Office), případně technických směrnic UPOV, to v případě, že neexistuje pro danou plodinu protokol CPVO. U minoritních plodin, pro které neexistuje ani směrnice UPOV, probíhá zkoušení na základě zkušební směrnice ÚKZÚZ. ZDROJE: Informace pro žadatele o registraci odrůdy, Informace k ochraně práv k odrůdám rostlin, Metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti 10

15 3. b) ODRŮDOVÁ SKLADBA ČESNEKU V ČR ŘIČICOVÁ VĚRA Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Hroznová 2, Brno K dnešnímu dni je ve Státní odrůdové knize zapsáno celkem 22 odrůd česneku a jen jedna odrůda je zahraniční (Matúš Slovensko). Všechny ostatní jsou z tuzemského šlechtění. Tři odrůdy jarní a devatenáct odrůd ozimých. S účinností od roku 2008 je jedním z požadavků na sadbu odrůd přihlašovaných k registraci, aby byla prostá viru OYDV. Odrůdy, které nejsou viruprosté, Ústav do registračních zkoušek nepřijímá. Vzhledem k tomu, že v našem sortimentu je ještě 15 odrůd, které byly registrovány před účinností tohoto požadavku, jsou oba sortimenty zkoušeny a porovnávány odděleně. Ozdravené materiály jsou vysázeny do technické izolace (Obr. 1). Obr. 1: Technická izolace, odrůda Havran 11

16 REGISTROVANÉ ODRŮDY JARNÍHO ČESNEKU Ke dni byly v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize zapsány následující odrůdy jarního česneku: Lumír, Matin, Japo II Lumír je poloraná odrůda. Olistění polovzpřímené, barva listu středně zelená se slabou až střední voskovou vrstvou. Antokyanové zbarvení na bázi nepravého stvolu není nebo velmi slabé, květní stvol není. Cibule malá, na příčném řezu kruhovitého tvaru, s bočními stroužky, základní barva suchých vnějších suknic žlutavě bílá, antokyanové pruhy na suché vnější suknici nejsou. Stroužek malý až středně velký, základní barva suknice stroužku krémová s antokyanovými pruhy, intenzita základní barvy slabá. Barva dužniny stroužku nažloutlá. Konec dormance stroužku v cibuli pozdní až velmi pozdní (Obr. 2). Obr. 2: Česnek jarní Lumír 12

17 Matin je raná až poloraná odrůda Olistění vzpřímené až polovzpřímené, barva listu středně zelená se střední až silnou voskovou vrstvou. Antokyanové zbarvení na bázi nepravého stvolu není nebo velmi slabé, květní stvol není. Cibule malá až středně velká, na příčném řezu elipsovitého tvaru, s bočními stroužky, základní barva suchých vnějších suknic bílá s antokyanovými pruhy na suché vnější suknici. Stroužek středně velký, základní barva suknice stroužku krémová s antokyanovými pruhy, intenzita základní barvy slabá až střední. Barva dužniny stroužku nažloutlá. Konec dormance stroužku v cibuli pozdní až velmi pozdní (Obr. 3). Obr. 3: Odrůda Matin 13

18 Japo II je středně pozdní až pozdní odrůda. Olistění vzpřímené, barva listu středně až tmavě zelená se střední voskovou vrstvou. List středně dlouhý, úzký až středně široký, na příčném řezu slabě konkávní. Antokyanové zbarvení na bázi nepravého stvolu není nebo velmi slabé, květní stvol není. Cibule středně velká až velká, na příčném řezu elipsovitého tvaru, s bočními stroužky. Stroužek středně velký, základní barva suknice růžová s antokyanovými pruhy, intenzita základní barvy střední. Barva dužniny stroužku nažloutlá. Konec dormance stroužku v cibuli velmi pozdní. (Obr. 4) Obr. 4: Odrůda Japo II (viruprostý jarní česnek) K dnešnímu dni je v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize zapsáno celkem 19 odrůd ozimého česneku. Jedná se o následující odrůdy (červeně vyznačené odrůdy viruprosté): Anin, Anton, Benátčan, Bjetin, Blanin, Brick, Dukát, Džambul, Havran, Jovan, Lukan, Matúš, Mirka, Slavin, Stanik, Tantal, Tristan, Unikat, Vekan 14

19 Benátčan je viruprostý nepaličák. Cibule velká s bočními stroužky. Stroužek středně velký s antokyanovými pruhy. Konec dormance stroužku v cibuli velmi pozdní (Obr. 5). Obr. 5: Odrůda Benátčan 15

20 Džambul je středně raná odrůda typu paličáku. Cibule středně velká, kulovitého tvaru, bez bočních stroužků. Stroužek středně velký, barva suknice hnědá, intenzita barvy střední až silná. Konec dormance stroužku v cibuli pozdní (Obr. 6). Obr. 6: Odrůda Džambul 16

21 Mirka je pozdní odrůda ozimého paličáku. Cibule středně velká, na podélném i příčném řezu kruhovitého tvaru, boční stroužky nejsou. Stroužek středně velký, základní barva suknice stroužku hnědá bez antokyanových pruhů. Konec dormance stroužku v cibuli pozdní (Obr. 7). Obr. 7: Odrůda Mirka Pro zajímavost další snímky registrovaných odrůd (Obr. 8 a 9) Obr. 8: Odrůda Jovan 17

22 Obr. 9: Odrůda Matúš Bohužel zima roku 2011/2012 nepřipravila vysázeným porostům česneku příznivé podmínky. Neobvykle teplé a suché počasí od listopadu až do ledna způsobilo, že většina ozimých odrůd začala vegetovat. Na ZS Chrlice byly na začátku února 2012 velmi silné mrazy, místy až 18 o C. Velice nízké teploty byly naměřeny také v hloubce 5 cm a protože na porostech nebyl sníh, došlo ke zmrznutí stroužků. Některé rostliny měly podpučí poškozeno jen částečně a po oteplení a závlaze vyrašily. Druhotně se na stroužcích objevily zejména bakteriózy. Mrazy při zemi až 6 o C o Velikonocích takto oslabené rostliny zničily (Obr. 10 a Obr. 11). 18

23 Obr. 10: Porost česneku, duben 2011, ZS Chrlice Obr. 11: Porost česneku, duben 2012, ZS Chrlice ZDROJ Věstník ÚKZÚZ Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni Věstník ÚKZÚZ Popisy odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize Fotografie z DUS testů prováděných na ZS ÚKZÚZ Chrlice 19

24 4. ŠKŮDCI A PATOGENY ČESNEKU KUCHYŇSKÉHO V RŮZNÝCH NADMOŘSKÝCH VÝŠKÁCH SAPÁKOVÁ EVA 1, ŠEFROVÁ HANA 2 1 Mendelova univerzita v Brně, 2 Mendelova univerzita v Brně, ÚPŠRR AF ABSTRAKT Česnek kuchyňský je plodina, která byla v minulosti pěstována v ČR zejména na Moravě. S rostoucí poptávkou po českém česneku se drobní pěstitelé vrací k pěstování této tradiční plodiny. Škůdci česneku byli sledováni ve vegetační sezóně v oblasti střední a jihovýchodní Moravy. Pět studijních ploch se nacházelo v různé nadmořské výšce: Nedakonice (178 m), Olomouc (241 m), Dolní Němčí (256 m), Suchá Loz (304 m) a Vápenky (484 m). Vysázeny byly ozimé i jarní odrůdy. Výskyt škůdců byl sledován pravidelnou kontrolou rostlin, pomocí různě barevných misek naplněných 4 % formaldehydem a lepových desek. Ve vyšší početnosti byly zjištěny dva druhy škůdců: květilka cibulová Delia antiqua (Meigen, 1826) a krytonosec cibulový Oprohinus suturalis (Fabricius, 1787). Ve vyšší intenzitě se vyskytla rzivost cibule, kterou způsobuje patogen Puccinia allii. KLÍČOVÁ SLOVA: Allium sativum, Delia antiqua, Oprohinus suturalis, Puccinia allii ÚVOD Česnek kuchyňský (Allium sativum L.) je jednoletá, vytrvalá, vegetativně množená rostlina, která se řadí se do II. nebo III. tratě. Využívá se jako koření, zelenina a léčivá rostlina. Obsahuje řadu látek s léčebnými a nutričně prospěšnými vlastnostmi, jedná se o sloučeniny obsahující síru, glycidy, vitamíny (A, B 1, B 3, B 5, B 6, C, E, H), hormonální látky, enzymy, bezsirná antibiotika a mikroelementy (Ca, P, Mg, K, Na, Al, Fe, Cu, Zn, Mn, Sr, Br, Se). Obsah jednotlivých látek v česneku se silně mění v závislosti na odrůdě, původu, půdě, počasí, hnojení a ošetřování. Základní rozdělení sortotypů česneku je na paličáky a nepaličáky. Paličáky (modré zimní česneky) jsou určeny především k podzimní výsadbě, barvy nafialovělé, výnosově průměrné, jejich skladovatelnost je průměrná až podprůměrná. Mají tvrdý, pevný krček, který je spodní častí květního stvolu. Nepaličáky širokolisté tvoří velkou cibuli, většinou špinavě zbarvené, někdy i nafialovělé. Mají měkký krček a vyznačují se dobrou skladovatelností a nadprůměrnými výnosy, vysazují se na podzim. Nepaličáky úzkolisté (bílé jarní česneky) mají úzké ploché listy a úzké tenké výrazně srpovitě prohnuté stroužky. Skladovatelnost je nadprůměrná, výnosy průměrné až podprůměrné, vysazují se na jaře. Na česneku může škodit poměrně široké spektrum škůdců z různých skupin živočichů. 20

25 Háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn, 1857), patří mezi hlístice, vlnovník česnekový Aceria tulipae (Keifer, 1938), mezi roztoče. Nejvyšší počet škůdců patří do hmyzu: mšice broskvoňová Myzus persicae (Sulzer, 1776), (polokřídlí), třásněnka zahradní Thrips tabaci (Lindeman, 1889), (třásnokřídlí), molík česnekový Acrolepiopsis assectella (Zeller, 1839), (motýli), krytonosec cibulový Oprohinus suturalis (Fabricius, 1787), drátovci (brouci), houbomilka česneková Suillia univittata (von Roser, 1840), květilka cibulová Delia antiqua (Meigen, 1826), vrtalka pórová Phytomyza gymnostoma (Loew, 1858), (dvoukřídlí). Mezi nejvýznamnější škůdce se řadí háďátko zhoubné a houbomilka česneková. Těmto druhům mohou být připisovány škody způsobené jinými škůdci. Rzivost cibule způsobené patogenem Puccinia allii je jedním z nejběžnějších onemocnění česneku. Napadené rostliny žloutnou a mohou odumírat. Cibule česneku jsou zakrnělé a zdeformované. Při silnějším napadením dochází k výnosovým ztrátám a snížení kvality česneku. Puccinia allii je monoecická rez, kromě česneku napadá i ostatní cibuloviny. Zpočátku se napadení projeví drobnými bílými tečkami na obou stranách listů a na stoncích, které postupně přecházejí v oranžové kupičky uredospor. Později se na stejných místech vytvářejí kupky černých teleutospor. Rzivost cibule je obligátní parazit. MATERIÁL A METODY Studijní plochy se nacházely na střední a jihovýchodní Moravě v různé nadmořské výšce: Nedakonice (178 m), Olomouc (241 m), Dolní Němčí (256 m), Suchá Loz (304 m) a Vápenky (484 m). V Nedakonicích byly vysazeny 2 odrůdy: Dukát (paličák) a Džambul (paličák). V Olomouci bylo hodnoceno 13 odrůd: Záhorský (nepaličák), Blanin (paličák), Vekan (paličák), Mojmír (nepaličák), Dukát (paličák), Bjetin (paličák), Lukan (nepaličák), Benátčan (nepaličák), Džambul (paličák), Slavin (paličák), Matin (nepaličák), Lumír (nepaličák) a Tristan (paličák). V Dolním Němčí 2 odrůdy: Mojmír (nepaličák) a Džambul (paličák). V Suché Lozi 2 odrůdy: Záhorský (nepaličák), Bjetin (paličák). Ve Vápenkách 2 odrůdy: Dukát (paličák) a Blanin (paličák). Zdravotní stav porostů byl hodnocen vizuálně od konce měsíce února. Pozorování bylo prováděno v době výskytu prvního poškození listů, v období hromadného kladení vajíček, žíru larev, v období líhnutí imag z kukel a v období páření. Byl zaznamenáván počátek letu a maximum početnosti imag a další případné životní projevy. Porost byl podle velikosti plochy procházen po řádcích nebo úhlopříčně a kontrolován počet imag, larev a příznaky poškození na rostlinách. Výskyt dospělců byl také zjišťován pomocí různě barevných PVC misek (červená, zelená, žlutá), po pěti opakováních, rozmístěných 5 9 metrů od sebe, rovnoměrně a na náhodně zvolených místech, naplněných roztokem 4% formaldehydu. Barevné lepové desky (žlutá, modrá, bílá) byly umístěny na okrajích pěstebních ploch. Determinace druhů byla prováděna ihned na studijní ploše a v laboratoři použitím metody preparační a mikroskopické. Intenzita napadení květilkou cibulovou byla zjišťována podle počtu larev v jednotlivých paličkách česneku. Vzhledem k velikosti pěstebních ploch bylo nutné porost procházet 21

26 úhlopříčně do tvaru písmene W. V každém opakování bylo 100 rostlin. Rostlina, která vykazovala charakteristické příznaky poškození od květilky, byla vytažena z půdy i s kořenovým systémem. Palička česneku se očistila od obalových slupek a rozdělila se na jednotlivé stroužky, mezi kterými migrovaly larvy květilky. Determinace larev květilky se prováděla jak na studijní ploše, tak v laboratoři. Dále pak byla provedena preparace larev a determinace ústních háčků podle Duška (1969). Vývojová stadia larev květilky byla sledována od jejího třetího instaru až po vylíhnutí imag. Pokus probíhal v uzavřených nádobách překrytých jemnou textilií v laboratoři. Intenzita napadení květilkou se vyhodnotila statisticky programem UPAV (jednofaktorová ANOVA a Tukey-HSD testem (α = 0,05)). Intenzita napadení krytonoscem cibulovým byla zjišťována podle počtu imag v různě barevných miskách. Misky byly v kritickém období kontrolovány 2 týdně. Dále byl porost procházen po řádcích a kontrolován počet imag a příznaky poškození na 10 rostlinách v řádku. Přesná determinace krytonosce cibulového byla prováděna ihned na studijní ploše. Pro hodnocení intenzity napadení patogenem Puccinia allii byla sestavena pětibodová stupnice (Tab. 1) a (Obr. 3). Z každé rostliny byl odebrán list, na kterém byly viditelné kupičky uredospore, a podle uvedené stupnice byla hodnocena intenzita napadení. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny programem UPAV (jednofaktorová ANOVA a Tukey-HSD testem (α = 0,05). VÝSLEDKY A DISKUZE První výskyt imag květilky cibulové byl zaznamenán na studijní ploše v Dolním Němčí a na studijní ploše v Suché Lozi. Květilka klade vajíčka do půdy v blízkosti rostlin, na báze rostlin a na mladé listy. Ishikawa & Yamashita & Nomura (1999) uvádějí, že samička květilky může naklást až 30 vajíček. Výsledky našeho monitoringu se téměř shodují s uvedenými poznatky. Nejvyšší počet byl zjištěn 28 vajíček v jedné paličce česneku na studijní ploše v Dolním Němčí. Larvy se líhnou z vajíček za tři dny. Vylíhlá larva vyžírá cibuli česneku těsně nad kořenem. Postupně dochází k zahnívání cibulí a charakteristickému zápachu hnijících pletiv. Navenek se poškození projevuje žloutnutím, vadnutím a hnědnutím listů. Rostlina česneku lze obtížně vytáhnout z půdy, dochází k zahnívání krčků cibulí a ulamování natě. Larva prochází třemi instary. Dospělá larva dosahuje velikosti 8 mm, je bílé barvy s výrazně vyvinutým ústním ústrojím. Dušek (1969) uvádí, že charakteristický tvar ústních háčků slouží jako determinační znak. Preparací a determinací podle Duška (1969) bylo potvrzeno, že poškození cibulí česneku způsobují larvy květilky. Jak uvádějí Ishikawa & Yamashita & Nomura (1999) vývoj květilky v uzavřených podmínkách trvá přibližně 17 dnů. V našich podmínkách vývoj trval 15 dnů. Rozdíly v délce vývoje mohly být způsobeny odlišnou okolní teplotou. Pro vývoj larev květilky je nezbytné rozkládající se pletivo cibulovitých rostlin a potřebná vlhkost. Statisticky byly potvrzeny významné rozdíly v napadení květilkou mezi okrajovými a vnitřními částmi pěstební plochy (Obr. 1). 22

27 První výskyt imag krytonosce byl zaznamenán na studijní ploše v Olomouci a v Nedakonicích. Krytonosec vykusuje chodbičky, které na vnější straně listů vypadají jako bílé podélné proužky. Larva prochází třemi vývojovými stupni. Nejvyšší aktivita imag krytonosce byla pozorována za slunečného počasí v poledne. Přes štít se mu táhne podélný bílý proužek, kterým je dobře determinovatelný. Vajíčka klade do požerků do spodní vnitřní strany listů. Vajíčko je široce oválné dlouhé kolem 0,7 mm a 0,4 mm široké, bílé barvy. Podle Millera (1956) dospělí brouci čile pobíhají a při nejmenším nebezpečí se spouštějí a padají k zemi, kde zůstávají nehybně ležet. Ke stejnému zjištění jsem došla během vlastních pozorování na studijních plochách. Dospělci krytonosce cibulového jsou neobyčejně čilí brouci, rychle se pohybují a obtížně chytají. Při hrozícím nebezpečí jsou strnulí, ale v momentě se dokážou znovu rychle pohybovat a poměrně dobře létat. Imaga krytonosce nejvíce přitahovala barva misky žlutá. V kritickém období byl ve žlutých miskách zjištěn nejvyšší počet imag 103 na studijní ploše v Nedakonicích a 98 na studijní ploše v Olomouci (Obr. 2). První výskyt česneku postiženého rzivostí cibule byl zjištěn na těchto studijních plochách: Olomouc ( ), Suchá Loz ( ) a Vápenky ( ). Na ostatních studijních plochách (Dolní Němčí a Nedakonice) nebyl česnek rzivostí postižen. Intenzita napadení byla hodnocena podle pětibodové stupnice (Tab. 1) a (Obr. 3). Podle statistického vyhodnocení programem UPAV (jednofaktorová ANOVA a Tukey-HSD testem (α = 0,05) byly na studijní ploše v Olomouci nejvíce napadeny odrůdy: Blanin (stupeň napadení 3,11), Dukát (2,943) a Záhorák (2,207) (Obr. 4). Na odrůdách Džambul, Slavin, Matin, Lumír a Tristan nebylo napadení zjištěno. V Suché Lozi měla vyšší stupeň napadení odrůda Záhorský (3,125) s nejvyšším stupněm napadení ve variantě 1 (3,74) než odrůda Bjetin (2,635) s nejvyšším stupňem napadení ve variantě 1 (3,3). Ve Vápenkách byla více napadena odrůda Blanin (2,290) s nejvyšším stupněm napadení ve variantě 1 (3,22). Odrůda Dukát měla průměrný stupeň napadení (2,64) s nejvyšším stupněm napadení ve variantě 1 (2,64). Studiem patogena Puccinia allii se zabývali Furuya a kol. (2001). Zjistili, že výskyt a intenzitu napadení česneku patogenem Puccinia allii ovlivňuje především teplota, vlhkost a náchylnost (susceptibilita) odrůdy. Ideální teplota pro rozvoj tohoto patogena je kolem 18 C. V průběhu měsíce května a června 2011 dosahovaly teploty i více než 20 C, což jsou podle Furuya a kol. (2001) vhodné podmínky pro rozvoj tohoto patogena. 23

28 početnost Obr. 1: Intenzita napadení květilkou cibulovou - studijní plocha v Dolním Němčí datum Nedakonice Olomouc Obr. 2: Intenzita napadení krytonoscem cibulovým - studijní plochy v Olomouci a Nedakonicích 24

29 Obr. 3: Stupnice pro hodnocení intenzity napadení patogenem Puccinia allii Tab. 1: Stupnice pro hodnocení napadení listů Stupeň napadení Charakteristika příznaků napadení 0 bez napadení 1 ojedinělé chlorózy a drobné kupky uredospor 2 asi 5 % listové plochy nejvíce napadeného listu je pokryto kupkami uredospor 3 kupky uredospor tvoří proužky, které pokrývají asi 25 % listové plochy napadeného listu 4 je napadeno 50 a více % listové plochy nejvíce napadeného listu kupkami uredospor 25

30 stupeň napadení 3,5 3 3,11 2,943 2,5 2,207 2, ,833 1,667 1,777 1,777 1, ,5 0 Záhorák Blanin Vekan Mojmír Dukát Bjetin Lukan Benátčan Džambul Slavin Matin Lumír Tristan odrůdy Obr. 4: Stupeň napadení různých odrůd česneku patogenen Puccinia allii v Olomouci ZÁVĚR První výskyt květilky cibulové byl zjištěn na studijní ploše v Dolním Němčí a na studijní ploše v Suché Lozi. Nejvyšší počet vajíček nakladených květilkou v jedné paličce česneku byl 28. Intenzita napadení květilkou byla prokázána statisticky významně vyšší v okrajových částech pěstební plochy než ve středových částech pěstební plochy. Poškození od květilky se navenek projevuje žloutnutím a usycháním listů a zahníváním krčků cibulí. Rostlina lze obtížně vytáhnout z půdy, jednotlivé stroužky nedrží u sebe. Larva květilky migruje v paličce česneku těsně nad kořenovým systémem a vyžírá vnitřní pletivo stroužků. Následkem toho dochází k zahnívání a charakteristickému zápachu. Česnek poškozený květilkou by neměl být použitý jako sadbový a měl by být sázen, co nejdále od loňských ploch pěstování. Krytonosec cibulový se vyskytoval na studijní ploše v Olomouci od a v Nedakonicích od Nejvyšší aktivita imag krytonosce byla pozorována za slunečného počasí v poledne. Miska barvy žluté nejvíce přitahovala imaga krytonosce cibulového. V kritickém období byl zjištěn nejvyšší počet imag 103 na studijní ploše v Nedakonicích a 98 na studijní ploše v Olomouci ve žlutých miskách. Krytonosec je škůdce, kterému vyhovuje teplé a slunečné počasí a lokality s nižší nadmořskou výškou. Ačkoliv krytonosec nepatří mezi významné škůdce, poškození, která způsobuje, mohou být 26

31 vstupní branou pro další infekce. Intenzita napadení patogenem Puccinia allii je především ovlivněna susceptibilitou odrůdy k tomuto patogenu. Nejvíce byly napadeny odrůdy: Záhorský (s průměrným stupňem napadení 3,125 na studijní ploše v Suché Lozi) a Blanin (s průměrným stupňem napadení 3,11 na studijní ploše v Olomouci). Odrůdy Džambul, Slavin, Matin, Lumír a Tristan tímto patogenem napadeny nebyly. Pro počáteční hodnocení intenzity napadení se osvědčila pětibodová stupnice (Tab. 1) a (Obr. 3). Dále je intenzita napadení ovlivněna teplotou a vlhkostí stanoviště. Zda intenzitu napadení ovlivňuje nadmořská výška nelze ze současných výsledků hodnotit a bude předmětem dalšího výzkumu. LITERATURA ACKERMANN P., 1998: Metodiky ochrany zahradních plodin pro zahradníky a zahrádkáře. Květ, Praha, 303 s. ANIKSTER Y., SZABO L. J., EILAM T., MANISTERSKI J., KOIKE S. T., BUSHNELL W. R. (2004): Morphology, life cycle biology, and DNA sequence analysis of rust fungi on garlic and chives from California. Phytopathology, 94(8): BARTOŠ J., 2000: Pěstování a odbyt zeleniny. Agrospoj, Praha, 262 s. DUŠEK J., 1969: Präimaginale stadien mitteleuroäischer anthomyiiden (diptera) I. Československá akademie věd, Praha 37 s. ISHIKAWA I., YAMASHITA T., NOMURA M., 1999: Characteristics of summer diapause in the onion maggot, Delia antiqua (Diptera: Anthomyiidae). Journal of Insect Physiology 46 (2000): DUŠKOVÁ L., KOPŘIVA J., 2009: Ochrana proti chorobám a škůdcům. Grada, Praha, 96 s. HRUDOVÁ E., POKORNÝ R., VÍCHOVÁ E., 2006: Integrovaná ochrana rostlin. MZLU, Brno, 151 s. HUDEC K., GUTTEN J., 2007: Encyklopedie chorob a škůdců. Computer Press, Brno, 359 s. KAZDA J. (ed.), 2003: Choroby a škůdci polních plodin ovoce a zeleniny. KUŽMA Š. (ed.), 2002: Metodická příručka pro ochranu rostlin II. SRS, Brno, 414 s.vydavatelství odborných časopisů, Praha, 158 s. 27

32 FURUYA H., TAKANASHI H., FUJI S., NAGAI Y., NAITO H. (2009): Modeling Infection of Spring Onion by Puccinia allii in Response to Temperature and Leaf Wetness. Phytopathology, 99(5): KOIKE S. T., SMITH R. F., DAVIS R. M., NUNEZ J. J., VOSS R. E. (2001): Characterization and control of garlic rust in California. Plant Disease, 85 (6): MILLER F., 1956: Zemědělská entomologie. Československá akademie věd, Praha, 1057 ROD J., HLUCHÝ M., ZAVADIL K., PRÁŠIL J., SOMSSICH I., ZACHARDA M., 2005: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy. Biocont Laboratory, Brno, 392 s. STUDZIŇSKI A., KAGAN F., SOSKA Z., 1987: Atlas chorob a škodcov zeleniny. Priroda, Bratislava, 327 s. TICHÁ H., 1997: Nejčastější choroby škůdci česneku. Zemědělec, 5(13): 10 TYMČENKO V., 1987: Atlas škůdců a chorob zeleniny a bramboru. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 181 KONTAKT 1. autor: Ing. Bc. Eva Sapáková; Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, , PODĚKOVÁNÍ Bez finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/ by nemohly být prezentovány výsledky výzkumného záměru č. MSM "Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a projektu IP 7/2012 IGA/. 28

33 5. CHEMICKÁ OCHRANA ČESNEKU LADISLAV PREČAN Státní rostlinolékařská správa Olomouc Pro chemické ošetření česneku je v roce 2012 povoleno 39 přípravků na ochranu rostlin s platnou registrací a 12 přípravků do spotřebování zásob. Vezmeme-li však v úvahu počet povolených účinných látek, máme jich k dispozici pouze 10. Z tohoto počtu jsou tři fungicidy, tři herbicidy a čtyři insekticidy. Z toho je jasné, že na výběr mnoho není. Pro ošetření česneku proti širokému spektru plevelů se používá účinná látka pendimethalin, obsažená v přípravku Stomp. S touto účinnou látkou je na trhu několik podobných přípravků. Hektarová dávka se řídí dle obsahu účinné látky - Stomp 330E (4-5 l/ha l vody/ha) a Stomp 400 SC (3,3-4,1 l/ha l vody/ha). Aplikace se provádí pouze 1x, v době před vzejitím česneku, nebo po vzejití, ale česnek musí mít minimálně 3 listy. Účinnost je závislá na půdní vlhkosti. Protože působí na vzcházející plevele, musí být aplikace provedena nejpozději při vzcházení plevelů. V současné době se nevyrábí malospotřebitelské balení přípravku. Dalším herbicidem je přípravek Ronstar 25 EC s účinnou látkou oxadiazon. Ronstar 25 EC se používá v dávce 3-4 l/ha l vody/ha (30-40 ml/4-6 l vody/100 m 2 ). Jeho využití je zejména na jaře, kdy plevele jsou ve fázi 1 2 pravých listů. Působí na široké spektrum dvouděložných plevelů a některé jednoděložné plevele (ježatka, chundelka, béry, rosičky). Chizalofop-P-ethyl je účinná látka obsažená v přípravku Targa Super 5 EC, Gramin a v některých dalších souběžných přípravcích. Targa Super 5 EC je graminicid, který se aplikuje v dávce 1,0-1,5 l/ha proti jednoletým travám a 2,0-2,5 l/ha proti pýru plazivému v dávce l na 1 ha bez ohledu na fázi česneku. Přípravek je k dostání i v malospotřebitelském balení. Proti houbovým chorobám je povolen pro moření česneku před výsadbou přípravek Rovral Aquaflo a další souběžné dovozy (účinná látka iprodion). Pro moření se používá 0,4 % roztok (40 ml/10 l vody) po dobu 20 minut. Proti bílé hnilobě česneku, kladosporiové skvrnitosti listů česneku, plísni cibulové a rzi je povolena účinná látka azoxystrobin, obsažená v přípravku Ortiva a některých souběžných přípravcích. Dávka Ortivy je 1 l/ha (10 ml / 4 6 l vody / 100 m 2 ). Ortivu je možné použít maximálně 2x za vegetaci nejlépe v intervalu 7 10 dnů. Ošetřujeme při prvních příznacích chorob. Ochranná lhůta je 14 dnů. Pro moření česneku proti háďátku zhoubnému je možné použít přípravek Sulka. Používá se moření po dobu 12 hodin v 5% roztoku. Toto, často podceňované moření, je důležité v případě, že se plánuje použití česneku pro další výsadbu. V současné době je možné použít přípravek jen do spotřebování zásob. Proti živočišným škůdcům je povolena účinná látka dimethoate, obsažená v přípravcích Perfekthion a nově pod názvem Bi-58. Tento systémový přípravek je 29

34 možné použít pouze v množitelských porostech proti mšicím v dávce 0,6 l/ha (0,1 % koncentrace). Ochranná lhůta je 7 dní. Přípravek je zvláště nebezpečný pro včely. Aplikace maximálně 1 krát za vegetaci. V množitelských porostech je proti mšicím povolena účinná látka pirimicarb, obsažená v přípravku Pirimor 50 WG a v dalších souběžných přípravcích. Používá se v dávce 0,5 kg/ha (3-5 g /3-6 l vody /100 m 2 ). Ochranná lhůta je 14 dnů. Proti houbomilce česnekové je povolena účinná látka lambda-cyhalothrin obsažená v přípravku Karate se Zeon technologií 5 CS a Samuraj (jen malobalení) a v dalších souběžných přípravcích. Ošetření se provádí v březnu, když teplota po dobu 4 dnů vystoupí na 10 C. Přípravek se používá v koncentraci 0,05 % ( l vody / ha), minimální hektarová dávka je 0,3 l/ha a postřik je vhodné opakovat po 14 dnech. Přípravek je k dostání i v malospotřebitelském balení. Do června 2012 lze do spotřebování zásob použít proti houbomilce česnekové také přípravek Reldan 40 EC. Používá se v dávce 0,125 %, nebo 7,5 ml / 6 l vody / 100 m 2. Pro zlepšení účinnosti a přilnavosti přípravků na rostlinách lze k výše uvedeným fungicidům a insekticidům přidávat různé pomocné prostředky tzv. smáčedla. V malospotřebitelském balení je těchto přípravků dostupná celá řada. 30

35 6. VIROVÉ CHOROBY ČESNEKU KUCHYŇSKÉHO KUDĚLKOVÁ MARTINA Mendeleum ústav genetiky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně ABSTRAKT Česnek kuchyňský (Allium sativum L.) napadá řada virů, jejichž vliv snižuje kvalitu a produkci česneku. Příznaky se projevují jako žloutnutí, pruhy nebo mozaiky na listech, ale viry mohou být také v latentní podobě. Ve většině případů se viry nevyskytují samostatně, ale objevuje se komplex dvou a více virů. Nejzávažnější virové choroby u česneku způsobuje rod Potyvirus a jeho hlavní zástupci OYDV a LYSV. Dalším důležitým rodem je Carlavirus, který ještě více zesiluje příznaky rodu Potyvirus. K jeho nejvýznamnějším zástupcům se řadí GCLV a SLV. Další rod vyskytující se u česneku je Allexivirus se zástupci virů označovanými souhrnným názvem Mite-borne viruses. Zatím jen lokálně byl zjištěn výskyt viru GDR, patřící do rodu Fijivirus. Tato práce je zaměřena na popis jednotlivých rodů a virů, které způsobují choroby u česneku kuchyňského. KLÍČOVÁ SLOVA: Potyvirus, Carlavirus, Allexivirus, Fijivirus ÚVOD Česnek kuchyňský (Allium sativum L.) patří k nejstarším kulturním plodinám. Je ceněn jako zelenina, koření, ale také jako léčivá rostlina pro své antibiotické a jiné účinky. Česnek napadá řada virů, které jsou rozšířené po celém světě a způsobují vážné ztráty na výnosu plodin a zhoršení jejich kvality (Bai a kol., 2010; Klukáčková a kol., 2004). Je známo několik patogenních virů, které se vyskytují ve všech oblastech pěstování česneku, z toho ve většině případů je česnek infikován komplexem virů (Smékalová a kol., 2010). K nejdůležitějším rodům virů napadajících česnek a celý rod Allium patří rody Potyvirus (Onion yellow dwarf virus a Leek yellow stripe virus), Carlavirus (Garlic common latent virus, Shallot latent virus) a Allexivirus (Mite-borne viruses), a dále Fijivirus (Garlic dwarf reovirus). Na česneku se mohou vyskytovat i další viry, mají však pouze velice malý nebo lokální význam (Diekmann, 1997). Vzhledem k tomu, že česnek se množí výhradně vegetativně, jsou virové choroby u této plodiny závažným problémem. Komplex těchto hlavních virů se u česneku projevuje převážně mozaikami, proužkovitostí, zakrslostí a celkovým oslabeným vývojem rostlin. Viry mají špatný dopad nejen na jedince, ale i na celý porost a hrají důležitou roli ve výnosu. Jednotlivé viry samy o sobě se ale nemusí projevovat a mohou zůstávat v latentní formě (Conci a kol., 2002; Caciagli, 2008; Van Dijk, 1993; Dovas a Vovlas, 2003). 31

36 MATERIÁL A METODIKA Rod Potyvirus Je největší ze šesti rodů patřících do čeledi Potyviridae (Zhao a kol., 2011). Tato čeleď je nejpočetnější skupinou rostlinných virů, řadíme k ní skoro 200 členů. Mnoho z nich způsobuje značné ztráty u zemědělských, zahradních i okrasných plodin (Chen a Adams, 2001). Do rodu Potyvirus patří více jak 180 virů (Zhao a kol., 2011). Název rodu a jeho základní charakteristika jsou odvozeny od typového člena Y viru bramboru (Potato virus Y, PVY). Virové částice mají rozměry 12 nm x nm (Astier a kol., 2007). Genom potyvirů je tvořen jednovláknovou + ssrna. Tyto viry jsou přenosné mšicemi, nejvýznamnější jsou rody Aphis, Myzus a Macrosiphium, a to způsobem neperzistentním nebo semiperzistentním. K významným virům tohoto rodu napadajícím česnek patří Onion yellow dwarf virus (OYDV) a Leek yellow stripe virus (LYSV). Právě tyto dva viry způsobují největší ekonomické ztráty na výnose. U cibulí byla zjištěna redukce 69% u OYDV a 54% u LYSV (Canavelli a kol., 1998; Lot a kol. 1998; Lunello a kol., 2007). ONION YELLOW DWARF VIRUS (OYDV) - virus žluté zakrslosti cibule, napadá celý rod Allium a vyskytuje se kosmopolitně (Diekmann, 1997). Běžně se objevuje na cibuli, šalotce a česneku (Diekmann, 1997) i dalších druzích rodu Allium (A. moly, A. scorodoprasum, A. vineale) nebo Narcissus (Šutić a kol., 1999). Vir je kromě mšic přenášen také vegetativním způsobem množení. Přežívá v infikovaných cibulích, stroužcích, pacibulkách, ve vytrvalých zeleninách, v okrasných a volně rostoucích druzích rodu Allium. Může způsobovat až 60 a více procentní ztráty (Lot a kol., 1998). Virus má podobné příznaky jako při fyziologických poruchách (popálení herbicidy, nedostatek ve výživě, popřípadě poškození mrazem). Proto můžeme OYDV celkem snadno zaměnit s jiným poškozením (Diekmann, 1997; Rod a kol., 2005). Symptomy se objevují nejprve na listech rostoucích přímo z infikovaných cibulí jako četné, krátké žluté proužkování na bázi. Příznaky primární infekce objevující se na listech se později v sezoně ztrácí a listy se jeví jako zdravé. S vývojem nemoci infikovaných listů přichází brzy kompletní chloróza. U česneku se symptomy neprojevují tak silně jako u cibule (Šutić a kol., 1999). Smékalová a kol. (2010) detekovali OYDV v 80% z 648 testovaných genotypů z kolekce genové banky, která se udržuje v Olomouci. Klukáčková a kol. (2007) zjistila průměrnou přítomnost OYDV u pěti genotypů 74%. Dovas a kol. (2001) detekovali 100 % přítomnosti viru na rostlinách česneku v Řecku, Dovas a Vovlas (2003) zjistili 98% přítomnost viru (ze 120 testových vzorků) v jižní Itálii. Dle Bai a kol. (2010) je OYDV rozšířen 52% v Evropě a 86% v Asii. LEEK YELOW STRIPE VIRUS (LYSV) - virus žluté proužkovitosti póru, je morfologicky a hostitelsky podobný OYDV (Bos, 1981). Napadá výhradně rod Allium, především česnek a pór (Diekman, 1997). Dle Lunella a kol. (2007) může redukovat hmotnost a obvod česneku až o 74%. Jednoduše rozpoznatelné chlorotické skvrny se nejprve objevují na bázi listů a postupně se šíří až k vrcholu. Během vývoje choroby se 32

37 tyto žluté pruhy šíří a pokryjí celý list a přichází kompletní chloróza. Čepele listů jsou vrásčité a zkroucené, listy jsou hrubé a více křehké. Rostliny mají pomalý růst, jsou více stresovány a umírají během zimy nebo jara. Stonky infikovaných rostlin jsou tenké, zakrslé a světlejší a podstatně redukované kvality, jsou citlivé na mráz a umírají buď v zimě nebo v předjaří (Šutić a kol., 1999), cibule jsou hnědé (Jangu a kol., 2010). Virus je přenášen stejně jak mechanicky tak mšicemi (Lunello a kol., 2007). Smékalová a kol. (2010) detekovali LYSV v 65% z 648 testovaných genotypů. Klukáčková a kol. (2007) zjistila průměrnou přítomnost LYSV u pěti genotypů 31%. Dovas a Vovlas (2003) zjistili 83% přítomnost viru v jižní Itálii. GARLIC MOSAIC (POSSIBLE) POTYVIRUS (GcMV), redukuje růst a vitalitu a snižuje výnos o 30-40%. (Šutić a kol., 1999). Allium sativum L. je primární přirozeným hostitelem GcMV, zřídka napadá cibuli a pór. Příznaky se projevují na prvních listech vyrůstajících z infikovaných stroužků. Objevují se bledé, chlorotické, úzké pruhy nebo pruhované mosaiky. S vývojem nemoci se tyto příznaky postupně rozšiřují z listových bází až na vrcholy a způsobují chlorózy celých listů. Jednotlivé stroužky zůstávají nevyvinuté a zakrslé. Celkově snižuje růst a vitalitu rostliny (Šutić a kol., 1999). rod Carlavirus Celosvětově se vyskytující rod patří do čeledi Betaflexiviridae (Hulo a kol. 2011). Název rodu je odvozen od typového člena Carnation latent virus (Khan, Dijkstra, 2002). Genom carlavirů je tvořený jednovláknovou + ssrna a virové částice mají rozměry nm x nm (Hulo a kol. 2011). Vliv této čeledi na česnek je sice menší v porovnání s potyviry, nicméně někteří zástupci způsobují těžké poškození (Salomon, 2002). Symptomy na přirozených hostitelích jsou velmi slabé nebo žádné, pokud se objevují mosaiky, tak pouze v raných stádiích růstu. Většina je přenášena mšicemi neperzsistentním nebo semiprezistentním způsobem, mechanicky (Mahy, Regenmortel, 2010, Diekman, 1997) a hmyzem (Hulo a kol. 2011). K významným zástupcům napadajícím rod Allium patří Garlic common latent virus (GCLV), Shallot latent virus (SLV). Garlic latent virus (GLV) byl z česneku poprvé izolován v Japonsku (Lee a kol., 1979), ale je sérologicky nerozeznatelný od SLV(Tsuneyoshi a kol., 1998). GARLIC COMMON LATENT VIRUS (GarCLV, GCLV), byl detekován ve Francii v roce 1981 a popsán jako Garlic latent virus - GCL (Delecolle a Lot, 1981). Později je v Japonsku detekovaný GLV z importovaného česneku přejmenován na GCLV (van Dijk, 1993). Hostitelské rostliny se vyskytují v čeledích Alliaceae, Amaranthaceae, Chenopodiaceae, Solanaceae (Virus Description, 2002). Běžně se vyskytuje ve zdánlivě zdravých rostlinách (Šutić a kol., 1999). Vir je přenášen mechanicky nebo hmyzem (Hulo a kol. 2011). Často vyskytuje v latentní formě a dle Graichena (1991) zesiluje symptomy potyvirů. Klukáčková a kol. (2004) testovali 111 vzorků česneku různých původů. GCLV byl z 93% detekován ve vzorcích z Genové banky a z 33% ve vzorcích komerčně vyprodukovaného česneku. V importovaném čínském česneku nebyl tento vir detekován. Klukáčková a kol. (2007) testovali 5 33

38 českých genotypů česneku na přítomnost GCLV. Z celkového počtu 463 vzorků, bylo infikováno v průměru 99% (3 genotypy 100%). Smékalová a kol. (2010) detekovali GCLV v 82% z 648 testovaných vzorků. Senula a kol. (2000) testoval 100 vzorků česneku, u kterých byla ve více jak 90% zjištěna přítomnost GCLV. Dovas a Vovlas (2003) zjistili přítomnost viru mezi 23-98%. SHALLOT LATENT VIRUS (SLV) latentní vir šalotky, napadá široký okruh zástupců čeledi Alliaceae, uváděno je až 80 druhů, a Nicotiana occidentalis a N. hesperis. Vir se vyskytuje v latentní formě, pokud se vyskytují slabé symptomy na česneku, cibuli, šalotce a póru, vytváří se světle zelené proužkování na listech (Diekmann, 1997). V kombinaci s LYSV způsobuje těžkou chlorózu nebo bílé pruhování listů, někdy může dojít až k úhynu. (Paludan, 1980). Virus se šíří mechanickým způsobem nebo mšicemi (Šutić a kol., 1999). Smékalová a kol. (2010) detekovali SLV v 83% z 648 testovaných vzorků. Klukáčková a kol. (2007) zjistila průměrnou přítomnost SLV u pěti genotypů 81%. Dovas a Vovlas (2003) testovali 120 rostlin a SLV byl přítomen jen u několika vzorků. Rod Allexivirus Tento rod se řadí do čeledi Alphaflexiviridae a vyskytuje se celosvětově (Hulo a kol. 2001). Do tohoto rodu je řazena skupina blíže nespecifikovaných virů označována souhrnným názvem Mite-borne viruses. Druhy jsou svou délkou příbuzné Potyviridae (Boss, 1999). Název rodu je odvozen od typového člena Shallot virus X. Virové částice jsou obvykle flexibilní, vláknité, o délce přiblížen 800 nm a průměru 12 nm. Genom allerxivirů je tvořený jednovláknovou + ssrna (Hulo a kol. 2001). Tento rod má omezený rozsah hostitelů, vztahuje se pouze na rod Allium a byl zjištěn u tulipánů a narcisů (Astier a kol., 2007; Zavriev, 2008). Viry jsou přenášeny roztoči (Aceria tulipae) nebo mechanicky. Příznaky jsou obvykle mírné nebo žádné, nezpůsobuje vážná onemocnění. Dle Tidona a Darai (2011) redukuje výnos cibulí. Do rodu Allexivirus patří viry česneku (garlic virus) A, B, C, D, E, X (GarVA-E,X), Garlic mite-borne latent virus (GarMbLV), Garlic mite-borne filamentous virus (GarMbFV), Shallot virus X (ShVX), Onion and Shallot mite-borne latent virus (Zavriev, 2008). Dovas a Vovlas (2003) zjistili Garlic virus C a Garlic virus D v % vzorků. Infekce GarV-A v Argentině byla dle Carfune a kol. (2006) v 14-36%. Rod Fijivirus patří do čeledi Reoviridae. Typový člen je Fiji disease virus. Virové částice mají dvojitou kapsidovou strukturu, nm v průměru, a genom fijivirů je tvořený dvouvláknovou dsrna (Hulo a kol. 2001). GARLIC DWARF REOVIRUS (GDV), byl zatím objeven jen v jižní Francii (King a kol. 2011). Je přenášen křísy. Virus je šířen také infikovaným materiálem. Hostitelem viru je česnek. Doposud je na česneku omezená distribuce a nízký výskyt tohoto viru, ale má vysoký potenciál pro zničení úrody česneku (Diekmann, 1997). Prvotní příznaky se projevují červenáním konečků bazálních listů. Většina 34

39 z napadených rostlin nevykazuje normální vývoj. Rostliny mohou mít vějířovitý vzhled. Většina silně zakrslých listů se zbarvuje do tmavě zelené barvy. Na žilnatině se mohou objevovat zduřeniny, nádorky. Cibule napadených rostlin mají hruškovitý tvar, jsou svraštělé, scvrklé s houbovitou, porézní strukturou. Většina stroužků je malých (Lot a kol, 1994). Další viry, které mohou infikovat česnek Jak uvádí Diekmann (1997), mohou se na česneku vyskytnout ještě další viry, mají však pouze velice malý nebo lokální význam. Jedná se například o Cucumber mosaic cucumovirus, který byl detekován v Jugoslávii (Stefanac, 1980), Lettuce necrotic yellow rhabdovirus v Austrálii (Sward, 1990), Tobacco mosaic tobamovirus, který se vyskytl v Rusku (Vasiljeva a Mozhaeva, 1978), Tobacco rattle tobravirus, detekován v Dánsku a Německu (Kristensen a Engsbro, 1966; Graichen, 1975) a Turnip mosaic potyvirus ve Slovinsku a Izraeli. DISKUSE Česnek je napadán řadou virů, které jsou rozšířeny po celém světě a způsobují vážné ztráty na výnosu plodin a zhoršení jejich kvality (Bai a kol., 2010; Klukáčková a kol., 2004). K původcům virových chorob na česneku se řadí rody Potyvirus, Carlavirus, Allexivirus a Fijivirus. Česnek napadají také jiné viry, nemají však již významný vliv a vyskytují se převážně lokálně. Pro česnek nejškodlivější viry jsou Onion yellow dwarf virus a Leek yellow stripe virus, mohou způsobovat redukci až 69% u OYDV a 54% u LYSV (Canavelli a kol., 1998; Lot a kol. 1998; Lunello a kol., 2007). Tyto viry jsou také velice rozšířeny, OYDVod 74% (Klukáčková a kol., 2007) do 100% (Dovas a kol., 2001) a LYSV od 31% (Klukáčková a kol., 2007) do 83% (Dovas a Vovlas, 2003). Dle Bai a kol. (2010) je OYDV rozšířen 52% v Evropě a 86% v Asii. Způsobují žlutou proužkovitost a chlorózy na listech, listy se kroutí, snižují celkovou odolnost rostlin a zpomalují jejich růst (Diekmann, 1997; Šutić a kol., 1999). Naproti tomu viry Garlic common latent virus a Shallot latent virus jsou většinou latentní. Jejich škodlivost spočívá především v zesílení symptomů způsobených rodem Potyvirus (Graichen, 1991). Rozšíření GCLV je od 33% (Klukáčková a kol., 2007) do 98% (Dovas a Vovlas, 2003). SLV se vyskytoval přibližně v 80% v České republice (Smékalová a kol., 2010; Klukáčková a kol., 2007), ale v jižní Itálii byl výsky pouze u několika vzorků ze 120. SLV v kombinaci s LYSV způsobuje těžké chlorózy až úhyn rostlin (Paludan, 1980). Mite-borne viruses, patřící do čeledi Allexivirus, mohou redukovat výnos cibulí (Tidona a Darai, 2001), obvykle se však nejedná o vážné poškození (Zavriev, 2008). Dovas a Vovlas (2003) zjistili Garlic virus C a Garlic virus D v % vzorků. Infekce GarV-A v Argentině byla dle Carfune a kol. v 14-36%. Garlic dwarf reovirus byl detekován pouze v jižní Francii a jako jediný je přenášen křísy. Způsobuje zakrslost a tloustnutí listů, nádorky na žilnatině, způsobuje houbovitou strukturu cibulí (Lot a kol, 1994). 35

40 Studovaná literatura v této práci dokazuje závažnost virových chorob u česneku kuchyňského a upozorňuje na vysoký výskyt a rozšíření těchto onemocnění. Již existujícímu výzkumu této problematiky by proto měla být i nadále věnována pozornost. ZÁVĚR Práce zpracovává přehled virů, které se vyskytují u česneku kuchyňského. Jsou zde popsány hlavní rody a jednotlivé viry, více či méně významné pro pěstování česneku. Dle studované literatury se rod Potyvirus a jeho zástupci, Onion yellow dwarf virus a Leek yellow stripe virus, řadí k nejškodlivějším. Mohou způsobit ztráty větší než 60%. Příznaky rodu Carlavirus se nemusí objevit, viry jsou často latentní, ale zesilují příznaky a vliv rodu Potyvirus. Rod Allexivirus nezpůsobuje vážná onemocnění. Jediný zástupce rodu Fijivirus, Garlic dwarf reovirus, byl zatím objeven jen v jižní Fracii, ale je zde potenciál rozšíření. LITERATURA 1. ASTIER S., ALBOUY J., MAURY Y., ROBAGLIA C., LECOQ H. (2007): Principles of Plant Virology. Genome, Pathogenicity, Virus Ecology, Science Publishers, ISBN BAI Y., ZHANG W., LI X., SHEN Y., GAO Y., FAN G., GENG H., MENG X. (2010): Advances in Research of Garlic Virus Diseases, Journal of Northeast Agricultural University (English Edition) Vol. 17 No BOS L. (1981): Leek yellow stripe virus, AAB Description of Plant viruses, No Association of Applied Biologists, Wellesbourne, UK. 4. BOS L. (1999): Plant viruses, unique and intriguing pathogens. Backhuys Publishers, Leiden. ISBN CACIAGLI P. (2008): Vegetable viruses. In: MAHY B. V. J., VAN REGENMORTEL M. H. V. (2010): Desk Encyklopedia of Plant And Fungal Virology, Academic press, ISBN CAFRUNE E., PEROTTO M. C., CONCI V. C. (2006): Effect of Two Allexivirus Isolates on Garlic Yield. Plant Disease / Vol. 90 No. 7, CANAVELLI A., NOME S. F., CONCI V. C. (1998). Efecto dedistintos virus en la producción de ajo (Allium sativum) Rosado Paraguayo. Fitopatología Brasilera, 23, CONCI V. C., LUNELLO P., BURASCHI D. (2002): Variations of Leek yellow stripe virus Concentration in Garlic and Its Incidence in Argentina. Plant Disease / Vol. 86 No. 10, DELECOLLE, B., LOT, H. (1981): Identification of three viruses infected garlic by immunoelectronmicroscopy. Agronomie, 1:

41 10. DOVAS C. I., HATZILOUKAS E., SALOMON R., BARG E., SHIBOLETH Y., KATIS N. I. (2001): Comparison of methods for virus detection in Allium spp. Journal of Phytopathology, 149: s. 11. GRAICHEN, K. (1975): Allium-Arten als natürliche Wirte nematodenübertragbarer Viren. Arch. Phytopath. Pflsch. Berlin 11: In: DIEKMANN M. (1997). 12. GRAICHEN K. (1991): Gelbstreifigkeit des Porrees verursacht erhebliche Pflanzenausfalle. Gartenbau, 38: s. 13. DIEKMANN M. (1997): Allium spp. FAO/IPGRI, no. 18, 59p. ISBN HULO C., DE CASTRO E., MASSON P., BOUGUELERET L., BAIROCH A., XENARIOS, I., LE MERCIER, P. (2001): ViralZone: A knowledge resource to understand virus diversity (2011) Nucleic Acids Research, 39 (SUPPL. 1), pp. D576-D582. Dostupné z: 15. CHEN J., ADAMS M. J. (2001): A universal PCR primer to detect members of the Potyviridae and its use to examine the taxonomic status of several members of the family. Archives of Virology (2001) 146: ICTVdB VIRUS DESCRIPTION [online] [cit ]. Garlic common latent virus. Dostupné z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/ictvdb/ictvdb/ htm> 17. KHAN J. A., DIJKSTRA J. (2002): Plant Viruses As Molecular Pathogens, 2002, Food Product Press, ISBN KING A., LEFKOWITZ E., ADAMS M. J. (2011): Virus Taxonomy: Ninth Report of the International Committee on Taxonomy of Viruses. Elsevier, ISBN KLUKÁČKOVÁ J., NAVRÁTIL M., VESELÁ M., HAVRÁNEK P., ŠAFÁŘOVÁ D. (2004): Occurence of Garlic Viruses in The Czech Republic, Acta fytotechnica et zootechnica, Vol. 7, 2004, Special Number, Proceedings of the XVI. Slovak and Czech Plant Protection Conference organised at Slovak Agricultural University in Nitra, Slovakia 20. KLUKÁČKOVÁ J., NAVRÁTIL M., DUCHOSLAV M. (2007): Natural infection of garlic (Allium sativum L.) by viruses in the Czech Republic. Journal of Plant Disease and Protection, 114 (3): s 21. KRISTENSEN H. R., ENGSBRO B. (1966): Undersoegelser og forsoeg vedroerende jordbårne vira. Tiddskr. Planteavl. 70: In: DIEKMANN M. (1997). 22. LEE Y. W., YAMAZAKI S., OSAKI T., INOUYE T. (1979): Two elongated viruses in garlic, garlic latent virus and garlic mosaic virus. Annals of the Phytopathological Society of Japan, 45: s. 23. LOT H., DELECOLLE B., BOCCARDO G., MARZACHI C., MILNE R. G. (1994): Partial characterization of reovirus-like particles associated with garlic dwarf disease. Plant Pathology, 43:

42 24. LOT H., CHOVELON V. SAUCHE, S. DELECOLLE, B. (1998): Effect of onion yellow dwarf virus and leek yellow stripe virus on symptomatology and yield loss of three French garlic cultivars. Plant Disease, 82: s 25. LUNELLO P., DI RIENZO J., CONCI V. C. (2007): Yield loss in garlic caused by Leek yellow stripe virus Argentinean isolate. Plant Disease, 91: s. 26. LUNELLO P., DUCASSE D. A., HELGUERA M., NOME S. F., CONCI C. C. (2004): An Argentinean Isolate of Leek yellow stripe viruses from leek can be transmitted to garlic. Journal of Plant Pathology (2002), 84 (1), MAHY B. V. J., VAN REGENMORTEL M. H. V. (2010): Desk Encyklopedia of Plant And Fungal Virology, Academic press, ISBN PALUDAN N. (1980): Virus attack on leek survey, diagnosis, tolerance of varieties and winter hardiness. Tidsskrift Planteav, 84: s. 29. ROD J., HLUCHÝ M., ZAVADIL K., PRÁŠIL J., SOMSSICH I., ZACHARDA M. (2005): Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy. Ochrana zeleniny v integrované produkci včetně prostředků biologické ochrany rostlin, Biocont Laboratory, spol. s. r. o., Brno, ISBN SALOMON R. (2002): Virus Diseases in Garlic and the Propagation of Virusfree plants. CAB International Allium Crop Sience: Recent Advances in RABINOWITCH H. D., CURRAH L. (2002): CAB International, Wallingford, ISBN SENULA A., KELLER E. R. J., LESEMAN D. E. (2000): Elimination of viruses through meristem culture and thermotherapy for the establishment of an in vitro collection of garlic (Allium sativum), Acta Horticulturae 530: SMÉKALOVÁ K., STAVĚLÍKOVÁ H., DUŠEK K. (2010): Distribution of viruses in the garlic germplasm collection of the Czech Republic, Journal of Plant Pathology (2010), 92 (1), STEFANAC Z. (1980): Cucumber mosaic virus in garlic. Acta botanica Croatica 39: SWARD, R. J. (1990): Lettuce necrotic yellows rhabdovirus and other viruses infecting garlic. Australasian Plant Pathol. 19: ŠUTIC D. D., FORD R. E., TOŠIC M. T. (1999): Handbook Of Plant Viruses Diseases, CRC Press LLC, ISBN TIDONA CH., DARAI G. (2011): The Springer Index of Viruses. Second Edition. Springer Science+ Business media, New York. ISBN TSUNEYOSHI T., MATSUMI T., DENG T. C., SAKO I., SUMI S. (1998): Differentiation of Allium carlaviruses isolated from different parts of the world based on the viral coat protein sequence. Archives of Virology, 143: VAN DIJK P. (1993): Carlavirus isolates from cultivated Allium species represent three viruses. Plant Pathology, 99: s. 39. VASILJEVA, T. Y., MOZHAEVA K. A. (1978): Properties of a TMV strain isolated from plants of the genus Allium. Pp in Plant Virus Strains (V. G. 38

43 Reifman et al., eds.) Proc. Inst. Biol. Pedol., Vladivostok, Russia. In: DIEKMANN M. (1997). 40. ZAVRIEV S. K. (2008): Allexivirus, In: Editors-in-Chief: B.W.J. Mahy and M.H.V. van Regenmortel, Editor(s)-in-Chief, Desk Encyklopedia of Plant And Fungal Virology, Academic Press, Oxford, 2010, ISBN ISBN ZHAO X., TAN Z., FENG H., YANG R., LI M., JIANG J., SHEN G., YU R. (2011): Microsatellites in different Potyvirus genomes: Survey and analysis, Gene, Volume 488, Issues 1 2, 2011, Pages 52-56, ISSN KONTAKT Ing. Martina Kudělková; Mendeleum ústav genetiky, Valtická 337, Lednice; PODĚKOVÁNÍ Výsledky projektu QH71228 jsou prezentovány díky finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/

44 7. VIROVÉ CHOROBY U GENETICKÝCH ZDROJŮ ČESNEKU NAZV QH71228 SMÉKALOVÁ KATEŘINA, DUŠEK KAREL Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Olomouc ABSTRAKT Česká národní kolekce genetických zdrojů dlouhodenního vegetativně množeného česneku byla v letech metodou DAS-ELISA testována na přítomnost virových chorob OYDV, LYSV, GCLV a SLV. Nezávisle bylo vždy testováno 10 rostlin od každého z 648 genotypů česneku. Bylo zjištěno, že každý z těchto virů se v kolekci vyskytuje velmi často, a sice u 65 83% genotypů a 39 61% testovaných rostlin. U většiny rostlin byly současně detekovány dvě i více testované virové choroby. Zjištěný zdravotní stav kolekce je alarmující, ale ve skutečnosti lze předpokládat, že skutečný výskyt testovaných virů je ještě vyšší. KLÍČOVÁ SLOVA Česnek; virové choroby; ELISA; OYDV; LYSV; GCLV; SLV ÚVOD Česnek kuchyňský (Allium sativum L.) je pro svou charakteristickou vůni a chuť v ČR oblíbenou zeleninou. Při polním pěstování je však bohužel často napadán virovými chorobami, a protože se česnek kuchyňský rozmnožuje výhradně vegetativně, přecházejí tyto viry se sadbovým materiálem do dalších generací. Takto vzniká chronická infekce, kterou při běžném pěstování nelze žádnými mechanickými postupy ani chemickými přípravky eliminovat. Virové choroby česneku nemají většinou za následek úhyn hostitelské rostliny, ale způsobují producentům významné hospodářské ztráty, které v závislosti na konkrétní chorobě a odrůdě česneku mohou dosáhnout až 60% (Lot et al., 1998; Conci et al., 2002). Geografické rozšíření některých česnekových virů je kosmopolitní, a proto způsobují problémy nejen v ČR, ale na celém světě. Bohužel, virové choroby nejsou problémem pouze pro komerčně pěstované kultivary česneku, ale vyskytují se i v evropských kolekcích genetických zdrojů této plodiny (Keller a Senula, 2001). Vizuální hodnocení a výsledky testování několika náhodně vybraných rostlin (Klukáčková et al., 2004) prokázaly, že virové choroby se vyskytují i v české národní kolekci genetických zdrojů (GZ) dlouhodenního vegetativně množeného česneku. V průběhu řešení projektu NAZV QH71228 byla celá kolekce testována podrobněji a cílem tohoto příspěvku je prezentace získaných výsledků. 40

45 MATERIÁL A METODY Testování české národní kolekce genetických zdrojů česneku probíhalo v letech 2007 až Rostlinný materiál byl postupně odebírán v obdobích od dubna do června tak, aby měly testované rostliny vždy alespoň 3 plně vyvinuté listy a přitom teplota vzduchu v Olomouci nepřesahovala 28 C. Tato podmínka souvisí s termolabilitou testovaných virů při vyšších teplotách nelze česnekové viry ani v prokazatelně napadených pletivech detekovat a jsou získávány falešně negativní výsledky. Každý jednotlivý genotyp je v kolekci česneku reprezentován devatenácti rostlinami. Testování na přítomnost virů bylo prováděno odděleně u deseti rostlin od každého genotypu. Četnost vzorků měla za úkol eliminovat případné chybné závěry způsobené kolísáním koncentrace virů v pletivech s ohledem na různé vývojové fáze rostlin, aktuální klimatické podmínky, denní dobu apod., které by opět mohly způsobit falešně negativní výsledky. Čerstvé česnekové listy (5-10 g ze střední části plně vyvinutého listu) byly v plastovém sáčku ručním homogenizérem (Bioreba) rozdrceny v 5 ml extrakčního pufru a po nejméně hodinové extrakci na substrátu při pokojové teplotě byla získaná suspenze použita k testování. Přítomnost virů OYDV (Onion yellow dwarf virus), LYSV (Leek yellow stripe virus), GCLV (Garlic common latent virus) a SLV (Shallot latent virus) byla zjišťována pomocí běžných chemikálií a reakčních setů firmy Bioreba dle instrukcí výrobce. Barevná reakce finální reakční směsi byla analyzována ELISA readerem (BIO-TEK EL800-PC) při vlnové délce λ = 405 nm. Každý vzorek odpovídající jedné rostlině byl analyzován pouze v jednom opakování (jedna jamka) a pozitivní výsledek (prokázaná nákaza) byl uznán, když naměřená absorbance přesáhla hodnotu 0,1. Všech 6480 testovaných rostlin, reprezentujících 648 genotypů česneku, bylo testováno identickým způsobem. Genotyp byl hodnocen jako zcela infikovaný pokud bylo konkrétním virem shledáno virózními všech 10 testovaných rostlin. Pokud byla hodnoceným virem infikována alespoň jedna z 10 testovaných rostlin, byl genotyp hodnocen jako částečně infikovaný. Nevirózní genotyp označuje situaci, kdy testovaný virus nebyl prokázán u žádné z 10 testovaných rostlin daného genotypu. Toto hodnocení bylo prováděno pro každý ze čtyř testovaných virů odděleně. Označení nevirózní však nemusí nutně znamenat, že rostlina nebo celý genotyp je skutečně viruprostý. Rostlina může být infikována jiným než testovaným virem, nebo byla v době analýzy koncentrace testovaného viru v rostlině tak nízká, že nedosáhla detekčního limitu imunoenzymatické metody ELISA. VÝSLEDKY A DISKUZE Výsledky testování výskytu virových chorob v olomoucké kolekci genetických zdrojů česneku zcela potvrdily domněnku o špatném zdravotním stavu kolekce. Jak dokumentuje tabulka 1, u 647 ze 648 testovaných genotypů (99,8%) byla zjištěna alespoň jedna rostlina s pozitivní reakcí na alespoň jeden ze čtyř testovaných virů. Pouze u jednoho genotypu nebyla ani u jedné z 10 testovaných rostlin zjištěna 41

46 přítomnost žádného z těchto virů a naopak u 117 genotypů byly všechny testované rostliny infikovány všemi hodnocenými viry. Tab. 1: Výskyt virových chorob v olomoucké kolekci genetických zdrojů česneku Výskyt virových chorob Počet genotypů Podíl v kolekci (%) Všech 10 testovaných rostlin s negativní ELISA reakcí na všechny 4 hodnocené viry 1 0,2 Nejméně jedna rostlina infikována jedním z hodnocených virů 35 5,4 U 10 testovaných rostlin se nejméně jednou vyskytly 2 z hodnocených virů ,1 U 10 testovaných rostlin se nejméně jednou vyskytly 3 z hodnocených virů ,3 U 10 testovaných rostlin se nejméně jednou vyskytly všechny 4 hodnocené viry ,1 Všech 10 testovaných rostlin s pozitivní ELISA reakcí na všechny 4 hodnocené viry ,1 Celkem Bylo zjištěno, že rozšíření jednotlivých virů v kolekci není zcela vyrovnané. Nejčastěji byly detekovány GCLV a SLV, které se vyskytovaly u 82 resp. 83% genotypů (alespoň u jedné rostliny z genotypu). Rozšíření ostatních sledovaných virů však není výrazně nižší (Tab. 2). Tab. 2: Zastoupení jednotlivých virů v kolekci Genotyp Počet infikovaných rostlin Virus OYDV LYSV GCLV SLV Počet genotypů % Počet genotypů % Počet genotypů % Počet genotypů Nevirózní , , , ,4 Částečně infikovaný , ,0 40 6, ,2 Zcela infikovaný , , , , , , , ,6 % GCLV a SLV představují také nejrozšířenější (70%) kombinaci virů detekovaných současně v jedné rostlině. Jiné kombinace hodnocených virů se v česnekové kolekci vyskytovaly méně často (54 65%). Také výskyt trojnásobné infekce byl pochopitelně zjištěn nižší, a to mezi 49 a 54% (Tab. 3). 42

47 Tab. 3: Vícenásobné infekce virů v kolekci Dvojnásobné infekce: Počet genotypů: % OYDV + LYSV ,2 OYDV + GCLV ,0 OYDV + SLV ,8 LYSV + GCLV ,7 LYSV + SLV ,0 GCLV + SLV ,4 Trojnásobné infekce: Počet genotypů: % OYDV + LYSV + GCLV ,9 OYDV + LYSV + SLV ,5 OYDV + GCLV + SLV ,5 LYSV + GCLV + SLV ,9 Ačkoli jsou výše uvedené výsledky již samy o sobě alarmující, skutečné rozšíření virových chorob v olomoucké kolekci genetických zdrojů dlouhodenního vegetativně množeného česneku je s největší pravděpodobností ještě vyšší. Jak již bylo řečeno, imunosérologická metoda ELISA je schopna detekovat virus pouze pokud je již v rostlině dostatečně namnožen, resp. rostlina v obraně proti němu tvoří dostatečné množství protilátek. Kontrolní analýza vybraných vzorků, která byla v roce 2009 prováděna paralelně metodami ELISA a SYBR Green real-time RT-PCR, prokázala, že některé z rostlin, u kterých ELISA přítomnost virů nezaznamenala, ve skutečnosti již infikovány jsou (Liesova-Svobodova a Karlova-Smekalova, 2011). Metodou SYBR Green real-time RT-PCR bylo také v roce 2010 zjištěno, že v kolekci se velmi často (92% vzorků) vyskytuje Mite-borne filamentous virus (MbFV), který nelze metodou ELISA detekovat. Každoročně opakované vegetativní množení cenných genotypů navíc způsobuje přenos virů v sadbovém materiálu do dalších generací a také přirozené vektory přenosu virů (hmyz, půdní háďátka atd.) stejně jako mechanická manipulace s výsadbovým materiálem (sklizeň, čistění, krátkodobé skladování, moření, nová výsadba) současnou situaci rok od roku zhoršují. Genetické zdroje česneku neslouží primárně k produkci sadbového materiálu pro komerční pěstování této zeleniny, a proto nejsou hospodářské ztráty, které viry při pěstování způsobují, zdánlivě zásadním problémem. Národní kolekce genetických zdrojů kulturních plodin, česnek nevyjímaje, však slouží jako bezpečnostní zásobárna cenných šlechtitelských materiálů a z tohoto pohledu silná virová infekce vzácné materiály značně znehodnocuje. Ozdravení jednotlivých genotypů je sice možné, ale velmi časově a finančně náročné. Metodika ozdravování je založena na izolaci apikálního meristému a jeho následném pěstování v in vitro prostředí. Po dopěstování každé jednotlivé ozdravené rostliny a jejím přesazení zpět do polních podmínek by však dříve či později nutně následovala opětovná infikace viry a proto je tento postup 43

48 zbytečný. Jiná je ale situace v případě, kdy se ozdravené materiály uchovají v takovém prostředí, které možnost reinfekce vylučuje, např. kryoprezervace. ZÁVĚR Při testování české národní kolekce genetických zdrojů dlouhodenního vegetativně množeného česneku metodou ELISA bylo zjištěno, že virové choroby OYDV, LYSV, GCLV a SLV se v kolekci vyskytují velmi často, a sice u 65 83% genotypů a 39 61% testovaných rostlin. U většiny rostlin byly současně detekovány dvě i více testované virové choroby. Zjištěný zdravotní stav kolekce je alarmující, ale lze důvodně předpokládat, že skutečný výskyt testovaných virů je ještě vyšší. Ozdravení kolekce cenných šlechtitelských materiálů je žádoucí pouze za předpokladu, že ozdravený materiál bude uchován při podmínkách, které vyloučí možnost opětovné reinfekce. LITERATURA Conci, V.C., Lunello, P. & Buraschi, D. (2002). Variations of Leek yellow stripe virus concentration in garlic and its incidence in Argentina. Plant Disease, 86: Keller, E.R.J. & Senula, A. (2001). Progress in structuring and maintaining the garlic (Allium sativum) diversity for the European GenRes project. Acta Horticulture 555: Liesova-Svobodova, L. & Karlova-Smekalova, K. (2011). Detection of Garlic Viruses Using SYBR Green Real-time Reverse Transcription-Polymerase Chain Reaction. Journal of Phytopathology 159: Lot, H., Chovelon, V., Souche, S. & Delecolle, B. (1998). Effects of Onion yellow dwarf and Leek yellow stripe viruses on symptomatology and yield loss of three French garlic cultivars. Plant Disease, 82: KONTAKT Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Šlechtitelů 11, Olomouc; PODĚKOVÁNÍ Výsledky projektu QH71228 jsou prezentovány díky finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/

49 8. DETEKCE VIRŮ ČESNEKU POMOCÍ SYBR Green Real-Time RT PCR LEIŠOVÁ-SVOBODOVÁ LEONA 1, SMÉKALOVÁ KATEŘINA 2 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Oddělení molekulární biologie, Drnovská 507, Praha 6 - Ruzyně; 2 Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých rostlin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Šlechtitelů 11, Olomouc ABSTRAKT Pro detekci virů česneku Onion yellow dwarf virus (OYDV), Leek yellow stripe virus (LYSV), Garlic common latent virus (GCLV), Shallot latent virus (SLV) a Miteborne filamentous virus (MbFV) byly navrženy primery na základě sekvencí genu pro plášťový protein a byla optimalizována metoda SYBR Green real-time RT PCR. Touto metodou bylo provedeno stanovení obsahu pěti uvedených druhů virů u 50 genotypů česneku (Allium sativum L.) pocházejícího z různých zemí světa a u 24 genotypů česneku po odvirování. Účinnosti reakcí byly 97 % (OYDV), 93 % (LYSV), 99 % (SVL), 98 % (GCLV) a 87 % (MbFV). Detekční limit pro OYDV, LYSV a GCLV je 5 kopií, u SLV 15 kopií a u MbFV 130 kopií genu pro plášťový protein. Ve srovnání s ELISA byla přítomnost virů prokázána u většího procenta studovaných genotypů. Nejvíce byly vzorky napadeny virem OYDV a GCLV. KLÍČOVÁ SLOVA: OYDV, LYSV, GCLV, SLV, MbFV ÚVOD Česnek (Allium sativum L.) je vegetativně množenou plodinou, a proto v jeho pletivech dochází často k akumulaci virů, které způsobují značné hospodářské škody (Lot et al., 1998). U česneku dochází často k simultánní infekci několika různými druhy virů (Van Dijk, 1993a; Van Dijk, 1993b). Mezi nejdůležitější a nejrozšířenější patří potyviry Onion yellow dwarf virus (OYDV) a Leek yellow stripe virus (LYSV), carlaviry Garlic common latent virus (GCLV) a Shallot latent virus (SLV) a Mite-borne filamentous virus (MbFV) patřící mezi Allexiviry (Takaichi et al., 1998; Sumi et al., 1999; Fajardo et al., 2001). OYDV, LYSV, GCLV, SLV a MbFV jsou i nejdůležitějšími druhy virů česneku pěstovaného v České republice a kolekce genotypů česneku v Genové bance Olomouc (Klukáčková et al., 2004; Karlová et al., 2009; Smékalová et al., 2010). V posledních letech se intenzivně pracuje na metodách ozdravování česneku od přítomných virů (Wang et al., 2008). Během procesu ozdravování je nutné rostliny 45

50 testovat a vyloučit i ty, které jsou napadeny jen několika málo částicemi viru. Proto byla zvolena molekulárně-biologická metoda SYBR Green real-time RT PCR. Jedná se o reverzní transkripci a následnou polymerázovou řetězovou reakci prováděnou v reálném čase s detekcí pomocí flourescenčního barviva SYBR Green. Tato metoda se ukazuje být citlivější než běžně používaná a relativně levná ELISA a zároveň je více robustní než TaqMan real-time RT PCR, což je v podstatě stejná metoda s tím rozdílem, že místo detekčního barviva se používá fluorescenčně značená oligonukleotidová sonda, která zvyšuje přesnost, ale snižuje robustnost stanovení. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout spolehlivou metodiku detekce pěti uvedených druhů virů česneku a využít jí pro ověření nepřítomnosti virů v ozdravených rostlinách česneku. MATERIÁL A METODY Padesát genotypů česneku z genové banky Olomouc bylo použito pro detekci přítomnosti virů. Na jaře 2009 a 2010 bylo sbíráno po třech listech ze tří rostlin od každého genotypu. Přítomnost virů OYDV, LYSV, GCLV a SLV byla detekována nejprve pomocí ELISA. 0,5 g čerstvých listů bylo použito pro každé stanovení prováděné dle optimalizovaného protokolu. Dále bylo analyzováno 24 genotypů česneku po odvirování (poskytnuty Ing. Zámečníkem). Byly odebírány celé rostlinky z in-vitro kultur, průměrně bylo analyzováno 7 rostlin od jednoho genotypu. Celková RNA byla extrahována z napadených listových pletiv či celých rostlin pomocí komerční soupravy High Pure Viral Nucleic Acid Kit (Roche, Mannheim, Germany) dle optimalizovaného protokolu (Leisova-Svobodova, Karlova-Smekalova, 2011). Kvalita a koncentrace RNA byla určena spektrofotometricky pomocí spektrofotometru Gene Quant (Amersham Pharmacia, Upsala, Sweden). RNA testovaných vzorků byla nejprve přepsána na cdna pomocí TaqMan Reverse Transcription Reagents (Applied Biosystems, Foster City, USA). Reakce byly prováděny v reakčním objemu 50 μl obsahujícím 1x RT pufru, 5.5 mm MgCl 2, 500 μm každého z dntp, 1 μm oligo dt, 20 U RNAse Inhibitor, 62.5 U reverzní transkriptázy a 500 ng vzorku RNA v 5 μl. Reverzní transkripce byly prováděny v cykleru Senso Quest lab cycler (Biomedizinische Elektronik, Goettingen, Germany) za reakčních podmínek: 10 min při 25 C, 30 min při 48 C a 5 min při 95 C. Real-time PCR byly prováděny v reakčním objemu 25 μl obsahujícím 1x SYBR Green PCR master mix (Applied Biosystems, Foster City, USA), 0.3 μm každého z primerů specifických pro daný druh viru (Leisova-Svobodova, Karlova-Smekalova, 2011) a 20 ng transkribované cdna. Real-time kvantitativní PCR byly prováděny v cykleru ABI PRISM 7900 v MicroAmp optických 96-jamkových destičkách (Applied Biosystems, Foster City, USA). Reakční podmínky sestávaly z počáteční denaturace 10 min při 95 C, ze 40 cyklů: 15 sec. při 95 C a 1 min. při 60 C a ze závěrečné 46

51 disociační fáze: 15 sec. při 95 C, 15 sec. při 60 C a pomalé stoupání teploty až do 95 C. Součástí každé analýzy byly pozitivní plasmidové (Leisova-Svobodova, Karlova-Smekalova, 2011) a negativní kontroly. Každý vzorek byl analyzován ve třech opakováních. Data byla vyhodnocována pomocí programu Sequence Detection Software (Applied Biosystems, Foster City, USA). Jestliže hodnoty Ct dosahovaly hodnoty větší než 40, byl vzorek považován za negativní na přítomnost stanovovaného druhu viru. VÝSLEDKY A DISKUSE Pro detekci virů česneku již bylo publikováno několik diagnostických PCR primerů (Dovas et al. 2001; Shiboleth et al. 2001). OYDV a LYSV je možno rovněž stanovit i velmi citlivou TaqMan real-time RT PCR metodou (Lunello et al., 2004). Avšak vzhledem ke značné variabilitě sekvence cílového genu stále hrozí získání falešně negativních výsledků. To se týká zvláště virů česneku a dalších RNA virů (Anderson et al., 2003), které jsou charakteristické vyšší sekvenční variabilitou než DNA viry a je velmi obtížné najít konzervativní oblast genomu pro umístění primerů a sondy. Proto TaqMan real-time PCR není dostatečně robustní pro detekci virů česneku. Na základě sekvencí genu pro plášťový protein studovaných druhů virů byly navrženy primery a byla optimalizována SYBR Green real-time RT PCR reakce (Leisova-Svobodova, Karlova-Smekalova, 2011). S připravenými plasmidovými standardy byly připraveny ředící řady od koncentrace 5 x 10 1 kopií plasmidu v 1μl vzorku do koncentrace 5 x 10 9 kopií plasmidu v 1 μl vzorku. Takto připravené vzorky byly analyzovány pomocí SYBR Green real-time PCR každý ve čtyřech opakováních. Průměrné Ct hodnoty byly vyneseny oproti počtu kopií standardu ve vzorku do grafu (Obr. 1). Výsledná lineární závislost naznačuje, že je možné získat spolehlivé výsledky v rozmezí počtu kopií plasmidových standardů 10 až 10 8 (interval kvantifikace). Korelace mezi hodnotami Ct a log N, kde N je počet kopií plasmidu byla vysoká pro všechny detekované druhy virů (R 2 = 0.99 pro OYDV, LYSV, GCLV, MbFV a R 2 = 0.97 pro SLV Obr. 1). Detekční limit pro OYDV, LYSV a GCLV byl 5 kopií, pro SLV 15 kopií a pro MbFV 130 kopií. Tyto hodnoty byly zjištěny extrapolací z kalibračních křivek pro hodnoty Ct(y) =

52 Ct y(slv) = x R 2 = y(gclv) = x R 2 = y(oydv) = x R 2 = y(lysv) = x R 2 = OYDV LYSV GCLV MbFV SLV linear (OYDV) linear (LYSV) linear (GCLV) linear (MbFV) linear (SLV) y(mbfv) = x R 2 = log (number of plasmid copies) Obr. 1: Kalibrační křivky pro kvantifikaci virů česneku OYDV, LYSV, GCLV, SLV a MbFV Účinnosti reakcí byly vysoké: 97 % u OYDV, 93 % u LYSV, 99 % u SLV, 98 % u GCLV a 87 % u MbFV standardů. Metoda byla použita nejprve pro detekci virů u genotypů česneku, které jsou součástí kolekce genetických zdrojů česneku udržovaných v Olomouci. Vzorky byly analyzovány ve dvou letech 2009 a 2010 a výsledky byly porovnávány s výsledky provedenými metodou ELISA. V roce 2009 bylo nalezeno více vzorků pozitivních pomocí ELISA metody (Tab. 1). Tento rozdíl byl dán dobou odběru vzorků. Zatímco pro stanovení ELISA byly listy odrůd česneku odebírány v polovině března, pro realtime RT PCR diagnostiku byly vzorky odebírány až na počátku dubna po periodě teplého počasí, kdy teplota přesahovala 20 C. Bylo zjištěno, že teplota má velký vliv na přítomnost a koncentraci virů česneku (Dovas et al., 2002). Proto byly vzorky pro obě stanovení v roce 2010 odebrány týž den v polovině dubna, kdy teplota toho roku dosud nepřesáhla 20 C. V tomto roce bylo detekováno více pozitivních vzorků pomocí realtime RT PCR než pomocí ELISA. Toto zjištění potvrzuje již publikované zjištění, že jsou PCR metody krát citlivější než ELISA (Dovas et al., 2001; Lunello et al., 2004). Výsledky analýz jsou shrnuty v Tab. 1. Všechny testované genotypy vykazovaly vyšší výskyt studovaných druhů virů v roce 2010 než v roce 2009 (Obr. 2). Většina genotypů byla napadena více druhy virů zároveň. Nejčastější infekcí v roce 2009 byl virus OYDV (100 %) a nejmenší SLV (44 %). V roce 2010 byl nalezen nejvyšší výskyt OYDV (100 %) a nejnižší LYSV (86 %). 48

53 Number of infected genotypes Tab. 1: Přehled výskytu jednotlivých druhů virů detekovaných pomocí ELISA a SYBR Green real-time RT PCR u 50 genotypů česneku Genotypy česneku pozitivní na daný virus (%) ELISA RT PCR OYDV LYSV GCLV SLV MbFV OYDV LYSV GCLV SLV MbFV Obr. 2: Četnost výskytu jednotlivých druhů virů detekovaných pomocí SYBR Green real-time RT PCR u 50 genotypů česneku v letech 2009 a

54 Počet pozitivních vzorků Dle optimalizovaného protokolu byla testována přítomnost virů OYDV, LYSV, GCLV, SLV a MbFV rovněž u 24 genotypů česneku pěstovaných in vitro v procesu odvirování. U genotypů po ozdravování byla detekována podstatně nižší frekvence výskytu uvedených pěti druhů virů (Obr. 3). Vyšší výskyt viru MbFV je dán zřejmě biologií tohoto druhu a je předmětem dalšího zkoumání před odvirováním po odvirování OYDV LYSV GCLV SLV MbFV Viry Obr. 3: Četnost výskytu virů v 24 genotypech česneku před a po odvirování ZÁVĚR Metoda SYBR Green real-time RT PCR se ukázala jako vhodná pro detekci značně variabilních druhů virů, jakými jsou viry česneku (OYDV, LYSV, GCLV, SLV a MbFV). Tato metoda se osvědčila jak pro skríning výskytu virů, tak i pro citlivou detekci virů v rostlinách česneku v průběhu procesu odvirování. LITERATURA ANDERSON T. P., WERNO A. M., BEYNON K. A., MURDOCH D. R. (2003). Failure to genotype herpes simplex virus by real-time PCR assay and melting curve analysis due to sequence variation within probe binding sites. J. Clin. Microbiol., 41,

55 DOVAS C.I., HATZILOUKAS E., SALOMON R., BARG E., SHIBOLETH Y., KATIS N. I. (2001). Comparison of methods for virus detection in Allium spp. J. Phytopathol., 149, DOVAS C. I., MAMOLOS A.P., KATIS N. I. (2002). Fluctuations in concentration of two potyviruses in garlic during the growing period and sampling conditions for reliable detection by ELISA. Ann. Appl. Biol., 140, FAJARDO T. V. M., NISHIJIMA M., BUSO J. A., TORRES A. C., AVILA A. C., RESENDE R. O. (2001). Garlic complex: Identification of Potyviruses and Carlaviruses in Central Brazil. Fitopatol. Bras., 26(3), KARLOVÁ K., DUŠEK K., STAVĚLÍKOVÁ H. (2009). Virus diseases in collection of genetic resources of garlic in the Czech Republic. Agriculture, 55, KLUKÁČKOVÁ J., NAVRÁTIL M., VESELÁ M., HAVRÁNEK P., ŠAFÁŘOVÁ D. (2004). Occurrence of garlic viruses in the Czech Republic. Acta Fytotech Zootech, 7, LEIŠOVÁ-SVOBODOVÁ L., KARLOVÁ-SMÉKALOVÁ K. (2011). Detection of garlic viruses using SYBR Green real-time reverse transcription polymerase chain reaction. J. Phytopathol., 159, LOT H., CHOVELON V., SOUCHE S., DELECOLLE B. (1998). Effects of onion yellow dwarf and Leek yellow stripe viruses on symptomatology and yield loss of three french garlic cultivars. Plant Dis., 82(12), LUNELLO P., MANSILA C., CONCI V., PONZ F. (2004). Ultra-sensitive detection of two garlic potyviruses using a real-time fluorescent (Taqman) RT-PCR assay. J. Virol. Met., 118, SHIBOLETH Y. M., GAL-ON A., KOCH M., RABINOWITCH H. D., SALOMON R. (2001). Molecular characterisation of Onion yellow dwarf virus (OYDV) infecting garlic (Allium sativum L.) in Israel: Thermotherapy inhibits virus elimination by meristem tip culture. Ann. Appl. Biol., 138, SMÉKALOVÁ K., STAVĚLÍKOVÁ H., DUŠEK K. (2010). Distribution of viruses in the garlic germplasm collection of the Czech Republic. J. Plant Pathol., 91, SUMI S., MATSUMI T., TSUNEYOSHI T. (1999). Complete nucleotide sequences of garlic viruses A and C, members of the newly ratified genus Allexivirus. Arch. Virol., 144, TAKAICHI M., YAMAMOTO M., NAGAKUBO T., OEDA K. (1998). Four garlic viruses identified by reverse transcription polymerase chain reaction and their regional distribution in Northern Japan. Plant Dis., 82(6),

56 VAN DIJK P. (1993a). Carlavirus isolates from cultivated Allium species represent three viruses. Neth. J. Plant Pathol., 99, VAN DIJK P. (1993b). Survey and characterization of Potyviruses and their strains of Allium species. Neth. J. Plant Pathol., 99, WANG Q., CUELLAR W. J., RAJAMAKI M. L., HIRATA, Y., VALKONEN, J. P. T. (2008). Combined thermotherapy and cryotherapy for efficient virus eradication: relation of virus distribution, subcellular changes, cell survival and viral RNA degradation in shoot tips. Mol. Plant Pathol., 9, PODĚKOVÁNÍ Autorky děkují Ing. Jiřímu Zámečníkovi a Mgr. Martinovi Grospietschovi za poskytnutí rostlin česneku po odvirování. Výsledky projektu QH71228 a MZe jsou prezentovány díky finanční pomoci projektu CZ.1.07/2.4.00/

57 9. OZDRAVOVÁNÍ ČESNEKU KRAJÍČKOVÁ JANA Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. ABSTRAKT V této práci jsme se zabývali ozdravováním česneku od základních virů metodou izolace apikálního meristému a kombinací chemoterapie a izolace apikálního meristému. Cílem bylo zhodnotit účinnost ozdravení a porovnání obou metod. V pokusu bylo použito 10 genotypů česneku původem z Československa, nebo jeho nástupnických států, které jsou významné z hlediska originality, zachování biodiverzity a šlechtitelství. Výborných výsledků při eliminaci virů bylo dosaženo oběma zkoušenými metodami. Při porovnání metod byla pro ozdravení od GCLV a SLV účinnější kombinovaná metoda, pro ozdravení od LYSV byla vhodnější metoda prosté izolace meristému. Závěrem lze konstatovat, že pro ozdravení česneku od kompletního souboru virů lze s úspěchem použít jak prostou izolaci apikálního meristému, tak kombinovanou metodu chemoterapie a izolace apikálního meristému. Při ozdravení od konkrétního viru je výhodné použít metodu, která je pro daný virus účinnější. KLÍČOVÁ SLOVA: česnek, viróza, ozdravení, izolace meristému, chemoterapie ÚVOD Šlechtěný česnek Allium sativum L. je sexuálně sterilní plodina a rozmnožuje se výhradně vegetativně. Tento způsob rozmnožování je problematický z hlediska přenosu chorob, zvláště těch virových. V evropských podmínkách česnek napadají nejčastěji viry OYDV, GCLV, LYSV, SLV a MbFV. Virózami trpí již množitelský materiál a v současnosti je infikována většina česnekové sadby na celém světě. Infekce jednotlivými viry či jejich kombinací různou měrou negativně ovlivňuje výnos. Bezvirózní množitelský materiál lze získat ozdravením infikovaného česneku. Existuje několik obecných principů, které se používají k ozdravení různých rostlinných druhů, v případě česneku se osvědčila izolace apikálního meristému, případně kombinace chemoterapie a izolace apikálního meristému. Principem izolace apikálního meristému je fakt, že viry nejsou v rostlině rozloženy rovnoměrně (Morel, Martin 1952), ale jejich koncentrace klesá směrem ke kořenové špičce stejně jako směrem k vegetačnímu vrcholu, protože intenzivní dělení buněk v meristému znemožňuje množení a transport virů. Apikální meristém je tedy teoreticky bezvirózní část rostliny, která je navíc schopná regenerovat v celou rostlinu. Úspěšnost ozdravení je závislá na charakteru patogena, jeho vzdálenosti od meristematického dómu a s tím spojenou velikostí odebíraného explantátu (Quak 1977). Podmínkou úspěšné regenerace je zachování minimální velikosti vypreparovaného explantátu (Conchi, Nome 1991; Senula a kol.. 53

58 2000). Chemoterapie je založena na aplikaci látek s virostatickými účinky do kultivačního média. Virostatické preparáty ovlivňují metabolismus buňky v neprospěch vytváření viru bez současného poškození hostitele. Senula a kol. (2000) ve své práci zjistil, že chemoterapeutikum Ribavirin u rostlin způsobuje deformace a hyperhydrataci. Sidaros a kol. (2004) publikoval ve své právi, že Ribavirin celkově podporuje eliminaci virů, ale redukuje vývoj rostlin. MATERIÁL A METODY Výchozím materiálem pro ozdravování byly úspěšně in vitro převedené stroužky česneku (postup dezinfekce zahrnoval kroky: 20% Sava 20 minut, ořezání stroužků, 10% Sava 15 minut, 70% etanolu 1 minuta). Po cca 14ti denní kultivaci stroužků na MS médiu bez fytohormonů (MS 4,4 g/l, agar 7 g/l, sacharóza 20 g/l, ph 5,8) nebo v případě chemoterapie na tomtéž mediu obsahujícím Ribavirin (50 mg/l) byl dvěma podélnými řezy mimo osu pochev obnažen a vypreparován apikální meristém o velikosti cca 0,5mm a přenesen na MS médium obohacené o fytohormony (NAA 0,1 mg/l, BAP 0,5 mg/l, GA 3 0,5 mg/l). V měsíčních intervalech byly životaschopné meristémy přenášeny na čersvé kultivační médium MS s fytohormony. Po vytvoření prvních kořínků byly meristémové rostlinky přepasážovány na MS médium bez fytohormonů a bylo pokračováno v kultivaci a pasážování v měsíčních intervalech. Po cca 6 měsících byly rostlinky schopné kontrolního ELISA testu pro ověření úspěšnosti ozdravení. VÝSLEDKY A DISKUZE Převodem in vitro a ozdravovacím procesem byl získán soubor 465 meristemových rostlin, jenž byl podroben kontrolnímu ELISA testu. Výsledky testu a jejich grafické znázornění jsou uvedeny v Tab. 1 a Grafu 1. Varianta 1 představuje skupinu rostlin, která byla podrobena prosté izolaci apikálního meristému, varianta 2 skupinu rostlin, u které izolaci meristému předcházela chemoterapie. Tab. 2 zachycuje procentuální výskyt jednotlivých virů v meristémových rostlinách u obou variant. Z Tab. 2 vyplývá, že prostá izolace apikálního meristému (varianta 1) je úspěšná metoda, nejproblematičtěji eliminovatelný byl GCLV, který byl detekován u 14,7 % meristémových rostlin. Ostatní viry se u této varianty vyskytly ve velmi malé míře (OYDV 1,9 %, LYSV 0,3 %, SLV 2,8 %). Tato zjištění je ve shodě s výsledky Senula a kol. (2000). U varianty 2, zahrnující navíc chemoterapii, došlo k úspěšnému ozdravení od všech virů, nejhůře ozdravitelný byl LYSV s výskytem 8,6 %, občasný výskyt ostatních virů byl zanedbatelný (OYDV 1 %, GCLV 2,9 %, SLV 0 %). Při porovnání varianty 1 a 2 jsme došli ke zjištění, že chemoterapie předcházející izolaci meristému byla účinnější při ozdravování česneku od GCLV s výskytem 2,9 % (vs. 14,7 % prostá izolace meristému) a SLV s výskytem 0 % (vs. 2,8 % prostá izolace meristému). Se stejným závěrem přišel ve své práci i Senula a kol. (2000). Naopak prostá izolace apikálního meristému byla výhodnější při ozdravování od LYSV s výskytem 0,3 % (vs. 8,6 % kombinace s chemoterapií). 54

59 Paličák Nepaličák SKS-polovybíhající do květu Varianta Tab.1: Výsledky testování ELISA meristémových rostlin (varianta 1 - prostá izolace apikálního meristému, varianta 2 - chemoterapie s následnou izolací apikálního meristému) Genotyp Počet testovaných rostlin Počet pozitivních reakcí OYDV GCLV LYSV SLV ALAN L.ROZHANOVCE-1416 PRIM LUKAN-2808 MORAVAN-1057 ROPAL-1058 L.ROUSÍNOV L.DUBOVÝ VRCH-2655 L.PROSTĚJOVSKO-2804 L.KAREL Celkem Celkem

60 celkem analýz OYDV GCLV LYSV SLV 0 var.1 var.2 Graf 1: Grafické porovnání variant 1 a 2 (varianta 1 - prostá izolace apikálního meristému, varianta 2 - chemoterapie s následnou izolací apikálního meristému) Tab.2: Výskyt jednotlivých virů v meristémových rostlinách v procentech (varianta 1 - prostá izolace apikálního meristému, varianta 2 - chemoterapie s následnou izolací apikálního meristému) OYDV GCLV LYSV SLV var.1 1,9 % 14,7 % 0,3 % 2,8 % var.2 1 % 2,9 % 8,6 % 0 % ZÁVĚR Na základě získaných výsledků lze shrnout, že ozdravení česneku od virových chorob metodou prosté izolace apikálního meristému i kombinací chemoterapie a izolace apikálního meristému je vhodným a účinným prostředkem pro získání viruprostého materiálu česneku. Při cílené eliminaci GCLV nebo SLV je výhodnější použít kombinovanou metodu, pro eliminaci LYSV je účinnější prostá izolace apikálního meristému. Takto získaný ozdravený materiál může být využit pro potřeby uchování česneku v kryo bance VÚRV, v.v.i. pro potřeby šlechtitelů nebo pěstitelů, jako základ pro produkci kvalitní sadby česneku. 56

OCCURRENCE OF GARLIC S PESTS IN THE AREA OF SOUTH- EAST MORAVIA AND CONTROL POSSIBILITIES

OCCURRENCE OF GARLIC S PESTS IN THE AREA OF SOUTH- EAST MORAVIA AND CONTROL POSSIBILITIES OCCURRENCE OF GARLIC S PESTS IN THE AREA OF SOUTH- EAST MORAVIA AND CONTROL POSSIBILITIES Sapáková E., Šefrová H. Department of Crop Science, Breeding and Plant Medicine, Faculty of Agronomy, Mendel University

Více

Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa,

Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa, Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa, 12.7.2012 Daniel Jurečka Radmila Šafaříková a kol. > 600.000 41.565 85.000 Odrůd v registru genových zdrojů (PGRFA) Odrůd v katalozích EU Počet zkušebních parcel ÚKZÚZ

Více

ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: )

ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: ) ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2008-2013 Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: 49050656) 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i

Více

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko K časným škůdcům ozimé řepky patří v jarním období tzv. stonkoví krytonosci,

Více

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA OPATŘENÍ PRO PREVENCI ANEBO POTLAČENÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ (MIMO PESTICIDŮ) BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA MARTIN KOUDELA SOUBORU PREVENTIVNÍCH NEBO PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ NEPŘÍMÁ OCHRANA Střídání plodin

Více

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek,

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým a abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Ing. Jaroslav Schenk

Ing. Jaroslav Schenk Ing. Jaroslav Schenk 1. 12. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního

Více

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Šešuloví škůdci na ozimé řepce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce šešulového (Ceutorhynchus

Více

Ochrana brambor. podle vývojových fází INSEKTICIDY DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY. www.syngenta.cz

Ochrana brambor. podle vývojových fází INSEKTICIDY DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY. www.syngenta.cz Ochrana brambor podle vývojových fází HERBICIDY FUNGICIDY INSEKTICIDY DESIKANT www.syngenta.cz Ochrana brambor podle vývojových fází HERBICIDY HERBICIDY HERBICIDY Chcete-li být v cíli jako první, musíte

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ se sídlem v Brně, 656 06 Brno, Hroznová 2 BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 Ing. Jaroslav Schenk Vedoucí oddělení osiva a sadby Brno

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace

8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace 8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Přípravky povolené v ČR proti mšicím v roce 2010... 55 Tabulka 2 Přípravky povolené v ČR proti mandelince bramborové v roce 2010... 56 Tabulka 3 Přípravky

Více

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno 545 110 456 Rostoucí zastoupení řepky v osevních postupech NEPŘÍZNIVÁ STRUKTURA PĚSTOVANÝCH PLODIN A MOŽNOSTI ODBYTU

Více

CIBULE, ČESNEK, PÓR, PAŽITKA MRKEV, PETRŽEL, CELER - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY. Jaroslav Rod

CIBULE, ČESNEK, PÓR, PAŽITKA MRKEV, PETRŽEL, CELER - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY. Jaroslav Rod CIBULE, ČESNEK, PÓR, PAŽITKA MRKEV, PETRŽEL, CELER - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY Jaroslav Rod ZASYCHÁNÍ ŠPIČEK LISTŮ Příčina: poškození kořenové soustavy, deficience N, sucho, kolísání teplot Příčina:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008 2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity

Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity Jan Pelikán Výzkumný ústav pícninářský,spol. s r. o. Troubsko a Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Co

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

BIHOP K + Vysoký obsah Zn

BIHOP K + Vysoký obsah Zn BIHOP K + Vysoký obsah Zn Roztok stopových prvků, hořčíku a draslíku s kolagenními aminokyselinami Regenerační a antistresový účinek Rozsah a způsob použití: BIHOP K + je kapalný přípravek pro foliární

Více

Výroba osiva požadavky na kvalitu osiva a sadby, úřední zkoušky, uznávání osiva. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby

Výroba osiva požadavky na kvalitu osiva a sadby, úřední zkoušky, uznávání osiva. Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby Výroba osiva požadavky na kvalitu osiva a sadby, úřední zkoušky, uznávání osiva Ing. Barbora Dobiášová ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby Přehled současné legislativy Zákon č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby,

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

Hodnoticí standard. Agronom pícninář (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Agronom pícninář (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Agronom pícninář (kód: 41-097-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná způsobilost

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

VIROVÉ CHOROBY ČESNEKU A NÁVRH OZDRAVENÍ

VIROVÉ CHOROBY ČESNEKU A NÁVRH OZDRAVENÍ MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnické fakulta v Lednici Ústav zelinářství a květinářství VIROVÉ CHOROBY ČESNEKU A NÁVRH OZDRAVENÍ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc.

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 25.06. 2013. Stávající charakter počasí, tj. abnormální srážky a vysoká relativní vlhkost vzduchu vytvářejí optimální podmínky

Více

Požadavky na množitelské porosty vybraných plodin a jejich přehlídky. Ing. Jaroslav Schenk

Požadavky na množitelské porosty vybraných plodin a jejich přehlídky. Ing. Jaroslav Schenk Požadavky na množitelské porosty vybraných plodin a jejich přehlídky Ing. Jaroslav Schenk Přehled současné legislativy Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně

Více

Pěstování pokusných rostlin

Pěstování pokusných rostlin Přednáška 3. Pěstování pokusných rostlin Zdroj biologického materiálu Zdroj biologického materiálu genové banky botanické zahrady šlechtitelské, semenářské firmy vlastní sběr v terénu výsledek vlastní

Více

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Moření osiva máku Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Vzcházející mák bývá často poškozen žírem brouků krytonosce kořenového (obr. 1), v pozdější době i jeho

Více

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Fungicidy firmy DuPont k ochraně révy vinné Curzate M wp Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Účiné látky: cymoxanil 4,5 % + mancozeb 68 % Přednosti

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jak v oblasti zemědělství,

Více

Organizační struktura ústavu

Organizační struktura ústavu Příloha č. 1 Organizační struktura ústavu Ředitel ústavu Odbor auditu a řízení kvality Kancelář ústavu Sekce ekonomická a správní Sekce rostlinné výroby Sekce úřední kontroly Národní referenční laboratoř

Více

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Státní veterinární správa 25. a Nasavrky. Jméno: Ing. Petr Born

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Státní veterinární správa 25. a Nasavrky. Jméno: Ing. Petr Born Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Státní veterinární správa 25. a 26. 2. 2014 - Nasavrky Jméno: Ing. Petr Born Sloučení SRS ÚKZÚZ (zákon č. 279/2013 Sb.) + = Ústřední kontrolní a zkušební

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,

Více

Listová hnojiva HYCOL

Listová hnojiva HYCOL Listová hnojiva HYCOL Produkty a přípravky HYCOL BIHOP-K + chmel, kukuřice, mák HYCOL-BMgS řepka, slunečnice, mák HYCOL-NPK zelenina, slunečnice d o ekologické prod ukce d o ekologické prod ukce d o ekologické

Více

Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Odpovídající předpis EU. Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) Část první

Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Odpovídající předpis EU. Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) Část první Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších

Více

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Pěstování dřevin na zemědělské půdě Pěstování dřevin na zemědělské půdě přednáška 6.11.2013 Ing. Luďka Čížková Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost (Registrační číslo

Více

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor VÝZKUMNÝ ÚSTAV BRAMBORÁŘSKÝ H a v l í č k ů v B r o d, s. r.o. Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod O d d ě l e n í p ě s t e b n í c h t e c h n o l o g i í Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos

Více

Hodnoticí standard. Agronom pro pěstování chmele (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Agronom pro pěstování chmele (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Agronom pro pěstování chmele (kód: 41-105-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

NORMA EHK OSN FFV-18 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti

NORMA EHK OSN FFV-18 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti NORMA EHK OSN FFV-18 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti ČESNEKU v mezinárodním obchodu mezi členskými státy EHK OSN a určeného pro tyto státy I. DEFINICE PRODUKTU Tato norma platí pro

Více

Hodnoticí standard. Agronom pro okopaniny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Agronom pro okopaniny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Agronom pro okopaniny (kód: 41-096-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná způsobilost

Více

Hodnoticí standard. Agronom pro obiloviny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Agronom pro obiloviny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Agronom pro obiloviny (kód: 41-070-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná způsobilost

Více

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Hmyzí škůdci na máku a ochranná opatření proti nim Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Výměra máku setého každoročně kolísá a v posledních pěti letech to byla

Více

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí význam, symptomy, ochrana Robert Pokluda Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Xanthomonas campestris pv. campestris Černá žilkovitost

Více

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin-zahrada. Vypracoval: Bc.Ivana Kadeřábková Materiál: VY32_INOVACE_295 Datum: 9.4.

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin-zahrada. Vypracoval: Bc.Ivana Kadeřábková Materiál: VY32_INOVACE_295 Datum: 9.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování

Více

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je obecně známým škůdcem, který se

Více

PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN

PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Ü Posouzení rizik pro složky životního prostředí Předmětem hodnocení je stanovení rizik aplikace pro půdu, vodu a vzduch. Zahrnuje cesty rozkladu účinných látek a metabolitů, pohyblivost a setrvávání v

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období. Vládní návrh

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období. Vládní návrh PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období 1112 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o

Více

Předmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny mrkev

Předmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny mrkev Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec-farmář 41-52-H/01 Zahradník Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: třetí Téma:

Více

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha)

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha) Errata: o Delan 700 WDG, číslo povolení 4182-4: v indikační tabulce (str. 122) je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) v sloupci dávka na ha chybně uvedená koncentrace

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont DuPont Curzate M WG FUNGICID Účinné látky: cymoxanil 4,5 %, mankozeb 68 % Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Spolehlivá účinnost

Více

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI CHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN tykev & padlí

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI CHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN tykev & padlí HODNOCENÍ ÚČINNOSTI CHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN 2014 Úvod V návaznosti na nové povinnosti vyplývající z novelizovaného zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči byl pro

Více

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Ing. Roman Rozsypal, CSc. NR 834/2007 čl.11 odst.1 písm. i) pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního

Více

VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 první č á st

VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 první č á st VÝ SLEDKÝ PROVOZNÍ CH A MALOPARCELKOVÝ CH POKUSU AMAGRO 2013/2014 první č á st PROVOZNÍ POKUSY: 1. Řepka Provozní polní pokus 2013/2014 - Farma Kvíz Čisovice, okres Metodika Praha západ, řepka ozimá odrůda

Více

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp. Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1452/2003 z 14. srpna 2003

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1452/2003 z 14. srpna 2003 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1452/2003 z 14. srpna 2003 Zachovávající výjimku uvedenou v Článku 6(3) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 týkající se určitých druhů osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu

Více

BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o.

BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. za podpory Ministerstva zemědělství České republiky si Vás dovoluje pozvat na vzdělávací kurz PĚSTOVÁNÍ ZELENINY v ekologické produkci V sedmi jednodenních blocích probereme

Více

Sadba brambor. Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor - změny dle vyhlášky č. 368/2015

Sadba brambor. Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor - změny dle vyhlášky č. 368/2015 Sadba brambor Kapitola 7. Stránka 29 V roce 2015 došlo k zásadní změně legislativy, kategorie, počty generací, zdravotní stav porostů, mechanický rozbor sadby atd.. Tyto změny jsou platné od 1. 1. 2016.

Více

Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR

Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Legislativní rámec Od 1. 1. 2014

Více

Seminář bude probíhat v blocích, všechny referáty budou předem vyžádané, výsledky výzkumu budou prezentovány na posterech a ve sborníku.

Seminář bude probíhat v blocích, všechny referáty budou předem vyžádané, výsledky výzkumu budou prezentovány na posterech a ve sborníku. Vážení kolegové! Dovolujeme si Vás pozvat na 19. seminář s mezinárodní účastí, Aktuální otázky pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, který se koná 16. 1. 2014 v Brně. Pořadatelem je

Více

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06, Praha 6 Ruzyně Přestože

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029)

Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029) Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029) Širokospektrální insekticidní přípravek na bázi syntetického pyrethroidu k hubení savého a žravého hmyzu na bramborách, jádrovinách,

Více

Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o.

Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o. Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o. Pěstování ozimé řepky není jednoduchou záležitostí.

Více

Prostředky biologické ochrany rostlin

Prostředky biologické ochrany rostlin Prostředky biologické ochrany rostlin 2017 Ing. Radim Šmídek www.biocont-profi.cz www.biocont-profi.cz BIOCONT v zelenině a kukuřici sezóna 2016 BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o., Mayerova 784, Modřice

Více

SRS - správní úřad rostlinolékařské péče s působností na území ČR

SRS - správní úřad rostlinolékařské péče s působností na území ČR ČESKÁ REPUBLIKA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STATE PHYTOSANITARY ADMINISTRATION SRS - správní úřad rostlinolékařské péče s působností na území ČR 1. workshop projektu OP VK 2.2: Inovace a rozšíření výuky

Více

OZIMÁ ŘEPKA. INTENSE CS polotrpasličí hybrid. BASALTI CS hybrid. SLAKI CS linie. CS hybrid. KAPTI CS linie.

OZIMÁ ŘEPKA. INTENSE CS polotrpasličí hybrid. BASALTI CS hybrid. SLAKI CS linie. CS hybrid. KAPTI CS linie. ŘEPKA OZIMÁ 2013 www.caussade-osiva.cz BASALTI CS CS 107.15 INTENSE CS polotrpasličí TRIPTI CS linie KAPTI CS linie ŘEPKA OZIMÁ BASALTI CS do nejvyšší intenzity NOVINKA registrovaná na Slovensku 2013 Vážení

Více

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu : Univerzální klíč k úspěchu www.bayercropscience.cz 1 Profil přípravku Profil přípravku Účinné látky Prothioconazole 80 g/l Tebuconazole 160 g/l Formulace EC - emulgovatelný koncentrát Plodina Řepka olejka,

Více

Výskyt škůdců máku v letech 2003-2007 na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim

Výskyt škůdců máku v letech 2003-2007 na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim Výskyt škůdců máku v letech 2003-2007 na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim Jiří Havel, Jiří Rotrekl V letech 2003 až 2007 jsme hodnotili výskyt

Více

Hnojiva společnosti MODERNÍ HNOJIVA PRO VÝŽIVU ZELENINY

Hnojiva společnosti MODERNÍ HNOJIVA PRO VÝŽIVU ZELENINY MODERNÍ HNOJIVA PRO VÝŽIVU ZELENINY Jedním z předpokladů intenzivního pěstování zeleniny je použití takových typů hnojiv, které plně odpovídají požadavkům jednotlivých zeleninových druhů. Nabízený sortiment

Více

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp. Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin

Více

Hodnoticí standard. Ovocnář (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)

Hodnoticí standard. Ovocnář (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Ovocnář (kód: 41-005-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Zahradník Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název

Více

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp. Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin

Více

Metodický pokyn č. 4/2012

Metodický pokyn č. 4/2012 Metodický pokyn č. 4/2012 kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství na použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu Č. j.:

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 5.6. 215 Vývoj mšice chmelové z primárních hostitelských rostlin stav k 4.6. 215 (Zdroj: automatické meteorologické stanice

Více

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti Pesticidy v zemědělství - Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Úvod Světová populace setrvale roste Světová poptávka po zemědělských produktech (nejen potravinách) setrvale roste

Více

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit.

Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Xtra výnos, Xtra kvalita, Xtra profit. Široké spektrum účinnosti Preventivní i kurativní fungicidní účinek Zvýšení výnosu a kvality produkce www.syngenta.cz Xtra ochrana proti hlízence Co byste měli vědět

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM )

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) Ministerstvo zemědělství Čj.: 74248/2014-MZE-17221 V Praze, dne 9. prosince 2014 Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) ovocných rostlin, révy a chmele v České

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice

JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice Číslo jednotného registru JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice S ohledem na činnost firmy podávám(e) 1) : Jednotné podací místo: Ústřední

Více

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A CB.1 SLEDOVATENOST CB. 1.1. požadavek na písemný identifikační systém umožňující registrovaný produkt Globalgapu vysledovat

Více

Hodnoticí standard. Agronom zelinář (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)

Hodnoticí standard. Agronom zelinář (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Agronom zelinář (kód: 41-110-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Zahradnický technik Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná

Více

Naše odrůdy pro Váš úspěch. Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu. gellert hynek victor charly presley

Naše odrůdy pro Váš úspěch. Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu. gellert hynek victor charly presley Naše odrůdy pro Váš úspěch Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu 2015 gellert hynek n o v in ka victor charly presley gellert diploid C až N/C typ Doporučený výsevek 1,31 1,39 VJ/ha Rychlá a rovnoměrná

Více

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a

Více

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí je do 30.6.

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí je do 30.6. Dotační programy 1.D. Podpora včelařství (ukončení přijímání žádostí je do 30.10. 2015) zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. včelař,

Více

Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: M)

Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: M) Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: 41-094-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF:

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová

Více

Pracovní návrh. (6) Pro zjišťování odlišnosti musí být do zkoušek zařazeny dostupné srovnávací odrůdy podle 26 odst. 4 zákona.

Pracovní návrh. (6) Pro zjišťování odlišnosti musí být do zkoušek zařazeny dostupné srovnávací odrůdy podle 26 odst. 4 zákona. Pracovní návrh VYHLÁŠKA ze dne. 2006, kterou se stanoví výčet metodik zkoušek ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty, prováděných Ústavem v řízení o registraci odrůdy Ministerstvo

Více