PISA 2012 Koncepční rámec finanční gramotnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PISA 2012 Koncepční rámec finanční gramotnosti"

Transkript

1 PISA 2012 Kncepční rámec finanční gramtnsti

2 Tent dkument byl vytvřen zejména na základě výsledků práce OECD Mezinárdní sítě pr finanční vzdělávání (Internatinal Netwrk n Financial Educatin, INFE), pd vedením Expertní skupiny pr finanční gramtnst (Financial Literacy Expert Grup, FEG) a také s přispěním OECD Ředitelství pr blast financí a pdnikání (Directrate fr Financial and Enterprise Affairs, DAF), knkrétně Adele Atkinsn and Flre-Anne Messy, a také OECD Ředitelství pr vzdělávání (Educatin Directrate, ED). Skupina FEG byla jmenvána hlavními kntraktry PISA s hledem na dpručení sekretariátu OECD DAF a schválení PISA Řídícíh výbru (PISA Gverning Bard, PGB). Členy FEG jsu: Jean-Pierre Bisivn, Francie Diana Crssan, Nvý Zéland Peter Cuzner, Austrálie Jeanne Hgarth, Spjené státy americké Dušan Hradil, Česká republika Stan Jnes, Kanada Sue Lewis, Velká Británie Annamaria Lusardi (předsedkyně skupiny), Spjené státy americké První verze tht dkumentu byla revidvána na úrvni PGB a nárdních prjektvých manažerů PISA. Upravená verze byla zaslána k připmínkám také více než 220 veřejným institucím, které jsu členy OECD INFE. 2

3 Úvd Význam finanční gramtnsti 1. V psledních letech se vyspělé i rzvjvé země stále více zajímají úrveň finanční gramtnsti svých byvatel. Důvdem je zejména zmenšující se pdpra ze strany veřejných a sukrmých prstředků, změny v demgrafickém slžení byvatel (zejména prblém stárnutí ppulace), a rzsáhlý rzvj finančníh trhu. Zájem tt téma pdpruje také sučasná hspdářská a finanční situace ve světě, kdy se ukazuje, že nedstatečná finanční gramtnst byla jedním z faktrů, které přispěly k řadě finančních rzhdnutí učiněných bez dstatečných infrmací. Tat rzhdnutí pak mhla půsbit dále a přispět k buducím prblémům (OECD INFE, 2009; OECD, 2009a; viz také Gerardi a kl., 2010, empirická analýza finanční gramtnsti a nesplácení hyptečních úvěrů). V důsledku výše uvedenéh je dnes finanční gramtnst celsvětvě uznávaná jak důležitý prvek, který přispívá k eknmické a finanční stabilitě a rzvji, cž dráží také schválení dkumentu OECD/INFE High-level Principles n Natinal Strategies fr Financial Educatin na úrvni G20 (G20, 2012; OECD INFE, 2012). 4. Zájem finanční gramtnst jakžt klíčvu živtní dvednst (resp. klíčvu kmpetenci) vychází také ze sučasných glbálních trendů, které lze shrnut takt: Přesun rizika 5. V pslední dbě dchází k všebecnému přesunu rizik ze strany vlád a zaměstnavatelů na jedntlivce. Mnhé vlády snižují neb již snížily vyplácené státní důchdy a některé snižují též příspěvky na zdravtní péči. Mění se také sukrmé penzijní pilíře, kdy jsu systémy s definvanu dávku nahrazvány systémy s definvaným příspěvkem a dpvědnst za finanční zabezpečení p dchdu d důchdu se přesuvá na samtné pracující. Tradiční státní průběžné pilíře (tzv. Pay-asyu-g, PAYG, v České republice systém státních důchdů) jsu pstupně dplňvány nvými pilíři, ve kterých je jedinec vystaven jak nejisttě hledně výše buducíh důchdu, tak také investičnímu riziku. Většina výzkumů pukazuje na t, že většina pracujících si není vědma rizik, kterým musí v sučasné dbě čelit, aneb v případě, že si je uvědmuje, nemá dstatečné znalsti a dvednsti, aby jim dkázala čelit (OECD, 2008). Navíc se bjevují další rizika, která mají finanční dpady na jedntlivce, např. rizika spjená s dluhvěkstí, s úvěry, s finančními trhy becně či s individuálně hrazenu zdravtní péčí. Zvýšená sbní zdpvědnst 6. V důsledku změn v blasti trhu a eknmiky stupá pčet finančních rzhdnutí, která musí bčané činit. Např. kvůli prdlužující se průměrné délce živta si jedinci musejí vědmě vytvářet úspry pr pkrytí mnhem delšíh bdbí důchdu. Také jsu nuceni převzít více zdpvědnsti za financvání sbní a rdinné zdravtní péče. Zvyšující se náklady na vzdělávání navíc vyvíjí tlak na rdiče v blasti plánvání a dpvídajícíh investvání d vzdělání dětí. Tyt vývjvé trendy jsu nejzřetelnější ve vyspělých zemích, začínají se však prjevvat i v mnhých rzvjvých zemích. 3

4 Zvýšená nabídka finančních prduktů a služeb 7. Prakticky ve všech zemích má stále více sptřebitelů přístup k širké nabídce finančních prduktů a služeb pskytvaných různými finančními subjekty a nabízených mnha distribučními kanály. Díky pkrku v technlgiích a prcesům deregulace se tevřel přístup ke všem mžným finančním prduktům i v rzvíjejících se zemích, a t d běžných účtů k platebním prduktům, úvěrům či investicím na kapitálvém trhu. Nabídka prduktů je stále pestřejší, a prt jedinci při svém rzhdvání musejí prvnávat celu řadu faktrů, např. pplatky, úrkvé sazby, délku trvání smluvy či míru rizika. Krmě th musejí z širké škály mžnstí vybrat vhdnéh pskytvatele a zvlit způsb, jakým si prdukt přídí. Na straně nabídky stjí jak lkální subjekty a sdružení (např. družstevní zálžny), tak tradiční finanční instituce, internetvé banky a nvě i mbilní perátři. Zvýšená pptávka p finančních prduktech a službách 8. Eknmický a technlgický vývj s sebu přinesl větší glbální prpjenst a velké změny v kmunikaci a finančních transakcích, jakžt i v sciální interakci a v chvání sptřebitelů. Díky tmu nabyla na významu schpnst jedinců splupracvat s pskytvateli finančních služeb, nebť sptřebitelé je ptřebují k tmu, aby mhli prvádět a přijímat bezhtvstní platby, např. výplaty, remitence či n-line transakce, aneb realizvat platby mezi sbami, pkud v dané zemi již nejsu příliš využívané htvstní peníze či šeky. Ti, kteří si nemhu zajistit přístup k bezhtvstnímu platebnímu styku, pak čast platí více za převdy htvsti a za využívání nefrmálních finančních služeb, jakými jsu půjčky htvsti či prplácení šeků (viz např. Kempsn a kl., 2005). 9. Všechny tyt trendy přenášejí dpvědnst za nejdůležitější finanční rzhdnutí na jedntlivce. Sučasně se pr většinu byvatel rzšířily mžnsti, které učinily jejich rzhdvání kmplikvanějším. Za těcht klnstí se prt d bčanů čekává, že budu dstatečně finančně gramtní a učiní všechny nezbytné krky, aby finančně zajistili sebe i svji rdinu. Předpkládané přínsy finančníh vzdělávání a zvýšení finanční gramtnsti 10. Z dstupných empirických zjištění vyplývá, že dspělí byvatelé ve vyspělých i rzvjvých eknmikách, kteří pršli finančním vzděláním, častěji než statní plánují a spří na důchd (Bernheim a kl., 2001; Cle a kl., 2011; Lusardi, 2009). Na základě th lze usuzvat, že mezi finančním vzděláváním a jeh výsledky existuje přímá příčinná suvislst a že tedy vyšší úrveň finanční gramtnsti může vést k pzitivní změně chvání. 11. Jiný výzkum, který se zaměřil převážně na rzvjvé země, pukázal na něklik ptenciálních přínsů finanční gramtnsti. Přibývá důkazů tm, že lidé s vyšší finanční gramtnstí dkáží lépe hspdařit se svými penězi, půsbit na trhu s cennými papíry a vybírat si, kam investvat své peníze. Je u nich pravděpdbnější, že si vyberu investici d takvých fndů klektivníh investvání, kde jsu účtvány nižší pplatky (Hastings a Tejeda-Ashtn, 2008; Hilgert a kl., 2003; Lusardi a Mitchell, 2008; Lusardi a Mitchell, 2011; Stang a Zinman, 2009; van Rij a kl., 2011; Yng, 2011). Navíc u lidí s většími znalstmi v blasti financí je pravděpdbnější, že nahrmadí větší majetek (Lusardi a Mitchell, 2006). 12. Byl zjištěn, že vyšší úrveň finanční gramtnsti nesuvisí jen s nabýváním majetku, ale také s dluhy a správu těcht dluhů. Lidé s vyšší finanční gramtnstí upřednstňují méně nákladné hyptéky a dkáží se vyvarvat vyským úrkům a dalším pplatkům (Gerardi a kl., 2010; Lusardi a Tufan, 2009a, 2009b; Mre, 2003). 13. Krmě přínsů pr samtné jedince je finanční gramtnst také důležitá pr eknmicku a finanční stabilitu, a t z něklika důvdů. Finančně gramtní sptřebitelé se dkáží na základě 4

5 infrmací, které mají k dispzici, lépe rzhdnut a vyžadují kvalitnější služby. T pdpruje hspdářsku sutěž a invaci na trhu. Také je u nich méně pravděpdbné, že by na situaci na trhu reagvali nepředvídatelně, že by vznášeli nepdstatněné stížnsti a napak s větší pravděpdbnstí pdnikají relevantní krky k tmu, aby zvládli rizika, kterým jsu vystaveni. Všechny tyt faktry vedu k zefektivnění sektru finančních služeb a pravděpdbně též k menším nákladům vynalžených na regulační a kntrlní patření v blasti financí. Naknec mhu také pmci snížit vynakládané prstředky státu (a daně), jejichž cílem je pmci těm, kteří učinili nerzumná finanční rzhdnutí, neb těm, kteří vůbec žádná finanční rzhdnutí neučinili. AKTIVITY OECD V OBLASTI FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 14. V rce 2002 zahájila OECD v reakci na vznikající bavy vlád různých zemí z mžných důsledků nízké úrvně finanční gramtnsti rzsáhlý prjekt zaměřený na finanční vzdělávání. Tent prjekt spadá pd Výbr pr finanční trhy OECD (Cmmittee n Financial Markets; CMF) a Výbr pr pjišťvnictví a sukrmé penze (Insurance and Private Pensins Cmmittee; IPPC), ve splupráci s dalšími relevantními útvary, zejména Výbrem pr vzdělávací plitiku (Educatin Plicy Cmmittee). Prjekt zaujímá k finančním a sptřebitelským záležitstem hlistický přístup a zdůrazňuje, že vedle patřičné chrany sptřebitelů a regulatrníh rámce má finanční vzdělávání důležitu dplňující úlhu, která pdpruje pzitivní dpady spjvané s finanční gramtnstí jedinců. 15. Jedním z prvních milníků prjektu finančníh vzdělávání byl přijetí dpručení k finančnímu vzdělávání (Recmmendatin n Principles and Gd Practices fr Financial Educatin and Awareness, OECD, 2005a) Radu OECD. Vedle těcht dpručení byla v rámci prjektu vydána publikace Imprving Financial Literacy: Analysis f Issues and Plicies (OECD, 2005b), která se pdrbně zabývá důvdy, prč je ptřeba finančnímu vzdělávání věnvat pzrnst, a která na mezinárdní úrvni pskytuje vyčerpávající přehled práce, která byla v blasti finančníh vzdělávání v dané dbě v různých zemích dvedena. V tét publikaci lze také nalézt principy a příklady dbré praxe určené pr tvůrce plitik a další zúčastněné strany, jež se snaží zvýšit finanční gramtnst ve své zemi. Publikace je dplněna n-line databázi finančníh vzdělávání - Mezinárdní prtál pr finanční vzdělávání při OECD (Internatinal Gateway n Financial Educatin, IGFE; na kterém jsu shrmažďvána data, zdrje, výzkumy a nvinky z blasti finančníh vzdělávání z celéh světa. 16. Jelikž tázky finanční gramtnsti a finančníh vzdělávání nabývají glbálních rzměrů, vytvřila OECD v rce 2008 Mezinárdní síť pr finanční vzdělávání (Internatinal Netwrk n Financial Educatin, INFE), která využívá a shrmažďuje zkušensti a dbrné znalsti z vyspělých i rzvjvých eknmik. V sučasné dbě je d tét sítě zapjen přes 220 veřejných institucí z více jak stvky zemí. Členvé se scházejí dvakrát d rka, aby mhli prdiskutvat nejnvější vývj ve svých zemích, sbírat infrmace a zpracvávat analytické a kmparativní studie, shrmažďvat příklady dbré praxe a sestavvat praktické návdy pr další práci na priritních blastech. V tét suvislsti značila OECD a její síť INFE za nejvyšší priritu dvě témata - prgram finančníh vzdělávání ve šklách a prgram mezinárdníh měření finanční gramtnsti. K běma vytvřila specializvané expertní skupiny, jejichž úklem je zahájit cílený sběr dat a zapčít práci na vývji v těcht blastech. Finanční vzdělávání pr mladé lidi a ve šklách 17. Zaměření na finanční vzdělávání pr mládež a ve šklách není ničím nvým. Jak byl již zmíněn, finanční gramtnst je stále více pvažvána za nezbytnu živtní dvednst a již v rce 2005 byl 5

6 ve výše zmíněných Dpručeních OECD uveden, že finanční vzdělávání by měl být zahájen ve šklách. Lidé by se měli ve svém živtě začít vzdělávat ve finančních záležitstech c nejdříve (OECD, 2005a). Tt dpručení se zakládá na dvu hlavních pznatcích: na tm, jak je důležité zaměřit se na mládež, a na účinnsti pskytvání finančníh vzdělávání ve šklách. OECD a INFE také vytvřily návdy a výukvé kncepty pr finanční vzdělávání ve šklách, které pdpřili ministři financí v rámci Asijsk-pacifické eknmické splupráce (Asia-Pacific Ecnmic Cperatin, APEC) v srpnu Vydání splečnéh prhlášení byl naplánván na knec rku Zaměření na mladé lidi 18. Očekává se, že mladší generace se nebudu muset puze vypřádávat se stále se zvyšující slžitstí finančních prduktů, služeb a trhů, ale také budu v dspělsti pravděpdbněji vystaveni větším finančním rizikům, než jejich rdiče. Zejména je pravděpdbné, že pnesu více zdpvědnsti za plánvání úspr pr svůj důchdvý věk a na pkrytí ptřeb zdravtní péče; a také se budu muset umět vypřádat se slžitějšími a rzmanitějšími finančními prdukty. 19. Z důvdu již zmíněných změn na trzích i v penzijních systémech již není pravděpdbné, že by se mhly sučasné generace pučit d těch předchzích. Budu se muset splehnut na své vlastní znalsti, neb - vzhledem ke slžitsti nvých systémů - využívat prfesinálníh finančníh pradenství. Snahy rzvíjet znalsti v blasti financí na pracvišti neb v jiném prstředí mhu být významně mezeny tím, že dnešní dspělí neměli dstatek příležitstí k finančnímu vzdělávání v mladém věku a neuvědmují si dstatečně všechny výhdy průběžnéh finančníh vzdělávání. Je prt důležité pskytvat příležitsti pr svjvání základů finanční gramtnsti již v raném věku. 20. Finanční vzdělávání ve šklách nemusí jen připravvat mladé lidi na jejich další živt, ale může se též zabývat finančními tázkami, které se mladých lidí bezprstředně týkají. Mnh dětí se stává uživateli finančních služeb již d útléh věku. Není výjimku, že mají účty s přístupem k nline bankvnictví neb že využívají mbilní telefny (s různými mžnstmi plateb) a t i dříve, než se stanu teenagery. Při využívání těcht služeb jim mhu být dvednsti z blasti finanční gramtnsti jistě prspěšné. Dříve, než pustí šklu, mhu také čelit rzhdvání takvých záležitstech, jak je pjištění auta, výběr spřicích prduktů či využívání kntkrentu. 21. V mnha zemích musejí mladí lidé ve věku 15 až 18 let (splu se svými rdiči) učinit jedn z nejdůležitějších finančních rzhdnutí - zda investvat d vyskšklskéh či vyššíh dbrnéh vzdělání. Rzdíly ve výdělcích vyskšklsky vzdělaných pracvníků a těch s nižším dsaženým vzděláním se v řadě zemí prhlubují. Sučasně s tím se zvyšují i náklady na vzdělání pr žáky a jejich rdiny, cž čast vede k nutnsti půjčky (OECD, 2011). Ze statistik, které byly zveřejněny v březnu 2010 ve Velké Británii, vyplývá, že plvina všech žáků v tét zemi pravděpdbně pustí univerzitu s dluhem vyšším než britských liber 2 (Smithers, 2010). 23. Je důležité, aby se lidé stali finančně gramtnými ještě před tím, než se zapjí d slžitějších finančních transakcí a smluvních vztahů. Význam kvalitních prgramů finančníh vzdělávání pr mladé lidi spčívá v tm, že nabízí žákům d útléh věku přístup k důležitým finančním znalstem a dvednstem, ze kterých mhu čerpat v následujících letech (Ministerial Cuncil fr Educatin, Early Childhd Develpment and Yuth Affairs, Australia, 2011). 1 Splečné prhlášení ministrů v rámci APEC je k dispzici na Statements/Finance/2012_finance.aspx. 2 V přepčtu zhruba 460 tisíc Kč 6

7 Účinnst pskytvání finančníh vzdělávání ve šklách 23. Dsavadní výzkumy pukazují na suvislst mezi finanční gramtnstí a eknmickým a vzdělanstním zázemím rdiny: jedinci, kteří jsu více finančně gramtní, pcházejí častěji z vysce vzdělaných a finančně gramtných rdin (Lusardi a kl., 2010). Pr dsažení rvnsti příležitstí je důležité nabízet finanční vzdělávání právě těm, kteří by k němu jinak neměli přístup. Škly mají v tmt hledu dbré předpklady pr t, aby rzvíjely finanční gramtnst ve všech demgrafických skupinách a pmhly tak snížit mezery a rzdíly ve finanční gramtnsti (vč. rzdílů mezi generacemi). 24. Stále více zemí zavádí a rzvíjí prgramy finančníh vzdělávání, prtže si uvědmují, jaký je význam finanční gramtnsti pr mladé lidi a jaku jedinečnu rli mhu sehrát šklní prgramy na cestě ke zkušenějším a pučenějším buducím generacím. Tyt prgramy jsu buď určeny mladým lidem becně, aneb jsu zprstředkvávány šklami - a t na nárdní, krajské či místní úrvni. Z průzkumu jedntlivých prgramů finanční gramtnsti pdprvaných Evrpsku kmisí (Habschick a kl., 2007) vyplynul, že většina z nich byla zaměřená na děti a mládež. Pdrbná analýza, kteru prvedla pdskupina INFE pr finanční vzdělávání ve šklách, ukázala, že mezi 32 zeměmi/správními celky, které byly zkumány, jich 21 realizval některé prgramy ve šklách (OECD, bude zveřejněn). Ptřebnst dat 25. Aby mhli pedaggvé, výzkumníci i tvůrci plitik infrmvat výzkumech a začleňvání prgramů finančníh vzdělávání d škl, aby mhli vymezvat strategie finančníh vzdělávání, identifikvat pririty a měřit změny v čase, ptřebují vysce kvalitní data mapující úrveň finanční gramtnsti. 26. Něklik zemí již prvedl nárdní šetření finanční gramtnsti ve své dspělé ppulaci a OECD prvedla piltní věření dtazníku zachycujícíh úrveň finanční gramtnsti mezi dspělými na mezinárdní úrvni (Atkinsn a Messy, 2012; OECD INFE, 2011). V sučasnsti je však k dispzici jen velmi mál dat vypvídajících úrvni finanční gramtnsti mezi mladými lidmi d 18 let a žádná z těcht dat nelze pužít k mezinárdnímu srvnání. T představuje vážný nedstatek. Mladí lidé brzy dspějí a budu muset rzhdvat stále slžitějších a zárveň zásadních finančních tázkách. Abychm lépe przuměli tmu, naklik jsu tit mladí lidé připraveni čelit nvému a měnícímu se eknmickému prstředí, je nezbytné mít k dispzici údaje mapující jejich schpnsti si v tmt prstředí pradit. 27. Vytvřením rbustníh a účinnéh nástrje pr měření finanční gramtnsti mladých lidí získáme infrmace na nárdní úrvni, které mhu dhalit, zda je sučasný přístup k finančnímu vzdělávání efektivní. Šetření může především pmci identifikvat blasti, na které je ptřeba se ve šklách neb v rámci mimšklních aktivit či prgramů zaměřit, abychm všem mladým lidem umžnili se dstatečně připravit na finanční rzhdvání, které je v dspělsti čeká. Krmě th je mžné šetření využít jak výchzí bd, pdle kteréh se v buducích letech bude měřit úspěch a pdle kteréh se budu hdntit šklní i jiné prgramy. 28. Šetření na mezinárdní úrvni pak přináší pr tvůrce plitik a další zájmvé skupiny další výhdy. Srvnáním úrvně finanční gramtnsti mezi zeměmi budeme mít mžnst vysledvat, které země dsahují nejvyšší úrvně finanční gramtnsti. Bude tak mžné začít mapvat, které nárdní strategie a svědčené pstupy jsu bzvláště účinné a identifikvat příklady dbré praxe. Krmě 7

8 th nám umžní pznat splečné výzvy, které před námi stjí, a przkumat mžnsti jejich řešení na mezinárdní úrvni. 29. V tét fázi se čekává, že sběr rbustních a mezinárdně prvnatelných dat finanční gramtnsti mladé ppulace nabídne pedaggickým pracvníkům, tvůrcům vzdělávacích prgramů, výzkumným pracvníkům, plitickým aktérům a dalším sbám následující: infrmace nedstatcích ve finančních znalstech mezi mladými lidmi, na jejichž základě by byl mžné navrhnut cíleně zaměřené prgramy a patření; infrmaci tm, d jaké míry vede finanční vzdělávání, pkud je danu šklu pskytván, ke zvýšení úrvně finanční gramtnsti; mžnst prvnat strategie finančníh vzdělávání mezi zeměmi; příležitst przkumat zkušensti jedntlivých zemí ve srvnání s jejich umístěním na škále finanční gramtnsti; v čase prvnatelná data, která umžní zhdntit dpad finančníh vzdělávání ve šklách a identifikvat mžnsti, jak dále zvyšvat jeh efektivitu. 30. Země zapjené d mezinárdníh měření finanční gramtnsti však získají mnhem více. Vytvřený kncepční rámec pr finanční gramtnst (tedy tent dkument), který je přím pužitelný v různých zemích, přináší detailní vdítk pr vymezení blasti a peracinální definici finanční gramtnsti bez nutnsti prvádět a financvat bdbnu studii na nárdní úrvni. Jak byl zmíněn v článku Finanční gramtnst a pririty výzkumu v blasti vzdělávání (Financial Literacy and Educatin Research Pririties), v sučasném výzkumu finanční gramtnsti jsu mezery, které suvisejí s nedstatečnu shdu výzkumných pracvníků na tm, jak vymezit a měřit úspěšnst prgramů. Je třeba, aby se výzkumní pracvníci jasně dhdli na tm, c t znamená být finančně vzdělaný (Schuchardt a kl., 2009). Měření finanční gramtnsti v prjektu PISA 31. PISA 2012 je prvním velkým mezinárdním šetřením, které pskytne hdncení finanční gramtnsti mladých lidí. PISA věřuje připravenst žáků na živt p abslvvání pvinné šklní dcházky, zejména jejich schpnsti využívat své znalsti a dvednsti, a t tím, ` že shrmažďuje a analyzuje infrmace patnáctiletých žácích v jedntlivých zemích. Může prt nabídnut bhatý subr srvnatelných dat, na jejichž základě je mžné činit empiricky pdlžená plitická a dbrná rzhdnutí na nárdní úrvni. Mezinárdně prvnatelná data zaměřená na finanční gramtnst mhu zdpvědět tázky jak např. D jaké míry jsu mladí lidé připraveni na nvé finanční systémy, které nabývají čím dál více glbální pvahy a jsu čím dál slžitější? neb Které země vynikají v úrvni finanční gramtnsti? 32. Stejně jak ve svých hlavních blastech, tj. čtení, matematice a přírdních vědách, tak také při hdncení finanční gramtnsti se šetření PISA zaměřuje na zdatnst patnáctiletých při prkazvání a využívání svých znalstí a dvednstí. A stejně jak tmu je i v dalších blastech, kterými se PISA zabývá, finanční gramtnst je hdncena pmcí výzkumnéh nástrje, který je navržen tak, aby získaná data byla validní, splehlivá a interpretvatelná. 33. Prvním krkem při přípravě hdncení, které splňuje tři výše uvedená kritéria, je vyvinut pr něj kncepční rámec (tent dkument). Ppisuje se v něm plán tvrby jedntlivých testvých úlh, jakž i celéh nástrje pr hdncení finanční gramtnsti. Další výhdu je, že nám pskytne splečnu terminlgii, s pmcí které bude mžné dané blasti diskutvat a která usnadní przumění 8

9 tmu, c je zde měřen. Krmě th je základem pr analýzy týkající se ptřebných znalstí a dvednstí a pskytuje tím pdklady pr sestavení gramtnstní škály či dalších škál, které je mžné využít při interpretaci výsledků. 34. Tvrbu kncepčních rámců pr šetření PISA je mžné ppsat následujícími šesti p sbě jducími krky: vývj pracvní definice finanční gramtnsti a ppis hyptéz, které tvří její základ; vytvření subru hlavních kritérií, která by měla být při tvrbě testvých úlh určených pr mezinárdní srvnání zhledněna; peracinalizace subru hlavních kritérií, která budu využita při sestavvání testu, s využitím definic vycházejících z dstupné literatury a zkušenstí s realizací jiných rzsáhlých šetření; vyhdncení způsbu sestavení subru úlh tak, aby pdaly tvůrcům plitik a výzkumným pracvníkům zprávu dsažených výsledcích patnáctiletých žáků v zúčastněných zemích, a t v každé zkumané blasti; validace prměnných a dhad, jaký příns bude každá z nich mít pr przumění btížnsti úlh ve všech zúčastněných zemích; příprava gramtnstní škály, pdle které budu výsledky šetření interpretvány v závěrečné zprávě. Vymezení blasti finanční gramtnsti 35. Při tvrbě pracvní definice finanční gramtnsti, kteru by byl mžné pužít jak základ pr navržení nástrje pr mezinárdní testvání, zhlednila expertní skupina (FEG) jak definice statních testvaných blastí v rámci PISA, tak také charakteristiky finančníh vzdělávání jak takvéh. 36. V rámci šetření PISA je gramtnst pjímána jak způsbilst žáků uplatnit v různých situacích své znalsti a dvednsti v hlavních tematických blastech, vyhdncvat tyt situace, argumentvat a účinně vyjadřvat své pstje, řešit prblémy a pdat jejich vysvětlení. Šetření PISA je zaměřené na buducnst a sleduje především t, zda mladí lidé dkáží využít své znalsti a dvednsti k tmu, aby dkázali řešit situace reálnéh živta. Záměrem šetření tedy není zjišťvat, d jaké míry si žáci svjili knkrétní učiv předepsané snvami, resp. vzdělávacími prgramy (OECD, 2010a). 37. V dkumentu Recmmendatin n Principles and Gd Practices fr Financial Educatin and Awareness frmulvala OECD finanční vzdělávání jak prces, v jehž průběhu si jedinci zlepšují své schpnsti przumět finančním prduktům, knceptům a rizikům a s pmcí získaných infrmací, jejich vysvětlení a/neb bjektivních dpručení rzvíjejí své schpnsti, dvednsti a jisttu. T vše pak vede k tmu, že se stávají uvědmělejšími v blasti finančních rizik a příležitstí, činí infrmvaná rzhdnutí, vědí, kam se brátit pr pmc či radu a dkáží pdnikat další účinné krky k tmu, aby zlepšili a udrželi svu finanční situaci. (OECD, 2005a). 38. Expertní skupina FEG se shdla na tm, že klíčvými pjmy tét definice jsu przumění, dvednsti a jejich uplatňvání v praxi ( pdniknutí účinných krků ). Zárveň se tat definice finančníh vzdělávání zaměřuje spíše na samtný prces, tj. na vzdělávání, spíše než na jeh výstupy. 9

10 Pr vytvření nástrje k věření finanční gramtnsti však byl ptřeba frmulvat definici, která by shrnula výsledky tht prcesu ve smyslu nabytí kmpetencí či gramtnsti. 39. Pracvní definice finanční gramtnsti pr šetření PISA tedy zní: Finanční gramtnst zahrnuje znalst a przumění finančním knceptům a rizikům, dále dvednsti, mtivaci a sebedůvěru ptřebnu pr uplatnění těcht znalstí a przumění s cílem činit efektivní rzhdnutí v různých situacích suvisejících s financemi, zlepšit finanční situaci jedince či celé splečnsti a umžnit zapjení d eknmickéh živta Pdbně jak v jiných blastech zkumaných v rámci šetření PISA má i tat definice dvě části. První část dkazuje ke způsbu přemýšlení a jednání, které je pr tut blast charakteristické. Druhá část se pak zabývá důvdy, prč je třeba příslušnu gramtnst rzvíjet. 41. V následujících dstavcích bude definice finanční gramtnsti pr šetření PISA 2012 uvedena p částech, aby byl mžné lépe vysvětlit její význam ve vztahu k věření gramtnsti cílvé skupiny. Finanční gramtnst 42. Gramtnst je zde vnímána spíše jak stále se rzšiřující subr znalstí, dvednstí a strategií, které jedinec rzvíjí p celý živt, než jak pevně daný rzsah či mez, přes kteru je třeba se dstat a která dděluje negramtnst na jedné straně a gramtnst na té druhé. Gramtnst v sbě bsahuje více než puhu reprdukci nahrmaděných vědmstí, ačkliv důležitu slžku hdncení je i měření předchzích finančních znalstí. Zahrnuje též zapjení kgnitivních a praktických dvednstí a dalších zdrjů jak jsu pstje a přístupy, mtivace a hdnty. Hdncení finanční gramtnsti v šetření PISA 2012 vychází z řady znalstí a dvednstí, které suvisejí s rzvjem schpnsti pradit si v sučasném každdenním živtě s pžadavky finančníh světa. zahrnuje znalst a przumění finančním knceptům a rizikům 43. Finanční gramtnst je tedy pdmíněna určitými znalstmi a przuměním, a t jak v případě fundamentálních prvků finančníh světa, včetně klíčvých finančních knceptů, tak také účelu a základních vlastnstí finančních prduktů. Sučástí je také blast rizik, která mhu hržvat finanční situaci, včetně prblematiky pjištění a penzí. Je zřejmé, že patnáctiletí žáci jsu na pčátku prcesu získávání výše uvedených znalstí a zkušenstí s finančním světem a riziky, kterým sami či jejich rdiny čelí, resp. budu čelit. Řada z nich však již někdy nakupvala ptřeby pr dmácnst či sbní věci a někteří se zapjili d rdinných diskuzí penězích a tm, c je ptřeba kupit a c si může rdina dvlit. Značná část z nich také začala vydělávat peníze a spřit. Někteří tit žáci již také přišli d styku s finančními prdukty a z nich vyplývajícími závazky, a t prstřednictvím bankvníh účtu či smluvy s telefnním perátrem. Zárveň bude brzy pr finanční prsperitu těcht žáků důležité (pkud tmu již tak není), aby przuměli pjmům, jak je úrk, inflace a hdnta peněz. 3 Srv. s definicí finanční gramtnsti, kteru vypracvala Pracvní skupina pr finanční vzdělávání (MF ČR). Finanční gramtnst je subr znalstí, dvednstí a hdntvých pstjů bčana nezbytných k tmu, aby finančně zabezpečil sebe a svu rdinu v sučasné splečnsti a aktivně vystupval na trhu finančních prduktů a služeb. Finančně gramtný bčan se rientuje v prblematice peněz a cen a je schpen dpvědně spravvat sbní/rdinný rzpčet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s hledem na měnící se živtní situace. (Nárdní strategie finančníh vzdělávání, 2010). 10

11 a dále dvednsti, 44. Tyt dvednsti zahrnují becné kgnitivní prcesy jak je získávání infrmací, jejich prvnávání a pměřvání, vyvzvání důsledků z těcht infrmací a jejich vyhdncvání a t ve finančním kntextu. Patří sem i základní dvednsti z blasti matematické gramtnsti, jak je schpnst vypčítat prcenta či převd z jedné měny d druhé, a jazykvé dvednsti, jak je schpnst číst a interpretvat nabídky prduktů a texty smluv. mtivaci a sebedůvěru 45. D finanční gramtnsti nezahrnujeme jen znalsti, przumění a dvednsti ptřebné k řešení finančních záležitstí, ale také nekgnitivní slžky, mezi které patří mtivace k vyhledávání infrmací a rad ptřebných k zapjení se d finančních aktivit a také patřičná sebedůvěra a schpnst vládat emční a psychlgické faktry vlivňující finanční rzhdvání. Tyt slžky jsu nejen cílem finančníh vzdělávání, ale také nástrjem nutným k získání finančních znalstí a dvednstí. ptřebnu pr uplatnění těcht znalstí a przumění s cílem činit efektivní rzhdnutí 46. Předmětem šetření PISA je schpnst vybavit si a pužít znalsti a przumění v situacích reálnéh živta, spíše než puhá reprdukce znalstí. Při hdncení finanční gramtnsti t znamená měření schpnsti mladých lidí převést t, c se již naučili sbních financích, d efektivníh rzhdnutí. Výraz efektivní rzhdnutí znamená infrmvané a dpvědné rzhdnutí, které uspkjí danu ptřebu. v různých situacích suvisejících s financemi 47. Efektivní finanční rzhdnutí se uplatňují v rzmanitých finančních situacích, které se vztahují nejen k sučasnému každdennímu živtu a zkušenstem mladých lidí, ale také k jejich buducím krkům, které pravděpdbně učiní v dspělsti. Mladí lidé se mhu například v sučasné dbě rzhdvat pměrně jednduchých záležitstech, jak je utrácení svéh kapesnéh či nanejvýš uzavírání smluvy s mbilním perátrem. Brzy se však mhu dstat d situace, kdy budu muset dělat zásadní rzhdnutí s dluhdbými finančními důsledky, např. svém vzdělání či zaměstnání. zlepšit finanční situaci jedince či celé splečnsti 48. Finanční gramtnst je v šetření PISA primárně pjímána jak sbní finanční gramtnst, kteru dlišujeme d eknmické gramtnsti, jež zahrnuje širší pjmy, jakými jsu terie nabídky a pptávky, tržních struktur apd. Finanční gramtnst se zaměřuje na způsby, jakými jedinci chápu, zvládají a plánují své vlastní finanční záležitsti a finanční záležitsti své dmácnsti, resp. rdiny. Připuští se však také, že dbré przumění, zvládání a plánvání na úrvni jedinců má celkvý dpad na širší splečnst a přispívá tak k nárdní či dknce celsvětvé stabilitě, prduktivitě a rzvji. a umžnit zapjení d eknmickéh živta. 49. Definice finanční gramtnsti, stejně jak jiné definice gramtnstí v šetření PISA, vyjadřuje, jak důležitu rli hraje jedinec cby přemýšlivý a angažvaný člen splečnsti. Jedinci s vysku úrvní finanční gramtnsti jsu lépe vybaveni pr t, aby činili takvá rzhdnutí, která pr ně budu přínsná, a také aby knstruktivně pdprvali a kritizvali eknmický svět, ve kterém žijí. 11

12 Uspřádání blasti finanční gramtnsti 50. T, jak je blast finanční gramtnsti ppsána a uspřádána, přím vlivní pdbu hdntících nástrjů, včetně vývje testvých úlh, a ve svém důsledku i samtný způsb sběru dat a prezentace způsbilsti žáků v různých aspektech dané blasti. Finanční gramtnst má mnh slžek a ne všechny je mžné vzít v ptaz při testvání v rámci PISA. Je tedy nezbytné vybrat ty slžky, které zajistí, že testvé úlhy budu sestaveny s dpvídající btížnstí a že bude pkryta celá blast finanční gramtnsti. 51. Prjdeme-li přístupy a principy, které byly přijaty v předchzích rzsáhlých šetřeních, zejména pak v prjektu PISA, zjistíme, že většinu je sledván relevantní bsah, prcesy a vhdné kntexty, nebť vymezují přesně t, c je třeba hdntit. Obsah, prcesy a kntexty mhu být vnímány jak tři různé phledy na hdncenu blast, jak je znázrněn na brázku 1. 12

13 Obrázek 1: Mdel uspřádání blasti finanční gramtnsti pr kncepční rámec 52. Obsah v sbě zahrnuje kruhy znalstí a przumění, které jsu nezbytné pr danu blast gramtnsti. 53. Prcesy ppisují myšlenkvé strategie a přístupy, které jsu uplatňvány při vypřádávání se s určitým materiálem. 54. Kntexty dkazují na situace sahající d sbní úrvně až p glbální, ve kterých jsu znalsti, przumění a dvednsti z dané blasti uplatňvány. 55. Aby testvání pkrýval sledvanu blast a byl validní, je třeba v rámci všech tří perspektiv nejdříve identifikvat jedntlivé dílčí slžky a přiřadit jim určité váhy. Pté je nutné zajistit, aby subr testvých úlh tyt kategrie adekvátně zhledňval. Tři výše ppsané perspektivy usnadní též uvažvání nad tím, jak výsledky v dané blasti vhdně prezentvat. 56. V následující kapitle jsu blíže představeny všechny tři phledy/perspektivy a jejich dílčí slžky. Kapitla bsahuje také typy testvých úlh a knkrétní příklady převzaté z piltníh šetření v rámci PISA 2012, které pkrývají knkrétní dílčí slžku dané perspektivy. Všechny příklady uvedené v tmt dkumentu představují testvé úlhy z PISA 2012, nicméně nebyly pužity pr hlavní šetření d něj mhu být zařazeny puze testvé úlhy, které nebyly v minulsti zveřejněny. Puze tak může být zaručena integrita dat získaných k měření gramtnsti cílvé skupiny. 13

14 OBSAH 57. Obsahem finanční gramtnsti jsu blasti znalstí a przumění, ze kterých je třeba vycházet při plnění knkrétních úklů. Psuzení bsahu existujících vzdělávacích rámců pr finanční gramtnst pcházejících z širkéh spektra zemí (Austrálie, Brazílie, Anglie, Japnsk, Malajsie, Nizzemí, Nvý Zéland, Severní Irsk, Sktsk, Jižní Afrika a USA) přitm ukázal, že mezi těmit zeměmi je mžné najít jistý knsenzus, jaké tematické kruhy by měla finanční gramtnst zahrnvat (OECD, bude zveřejněn). Analýza dat jasně ukázala, že přes některé kulturní rzdíly byl v těcht zemích bsah finančníh vzdělávání ve šklách velmi pdbný a že byl mžné identifikvat řadu témat, která tyt vzdělávací rámce vesměs bsahují. Ty pak tvří čtyři tematické kruhy pr finanční gramtnst v rámci šetření PISA: peníze a transakce, plánvání a hspdaření s financemi, rizik a výns a finanční prstředí. Peníze a transakce 58. Tent tematický kruh zahrnuje pvědmí různých frmách a smyslu peněz a prvádění jednduchých platebních transakcí. Patří sem každdenní platby a výdaje, výhdnst nákupu, platební karty, šeky, bankvní účty a měny. V testvých úklech dvzených z tht kruhu mhu být žáci například pžádáni, aby prkázali, že: jsu si vědmi různých frem a smyslu peněz: rzlišují bankvky a mince; rzumí tmu, jak jsu peníze využity ke směně zbží a služeb; dvedu identifikvat různé způsby placení, ať už sbníh či přes internet; rzlišují různé způsby získání peněz d jiných lidí a převdu peněz mezi lidmi či institucemi; a rzumí tmu, že peníze je mžné si vypůjčit, aneb napak někmu půjčit, a rzumí smyslu placení či napak získání úrku. věří si a dvedu realizvat a sledvat peněžní transakce: dvedu pužívat htvst a jiné platební nástrje při nákupu zbží a služeb; dvedu pužívat bankmaty k výběru htvsti neb získání výpisu z bankvníh účtu; dvedu správně spčítat, klik jim má být vrácen při placení; dvedu určit, která ze dvu nabídek sptřebních předmětů různé veliksti bude cenvě výhdnější, vezmu-li v úvahu specifické sbní ptřeby a další klnsti; a dvedu zkntrlvat transakce uvedené na bankvním výpisu a zjistit nesrvnalsti. 59. Příklad 1 Na trhu ilustruje testvu úlhu, která vyžaduje aplikvání knceptu cenvé výhdnsti. V tét tázce, bdbně jak v něklika dalších, je pužita smyšlená peněžní jedntka tlar. Testvé tázky v rámci PISA bvykle dkazují na situace, které se dehrávají ve smyšlené zemi Tlarsk, jejíž peněžní jedntku je právě tlar. Žákům je pužití příkladu země Tlarsk a peněžní jedntky tlar sdělen na začátku příslušnéh testu. Takt je zajištěna srvnatelnst testvých úlh mezi jedntlivými zeměmi. 14

15 Příklad 1 Rajčata si můžeš kupit na váhu neb v bedýnce. NA TRHU Otázka 1: NA TRHU Kupit rajčata v bedýnce je výhdnější, než je kupvat na váhu. 2,75 tlaru za kg 22 tlarů za bedýnku s 10 kg rajčat Zdůvdni tt tvrzení

16 60. Tat testvá úlha pracuje s kntextem běžné každdenní situace a zaměřuje se na běžný kncept cenvé výhdnsti. Otázky zaměřené na nákup zbží jsu z phledu bsahu bvykle zařazeny d tematickéh kruhu peníze a transakce. K získání bdu za tut úlhu musí žáci ukázat, že prvnali dvě nabídky kupě rajčat s využitím splečné srvnávací základny (cena za kilgram). 61. V piltním šetření zvládly tři čtvrtiny žáků analyzvat infrmaci a vysvětlit, že cena za kilgram rajčat zakupených v přepravce je nižší než v případě vlně prdávaných rajčat. Plánvání a hspdaření s financemi 62. Příjem a majetek je nutné plánvat a spravvat, ať již v krátkdbém či dluhdbém časvém hrizntu. Tent tematický kruh zahrnuje testvé úlhy, které se zaměřují na: znalsti a schpnst sledvat příjmy a výdaje, kdy je věřván, zda žáci identifikují různé typy a způsby příjmů (např. příspěvky a přídavky, plat, prvize, dávky, hdinvé mzdy, hrubý a čistý příjem); a dvedu sestavit rzpčet k plánvání pravidelných výdajů a úspr. znalsti a schpnst využít příjmu a dalších dstupných zdrjů v krátkém i dluhém bdbí s cílem zlepšit svji finanční situaci, knkrétně zda žáci rzumí tmu, jak pracvat s jedntlivými plžkami rzpčtu, zejména jak identifikvat pririty, pkud příjmy nestačí k pkrytí všech výdajů, aneb jak hledat mžnst snížení výdajů či zvýšení příjmů s cílem zvýšit úspry; dvedu vyhdntit dpad různých mžnstí plánvaných výdajů a jsu schpni nastavit pririty u výdajů jak na krátké, tak dluhé bdbí; dvedu plánvat buducí výdaje, například dvedu spčítat, klik musí předem měsíčně spřit, aby si ušetřili na nákup nějaké věci; rzumí důvdům, prč si brát úvěr, a způsbům, kterými lze výdaje rzprstřít v čase pmcí buď půjčvání si, aneb spření; rzumí knceptu budvání bhatství, dpadu slženéh úrčení na hdntu úspr a výhdám a nevýhdám investičních prduktů; rzumí výhdám dluhdbéh spření a vlivu čekávaných změn v živtě (například přestěhvání d vlastní nemvitsti); a rzumí tmu, jak daně a státní dávky vlivňují plánvání a hspdaření s penězi. 63. Níže uvedený příklad 2 Naléhavé výdaje představuje testvu úlhu zaměřenu na plánvání a hspdaření s penězi v kntextu, který je relevantní pr patnáctileté žáky uvažující svém živtě v blízké buducnsti. 16

17 Příklad 2 Klára a její přátelé bydlí v prnajatém dmě. Všichni pracují teprve dva měsíce. Nemají žádné úspry. Právě dstali svůj plat za minulý měsíc. Sepsali si tent Seznam úklů. NALÉHAVÉ VÝDAJE Seznam úklů: Zařídit kabelvu televizi Zaplatit nájem Kupit zahradní nábytek Otázka 2: NALÉHAVÉ VÝDAJE Které úkly ze seznamu budu Klára a její přátelé asi pvažvat za naléhavé? V každém řádku zakružkuj An neb Ne. Úkl Zařídit kabelvu televizi. Zaplatit nájem. Kupit zahradní nábytek. Je úkl naléhavý? An / Ne An / Ne An / Ne 64. Testvá úlha Naléhavé výdaje d žáků vyžaduje vyhdncení pririt u jedntlivých výdajů v suvislsti s dmácnstí, a t v rámci danéh rzpčtu. Jde prblematiku identifikvání věcí chtěných a nutných. Testvá úlha tedy spadá d kategrie plánvání a hspdaření s penězi. Více jak tři čtvrtiny respndentů v rámci piltníh šetření zaškrtl Ne, An a Ne v tmt přadí 17

18 a získal tak za tut úlhu plný pčet bdů. Tím deklarvali, že z nabídnutých typů výdajů je puze platba nájemnéh tím, který vyžaduje kamžitu pzrnst. 65. Jiným příkladem tematické blasti plánvání a hspdaření s financemi je příklad čísl 9, uvedený níže v tmt dkumentu nazvaný Peníze na cestvání. V tét testvé úlze jsu žáci vyzváni, aby naplánvali výdaje a ptřebné úspry v suvislsti s placením buducích výdajů. Rizik a výns 66. Oblast rizik a výns je klíčvým tematickým kruhem finanční gramtnsti a zahrnuje schpnst identifikvat způsby řízení a krytí rizik a przumění ptenciálu zisku a ztráty v různých finančních situacích. Existují dva typy rizik, které jsu bzvláště důležité. První se týká finančních ztrát, které jedinec nedkáže unést, jak jsu následky katastrfických událstí či pakvané výdaje. Druhým jsu pak rizika spjená s finančními prdukty, jak jsu úvěry s variabilními úrkvými sazbami či investiční prdukty. 67. Tent tematický kruh zahrnuje: uvědmění si, že některé finanční prdukty (vč. pjištění) a aktivní krky (například tvrba úspr) mhu být využity k řízení a pkrytí různých rizik (s hledem na různé ptřeby a klnsti), knkrétně je sledvána znalst jak vyhdntit, zda je pjištění výhdné. aplikvání znalstí z blasti způsbů řízení rizika, diverzifikace a nebezpečí, které hrzí v případě, že účty nejsu placeny včas, s cílem učinit rzhdnutí zahrnující: snížení rizika spjenéh s vlastním majetkem a kapitálem; různé typy investičních a spřících nástrjů, včetně relevantních frmálních finančních a pjistných prduktů; a různé typy úvěrů, včetně frmálních a nefrmálních, s ručením i bez něj, pevných či revlvingvých a úrčených pevnu či variabilní úrkvu sazbu. znalsti z blasti řízení rizik a výnsů spjených s živtními událstmi, eknmiku jak takvu či jinými vnějšími faktry, například ptenciální dpad: krádeže či ztráty věci, ztráty zaměstnání, narzení či adpce dítěte, zhršení zdravtníh stavu; phybu úrkvých sazeb a kurzů měn; a jiných změn na trhu. znalsti z blasti rizik a výnsů spjenými s alternativami k finančním prduktům, zejména spření v htvsti, investice v pdbě nákupu nemvitsti, hspdářských zvířat či zlata; a půjčvání si d neficiálních pskytvatelů úvěrů (tzv. lichvářů ). 68. Příkladem tematickéh kruhu rizik a výns je níže uvedená testvá úlha Pjištění mtcyklu v příkladu 3. 18

19 Příklad 3 POJIŠTĚNÍ MOTOCYKLU Vlni měl Standa svji mtrku pjištěnu u Mtpjišťvny. Pjištění kryl škdu způsbenu nehdu neb krádeží mtrky. Otázka 3: POJIŠTĚNÍ MOTOCYKLU Lets chce Standa pjistku u Mtpjišťvny prdlužit, ale d lňska dšl v jeh živtě k některým změnám. Jak mhu jedntlivé událsti v tabulce vlivnit cenu pjištění Standvy mtrky v letšním rce? V každém řádku zakružkuj Zvýší cenu, Sníží cenu neb Nevlivní cenu. Událst Standa vyměnil svji staru mtrku za mnhem silnější mtrku. Standa přelakval svji mtrku jinu barvu. Standa vlni zavinil dvě dpravní nehdy. Jak může událst vlivnit cenu Standvy pjistky? Zvýší cenu / Sníží cenu / Nevlivní cenu Zvýší cenu / Sníží cenu / Nevlivní cenu Zvýší cenu / Sníží cenu / Nevlivní cenu 69. Testvá úlha Pjištění mtcyklu spadá d tematické kategrie rizik a výns, prtže pjištění je prduktem určeným k chraně jedntlivce před riziky a finančními ztrátami, které by jinak musel nést. Úlha je zaměřena na przumění, že čím vyšší je rizik vzhledem k nějaké měřitelné veličině, tím vyšší bude cena pjistné chrany. Plvina žáků v rámci piltníh šetření získala z tét úlhy plný pčet bdů, nebť správně značila první a třetí faktr jak ty, které pvedu ke zvýšení pjistnéh, zatímc druhý nebude mít na pjistné žádný dpad. 70. Dalším příkladem úlhy z tematické kategrie rizik a výns je příklad čísl 6 Akcie, který věřuje, zda jsu žáci seznámeni s tím, jak funguje ptenciálně rizikvá investice. Finanční prstředí 71. Tent tematický kruh se zabývá charakterem světa financí. Patří sem znalsti práv a pvinnstí sptřebitelů na finančním trhu i v širším prstředí financí, a tím pádem i finančních smluv. 19

20 Relevantními tématy jsu i zdrje infrmací a právní předpisy. V širším smyslu zahrnuje finanční prstředí také przumění důsledkům změn v eknmických pdmínkách a ve veřejné (státní) plitice, jak jsu změny v úrkvých sazbách, inflaci, zdanění či v sciálních dávkách. Úlhy v tmt tematickém kruhu zahrnují: znalst práv a pvinnstí a schpnst aplikvat je, tedy zda žáci rzumí, že kupující i prdávající mají svá práva, například práv na sjednání nápravy; rzumí, že kupující i prdávající mají pvinnsti, například: sptřebitelé či investři uvádějí přesné infrmace, když žádají pskytnutí finančníh prduktu; pskytvatelé finančních prduktů zveřejňují všechny věcné infrmace; a sptřebitelé či investři si jsu vědmi důsledků, které mhu nastat, když některá ze stran neddrží výše uvedené; a rzliší důležitst právních dkumentů pskytnutých v suvislsti s přízením finančníh prduktu či služby, vč. důležitsti těmt dkumentů rzumět. znalst a przumění finančnímu prstředí, vč.: identifikace důvěryhdných pskytvatelů prduktů a služeb, na které se vztahuje určitá míra chrany daná zákny; identifikace, kam se brátit s žádstí radu při výběru finančních prduktů či pmc v suvislsti s financemi becně; a pvědmí finanční kriminalitě, například schpnst identifikvat krádež či pdvdný , vč. znalsti adekvátních patření, kterými se lze chránit. znalst a przumění hledně dpadu finančních rzhdnutí na druhé, knkrétně przumění, že jedinci mají mžnsti vlby mezi výdaji a spřením a každé rzhdnutí má své důsledky jak na jedince, tak splečnst; a przumění tmu, jak sbní finanční zvyklsti, knkrétní jednání či rzhdnutí mhu mít dpad na jedince či splečnst, a t jak na úrvni kmunity, celé země či na mezinárdni úrvni. znalst vlivu eknmických a externích faktrů zahrnující pvědmí eknmickém prstředí a przumění vlivu změn státní plitiky, například refrem financvání rekvalifikačních kurzů; przumění tmu, jak schpnst budvat bhatství či přístup k úvěru závisí na eknmických faktrech, jakými jsu úrkvá sazba, inflace či hdncení bnity dlužníka; a przumění tmu, že řada externích faktrů, jak například reklama či tlak vrstevníků, mhu vlivnit vlastní finanční rzhdnutí. Úlha Chyba v bance v příkladu 4 je příkladem testvé úlhy z tematické blasti finanční prstředí, knkrétně z blasti finanční kriminality. 20

21 Příklad 4 David má účet u Tlbanky. Obdrží tent . Vážený kliente Tlbanky, CHYBA V BANCE na serveru Tlbanky dšl k chybě a Vaše internetvé přihlašvací údaje se ztratily. V důsledku th nemáte přístup k internetvému bankvnictví. Nejzávažnější je, že Váš účet již není zabezpečen. Pr bnvení přístupu klikněte prsím na následující dkaz a pstupujte dále pdle pkynů. Budete pžádán zadání svých přihlašvacích údajů. https://tlbanka.cm/ Tlbanka Otázka 4: CHYBA V BANCE Kteru radu by se David měl řídit? V každém řádku zakružkuj An neb Ne. Rada Odpvědět na a pskytnut své přihlašvací údaje. Měl by se David tut radu řídit? An / Ne Odpvědět na a pžádat další infrmace. An / Ne Kntaktvat banku, aby mu pskytla tmt u infrmace. Jestliže je dkaz stejný jak internetvá adresa banky, kliknut na něj a pstupvat pdle pkynů. An / Ne An / Ne 21

22 72. Internetvé bankvnictví je sučástí širšíh finančníh prstředí, ve kterém se budu žáci velmi pravděpdbně phybvat, a t buď nyní, aneb v blízké buducnsti. V tmt prstředí mhu být vystaveni riziku finančních pdvdů. Úlha Chyba v bance věřuje, zda žáci vědí, jaké patření přijmut, knkrétně jak by správně reagvali, kdyby bdrželi pdvdný . Musí vyhdntit nabídnuté mžnsti a rzpznat, že druhá nabídnutá rada je tu jedinu správnu. V piltním věření získal více jak 40 % žáků plný pčet bdů, nebť dpvěděli Ne, An a Ne v tmt přadí. Prcesy 73. Kategrie prcesů se vztahují ke kgnitivním prcesům. Pužívají se k tmu, aby ppsaly schpnst žáků rzeznat a správně pužívat kncepty, které se týkají zkumané blasti, a t, zda jsu žáci schpni danému prblému przumět, analyzvat jej, vyhdntit a navrhnut řešení. Pr účely hdncení finanční gramtnsti v šetření PISA byly vymezeny celkem čtyři kategrie prcesů: identifikace finančních infrmací, analyzvání infrmací ve finančním kntextu, vyhdncvání finančních záležitstí a uplatnění svých finančních znalstí a przumění. Přestže pdbné výrazy, které zde byly pužity, lze nalézt v Blmvě taxnmii (Blm, 1956), je zde jeden důležitý rzdíl: prcesy vyjadřující finanční gramtnst nepředstavují hierarchii dvednstí, nýbrž jsu paralelními základními kgnitivními přístupy, které by měl finančně gramtný člvěk vládat. Přadí, v jakém jsu zde tyt prcesy představeny, se dvíjí d typickéh sledu myšlenkvých prcesů a činnstí a nejsu tedy řazeny dle btížnsti či prblematičnsti pr řešitele. Zárveň se předpkládá, že finanční uvažvání, rzhdvání a jednání jsu většinu závislé na mnžství vzájemně se vlivňujících prcesů, které jsu v tét části ppsány. Pr účely testvání je každá úlha přiřazena k vybranému prcesu, který je pvažván za nejdůležitější pr její správné zdpvězení. Identifikace finančních infrmací 74. Tent prces prbíhá, když jedinec vyhledává a získává zdrje finančních infrmací, neb když pznává či psuzuje, naklik jsu tyt zdrje relevantní. V šetření PISA 2012 jsu infrmace pskytvány v pdbě tištěnéh textu, jak jsu smluvy, inzeráty, grafy, tabulky, frmuláře a instrukce. V typické úlze jsu žáci vyzváni, aby rzpznali základní údaje na faktuře či na ptvrzení platby neb aby dkázali z bankvníh výpisu zjistit stav účtu. Těžší úlha by pak mhla vyžadvat vyhledávání infrmací ve smluvě napsané slžitějším právním jazykem, například s cílem najít infrmaci vysvětlující důsledek prdlení ve splácení dluhu. Tat kategrie kgnitivních prcesů se také uplatňuje v úlhách, které vyžadují rientaci ve finanční terminlgii, např. aby žáci pznali, že inflace je pjem, který se užívá pr situaci, kdy stupají ceny v čase. 75. Příklad 5 Výplatní páska představuje testvu úlhu zaměřenu na identifikaci a interpretaci finančních infrmací. 22

23 Příklad 5 VÝPLATNÍ PÁSKA Každý měsíc přijde Janě na její bankvní účet výplata. Takt vypadá její výplatní páska za červenec. JMÉNO ZAMĚSTNANCE: Jana Občanvá Pracvní zařazení: Manažerka Obdbí Hrubá mzda Srážky Čistá mzda tlarů 300 tlarů tlarů Hrubá mzda za letšní rk celkem tlarů Otázka 5: VÝPLATNÍ PÁSKA Klik peněz pslal Janě zaměstnavatel na její bankvní účet ? A 300 tlarů B tlarů C tlarů D tlarů 76. Žáci jsu v testvé úlze Výplatní páska pžádáni, aby identifikvali finanční infrmace na jednduché výplatní pásce. Správnu dpvěď tlarů - zvlila v piltním šetření více jak plvina respndentů. Analyzvání infrmací ve finančních suvislstech 77. Tent prces v sbě zahrnuje celu řadu kgnitivních činnstí, které prbíhají ve finančních suvislstech, vč. vysvětlvání, prvnávání a pměřvání, syntézu více infrmací a usuzvání z infrmací, které jsu k dispzici. Ve své pdstatě zahrnuje rzpznávání něčeh, c není evidentní - rzeznání předpkladů, které stjí v pzadí, či dvzení dpadů nějaké záležitsti ve finančním kntextu. Úlhy mhu například vyžadvat prvnání pdmínek různých smluv s mbilními perátry neb przkumání inzerátu peněžní půjčky (zda může bsahvat skryté pdmínky). Dalším úlhu z tét kategrie prcesů je příklad 6 Akcie. 23

24 Příklad 6 AKCIE Graf ukazuje, jak se vyvíjela cena jedné akcie firmy Majlant během 12 měsíců. Cena akcie Majlant Cena (tlary) VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V Čas (měsíce) Otázka 6: AKCIE Která tvrzení týkající se grafu jsu pravdivá? V každém řádku zakružkuj Pravdivé neb Nepravdivé. Tvrzení Je tvrzení pravdivé neb nepravdivé? Nejlepší měsíc k nákupu akcií byl září. Pravdivé / Nepravdivé Cena za akcii se během rku zvýšila asi 50 %. Pravdivé / Nepravdivé 24

25 78. Tat testvá úlha se skládá ze dvu částí a vyžaduje d žáků analyzvat infrmace ve finančním kntextu, knkrétně z grafu vývje investičníh prduktu (akcie firmy). Graf ukazuje vývj ceny akcie v průběhu jednh rku. První část tázky věřuje, zda žák rzumí tmu, že akcie by měla být kupena v dbě, kdy je její cena nízká (v příkladu č. 6 je t měsíc září). Druhá část tázky je pak zaměřena na t, zda žák správně identifikuje růst ceny akcie a vypčítá prcentuální změnu v čase. Mírně nadplviční většina respndentů v piltním šetření zdpvěděla správně bě části úlhy, tedy zvlila Pravdivé u první části tvrzení a Nepravdivé u druhé. Vyhdncvání finančních záležitstí 79. Tent prces se zaměřuje na rzeznání či frmulaci finančních důvdnění a vysvětlení, přičemž žáci využijí svých finančních znalstí a przumění v zadaných suvislstech. T zahrnuje takvé kgnitivní činnsti, jak je vysvětlvání, psuzvání a zbecňvání. Při tmt prcesu je vyžadván kritické myšlení, kdy žáci musejí uplatnit své znalsti, lgické usuzvání a psuzvání hdnvěrnsti, aby si dvdili smysl a utvřili si názr na daný prblém z blasti financí. Infrmace, které jsu ptřebné k vyřešení danéh prblému, mhu být zčásti pskytnuty v úvdním mtivačním textu k dané úlze, žáci si však budu muset prpjit tut infrmaci s předchzími finančními znalstmi a vědmstmi. V případě šetření PISA byl záměrem, aby všechny infrmace, které jsu třeba k przumění danému prblému, byly v rzsahu dpvídajícímu zkušenstem patnáctiletých žáků. Braly se v úvahu jak přímé zkušensti, tak také situace, které si mhu žáci snadn představit a pchpit je. Například se předpkládá, že patnáctiletí se již pravděpdbně budu schpni vcítit d situace, kdy tuží p něčem, c nemusejí nutně mít (např. nvý hudební přehrávač). V úlze, která by se dvíjela d tht scénáře, mhu být žáci tázáni, jaké faktry je třeba vzít v ptaz při zvažvání, zda je tat kupě v knkrétní finanční situaci výhdná, neb by se měla za daných finančních klnstí dlžit. 80. Následující příklad 7 Na trhu (2) je pstaven na stejném mtivačním textu jak příklad č. 1 v tmt dkumentu. Tentkrát se d žáků čekává, že vyhdntí infrmaci na základě dřívějších znalstí. 25

26 Příklad 7 OTÁZKA 7: NA TRHU Kupit bedýnku rajčat může být pr někh špatné finanční rzhdnutí. Vysvětli prč Smysl tét testvé úlhy spčívá v przumění tmu, že nákup ve velkém může být pr některé lidi plýtváním, aneb si jej někteří nemhu v krátkém čase dvlit. Žáci vyhdncují danu finanční záležitst v knkrétní situaci a získají plný pčet bdů v případě, že dvedu vysvětlit, že nákup více rajčat za nižší cenu za kilgram nemusí být vždy dbré finanční rzhdnutí. Následující příklady dpvědí zahrnující zmínku plýtvání by získaly plný pčet bdů: Rajčata se mhu zkazit, než je člvěk stačí všechny sníst. Prtže 10 kg rajčat mžná každý nesptřebuje. 82. Jiný typ dpvědi, který si pět zaslužil plný pčet bdů, dkazval na t, že jedinec si nemůže vždy dvlit nakupvat ve velkém: Člvěk musí zaplatit 22 tlarů (a ne 2,75 neb 5,50 za 1 neb 2 kg) a třeba nemůže utratit tlik peněz. Člvěk se mžná bude muset bejít bez něčeh jinéh, c ptřebuje, aby si mhl kupit bedýnku rajčat. 83. V piltním šetření získal více jak 80 % respndentů plný pčet bdů za výše uvedenu testvu úlhu, přičemž ve svých dpvědích dkazvali buď na plýtvání, aneb na nemžnst si tak velký nákup dvlit. 84. Příklad 8 Nvá nabídka - je ukázku nárčnější testvé úlhy, která pět spadá d kategrie vyhdncvání finančních záležitstí: 26

27 Příklad 8 NOVÁ NABÍDKA Paní Jnášvá si půjčila tlarů d První Tlarské. Půjčka má rční úrkvu sazbu 15 %. Každý měsíc splácí 150 tlarů. P rce dluží paní Jnášvá ještě tlarů. Jiná finanční splečnst s názvem Nejtlar nabízí paní Jnášvé půjčku tlarů s rční úrkvu sazbu 13 %. Splátky jsu také 150 tlarů měsíčně. Otázka 8: NOVÁ NABÍDKA Jaký je jeden mžný negativní finanční důsledek pr paní Jnášvu, když přijme půjčku d Nejtlaru? Testvá úlha Nvá nabídka vyžaduje d žáků, aby přemýšleli důsledcích změny pdmínek úvěru a tyt důsledky také vyhdntili. Tent kntext bude nejspíš méně vlastní patnáctiletým žákům než kntext úlhy Na trhu. V případě úlhy Nvá nabídka jsu veškeré ptřebné infrmace k dispzici již v zadání, nicméně k získání bdů musí žáci identifikvat, které jsu relevantní, a přemýšlet důsledcích knkrétníh rzhdnutí. Existuje řada typů dpvědí, které získaly plný pčet bdů. V piltním šetření byla nejčastější dpvědí s plným pčtem bdů tat: Pan Jnes by měl větší dluh. Stejně přijatelné dpvědi byly ty, které dkazvaly na specifické pdmínky úvěru, např. že suma placených úrků (za celu dbu splácení úvěru) bude vyšší, že úvěr bude splácen delší dbu neb že se změnu pskytvatele úvěru mhu být spjeny různé pplatky. 86. Těsně nad 40 % žáků získal v piltním šetření za tut úlhu bd. 87. Třetím příkladem testvé úlhy zaměřené na kategrii prcesů hdncení je příklad č. 2 Naléhavé výdaje, kdy měli žáci uvést věrhdné zdůvdnění ve finančním kntextu, knkrétně vybrat ty výdaje, které je nutné ihned vyřešit. Uplatnění finančních znalstí a przumění 88. Čtvrtý prces dstal název pdle samtné definice finanční gramtnsti: k uplatnění těcht [finančních] znalstí a vědmstí. Sustředí se na efektivní jednání v prstředí financí, a t prstřednictvím uplatňvání znalstí finančních prduktů a suvislstí a také prstřednictvím przumění finančním knceptům. Tent prces je sledván v úlhách, které 27

28 vyžadují prvádění výpčtů a řešení prblémů, při kterých je čast třeba přihlédnut k více klnstem. Příkladem takvé úlhy je výpčet úrků z půjčky p dbu dvu let. Dále je tent prces bsažen v úlhách, ve kterých je třeba przkumat relevanci dsud nabytých znalstí v určitém kntextu. V úlze může být například žák vyzván k tmu, aby zjistil, zda klesne či stupne kupní síla v čase, když se ceny mění v určeném pměru. V tmt případě je třeba, aby žáci uplatnili své znalsti inflaci 89. Následující příklad 9 Peníze na cestvání spadá d kategrie prcesů uplatnění finančních znalstí a przumění Příklad 9 PENÍZE NA CESTOVÁNÍ Nataša pracuje každý týden 3 večery v restauraci. Každý večer dpracuje 4 hdiny a vydělá si 10 tlarů za hdinu. K tmu dstane Nataša každý týden 80 tlarů na sprpitném. Nataša ušetří přesně plvinu všech peněz, které každý týden vydělá. Otázka 9: PENÍZE NA CESTOVÁNÍ Nataša chce našetřit 600 tlarů na prázdniny. Klik týdnů jí bude trvat, než našetří 600 tlarů? Pčet týdnů:... 28

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1

AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 AKČNÍ PLÁN SPLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY 4.1 Úvd Předběžné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 1 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti

Žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu prevence HIV/AIDS pro rok 2010 A. obecná část Žádosti Pdací razítk MZ ČR/ Č.j.: Identif. Čísl prjektu: Žádst pskytnutí státní dtace na realizaci prjektu prevence HIV/AIDS pr rk 2010 A. becná část Žádsti Základní infrmace prjektu a dtačním titulu Název pskytvatele

Více

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování Buňka ARC Pmc při řešení knfliktů a bji prti btěžvání Jarmila LOOKS a Julien PERRIARD, pracvníci dpvědní za buňku ARC ASCCRE, CZ delegace, 19. května 2011 Vývj situace v Lausanne 1995 : Zalžení Skupiny

Více

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více