Přehled zpráv

Transkript

1 Přehled zpráv MÚ Česká Lípa Českolipský deník KŘIŽOVATKA VE SPLAVECH SE KVŮLI BEZPEČNOSTI ZMĚNÍ Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa Leon a Ota. Jejich životy skončily v Lípě Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (mip) Pošta v Lípě zachytila další podezřelou obálku Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (ava) Před 70 lety vyšel z tábora Schwarzheide pochod smrti Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa Před 70 lety vyšel z tábora Schwarzheide pochod smrti Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK Majiteli baru chybí peníze z loterie, město žádá o výjimku a nabízí dar Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (ava) Malujte obrázky a vyhrajte výlet do obory ve Skalici, vyzývají v Boru děti Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (ava) Litoměřický deník Výluka kvůli opravám mostů potrvá 3 měsíce Litoměřický deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa VERONIKA UDATNÁ Mladá fronta DNES Esesáci hnali lesem ruské zajatce. Jaké tajemství vydá největší masový hrob? Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Tomáš Lánský NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 1

2 MÚ Česká Lípa Českolipský deník KŘIŽOVATKA VE SPLAVECH SE KVŮLI BEZPEČNOSTI ZMĚNÍ Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa Foto popis DO KONCE DUBNA by měla zásadní proměnou projít křižovatka u vjezdu do Starých Splavů u Doks. Cílem úpravy je zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy. Kvůli tomu je částečně uzavřený hlavní tah mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Foto autor Foto: Deník / Adéla Vachtová Leon a Ota. Jejich životy skončily v Lípě Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa Česká Lípa Bylo jim 28 a 21 let. Jejich mladé životy se po těžko představitelném utrpení skončily v České Lípě. Leon Kominík a Ota Frankenbusch, dvě českolipské oběti pochodu smrti ze Swarzheide. Kominík byl synem známého pražského uzenáře z Václavského náměstí, byl velkým univerzálním sportovcem, před válkou reprezentoval pražský židovský klub Hagibor. Podle svědectví byl na nákladní vůz, který odvezl mrtvé do lesa v Sosnové naložen ještě zaživa, jen zcela vyčerpaný a zesláblý. Otu Frankenbusche, rodáka z Peruce na Lounsku, kde jeho otec míval obchod s látkami, Němci zastřelili ještě ve vlaku, kousek před Českou Lípou. Svědectví o jeho smrti podal jeho spoluvězeň František Kraus. Tenbyl v roce 2004 jedním ze vzácných hostů, kteří se v České Lípě účastnili odhalení nového pietního místa pro oběti pochodu smrti v areálu ZŠ Špičák. František Kraus zemřel v loňském roce. Foto popis Pošta v Lípě zachytila další podezřelou obálku Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ava) MÚ Česká Lípa Česká Lípa Schránka na dopisy s nedoručitelnou poštou ukrývala podezřelou obálku, kterou včera před 17. hodinou zachytily pracovnice hlavní pošty na českolipském náměstí. Hasiči a policisté kvůli zajištění bezpečnosti uzavřeli vchod na poštu i prostranství před budovou. Deníku to řekl mluvčí policie Petr Kmínek. Na místo odpoledne vyjeli profesionální i dobrovolní hasiči z České Lípy a také protichemická jednotka z Liberce. Na místě byla vytyčená nebezpečná zóna, hasiči zasahovali za nejvyšších bezpečnostních opatřeních, obálku zajistili a uzavřeli do několika obalů. Následovala dekontaminace zasahujících hasičů, popsala Zdeňka Štrauchová, krajská mluvčí hasičů. Obsah obálky budou dál zkoumat odborníci Státního ústavu chemické, jaderné a biologické ochrany v Příbrami. Jak dále uvedla Štrauchová, jde v podstatě o obdobnou událost, jako se v České Lípě odehrála na podzim loňského roku. I nyní na poštu dorazila obálka, u které se předpokládala přítomnost neznámé látky, dodala mluvčí hasičů. V obálce, kterou hasiči zajistili loni v listopadu, se nakonec přítomnost žádné nebezpečné látky neprokázala. Foto popis NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 2

3 Před 70 lety vyšel z tábora Schwarzheide pochod smrti Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa Česká Lípa Přes Českou Lípu jich prošlo několik, ale jen o jediném z nich dnes historici vědí podrobnosti a znají i jména některých obětí. Pochod smrti z tábora Schwarzheide patří mezi tragédie, které výrazně poznamenaly poslední dny druhé světové války na Českolipsku...3 Před 70 lety vyšel z tábora Schwarzheide pochod smrti Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa 18. dubna 1945 začal jeden z nejdelších hladových pochodů, zasáhl i na Českolipsko Česká Lípa Přes Českou Lípu jich prošlo několik, ale jen o jediném z nich dnes historici vědí podrobnosti a znají i jména některých obětí. Pochod smrti z tábora Schwarzheide u Drážďan patří mezi tragédie, které výrazně poznamenaly poslední dny druhé světové války na Českolipsku, a je dokladem toho, k jak obrovským přesunům obyvatelstva na jaře 1945 docházelo. Pochod smrti z tábora Schwarzheide začal 18. dubna 1945, na den přesně před 70 lety. Příběh celé tragédie se ale začal odvíjet ještě dříve. Začátkem této tragické události byl 3. červenec 1944, kdy bylo do Saska, severně od Drážďan, dopraveno téměř tisíc mladých českých vězňů židovského původu z Osvětimi Březinky, popsal ve své stati o pochodu smrti ze Schwarzheide českolipský historik Ladislav Smejkal. Pracovat tu měli v továrně BRABAG na výrobu pohonných hmot pro německou armádu. Závod byl poničen a bylo třeba ho namáhavě udržovat v provozu. Přisunuti sem byli i vězni z dalších míst. Jenže v dubnu 1945 se sovětská vojska přiblížila k Berlínu a 16. dubna 1945 začala bitva o Berlín. Pod tlakem informací od Berlína a obav z průniku Sovětů k Drážďanům začali Němci tábor Schwarzheide evakuovat. Slabé jedince poslali do Sachsenhausenu ke zplynování (mnozí z nich si díky tomu zachránili život, protože Němcům na konci války docházel plyn), dalších asi 600 vězňů se 18. dubna kolem 5. hodiny ránovydalonapochod,kterýměl skončit až v Terezíně. Dvě části: židovská a nežidovská Mezi větším množstvím Čechů byli také Rakušané, Ukrajinci, Francouzi, Němci, Holanďané a Poláci. Mířil směrem na Bischofswerdu a Neustadt. Během pochodu došlo k řadě případu zastřelení vězňů dozorci z doprovodného oddílu, uvedl Ladislav Smejkal. Krátce před 5. květnem byla kolonavězňůrozdělenanadvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky a skončila 9. května u Skalice, kde byla objevena sovětskou armádou. Vysílení Židé byli na nákladních vagonech převezeni do České Lípy a zde bylo vyneseno z vozů dalších 17 mrtvých, kteří byli podnikovým nákladním autem Vagónky převezeni do lesa u Sosnové, kde byli zakopáni. Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral. Mrtví od Sosnové byli přeneseni na Nový židovský hřbitov v České Lípě a zde byli pochováni 10. října Po zrušení tohoto hřbitova jejich hroby zanikly. Na místě původního pozemku u ZŠ Špičák byl v roce 2004 zřízen památník k uctění pochodu Schwarzheide. Jeho odhalení přihlíželi v České Lípě přeživší účastníci pochodu, vrchní zemský rabín Karol Sidon i tehdejší velvyslanec Izraele. Článek vznikl s využitím materiálu Pochod Schwarzheide českolipského historika Mgr. Ladislava Smejkala. Hrob ve Skalici Na hřbitově ve Skalici u České Lípy je pohřbený francouzský zajatec Eugene Veuillet, který tu zemřel pravděpodobně 10. května 1945 ve svých 45 letech coby účastník nežidovské větve pochodu smrti ze NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 3

4 Schwarzheide. Totožnost pochovaného vězně se podařilo v roce 2013 potvrdit Josefu Doškářovi z Nového Boru. Posledních 40 let se o hrob s velkou úctou starají manželé Jarmila a Karel Patočovi ze Skalice. Před dvěma lety nechali na vlastní náklady vyrobit novou náhrobní desku. Jízda se vydá po stopách smrti Právě dnes, v den výročí začátku pochodu smrti ze Schwarzheide, organizují němečtí antifašisté pietní jízdu ve stopách pochodu ze Schwarzheide do Hinterhermsdorfu. Společně s nimi vyrazí i Češi, kteří z Hinterhermsdorfu pojedou dál na Varnsdorf, Bor, Skalici, Č. Lípu, Litoměřice a dojedou až do Terezína. Foto popis RUŠTÍ ZAJATCI na kolejích českolipského nádraží. Foto autor Foto: VMG Majiteli baru chybí peníze z loterie, město žádá o výjimku a nabízí dar KRÁTKÉ ZPRÁVY Z ČESKOLIPSKA Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa Nový Bor Zastupitelé města Nový Bor na svém veřejném zasedání tuto středu po několika letech znovu otevřou téma veřejné vyhlášky z roku 2011, která zakazuje provozování sázkových her, loterií i jiných podobných her. Nutí jektomužádost provozovatele jednoho z místních barů, který chce, aby radnice vyhlášku upravila. Žádá o časové omezení loterií a jiných podobných her a odvolává se přitom na obecně závazné vyhlášky jiných měst, kde tuto regulaci mají. Jako důvody k povolení uvádí ekonomické hledisko a případný sponzorský dar městu. Obecně závaznou vyhlášku o zákazu loterie schválili novoborští zastupitelé jednohlasně v roce 2011, oficiálně platí od ledna Malujte obrázky a vyhrajte výlet do obory ve Skalici, vyzývají v Boru děti Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ava) MÚ Česká Lípa NovýBor Výlet do obory ve Skaliciu České Lípy i věcné ceny. To vše mohou získat děti z novoborských mateřských a základních škol, které uspějí ve výtvarné soutěži vyhlášené odborem životního prostředí Městského úřadu v Novém Boru. Úkolem dětí je výtvarně ztvárnit téma myslivec, podmínkou účasti je odevzdat obrázky nejdéle do čtvrtka 30. dubna. Věcné ceny získají autoři vítězných obrázků. Litoměřický deník Výluka kvůli opravám mostů potrvá 3 měsíce Litoměřický deník str. 1 Titulní strana VERONIKA UDATNÁ MÚ Česká Lípa Lovosice, Litoměřice Zakázku na rekonstrukci železničních mostů včetně toho přes Labe v úseku Lovosice Žalhostice na trati Lovosice Česká Lípa vyhrálo sdružení firem SMP CZ, Chládek & Tintěra, Bilfinger MCE Slaný a HABAU. Cestujících se práce významně dotknou. Vlaky v úseku nepojedou tři měsíce, a to od 1. srpna do 29. října. Rekonstrukce v sobě zahrnuje opravy celkem devíti mostních konstrukcí včetně největšího mostu přes řeku. Hlavním cílem stavby je zvýšení traťové rychlosti ze současných 50 km/h až na 80, případně 90 km/h. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 4

5 Sdružení firem ve výběrovém řízení zvítězilo s nejnižší nabídnutou cenou ve výši 287 milionů korun. Práce mají být podle smlouvy dokončené do 11 měsíců od jejich zahájení. Foto popis Mladá fronta DNES Esesáci hnali lesem ruské zajatce. Jaké tajemství vydá největší masový hrob? Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Liberecký Tomáš Lánský MÚ Česká Lípa 70 let od konce nejhorší války v dějinách Největší masový hrob na Českolipsku se nachází v lese u Dolní Libchavy. Až 70 let po konci války se začalo mluvit o tajemstvích, které jej obestírají a otevřela se otázka exhumace mrtvých. ČESKÁ LÍPA Je jaro Do konce války zbývají necelé dva týdny. Američané jsou v Aši, Rudá armáda ostřeluje Brno a v Říši se schyluje k bitvě o Berlín. Jen Sudety jsou stále baštou umírající hnědé diktatury. Lesem kolem vesnice Nieder Liebich (dnes Dolní Libchava) prostupují směrem k Děčínu skupiny ruských zajatců. Popohánějí je nervózní esesáci, členové německé lidové domobrany a motoristický sbor. Za jedním z takových pochodů zůstává na místě 39 mrtvých, kteří jsou narychlo pohřbeni v lese. Připomíná je malá kamenná deska. Ruský hrob v Dolní Libchavě je podle historiků největší masový hrob na Českolipsku. Někdy mezi 20. a 26. dubnem 1945 v něm skončilo 39 ruských zajatců, které Němci hnali před postupující frontou a kteří zemřeli na tyfus. O hrobu ale téměř nikdo neví a donedávna byl prakticky zapomenutý. Nachází se totiž uprostřed lesů v bažinatém terénu. Náhodný turista prakticky nemá šanci jej vypátrat. Sám jsem měl problém ho najít a několikrát jsem se tam málem ztratil, potvrzuje novoborský badatel Josef Doškář, člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Doškář si vytyčil nelehký úkol zdokumentovat historii hrobu. Pátrání jej zavedlo až do Národního archivu v Praze, kde našel dokumenty z roku Je v nich uvedeno, že pochod se ubíral od Litoměřic přes Uštěk, Kravaře, Zahrádky, Českou Lípu, Dolní Libchavu, Stružnici, Benešov nad Ploučnicí k Děčínu. Denně zde procházelo až 350 ruských zajatců, celkem přibližně Z hlášení vyplývá, že během pochodu vypukla epidemie tyfu, na niž zemřelo 38 zajatců a jeden zajatec byl zastřelen, popisuje Josef Doškář. Mrtvé však nepochovali, ale nechali je šest dní ležet v domě čp. 16 v Dolní Libchavě. Na zahradě téhož domu je až potom pohřbili. Riziko vypuknutí epidemie tyfu ale přimělo Němce nechat těla vyhrabat a pohřbít daleko v obecním lese. Tuto nezáviděníhodnou práci dostali na starost členové dalšího pochodu smrti. Po válce byl občany Dolní Libchavy hrob důstojně upraven. V dalších letech byl ovšem zapomenut, chátral a nikdo se o něj nestaral, připomíná Doškář. Teprve v roce 2012 se po intervenci Zbyňka Cincibuse z Klubu českého pohraničí podařilo hrob zapsat do evidence válečných hrobů. Vedly mě k tomu stále sílící snahy o obnovu válečných hrobů Němců na našem území a ustavičné zveličování tragédie jejich odsunu. Když se mohou odhalovat pomníky na místech, kde zemřeli nacisté, proč by se nemohl zpřístupnit hrob ruských vojáků? ptá se Cincibus. Jak dále uvedl, mrtví by se měli časem exhumovat, což by umožnilo zodpovědět některé otázky, které 70 let starou událost obestírají. Dodnes třeba nevíme, proč takhle na konci války kamsi hnali zajatce. Takový rozkaz musel být v rozporu se zdravým rozumem. Vysvětluji si to jako akt zoufalství hroutícího se německého velení, které asi nevědělo, co dělat, zamýšlí se českolipský historik Ladislav Smejkal. Podle něj je rovněž diskutabilní fakt, že by 38 lidí zemřelo na tyfus. Tolik lidí nezemře přece naráz. Je v tom spousta otazníků, zdůrazňuje Smejkal. Ohledání ostatků by tak vyjasnilo, jestli někteří zajatci nebyli postříleni. Otázka exhumace mrtvých je ale jediná, ve které se zainteresovaní lidé dosud neshodnou. Já bych mrtvé nechal odpočívat, dodává Josef Doškář. Foto popis Jak to bylo před 70 lety? Novoborský badatel Josef Doškář nechal k masovému hrobu uprostřed lesů instalovat informační tabuli popisující okolnosti jeho vzniku. Foto autor Foto: Tomáš Lánský, MAFRA NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 5

6 Foto popis Mramorová deska z roku 1946 je jedinou další připomínkou mrtvých válečných zajatců v lesích u Dolní Libchavy. Foto autor Foto: Josef Doškář O autorovi Tomáš Lánský, redaktor MF DNES Regionální mutace Mladá fronta DNES - liberecký kraj NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 6