Klíová slova: projektování výrobních systém, generel závodu, logistika, územní plánování, strategické plánování

Transkript

1 Lokalizace prmyslových investic doc. Ing. Vladimír Duchek, Ph.D. Referát pináší informace o píprav a realizaci prmyslových zón v plzeském regionu. Srovnáním výsledk rzných projekt v souvislosti s regionální hospodáskou strategií poukazuje na ovlivnní prmyslových investic vnjším právním a ekonomickým prostedím. Na sklad zkušeností úspšné spolupráce veejného a soukromého sektoru zobecuje poznatky použitelné pro technologické projektanty, v oblasti návrh situování investic, generel podnik a vnjšího dopravního pipojení. Navrhování generelu prmyslové zóny je pojednáno v širších vazbách s místní legislativou, územním plánováním a sociálními souvislostmi. Klíová slova: projektování výrobních systém, generel závodu, logistika, územní plánování, strategické plánování This paper brings information about preparing and realization industrial zones in Plze region. It showes influence of external law and economic seting on industrial investments. This influence is described by the way of comparing of results difrent industrial zones projects. Base on experience succesfull public private partnership is generalized knowledge for technology planers, in general plant layouts, localization of industrial investments and material handling general plan. Designing of industrial zones is described on wider conections with local legislation, territorial plan and socilal kontext. Keywords: Production system planing, plant layout, logistic, teritoria planing, strategic planing

2 1. Úvod Cílem referátu je pedstavit pípadovou studii realizace dlouhodobé regionální hospodáské strategie. Na souboru projekt prmyslových zón popisuje metody strategického plánování a aplikace metod prmyslového inženýrství. Projekty jsou popsány na technicko - ekonomických principech, ale též v širších spoleenských souvislostech. 2. Lokalizace investic Hierarchické lenní úrovní výrobního systému ve smyslu metodiky digitálního podniku pináší obr.. 1. Z obrázku je patrné, že významným Obr. 1: Hierarchie výrobního systému výstupem projektových prací jsou strategická rozhodnutí o vztazích a spojeních uvnit ekonomických sítí a dále otázky lokalizace investiních zámr na úrovni podniku. Pojem lokalizace v užším slova smyslu znamená umístní každého stroje a zaízení, nebo v hypertrofii pojmu lokalizaci investiního zámru (výbr staveništ). Je zetelné, že otázka lokalizace úzce souvisí s hospodáskou strategií. Hospodáská strategie v širším výkladu tohoto pojmu je projevem i dsledkem strategického plánování. Tento text poukazuje na dsledky strategického plánování pro prmyslovou praxi, nebo-li hledá souvislosti mezi strategickým plánováním a metodami prmyslového inženýrství. 3. Plzeský region jako píklad V této logice je dále podán obraz vzniku, vývoje a realizace rozsáhlého výrobního regionálního technicko-ekonomického prostoru. Jde o pípadovou studii vzniku prmyslové zóny v hospodáských, historických a sociálních souvislostech. Podstatným pro pochopení vzniku popisovaného prmyslového prostoru je propojení veejných a privátních aktivit (public private partnership). Obrázek. 2 ukazuje lokalizaci hodnocených prmyslových zón. 3.1 Geografická a urbanistická východiska rozvojového potenciálu Pro Plzeský kraj (PK) je typický vysoký poet malých sídel s nerovnomrným rozmístním, Obr. 2: Lokalizace hodnocených prmyslových zón chybí zde msta stední velikosti, struktura sídel je v porovnání s R atypická. Plze svými funkcemi prakticky ovlivuje celé území kraje, zejména však centrální oblasti okres Plze-jih, Plze-sever a Rokycany. Hlavní rozvojovou osu pedstavuje historická trasa Praha-Plze-Norimberk. Tuto trasu respektuje dálniní tleso, spojující Plzeský kraj s Bavorskem a Prahou. Optimalizace železniní trati Plze - Stíbro v roce 2007 doplnilo tuto osu i o efektivní železniní spojení. Zásobování energiemi je dostatené. V regionu nejsou lokalizovány významné energetické zdroje. Sídla v kraji jsou na vysokém stupni plynofikace, což je podpoeno

3 vedením tranzitního plynovodu ze smru Ingolstadt a rozsáhlou sítí VTL rozvod. Elektrická energie je dostupná v území prostednictvím rozvoden Chrást (400kV) a Peštice (400 a 220 kv). 3.2 Územn plánovací dokumentace Stanoví urbanistickou koncepci, eší pípustné, nepípustné, pípadn podmínné funkní využití ploch, jejich uspoádání, uruje základní regulaci území. Stanoví limity využití území, reguluje funkní a prostorové uspoádání a hodnotí územn technické dsledky pipravovaných. Pitom výkresová ást územního plánu pesn definuje píslušné plochy a koridory, textová ást verbáln popisuje význam ploch a koridor. 3.3 Industriální zóna Borská pole Mstský industriální park Plze Borská pole byl založen mstskou s cílem podpoit potebnou diversifikaci, modernizaci a rozvoj hospodáské základny. Pro tento úel získalo msto Plze do svého majetku pozemky a další nemovitosti. Tab. 1: Píklady doporuených výrobních aktivit v MIZBP výroba elektrických stroj a spotebi výroba elektronických a telekomunikaních pístroj výroba pesných strojírenských stroj, nástroj a souástí výroba a montáž poíta a periferních zaízení výroba zdravotnických pístroj, zaízení a jejich souástí výroba automobil, dopravních prostedk a komponent Obr. 3: Výez územního plánu (MIZBP, BP západ) Zásady lokalizace investor v MIZBP pedstavují klíový strategický dokument. Cílem bylo vytvoit podmínky pro lokalizaci investor v perspektivních výrobních oborech. Lokalizované výrobní a další innosti mli mít povahu aktivit s nízkým podílem surovinových a energetických vstup v objemu finálního produktu s nízkým dopravním zatížením pro oblast. Veškeré innosti musely splovat z hlediska vliv na životní prostedí kritéria platných právních norem a pedpis v oblasti ekologie. Byly vyloueny investice v oborech tžké strojírenství, prvotní zpracování surovin (slévárny, chemický prmysl, papírenský prmysl, zpracování ropy) a výroba stavebních hmot. Zásady se staly nepominutelným doplkem místního právního prostedí, tedy územn plánovací dokumentace, a proto jsou významným regulativem investiních a následných projektových úvah o konkrétním prmyslovém využití zóny. Obrázek. 3 pináší výez územn plánovací dokumentace zóny MIZBP a BP západ. Investorem zóny MIZBP bylo msto Plze a prodejní cena u pozemk pro výrobní úely vycházela ze skutených náklad na zízení infrastruktury, zpravidla v cen cca 600,- K/m 2. Hodnocení: Prmyslová zóna Borská pole byla uzavena s kladnou bilancí cca 50 milion korun. Jde o jedinou mstskou industriální plochu v R, které se to podailo. Pozemky pod prmyslovými podniky jsou ve vlastnictví investor, silnice a sít si ponechalo ve vlastnictví msto. Mstské správ zstal závazek zajištní dopravní obslužnosti industriální zóny a provozování, infrastruktury. Náklady na obsluhu zóny vozidly PMDP, a.s. inily tis. V cenách r Duchek, V.: Od prmyslových zón k lokalizaci znalostní ekonomiky., Plze, ZU, 2009

4 Tab. 2: Základní technicko-ekonomické parametry projektu MIZ Borská pole Charakter projektu Industriální zóna Typ projektu veejné rozpoty Investor msto Plze Plocha mstské prmyslové zóny 125 ha Poet nových pracovních míst Investice do komunikací a technické infrastruktury - Statutární msto Plze 560 mil. K - kooperující privátní investoi 31 mil. K - dotace státu 76 mil. K - celkem 667 mil. K Investice lokalizovaných investor mil K poet lokalizovaných investor v prm. zón 43 Potenciál rozvoje prmyslové zóny celková výše investic lokalizovaných investor Hrubé náklady na 1 m2 prmyslové zóny mil. K 635 K 3.4 Synergie MIZBP a Borská pole západ CTP park Finanní úspch MIZBP podnítil zájem o pokraování výstavby západn od mstské zóny. Od roku 2006 byl západn od mstské zóny budován privátní projekt spolenosti CTP Inwest formou nájemních hal s kapacitou 85 tis. m 2. Pozemková držba v oblasti byla poátkem roku 2004 roztíštná, významný majetek drželo msto Plze. Ostatní soukromé vlastníky sjednotila spolenost Europäische Projektentwicklung, a.s. (EP a.s.). Postup pípravy a realizace projektu Borská pole západ teoreticky zajímavý. Pedstavuje píklad složitjšího partnerství veejného a privátního sektoru. Klíem k otevení prmyslové zóny byla smna pozemk mezi mstem Plzní a soukromými vlastníky (EP a.s.) v rozsahu cca 2,3 ha. Úpravou složitých vlastnických vztah v lokalit, pozemky pod budoucími veejnými infrastrukturními koridory pešly do veejného vlastnictví. EP a.s. zajistila scelení pozemk soukromých vlastník mimo tyto koridory za úelem realizace soukromých prmyslových investiních zámr. Zárove EP a.s. vybudovala pátení komunikace vetn infrastruktury na vlastní náklady a smluvn se zavázala k jejímu bezúplatnému pevodu do vlastnictví msta Plzn. Výsledkem spolupráce soukromého a veejného sektoru je rozšíení 120 ha MIZBP smrem na západ o dalších 32 hektar, 10 hal plus technologické centrum s kanceláemi, vše za 1,5 miliardy K, cca 2 tisíce pracovních míst Obr. 4: Smna pozemk mezi mstem Plze EP a.s. (klí k úspchu zóny BP) západ) mste

5 Tab.3: Technicko-ekonomické parametry projektu CTP park Borská pole západ Charakter projektu Industriální zóna Typ projektu Investor Plocha prmyslové zóny PPP CTP Invest 32 ha Poet nových pracovních míst 2000 Investice do komunikací a technické infrastruktury - CTP 65 mil. K - dotace státu 0 poet lokalizovaných nájemc v prm. zón 15 Investice lokalizovaných investor Potenciál rozvoje prmyslové zóny celkový oekávaný poet pracovních míst celková výše investic lokalizovaných investor Hrubé náklady na 1 m2 prmyslové zóny mil K 2000 (odborný odhad) mil. K(odborný odhad) 203 K 3.5 Regenerace prmyslového závodu ŠKODA Holding Prmyslová zóna Škoda je na rozdíl od pedchozích pípad píkladem revitalizace brownfieldu. Finanní zdroje 1. etapy byly státní dotace 250 milión korun zdroje Škody Holding 682 milión korun. Celková plocha areálu Škody Holding 183 hektar,plocha k regeneraci 165 hektar. Pro nové investory v rámci regenerace je pipraveno hektar pozemk, z toho až 300 tisíc tvereních metr výrobních ploch 3.6 Zmna hospodáské strategie Rok pinesl 2002 revizi hospodáské strategie definovanou kompetentní regionální autoritou. Typický problém limitující rozvoj výroby v regionu je nedostatek kvalifikované pracovní síly Tab.. 3: vývoj nezamstnanosti v regionu % Plze-msto 7,9 7,2 7,4 7,6 6,6 5,9 5,3 4,2 Plze-jih 5,3 4,6 5,0 5,2 4,8 4,8 4,3 3,7 Plze-sever 6,4 5,5 5,8 6,5 5,9 5,6 5,4 4,6 Pl. kraj 6,9 6,2 6,6 7,3 6,7 6,4 5,9 4,9 (viz tab.. 3). Postupný nárst potu obyvatel v Plzni je zpsoben pílivem zahraniních zamstnanc. Nábor a dovoz zahraniních dlník se stává sofistikovanou inností agentur. Vzhledem k poznání, že extenzivní metody rstu mají své meze byl schválen odklon od podpory výrobních investic k aktivitám s vysokou pidanou hodnotou a ke znalostní ekonomice. Schválený strategický plán ve své ekonomické ásti definuje strategii ekonomického rstu jako podporu investor, které charakterizuje transfer technologií, vlastní výzkum a vývoj a schopnost inovace. Zárove preferuje posílení investice v perspektivních oborech (strategické služby, biotechnologie, materiály a technologie jejich výroby). 3.7 Rozvojová zóna Jižní msto V kontextu strategického ízení regionální ekonomické konkurenceschopnosti je projekt Jižní msto píkladem zámru, který se vymyká ze sledované koncepce. Po dokonení prmyslové zóny MIZBP byla hledána další prmyslové rozvojové zóny. Na základ posouzení bylo území Litice - Radobyice vytipováno jako jedna z regionálních prmyslových rozvojových zón. Územní studie byla dokonena v prosinci 2007 a stala se podkladem pro stanovení princip rozvoje území 2. Studie provila funkního uspoádání 2 Kolaík, R.: Návrh urbanistického ešení území, RKAW s.r.o.,( vítzný urbanistický návrh.)

6 území, principy dopravního napojení a dopravní obsluhy území a podmiující technickou infrastrukturu. Tyto plochy navrhla soustedit do polohy podél dálnice D5 a silnice I/27. Všechny pozemky v ešeném území mají relativn komplikovanou vlastnickou strukturu. Mstská správa (nebo jiná veejnoprávní instituce) v území nedrží žádný majetek. V území není k dispozici jakákoli technická infrastruktura. Odborné odhady pro výstavbu nezbytné Tab. 4: Pedpoklad náklad na m 2 zóny Celková plocha území Odborný odhad náklad pro otevení zóny Hrubé náklady na m2 zóny Cena za m2 v MIZBP Obr. 5: Parametry rozvojové zóny Jižní msto 250 ha 1500 mil. K 600 K 600 K infrastruktury pedstavují cca 1,2 miliardy K plus dopravní stavby cca 0,22 miliardy K. Z výše uvedeného je zejmé, že ekonomické a finanní souvislosti projektu jsou velice sporné. Jednak je znan nepravdpodobné, že lze nalézt investora, který by byl schopen majetkov sjednotit ešené území, vybudoval patinou infrastrukturu a ješt se ziskem prodal pozemky koncovým uživatelm. Významnou konkurenci by pro takovou investici pedstavovala zejména zóna revitalizovaného Brownfieldu Škoda, která však byla masivn dotována z veejných rozpot, pedevším v souvislosti s likvidací starých ekologických zátží. Tabulka. 4 ukazuje výpoet ceny 1 m 2 plochy v porovnání s prodejní pozemk v MIZBP. Projekt rozvojové zóny jižní msto významn souvisel s investiním zámrem spolenosti CTP, která plánovala v jižní ásti území vybudovat rozsáhlý logistický komplex. Návrh na dílí zmnu územního plánu pedpokládal pemnu 83 ha zemdlské pdy na plochy pro výrobu. Parametry píslušného návrhu zmny územního plánu jsou uvedeny na obr. 5. Dalo se pedpokládat, že investor využije zbytek volné kapacity pro pipojení na inženýrské sít v mstské ásti Litice, což by ale podvázalo rozvoj této mstské ásti. Hodnocení: Nebyla schválena píslušná zmna územního plánu. Lze konstatovat, že projekt není v souladu se strategií hospodáského rozvoje msta. V lokalit byly pipravovány plochy pro lehkou výrobu a logistiku, což není v souladu s koncepcí podpory znalostní ekonomiky. Nové výrobní haly by bezesporu do regionu pilákaly další málo kvalifikované pracovní síly ze zahranií se všemi s tím spojenými bezpenostní a sociálními riziky. 4. Závr Inženýrská innost v pedprojektové píprav investice významn ovlivuje budoucí efektivitu realizovaného projektu. Chybná rozhodnutí v této fázi technické pípravy výroby mohou mít fatální dsledky v dob, kdy byly vynaloženy znané finanní prostedky (asto i investiní) a jejich návratnost je vylouená vzhledem k chybám asto netechnické povahy. Literatura [1] Základní principy rozvoje území Plze - Jižní msto, UKRMP, Plze, 2008 [2] Duchek, V: Od prmyslových zón k lokalizaci znalostní ekonomiky, Plze, ZU, 2009 [3] Kolaík, R.: Návrh urbanistického ešení území, Praha, RKAW s.r.o., 200 [4] Hodnocení dopad MIPBP na hospodáský rozvoj msta Plzn, UKRMP, Plze, 2007