Krumlovû. Mezi jistû nezapomenutelné záïitky pro v echny zúãastnûné patfiila, vedle interiérû ãeskokrumlovského

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krumlovû. Mezi jistû nezapomenutelné záïitky pro v echny zúãastnûné patfiila, vedle interiérû ãeskokrumlovského"

Transkript

1 RÒZNÉ Attingham Allumni 2007 cesta po hradech a zámcích Reprezentativní v bûr zámeck ch sídel, s nimiï jsou úãastníci Attinghamské letní koly pfii svém studijním pobytu v Anglii seznamováni, zahrnuje zámky z rûzn ch období, ve vlastnictví rûzn ch institucí ãi soukrom ch majitelû. Také itineráfi cesty zástupcû Attingham Trustu paní Annabel Westman, paní Jeannie Hobhouse a pana Gilese Waterfielda (mohli jsme bohuïel jen litovat, Ïe nedorazila paní Lisa White, souãasná fieditelka Attinghamské letní koly, která si krátce pfied odletem do Prahy poranila nohu), ktefií na podzim roku 2007 nav tívili âeskou republiku, mûl za cíl postihnout rûznorodost stavebních slohû, bohatství sbírek a dochovaného pûvodního zafiízení zámkû. Pfii studijních náv tûvách v Praze i mimo ni byli hosté z Anglie doprovázeni ãesk mi úãastníky attinghamsk ch studií, ktefií jim byli prûvodci i odborn mi konzultanty. Cesta po historii zámeck ch sídel zaãala v Praze, v areálu PraÏského hradu, kde si Annabel, Giles a Jeannie mûli moïnost prohlédnout reprezentaãní interiéry Hradu urãené pro ceremoniální aktivity Kanceláfie prezidenta republiky, katedrálu sv. Víta vãetnû kaple sv. Václava, královskou hrobku, chrámov poklad a historickou expozici Pfiíbûh PraÏského hradu. Annabel se také zamûfiila na historické textilie a náv tûvu konzervátorsk ch dílen PraÏského hradu, Giles se vûnoval studiu obrazov ch sbírek. Úãastníci Attinghamu z Národní galerie a UmûleckoprÛmyslového muzea pfiedstavili anglick m specialistûm své sbírky, z praïsk ch palácû jsme nav tívili interiéry Vald tejnského paláce a spoleãnû jsme mûli moïnost prostudovat interiéry Arcibiskupského paláce na Hradãanském námûstí, zejména kapli a piano nobile, pfiestavûné a dekorované za arcibiskupa Petra Pfiíchovského, s cennou sbírkou tapiserií cyklu Nová Indie a hedvábn mi tapetami z druhé poloviny 18. století. První cesta po venkovsk ch zámcích vedla na sever od Prahy. Pfiedstaven byl zámek rodu Vald tejnû Mnichovo Hradi tû s vald tejnsk mi sbírkami a fiadou dochovan ch interiérû 18. století, venkovské sídlo kníïat RohanÛ zámek Sychrov se sbírkou rohanské portrétní galerie i obnoven m královsk m apartmá a Fr dlant s restaurovan mi prostory hradu a autentick mi interiéry zámku rodu Clam-GallasÛ. Cesta v chodním smûrem od Prahy nás zavedla na zámek Kaãina, vynikající neoklasicistní zámecké sídlo hrabat ChotkÛ navrïené sask m královsk m architektem Christianem Friedrichem Schurichtem, a poté na soukromou rezidenci BartoÀÛ z Dobenína v Novém Mûstû nad Metují s pianem nobile, jeï rodina nechala v meziváleãném období novû dekorovat ve stylu Art deco. Zámkem nás provázel také majitel sídla pan Josef BartoÀ Dobenín a nelze nevzpomenout na jeho poutavé vyprávûní o osudech zámku i jeho rodiny po 2. svûtové válce a poté, co byl zámek po únoru roku 1948 vyvlastnûn státem. V podveãerních hodinách pak mûli na i angliãtí hosté moïnost prohlédnout si zámek Opoãno a sbírky kníïecí rodiny Colloredo-Mansfeld vãetnû zámecké obrazárny. JiÏní kraje na í republiky poskytly moïnost vûnovat se interiérûm takov ch sídel, jako je renesanãní rezidence pánû z Hradce, jihomoravsk zámek Telã se sv mi mimofiádnû autentick mi interiéry, dochovan mi sbírkami i novûj ími apartmány z doby rodiny Podstatsk ch-lichtenstein a jihoãeské vévodské sídlo v âeském Krumlovû. Mezi jistû nezapomenutelné záïitky pro v echny zúãastnûné patfiila, vedle interiérû ãeskokrumlovského zámku a unikátního zámeckého divadla se sbírkou originálních rekvizit a kost mû, veãerní náv tûva proslulé Románské komory se sbírkou rodinn ch pamûtihodností kníïecí rodiny SchwarzenberkÛ. Na anglické reminiscence bylo zavzpomínáno pfii náv tûvû zámku Hluboká, jenï je jiï od 19. století dûkazem, jak mohla b t zhmotnûna inspirace a okouzlení z cest a náv tûv venkovsk ch sídel v jin ch evropsk ch zemích. Svou pouè zakonãila attinghamská studijní skupinka na zámku Kratochvíle, kter snad nejlépe z na ich sídel vystihuje roz ífien název Lusthaus vãetnû onûch poetick ch labutí a pávû. Konãím tento struãn itineráfi cesty po ãesk ch hradech a zámcích v ãele s Prahou, hlavním mûstem království s doporuãením, abyste i vy vyzkou eli tuto attinghamskou cestu, jeï mûïe pfiinést mnohé mimofiádnû objevné pohledy, nové souvislosti i záïitky. Eva LUKÁ OVÁ Za spolupráci pfii realizaci studijní cesty zástupcû Attingham Trustu dûkujeme: Kanceláfii prezidenta republiky a Správû PraÏského hradu, Arcibiskupství praïskému, Senátu Parlamentu âeské republiky, Národní galerii, UmûleckoprÛmyslovému muzeu, NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze Správû Státního zámku Mnichovo Hradi tû, NPÚ ÚOP v Liberci Správû Státního zámku Sychrov a Správû Státního hradu a zámku Fr dlant, Muzeu âeského venkova na zámku Kaãina, panu Josefovi BartoÀ-Dobenínovi, majiteli zámku Nové Mûsto nad Metují, NPÚ ÚOP v Pardubicích Správû Státního zámku Opoãno, NPÚ ÚOP v Telãi Správû Státního zámku Telã, NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích Správû Státního hradu a zámku âesk Krumlov, Správû Státního zámku Hluboká a Správû Státního zámku Kratochvíle. Nález ranû stfiedovûkého importu pravdûpodobnû z Anglie ve sbírkách PraÏského hradu Attingham Royal Collection Studies jsem nav tívila v termínu od 2. do 11. záfií Jedním z dûvodû, proã jsem si podala Ïádost, byl ten, Ïe pracuji jako kurátor oddûlení umûleck ch sbírek Správy PraÏského hradu. PraÏsk hrad je centrem ãeského státu více neï tisíc let. Stal se sídlem i pohfiebi tûm nejen pro ãeské panovníky, ale i pro biskupy a arcibiskupy. ZároveÀ se stal korunovaãním místem. I ãe tí prezidenti zde mají své kanceláfie od doby, kdy vznikl v roce 1918 první demokratick ãeskoslovensk stát, i pozdûji, kdy bylo âeskoslovensko rozdûleno do dvou státû: âechy a Slovensko. A právû srovnání tûchto podobn ch organismû, tedy míst, kde vládnoucí dynastie sídlily, mû velmi zajímalo. Samozfiejmû vím, Ïe Velká Británie je mnohem vût í a má nezávislej í historii, která nebyla zdaleka tolik jako v âechách ovlivàována okolními státy, takïe srovnání nebylo tak jednoduché. Navzdory tomu, Ïe PraÏsk hrad je nejvût ím hradním komplexem v Evropû s vynikající architekturou, jeho sbírky odráïejí skuteãnost, Ïe kdyï po ãesk ch vládnoucích dynastiích usedli na trûn Habsburkové, vybrali si jako svoji rezidenci VídeÀ. Mnoho památek, které dfiíve byly v Praze, je tak nyní umístûno ve Vídni napfiíklad ãeské královské Ïezlo a jablko. Právû proto jsem v lond nsk ch a dal ích palácích nebyla pfiekvapena pfii zhlédnutí mnoha velkolep ch a bohatû nainstalovan ch místností, shromaïìovacích sálû a kaplí s unikátní obrazovou galerií, jejichï architektura a vybavení odráïejí anglickou historii i souãasn Ïivot královské rodiny. Pouze jsem byla trochu udivena tím, Ïe se zachovalo pomûrnû málo památek z období raného stfiedovûku a stfiedovûku vûbec. To znamená, Ïe k pokladu ãesk ch panovníkû (téï darovanému Metropolitní kapitule u sv. Víta), pfiestoïe pro el mnoha poïáry, rabováním, odprodeji a dal ími peripetiemi, byl osud o nûco milostivûj í neï k podobnému pokladu anglick ch králû. Vzhledem k mé specializaci na nejstar í historii na mû pravdûpodobnû nejhlub í dojem udûlala náv tûva Westminster Abbey, místa, kde byli pohfibeni angliãtí králové, aby tak byli co nejblíïe hrobu Edvarda Vyznavaãe. TutéÏ paralelu pfiedstavuje na PraÏském hradû b valá rotunda, pozdûji bazilika a nakonec katedrála sv. Víta, jejímï centrem vïdy byl relikviáfiov hrob sv. Václava. Hroby na ich panovníkû proto byly umístûny poblíï nûj. Dal ím v jimeãn m záïitkem se pro mne stala náv tûva Westminster Hallu. Navzdory skuteãnosti, Ïe se v âechách dosud vûnuje pomûrnû malá péãe zámeck m zahradám, bylo pro mû téï inspirující a pfiíjemné zejména díky krásnému poãasí vidût v panovnick ch rezidencích mnoho krásn ch zahrad, které jsou budovány s velk m entuziasmem a odbornou erudicí. Stejnû tak bylo zajímavé sledovat, jak se panovnická ceremonie, pfiímo i nepfiímo patrná na kaïdém kroku, vytváfiela bûhem staletí a jak je dodrïována i dnes. RÒZNÉ Eva LUKÁ OVÁ / Attingham Allumni 2007 cesta po hradech a zámcích Milena BRAVERMANOVÁ / Nález ranû stfiedovûkého importu pravdûpodobnû z Anglie ve sbírkách PraÏského hradu. 213

2 Vím, Ïe tato skuteãnost s mal mi odli nostmi je spoleãná pro v echny evropské panovnické rodiny. Pro mû v ak bylo pfiekvapující, Ïe ãesk prezident a jeho kanceláfi dodrïuje panovnickou ceremonii v podstatû dodnes. Velmi cenné pro mne byly informace o poïáru Windsoru v roce Takové ne tûstí se mûïe stát kdekoliv a samozfiejmû hrozí také na PraÏském hradû. Dovedu si tedy pfiedstavit, jak je dûleïité nepodcenit ochranu proti ohni a mít dobr evakuaãní plán. Dále jsem se téï zajímala o konkrétní restaurátorské zásahy a restaurování obecnû. Z toho dûvodu se pro mû stalo pfiínosn m studium expozic a prezentace jednotliv ch objektû. Obecnû vzato, snaïila jsem se zapamatovat si co nejvíce informací, které bych vyuïila pfii své práci na PraÏském hradû. Na PraÏském hradû pûsobím pfiedev ím jako kurátorka textilních sbírek. Vzhledem k mému pobytu v Anglii pro mû bylo mil m pfiekvapením, Ïe se podafiilo ve sbírkách PraÏského hradu identifikovat velmi starou památku, která pravdûpodobnû z Anglie pochází. V chrámovém pokladu katedrály sv. Víta se nachází soubor pfiedmûtû z hrobû praïsk ch biskupû v ochozu katedrály. Obsahuje textilie, boty, berlu, nûïky a nápisové destiãky. Tyto památky se dnes nacházejí ve fragmentárním stavu, takïe vût inou jiï nelze urãit jejich pûvodní tvar. U textilií je moïné jen v nûkolika málo pfiípadech rozeznat, zda pûvodnû byly napfiíklad mitrami ãi pontifikálními punãochami. Mezi zbytky pûti biskupsk ch stfievícû patfiil ten nejstar í pravdûpodobnû biskupu ebífiovi. Unikátní je v tom, Ïe nebyl koïen, ale látkov a vy it technikou, která nebyla v na em prostfiedí dosud doloïena. ebífi byl jako pouh kaplan kníïete Oldfiicha vysvûcen na biskupa v roce Kronikáfi Kosmas zapsal historku o tom, Ïe ebífi umûl Oldfiichovi pfiipravit jeho oblíbenou pochoutku, a sice ocas divokého kance. Za to se mu panovník odvdûãil právû biskupsk m úfiadem. V roce 1039 se ebífi s kníïetem Bfietislavem úãastnil váleãného taïení do Polska. Spolu s kníïetem pfiednesli nad ostatky sv. Vojtûcha v hnûzdenské katedrále dlouhou fieã, ve které se vûnovali ne varûm tehdej í spoleãnosti. Do Prahy byly tehdy odvezeny ostatky nejen biskupa Vojtûcha, ale i jeho nevlastního bratra, hnûzdenského arcibiskupa Radima, Pûti bratfií a velká váleãná kofiist. Biskup ebífi zemfiel 9. prosince 1067 a byl pohfiben právû ve svatovítské bazilice. V roce 1374 na pfiíkaz císafie Karla IV. nechal kronikáfi a stavitel chrámu Bene Krabice z Weitmile pfienést ostatky v ech praïsk ch biskupû do novû postaveného chóru gotické katedrály. Kanovník ve své kronice poznamenal, Ïe do nov ch hrobû vloïil nápisové destiãky se jmény v ech biskupû. Jistotu v ak mûl pouze u osmi jmen, jména ostatních nadepsal podle mínûní a sdûlení jin ch. Jméno biskupa ebífie se bohuïel vyskytuje ve druhé skupinû, u níï jistota nebyla. V tomto stavu setrvaly hroby praïsk ch biskupû aï do zaãátku 20. století. V rámci dostavby katedrály byly hroby v roce 1928 otevfieny a jejich obsah prozkoumán. Ve stavebním deníku Kamila Hilberta se k ebífiovu místu posledního odpoãinku vztahuje tento zápis: Severus. Jen hromádka popela s málo zbytky kostí, ãást temena lebky asi 7 cm v prûmûru. Destiãka skvûle zachovaná. Nalez krásn ch sandál s ornamentem. Destiãka i fragment sandálû byly pfii té pfiíleïitosti zakresleny. Po vyjmutí obsahu hrobû pfiemístil K. Hilbert ostatky biskupû do nov ch schrán a uloïil je zpût na jejich místa v katedrále. Zbytky pohfiebních v bav se v ak jiï do hrobû nevrátily a byly uschovány v zasklen ch rámech v chrámovém pokladu. V roce 2001 byla v konzervátorsk ch dílnách Správy PraÏského hradu ebífiova bota konzervována. Pfii té pfiíleïitosti V. Otavská provedla i textilnû technologick prûzkum pfiedmûtu. Dochovaly se pouze fragmenty jednoho stfievíce z páru, kter byl u it ze dvou vrstev dnes hnûdé hedvábné tkaniny bez vzoru, tkané vazbou, která se naz vá samitum. V ude, kde se dochovaly obû vrstvy tkaniny, jsou otoãeny rubov mi stranami k sobû. Kraje nûkter ch fragmentû jsou dosud ãásteãnû zaãi tûné obû vrstvy tkaniny jsou zalo- Ïené dovnitfi a se ité k sobû tak, aby spodní vrstva mírnû pfiesahovala. Pfiední díl stfievíce zakr val piãku a nárt nohy. âást zahalující piãku byla zdobena zlatou a stfiíbrnou v - ivkou, z níï se zachovaly jenom zbytky dvû pfiední a jedna zadní tlapka stojícího zvífiete (pravdûpodobnû lva) a ãást jeho hrudníku. Obrysy nûkter ch motivû v - ivky jsou zdûraznûny hedvábím vy itou konturou ve stonkovém stehu. Podél podráïky byla tkanina na ita na ir í stuïku tkanou na destiãkách. Od ãásti halící nárt byla piãka ãásteãnû oddûlena dvûma trojúhelníkov mi v fiezy. Ty byly lemované uï í stuïkou tkanou na destiãkách, stejnû jako strany jazyka, vybíhajícího stfiedem nártu smûrem nahoru aï do v e kotníku. Nad trojúhelníkov mi v fiezy byl vy it vïdy jeden drak. Cel m pfiedním dílem od piãky aï k hornímu konci jazyka probíhal zlat prouïek s kdysi pravdûpodobnû na- it mi stfiíbrn mi ozdobami. Strany stfievíce tvofiily zdobené jazyky, které jen ãásteãnû zakr valy nohu. Nevíme, jak dlouhá byla podráïka boty, neboè se nedochovala. V zdoba dvou jazykû je shodná palmety tvofiící fietûzec, na zbytcích tfietího jazyku jsou úponky. PÛvodnû byly na stfievíci pravdûpodobnû ãtyfii jazyky po jednom s lístky a jednom s úponky na levé i pravé stranû boty. Nelze ale urãit, kter z nich byl blíïe ke piãce. Pokud byla podráïka dlouhá, mohly b t na kaïdé stranû aï tfii jazyky. Není moïné s jistotou fiíci, zda byly díly stfievíce podél podráïky a nízko nad ní spojené, ãi od sebe oddûlené. Díl, kter zakr val patu, se nedochoval, stejnû tak ani pod ívka, pokud jí byl sandál vybaven. Pontifikální stfievíce pocházejí z obuvi sandálû no en ch ve 4. století v ímû senátory. Církevní vyuïití je doloïeno od 6. století, zpoãátku v ak patfiilo pouze k v sadám papeïe a fiímsk ch klerikû. Brzy v ak dostali povolení liturgické stfievíce nosit jáhni v Messinû na Sicílii i biskupové a jáhni v Ravennû. Jejich tvar se tehdy pohyboval na rozmezí skuteãného sandálu a stfievíce. Pata a piãka byly zakryté, k noze sandál poutaly fiemínky. Souãástí církevního odûní nohou v ak nebyly jenom boty, ale i punãochy dosahující ke kolenûm, nahofie upevnûné páskou. Obojí jiï od poãátku patfiilo k me nímu ornátu. Od 8. století liturgické odûní nohou nosili jiï nejen biskupové, ale i nûktefií knûïí v celé Evropû, pfiedev ím opati. Ti v ak museli získat povolení nosit stfievíce a punãochy zvlá tním privilegiem. PfiestoÏe liturgické odûní nohou bylo postupnû povolováno ir ímu okruhu duchovních, toto právo nejvíce pfiináleïelo biskupûm. Lze to odvodit z ustanovení, Ïe biskup jako nositel evangelia musel b t schopen se rychle dostavit tam, kde bylo potfieba ífiit a upevàovat kfiesèanství. Pfii slavnostní m i byli biskupové do liturgického odûní nohou oblékáni pfied svatou obûtí v dobû pfiípravn ch modliteb. Pfii biskupském svûcení se staly stfievíce a punãochy souãástí zvlá tní ceremonie. Byly oblékány i pfii procesích a na synodách, av ak ne na Velk pátek ãi pfii zádu ních m ích. Pro liturgickou obuv se v nejstar í dobû uïíval název campagus, subtalares, od konce tisíciletí název sandalius. V nejstar ích ãesk ch listinách, psan ch latinsky, se ale stfievíce obecnû naz vají vedle dal ích v razû subtalares, sotulares. To dokumentuje, Ïe vzhled liturgick ch bot a obuvi, které nosily nejvy í vrstvy spoleãnosti, se nijak v raznû neli il. Ve stfiedovûkém slovníku Bohemáfi ze 14. století jsou dokonce tyto latinské termíny ãesky pfiekládány jako krpál, coï dokládá, Ïe pojem církevních a svûtsk ch stfievícû nadále spl val. PÛvodní tvar sandálû se ãasem zmûnil tak, Ïe se star mi sandály ty novûj í od raného stfiedovûku spojovalo jenom jméno. Nosily se tfii typy: U prvního vybíhal vepfiedu svr ek a po stranách dlouhé jazyky dosahující ke kotníkûm. Jeden jazyk vycházel vïdy z patního dílu. V echny jazyky mûly na konci háãky nebo poutka, kter mi byla protaïena ÀÛrka upevàující jazyky kolem dokola. Zbytky stfievícû tohoto tvaru byly nalezeny napfiíklad v hrobû biskupa Godeharda ze zaãátku 11. století (klá ter Niederalteich). V âechách byl tento tvar stfievíce nalezen v hrobû biskupa Menharta z 12. století (PraÏsk hrad, chrámov poklad katedrály sv. Víta) a jako tzv. stfievíc krále Vratislava z 12. století je ve fragmentárním stavu uchováván v kapitulním pokladu na Vy ehradû. Stfievíc biskupa ebífie patfiil právû k tomuto typu. Druh typ se zaãal vyskytovat aï ve 12. století. Jazyky bot jiï byly zakrnûlé. Prostfiední se pfietvofiil do trojúhelníkového nebo srdãitého ozdobného dílu. Ostatní sice je tû slouïily k upevnûní, byly v ak krat í a uï í, zatímco svr ek získával po stranách na v ce. Liturgické stfievíce tohoto typu se nalezly napfiíklad v hrobû biskupa Konráda II. z 12. století (Worms, Paulusmuseum), v âechách v hrobû biskupa Bernarda z 13. století (PraÏsk hrad, chrámov poklad katedrály sv. Víta) a dal í je uchováván jako tzv. svatováclavsk stfievíc z konce 12. nebo zaãátku 13. století v kapitulním pokladu u sv. Václava ve Staré Boleslavi. Nejmlad í, tfietí typ sahal aï ke kotníkûm. Jazyk a fiemínky zmizely, vepfiedu byl pouze krátk prûfiez, v fiez nebo vydutí, které mûlo usnadnit obouvání. K v zdobû slouïívala ná ivka ve tvaru vidlice jdoucí od piãky, která se v ak mohla vyskytovat i u typu dvû. Do okruhu uzavfien ch liturgick ch bot patfií napfiíklad 214 RÒZNÉ Milena BRAVERMANOVÁ / Nález ranû stfiedovûkého importu pravdûpodobnû z Anglie ve sbírkách PraÏského hradu.

3 pontifikální stfievíce z Castel S. Elia u Nepi ze 13. století (Castel S. Elia u Nepi, poklad parament). V âechách byl nalezen liturgick stfievíc tohoto tvaru v hrobû biskupa Mikulá e z Ryzmburka ze 13. století (PraÏsk hrad, chrámov poklad katedrály sv. Víta). V nejstar ích dobách se nosily liturgické boty ãerné barvy a punãochy bílé barvy. Tento kánon se zaãal mûnit aï ve 12. století, kdy se podle zpráv v inventáfiích postupnû zaãaly objevovat i dal í liturgické barvy. Jako materiál se nejvíce pouïívala kûïe nebo hedvábná tkanina, která se v ak nûkdy potahovala koïen m korpusem. PodráÏky se vyrábûly z kûïe nebo z potaïeného korku ãi dfieva. Boty ãasto mûly pod ívku, která b vala vût inou zhotovována z bílé nebo ãervené kûïe. Vût ina liturgick ch stfievícû byla zdobená. Nejãastûji se vyskytovaly vy ité ãi na ité motivy úponkû ãi kvûtin, nûkdy proveden ch i z prouïkû pozlacené kû- Ïe. Dále zvífiata ptáãci, draci a lvi, nebo motiv geometrick. Boty se v ak zdobily i kovov mi n tky, perlami a kameny. K v zdobû slouïily téï aplikované borty, prûfiezy a v fiezy. Vzhled liturgick ch bot a bot, které nosily nejvy í vrstvy spoleãnosti a hlavnû panovníci, se nijak v raznû neli il. Dokumentuje to napfiíklad nález pohfiebních stfievícû fiímského krále Konráda II. z 11. století z pohfiebi tû taufû ( p r, diecézní muzeum). Na svr ku ebífiov ch bot jsou rozeznatelné zbytky jemné v ivky zlatou a stfiíbrnou nití. Rostlinné motivy palmety a úponky vy ité na ebífiov ch sandálech jsou známé od antiky, jejich kolébkou byla pfiedev ím Pfiední Asie. Podobn dezén najdeme v mnoh ch iluminovan ch rukopisech i v umûleckém fiemesle století. Na liturgick ch botách byla úponka ãast m v zdobn m prvkem, napfiíklad na botách Arnolda I. z 12. století (Trevír, diecézní muzeum). Na ebífiov ch stfievících byly dále vy ity postavy draka a zfiejmû lva. Vnímání zvífiat ve stfiedovûku pfietrvávalo z antiky, zvífiata byla pfiedev ím nositeli urãit ch morálních vlastností. Základem pro jejich pochopení bylo dílo Physiologus, sepsané mezi 2. a 4. stoletím, které vykládá zvífiata podle citací z bible. Lev i drak hráli vût inou negativní roli, kterou mûïeme odvodit od znûní Îalmu 91, 13 po lvu a bazili ku choditi bude a po lapá lvíãe a draka Lev v ak jako pfiedstavitel fií e zvífiat mohl hrát i pozitivní roli. Potom by se spojení draka a lva dalo interpretovat jako souboj dobra se zlem. S v tvarn mi analogiemi ke zpûsobu podání zvífiat, pfiedev ím k zakroucenému ocasu draka, se setkáváme zejména v severském ranû stfiedovûkém umûní, napfiíklad na vlysech umístûn ch na stûnách lodi v katedrále Notre-Dame v Bayeux z 12. století. Motivy draka najdeme také v iluminovan ch rukopisech, napfiíklad v Evangeliáfii pocházejícím z Trevíru z doby okolo roku 1000 (Manchester, John Rylands University). Draka se zakroucen m ocasem v ak nalezneme i na textiliích, napfiíklad na v ivce z Bayeux z 11. století, pocházející z Anglie (Bayeux, Muzeum tapiserie). Nalezneme jej napfiíklad i na pontifikálních stfievících z 12. století uchovávan ch v Muzeu Cluny (PafiíÏ, Musée Cluny). V ivka na ebífiov ch stfievících byla provedena stehem, kdy svrchní nit, vût inou zlatá ãi stfiíbrná s hedvábnou du í nebo barevná hedvábná, byla kladena na líc a do rubu staïena oãkem spodní nitû. Na líc se vracela stejnou cestou, takïe povrch v ivky byl hladk a nenaru en. V angliãtinû se tato technika naz vá underside couching, v nûmãinû versenkte Anlegetechnik. Pfiesn pfieklad do ãe tiny dosud neexistuje. Pro potfieby tohoto ãlánku tedy pouïívejme v raz technika kladené zatahované nitû. Pfiednost této techniky spoãívala vedle nenaru eného povrchu pfiedev ím v tom, Ïe mnoïství jemn ch smyãek procházejících dolû, které byly na kaïdé kovové niti, umoïàovalo vût í ohebnost v ivky. Technika kladené zatahované nitû tvofiila vedle dal- ích stehû základ vy ívací techniky naz vané Opus anglicanum. Její poãátky se datují do anglosaského období. Zfiejmû ji vyvolaly poïadavky na lacinûj í vzorované tkaniny, neboè do Anglie se tehdy dostávaly pouze drahé importy z Asie a Pfiedního v chodu, zhotovované na taïném tkalcovském stavu, kter Evropa neznala. V - ivkou se mohly tkaniny zdobit, aniï bylo tohoto sloïitého stavu zapotfiebí. Z 11. století se nám napfiíklad dochovaly dva hedvábné fragmenty se lvy, gryfy a listov m ornamentem vy ité pozlacenou nití technikou kladené zatahované nitû. Pocházejí z hrobu biskupa sv. Wiliama z Carilefu z 11. století (Durham, pokladnice katedrály). Ve 12. století se Opus anglicanum rozvinul do nejvy ích forem. Svého vrcholu pak dosáhl ve 13. a 14. století. Liturgick stfievíc pfiipsan biskupu ebífiovi tedy mohl b t vy it v 11. století kovovou nití, importem z Pfiedního v chodu, na tkaninu dovezenou z Byzance ãi Pfiedního v chodu v Anglii. Nejstar í doklad techniky kladené zatahované nitû se v ak nachází na sáãku na relikvie z konce 10. století (Norimberk, Germánské historické muzem). V nûm byly pravdûpodobnû uloïeny ãásti kfiíïe, dar císafie Oty III. Bernwardu z Hildesheimu v roce 993. Korpus sáãku tvofií hedvábné samitum. Na jeho pfiední stranû vidíme bohatou zlatnickou v zdobu, která je spojována s vyhlá enou dílnou pûsobící v Trevíru za arcibiskupa Egberta. Na zadní stranû sáãku je technikou kladené zatahované nitû vy it dvojit kfiíï, z jehoï podstavce vybíhají smûrem nahoru úponky. Dal í úponky, velmi podobné úponkûm na ebífiov ch stfievících, jsou vy ity i po stranách váãku. Lze se tedy domnívat, Ïe ebífiovy biskupské stfievíce mohly b t vy ity v 11. století i v západní Evropû, snad v Trevíru. Ve zdej ím arcibiskupském skriptoriu vznikl mimo jiné i evangeliáfi, dnes uloïen v Manchesteru. Na jedné z iluminací nacházíme motiv úponkû, palmet i draka, tedy v zdobné prvky vy ité na ebífiov ch stfievících. Ná biskup mohl liturgické boty získat na církevní synodû v Pávii v roce 1046 jako dar od trevírského arcibiskupa, se kter m se tehdy setkal. Technika kladené zatahované nitû se v ak pouïívala i na Sicílii, kde je doloïena aï ve 12. století. Sicílii získal v roce 1062 normansk kníïe Roger I. V ivky zde byly velmi oblíbené. Jejich nejreprezentativnûj í pfiíklady pfiedstavují korunovaãní plá È, tunicela, alba, rukavice, boty, ponoïky a pás, datované do 12. a 13. sto Obr. 1. Fragmenty stfievíce biskupa ebífie, stav po konzervování. (Fototéka PraÏského hradu, foto J. Gloc) Obr. 2. Rekonstrukce tvaru stfievíce biskupa ebífie. (Kresba V. Otavská) Obr. 3. ZpÛsob provedení v ivky na stfievících biskupa ebífie. (Kresba V. Otavská) Obr. 4. Pokladnice katedrály v Durhamu, Velká Británie, textilní fragment z hrobu biskupa sv. Wiliama z Carilefu (zemfiel 1096), analogie k v zdobû a zpûsobu provedení v ivky na stfievících biskupa ebífie. (Foto Archiv pokladnice v katedrále v Durhamu) RÒZNÉ Milena BRAVERMANOVÁ / Nález ranû stfiedovûkého importu pravdûpodobnû z Anglie ve sbírkách PraÏského hradu. 215

4 1 2 3 letí. V echny tyto pfiedmûty získali taufovci a posléze pouïívali jako korunovaãní ornát fiímsk ch králû (dnes VídeÀ, klenotnice). Je na nich pouïita i technika kladené zatahované nitû. Z toho vypl vá, Ïe nemûïeme zcela vylouãit ani to, Ïe ebífiovy liturgické stfievíce byly vy- ity na Sicílii. V tvarné obdoby motivû draka, lva, palmety a úponkû se zde totiï také vyskytují. Potom by ale tzv. ebífiovy stfievíce byly pravdûpodobnû o nûco mlad í a patfiily jinému biskupu neï ebífiovi. Z popisu pfienesení biskupsk ch hrobû z baziliky do katedrály, tak jak nám jej zanechal Bene Krabice z Weitmile, vypl vá, Ïe jméno ebífie bylo zafiazeno do seznamu tûch ostatkû biskupû, o jejichï autenticitû mûl kronikáfi urãité pochybnosti. Jednoznaãnû se nepodafiilo prokázat, kde a kdy byly stfievíce na dovezenou tkaninu dovezenou nití vy ity. Nejpravdûpodobnûji to v ak bylo v Anglii ãi v západním Nûmecku snad v Trevíru. Nelze v ak vylouãit ani jejich sicilsk pûvod, v tom pfiípadû by ale pravdûpodobnû nemohly b t vybavením ebífiova pûvodního hrobu. Boty lze totiï datovat do 11., ale i do 12. století. Av ak ani tyto nejasnosti nezmen ují mimofiádnou unikátnost a to i v celosvûtovém mûfiítku liturgick ch stfievícû pocházejících z katedrály sv. Víta. Dokládají totiï v âechách do té doby neznámou vy ívaãskou techniku, která se k nám dostala s pfiedmûtem, kter kdysi musel b t krásn a jistû nákladn. Milena BRAVERMANOVÁ Cesty umûní Titul tohoto pfiíspûvku, zcizen Antonínu Matûjãkovi, nás vede pfiímo k problematice odcizen ch umûleck ch památek a jejich nedobrovoln ch cest. PfiíleÏitostí k zamy lení je aktuální navrácení nûkolika památek pohfie ovan ch od 90. let minulého století. Tehdy probûhla neb valá fiada ãasto opakovanû uskuteãnûn ch krádeïí pfiedev ím v sakrálních objektech. Lupiãi odnesli kolem padesáti tisíc památek, coï pfiedstavuje takové ochuzení fondu movit ch památek, které snese srovnání s váleãn m drancováním. KaÏdé umûlecké dílo je v urãitém smyslu Ïiv m organismem s vlastní existencí a identitou. Vedle ãastého mechanického po kození je nejzávaïnûj í skuteãností v souvislosti s krádeïí díla zpfietrhání jeho vazeb k pûvodnímu kontextu. Identita díla je v raznû naru ena, ztrácejí se informace o pûvodním místû urãení, mizí vazby k autentickému umûleckému celku, ikonografickému programu a pramenné literatufie. Ztrácejí se také dal í zprávy o osudu památky, napfiíklad o pohybu díla v rámci sbírek, po kozeních, restaurování a opravách, druhotném pouïití, v neposlední fiadû o v znamu konkrétního díla v Ïivotû ãlovûka a spoleãnosti. De facto se tak umûleck pfiedmût stává torzem. Ponorná fieka uloupen ch sochafisk ch, malífisk ch a umûleckofiemesln ch památek zhruba po deseti letech vyná í mnoho z nich na povrch. Objevují se jako anonymní umûlecké kousky na trhu se staroïitnostmi. PÛvodem ãeské památky se nabízejí v aukcích renomovan ch aukãních síní, na internetové aukci ebay ãi v prodejnách staroïitníkû, ponejvíce v Nûmecku a Rakousku. Policie jednotliv ch státû si vymûàují soubory fotografií umûleck ch pfiedmûtû, u nichï tu í pûvod z krádeïí. Hledané pfiedmûty jsou zase prostfiednictvím mezinárodní databáze aktuálnû pfiístupné na internetu. Vyfie ené pfiípady ukazují, Ïe i kdyï lo ãasto o dobfie organizované skupiny, které pfiedmûty kradly a vyváïely, nedûlo se tak z vût iny na objednávku, n brï záleïelo jen na zku enosti a vkusu zlodûje, Obr. 1. âeská Skalice (okres Náchod), kostel Nanebevzetí Panny Marie, celek kazatelny pfied krádeïí, Severin Tischler, souso í andílkû Alegorie Charitas, (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 2. âeská Skalice (okres Náchod), kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail kazatelny pfied krádeïí, Severin Tischler, souso í andílkû Alegorie Charitas, (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 3. Dieter Sölch (Kriminalhauptkommissar, Bayerisches Landeskriminalamt) pfii oficiálním pfiedání ztotoïnûného souso í andílkû Alegorie Charitas z kazatelny kostela Nanebevzetí Panny Marie v âeské Skalici. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) kter pfiedmût z kostela odnesl. Poptávka po roztomilém andílkovi shlíïejícím ze stûny ob vacího pokoje se podepsala na doslova oãesan ch oltáfiích. Pokles cen staroïitností tzv. starého umûní, 1 kvalitnûj í zabezpeãení kostelû i svozy cenn ch umûleck ch pfiedmûtû do depozitáfiû ãi expozic muzeí pfiivodily pokles krádeïí. Zklamání ze skuteãné hodnoty takového zboïí zaïívá kromû zlodûjû také fiada majitelû, ktefií podobné kousky zdûdili. Poklad po generace schraàovan ãasto nedosahuje hodnoty roãního, mnohdy ani mûsíãního nájmu bytu. Takovéto pfiedmûty, pokud nejde o naprosto raritní kousky, mají trïní hodnotu, jakkoli se mûïe zdát nízká. Vût í problém je stanovit finanãní hodnotu umûleck ch pfiedmûtû, které tvofiily nedíln celek s dal ími sochafisk mi a malífisk mi památkami. Jaká je cena jednoho prvku takového gesamtkunstwerku a jak vyãíslit znehodnocení díla okradeného o v znamné kompoziãní i v znamové ãásti? Jak vyãíslit hodnotu Poznámky 1 Sleduji zde dlouhodob v voj, kter zatím nezaznamenává souãasn mírn vzestup cen v souvislosti s ekonomickou krizí. 216 RÒZNÉ Milena BRAVERMANOVÁ / Nález ranû stfiedovûkého importu pravdûpodobnû z Anglie ve sbírkách PraÏského hradu. árka RADOSTOVÁ / Cesty umûní

5 4 5 6 Obr. 4. Cholina (okres Olomouc), kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltáfi, milostná socha Panny Marie Cholinské, poãátek 15. století v barokní adjustaci, detail sochy pfied krádeïí. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 5. Cholina (okres Olomouc), kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltáfi, milostná socha Panny Marie Cholinské, poãátek 15. století, celek, souãasn stav po neodborném odstranûní barokní polychromie v policejním depozitáfii ve Vídni. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 6. Cholina (okres Olomouc), kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltáfi, milostná socha Panny Marie Cholinské, poãátek 15. století, detail hlavy Panny Marie, souãasn stav po neodborném odstranûní barokní polychromie v policejním depozitáfii ve Vídni. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) oblíbené vûci, ãi dokonce kultovního pfiedmûtu, kterému byla vûnována zvlá tní úcta? To jsou otázky, které souvisí s urãením kody po krádeïi, se stanovením v - e trestu pfii zadrïení pachatele i s náhradou kody pfii dohledání ukradeného pfiedmûtu. Po objevení hledaného díla a právním dofie ení jednotliv ch kauz se dal í problematickou otázkou stává rozhodnutí o navrácení díla do pûvodního místa. âasto takov návrat totiï není moïn. Nedovolují to dûvody bezpeãnostní, technické ani estetické. Problematiku odcizen ch památek mûïeme dokumentovat na konkrétních pfiíkladech právû Èastnû repatriovan ch umûleck ch pfiedmûtû. V posledním únorovém t dnu byly do âeské republiky navráceny dvû drobné sochafiské památky. Jde o so ky andílkû. Nezávisle na sobû byly odcizeny a poté publikovány v mezinárodní databázi hledan ch pfiedmûtû. Obû plastiky byly objeveny v Nûmecku, identifikovány a ztotoïnûny ústfiedním pracovi tûm Národního památkového ústavu ve spolupráci s Ministerstvem kultury âr v rámci programu Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dûdictví. 2 Kleãící andílek z kostela sv. Jifií v Hnûvãevsi v okrese Hradec Králové pochází ze sochafiské barokní v zdoby boãního oltáfie sv. KfiíÏe z let Andílek byl osazen na volutû a se sv m rovnûï odcizen m protûj kem adoroval ústfiední v jev UkfiiÏovaného Krista. Drobné dílko tvofiilo nedílnou souãást kompozice celku oltáfie. Andílek se pohledem obracel k divákovi a symbolicky jej zval k úãasti na zobrazeném dûji, respektive ke spoleãné kontemplaci. So ka andílka byla nabízena k prodeji ve staroïitnostech v Mnichovû. Ministerstvo kultury âr vedlo jednání s drïitelem sochy; ten zpoãátku poïadoval za její vydání ãástku 3500 EUR, investovanou do jejího restaurování. Tento tzv. restaurátorsk zásah byl v ak zcela neadekvátní a sochu naopak po kodil. So ka andílka byla nakonec staroïitníkem vydána je tû v rámci trestnûprávního fiízení bez finanãní kompenzace. Opûtovn m umístûním andílka na pûvodní místo v oltáfii ov em nedojde k rehabilitaci pûvodního celku. Bez doplnûní kopiemi dal ích dosud chybûjících so ek není moïné docílit pfiedev ím pûvodní symetrie a vyváïenosti oltáfiní kompozice. Zatímco oltáfi v Hnûvãevsi je prûmûrn m dílem regionální kvality, druhá dfievofiezba navrácená z Mnichova pochází z mimofiádnû kvalitního celku, kter vytvofiil moravskotfiebovsk sochafi Severin Tischler 3 ( /1743), jehoï dílo pfiipomnûla nedávná v stava v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Jde o sochafiskou dvojici putti, která byla uloupena z kazatelny kostela Nanebevzetí Panny Marie v âeské Skalici (okres Náchod). Kazatelnu objednal tehdej í faráfi Václav Vojtûch Klugar. Roku 1738 byla pofiízena za 66 zlat ch. V Memorabiliích fary v âeské Skalici je vzácnû zaznamenána i ikonografie v zdoby kazatelny. 4 Její ambonu zdobili putti se symboly latinského kfiíïe, planoucího srdce a kotvy jako personifikace boïsk ch ctností Víry, Lásky a Nadûje. V Mnichovû byl nalezen jen prostfiední v jev, kter jeho majitel po ztotoïnûní bez dal ích nárokû odevzdal. Charitas, Láska je pfiedstavována dvojicí andílkû v objetí, s centrálnû umístûn m planoucím srdcem. Dílo se vrací do vlasti jako torzo, ochuzené o motiv planoucího srdce. MoÏností je navrátit drobné souso í na opu tûné tûlo kazatelny, ov em ãitelnost plného pûvodního ikonografického v znamu bude pro diváka znaãnû omezená. V lednu tohoto roku byla do vlasti navrácena dfievofiezba Panny Marie s JeÏí kem v náruãí z Choliny na Hané. Socha byla pro kostel v Cholinû, odkud byla odcizena, zfiejmû pûvodnû vytvofiena. Dochovala se tedy stejnû jako v e komentované památky aï do krádeïe in situ. Cholina je starobylá ves, která v minulosti patfiila olomoucké kapitule i premonstrátskému klá teru Hradisko u Olomouce, nejdéle náleïela do majetku mûsta Olomouc. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je pfiipomínán jiï roku Od roku 1637 je doloïeno konání poutí k milostné so e Panny Marie Cholinské. 5 Samotné dílo je podstatnû star- í. ezba pfiedstavuje pfiíklad kvalitní konzervativní produkce krásného slohu pfiibliïnû z první ãtvrtiny 15. století. 6 Témûfi reliéfní plastika je 120 cm vysoká. Zobrazuje Pannu Marii s JeÏí kem stojící na pûlmûsíci, ikonografick typ Assumpty. JeÏí ek v matãinû náruãi vztahuje obû ruce k jablku v matãinû levici. Jeho gesto je symbolick m pfiedznamenáním vykupi- Poznámky 2 Dûkuji Mgr. Petru Svojanovskému z Ministerstva kultury âr za zprostfiedkování informací o prûbûhu jednotliv ch právních pfiípadû. 3 V literatufie se vyskytuje i ãeská varianta jména Severin Stolafi. 4 Martin PAVLÍâEK: Severin Tischler ( /1743), in: PrÛzkumy památek 13, 2006, ã. 2, s Franti ek ODEHNAL: Poutní místa Moravy a Slezska, Praha 1995, s ; Helena KOUTECKÁ: Struãn místopis mariánské úcty v âechách a na Moravû, Praha 1992, s Ivo HLOBIL, Marek PERÒTKA (eds.): Od gotiky k renesanci: v tvarná kultura Moravy a Slezska , III., Olomoucko, kat. ã. 173, s. 278, obr Hlobil slohovû spojuje cholinskou Madonu s v vojem krásného slohu ve Vídni a datuje po roce RÒZNÉ árka RADOSTOVÁ / Cesty umûní 217

6 Obr. 7. Úter (okres PlzeÀ-sever), kostel sv. Václava, celek boãního oltáfie sv. Jana Nepomuckého pfied krádeïí, Franti ek Ignác Platzer, socha andûla, (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 8. Úter (okres PlzeÀ-sever), kostel sv. Václava, boãní oltáfi sv. Jana Nepomuckého, Franti ek Ignác Platzer, 1752, andûl, detail odcizené sochy pfied krádeïí. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) Obr. 9. UNIKAT LUSTERENGEL EIN TRAUM DER SCHNITZKUNST MEISTERHAFTE ARBEIT, so ka andílka z kostela sv. tûpána v Malínû v nabídce internetové aukce ebay po amatérské úpravû jako lustr tzv. norimberského typu. (Foto ebay) Obr. 10. Malín (okres Kutná Hora), kostel sv. tûpána, boãní oltáfi Panny Marie, so ka andílka, 1711, detail pfied krádeïí. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) telské úlohy Krista. Nejstar í známá adjustace stfiedovûké sochy byla uprostfied barokního oltáfie, kde trestaného insbruckého pfiekupníka. Tfii roky trvající o legálním pûvodu díla koupil od negramotného, jiï v znamovou rovinu obohatilo pojetí Panny Marie Immaculaty. Stfiedovûká Assumpta byla umístûna na trestní odpovûdnost. âesk stát okamïitû podal dal í vleklá soudní jednání staroïitníkovi neprokázala sféru obtáãenou hadem. Roku 1719 byly obû postavy Ïalobu na vydání sochy obãanskoprávní cestou. StaroÏitník poïadoval náhradu kody pfiedev ím za pofií- korunovány barokními korunami a za hlavami záfiila zlacená paprsãitá svatozáfi, v e z dílny olomouckého zení a restaurování díla. Restaurováním za pouïití zlatníka Ka para Müllera. Barokní oltáfi byl vymûnûn louhovacích procesû byla ov em zcela odstranûna za moderní v druhé polovinû 19. století. Centrem barokní polychromie a naru ena i vrstva torzálnû zachované pûvodní stfiedovûké polychromie. Proces oltáfie byla opût tato milostná mariánská socha. Novogotick oltáfi prezentoval barokní podobu Madony, restaurování byl v rámci soudu nakonec ohodnocen a to s respektem k barokním doplàkûm, které s barokní polychromií tvofiily nov, nedíln celek. Barokní dy nebyla pfiiznána. Cílem brutální opravy bylo tak spí- jako proces, kter památku po kodil, a náhrada kopolychromie byla témûfi intaktnû zachována. Socha e zahlazení pûvodní podoby díla neï rehabilitace byla odcizena v roce Její údajní zlodûji byli sice stfiedovûkého celku. Navíc byly ztraceny barokní koruny a svatozáfi. Bûhem soudu v Rakousku byla cena obvinûni, ale pro nedostatek dûkazû osvobozeni. Socha v ak byla nezvûstná a její fotografie byla umístûna v databázi odcizen ch umûleck ch pfiedmûtû. Chocha symbolicky vrátila do kostela. Slavnostní m i sochy vyãíslena na EUR. Po repatriaci se solinskou sochu zachytili rakou tí policisté pfii domovní slouïil olomouck arcibiskup Jan Graubner. Madona prohlídce vídeàského staroïitníka Alberta Kohlhammera a díky databázi identifikovali její pûvod v âeské svûtel svící, neboè kult Panny Marie Cholinské je pfies byla pfiinesena do kostela na nosítkách v prûvodu za republice. StaroÏitník ji dle sv ch slov v dobré vífie dlouhou nepfiítomnost Thaumathurgy v místû úcty stále Ïiv. Socha se nyní nachází v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Její stav si vyïádá zásah restaurátora, pfiiãemï bude Ïádoucí jasnû stanovit cíl obnovy, protoïe se objevují i názory o vhodnosti rekonstrukce barokní podoby. Dal í moïností je také vytvofiení kopie pro kostel v Cholinû. Poãátkem bfiezna 2009 byly nezávisle na sobû objeveny dal í ãtyfii odcizené barokní památky. 7 Jednou z nich je vynikající dfievofiezba andûla pocházející z datovaného (1752) 8 a signovaného oltáfie sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Václava v Úter (okres PlzeÀ-sever). Na Silvestra roku 1991 zde byla odcizena ve kerá sochafiská v zdoba oltáfie. Dvojice protûj kov ch soch andûlû s reliéfy námûtû nepomucenské legendy rámovala ústfiední niku se sochou svûtce. Nalezen andûl pûvodnû pfiidrïoval reliéf se zobrazením dojemného kázání o útrapách muãení, 9 které pfiedcházelo druhému zatãení svûtce a jeho shození z Karlova mostu. Reliéf spolu s pravou païí byl odlomen a dodnes chybí. V díle Franti ka Ignáce Platzera pfiedstavuje svatojánsk oltáfi z Úter pfiíklad zdafiilého tvûrãího spojení vlivu Donnerova vídeàského klasicismu s domácí pozdnû barokní tvorbou. Mimofiádnû kvalitní fiezba pfies souãasn torzální stav pûsobí v razn m lyrick m akcentem velkorysé kompozice. Podle aktuálního sdûlení byl andûl nûmeckou policií jiï zabaven. Absurdní muãednickou pouè podstoupil andílek z oltáfie Panny Marie z kostela sv. tûpána v obci Ma- Poznámky 7 Vzhledem k tomu, Ïe ve dvou pfiípadech dosud nedo lo k zabavení ztotoïnûn ch pfiedmûtû policií, ponecháme prozatím detaily pfiípadû v tajnosti. 8 Oldfiich J. BLAÎÍâEK: Sochafiství pozdního baroka, rokoka a klasicismu v âechách, in: Dûjiny ãeského v tvarného umûní II/2, Praha 1989, s Bohuslav BALBÍN: Îivot sv. Jana Nepomuckého praïského chrámu metropolitního u sv. Víta kanovníka knûze a muãedníka, pfieloïil P. Alfons Samer, Stará í e 1914, s RÒZNÉ árka RADOSTOVÁ / Cesty umûní

7 lín (okres Kutná Hora). V roce 1997 byl odcizen s kompletní sochafiskou v zdobou oltáfie. Andílek z rozvilinového nástavce oltáfie byl identifikován v tzv. norimberském lustru, kter se objevil v nabídce prodeje na internetové aukci ebay. Úprava pro nov úãel si vyïádala radikální zásahy do podoby díla. PÛvodnû bíle tafírovaná socha byla opatfiena nevhodnou novou barevnou polychromií. Andûlovi byly odlomeny obû païe od ramen, namísto pûvodních kfiídel nasazeny parohy a k levému koleni pfiipevnûna Ïárovka. Barokní socha andûla v souãasné adjustaci by byla dûstojn m exponátem nûkteré v stavy domácího umûní. Na tûstí jde o v jimeãn pfiípad. Jednání o vydání díla jsou na samém poãátku. Doufejme, Ïe v echny dal í kauzy budou bez prûtahû uzavfieny a odcizené památky v pofiádku vydány, a popfiejme v em hledan m umûleck m památkám Èastnou cestu domû. árka RADOSTOVÁ 1 2 Císafi Karel IV. v kfiíïové chodbû dominikánského klá tera v âesk ch Budûjovicích B val dominikánsk klá ter v âesk ch Budûjovicích je nejstar í dochovanou památkou na území nûkdej ího královského mûsta. Byl zaloïen v roce 1265 souãasnû s mûstem a budován postupnû v del ích ãasov ch etapách. K vysvûcení klá terního kostela Obûtování Panny Marie mûlo podle tradice dojít jiï v roce 1274, v stavba kfiíïové chodby poté pokraãovala do poslední tfietiny 14. století a dal í klá terní budovy byly dokonãeny aï na konci 15. století. V následujícím období pro el klá ter je tû v raznûj ími barokními a neogotick mi úpravami, pfii nichï ale zûstala zachována jeho základní stfiedovûká stavební struktura i pfievaha gotick ch architektonick ch prvkû. 1 V letech probûhlo kompletní restaurování interiéru klá terního kostela Obûtování Panny Marie 2 a v roce 2005 byl zahájen projekt restaurování a zpfiístupnûní kfiíïové chodby klá tera. Postupn proces restaurování ambitu pfiinesl fiadu nov ch informací, které zásadním zpûsobem roz ifiují poznání dûjin klá tera, jeho stavební historie i umûlecké v zdoby. Dal í nálezy a jejich interpretace budou v prûbûhu restaurování kfiíïové chodby nepochybnû následovat, v nûkter ch momentech se ale kruh poznání jiï uzavírá s pfiekvapiv mi v sledky jako v pfiípadû nástûnn ch maleb a architektonick ch prvkû, odkryt ch v klenebním poli vpravo od vstupu z kfiíïové chodby do klá terního kostela Obûtování Panny Marie. SondáÏní prûzkum zde na podzim roku 2006 dolo- Ïil nûkolik vrstev historick ch omítek s nástûnn mi malbami v rûzné mífie zachování a pod nimi uprostfied klenebního pole zazdûn stfiedovûk portál. Nejstar í omítková vrstva je provedená jako hrubá exteriérová a souvisí stratigraficky se zji tûn m portálem. Jeho ostûní je pouze jednodu e okosené a vrcholí tíhl m lomen m obloukem. Prostá profilace portálu a souvislost s hrubou exteriérovou omítkou naznaãují, Ïe se jedná o stavební fázi z doby po dokonãení klá terního kostela, kdy je tû neexistovala kfiíïová chodba, datovaná tvaroslovím architektonick ch ãlánkû a písemn mi prameny do poslední tfietiny 14. století. 3 Tuto stavební fázi by bylo moïné spojit s tradiãním datem svûcení kostela v roce Nejstar í vrstvu zakr vá mlad í omítka, související stratigraficky, respektive ãasovû s dostavbou kfiíïové chodby v poslední tfietinû 14. století. Omítku pokr vají fragmentárnû zachované nástûnné malby s mariánsk mi v jevy, rozvrïené do dvou horizontálních pásû. V dolním pásu vlevo je scéna Zvûstování Pannû Marii, vpravo Nav tívení Panny Marie a v horní ãásti vrcholí malífiská v zdoba obrazem Panny Marie Ochranitelky. Podle formálních znakû a stavebnûhistorick ch souvislostí bylo moïné malby hned po odkrytí datovat do poslední tfietiny 14. století. Pfiesnûj í dataci ale posléze umoïnila ikonografická interpretace obrazu Panny Marie Ochranitelky. Ta pod sv m plá tûm standardnû ukr vá prosebníky duchovenstvo po pravici a laiky po levici. Postavy prelátû jsou obvykl m zpûsobem hierarchicky rozli eny pokr vkami hlav mni - skou kápí, mitrou, kardinálsk m kloboukem nebo tiárou a obdobnû u svûtsk ch postav lze rozli it kníïecí ãapku a dvû panovnické koruny. Pfii bliï ím pozorování postav vladafiû se ale postupnû objevily dal í pfiekvapivé detaily. Pfiedev ím se ukázalo, Ïe tvar jejich korun nápadnû pfiipomíná korunu fiímsk ch králû, známou z fiady jin ch vyobrazení z poslední tfietiny 14. století. Korunovaná postava kleãící blíïe Panny Marie pfiedstavuje star ího muïe s vousem, mírnû zaklonûnou hlavou a sepjat ma rukama. Za ním kleãí druhá postava, rovnûï se sepjat ma rukama, s obliãejem zjevnû bezvousého mladého muïe. Spojení korun fiímsk ch králû s dvojící postav mladíkem a star- ím muïem s vousem a typicky naklonûnou hlavou vedlo posléze k jediné interpretaci: Panna Maria chrání sv m plá tûm reálné osobnosti, totiï fiímského císafie a ãeského krále Karla IV. a jeho syna Václa- Obr. 1. âeské Budûjovice, b val dominikánsk klá ter, nástûnné malby v severním kfiídle kfiíïové chodby, nahofie Panna Maria Ochranitelka, dole zleva Zvûstování Pannû Marii, Nav tívení Panny Marie, (Foto P. Pavelec) Obr. 2. âeské Budûjovice, b val dominikánsk klá ter, severní kfiídlo kfiíïové chodby, detail nástûnné malby s vyobrazením Karla IV. a Václava IV. pod plá tûm Panny Marie Ochranitelky, (Foto P. Pavelec) Poznámky 1 K dûjinám a stavební historii klá tera viz: Josef WATZL: Orodovnice pfied svatyní svat ch. PÛvod a dûjiny zázraãného obrazu Panny Marie v kostele RedemptoristÛ v Budûjovicích , Kollej RedemptoristÛ, 1910; Jifií KUTHAN: âeská architektura v dobû posledních PfiemyslovcÛ, Vimperk 1994 (zde i dal í vyãerpávající bibliografie); Petr PAVELEC: Dominikánsk klá ter v âesk ch Budûjovicích, struãn prûvodce, âeské Budûjovice 2008; Vladimír DENKSTEIN: Stavební v voj dominikánského kostela v âesk ch Budûjovicích, Roãenka Kruhu pro pûstování dûjin umûní za rok 1932, Praha 1933; Pavel VLâEK, Petr SOMMER, Du an FOLT N: Encyklopedie ãesk ch klá terû, Praha 1998, s K tomu viz Petr PAVELEC: Nové poznatky o klá terním kostele Obûtování Panny Marie v â. Budûjovicích, in: Zprávy památkové péãe 56, 1996, ã. 9 10, s Západní kfiídlo pochází podle tvarosloví architektonick ch prvkû je tû z konce 13. století, ostatní kfiídla jsou morfologicky v zásadû jednotná. Dosavadní literatura je klade do doby kolem poloviny 14. století. Pravdûpodobnûj í je ale jejich vznik aï v poslední tfietinû 14. století, jak naznaãují i zápisy z nejstar í budûjovické mûstské knihy. Uvádí se v nich, Ïe 9. fiíjna 1382 odkázal Johlinus Muschel dominikánûm 3 kopy pro edificando ambitu a 5. srpna 1384 vûnoval Václav od kostela pûl kopy pro ambitu claustri. K tomu viz Jifií KUTHAN: Gotická architektura v jiïních âechách. Zakladatelské dílo Pfiemysla Otakara II., Praha 1975, s Podle dnes jiï neexistujícího nápisu vytesaného nad schodi tûm na hudební tribunu byl kostel vysvûcen v roce 1274 v nedûli po sv. Trojici, která tehdy pfiipadla na 3. ãervna. K tomu viz Karel KÖPL: Urkunden buch der Stadt Budweis, Prag 1901, ã. 13, s. 8. RÒZNÉ Petr PAVELEC / Císafi Karel IV. v kfiíïové chodbû dominikánského klá tera v âesk ch Budûjovicích 219

8 Poznámky 5 Na tuto skuteãnost upozornil autora textu zdej í kostelník Ing. Míchal, za coï mu patfií podûkování. 6 Podrobnûji k této schûzce viz Franti ek KAVKA: Vláda Karla IV. za jeho císafiství ( ), II.díl, Praha 1993, s K portrétnímu zobrazení Karla IV. viz napfiíklad Jifií FAJT (ed.): Karel IV. Císafi z BoÏí milosti, kultura a umûní za vlády LucemburkÛ , Praha 2006, s Alois MARTAN: Zpráva k prvé etapû restaurátorsk ch prací v nice na jiïní stranû transeptu, Praha , archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, arch. ã Viz Petr Pavelec, cit. v pozn va IV. 5 Celá situace navíc umoïnila velmi pfiesnou dataci obrazu mezi roky 1376, kdy byl Václav IV. zvolen fiímsk m králem, a 1378, kdy Karel IV. zemfiel. V této dobû, pfiesnûji mezi 5. a 7. kvûtnem 1378, pob val císafi Karel IV. se sv m tehdy sedmnáctilet m synem Václavem v královském mûstû Budûjovicích a vedl zde dûleïitá jednání o fií sk ch záleïitostech. Jednání se úãastnila fiada fií sk ch kníïat, arcibiskup Ludvík Mí ensk a pfiední ãe tí páni i duchovní, jako napfiíklad moravsk markrabû Jo t, opav tí vévodové Jan a Mikulá, Jan Zhofieleck, praïsk arcibiskup Jan Oãko z Vla imi, biskup Jan z Jen tejna a dal í. 6 Mûsto se na pfiítomnost císafie a dal ích v znamn ch osobností jistû pfiipravovalo a je pravdûpodobné, Ïe souãástí tûchto pfiíprav byla také malífiská v zdoba novû dokonãené kfiíïové chodby klá tera s portrétním 7 vyobrazením vladafiû. Obraz Panny Marie Ochranitelky v pohledovû v znamném místû vedle vstupu do klá - terního kostela s mariánsk m patrociniem lze v tûchto souvislostech vnímat také jako dobovû pfiíznaãn symbol samotné ochraàující církve, ale souãasnû také církve chránûné vyvolen m panovníkem, patronem a tvûrcem její neb valé prosperity v poslední tfietinû 14. století. Obdobná portrétní vyobrazení císafie a jeho syna jsou známá pouze z úzkého okruhu památek dvorského v tvarného umûní (Karl tejn, katedrála sv. Víta v Praze, Staromûstská mostecká vûï). NejbliÏ- í známou analogií je vyobrazení Karla IV. se synem Václavem na Votivním obraze Jana Oãka z Vla imi z doby pfied rokem V prostfiedí královského mûsta se na území âech jedná o zcela jedineãnou památku, i kdyï je nutné vzít v úvahu pravdûpodobnû velké mnoïství nedochovan ch památek a pfiedpokládat pûvodnû mnohem hojnûj í v skyt obdobn ch vyobrazení na území královsk ch mûst. Nález zazdûného portálu, moïnost relativnû pfiesného datování obrazu Panny Marie Ochranitelky a dal- í související stavebnûhistorické informace vnesly také více svûtla do jedné z pfiedcházejících etap restaurování. V roce 1994 do lo na jiïní stûnû tran- Obr. 3. Votivní obraz Jana Oãka z Vla imi, detail, pfied rokem (Reprofoto z knihy Karel IV. císafi z BoÏí milosti, kultura a umûní za vlády posledních LucemburkÛ , Praha 2006) Obr. 4. âeské Budûjovice, klá terní kostel Obûtování Panny Marie, nástûnné malby v nice jiïní stûny transeptu, star í vrstva s Madonou, kleãícím donátorem a sv. Dominikem, (Foto P. Pavelec) septu klá terního kostela pfiímo proti klenebnímu poli s obrazem Panny Marie Ochranitelky v kfiíïové chodbû k objevu zazdûné niky, ozdobené nástûnn mi malbami. 8 Malby v nice se zachovaly ve dvou vrstvách. Star- í vrstva s námûtem Svaté konverzace na ãelní stranû niky a dvûma svûticemi po stranách byla datována na základû formální anal zy do doby kolem roku 1360 a mlad í vrstva s obrazem Piety do doby kolem roku Diskuse se pfiitom vedla zejména o pûvodní funkci nalezené niky a dataci star í malífiské vrstvy. Po objevu zazdûného portálu na stranû kfiíïové chodby je jiï zfiejmé, Ïe nika v interiéru kostela vznikla zazdûním portálu po vybudování kfiíïové chodby v poslední tfietinû 14. století. Nika byla poté vyzdobena nástûnn mi malbami a vyuïívána pravdûpodobnû jako místo k individuální devoci. Pfii dataci star ích maleb v nice je nyní moïné vycházet kromû formální anal zy také ze stavebnûhistorick ch souvislostí. Nika byla vytvofiena zazdûním portálu pfii dokonãování kfiíïové chodby. To znamená, Ïe dosavadní datování star í malífiské vrstvy do doby kolem roku 1360 lze vnímat spí e jako dataci post quem, pfiiãemï formální anal za maleb zásadnû nebrání datování v ir ím ãasovém rozpûtí mezi roky Petr PAVELEC Je tû jednou k prohlá ení nov ch národních kulturních památek V loàském ãtvrtém ãísle Zpráv památkové péãe byl oti tûn komentáfi k prohlá ení nov ch národních kulturních památek v roce Jedním ze tfií krajû, kde byla prohlá ena jediná národní kulturní památka (vedle Moravskoslezského a Ústeckého kraje), je i Pardubick kraj. Nemíním zpochybàovat prohlá ení radnice v Poliãce za NKP, ale domnívám se, Ïe v souãasném teritoriu Pardubického kraje jsou dal í objekty, o jejichï zafiazení mezi NKP by se mûlo pfiinejmen- ím uvaïovat. Jedná se bezesporu o zámek v Pardubicích. PÛvodnû vodní hrad patrnû ze zaãátku 14. století byl pfiestavûn za Pern tejnû koncem 15. a poãátkem 16. století pozdnû goticky a renesanãnû v reprezentativní zámek (na pozdnû gotick ch úpravách se podílel i Hans Spiess); pozdûj í men í barokní zásahy provedl Franti ek Maxmilián KaÀka v letech Zámek je obehnán hradbami, valy a nároïními bastiony. Neménû v znamná je rovnûï architektonická a malífiská v zdoba zámku vedle vstupního sloupového a figurálního renesanãního portálu z roku 1529 a k nûmu pfiiléhajícího mostu z roku 1541 s figurálními reliéfy z roku 1543 jsou to velmi dobfie dochované malované kazetové stropy a figurální a ornamentální malby na chodbách a v sálech (napfiíklad Zákon a Milost alegorie Starého a Nového zákona inspirovaná malbou Lucase Cranacha st., Samson a Dalila z roku 1532, Ïensk akt Fortuna Volubilis). NejenÏe jde o v znamnou aristokratickou rezidenci pfiedního ãeského lechtického rodu s dobfie dochovan m a ve své dobû ojedinûl m opev- Àovacím systémem, ale zámek splàuje asi nejdûleïitûj í kritéria, která urãovala v bûr je po rozsáhlé opravû (aï na malou ãást b val ch hospodáfisk ch budov) ve velmi dobrém stavu a je opravdu v kladní skfiíní vlastníka Pardubického kraje. Zde je nutné se ptát, jaké jsou dûvody nezafiazení zámku mezi novû 220 RÒZNÉ Petr PAVELEC / Císafi Karel IV. v kfiíïové chodbû dominikánského klá tera v âesk ch Budûjovicích Václav PAUKRT / Je tû jednou k prohlá ení nov ch národních kulturních památek

9 SEMINÁ E KONFERENCE AKCE 1 Obr. 1. Pardubice (okres Pardubice), zámek. (Foto Vilém Mary ka, 2001) Obr. 2. Choltice (okres Pardubice), zámecká kaple sv. Romedia, klenba. (Foto Zuzana Pykalová, 1997) prohlá ené NKP, kdyï je tû nedávno se dost váïnû uvaïovalo o navrïení pardubického zámku i s opevnûním mezi památky UNESCO. Dal ím v znamn m objektem, kterému bohuïel nebylo souzeno, aby byl vybrán, je zámek v Moravské Tfiebové, pfiestoïe i on splàuje nejen podmínky v bûru byla dokonãena rozsáhlá oprava a vlastník (Mûsto Moravská Tfiebová) nebude nucen v dohledné dobû fie- it dal í nákladnou rekonstrukci (mimo potfiebnou údrïbu), ale i jeho historická a umûlecká hodnota je vysoká. Jsou zde zachovány jedny z prvních dokladû renesance na na em území: pûvodní hlavní portál zámku Ladislava z Boskovic z roku 1492 a mramorové portrétní reliéfní medailony stavebníka zámku a jeho Ïeny Magdaleny z Dubé a Lipé datované do roku 1495, vytvofiené patrnû italsk m sochafiem povolan m Ladislavem z Boskovic. Na poãátku 17. století, patrnû v letech , dokonãil v voj moravskotfiebovského zámku Ladislav Velen ze Îerotína. Jeho trojkfiídlá, jednopatrová budova s vûïí a prûjezdem ve stfiedu severního kfiídla, postavená snad italsk m architektem Giovannim Filippim, je ojedinûlou man ristickou zámeckou stavbou z pfiedbûlohorské doby u nás. Arkády otevfiené do nádvofií jsou vyzdobeny vegetabilními a hlavnû figurálními reliéfy inspirovan mi mnohdy grafick mi pfiedlohami. PfiestoÏe zámek prodûlal po poïáru v roce 1840 urãité úpravy, to nejdûle- Ïitûj í ze starého zámku (renesanãní brána, reliéfní medailony) a nov, velkolep man ristick zámek zûstaly zachovány. Proã ani tato v znamná stavba není mezi nov mi NKP, zûstává i nadále otázkou. RovnûÏ tfietí stavba, zámek s kaplí sv. Romedia v Cholticích, nemûla to tûstí b t zafiazena mezi novû prohlá ené NKP. V Ïádném pfiípadû by dûvodem nemûl b t stávající stav. Témûfi dvû desetiletí trvající soudní spor o urãení vlastnictví, kter snad byl jiï dofie en díky velké zarputilosti a cílevûdomosti vedení mûstyse, které nedovolovalo provádût jakékoliv úpravy, umoïní nyní Cholticím zahájit potfiebné opravy, a to nejen vlastní zámecké budovy, ale hlavnû interiéru kaple sv. Romedia. Jedná se o mimofiádnou a minimálnû ve stfiední Evropû ikonograficky a v tvarnû ojedinûlou malífiskou a tukatérskou v zdobu provedenou italsk mi mistry (snad Antonio Nuvolone, Francesco Spazo). SloÏit a propracovan ikonografick program kaple zasvûcené tyrolskému poustevníkovi zaãíná v lucernû malbami Nejsvûtûj í Trojice a pokraãuje pfies ctnosti a milosti sv. Romedia, starozákonní scény, znaky církevních hodnostáfiû, rozsáhl cyklus maleb z legendy o tyrolském svûtci aï po vyobrazení star ch sídel rodu ThunÛ. Vût inu maleb s nejvût í pravdûpodobností provedl augsbursk malífi Johann Steger; nûkteré jsou pfiipsány Antonínu Martinu Lublinskému. Na klenebních pasech kupole je deset tukov ch figurálních plastik sloupû církve (sv. Petr, sv. Pavel, ãtyfii evangelisté a ãtyfii církevní uãitelé) a na stûnách kaple u oken osm tukov ch figur kacífiû (Arius, imon Mág, Maní, Nestorius, Jan Hus, Jeron m PraÏsk, Martin Luther, Jan Kalvín) se sv mi emblémy. Tento jedineãn skvost postaven asi v rozmezí let a preciznû osvûtlen Pavlem Preissem si zaslouïí, aby mu byla vûnována finanãní podpora, ale i náleïitá odborná péãe jako jedné z dal ích NKP. 2 Václav PAUKRT Poznámky 1 Jifií K ÍÎEK: Tfie nû na památkovém dortu. Komentáfi k prohlá ení nov ch národních kulturních památek, in: Zprávy památkové péãe 68, 2008, ã. 4, s Pavel PREISS: Muros Dei. Die Thunsche Schlosskapelle des hl. Romedius in Choltic, in: Der Schlern, 1970, s ; t Ï: Thau me construxit, Thau structam sanctificavit, Thau versu ornavit, Thau ossa dedit. Thunská kaple sv. Romedia v Cholticích, in: Pavel PREISS: Kofieny a letorosty. V tvarná kultura baroka v âechách, NLN, Praha 2008, s , Kolokvium Vysílaã na Je tûdu Dilema památkové péãe Ve dnech 10. a 11. bfiezna 2009 se v Liberci setkali památkáfii, architekti, historici a teoretici architektury nad problémem uïívání a ochrany ãeskoslovenské architektury druhé poloviny 20. století a pfiedev ím jejího vrcholného díla, je tûdského vysílaãe a horského hotelu. Kolokvium uspofiádalo V zkumné centrum prûmyslového dûdictví âvut v Praze spolu s ústfiedním pracovi tûm Národního památkového ústavu. Téma pováleãné modernistické architektury vzbuzuje v posledních letech zájem vefiejnosti. Byly vydány první knihy mapující a interpretující dané období, byli rozpoznáni dûleïití tvûrci a uspofiádány v stavy. Rozhodnutí o památkové ochranû staveb tohoto období lze v ak seãíst doslova na prstech jedné ruky. Kromû je tûdské vûïe jde o ãtyfii praïské budovy Makromolekulární ústav AV âr na Petfiinách, jehoï rekonstrukce se stala roku 2002 prûkopnick m poãinem, sídlo nûkdej ího Federálního shromáïdûní na Václavském námûstí, hotelov dûm sídli tû Invalidovna a nedávno zapsan obchodní dûm Máj, kde se rekonstrukce právû rozbûhla. (Brnûnsk hotel International byl na Ústfiední seznam kulturních památek zafiazen jiï krátce po svém dokonãení, podobnû tomu bylo s restaurací Expo 58 jakoïto souãástí praïsk ch Letensk ch sadû, kde v ak ani památková ochrana nezabránila její devastaci a následnû vyplnûní kanceláfiemi). Mnohé dal í stavby jsou dnes vystaveny nevhodn m pfiestavbám niãícím detailnû navrïené interiéry i charakteristická oplá tûní a ani intervence jejich dosud Ïijících autorû tomu ãasto nezabrání. Skandálním symbolem tohoto stavu se stala demolice libereckého obchodního stfiediska Je tûd. VûÏ na hofie téhoï jména byla prohlá ena kulturní památkou jiï roku 1998 a k poãátku roku 2006 získala i statut Národní kulturní památky. Mûsto Liberec a pozdûji pfiedev ím Libereck kraj totiï zaãaly usilovat o její zapsání na Seznam svûtového dûdictví UNESCO, k ãemuï je Ïádoucí nejvy í domácí stupeà zákonné památkové ochrany. K pfiípravû úvodní nominaãní dokumentace stavby, kterou v tûchto pfiípadech pro Ministerstvo kultury âr pfiipravuje ústfiední pracovi tû NPÚ, pfiizvala Ing. arch. Vûra Kuãová roku 2007 právû VCPD âvut, kde na ní pracoval Mgr. Luká Beran. Jako klíãov pro dal í fungování stavby se tehdy ukázal stav autorsk ch interiérû horského hotelu a restaurace. V rámci VCPD âvut proto na objednávku NPÚ bûhem roku 2008 zpracoval Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., spolu s externími specialisty na staveb- RÒZNÉ Václav PAUKRT / Je tû jednou k prohlá ení nov ch národních kulturních památek SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 221

10 Obr. 1. Otakar Binar, stûl pro salonek Je tûdu. (Plán archiv autora) nû-historick prûzkum nejen obsáhlou pasportizaci v ech interiérov ch prvkû, standardními instalacemi poãínaje a jedineãn mi kusy svítidel a mobiliáfie konãe, ale provedl i rozbor interiérû co do charakteru a míry autenticity a vytvofiil také první návrh postupu jejich rekonstrukce. editel VCPD âvut PhDr. Benjamin Fragner poté pfii el s my lenkou uspofiádat pracovní setkání vyzvan ch odborníkû s cílem doporuãit metodiku nutné rekonstrukce je tûdské stavby, ale také postihnout moïnosti památkové ochrany staveb pováleãné architektury vûbec. Na úvod kolokvia se prof. Ing. akad. arch. Jifií Suchomel ujal role prûvodce po architektufie mûsta Liberce, od 60. let minulého století silnû formované právû autorsk m okruhem SIALu. Pro mnohé úãastníky kolokvia to byla poslední pfiíleïitost vstoupit do zmínûného obchodního stfiediska Je tûd, tou dobou jiï zbaveného svého atmofixového plá tû a zbofieného ãtrnáct dní poté. Navazující prohlídka interiérû horského hotelu s v kladem autora, akad. arch. Otakara Binara, byla díky vstfiícnosti vlastníka vûïe, spoleãnosti âeské radiokomunikace, obohacena také o náv tûvu technick ch podlaïí vysílaãe v doprovodu jeho fieditele Ing. ZdeÀka Vrby. Druh den kolokvia byl vûnován vyzvan m pfiíspûvkûm a diskusi nad estihrann m stolem v salonku restaurace Je tûdu. Památkovou ochranu budovy zde popsal a proces nominace na seznam UNESCO vysvûtlil Mgr. Jifií KfiíÏek. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., seznámil úãastníky s postupem a v sledky pasportizace jejích interiérû. Teoretick v klad stavby na Je tûdu pfiedstavili doc. PhDr. Oldfiich evãík, CSc., Ing. arch. Ondfiej Bene a prof. Ing. arch. Matú Dulla, DrSc. Stavu poznání staveb 50. a 60. let a jejich interiérû se vûnoval Mgr. Martin Strako. Stanovisko k rekonstrukci interiérû Je tûdu vyslovila Johanna Pauly, PhDr. Pavel kranc pfiiblíïil a interpretoval umûlecká díla, která tvofií jejich nedílnou souãást. Svoji zku enost se zapisováním staveb na seznam kulturních památek v mluvnû popsali z pohledu architekta prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c., a z pohledu historika prof. PhDr. Rostislav vácha, CSc. Konkrétní problémy, které bude muset rekonstrukce Je tûdu vyfie it, závûrem shrnul a popsal Ing. arch. Milo Solafi. Do následné diskuse, moderované prof. Ing. arch. Petrem Urlichem, CSc., vstoupili také doc. Josef tulc, prof. Ing. arch. Tomá enberger ãi Mgr. Jakub PotÛãek. Hosty setkání se stali námûstkynû hejtmana Libereckého kraje, povûfiená vedením resortu kultury, památkové péãe a cestovního ruchu, Ing. Lidie Vajnerová i dne ní provozovatel hotelu Je tûd a zároveà krajsk zastupitel Ing. Petr Beitl. Z kolokvia bude pfiipraven sborník, shrnující pfiednesené pfiíspûvky, obsahující v ak také odpovûdi úãastníkû a dal ích vyzvan ch odborníkû na anketní otázky t kající se úkolû památkové ochrany horského hotelu a vysílaãe Je tûd. Luká BERAN Zpráva o konferenci Obnova památek 2009 Ve dnech 24. a 25. bfiezna 2009 se pod zá titou Národního památkového ústavu, âeského národního komitétu ICOMOS a Ústavu památkové péãe a renovací Fakulty architektury âvut uskuteãnila v Praze 9. konference Obnova památek 2009 Péãe o státní hrady a zámky. Pofiadatelem konference bylo jiï tradiãnû STUDIO AXIS, spol. s r. o. Téma leto ního odborného setkání bylo zamûfieno na skupinu v znamn ch památek, které jsou zpfiístupnûny vefiejnosti (hrady, zámky, b valé klá tery i vybrané soubory lidového stavitelství a industriálních staveb), tedy celky do znaãné míry komplexnû dochované v rovinû architektury, mobiliáfie i okolní krajinné a zahradní úpravy. Vysoká úroveà péãe o excelentní soubor na ich zpfiístupnûn ch památek, charakteristická dûrazem na zachování jeho celistvosti a autenticity, vzbuzuje trvale znaãn respekt v mezinárodním mûfiítku, jak dokládá prestiï, kterou v tomto ohledu ãeská památková péãe poïívá, a skvûle reprezentuje kulturní úroveà na eho státu. Pfiesto, nebo právû proto je tfieba této ãásti památkového fondu trvale vûnovat pozornost. Konferenci zahájila generální fieditelka NPÚ Ing. arch. NadûÏda Goryczková. Jednání prvního dne moderovali prof. Girsa a doc. tulc. Se sv mi pfiíspûvky vystoupila kromû jmenovan ch také fiada dal ích odborníkû (PhDr. KubÛ, Mgr. toncner, Ing. Schubert, Ing. Pacáková-Ho Èálková, doc. Patoãka, PhDr. KfiíÏová, PhDr. Cichrová, PhDr. Muchka a Mgr. Svoboda). Texty mnoh ch pfiíspûvkû byly vydány ve sborníku. Na aktuální problémy, dot kající se této kategorie památek, se soustfiedila také bohatá diskuse. Pro druh den konference pfiipravili pofiadatelé komentované exkurze s prohlídkami v znamn ch, vefiejnosti zpfiístupnûn ch praïsk ch památek (Müllerova vila, Trojsk zámek, byt Franti ka Palackého). Na závûr prvního dne konference schválili úãastníci akce jednomyslnû text memoranda, kter pfiedkládáme, zdûrazàující v znam uchování nedotãenosti státních hradû a zámkû a shrnující hlavní zásady péãe o tuto v znamnou kategorii památek. Dagmar MICHOINOVÁ Péãe o státní hrady a zámky Memorandum Hrady, zámky a spolu s nimi i b valé klá tery, vybrané soubory lidového stavitelství a industriálních staveb, které jsou zpfiístupnûny vefiejnosti (dále jen státní hrady a zámky) tvofií specifickou, obzvlá È v znamnou skupinu památek. Tento soubor vznikl postupnû, kvalifikovan m v bûrem nejcennûj ích památek tak, aby v nejvy í kvalitû reprezentoval bohatství, druhovou pestrost a kulturní v znam památkového fondu âeské republiky. Soubor zahrnuje areály a komplexy budov a k nim patfiícího historického vybavení vãetnû zahrad a parkû. Hlavní souãasnou funkcí tûchto objektû je b t autentick mi doklady historie a kultury. Pfiedstavují zároveà architektonické a umûlecké celky piãkové hodnoty. Tato jejich funkce klade specifické nároky na jejich v estranné vûdecké poznávání a vyhodnocování i na takov zpûsob péãe o nû, kter prûbûïnû zaji Èuje plné uchování jejich kulturních hodnot. Areály státních hradû a zámkû jsou ve velké mífie rostl mi útvary, vznikl mi postupn m vrstvením stavebních etap. Vrstevnatost památky je v souãasné dobû jiï plnû docenûna jako svébytn zdroj památkové hodnoty. Potfieba jejího zachování je proto trvalou souãástí jak ochrany, tak i prezentace památky. S mimofiádnou hodnotou a v luãnou rolí státních hradû a zámkû v souãasném Ïivotû spoleãnosti souvisí i jednoznaãn respekt k jejich dochované podobû a relativní v vojové zavr enosti. Souãástí v jimeãné hodnoty památek této kategorie je integrita celku, vyïadující nejen zevrubné vûdec- 222 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

11 ké poznání, dokumentaci a ochranu, ale i prezentaci rozmanitosti, charakteristické pro tento typ památek. Je proto mimofiádnû dûleïité respektovat jejich celistvost (vãetnû integrity majetku v rámci historick ch hranic areálû). Je nezbytné, aby prezentace hradû a zámkû respektovala nejpfiísnûj í odborná hlediska a smûfiovala pfiedev ím k uchování vûrohodnosti historického prostfiedí. Úpravy a zásahy motivované snahou o docílení souladu se souãasn mi technick mi standardy nejsou Ïádoucí. Zku enosti ukazují, Ïe zmûny i pfii sebe etrnûj ím zásahu ochuzují kulturní potenciál kaïdé památky. O to více se negativní dopady projevují v pfiípadû památek z tohoto unikátního souboru. Soudobé pomocné provozy, umoïàující funkci zpfiístupnûné památky, je vïdy nutné fie it pfiimûfienû s urãitou univerzalitou a pfiedev ím s vylouãením ãi omezením rozsahu transformací. DÛleÏité je situovat nové (soudobé funkãní) provozní zázemí pokud moïno do prostorû jiï v minulosti adaptovan ch (neroz ifiovat na úkor autentick ch) a pfii jak chkoliv úpravách dbát na to, aby i v tûchto místech byly omezeny zásahy do konstrukcí (a aby mûly pokud moïno reverzibilní charakter). Zodpovûdná péãe o excelentní soubor mimofiádnû v znamn ch památek je podmínûna ideovû i organizaãnû jednotn m pfiístupem, se stanovením kvalifikované památkové koncepce, zaloïené na vûdeckém poznání. Jejím úkolem je zaji tûní maximální ochrany a uplatnûní dochovan ch hodnot a garance tohoto cíle (zamezení odbornû neobhajiteln ch, jednostrann ch a unáhlen ch rozhodnutí). Mûlo by b t samozfiejmostí, Ïe pfii opravách tûchto památek by se mûl preferovat konzervaãní pfiístup. Zodpovûdná péãe o vybrané v znamné prvky v tvarné v zdoby, cenn mobiliáfi ãi produkty nároãnûj í umûleckofiemeslné práce vyïaduje angaïování zku en ch restaurátorsk ch kapacit. Klíãovou podmínkou úspû - nosti péãe je, aby ve keré stavební a fiemeslné práce odpovídaly specifick m nárokûm na tradiãní stavební a fiemeslnou v robu. Tedy aby byly schopny dosahovat v sledkû soumûfiiteln ch, ãi alespoà blíïících se co do techniky, technologie, uïit ch materiálû a fiemeslné bravury práci tûch, ktefií památku kdysi vytvofiili. V Praze Úãastníci konference Obnova památek 2009 péãe o státní hrady a zámky RECENZE BIBLIOGRAFIE Publikace UkfiiÏovan ze Za ové Ondfiej JAKUBEC (ed.): UkfiiÏovan ze Za ové. Restaurování , vydalo Muzeum umûní Arcidiecézní muzeum Olomouc, Olomouc 2008, ISBN ada graficky elegantních a textovû i fotograficky nadstandardnû vybaven ch broïur t kajících se v znamn ch restaurátorsk ch realizací na Moravû, kterou v Olomouci od roku 2004 vydává arcidiecézní muzeum, patfií v poslední dobû k nejpozoruhodnûj ím projektûm prezentace poznávání piãkov ch historick ch artefaktû a péãe o nû. Po náhrobku Leopolda Egkha, uniãovském oltáfii, Troyerovû koãáru a olomoucké monstranci zvané Zlaté slunce Moravy pfii el po zásluze na fiadu monumentální nadïivotní korpus Krista z trinitáfiského poutního místa v Za ové. Publikace, která slouïila téï jako svého druhu katalog v stavy prezentující novû zrestaurovanou památku, má velice úãelnû zpracovan rozvrh, jehoï autofii se neost chali zabrousit do úvah koncipovan ch ífie, neï nasvûdãuje sám titul. Po metodicky pojatém editorovû úvodním textu, zab vajícím se gotick m survivalem a revivalem v umûní 16. století, následuje studie Michaely Ottové vûnovaná fungování poutního místa Za ová v závûru 17. a v prûbûhu 18. století. TáÏ autorka zpracovala dûkladnou, stfiedoevropsky zacílenou srovnávací studii na téma sochafisk ch krucifixû poãátku 16. století. V ímá si soch ze sedmihradsk ch lokalit KluÏ a Sibiu, z kostela Nejsvûtûj í Trojice ve Vídni, jihoãeské Bechynû, severoãeské Jedlky, západoãeského Tachova, dolnorakouského Wachau aj. Neopomíná ani srovnání se piãkov mi pfiíklady dûl Veita Stosse, Albrechta Dürera ãi Lucase Cranacha st., pfiiãemï si pfiipou tí ponûkud heretickou otázku, zda se v Za ové nejedná o barokní nápodobu stfiedovûkého díla. Komparativní metodou ov em dochází k závûru, Ïe zkouman korpus pochází z dílny pûsobící ve Vídni kolem roku 1520 ãi ve 20. letech 16. století. Manfred Koller na tento rozbor navázal krat í, ãesky i nûmecky publikovanou studií t kající se krucifixu uctívaného v pûvodnû trinitáfiském kostele Nejsvûtûj í Trojice ve Vídni a jeho metodicky ne Èastného, ale v rámci dobov ch zvyklostí obvyklého restaurování v roce Restaurátorka Radana Hamsíková následnû podala podrobné shrnutí zji tûní, k nimï dospûla restaurátorsk m prûzkumem sochy, a v klad o postupu jejího restaurování v letech Publikaci uzavírá text Jany Spathové o krajské finanãní podpofie restaurátorsk ch realizací na Zlínsku, kvalitní obrazová pfiíloha, soupis literatury a anglické resumé. UvaÏovali-li bychom nad danou publikací pouze jako nad preciznû zpracovan m kniïním poãinem, skonãili bychom slovy uznání a chvály, popfiípadû v zvou k následování v dal- ích ãesk ch a moravsk ch regionech. Zamyslíme-li se v ak nad zpûsobem restaurování dané památky, je zapotfiebí kousnout do kyselého jablka a poukázat na zásadní metodické pochybení, které je sice v ãeském a moravském restaurátorském prostfiedí obvyklé, Ïe v ak v návaznosti na my lení zakladatelû ãeské restaurátorské koly není vnímáno jako problém, je nijak neumen uje. Obdobnû jako v pfiípadû jihlavského, tzv. Pfiemyslovského krucifixu (dnes ve Strahovské obrazárnû) restaurátofii Mojmír a Radana Hamsíkovi provedli velmi dûkladn prûzkum dochovan ch pfiemaleb a na základû konzultace s památkáfii a umûleck mi historiky postupnû sejmuli a fotograficky zdokumentovali v echny druhotné vrstvy a doretu ovali povrch dfievofiezby do pfiedstavy pûvodního stavu. V pfiípadû Pfiemyslovského krucifixu se jednalo o pût odstranûn ch druhotn ch vrstev, pfiiãemï byly ponechány prolínající se zbytky dvou nejstar ích gotick ch polychromií, 1 v za ovském pfiípadû byly sejmuty ãtyfii souvislé a jedna lokálnû nanesená vrstva, rehabilitována poté byla nejstar í nalezená polychromie, technologicky i esteticky pozoruhodnû pokrytá elakem. Tento postup by jistû mûl oprávnûní, pokud by odstraàoval jen nátûry opravdu nehodnotné, utilitárnû nanesené bez zvlá tního estetického a kultovního dûrazu (za takové bychom snad mohli povaïovat tfii nejmlad í olejové vrstvy). Ov em zcela jistû tomu tak nebylo v pfiípadû v tvarnû nanejv pûsobivé barokní polychromie. Rytmizovaná malba kapek a struïek krve na edomodfie valérovaném inkarnátu vyjadfiovala promûny v tvarného názoru i mentality vnímání pa ijov ch motivû. Restaurování tak sice pfiispûlo k poznání pûvodního umûleckého zámûru a vytvofiilo artefakt vhodn k jednostrannému galerijnímu uïití, neochránilo v ak zásadní ãást informací spojen ch s druh m Ïivotem památky, jejím barokním uctíváním v prostfiedí poutního místa a v neposlední fiadû dfievofiezbû ubralo na tom, co si kaïdá dobrá památka s sebou má dûjinami nést, totiï na jejím provokujícím tajemství. 2 Martin GAÎI Poznámky 1 Mojmír HAMSÍK, Radana HAMSÍKOVÁ: UkfiiÏovan zpráva o prûzkumu techniky a stavu, 1994; titíï: Pfiemyslovsk krucifix z kostela sv. Ignáce v Jihlavû restaurátorská zpráva, 1997 (obû zprávy jsou uloïeny v Královské kanonii premonstrátû Praha Strahov). Obecnûji k dané památce viz Pavel KALINA, Ivana KYZOUROVÁ (eds.): Pfiemyslovsk krucifix a jeho doba, Praha BlíÏe Martin GAÎI: Imagines sacrae, sed restauratae. Ke spektru a praktickému vyuïití historick ch dokladû o náboïenské úctû, in: Monumentorum tutela Ochrana pamiatok 16, 2005, s ; Roman LAVIâKA: Stfiedovûké umûní v galerii. V tvarné dílo, badatelsk objekt, nebo pfiedmût kultu?, in: Sborník z odborného sympozia k 55. v roãí Al ovy jihoãeské galerie (konaného fiíjna 2008 v Hluboké nad Vltavou), v tisku. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE RECENZE, BIBLIOGRAFIE 223

12 Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò Architekt 2009/3 Michal JANATA: V klad pfiehlu uje poslední moïnost vnímání. Nad publikacemi Bfietislava torma, s Recenze dvou knih vydan ch NPÚ Základy péãe o stavební památky a Mezi Ïízní budoucnosti a tr zní minulosti rekapituluje Ïivot a architektonické i teoretické dílo B. torma. Architekt 2009/4 Eva BÍLKOVÁ, Michal JANATA: Mûstsk dûm v ulici Milady Horákové, s V rubrice Top realizace je fiadou fotografií a plánû pfiedstaven polyfunkãní dûm od H. a D. Borákov ch. Novostavba zaplàující proluku po tzv. Juranovû domu v sousedství bohatû zdoben ch nájemních domû z poãátku 20. století je uvedena autorskou zprávou a rozhovorem s autory a stavbyvedoucím T. Maru kou. Následuje zpráva o designu pro dûm od M. íãné a dvû recenze: DÛm v ulici Milady Horákové v Brnû od Karla DOLEÎELA a Entropie okenního rastru od Michala JANATY. Milo KLEMENT, Tomá RUSÍN, Petr TODOROV, Ivan WAHLA: Bytov dûm Kopeãná, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány o novém obytném bloku vymezujícím nároïí ulic Kopeãná a Leitnerova v Brnû. Olovûn Du an 2009, s Zpráva o v sledcích studentské architektonické soutûïe Fakulty architektury âvut obsahuje mimo jiné návrhy zástavby proluky na Ovocném trhu v Praze (jeden z vítûzû soutûïe T. Beránek a dal í) a nového komunitního centra na Kampû na místû stávajícího, s lep ím vyuïitím. Lidsk Ïivot je lemován zdmi. SoutûÏ Xella na téma Pavilon ãlovûka pro ZOO Praha a DÛm pfievozníka, s V sledky studentské soutûïe pro ãeské a slovenské vysoké koly se zamûfiením na architekturu, techniku a umûní. Základním úkolem byl návrh nového vstupního objektu do ZOO Praha v Troji a souvisejícího zázemí fiíãního pfiívozu, obojí s dûrazem na krajinné souvislosti. Ladislava HOR ÁKOVÁ: Fenomén BaÈa v Národní galerii, s Zpráva o v stavû v praïském VeletrÏním paláci. Michal JANATA: Pramen nesnází pfii edici pramenû, s Recenze knihy Evy Librové Architekt F. A. Libra. Hrst vzpomínek na otce, kterou vydala Mladá fronta a Národní technické muzeum v edici Prameny k dûjinám architektury a stavitelství. Podle autora jde o memoárovou knihu, nikoli o prameny k architektufie. Slavné vily Ústeckého kraje: Kotûrova kolonie v Lounech, s Krátká zpráva o v stavû v Trmalovû vile v Praze. Stavba 2009/1 Nová náves v Dolním Mûstû, s Autorská zpráva (Josef âanãík, PROJEKT sdru- Ïení) s fotografiemi a plány o úpravû centra obce a vytvofiení nové vesnické návsi z místa, které ji zaãalo suplovat v dobû socialismu, po zbourání staré zemûdûlské usedlosti. Martina MERTOVÁ: Záplaty ãeského venkova, s Recenze projektu nové návsi v Dolním Mûstû. Kostel sv. Ducha v umné, s Autorská zpráva (M. J. tûpán, Atelier tûpán) s fotografiemi a plány o novostavbû kostela na vefiejné plo e, ze které tak vznikla nová trojúhelníková náves. Richard BIEGEL: umná, s Recenze novostavby kostela. Mûstsk hfibitov Vítkov, s Autorská zpráva (Martin Rosa, Jan Kratochvíl) s fotografiemi a plány o rehabilitaci zanedbaného hfibitova a vefiejného prostoru sudetské obce Vítkov. Rostislav VÁCHA: Vinafiství na jiïní Moravû, s Recenze Vinafiského domu Popice (Josef Pleskot, AP atelier) hodnotí tento objekt pro v robu, skladování a prodej vína firmy Sonberk, a. s. jako dal í rozvinutí Pleskotova osobitého stylu a jeho zasazení do krajiny a principy konstrukce chápe jako jemnou naráïku na fiecké chrámové stavby. Vodojem Kyjov-Bohuslavice, s Autorská zpráva (Studio MOA, A. Kozánek, M. Vrátník) s fotografiemi a plány o revitalizaci b valého nadzemního vodojemu na místû s panoramatick m v hledem. PÛvodní Ïelezobetonov monolit pfiestal plnit svou funkci. Nyní, opatfien dfievûn m obkladem a stfiechou, slouïí pro relaxaãní, meditaãní i spoleãenské úãely. Rostislav VÁCHA: Venkovské bydlení za první republiky, s Celé iroké hnutí moderní architektury od poloviny 19. století má venkovské kofieny. Po rané anglické fázi v ak pfiestala b t architekturou venkovskou a pfiestûhovala se do mûst, odkud zasahovala na venkov zejména prostfiednictvím venkovsk ch elit, které chtûly Ïít ve stejném komfortu jako lidé ve mûstû. Autor komentuje fiadu konkrétních zajímav ch staveb, které by stylovou vyhranûností obstály v kterémkoli mûstû, a zam lí se nad vztahem regionalismu a funkcionalismu. Rodinn dûm. Veli, s Autorská zpráva Davida Krause s fotografiemi a plány o novém soukromém domû v tradiãním okolí venkovského charakteru, kter je sestavou dvou archetypálních domû vesnické siluety. Rodinn dûm. Spomy l, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány (m4 architekti M. Holubec, M. Sedlák, O. Kramoli, Z. tefanãíková) o rekonstrukci a dostavbû rodinného domu. Star dûm stojí v ãele pozemku u ulice, pfiízemní dostavba za ním plní dal í funkce, které dûm nebyl s to sv m charakterem obsáhnout. Rodinn dûm. âerné Vodûrady, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány (caraa.cz, s. r. o. / tûpán Kubíãek, Martina Bufiiãová) o pfiestavbû obecního úfiadu na rodinn dûm. Jifií P ÍHODA: Recyklace domu. Lubná u Poliãky, s Autorská zpráva (M. a J. Pfiíhodovi) s fotografiemi a plány o pfiestavbû chalupy na rodinn dûm. Rostislav VÁCHA: De Carlova participace pfiiná í demokracii, s Uvozující ãlánek k publikované stati Giancarla de Carla Architektura participace o demokratizaci architektonické tvorby spoluprací architekta s klientem. Stavba 2009/2 Spoleãenská hala âvut. Karlovo námûstí v Praze, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány (A. Papp, M. Pappová, M. Vít / CUBOID ARCHITEKTI, s. r. o.) o nové hale vzniklé na místû b val ch laboratofií z 30. let 20. století ve dvofie tvofieném tfiemi kfiídly neorenesanãní budovy I. Ullmanna a z jiïní strany uzavfieném star í barokní budovou. Stavba je navrïena jako sklenûn transparentní kvádr nesen subtilní ocelovou konstrukcí. V stavbû pfiedcházela obnova vstupních partií pûvodní neorenesanãní budovy a její pfiímé propojení se vstupem do metra. Národní technická knihovna. Praha Dejvice, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány (Projektil architekti, s. r. o., R. Brychta, A. Halífi, O. Hofmeister, P. Le ek) o nové budovû knihovny v areálu vysoko- kolského kampusu komponovaného postupnû na základû urbanistické koncepce A. Engela z 20. let 20. století. Objem a poloha budovy je reakcí na místo, respektuje dejvick blokov systém, konstrukãní systém je soudob a reaguje na zku enosti z v stavby zahraniãních knihoven. Navazuje recenze Vladimíra IMKOVIâE Koncept a ãas. Studijní + vûdecká knihovna. Hradec Králové, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány (Projektil architekti, s. r. o., R. Brychta, A. Halífi, O. Hofmeister, P. Le ek). Budova ve tvaru písmene X je v parteru prûchozí a umoïàuje tak volné úhlopfiíãné spojení Hradecké ulice s nábfieïím nebo s univerzitním kampusem. Je pevn m a v razn m objektem respektujícím kvality okolí (strojní prûmyslová kola od J. Goãára), poskytujícím záïitek prûhledu a prûchodu. Navazuje recenze Jakuba POTÒâKA Hommage à Josef Goãár. Pfiírodovûdecká fakulta. Univerzita Palackého v Olomouci, s Zpráva Jana HÁJKA (jménem ostatních autorû J. Havlase a P. Joby) o stavbû na rozhraní historického jádra a nového mûsta. Novostavba tvaru protáhlého kfiíïe se zámûrnû silnû váïe na fiád rostlého mûsta. Budova je umístûna tak, aby potvrzovala ulici 17. listopadu jako v znamnou mûstskou tfiídu a aby byla na 224 Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò

13 ãásti parcely zachována plocha parku. Fasáda je kamenná, z tmavé brazilské Ïuly, parter prosklen. Navazuje recenze Rostislava VÁCHY: Z hlediska olomouckého i ir ího. Fakulta IT. Vysoké uãení technické v Brnû, s Autorská zpráva (A. Burian, G. Kfiivinka, V. Vrána) o rekonstrukci a dostavbû areálu kartuziánského klá - tera v Brnû Královû Poli. Nové objekty Fakulty informaãních technologií propojují klá ter s objekty b valého klá terního velkostatku, sousedícího pfies ulici. DÛraz byl kladen na pfiimûfienost hmotového uspofiádání novostaveb ve vztahu k historick m objektûm. Kongresové a univerzitní centrum. Námûstí T. G. Masaryka, Zlín, s Areál dvou novostaveb je umístûn na parcelách b val ch Masarykov ch kol v centru Zlína, v prûniku dvou urbanistick ch os mûsta. Orientace budov vychází z pûvodní polohy jiï neexistujících staveb a respektuje stávající pomník T. G. Masaryka. âlánek obsahuje dvû autorské zprávy s fotografiemi a plány: Budova A Kongresové centrum AI DESIGN, budova B Univerzitní centrum E. Jifiiãná, P. Vágner + AI DESIGN. Navazuje recenze Rostislava VÁCHY: Univerzitní centrum ve Zlínû, v níï autor upozoràuje, Ïe celková pointa Univerzitního centra náleïitû vyzní aï po dokonãení sousedícího polyfunkãního koncertního a kongresového sálu od t chï autorû. Arnold BARTETZKY: Nesnadné dûdictví. Politické pomníky a stavby NDR ve sjednoceném Nûmecku, s Niãení nebylo jedin m, ba ani pfievládajícím typem pfiístupu k pozûstatkûm reïimu NDR. Vût ina pomníkû a politick ch staveb pfieïila, nûkteré byly zapomenuty, jiné v znamovû pfiedefinovány, pfiebudovány a znovu vyuïity, v nûkolika pfiípadech dokonce peãlivû rekonstruovány. âlánek pfiiná í obrazem i komentáfiem pfiíklady ke v em tûmto pfiístupûm. Rostislav VÁCHA: David Adjaye obnovuje spoleãenskou roli architektury, s Teoretick úvod k níïe uvedenému rozhovoru Petera ALLISONA s v znamn m lond nsk m minimalistou Davidem Adjayem Vynechání prázdna: Architektura úãasti. Adjaye svá díla s velkou samozfiejmostí vãle- Àuje do kontextu Lond na a jeho staré tkánû. Nevidí totiï svûj úkol ve vym lení senzaãních unikátû, které spoleãnost pobaví, n brï v tvorbû sídel nov ch institucí, které spoleãnost stmelí. Umûní 2008/6 (pfievzato z webu Pawe PENCAKOWSKI: Gothic Paintings of the Chapel in the Tower of the Church of the Miechovits in Miechów. Gotické nástûnné malby v kapli vûïe klá terního kostela boïehrobcû v Miechówû, s V roce 2005 byly objeveny fragmenty maleb z 15. století v pozdnû gotické kapli situované ve vûïi (postavena roku 1311) kostela, jenï pûvodnû patfiil fieholním kanovníkûm BoÏího hrobu v Miechówû poblíï Krakova. Zuzana V ETEâKOVÁ: Gotické nástûnné malby v kryptû sv. Katefiiny v kostele sv. tûpána v Koufiimi. Gothic Wall Paintings in St Catherine s Crypt at the Church of St Stephen in Koufiim, s Osmiboká krypta sv. Katefiiny v kostele sv. tûpána v Koufiimi, postavená v 60. letech 13. století, je zaklenutá obkroãnou (hvûzdicovitou) klenbou na stfiední pilífi. V trojúhelníkovit ch a kosoãtvereãn ch klenebních polích byly v letech odkryty polopostavy a postavy dvaceti ãtyfi muzicírujících andûlû. David LEATHERBARROW: Creative Movement: in Shaftesbury and Early Romanticism. Tvofiiv pohyb: u Shaftesburyho a v raném romantismu, s Tato studie zkoumá dobfie známé, av ak sporné téma filozofie umûní a architektury: umûlecká tvofiivost se podílí na tvofiivé síle pfiírody a Ïivotodárn princip oïivující svût pfiírody inspiruje také práci malífiû, architektû a zahradních architektû. Marcel PENCÁK: Nástup architektonické moderny a c. k. âeská vysoká kola technická. The Rise of Architectural Modernism and the Prague Polytechnic, s Na konci 19. století se zaãaly formovat my lenky architektonické moderny, které mûly dopad i na vzdûlávání mlad ch nadûjí tohoto oboru v ãesk ch zemích. Stfiediskem v uky ovlivnûné nov m smûrem se postupnû stala UmûleckoprÛmyslová kola v Praze, od roku 1898 vedená Janem Kotûrou. Blanka KYNâLOVÁ P IPRAVUJE SE Tfietí sjezd historikû umûní Staré i moderní umûní, architektura i design, klasické i aktuální metody, autority i nové tváfie! Zasedání se koná záfií 2009 v budovû Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Akci pofiádá Umûleckohistorická spoleãnost ve spolupráci s Umeleckohistorickou spoloãnosèou Slovenska, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a UmûleckoprÛmyslov m muzeem v Praze. Program a dal í informace naleznete na Attingham Alumni Prague 2007 Eva LUKÁ OVÁ In the autumn of 2007, directors of the Attingham Summer School, Mrs. Annabel Westman and Mr. Giles Waterfield, together with an art historian and supporter of the Attingham School, Mrs. Jeannie Hobhouse, visited the Czech Republic. They came on the invitation of the National Heritage Institute upon the initiative of the institute s specialists Attingham graduates. After The Attingham Trust facilitated numerous research stays and provided scholarships to support Czech experts from a number of institutions enabling them to study architecture, historic interiors, art collections, gardens and parks of English historic country houses and Royal Residences, the Czech side wished to make it possible for English specialists to study Czech and Moravian chateaux, their collections and furnishings. Since the beginning of preparations, Annabel had a wish to meet Czech graduates from the Attingham School, who now make a group of professionals of several generations. With the help of colleagues from the National Gallery, an address book of all the graduates, who followed in the traces of Dr. Olga Pujmanová, the first Czech participant in the Attingham Summer School for Historic Country Houses in 1965, was compiled. A lot of warm responses to the invitation to the reunion of the Attingham Alumni came; it had been sent both from the National Heritage Institute and from England. The Attingham party assembled in an admirable number; only a few colleagues who could not arrive for serious reasons failed to participate. All of them sent their best regards, some, for example Prof. Pavel Preiss and Prof. Lubomír Slavíãek, sent friendly letters. The Attingham party was held in a lounge of the National Heritage Institute in Ledeburg Palace without any external support, thanks to the contribution of all the Czech participants, which included traditional homemade Czech delicacies. It was arranged in the spirit of parties given in English historic country houses which all the Czech participants had enjoyed in England during their stays so much. This meeting was an introduction to a tour of the English colleagues of Prague s palaces, art and history institutions and historic country houses and chateaux. After it, an idea emerged to familiarize the Czech professional community as well as the lay public with activities of The Attingham Trust, and to look into the history of both Czech and English castles and historic country houses and appreciate the cooperation of the Czech and English specialists in this field. The editorial staff of the Historical Heritage Bulletin (Zprávy památkové péãe, in Czech) has made use of this idea actively and this issue is the result. Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò P IPRAVUJE SE 225

14 Historie Attinghamského trustu, prûkopníka ve svém oboru Annabel WESTMAN Toto je jeden z na ich hlavních cílû pokusit se udûlat kaïdého Èastn m Helen Lowenthal, OBE, zakladatelka Letní kola byla úïasná, nejenom jako pfiínos pro Ïivot Attinghamského sídla, obohatila také ty, ktefií se jí úãastnili, a to po zbytek jejich Ïivota. Sir George Trevelyan, zakladatel My lenka letní koly pro americké kurátory a architekty, jeï by umoïnila studium anglick ch zámkû, jejich sbírek a jejich krajinného prostfiedí, se zrodila nad álkem ãaje, nikoli v anglické zámecké zahradû, ale v Americe, v zahradû sídla Dumbarton Oaks ve Washingtonu DC v roce Byla duchovním dítûtem dvou impozantních dam, Helen Lowenthal, jeï posléze zaloïila vzdûlávací oddûlení ve Victoria and Albert Museu, a Mildred Bliss, která spolu se sv m manïelem patfiila k zakládajícím ãlenûm American National Trustu. Zde tedy návrh nabyl podoby, aktivnû povzbuzován Lydií Bond Powell z Metropolitan Museum of Art v New Yorku a kladnû podpofien sirem Joshuou Rowleym z National Trustu v Anglii, za nad ené úãasti sira George Trevelyana, rektora Shropshire Adult College, jeï sídlila na zámku z 18. století Attingham Park. První letní kola se konala o rok pozdûji. Tento ãlánek sleduje historii Attinghamského trustu od onûch slibn ch zaãátkû aï k vysoce oceàované mezinárodní instituci, jíï v dne ní dobû je. Trust v souãasnosti pofiádá tfii kaïdoroãní rezidenãní letní programy, v prvé fiadû pro odborníky zab vající se kulturním dûdictvím: Attinghamskou letní kolu Attingham Summer School (18 dní), Attinghamsk studijní program Attingham Study Programme (dfiíve Studijní t den Study Week 9 dní) a Studia královsk ch sbírek Royal Collection Studies (10 dní). V echny tfii kursy jsou nyní podporovány muzei, galeriemi umûní, univerzitami, architektonick mi ateliéry, restaurátorsk mi dílnami a spoleãnostmi pro ochranu památek z celého svûta. K zaloïení Attinghamské letní koly do lo na pozadí událostí, jeï byly pro venkovské zámky pováïlivû pfievratné. Navzdory skuteãnosti, Ïe Británie byla tak bohatá na zámky reflektující irokou kálu architektonick ch stylû, s rozmanit mi sbírkami, o jejich v znamu se vûdûlo jen málo, zvlá tû v Americe. Pouze nûkteré z nich byly pravidelnû zpfiístupàovány vefiejnosti Woburn Abbey v Bedfordshiru bylo v roce 1955 prvním z nich. Ty zámecké budovy, které pfieïily 1. svûtovou válku a velkou hospodáfiskou krizi 30. let, byly za 2. svûtové války urãeny pro nemocnice, koly nebo armádní kasárna. Nyní byly mnohé z nich prázdné a velké mnoïství z nich bylo strïeno, neboè pro vlastníky bylo obtíïné je za tûïk ch ekonomick ch podmínek udrïet pfii Ïivotû. Naléhavost situace byla potvrzena v Gowerovû zprávû z roku 1948 nazvané Houses of Outstanding or Architectural Interest. Jedno z jejích doporuãení vedlo ke schválení zákona o historick ch budovách a starobyl ch památkách z roku 1953, kter udûloval granty na opravu a udrïování budov s hodnotnou architekturou, zafiízením a pozemky. Ale pokrok byl pomal. V stava o tûchto památkách ve Victoria and Albert Museu v roce 1974, nazvaná The Destruction of Country House, zaznamenala 600 zámkû zbouran ch od roku 1870, z nichï vût ina byla strïena pfied 2. svûtovou válkou a po ní. Náladu tûchto let a úzkost pocièovanou v mnoha rodinách evokuje vyprávûní v denících Jamese Lees-Milneho, kter ve 40. a 50. letech získal mnoho tûchto majetkû pro National Trust. ífieji se k této záleïitosti také v mluvnû vyslovil Evelyn Waugh ve své pfiedmluvû ke druhému vydání Brideshead Revisited z roku 1959: Na jafie roku 1944 bylo nemoïné pfiedvídat souãasn kult anglick ch zámkû. Tehdy se zdálo, Ïe sídla pfiedkû, jeï byla na imi hlavními umûleck mi poãiny, jsou odsouzena k rozpadu a zniãení, jako kdysi klá tery v 16. století. My lenka zaloïení kurzu k venkovsk m zámkûm byla tedy vzru ujícím nov m podnikem neexistovaly Ïádné vzory a její posouzení v znaãn mi sponzory, uvedené v broïufie letní koly z roku 1952, vyvolalo hlubokou odezvu, neboè mezi nimi byl ãlen v konného v boru National Trustu Mr. Harold Nicolson, kurátor King s Pictures a Courtauld Institutu profesor Anthony Bluet, profesor Pevsner (z Cambridge University), profesor Wittkower (z London University) a tajemník Royal Commission on Historical Monuments profesor Geoffrey Webb. V broïufie bylo uvedeno, Ïe poãet míst v kurzu je omezen na 60 a Mr. Trevelyan bude osobnû dohlíïet na lektorskou práci, bude zde dostupná knihovna a kola bude mít fiadu sv ch lektorû. Pokud to bude Ïádoucí, bude zavedena písemná zkou ka. Britové, ktefií byli zvyklí podporovat vzdûlávání dospûl ch, povaïovali tfiít denní kurs, jenï stál 150 dolarû (90 liber) a byl nav tûvován zejména Ameriãany, za pfiíli nákladn, a tak musel b t finanãnû sobûstaãn. (V souãasnosti je úãastníkû 48 a zkou ky stále je tû nejsou.) Helen Lowenthal a George Trevelyan byli spoleãn mi fiediteli a struktura kurzu, zaloïená na tfiech centrech, je dodrïována dodnes. V roce 1952 zaãínal v Attingham Parku v hrabství Shropshire, následoval t den v Derbyshire, aby mohly b t zahrnuty takové zámky, jako jsou Chatsworth, Hardwick a Kedlestone, a závûreãné dny byly stráveny náv tûvou zámku Blenheim Palace, Oxfordu a oblasti kolem Stratfordu on Avon a Bathu. Od té doby je poslední t den kaïd rok tráven v jiné oblasti. Program byl moïná poklidnûj í neï dnes, ale bylo v nûm zahrnuto mnoho náv tûv soukrom ch objektû, podporovan ch pfiedná kami nûkter ch garantû vãetnû Johna Summersona (autora Architecture in Britain , prvnû vydané v roce 1953). Ubytování bylo jednoduché, obzvlá tû v Attingham Parku. V roce 1959 spoleãné instrukce zaznamenaly: je zde pouze velmi omezen poãet jednolûïkov ch pokojû, ale nemûlo by b t nezbytné, aby velké pokoje sdíleli více neï tfii obyvatelé, v oddûlen ch ãástech mají v ichni prostoru víc neï dost v Attinghamu nejsou privátní koupelny stûïí vítaná zpráva pro ty, kdo mûli ze Spojen ch státû cestovat lodí, neï zaãalo b t bûïné cestování letadlem. Ale tento nedostatek ve sdílení pokojû více neï vynahradily nádherné v hledy z oken podkrovního patra a recepce a párty pofiádané vlastníky nav tíven ch domû, jeï jsou neodmyslitelnou ingrediencí kurzû i dnes. V první skupinû úãastníkû byl kurátor American Wing of the Metropolitan Museum v New Yorku, hlavní poradce Winterthur Musea ve Filadelfii, fieditel Colonial Williamsburgu ve Virginii a dal í osobnosti z váïen ch institucí ãi privátní sféry. Jejich vliv pro pfií tí roky zajistil trval proud úãastníkû z architektonick ch, památkáfisk ch a restaurátorsk ch institucí. Na zaãátku 60. let bylo poznamenáno, Ïe vût ina z tûch, ktefií se dnes v USA zab vají restaurováním a ochranou památek, jsou absolventi Attinghamu a nezmûrnû vyuïívají toho, co se nauãili v Anglii. V roce 1962 to vedlo k zaloïení organizace the American Friends of the Attingham Summer School, jeï se stala odpovûdnou za v bûr americk ch úãastníkû, získávání prostfiedkû pro stipendia a popularizaci kurzu ve Spojen ch státech. V roce 1980, kdy kurz zaãalo nav tûvovat více úãastníkû z Británie a Evropy, Trust zaloïil Stipendijní v bor ve Spojeném království pro v bûr neamerick ch úãastníkû a pro pomoc pfii uplatnûní kurzu na trhu. Zámek Attingham Park, podle nûhoï Trust získal své jméno, byl uïíván jako místo pro první t den kurzu do roku 1984, ale kdyï pfiestal slouïit jako sídlo koleje a stal se regionálním fieditelstvím National Trustu, byl kurz pfiestûhován, a tak se mûïe po nûkolik prvních dní tû it z nádhery West Dean College v Sussexu, zámku pûvodnû z jakubovské doby, jenï byl podstatnû roz ífien v 19. století. Jeden mlad muzejní kurátor z Maìarska, kter byl úãastníkem v roce 1988, poznamenal: V tûch chvílích se cítím jako aktér pohádky, pfiedev ím díky moïnosti bydlet na takovém zámku, jak m je West Dean. MoÏná toto byl mûj nejhlub í záïitek, nejen studovat zámek, ale strávit cel t den v tomto historickém prostfiedí, dát si ãaj v Oak Hall a procházet se brzy zrána zahradou. Nikdy nezapomenu na první veãer, bylo po boufice a ne la elektfiina, a bez ní jsme vidûli v e kolem v pûvodních barvách, jako bychom se skuteãnû vrátili v ãase do minulosti. Bylo to v polovinû 60. let, kdy díky odhodlanému úsilí Helen zaãali kurz nav tûvovat první úãastníci z bloku v chodních zemí z âeskoslovenska, z Maìarska, poté z Polska, Rumunska a Jugoslávie. Po roce 1992, kdy byly zru eny restrikce v cestování, bylo vãlenûno i Rusko a pobaltské zemû. Dnes z tûchto zemí obvykle pocházejí tfii aï ãtyfii úãastníci, ktefií se pfiipojují ke skupinû nyní tvofiené z 50 % Ameriãany a z 50 % zbytkem svûta. Okolo roku 1960 to v ak byli vût inou Ameriãané a jen ojedinûle úãastníci jin ch národností. Kandidáti zpoza Ïelezné opony potfiebovali pozvání nemohli si podat Ïádost a Attingham Trust jim musel opatfiit dokumenty pfies britskou ambasádu, aby mohli vycestovat. Mohli zûstat pouze po dobu trvání kurzu a ani o den déle. Dr. Olga Pujmanová, b valá kurátorka Národní galerie v Praze, byla první âe kou, která se v roce 1967 kurzu zúãastnila. Její pfiíbûh je podobn mnoha dal ím: KdyÏ jsem 226

15 se v ãervnu 1967 ocitla na lodi smûfiující k bíl m útesûm doversk m, povaïovala jsem to za zázrak. O ten zázrak se pfiiãinil sir George Trevelyan a Helen Lowenthal. Oba dva, zvlá tû Helen, s níï jsem se setkala o rok dfiíve v Praze, vynaloïili neuvûfiitelné úsilí, abych se do Anglie dostala. NejenÏe zajistili mûj pobyt po finanãní stránce (neboè jsem nemohla ze zemû vyvézt ani korunu), ale také mi museli poslat pozvání, jeï bylo nepostradatelné pro získání povolení k v jezdu z âeskoslovenska. Stále cítím velké dojetí, kdyï si vzpomenu, kolikrát Helen mûnila jeho formulaci, neï splnila vrto ivé podmínky na í byrokracie. V Anglii byl v té dobû Attingham vzdûlávacím dobroãinn m trustem, mûl velmi málo penûz a byl závisl na darech od pfiátel a kolegû, aby mohly b t udûlovány granty. VÏdy vynalézavá Helen pfiesvûdãila jak Britskou radu, tak Britskou spoleãnost pro stfiední a v chodní Evropu, aby s Trustem spolupracovaly. Od 60. let do konce 80. let se jejich ãlenové osobnû zapojili do ãinnosti Trustu a tato pomoc byla neocenitelná. Eva Ziková, rovnûï z Národní galerie v Praze, která byla úãastnicí kurzu v roce 1980, napsala ve svém dûkovacím dopise: Velmi prospû n pro moji práci ve vzdûlávacím oddûlení byl nejenom studijní a pracovní cíl programu, ale také osobní kontakt s m mi kolegy z rûzn ch muzeí, galerií a univerzit. Její slova se neustále opakovala i u jin ch úãastníkû z podobn ch zemí: Attingham nám poskytl moïnost získat osobní kontakty se zahraniãními kolegy. Obvykle k tomu dochází aï po nûkolika desetiletích odborné aktivity, a nikoli v zaãátcích profesionální kariéry. V dne ním svûtû snadné komunikace a pfiístupu k internetu tento aspekt Attinghamu, jímï jsou dlouholetá pfiátelství navázaná mezi absolventy v odborné i spoleãenské rovinû, zûstává stále v znamn. Do této chvíle se stalo souãástí skupiny i 29 ãesk ch absolventû. Helen Lowenthal zûstala fieditelkou letní koly po 25 let. V roce 1976 ji vystfiídala Helena Hayward, vá- Ïená specialistka v oblasti nábytku a stfiíbra, tu pak ve funkci následoval dr. Geoffrey Beard, pfiední umûleck historik a plodn autor, jenï byl fieditelem v letech Bûhem tûchto let oba odbornû vedli kurz, posílili jeho úspûchy a pfiispûli k rûstu vysoké akademické úrovnû, které se nyní tû í. V uka se vyvíjela podle mûnících se poïadavkû. Publikace Marca Girouarda Life in the English Country House (1978) (je stále na seznamu literatury pro letní kolu) byla pfiíãinou vût ího zaãlenûní sociální historie; kniha The Servants Hall Merlina Watersona (1980) pomohla rozvinout rûzné pfiístupy k prezentaci; a spolu s velmi ran m podnûtem Nicolause Pevsnera (kter v roce 1960 navrhl pofiádat pfiedná ku na téma viktoriánsk ch zámkû) a dal ích vãetnû Johna Confortha, blízkého poradce Trustu, byly na program zafiazeny zámky z 19. století, které tehdy nebyly módní záleïitostí. Hlavním tématem, jeï se prolínalo cel m kurzem, bylo podnítit vût í porozumûní a zhodnocení zámku v jeho celistvosti. Jak Helen v roce 1982 v stiïnû poznamenala, kurz je léãebnou kúrou pro úzké specialisty. Tento holistick pfiístup ke vzdûlávacímu procesu mûl svou odezvu v zaloïení dvou dal ích kurzû Attinghamského trustu. Byly jimi Studijní t den v roce 1986 a Studia královsk ch sbírek o deset let pozdûji. Studijní t den (pûvodnû Odborn t den, v tomto roce pfiejmenovan na Studijní program) byl vytvofien, aby bylo vyhovûno pfiání absolventû zúãastnit se opût posledního t dne letní koly. Nav ení poãtu úãastníkû by znemoïnilo dobré fiízení kurzu, a tak bylo rozhodnuto vytvofiit zvlá tní kurz, kter by se soustfiedil na jednotlivé regiony Británie a pfiíleïitostnû i vycestoval do zahraniãí. Toto je v souãasnosti jedin kurz pofiádan Trustem, kter mohou úãastníci absolvovat vícekrát. Rozhodnutí se osvûdãilo a za více neï 23 pfiedchozích let kurz nav tívil vût inu regionû Velké Británie a Irska, ale také PafiíÏ, Stockholm, Holandsko, Benátky a oblast Veneta, Madrid a v leto ním roce DráÏìany a Berlín. Naproti tomu Studia královsk ch sbírek, vzniklá s podporou The Royal Collection, mají svou základnu v Cumberland Lodge ve Velkém parku zámku Windsor. Jejich fieditelem je Giles Waterfield, historik architektury a b val fieditel Dulwich Picture Gallery. Od svého zaloïení se vûnují studiu mecenátu a sbírek králû a královen Anglie od 15. století do souãasnosti, vãetnû náv tûv palácû v Lond nû a okolí, pfiedná ek a semináfiû. Kurz je organizován na obecnû chronologick ch principech a soustfiedí se na individuální pfiínosy v jednotliv ch obdobích. Giles Waterfield rovnûï spoleãnû se mnou vedl letní kolu v letech a byl vystfiídán Lisou White. Navázali jsme na to, co bylo vybudováno zku- enostmi a úspûchy na ich pfiedchûdcû, pfii zachování akademické integrity a intenzivního umûleckohistorického studia, a zároveà jsme rozvíjeli itineráfi ve snaze zv it zájem o takové oblasti, jak mi jsou management, restaurování a interpretace. Zvlá tní pozornost byla u v ech tfií kurzû vûnována roz ífiení geografického zábûru a také rozvoji financování stipendií, aby byla zaji tûna akademická excelence. Dnes pravidelnû pfiijíïdûjí úãastníci z Austrálie a Nového Zélandu, zvy- uje se poãet evropsk ch zemí vãetnû Turecka a nedávno jsme poprvé pfiivítali kandidáty z Indie. Mnoho úãastníkû, zejména Letní koly a Studií královsk ch sbírek, získává úplnou ãi ãásteãnou finanãní podporu, hrazenou dobroãinn mi nadacemi, institucemi a památkov mi orgány, soukrom mi osobami i samotn m Attinghamsk m trustem. Toto v echno by nemohlo b t dosaïeno bez podpory Johna Lewise, jenï je od roku 1988 pfiedsedou Trustu. Jeho pevná ruka na kormidle v znamnû zlep ila finance Trustu, coï zaji Èuje kontinuitu do budoucnosti. V nedávn ch letech byly také pofiádány dal í aktivity. V roce 2002 uspofiádal Trust v Lond nû ke svému 50. v roãí konferenci s názvem Evropsk zámek ve 21. století, s cílem posunout na mezinárodní úrovni dále bariéry ve vzdûlávání, znalostech a v zkumu zámeckého sídla, jeho sbírek a pozemkov ch statkû. Konferenci nav tívilo více neï 500 absolventû z celého svûta. Dr. Josef tulc, tehdej í fieditel Státního ústavu památkové péãe v Praze, pfiednesl zanícen proslov o bohatství zámeck ch sídel v âeské republice a jejich budoucnosti. Giles Waterfield se stal rovnûï editorem zprávy Attinghamského trustu nazvané Opening Doors Learning in the Historic Built Environment (2004), která pfiinesla celkov obraz v eho, ãeho bylo ve Spojeném království a v Irské republice dosaïeno vyuïitím pfiípadov ch studií a pfiíkladû dobré praxe. Byla urãena pro rozhodující politické ãinitele v oblasti kulturního dûdictví a získala sponzorství rûzn ch orgánû vãetnû ministerstev. Jsou plánována i jiná témata. Na jafie roku 2010 se bude konat dal í kurz o lond nsk ch domech a palácích. Novou aktivitou Trustu je spolupráce s ãinorodou organizací Yorkshire Country House Partnership, zaloïenou v roce 1999 a sdruïující deset yorskhirsk ch zámkû a Univerzitu v Yorku. Trust s ní bude pofiádat Sochafisk víkend, jenï bude fórem pro nejnovûj í v sledky v zkumu. Ve své podstatû zûstává Trust vûrn sv m zakladatelûm v propagaci v jimeãného, byè velice nároãného pfiístupu ke vzdûlání v oblasti umûní pro kurátory muzeí, historiky architektury, památkáfie a uãitele. Jak si pfiála Helen, vytvofiil mezinárodní síè nad en ch absolventû, profesionálû ve svém oboru, které spojuje duch kamarádství, radosti a zábavy zrozen z jejich vzpomínek na záïitky z Attinghamu. Jak napsala jedna z absolventek ve své zprávû: Onûch 18 dní letní koly bylo jakousi zvlá tní ãasovou a prostorovou schránkou v kosmu, v níï jsme zcela zapomnûli, jak je den a kolik je hodin, a mûfiili jsme ãas jen nadcházejícími pfiedná kami a náv tûvami zámkû. Letní kola nám dala vzácn dárek, kdy jsme zapomnûli na hluãn svût proudící kolem nás a mohli jsme se soustfiedit pouze na svá umûleckohistorická studia, na porozumûní umûní, na jeho vnímání a interpretaci. Dal í informace naleznete na webov ch stránkách Attinghamského trustu, které rovnûï uvádûjí podrobnosti o jeho publikacích. Zámek jako sídlo pamûti Giles WATERFIELD Název mého ãlánku je odvozen od sedmisvazkov ch Lieux de mémoires Pierra Nory, jeï byly do angliãtiny pfieloïeny jako Realms of Memory. Tato Norova kompilace esejû, vydaná mezi lety 1984 a 1992, zkoumá památná místa francouzské národní identity tak, jak byla budována od stfiedovûku. Kolektivní pamûè je tu interpretována jako studium národního cítûní, nikoli v tradiãních tematick ch ãi chronologick ch souvislostech, ale spí e prostfiednictvím anal zy míst, kde se krystalizovalo kolektivní dûdictví Francie, hlavních sídel kde má kolektivní pamûè své kofieny. Kniha zkoumá taková trvalá témata, jako jsou Galové, katedrály, jména ulic, vichistická vláda. Norova kniha inspirovala podobné kompilace v zemích, jako je napfiíklad Nizozemí, Nûmecko, Dánsko a Itálie, nikoli v ak Spojené státy ãi Británie. Kdyby byla taková edice publikována o Britsk ch ostrovech, mûïeme si b t jisti, Ïe zámecké sídlo by reprezentovalo jednu z jejích ãástí. V knize The Fall and Rise of the Stately Home (1997) se pfiíbûhu o promûnû pohledû na tato místa ujal Peter Mandler. Uka- 227

16 zuje v nûm, jak se ve 20. století zaãalo na zámek pohlíïet jako na v znamn prvek národního kulturního dûdictví a snad i nejvût í pfiínos zemû k západní civilizaci. Zab vá se kultem Merrie England, kter vznikl v raném 19. století díky literatufie a v tvarnému umûní a je spojen se stfiedovûk mi a tudorovsk mi stavbami, vylouãením palladiánské architektury, jeï aï do poloviny 20. století nebyla uznávána, skepticismem ve vztahu k velk m aristokratick m sídlûm, trvajícím pfiinejmen ím aï do pováleãného období, a postupn m v vojem názoru, kter pohlíïí na zámky jako na rozhodující estetická díla, a to od 60. let aï do souãasnosti. Tento esej naznaãuje, jak se v prûbûhu 20. století vyvíjela kolektivní pamûè ve vztahu k zámeck m sídlûm. UvaÏuje o tom, do jaké míry byla bitva o památkovou ochranu zámkû vyhrána, ani ne tak v praktickém smyslu, jako spí e v jejich v eobecném a oficiálním vnímání, a zda nad ení a respekt k zámkûm, jeï se v Anglii objevily v 70. letech, jsou pevnû konsolidovány. âi snad kult zámeck ch sídel pfiedstavuje nyní jiï pohasínající módu? Vûfiím, a to s entuziasmem, v památkovou ochranu zámeck ch sídel nejen z hlediska jejich budov, ale z hlediska jejich podstaty. V znam tûchto domû, jejich sbírek a parkû je v ak ãasto zpochybàován, jako napfiíklad v eseji publikovaném v The Uses of Heritage z roku 2006 (editorka Laurajane Smith). V tomto eseji nazvaném Poznej své místo. Krajiny tfiídy, úcty a resistence Laurajane Smith a Gary Campbell analyzují paralelní prûzkum náv tûvníkû zámkû a muzeí odborov ch svazû. Mnohá zji tûní o typu náv tûvníkû, jako napfiíklad jejich vûk, jsou pfiedvídatelná; nejvût í ãást náv tûvníkû tvofiili tzv. stfiíbrní (tento název odkazuje spí e k barvû jejich vlasû neï k jejich financím). Ménû pfiedvídatelné bylo, co lidé povaïují ze záïitkû na zámku za nejatraktivnûj í. Vût ina náv tûvníkû sídel, pfies 60 %, uvedla, Ïe nejvíce oceàují pocit komfortu, kter zámky dávají uklidnûní a jistotu, únik a návrat ke star m hodnotám, pohodu. Na tazatele tato reakce nijak nezapûsobila, stejnû jako jednání skupinky dam, jeï si prohlíïely Harewood House a negativnû reagovaly na pfiíchod kolákû z Leedsu do reprezentaãních prostor zámku: tyto dámy se dotazovaly, co zde dûti dûlají, vïdyè to není místo pro nû. Ve svém závûru esej odmítl to, co se mu jevilo jako elitáfiské staromilské poselství vyzafiující ze zámeck ch sídel. Rád bych naznaãil nûkteré z mûnících se postojû, jeï by esej britsk ch Realms of Memory mohl zobrazit. V pozdním 19. a raném 20. století byly architektonické hodnoty pfiipisovány pfiedev ím stavbám vybudovan m pfied rokem Tento názor, oficiální i v eobecn zároveà, mûl tuh Ïivot. Lze pfiipomenout, Ïe georgiánská architektura byla obecnû zahrnuta do zámeckého pantheonu aï teprve od 40. let 20. století. Viktoriánské zámky byly pfiijaty aï od 80. let: akvizice velkého viktoriánského sídla v Cragside v Northumberlandu, jiï realizoval Norman Shaw, vyvolala v National Trustu v roce 1980 velkou neshodu; architektura 20. století byla akceptována teprve nedávno. Bez ohledu na to se akademick zájem o zámecká sídla rozvíjí po dlouhou dobu. ZaloÏení ãasopisu Country Life v roce 1897 a publikace z poãátku 20. století od takov ch osobností, jako byl Christopher Hussey, vyvolaly nov zájem o dekorativní umûní a fenomény jako Gothic Revival a Picturesque Movement. Studium zámkû a interiérû bylo v polovinû století podpofieno nûkter mi klíãov mi spisy, zvlá tû knihami Johna Summersona o georgiánské architektufie, napfiíklad Georgian London (1943), a také knihou Howarda Colvina Dictionary of British Architects (první vydání 1954). Obû vyvolaly záplavu akademick ch studií k britské architektufie. Summersonova kniha byla pûvodnû zam lena jako série pfiedná ek pro Courtauld Institute of Art a není bez zajímavosti, Ïe vytvofiení první univerzitní instituce pro studium dûjin umûní v Británii povzbudilo v oboru vût í rigorózní akademick zájem. Tyto nové v zkumy podpofiily rostoucí nostalgii po zámeck ch sídlech a zpûsobu Ïivota, jejï pfiedstavovaly, tak jak byl vyjádfien v rûzn ch literárních dílech. Mnohem dfiíve ve dvacátém století se spisovatelé, ktefií se zab vali zámeck mi sídly, soustfiedili na stfiedovûké a tudorovské domy. Jak Virginia Woolf v Orlandovi (1928), tak Vita Sackville-West v The Edwardians (1930) oslavily velké stfiedovûké (a pozdûj í) sídlo zámek Knole. Ukázka této literární nostalgie je nejv znamnûji obsaïena v knize Brideshead Revisited, jeï byla napsána v roce 1944 jako elegie nad velk m domem a jeho Ïivotním stylem. Waugh v ak patfiil mezi elitu a jeho názory nebyly v Ïádném pfiípadû obecnû roz ífiené. Po 2. svûtové válce, v ãase v eobecného celoevropského nepfiátelství vûãi tradicím reprezentovan m zámeck mi sídly a paláci, se vût inû lidí zdálo, Ïe zámky jsou blízko svého konce. Nejextrémnûji to bylo vyjádfieno v komunistick ch zemích, jako bylo âeskoslovensko, kde zafiízení zámeck ch budov, zatíïené sv m vztahem k nepfiátelské aristokratické tfiídû, bylo ãasto odstraàováno. TotéÏ bylo patrné i v západní Evropû. V královském paláci v Janovû, reinstalovaném pro náv tûvníky kolem roku 1950, byly odstranûny odkazy na královskou savojskou dynastii a místnosti byly prezentovány jako galerie v znamn ch umûleck ch dûl, nikoliv v ak jako obytné ãi ceremoniální prostory. Tento pfiístup je v Itálii dosud aplikován a obvykle je zde tûïké rozpoznat pûvodní funkce interiérû. Podobné pojetí je patrné i v Británii, napfiíklad v Apsley House. KdyÏ byl palác v 50. letech pfiedán do vefiejného vlastnictví a pfiipravován pro zpfiístupnûní vefiejnosti, byl jeho obytn charakter co nejvíce potlaãen. Umûlecké galerie byly na rozdíl od aristokratick ch domû povaïovány za sociálnû neutrální prostfiedí (coï moïná dnes jiï neplatí). U zámkû National Trustu, jeï byly nov mi akvizicemi získávan mi Jamesem Lees-Milnem a jeho kolegy od 40. let, nebyla tato extrémní linie uplatàována, postoje v ak nebyly nijak zvlá È odli né. Místnosti mohly b t prezentovány, jako kdyby zde majitel stále Ïil a jen si vy el na odpolední procházku. Zjevnû v ak byly zbaveny pozdûj ích pfiírûstkû a ãasto zafiízeny obrazy a nábytkem z jin ch zámkû. Nebyl provádûn prûzkum sociální struktury a postupného v voje budov. Stejnû tak byla pokládána za nezajímavou historie Ïivota pod schody. V 50. letech zaznamenal James Lees- -Milne odstranûní zafiízení z pokojû sluïebnictva v zámku Attingham Park. Stejnû tak publikace ignorovaly obyvatele a byly zamûfieny pouze na vlastní budovy. Uznání do ly jen galerijní kvalita a existence umûleck ch dûl. Publikace Nikolause Pevsnera ze série Buildings of England pfiikládaly rodinám, jeï zámky vybudovaly, minimální v znam, a tak vyvolávaly dojem, jakoby sídla nikdy nebyla obydlena. Ve stejné dobû byly zámky zahrnuty do populární kultury. V 50. letech byli mnozí reportéfii z tisku i iroká vefiejnost fascinováni nov m podnikatelsk m duchem aristokratick ch vlastníkû. To bylo podníceno takov mi elegantními postavami, jako byli mark z z Bathu na zámku Longleat a vévoda z Bedfordu na Woburn Abbey, kter zaznamenal záchranu/degradaci svého zámku v A Silver-Plated Spoon. Tato fascinace se roz ífiila i na akademické autory. Pevsner napsal se sotva patrn m odmítav m nádechem o Woburn Abbey ve sv ch Buildings of England, svazku Bedfordshire z roku 1968: Poté co vévoda z Bedfordu otevfiel v roce 1955 Woburn Abbey vefiejnosti, Woburn se stal objektem masové zábavy par excellence. V roce 1956 bylo napoãítáno kolem náv tûvníkû a vedlej- í atrakce zahrnovaly ZOO mimo jiné s bizonem a mnoha druhy vysoké zvûfie, koutek se zvífiecími mazlíãky, modely vojáãkû a plachtûní. Rozumí se, Ïe vût ina náv tûvníkû se zajímala více o tyto zábavy (vãetnû letmého pohledu na vévodu) neï o zámek samotn. PevsnerÛv netypick komentáfi odráïí roz ífienou pfiedstavu o zámcích a jejich vlastnících. I kdyï vnímání neskr vané komercializace dnes jiï asi není tak silné, nûkteré z tûchto postojû, zvlá tû pocit, Ïe vlastníci zámkû jsou prohnaní manipulátofii s penûïenkami, pfietrvávají. Tyto nepfiehledné trendy vyvolaly kolem roku 1970 zlat vûk zámeck ch sídel. Jeho mezníky jsou dobfie známé, zejména kampaà za památkovou ochranu zámkû, jeï byla vedena takov mi hrdiny, jako byli John Harris a John Conforth, a vedla v roce 1974 k v stavû The Destruction of the Country House (Zkáza venkovského sídla) ve Victoria and Albert Museu. Toto muzeum bylo také zodpovûdné za aktivní v zkumn program, kter zv il znalosti o skuteãném, a nikoli spí e m tickém charakteru historick ch interiérû. PrÛkopnická práce oddûlení Furniture and Woodwork Department Victoria and Albert Musea pod vedením Petera Thorntona v letech vedla k dûraznému pfiehodnocení zámeck ch interiérû a v praxi se odrazila v revoluãní obnovû zámku Ham House. Tento zájem byl ovlivnûn i v znamn m v zkumem v rozvíjející se oblasti sociální historie podnícen m knihou Marka Girouarda Life in the English Country House. Tyto rozliãné aktivity vyvolaly rûst prûmyslu zámecké nostalgie. Ta mûla rûzné formy. V stava The Treasure Houses of Britain (Klenotnice Británie) v National Gallery of Art ve Washingtonu v roce 1985 byla sice kritizována jako v kladní skfiíà historick ch artefaktû, ale podnítila dal í bádání v oblasti zámeck ch sídel. Mûnící se postoje k sociální historii vyvolaly nov pfiístup k expozicím. Jeho souãástí byla také prezentace prostorû pro sluïebnictvo a sociálního uspofiádání na 228

17 zámku Erdigg ve Walesu, která byla pro náv tûvníky otevfiena v roce Prvotní v zkum, vedoucí ke vzniku publikací, jeï mohly oslovit odborníky i ir í publikum, byl základní souãástí onûch inovativních aktivit. Na v znam tûchto skuteãností se nûkdy zapomíná. Od roku 1980 získaly zámky, zejména ty z georgiánského období, nov statut národní ikony. Aãkoli National Heritage Memorial Fund (vládou financovan orgán) definoval kulturní dûdictví velmi iroce, zakoupení zámkû Kedleston Hall, Weston Park and Calke Abbey pro National Trust v polovinû 80. let, realizované fondem, nevyvolalo témûfi Ïádné otázky ze strany vefiejnosti, jak by tomu mohlo b t o dvacet let dfiíve, ãi naopak o dvacet let pozdûji. Zámky byly podle v eobecného názoru to nejlep í. Jaká je tedy situace nyní se zfietelem nikoli na budoucnost sbírek, ale na budoucnost zámkû jako míst kolektivní pamûti? Jaké je dnes místo zámkû, pokud se t ká náklonnosti byrokracie a iroké vefiejnosti? MÛÏeme si b t jisti, Ïe dosáhly stejnû neohrozitelného postavení, jaké mají napfiíklad katedrály? A mají vûbec stejnû zaji tûné místo a úctu vefiejnosti, jako je mají pfiíklady industriální archeologie, historické továrny ãi kanály, které v minul ch pfiibliïnû ãtyfiiceti letech zaujaly tak silnou pozici v na em povûdomí? Pokud by bylo moïno získat dal í Kedleston, jak by se zachovala vláda a orgány, jeï vládnou finacemi? Souãasn stál pokles náv tûvnosti zámkû (spí e neï zahrad) není jedin m ukazatelem, Ïe zámky vycházejí z módy. Men í zájem je rovnûï patrn ve v sledcích v zkumu. Mnoho prací se v souãasnosti soustfiedilo na historii ekonomiky ãi fiízení panství, jako napfiíklad kniha Richarda Wilsona Creating Paradise: The Building of the English Country House, vydaná v roce 2000, ãi British Stable Gilese Worsleye z roku RovnûÏ na aukcích se poptávka po takzvaném hnûdém nábytku bûhem posledních pûti let znaãnû sníïila (nejménû o 40 % u pfiedmûtû vysoké kvality). To, co je tradiãní anglické, právû není v módû. Aãkoliv zde snad není odpor vûãi historii, ztráta zájmu o tuto podobu Anglie odráïí rychlost a nepfiedvídatelnost mûnícího se vkusu a stylu. A co více, aãkoli aristokracie jiï dlouho nepfiedstavuje Ïádnou politickou hrozbu, nedûvûra k tûmto sídlûm stále pfietrvává, podporována skuteãností, Ïe tak mnoho zámkû, obzvlá tû tûch nejvût ích, zûstává v soukromém vlastnictví. Názor, Ïe památková ochrana sídel a jejich okolních statkû z památkov ch dûvodû ve skuteãnosti znamená skrytou ochranu privilegií a zdûdûného bohatství, je stále v ude kolem nás. Stejnû tak i my lenka, Ïe zámky udrïují kodlivou obsesi vyumûlkovan m pojetím kulturního dûdictví a znemoïàují se vyrovnat se skuteãnou zmûnou a rozkladem národa, byla vyslovena takov mi kritiky, jako je napfiíklad Robert Hewison. Jak Hewison napsal v The Heritage Industry v roce 1987, Závazek National Trustu umoïàující rodinám, jeï zámek dfiíve vlastnily, bydlet v nûm i poté, co Trust pfievzal za sídlo odpovûdnost, památkovû ochraàuje soubor sociálních hodnot stejnû jako Ïidle z jídelny ãi rodinné portréty. Mnohem agresivnûj í postoj nedávno zvefiejnil historik Tristram Hunt. Ve vydání ãasopisu organizace Art Fund Quarterly, Winter 2005, Hunt napsal, Ïe poté, co jedna skupina lechticû ustanovila samu sebe jako oficiální trezor na eho národního kulturního dûdictví, (dnes) jiná generace aristokratû vyuïívá své pozice a soustfiedí se na trh, aby mohla tûïit z na eho kulturního dûdictví Ti se prezentují v jiném svûtle jako velké korporace vlastnící pûdu, zamûfiené na trvalou hodnotu podílû pro akcionáfie. Jsou zde v ak také pozitivní aspekty. Definice kulturního dûdictví, jiï v roce 1980 pfiijal NHMF (National Heritage Monument Fund), byla zamûfiena na architektonické a pfiírodní prostfiedí. Jak bylo zmínûno, fond se velmi zapojil do záchrany zámeck ch sídel, i kdyï tím riskoval, Ïe bude vnímán jako organizace pro památkovou ochranu zámkû. Tento svûj postoj tak docela neopustil, jak ukazuje vûbec nejvy í dotace v historii NHMF, udûlená na zakoupení zámku Tyntesfield House v roce Tradiãní pohled na kulturní dûdictví se v ak nyní znaãnû roz ífiil a bylo sem zahrnuto i dûdictví nehmotné, jako napfiíklad dialekt, orální vzpomínky, tanec, tradice imigrantsk ch komunit. V tûchto nov ch podmínkách mají zámky roz ifiující se roli. Podpora HLF (Heritage Lottery Fund) pfii udûlení nadání pro Tyntesfield závisela na splnûní urãit ch podmínek vãetnû radikálnû nového pfiístupu k prezentaci a interpretaci. Tento nov pfiístup má dva v znamné prvky. Zaprvé, zamûfiit se pfii plánování prezentaãních programû na místní komunity, na mladé i staré, na bezúhonné i na ty, ktefií inklinují ke kriminalitû (mladí delikventi). Za druhé, zvolit zpûsob restaurování zámku postupn mi kroky a umoïnit vefiejnosti sledování tohoto procesu. Tyto aktivity naznaãují nové pfiedstavy o tom, co zámek znamená má b t centrem komunitních aktivit, místem zviditelnûného restaurování a prostfiedkem, jenï mûïe podnítit regeneraci mûsta i venkova. Organizace i soukromí vlastníci reagovali na tlak mûnících se definicí kulturního dûdictví pozitivnû. Jak zdûrazàuje v zkum proveden Attinghamsk m trustem pro zprávu Opening Doors (editor Giles Waterfield, 2004), role vzdûlávacích oddûlení nebo osobností vûnujících se vzdûlávání v oblasti zámeck ch sídel pro- la v minul ch deseti patnácti letech transformací. Rozsah a v znam vzdûlávacích oddûlení národních organizací v Anglii a Skotsku znaãnû vzrostl. Ve velk ch soukrom ch zámcích, jako jsou napfiíklad Chatsworth a Burghley, je vzdûlávání novû zdûrazàováno. Historic Houses Association ( odbory pro vlastníky zámkû) vytvofiila program na podporu vlastníkû men ích zámkû pro jejich zapojení do edukativní ãinnosti. Rozsah adresnû formulovan ch v stupû, zejména pro dûti, se zv il. Diskutovány jsou ãasto i takové otázky, jako je napfiíklad dfiíve tabuizované otroctví: otevfienû se o nûm mluví v programu Harewood skrytá historie zámku (jenï byl z velké míry zbudován z penûz získan ch z obchodu s otroky). Akademick potenciál tûchto zámkû je vyuïíván takov mi iniciativami, jako je Yorkshire Country Houses Partnership. Spolupráce mezi sedmi zámky a nûkolika katedrami University of York se zamûfiila na v zkum Ïenské otázky a archivních pramenû v zámeck ch sídlech. Nyní zkoumá fiadu jin ch témat a zároveà roz ifiuje partnerství s dal ími zámky. Zdá se, jakoby zámky dnes získávaly novou roli míst poznávání a v zkumu. Je zde mnoho moïností, a také, jak je uvedeno v Opening Doors, mnoho pfiekáïek: nedostatek financí, závislost na pfiíjmech od základních kol ve snaze pokr t v daje na ostatní vûkové skupiny, nedostatek koordinace a odtrïenost akademické komunity od tûch, ktefií se vûnují vefiejnosti. V souãasném ovzdu í také vzrûstá tlak na soukromé majitele a ãeká se od nich, Ïe vynaloïí velkou ãást svého pfiíjmu a svûj ãas na udrïování historick ch sídel. V nûkter ch pfiípadech v ak ty zdroje, které byly dostupné v minulosti, zde moïná jiï zcela chybí. Zámky byly po velmi dlouhou dobu prostory urãen mi k pfiedvádûní, místy zasvûcen mi tomu, aby krá lila a poskytovala pozadí tûmto performancím, aè jiï se stavûlo na odiv bohatství ãi pfiedvádûla obratnost pfii lovu, pfii královsk ch náv tûvách, v dobách volebního boje, tûdré pohostinnosti, ãi jen skromn ch veãírkû. V této podobû zámky pokraãují ve své divadelní roli pfii kost mních pfiedstaveních a ve filmu. Mnoho lidí, ktefií znají Lyme Park, se na nûj pravdûpodobnû dívá nikoli jako na rezidenci rodiny LeghÛ, ale jako na zámek Mr. Darcyho z filmu Pride and Prejudice. Zámecká sídla stále mûní svoji roli a stále se mûní i jejich vnímání vefiejností. Pokud má b t zámek pozitivnû vnímán jako dominium pamûti ve 21. století, pak je pro ty, ktefií se starají o zdravou budoucnost zámeck ch sídel, dûleïité si pamatovat, jak promûnlivû na nû bylo a stále je pohlíïeno. Sources of Understanding Study of Historical Interiors of Castles and Historic Country Houses Eva LUKÁ OVÁ Hamtoncours mason de plissance Du Roy a 12 mill de Londres le 10 Juiliet 1728 Monsieur mon tres cher et tres honore pere le Roy estoit affable la Reine estoit encore beaucoup plus car. Elle a certenement parler un bon quart heur avec nous d une mainere aussi gracieux Lundi ou Mardi tout aux plus tard a Oxford et mème jusqu a Blanheim voir le beaux Chateaux du Duc Marlebroug et en faisant chemins. Nous verons aussi les palais du Vinsor, Richmond, et Kinsington 1 In 1728, during his Grand Tour of lands, then twenty-two years old Count Rudolf Chotek visited England and during his visit to Hampton Court, he managed to compose and send one of many letters for his father to the Czech Kingdom, as stated on envelopes of his letters. In addition to the most remarkable event meeting with the King and the Queen of Great Britain and Ireland, princesses Anna and Carolina and the Duke of Richmond the future highest Chancellor 229

18 of Empress Marie Therese also mentioned his trip to the Blenheim stately home of the Duke of Marlborough and planned visits to other Royal Palaces. Rudolf Chotek had an opportunity to travel to many European countries, to get to know many noble and royal residences. Later on, in the civil service he resided in Munich and Vienna. He had his historic country house in Veltrusy, Bohemia, newly decorated in the Rococo style; he got it decorated with paintings, mirrors, furniture, luxury wallhangings pequins, damask, chiné a la branche, and Chinese imports from paper. What kind of inspiration did Count Rudolf bring from other countries, and what possibilities do people have today to learn more about the resemblances of interiors in his Veltrusy historic country house and other noble residences? Only a few interiors of Czech and Moravian historic country houses have been preserved in an untouched state until nowadays, especially the more ancient ones. In most cases, the original decoration and embellishment of stately parts of historic country houses have remained conserved due to their monumentality and artistic value, which was respected both by the former owners and later on by the experts who were in charge of the country houses. Monumental wall paintings of stately rooms were preserved or later re-discovered and restored perhaps most of all. Also entirely panelled rooms, especially when family portraits or genre paintings were inserted into the panelling, were often respected both by the owners, and after the nationalization by the curators and keepers, responsible for the interiors of historic country houses. 2 Next decorative elements lambris, textile wallhangings and wallpapers, textile decorations and of course the furnishings in the rooms of historic country houses, were a popular subject of change in accord with fashion and lifestyle trends. Even at the time when the rooms stopped to be used and became expositions open to the public, the furnishings that had survived centuries authentically preserved, did not attract the interest of experts of that time. Some Czech and Moravian historic country houses went through further severe changes of their interiors during the time of creating new, variously specialized so called expositions of historic interiors, thus the last preserved traces of authentic decorations from various ages went to ruin sometimes. Historic interiors were presented without regard to their original function in many historic country houses. Side premises, hosehold facilities of residences, were not, with a few exceptions, of interest at all. After World War II and February 1948, after the confiscation of all land, immovables, collections and furnishings of castles and historic country houses, those who had resided in them, the owners and their employees, with a few exceptions left them. National administrators got in charge of the estates. Thus, the memory of the houses was definitely broken, the awareness of the rules and tradition, how the great house was operated both socially and technically, how the household was kept, how it was or was not maintained. Parts of collections and furnishings from hundreds of other houses, whose destiny became to serve other, sometimes completely different purposes, were brought together to approximately 150 historic country houses, which could open to the public at that socially unfavourable time due to the effort of conservationists. Historic documentation, the official agenda of the 1950 s and 1960 s, suggests that only a small part of monuments was open to the public in many cases. In the remaining spaces, storages for country house movable collections and furnishings were set up. And, what s more, many spaces were given for use to various local institutions, they were exploited as apartments or just closed. For example at the âesk Krumlov historic country house, the second largest residence after the Prague Castle, originally just a few rooms were open in the 1950 s. In those decades, monuments oftentimes suffered significant losses in movable items write-offs, but also in underrating of interior decorations. It is characteristic that otherwise thorough records of collections of historic country houses, furniture and all the other furnishings, have never registered the interior decorations like textile wallhangings or wallpapers, decorative strips or even historical technical equipment, such as bells for servants, hanging clips for pictures, built-in kitchen and laundry equipment, blinds, etc., until nowadays, when the records have been set up for the first time. These articles thus could have been, and somewhere really were removed for decades and nobody missed them. The rooms where the authentic interiors of the end of the 19 century and beginning of the 20 century were preserved and used by the original owners till the last moment, before opening to the public these salons were purged due to the abundance of furnishings so strange to the taste of the 1950 s. Many items were sent to the storages. 3 Historical photos from the turn of the 19 and 20 century, for example from the Opoãno historic country house, show the extent of these changes. They affected both the salons, and the chateau s picture gallery, which had so far exhibited, besides pictures on the walls, also some paintings in the middle of the interior on special structures covered with textiles. In historic country houses, like Veltrusy, these changes also affected movable items, which had luckily survived all the owners from the family of Chotek in original Baroque and Rococo apartments in situ since the mid 18 century. This current situation makes understanding of historic interiors less easy, nevertheless, there is a range of possibilities for study of material and written sources. Whereas it is possible to study numeral iconographic sources for representation of the historic interior of the 19 century, especially in the form of watercolour and gouache insights into the rooms and halls of historic country houses, domestic iconography of previous centuries is rare and interiors of the 16 and 17 century are today in many cases known rather in the form, in which they were re-created at the time of the romantic historism of the 19 century. They are still often viewed with the eyes of that period and presented accordingly. The study of analogies in illustrations of interiors from countries where this topic in fine arts was more popular and more often illustrated than in the Czech lands in the past, is a self-evident necessity. Putting these pieces of knowledge into context with the preserved domestic sources, especially written ones, which can subsequently make clear or disprove the dependent analogies, is no less important. Ad fontes; this imperative therefore applies above all to the study of historic interiors. The material sources themselves, items of artistic collections, portrait galleries, furniture, family relics, utility articles of great households, preserved in situ or in storages, all these Nippés und Dekorationen, as they are called by the inventory of the Hluboká historic country house, are often documented in large collections of written sources. 4 Data in historic inventories, correspondence and accounts, can be sometimes related directly to particular items, more rarely also to interior decorations. These data bring information about the arrangement of apartments and about functions of particular rooms. The experience and knowledge, which a graduate from the Attingham Summer School of historic country houses, held by The Attingham Trust in England, gained, have become invaluable for the study of historic country house interiors. The demanding combination of morning and evening lectures and everyday intensive study of historic country houses interiors in situ in various places in England, which amount to several tens, is undoubtedly one of the most important postgraduate studies in the heritage field. This study covers detailed identification of interiors, items of art collections and historic furnishings, under the guidance of prominent experts, meetings with curators and private owners of residences, the opportunity to study the houses from loft to cellar, sometimes even in the case of private houses. The Attingham experience can cause that you never look at a great house with the same eyes as before. The goal of the Attingham Summer School is to study historic country houses in their entirety and this methodological approach belongs to the most important knowledge that the graduates earn during this course. Attention is paid to architecture, historic country houses collections, furniture, lights, and textile decorations, but also to issues like technical equipment necessary for the operation of a great household, kitchens, work of servants and social relations inside the residence, gardens and parks. The extraordinary historical phenomenon of modern history, i. e. the fact that despite all after-war events and confiscations and some losses, original material reminders, often very ancient, but also of recent owners, have remained preserved in many Czech and Moravian castles and historic country houses in the same way as in many historic country houses in England in an unprecedented manner, facilitates to jointly search for the answers which can clarify what the in- 230

19 teriors looked like, how the house operated, and in case of historic country houses on the Czech territory, even after many decades from the time these historic country houses were real home. 5 The study results create the basis for the professional approach applied during the preparation of expositions of historic interiors and rehabilitation of historical interiors open to the public. Some historic country houses in England have become monuments opened to the public as late as they did not have almost any original furnishings or there was a plan to adjust the look of their interiors in line with some style period. Some modern modifications of both private and The National Trust s historic country houses were designed by an important interior designer, John Fowler, whose work in historic country houses, like for example Claydon House or Clandon Park, has remained the topic of many discussions up to this day. His work has its supporters as well as critics who point to the subjectivity of his attitude during redecorations, today called the Fowler Style. The effort to take a professional attitude to rehabilitation of the historic country house interior was also limited due to the lack of financial means in England in after-war decades. Then, some interiors were decorated by replicas of historical textiles from inappropriate materials, for example textile wallhangings from mercerized cotton were adjusted on walls instead of original silk. Some of these adjustments were reassessed later on and replicas were replaced by perfect copies of silk wallhangings, which create, in combination with the period style of lighting, extraordinary visual effects, typical for example of the interior of apartments in the 18 century. In this context, it is possible to remind interior modifications of textile decorations in Czech and Moravian historic country houses, when wallhangings were massively adjusted also from mercerized cotton in some interiors in the 1970 s and 1980 s. They were often produced by a former state company Hedva R mafiov. Due to this fact, walls of e.g. South Moravian historic country houses are decorated with the same type of a few repeated patterns. The size of the decor of the wallhangings does not correspond to the width and pattern of the textile, above all to the Baroque models. For the time being, it remains unanswered whether they were put on empty walls, or whether they replaced original decorations, however dilapidated or fragmented. The challenging questions of approach to the historic interior are also connected with issues of romantic modifications of older interiors in the 19 century and with their present-day removal; a hot topic in the Czech Republic. One of thought-provoking examples, is a modification of the Renaissance hall of the Bolsover Castle, which belongs to English Heritage. Except a small sample, decorative painting from the 19 century was removed from the original wooden panelling and the original monochrome grey surface was renewed. The panelling was adjusted in this way in the Renaissance time because it was covered with continuously adjusted tapestries, a typical case in a number of Czech Renaissance interiors with richly decorated ceilings and a stripe above the original, nowadays often unpreserved, tapestries. At Bolsover, wall carpets are also missing nowadays. Despite all difficulties and discussions, the work of English experts and the interest in historic interiors, which have come to our days in England in an extraordinary authenticity, could rely upon important works published by specialists in this field, which are also unsubstitutable for Czech researchers. It is for example the work of recently deceased Peter Thornton Authentic Decor and other works of his, books of Marc Giroud Life in English Country House, and an important work for the Czech environment Life in French Country House, research and publishing of historic inventories, for example the current works of Tessa Murdoch, also a graduate from the Attingham School, and many other publications and expert papers, including works in the Country Life journal. Thus, for example, work with sources and published experts findings helped to specify the view of the icon of English Renaissance historic country houses Hardwick Hall and its authentic interiors. The inventory of Bess of Hardwick (Elisabeth, Countess of Shrewbury) compiled in 1601 was published by Santina M. Levey with the preface written by Peter Thornton. And there are more sources for this historic country house. The extraordinary source of information is also rich preserved documentation and inventories of the Royal Collection and Palaces, which always served as a model for noble owners activities. It is possible to examine them in more detail on another course of The Attingham Trust the study of the Royal Collection. The study of historical sources has helped in the Czech environment to better learn for example the design of Baroque and Rococo interiors of the Veltrusy historic country house, where significant preservation of original decorations has been confirmed, but also painting collections and furniture, from which many articles have been stored in storages since the war. 6 The research has been underway also in interiors of the duke s residence in âesk Krumlov, in some South Moravian historic country houses and elsewhere for a longer period of time. A parallel to Hardwick inventories can be, for example, the examined inventory of Catherine of Montfort coming from 1604, which was written by her own hand and which described the furnishings of a major Czech Renaissance residence in JindfiichÛv Hradec at the time of the peak period of government of Lords of Hradec. Rare experiences from the Attingham School also include meetings with owners of private noble residences and their stories about historic country houses or directly commented tours of interiors, very often rounded off by parties, which we can jointly together with Count Rudolf Chotek call d une maniere aussi gracieux These moments make it possible to look into the life in historic country houses both in the past and at present, and into personal views of the inhabitants of historic country houses and their own collections. I noted in my Attingham diary: Late in the evening, Annabel organized a discussion where Calke Abbey roused hot discussions. Many experts also said: Well, some do not say the truth about their collections, sometimes those are not the works, those authors, that provenience as which they are passed off. 7 It seems that the wish is the father of the deed. I joined in the talk saying that I considered this charming, because the owners had been doing that in the same way for centuries, as documented in the sources. It seems that the strength of historic country houses and castles lies in continuity, despite all historical peripeties. Notes 1 Correspondence of Count Rudolf Chotek with his father Václav Antonín Chotek, Family Archives Chotek, State Regional Archives Prague. Rudolf Chotek met in the Hampton Court historic country house the English king George II and Queen Caroline, born Margravine Brandenburg-Ansbach. 2 Also here it is possible to find examples of removing original decorations, as documented by an example of large-area dismantling of panelling with family portraits in stately rooms of Counts Haugvitz in the Námû È nad Oslavou historic country house, performed right after World War II. The original condition is captured in historic photographs. 3 There were also cases when, for example, rare historic interiors decorated in the Art Deco style were in situ preserved and later on open to the public. In the after-war period, this style together with Art Nouveau were assumed as a lost artistic period. Interiors of the Nové Mûsto nad Metují historic country house are such an example. The decision was often based on the person or authority, in charge of the particular historic country house after the war. The key decision moment in the case of Nové Mûsto nad Metují was the relation of local people to the owner s family, who was the sponsor and patron of the whole area; as confirmed by witnesses and the owner, Mr. BartoÀ from Dobenín himself, who, as well as some others, has restituted the historic country house lately. Some original owners of historic country houses have issued their memories in the Czech Republic in the last years, which are also remarkable historical sources, as for example the narrative of Franti ek Schwarzenberg or Johana Herzogenberg, born Princess of Rohan, and others. 4 Inventories of collections and furnishings written per items in the books from 1889 are preserved for Hluboká House. They were made for Prince Adolf Josef of Schwarzenberg and they are deposited in the historical collection of movable items directly at Hluboká House. These inventories were written by the Duke s curators and thus, they do not lack expert descriptions or displayed pottery or arms signs, etc. in contrast to inventory lists in other residences. 5 The eldest son was the sole heir of the property and title in England, while Czech and Moravian noble families put their key immovable and movable property into the institution of Fideicomis (entail). According to this rule, the sole heir was also the eldest son in most cases. He was 231

20 obliged, among others, to marry somebody on an equal family level and to manage the property well. See Eva LUKÁ OVÁ: Historical Institution of Entail and its Importance for Preservation of Authentic Collections and Furnishings of Czech and Moravian Castles and Historic Country Houses (in Czech), in: Bulletin of Monument Preservation, vol. 67, 2007, no. 6, pp Eva LUKÁ OVÁ: Historic Interiors and Historic Textiles of Chotek Historic Country House in Veltrusy. Contribution to Study of Interior of 18 Century (in Czech), in: Bulletin of Monument Preservation, vol , no. 2, pp Calke Abbey is a historic country house of The National Trust, which was conserved in the original state after the takeover from the private owners, including all collections, brick-back articles since the Victorian era until nowadays it is presented as a historic country house where the time has come to a stop. European Castle and its Research Ivan P. MUCHKA The recent memorandum, which arose from a seminar dedicated to castles and historic country houses in the Czech Republic, 1 emphasized the particularity of the protection and maintenance of this very vulnerable part of the tangible cultural heritage of the past. Reflection, connected with this phenomenon, should by all means pass the national borders, if only for the plain fact that the builders, important aristocratic families, were not connected to one and only place. If experts from Central Europe can intimately acquaint themselves with the cultural heritage of insular England, then it does not, in any case, imply some facultative trips and free time. The author has already stated this in his report in the Bulletin UHS, 2 the journal of the Czech Association of Art Historians, dedicated to the course of the Attingham Summer School for Historic Country Houses in Great Britain in Prominent experts for historic country houses lectured there, for example the President of The National Trust at that time, Martin Drury, historian John Wilton-Ely, Anthony Wells-Cole, Simon Murray (who delivered the planned speech of unexpectedly deceased Gervas Jackson-Stops), Ian Bristow, Peter Goodchild, Christopher Clay, Sarah Medlam, Cynthia Campbell, Gillian Darby, Elizabeth White and of course, last but not least, the organizers of the whole seminar Annabel Westman, a specialist on historical textiles, and Giles Waterfield, who spoke about historical galleries. 3 The importance of such research may be roughly characterized in a simplified way, apart from the general connoisseurship, 4 according to the following research goals: 1. studies of bohemics; 2. refinement of the data on monuments and relics of English origin on the Czech territory; 3. comparative studies of artefacts shared by both countries, for example as below mentioned specimens of repeatedly woven series of tapestries from manufactures in Brussels, Mortlake, etc.; 4. research of the phenomenon, which the author would qualify as cultural parallelism, i.e. similar artistic expressions also in cases which did not involve direct influence or taking-over of concrete patterns. Apart from this, also outcomes of applied research are exceptionally important, for example the possibility of analyzing motivation for visiting historical monuments, the educational formative effect on the public and their function in the all-society cultural system, other types of social employment, etc. This may lead to a deep thought about the Czech state s cultural policy after the Velvet Revolution, when it completely gave up on widening the network of castles and historic country houses (and gardens, very often connected to them) open to the public, whether in the form of direct administration or through a system of financial support for private owners, or through stimulation of foundation of an organization analogical to The National Trust or English Heritage. Nothing of this kind has happened in the Czech Republic over the twenty years. As a result, only approximately one third of castles and historic country houses is open to the public in this country compared to England. Considering the size of the state and the number of inhabitants it is a two-digit fraction in absolute numbers (by estimate one fifteenth to one twentieth). 5 If the Czech Republic cannot even remotely compare to Great Britain with regards to the number of monuments and their visitors, then it would be at least desirable to compare the quality of monument preservation and the movable items of the monuments. England is also in this field a bright example of research, conservation and development of traditional technologies. In this case it would be necessary to contribute with special entries, devoted to issues of conservation of stone, brick walls, wood, metals, textile, paper and other materials. The author would like to, at least in a thesis-based manner, focus on the issue of presentation of historical interiors, just as he was faced with it during the time of his stay at the Attingham Summer School. At that time, the terms of habitability, cosiness and family character, defined as living character, were a little exaggerated. The author already encountered similar understanding of historical interiors in France, where family chateaus were preferred to large, insufficiently live, grandiose residences. This found its reflection on the drop of visitors of Grand monuments in favour of smaller ones. In a plural society, each monument owner or administrator can obviously prefer such ways of promotion as he/she considers right. The process of de-aristocratization of aristocracy started already in the early 19 century and in Central Europe it was characterized by Biedermeier with its Gemütlichkeit and Gutbürgerlichkeit coming after sober Classicism. In case of interest in historically true presentation, such an approach especially to older Renaissance buildings and Baroque interiors is very disputable. It appears particularly so if in one monument, the private character of interiors can be clearly distinguished from the representative character (sometimes even stately representative). Here the author is not concerned with the originally non-existing articles, like the telephone or TV placed in the interiors of habitably convincing character ; what matters is that the modus of a formal interior (official, rigorous, representative) is vanishing. For it there is nothing more inorganic than casualness, comfort and fashionable character. It should be emphasized that this is a very minucious question and the author does not want to take up the role of a first-plan critic, who pedantically moralizes that today s living character kind of exposition of interiors for example in Jemni tû does not comply with their originally Baroque-Rococo style. The reader has surely understood that this criticism is more likely targeted at historical data distortion due to artistic fantasy and creativity freedom, which is mainly the case of film and TV industries, used to employ historical decorations of European castles and chateaus, unfortunately not excluding the English ones. It is probably a characteristic feature of the present time that for example Chiswick House, the cultic object of the English architecture of the 18 century, constructed according to the design of Lord Burlington, is going to open to the public this year again with an exhibition of costumes from an Oscar winning film The Duchess. 6 This should be taken from a positive point of view as an untypical example when the film has a contextual connection to the monument. It is a story of the wife of the Fifth Duke of Devonshire, an owner of Chiswick House (it would be possible to speak about him further in connection with the western parterre of the garden of Chatsworth historic country house, where box-trees create the ground plan of the residence and the children of the duchess play in this part though it was probably created after 1950). The connection between England and Central Europe is in the field of architecture very hard to identify; it is an undisputable fact that construction types and forms have mingled in Europe in the early modern period, for example Andrea Palladio is an undisputable inventor of four-circle corridors and loggias which connect the main building with the lateral, freestanding pavilions and which resemble shoulders or outspread arms. The English citation of his tract on architecture reads: loggias, which arms tend to the circumference, seem to receive those that come near the house. 7 His production was very popular in the England of the 17 and 18 century, imitated and developed. The Kaãina historic country house shows, apart from the basic shape of this disposition formation, one specific feature which resembles the Stoke Bruerne Park country house, which architect Schuricht could know from Campbell s publication Vitruvius Britannicus 8. In the Kedleston Hall country house, one of the monuments which could also inspire Schuricht, visitors can be captivated by a corridor creating the connection between the state core of the country house and the family apartment (the kitchen and the laundry are symmetrically located on 232

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K 31. 12. 2005 Mûsta jako stfiediska fiemesel a obchodu vznikala uï v dávné minulosti. Teprve ve 13. století se v ak zaãal mûstsk Ïivot v raznûji odli ovat od venkovského.

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31 OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Více

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem

Více

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel 23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

Úvod Materiály Realistické kvûty z krepového papíru (Olga Dneboská) Stfiíhané papírové kvûtiny (Zuzana Janeãková)

Úvod Materiály Realistické kvûty z krepového papíru (Olga Dneboská) Stfiíhané papírové kvûtiny (Zuzana Janeãková) OBSAH Úvod 4 Materiály 6 Realistické kvûty z krepového papíru (Olga Dneboská) 8 Rozkvetlé vûtviãky 9 Narcisy 11 Chryzantémy 12 RÛÏe 14 Stfiíhané papírové kvûtiny (Zuzana Janeãková) 16 Vystfiihované kvûty

Více

K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku

K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku K stavební obnovû a restaurování kostela Narození Panny Marie v Cetvinách na âeskokrumlovsku Petr PAVELEC 1 Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách je vybudován jako síàové trojlodí s pûtiboce zakonãen

Více

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé

Více

9. Obrazová příloha 10. Seznam vyobrazení

9. Obrazová příloha 10. Seznam vyobrazení 9. Obrazová příloha 10. Seznam vyobrazení 1. Antonio Maria Nicolao Beduzzi, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové, průčelí. Po 1726. (I. Krsek Zd. Kudělka M. Stehlík J. Válka, Umění baroka

Více

Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v

Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze Josef KYNCL, Tomá KYNCL, Petr ULIâN A NOTACE: âlánek prezentuje v sledky dendrochronologického prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v Praze, které v znamnû

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU?

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Dan Drápal JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Nakladatelství KMS Mgr. Dan Drápal Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o. Primátorská 41, 180 00 Praha 8 První vydání 2006 V echny biblické citace jou pfievzaty z âeského

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

Historick textil na PraÏském hradû

Historick textil na PraÏském hradû Historick textil na PraÏském hradû Milena BRAVERMANOVÁ PraÏsk hrad je jako areál od roku 1967 prohlá en národní kulturní památkou. Vedle nemovitostí se zde nachází zhruba 40 000 movit ch památek. Z toho

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika ČESKÁ GOTIKA 1 ČESKÁ GOTIKA Raná gotika = přemyslovská (13.století) vláda Přemysla Otakara II. a Václava II. - zakládaní měst, hradů a velkých klášterů, kamenný most v Písku Vrcholná gotika = lucemburská

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

1

1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY ČESKÁ GOTICKÁ VRCHOLNÁ ARCHITEKTURA EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Architektura za Karla IV. Karel IV. roku 1356 povolal do svých

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

Přehled o luxusních tkaninách na území Čech a Moravy. Milena Bravermanová

Přehled o luxusních tkaninách na území Čech a Moravy. Milena Bravermanová Prameny, textilní postupy, textilní nástroje a dochované výrobky nacházející se na území Čech a Moravy v období raného až vrcholného středověku v luxusním prostředí Přehled o luxusních tkaninách na území

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Nakladatelství Libri Praha 2004 Nakladatelství LIBRI dûkuje za podporu projektu Úfiadu mûstské ãásti Praha 1 a Úfiadu mûstské ãásti Praha 4 a za zadání reklamy

Více

Návod k obsluze. merit -15B

Návod k obsluze. merit -15B Návod k obsluze merit -15B Louis Erard Duch ãasu âas je nekoneãné fluidum. Poãínaje tímto poznáním, vyjadfiil Louis Erard poetické své my lenky pfii rybafiení se sv m vnukem v roce 1956: âas je jako tok

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

Velikonoce Pomlázky Klapaãe Kraslice Ptáãek Figurky Holubiãka Líto Tradiãní peãivo

Velikonoce Pomlázky Klapaãe Kraslice Ptáãek Figurky Holubiãka Líto Tradiãní peãivo OBSAH Velikonoce 5 Pomlázky 6 Pomlázka z osmi proutkû 7 Pomlázka s ozdobn m drïadlem 8 Pomlázka z devíti proutkû 9 Klapaãe 10 Jednoduch klapaã 11 Klapaã koník 12 Kraslice 14 Techniky 15 Vajíãka 16 Barvení

Více

Hrobka hodnostáfie Kaiemceneneta a okolní struktury

Hrobka hodnostáfie Kaiemceneneta a okolní struktury 18 PES VII/2010 HROBKA HODNOSTÁ E KAIEMCENENETA A OKOLNÍ STRUKTURY Hrobka hodnostáfie Kaiemceneneta a okolní struktury Hana Vymazalová V zkum v jiïním Abúsíru pod vedením M. Bárty 1 se v mûsíci bfieznu

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií Lubo Stiburek Martin TÛma PRAŽSKÝ SVĚT VYDAVATELSTVÍ Předmluva Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãàován tahy lidské

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky classic Klasicky tvarovan pfiístfie ek dokonal ch proporcí a vysoké stability. Promy len systém podpûr nese pfiekvapivû rozmûrnou stfiechu s dvûma moïnostmi

Více

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17 II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové

Více

Fakulta sociálních vûd UK

Fakulta sociálních vûd UK Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Úvod 4 Materiály a pomûcky 6 Parafín 6 Stearín 7 V tuku rozpustná barvítka 7 Bavlnûn knot 9 Forma na lampu 10 Vykrajovátka na plovoucí svíãky

Více

KERAMIKA II. figurky. Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková

KERAMIKA II. figurky. Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková KERAMIKA II figurky Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková Eta Placáková, Marcela Po ustová, Alena Vondru ková Keramika II figurky Vydala Grada Publishing, a.s., U PrÛhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz,

Více

KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK

KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK KNÍÎE SVATOPLUK I. MORAVSK *? 894; vlády se ujal r. 871 PRO MOC BY UDùLAL V ECHNO Dlouhovlas Svatopluk b vá líãen nejen jako muï holdující bezuzdnému Ïivotu, ale pfiedev ím jako ãlovûk lstiv, krut a schopn

Více

Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002

Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002 Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002 Jan HOLEâEK Autory fotografií jsou Jana Hanãlová, Jan Holeãek a Jifií Mrázek. Obr. 1. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, stav

Více

Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory Karel KIBIC ml. A NOTACE: Ranû gotické venkovské kostely na b valém panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory se odli

Více

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele Grafick manuál znaãky Odkaz na zfiizovatele Obsah Úvod 1 Znaãka 2 Základní barevná varianta 2.1 Inverzní barevná varianta 2.2 âernobílá pozitivní varianta 2.3 âernobílá inverzní varianta 2.4 Grafická definice

Více

V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra

V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra Milan PAVLÍK, Markéta PAVLÍKOVÁ A NOTACE: Pfii rekonstrukci a celkovém restaurování kaple sv. Vojtûcha a sv. Václava

Více

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11

VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 VY_32_INOVACE_20_Cestovní ruch_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: březen 2013 Číslo projektu:

Více

Matematicko-fyzikální fakulta UK

Matematicko-fyzikální fakulta UK Matematicko-fyzikální fakulta UK Adresa: Ke Karlovu 3, 2 6 Praha 2 Telefon: 02/29 (ústfiedna), 02/29 262, 02/29 254 Fax: 02/29 292 www adresa: http://www.mff.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 23.. 2000 Termín

Více

HROBY, HROBKY A POH EBI Tù âesk CH KNÍÎAT A KRÁLÒ. Milena Bravermanová Michal Lutovsk

HROBY, HROBKY A POH EBI Tù âesk CH KNÍÎAT A KRÁLÒ. Milena Bravermanová Michal Lutovsk HROBY, HROBKY A POH EBI Tù âesk CH KNÍÎAT A KRÁLÒ Milena Bravermanová Michal Lutovsk Nakladatelství Libri Praha 2001 PhDr. Milena Bravermanová, PhDr. Michal Lutovsk, 2001 Illustrations archiv autorû, Archiv

Více

OBSAH. V robky 30 âajové prostírání 30 Obálka 31 Pfiání 32 Zápisník 34 Vánoãní ozdoby 36 Papírové perky 39 Dózy 43 Ta ka 47 Îirafa 48

OBSAH. V robky 30 âajové prostírání 30 Obálka 31 Pfiání 32 Zápisník 34 Vánoãní ozdoby 36 Papírové perky 39 Dózy 43 Ta ka 47 Îirafa 48 OBSAH Úvod 4 Náfiadí a pomûcky 6 Síto a dfievûn rám 8 Materiál 9 Pfiíprava papírové hmoty 10 âerpání 12 Su ení 15 Lití 17 Zdoben papír 19 Barvy 20 Pfiírodní barviva 22 Struktury a pfiísady 24 Otisky 27

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

Kostelec nad Orlicí, Nový zámek Rekonstrukce malovaných šablonových dekorů na stropech sálů č. 114, 115, 116 Spolupráce: Aleš Kacetl 2 3/2015

Kostelec nad Orlicí, Nový zámek Rekonstrukce malovaných šablonových dekorů na stropech sálů č. 114, 115, 116 Spolupráce: Aleš Kacetl 2 3/2015 NÁSTĚNNÉ MALBY Šternberk, bývalý augustiniánský klášter Odkryv a restaurování barokních maleb ve špaletách a v nástropním zrcadle ve 2. nadzemním podlaží 3 4/2015 Hořovice, zámek Zajištění nástropní malby

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR 06. 02. 2012, Brno Připravil: PhDr. Jitka Brešová, CSc. Tento projekt byl podpořen finančními prostředky z EU Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Tato prezentace vznikla jako výstup

Více

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická

Více

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar se budou cel mûsíc od 27. listopadu do 17. prosince 2006 dívat na PraÏany z balkonu kteréhosi domu na Starém Mûstû v Praze Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat, aby byl balkon na obrázku poznat.

Více

Pražský hrad. Created by zisava

Pražský hrad. Created by zisava Pražský hrad Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pražský hrad. Dejte se doleva a za necelých 5 min. přijdete na II. nádvoří. Dojeďte tramvají č. 22 na zastávku Pohořelec. Za 10 minut chůze dojdete na Hradčanském

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH (11. 13. STOLETÍ) Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. prosince 2010 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA 1 klenební pas 2 abakus 3 krychlová hlavice

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

wedi To je ono wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m Z jedné udûlej tfii:

wedi To je ono wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m Z jedné udûlej tfii: wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m koutûm z programu wedi Sanoasa, které je moïno obloïit obklady, se z wellness my lenky stává ãistû soukromá

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

Je tû k sakristii kostela v Srbicích

Je tû k sakristii kostela v Srbicích Je tû k sakristii kostela v Srbicích Jan KAIGL 1 Kdysi farní kostel sv. Víta obklopen hfibitovem s ãásteãnû dochovanou starou ohradní zdí stojí na vyv eném, archeologicky dosud blíïe nezkoumaném místû

Více

Dokončující zpracování

Dokončující zpracování Dokončující zpracování Historický www.isspolygr.cz Vytvořil: Bc. Eva Veselá 24. 11. 2012 Interaktivní 1 Strana: 1 Škola Brno, Šmahova 110 Ročník 1,3 (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Karel KUâA A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje v souãasnosti dokonãovanému projektu edice Mûsta a mûsteãka v âechách,

Více

Nová interiérová instalace na zámku v

Nová interiérová instalace na zámku v Nová interiérová instalace na zámku v Dûãínû Kvûta K ÍÎOVÁ Osudy dûãínského zámku jsou pohnuté. Impozantní, v jádfie stfiedovûké hradní sídlo, pfiestavûné bûhem staletí na v pravn zámek, mûlo strategicky

Více

NÁVOD K OBSLUZE. merit - 34

NÁVOD K OBSLUZE. merit - 34 NÁVOD K OBSLUZE merit - 34 LACOSTE Legenda znaãky LACOSTE se zaãala psát v Bostonu v roce 1932, kdyï se René Lacoste, hvûzda tenisu 20. let dvacátého století, vsadil s kapitánem francouzského daviscupového

Více

Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû

Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû Ludmila HRONKOVÁ-OURODOVÁ 1 Vyprávûcí neboli narativní obrazové cykly známe jiï od raného stfiedovûku, zpravidla ve formû malovan ch kniïních miniatur,

Více

Mamlúck koberec v KromûfiíÏi neznámá perla textilního umûní v ãesk ch sbírkách

Mamlúck koberec v KromûfiíÏi neznámá perla textilního umûní v ãesk ch sbírkách Mamlúck koberec v KromûfiíÏi neznámá perla textilního umûní v ãesk ch sbírkách Josef TULC 1 Historická umûlecká a umûleckofiemeslná díla tvofiící bohaté vybavení interiérû na ich státních hradû a zámkû

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_03. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 28. září. prezentace spojená s interaktivitou.

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_03. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 28. září. prezentace spojená s interaktivitou. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha 25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha PRÒBùH 1. Pfiivítání Dûti, které poprvé pfiijmou eucharistii, pfiicházejí v prûvodu spolu s ministranty a knûzem. Pokud je to technicky moïné a vhodné, pfiiná

Více

Desátek. a postní obûti

Desátek. a postní obûti Desátek a postní obûti Placeholder Sneste v ecky desátky do obilnice,... a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupû, nezotvírám-liè vám prûduchû nebesk ch, a nevyleji-li na vás poïehnání, tak Ïe neodoláte.

Více

Termostat TH-3. Návod k obsluze

Termostat TH-3. Návod k obsluze Termostat TH-3 Návod k obsluze Termostaty fiady TH-2 jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze dvou funkcí, a to b t v provozu (vytápût) nebo b t vypnut. Termostat

Více

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo 001_titulka_HOTOVO 16.11.2006 13:31 Str. 1 číslo 20 číslo 20 tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 cena 99 Kč/189 Sk (pro předplatitele 74 Kč) VW Golf I VW Golf II Ford Escort VW Brouk Hyundai

Více

Barma 1 - zlom :21 Stránka 1 TRITON

Barma 1 - zlom :21 Stránka 1 TRITON TRITON Roman ÎiÏlavsk Buddhismus Roman ÎiÏlavsk, 2008 Cover Renata Brtnická, 2007 TRITON, 2008 ISBN 978-80-7387-183-3 Buddha a buddhismus 1. BuddhÛv Ïivot mládí Chceme-li se zab vat buddhistickou theravádovou

Více

Vítejte v TESLE Jihlava

Vítejte v TESLE Jihlava KONTAKTY HYPCON Vítejte v TESLE Jihlava Praha D1 Rozvadov (Műnchen) Jihlava Znojmo (Wien) Brno PROFIL SPOLEâNOSTI Akciová spoleãnost TESLA Jihlava se zamûfiuje na konektory a spínací prvky. Od roku 1958

Více

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com IBM Software forum 2003 V pfiípadû zájmu se laskavû registrujte na adrese: www.ps.avnet.com/cz/swforum2003 24. záfií 2003 Andel s hotel Prague

Více

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme.

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme. MÛj otec zemfiel pfied jedenácti lety. Byly mi tehdy jen ãtyfii roky. Nikdy mû nenapadlo, Ïe od nûj je tû nûkdy dostanu nûjakou zprávu, ale teì spolu pí eme tuhle knihu. První fiádky pí u já, otec do ní

Více