Martin VRZALA POTENCIÁL A MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU SLOVÁCKO
|
|
- Jan Bednář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Martin VRZALA POTENCIÁL A MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU SLOVÁCKO Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph. D. Olomouc 2006
2 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu. Uherské Hradiště, 31. března
3 Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování zadaného tématu. 3
4 OBSAH 1. Úvod Cíl a metodika práce Vymezení zkoumaného území Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Fyzicko geografická charakteristika území Geologické poměry Geomorfologické poměry a reliéf Klimatické poměry Hydrologické poměry Biotické poměry Socio ekonomická charakteristika území Obyvatelstvo a sídla Zemědělská výroba Průmyslová výroba Doprava Veřejná síť Kultura, sport, školství Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku Přírodní lokality a atraktivity Kulturně - historické památky Muzea, galerie, divadla Vinařská turistika a cykloturistika Lázeňství Turistické aktivity, sportovní vyžití Osobnosti Slovácka jako významná součást turistické nabídky Kulturní a společenské akce Technické památky - Baťův kanál Analýza návštěvnosti regionu Slovácko Materiálně technická základna a služby Ubytovací služby Stravovací služby Ostatní služby Zprostředkovatelé služeb 60 4
5 8.5. Systém poskytování informací v regionu Prezentační profil destinace Slovácko Organizace cestovního ruchu v České republice Organizace marketingu cestovního ruchu na území regionu Slovácko Analýza hlavní konkurence Analýza vnější konkurence Analýza konkurence z hlediska geografické polohy Analýza konkurence z hlediska celkové turistické atraktivity a nabídky Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů Analýza konkurence z hlediska sezónnosti Analýza konkurence z hlediska turistické infrastruktury Analýza vnitřní konkurence SWOT analýza Závěr Resume Literatura 79 Přílohy 5
6 1. Úvod Období, kdy rozvoj cestovního ruchu byl spojován pouze s mořským pobřežím, vysokohorskou krajinou, významnými lázeňskými místy či s jinak atraktivním územím, patří neodvratně minulosti. Slovácký region, ostatně jako každý jiný region, který je člověkem obýván nebo jinak ovlivňován, je ve svém vývoji ovlivněn řadou přírodních a sociálně - ekonomických předpokladů. V rozvoji regionů sehrávají, vzhledem k jejich stále více se uplatňující široké provázanosti s okolním světem, neobyčejně významnou roli společenské problémy. Z těchto problémů stále výrazněji vystupuje do popředí potřeba jedinců zachovávat si vlastní identitu. Cestovní ruch se tak stává nejen prostředkem k získávání tolik potřebných finančních zdrojů, ale i neobyčejně významným prvkem ovlivňujícím zaměstnanost v regionech. Vzájemné soužití uživatelů i provozovatelů cestovních aktivit vytváří předpoklady k bližšímu poznání a sbližování nejrůznějších typů sociálně - kulturních projevů lidí a k rozvoji tolerance. Původní rekreační, léčebný či poznávací význam cestování tak stále více získává sociální hodnotu. Spatřit na Slovácku orchideové louky nemůže být proto spojováno jen s poznáním, kde se vzácné rostliny nachází, ale i s cítěním šířeji pojímaných ekologických a kulturně - historických souvislostí či potřeb celospolečensky utvářených pravidel ochrany krajiny. Od zalesněných hřbetů Bílých Karpat ke Středomoravským Karpatům, k pahorkatinám osázeným vinohrady či k rekreačně využívaným plochám Dyjsko-moravské nivy nejsou příliš velké vzdálenosti. Taktéž od etnograficky pojatého Horňácka k Dolňácku, Podluží, Moravským Kopanicím, Luhačovickému Zálesí či ke Slováckému Hanácku není příliš daleko. V regionu bohatě zastoupené folklorní festivaly a slavnosti, ale i lidové zvyky a tradice, spolu s četnými muzejně - výstavními aktivitami se stávají stále více vyhledávanými a ceněnými prvky slováckého regionu, podmiňujícími další rozvoj cestovního ruchu. O bohatství lidové architektury a architektonických památek regionu se snad již dávno přesvědčilo mnoho návštěvníků Slovácka. Lednicko-valtický areál vytváří bez nadsázky neobyčejně krásnou a stále více přitažlivou zahradu Evropy, o kterou je nutno intenzivně pečovat, vážit si jí, chránit, ale také nabízet ke zhlédnutí zájemcům z celého světa. Zde, obdobně jako v myšlenkách J. A. Komenského či T. G. Masaryka, ale i dalších osobností Slovácka, je uloženo to 6
7 nejcennější, co region má - jeho nádherně pestrá nit ničím nepřerušeného života lidí, ke které se my, současníci, vždy navracíme a o jejíž pokračování usilujeme. Znát region, ve kterém žijeme, znamená vytvořit kvalitnější vnitřní prostředí sobě samým, neboť mnohé jevy chápeme v širších vztazích i k druhým lidem a ostatním regionům. Předkládaná diplomová práce představuje potenciál regionu Slovácko a snaží se ukázat na další možnosti rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. 7
8 2. Cíl a metodika práce Cílem práce je zhodnotit potenciál a možnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko. Bylo provedeno zhodnocení fyzicko - geografických a socio - ekonomických podmínek, byl zhodnocen potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku, provedeno srovnání regionu Slovácko v souboru ostatních regionů cestovního ruchu v České republice a stanovena materiálně technická základna zkoumané oblasti. Jednou ze základních metod, použitou k získání potřebných informací, bylo studium a rešerše dostupných písemných materiálů - knih, článků z novin a časopisů, archivních pramenů a také interních materiálů některých institucí jako např. Region Slovácko, Krajský úřad Zlín, Krajský úřad Brno, Městský úřad Uherské Hradiště, Městský úřad Hodonín, Městský úřad Břeclav, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, atd. Další metodou byly osobní rozhovory (interview) s odbornými pracovníky některých výše uvedených institucí. Jednou z nejdůležitějších metod, která se stala těžištěm výzkumného úkolu bylo dotazování návštěvníků v terénu formou ankety. Byl použit jeden druh dotazníku. Terénní dotazníkové šetření bylo realizováno s cílem, zjistit jak jsou návštěvníci spokojeni s turistickou nabídkou celého regionu Slovácko i jeho jednotlivých lokalit. Sběr dat probíhal v letních měsících roku 2004: červenec - září. Data byla získávána na vytipovaných, turisticky atraktivních místech regionu: Uherské Hradiště - město Staré Město - město, památník Velké Moravy, Baťův kanál Kunovice - město, aeroklub Uherský Brod - město, muzeum Jana Amose Komenského Veselí nad Moravou - město, Baťův kanál Hodonín - město, Masarykovo muzeum, zoologická zahrada Břeclav - město, zámek Pohansko Luhačovice - město, lázeňská kolonáda, přehrada Pozlovice Kyjov - město, Vlastivědné muzeum Buchlovice - zámek, hrad Buchlov Velehrad - bazilika, archeoskanzen Modrá u Velehradu Lednicko - valtický areál 8
9 Respondenty byli domácí i zahraniční návštěvníci, kteří v uvedeném období navštívili některou z lokalit sběru. Při tázání jsem měl k dispozici německy a anglicky mluvící kamarády. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum. Kontaktoval jsem na vytipovaných místech návštěvníky regionu a kladl jim otázky dle předem připraveného dotazníku. V dotazníku byly obsaženy jak otázky uzavřené (nabízející výběr odpovědí), tak otevřené, na které mohli respondenti odpovídat svými slovy. Dotazník zaměřený na návštěvníky regionu zjišťoval: 1. důvod návštěvy a délku pobytu v regionu 2. místa v regionu, která respondent považuje za zajímavá 3. místa, věci či služby, které se respondentům líbí či naopak nelíbí 4. chybějící služby, informace 5. spokojenost s kvalitou služeb 6. způsob dopravy a organizace pobytu, místo pobytu a ubytování 7. úmysl opakovaně navštívit region 8. věk, bydliště respondenta Získaná data byla převedena do elektronické podoby a statisticky vyhodnocena. Počet získaných odpovědí na některé položky převyšoval počet respondentů; způsobily to "otevřené" otázky, na které mohli respondenti uvést více než jednu odpověď. V některých případech byl zase naopak počet získaných odpovědí nižší než počet respondentů, což bylo dáno faktem, že někteří respondenti odmítli (z různých důvodů) některé položky dotazníku zodpovědět. Při výpočtu procentuálního podílu odpovědí jsou v tabulkách uváděna data se zaokrouhlením na jedno desetinné místo. U grafů je pro lepší přehlednost použito zaokrouhlení na celá čísla. Kvantifikace materiálně technické základny proběhla metodou terénního výzkumu spojenou jednak se studiem informačních materiálů o této tématice a také s metodou rozhovoru s provozovateli daných zařízení. Všechna výsledná data byla zpracována statistickými a kartografickými metodami (grafy, mapy, tabulky, apod.). V závěrečné etapě byly získané informace podrobeny výsledné analýze a její obsah byl strukturován do výsledné SWOT analýzy. V závěru je návrh jednotlivých opatření. 9
10 3. Vymezení zkoumaného území Region Slovácko se nachází na Moravě v JV části České republiky. Přirozeně je území vymezeno podél dolního toku Moravy na severu od Napajedelské brány až po soutok s řekou Dyjí, kde se stýkají hranice tří států: České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, probíhající po hřbetu horského masivu Bílých Karpat, tvoří východní hranici slováckého regionu. Západní hranice slováckého regionu je tvořena nejvyššími polohami Středomoravských Karpat (Chřiby, Ždánický les), a to od nejzápadnějšího okraje Ždánického lesa (Pouzdřanská step v Hustopečské pahorkatině) až k řece Dyji, která směřuje od česko-rakouské hranice (u Nového Přerova) k soustavě Novomlýnských nádrží. Jižní ohraničení regionu je dáno státní hranicí České republiky s Rakouskem. Podle Region Slovácko 1 (2000) byl přirozený turistický region Slovácko 2 definován jako celé území okresů Uherské Hradiště a Hodonín, jižní část okresu Zlín a část území okresu Břeclav. Podle Frolec, I., a kol. (2004) se Slovácký region nachází v národopisných oblastech Horňácko, Dolňácko, Podluží, moravské Kopanice a luhačovické Zálesí. 1 Region Slovácko je oficiální název sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v daném území. 2 Slovácko bylo dlouho nazývané Moravské Slovácko a před druhou světovou válkou připomínané také jako Moravské Slovensko (pro nespočet hudebních příbuzností se sousedním Slovenskem). 10
11 3.1. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech minulého století, byly definovány vládou bývalého Československa oblasti cestovního ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v letech Pro stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích hledisek, které byly pro účely klasifikace rozčleněny do pěti hlavních skupin: a) přírodní podmínky b) podmínky vytvořené člověkem c) vybavenost d) doprava e) negativní vlivy Po vyhodnocení těchto kriterií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny: - na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci - na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci Souhrn všech uvedených podmínek charakterizovalo jednotlivé oblasti a určovalo jejich funkční náplň z hlediska cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území státu, ale jen ty části, které mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území ČR bylo na základě výše uvedených podmínek rozděleno na 47 oblastí. Každá turistická oblast byla dále podle významu a kvality členěna do 4 kategorií. Souběžně s hodnocením území státu a jednotlivých oblastí cestovního ruchu byla vyhodnocena města a lázeňská střediska podle vztahu k cílovým místům nebo střediskům a podle vlastního významu jako cílových míst nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačních a kulturně vhodných funkcí, které v cestovním ruchu plnila. Řešené území spadá dle rajonizace do následujících oblastí cestovního ruchu: - oblast 44: Chřiby s podoblastí 44a Chřibské pásmo - oblast 45: Slovácko s podoblastí 45a Bílé Karpaty - oblast 43: Pavlovské vrchy s podoblastí 43a Pálava - Nové Mlýny a 43b Lednice - Valtice Ostatní území byla převážně definována jako "rekreační území mimo oblasti cestovního ruchu". Po roce 1989 přestala tato direktiva platit. Regiony, města a obce začaly samy budovat příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu o vytvoření marketingových 11
12 turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, respektive mikroregionů. Účelem bylo změřit, vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v diferencovaných prostorech - využít různorodý přírodní a kulturně historický potenciál jednotlivých oblastí státu pro odpovídající kvantitu a strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako areály, pro něž je typický určitý dominantní produkt cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních. Od roku 1999 je v ČR vymezeno 14 turistických marketingových regionů. Představují územní rámec pro dotační, propagační, publicistickou a jinou činnost České centrály cestovního ruchu ve směru regionální podpory cestovního ruchu. Turistické marketingové regiony se převážně přidržují územně správního členění státu a jsou proponovány jako organizační, koordinační a finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají podmínkám současného období. Řešené území je definováno v rámci dělení na marketingové regiony jako přirozený turistický region Slovácko a je součástí turistického regionu Jižní Morava (viz. obr. č. 2). Obr. 2: Turistické regiony v ČR (převzato podle: 12
13 4. Fyzicko geografická charakteristika území Přírodní podmínky mají ve vztahu k rozmístění cestovního ruchu význam v tom, že jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozsáhlejších areálech. Svou kvalitou vytvářejí předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu a také pro jeho rajonizaci. Klíčovou roli hraje často atraktivita, což jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Nejdůležitějšími složkami přírodního prostředí ovlivňující cestovní ruch jsou především reliéf, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo Geologické poměry Popisované území náleží geologicky převážně k pásmu Západních Karpat, budovaných usazenými horninami převážně mořského původu, druhohorního a třetihorního stáří. Ty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami a podél řeky Moravy i čtvrtohorními usazeninami tohoto toku. Většina geologických útvarů se vyznačuje flyšovou sedimentací, charakterizovanou střídáním pískovců a jílovitých usazenin, původem ze starších třetihor (magurský flyš). Převažují vápnité pískovce. V oblasti Chřibů se vyskytují hrubozrnné pískovce a slepence. Z mladších třetihor pochází mořské i sladkovodní sedimenty Vídeňské pánve v okolí řeky Moravy. Tvoří je hlavně písky, štěrky a jíly. Sladkovodní jezerní vývoj obsahuje sloje lignitu (revír Hodonín - Kyjov - Bzenec), doprovázené rezavě skvrnitými jíly, ojediněle písky a štěrky. V důsledku doznívání horotvorné činnosti pronikly masivem Karpat až pod povrch v mladších třetihorách eruptiva, která následně vytvořila sopečné horniny (Bánov, Komňa a Nezdenice - výskyt trachyandezitu, Starý Hrozenkov - alkalické čediče). Mineralogicky je oblast poměrně chudá, neboť se jedná o mladé geologické struktury Geomorfologické poměry a reliéf Z hlediska geomorfologického jde o pestré území tvořené rovinami, pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. Patří do Alpsko-himalájského horopisného systému. Podle Demek, J. (1987) leží území na styku provincií Západní Karpaty a Západopanonská pánev. V severozápadní části jsou zastoupeny jeho oblasti 13
14 Středomoravské Karpaty, uprostřed a na jihu oblast Jihomoravská pánev a na jihovýchodě Slovensko-moravské Karpaty. Ke Středomoravským Karpatům patří v našem území geomorfologické celky Chřiby, Ždánický les a Kyjovská pahorkatina, ke Slovenskomoravským Karpatům Bílé Karpaty a nejzápadnější část Vizovické vrchoviny, a k Jihomoravské pánvi Dolnomoravský úval (jeho součástí je rovina Dyjsko-moravské nivy vzniklá v okolí řek Moravy a Dyje). Nejčlenitější je území v severozápadní a jihovýchodní části, nejméně členité, ploché až mírně zvlněné je ve střední a jižní části. Hornatý reliéf Bílých Karpat má charakteristický karpatský směr SV-JZ, na hlavních hřbetech jsou místy zachovány zbytky zarovnaných povrchů. V závislosti na odolnosti hornin a tektonické stavbě jsou Bílé Karpaty silně rozčleněny údolími. Ve vrchovinném reliéfu Chřibů jsou na hřbetech z odolných flyšových pískovců ojedinělé izolované skály. Pro širokou údolní nivu úvalů jsou charakteristická četná mrtvá ramena. V nivě Moravy a Dyje doprovází toky obou řek jedinečný komplex lužních lesů. Výšková členitost území je dána zejména existencí nivy řeky Moravy a Karpatskými pohořími. Nejnižší bod se nachází na soutoku řek Moravy a Dyje. A to 148 m n. m., nejvyšší je pak Velká Javořina v Bílých Karpatech na hranici se Slovenskem ve výšce 970 m n. m. Nejvyššími body v jednotlivých dalších oblastech pak jsou Brdo 587 m n. m. v Chřibech, vrch U slepice 438 m n. m. ve Ždánickém lese, Děvín 550 m n. m. v Pavlovských vrších Klimatické poměry Klima je další z lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Podle Mariot, P. (1999) se výrazně podílí na jeho rozšíření. Podle klimatické klasifikace Quitt, E. (1971) leží centrální část území (oblast Dolnomoravského úvalu, Kyjovské pahorkatiny a Hlucké pahorkatiny) v teplé klimatické oblasti s dlouhým až velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem (Dyjsko-moravská niva má jedno z nejteplejších podnebí v ČR). Přechodné období je zde velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Chřiby a Bílé Karpaty s jejich podhůřím s výjimkou vrcholových partií leží v mírně klimatické oblasti. Léto je tam dlouhé, teplé, suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je zde krátké s mírně teplým jarem a podzimem. 14
15 Nejvyšší části Bílých Karpat leží již v chladné klimatické oblasti s krátkým, mírným až mírně chladným a vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v rozmezí od 8,7 do 9,4 C, na vrcholech Bílých Karpat klesá průměrná roční teplota pod 6 C. Nejchladnějším měsícem roku je v průměru leden (průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 C), nejteplejším měsícem je červenec (průměrná denní maxima teploty vzduchu se v létě pohybují v rozmezí C). Roční srážkový úhrn se pohybuje od 500 mm do 850 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Mezi meteorologické charakteristiky patří i znečištění ovzduší. To ovlivňuje zejména automobilová doprava a velké zdroje znečištění, kterými jsou kotelny průmyslových a potravinářských podniků a kotelny pro vytápění obytných domů (ekologickými opatřeními ve výrobní sféře a změnou palivové základny došlo k výraznému snížení exhalací škodlivin z pevných zdrojů). Největší množství znečištění ovzduší je soustředěno do oblasti velkých měst (např. Uherské Hradiště bylo zařazeno mezi území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší). Dosahovaná intenzita dopravy je důvodem k přípravě výstavby silničních obchvatů v nejzatíženějších lokalitách, čímž by došlo ke zlepšení dopravních a životních podmínek 4.4. Hydrologické poměry Z hlediska cestovního ruchu jsou významné zdroje povrchové i podpovrchové vody. První uvedené mají význam především pro rekreační pobytovou formu cestovního ruchu. Podpovrchové jsou kromě toho lokalizačním faktorem i pro léčebný (lázeňský) cestovní ruch. Kritériem významu podzemních vod jsou jejich léčebné účinky, teplota, obsah minerálních látek a vydatnost. Z hlediska časového ovlivňuje vodstvo rekreační cestovní ruch především v letní sezóně. Síť vodních toků na území regionu Slovácko je tvořena hustou sítí potoků a řek. Lze předpokládat, že tato vodní síť je více méně trvalá. Celé území patří do povodí Moravy a povodí jejího přítoku - Dyje. Morava tvoří hraniční tok a na území Slovácka má kromě Dyje další dva významné přítoky - Olšavu a Veličku. Dyje má dva významné levostranné přítoky - Svratku a Jihlavu. Na celé, území se nachází několik vodních nádrží (přirozených i umělých). Na řece Dyji je 15
16 zbudována soustava tří přehradních nádrží - Novomlýnské nádrže. Tyto nádrže jsou největší vodní plochou v Jihomoravském kraji (3 226 ha) a vedle funkce akumulační plní i roli rekreační. Významná je i nádrž Bojkovice (je vodárensky využívána). Jezera lze nalézt v údolní nivě Moravy, vodními plochami jsou i vytěžené pískovny (Ostrožská Nová Ves). Nedílnou součástí jsou i rybníky (např. soustava Lednických, Hodonínských a Mutěnických rybníků). Nachází se zde i největší rybník na Moravě - Nesyt (295 ha), který je využíván nejen k chovu ryb, ale současně představuje významné ornitologické místo ČR. Významné jsou v řešeném území i vody minerální. Lázeňsky jsou využívány kvalitní prameny v Buchlovicích, Hodoníně, Luhačovicích a Ostrožské Nové Vsi. Z hlediska cestovního ruchu je důležitá také čistota povrchových vod, která závisí především na úrovni čištění komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a na míře splachů a průsaků z polí, skládek hnoje atd. Rovněž je ohrožována starými ekologickými zátěžemi a nešetrným hospodařením v nivách řek. Na základě zprovoznění nových čistíren odpadních vod, změny struktury průmyslu a snížení používaného množství hnojiv a chemických látek v ochraně plodin, se podstatně snížilo znečištění povrchových vodních toků (např. řeka Morava se ve většině ukazatelů dostala z V. na II. stupeň znečištění) Biotické poměry Biota je dalším významným prvkem přírodních předpokladů cestovního ruchu. Vegetace výrazně ovlivňuje krajinu a její celkový vzhled, čímž působí na estetické vnímání účastníků cestovního ruchu. Podíl fauny na rozvoj cestovního ruchu je nižší než podíl flóry. Pozitivní účinek má možnost lovu zvěře a rybolovu. Ochrana přírody jako součást ochrany životního prostředí je jednou z velmi důležitých složek života společnosti. Základním faktorem určujícím vývoj ochranářských aktivit je přítomnost unikátní přírody zejména v oblasti Bílých Karpat, Pavlovských vrchů, Chřibů, výběžků Ždánického lesa a v území údolních niv řek Moravy a Dyje, kde na relativně malém prostoru jsou zastoupeny reprezentativní ukázky různých krajinných typů s výrazně kontrastními ekologickými podmínkami, které podmínily neobvyklou rozmanitost bioty. Vysokou biodiverzitu území dokumentují zjištěné počty vzácných druhů rostlin, hub, bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. V současné době jsou na území Slovácka vyhlášena dvě velkoplošná chráněná území (v nichž se nachází maloplošná zvláště chráněná území v kategoriích odpovídajících zákonu 16
17 ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajin - národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky): CHKO a BR Pálava o rozloze 83,3 km 2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Děvín, Křivé jezero, Tabulová a Slanisko u Nesytu. Na území CHKO Pálava je doložena existence celkem 94 zvláště chráněných druhů rostlin. CHKO a BR Bílé Karpaty o rozloze 715 km 2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Čertoryje, Javořina, Jazevčí, Porážky, Zahrady pod Hájem. 17
18 5. Socio - ekonomická charakteristika území 5.1. Obyvatelstvo a sídla Region Slovácko je z hlediska uspořádání v rámci České republiky zařazen do dvou krajů - Zlínského kraje (území okresu Zlín a Uherské Hradiště) a Jihomoravského kraje (území okresu Hodonín a Břeclav). Okres Zlín a Uherské Hradiště patří z hlediska členění ČR na jednotky NUTS II. do regionu střední Morava, okresy Hodonín a Břeclav do regionu Jihovýchod. Na území Slovácka leží 224 samostatných obcí, z toho 26 se statutem města. V roce 2004 žilo na Slovácku obyvatel, s průměrnou hustotou zalidnění 134 obyvatel na km 2 (hustota je ovlivněná monotematickou nabídkou a obtížnou dostupností pracovních příležitostí a služeb). Počet obyvatel v posledních čtyřech letech stagnuje, dochází k výraznějšímu poklesu hrubé míry porodnosti a pozvolnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. Tento trend demografického vývoje je patrný v celé České republice a projevuje se v úbytku obyvatelstva přirozenou cestou. K nejlidnatějším obcím slováckého regionu patří Hodonín ( obyv.), Uherské Hradiště ( obyv.), Břeclav ( obyv.), Uherský Brod ( obyv.), Kyjov ( obyv.) a Veselí nad Moravou ( tis.). Charakteristickým rysem Slovácka je vysoké soustředění obyvatel v obcích od 2 do 5 tis. obyvatel, jako jsou např. Uherský Ostroh, Bzenec nebo Valtice zde žije 27,7 % obyvatel. Na Slovácku ale najdeme i 11 venkovských obcí s lidnatostí větší než 3 tisíce obyvatel: Ratíškovice (3 994 obyv.), Strání (3 803 obyv.), Velké Bílovice (3 727 obyv.), Lanžhot (3 713 obyv.), Mutěnice (3 647 obyv.), Svatobořice Mistřín (3 495 obyv.), Ostrožská Nová Ves (3 360 obyv.), Rohatec (3 343 obyv.), Nivnice (3 278 obyv.), Vnorovy (3 062 obyv.) a Vlčnov (3 037 obyv.). Velikostní struktura obcí je znázorněna na grafu č.1. V regionu Slovácko je celkem ekonomicky aktivních obyvatel (což je 70,8 % z celkového počtu obyvatelstva regionu Slovácko). Neaktivní obyvatelstvo představuje obyvatel (což je 29,2 % obyvatelstva regionu Slovácko). Počet ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých okresech je znázorněn na grafu č Z okresu Břeclav a Zlín jsou započteny pouze data z obcí, které spadají do regionu Slovácko. 18
19 Graf 1: Velikostní struktura obcí v regionu Slovácko k Velikostní struktura obcí počet obcí počet obyvatel Pramen: Český statistický úřad V současnosti asi jedním z nejdůležitějších faktorů je poloha jednotlivých obcí vůči městům. K největším centrům dojížďky obyvatel za prací patří Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Ke střediskům s výraznějším podílem dojíždějících za prací náleží města: Bojkovice, Bzenec, Dubňany, Hustopeče, Kunovice, Kyjov, Mikulov, Staré Město, Strážnice, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice. Graf 2: Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce 2001 Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce počet obyvatel ekonomicky aktiv ní oby v atelstv o neaktiv ní oby v atelstv o 0 okres Hodonín okres Uherské Hradiště okres Břeclav okres Zlín okresy regionu Slovácko Pramen: Český statistický úřad 19
20 Obr. 3: Města regionu Slovácko (Martin Vrzala, 2005) 5.2. Zemědělská výroba Úrodná půda byla od pradávna zdrojem obživy obyvatel Slovácka. I v současné době patří tento region k nejúrodnějším v České republice. Toto umožňují nejen klimatické podmínky, ale především vysoký podíl úrodné černozemě. Zemědělská výroba má největší ekonomický význam především v nejjižnějších okresech - nachází se zde největší část z celkové rozlohy kukuřičného výrobního typu v České republice, dominantní je i řepařský výrobní typ. Východně položené části okresů Hodonín a Uherské Hradiště pak náleží k bramborářsko - ovesnému výrobnímu typu. V okrese Zlín již oba tyto typy zaujímají rozhodující část výměry zemědělské půdy, zbývající část nivy kolem řeky Moravy je příslušná k řepařskému výrobnímu typu. Významnou oblastí zemědělské výroby je vinohradnictví, koncentrované v okresech Břeclav a Hodonín, které zaujímají první dvě místa v produkci vinné révy a vína v České republice. V okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště je soustředěna převážná část vinic České republiky. V těchto okresech se nachází 3 podoblasti vinařské oblasti Morava a to podoblast Mikulovská, Slovácká a Velkopavlovická. Významný je i jejich podíl na ovocnářské produkci (zvláště v případě teplomilných druhů ovoce - meruňky a broskve). Ve zkoumané oblasti ovšem existuje i významný potenciál 20
21 pro tržní využití nejen v současnosti pěstovaných, ale i zachovaných historických odrůd ovoce, např. v podhorských oblastech Bílých Karpat. Region Slovácko má rozsáhlou hornatou část, kde se vyskytuje horský typ zemědělského hospodaření. V těchto oblastech se můžeme setkat s novým druhem zemědělského podnikání - agroturistikou. V rámci živočišné výroby, podobně jako v celé ČR i v této oblasti došlo v 90. letech k poklesu počtu hospodářských chovů zvířat. Tento pokles byl nejvýznamnější u skotu a zejména ovcí. Nyní je relativně největší intenzita chovu skotu v okrese Uherské Hradiště. Výrazně odlišná situace je v chovu prasat a drůbeže. V prvním případě je republikový průměr překračován v okresech Břeclav a zejména Hodonín, který v tomto směru zaujímá první místo v rámci celé ČR. Ve druhém případě jsou nadprůměrně intenzivní chovy v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Specifickou oblast živočišné produkce představuje chov ryb a rybníkářství, které má v celém regionu poměrně velkou tradici. Rybníky zde existují již historicky a navíc v současné době, po období stagnace, se začínají opět rybníky budovat (např. mikroregion Buchlov). Na většině rybníků a vodních ploch je rybolov vyhledávanou aktivitou a také přínosem pro rozvoj cestovního ruchu. Podobně jako zemědělství je i lesnictví stabilizujícím prvkem především venkovského prostoru. Okresy daného území lze podle úrovně lesnatosti rozdělit na dvě skupiny: - okresy s podprůměrnou lesnatostí - jedná se o okresy Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště s lesnatostí nižší než 1/3 celkové výměry - okresy s nadprůměrnou lesnatostí - okres Zlín. Pokud jde o produkční potenciál lesních půd lze jej celkově hodnotit jako nadprůměrný. Kromě lužních lesů dosahuje nejvyšších hodnot v severních částech Bílých Karpat a dále v Javornících. V tomto kontextu je však nutné nejen výraznější zhodnocení mimoprodukčních funkcí lesnické výroby, její vyšší provázaností s dalšími aktivitami, například s aktivitami cestovního ruchu Průmyslová výroba Průmyslová výroba je v tomto území poměrně značně diverzifikovaná, a to jak z hlediska odvětvové struktury či významu průmyslu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech, ale také například atraktivitou pro zahraniční investory (za důležité zahraniční investice lze například považovat působení elektrotechnické firmy AVX 21
22 Corporation v Uherském Hradišti nebo břeclavské firmy se zahraniční účastí - Tranza Otis, a. s., Moraviapress, a. s. Břeclav). Přestože za posledních pět let došlo k výraznému nárůstu malých podnikatelů, úroveň malého podnikání je výrazně podprůměrná, z hlediska jednotlivých odvětví dosahuje území průměrných ukazatelů v České republice (v přepočtu na obyvatel) v průmyslu a dopravě, mírně podprůměrných ve stavebnictví a výrobních službách. Vysoce podprůměrná je úroveň podnikání v pohostinství a ubytování (ve velkých městech je úroveň nadprůměrná). Dobývání nerostných surovin zastupuje těžba lignitu v Mikulčicích na Hodonínsku a těžba ropy a zemního plynu mezi Břeclaví a Hodonínem. Těžbou surovin pro průmysl stavebních hmot jsou významné okresy Hodonín a Uherské Hradiště. Jedná se o oblasti charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotu osídlení a vesměs i s nadprůměrnou nezaměstnaností; vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje avšak s lepším životním prostředím Doprava Slovácko je jedno z nejvýznamnějších tranzitních oblastí mezinárodní dopravy v České republice. Nejvýznamnějším hraničním uzlem je Břeclav (spolu s Lanžhotem a Poštornou), s přibližně 25% podílem na objemu dopravních proudů mezi Českem a Slovenskem v silniční dopravě - dálnice D2 Brno - Bratislava (součást mezinárodního silničního tahu E 65) a významnou tranzitní funkcí v železniční dopravě. V případě spojení ČR a SR se dále mezi nejvýznamnější hraniční přechody v silniční dopravě řadí Hodonín a Starý Hrozenkov v okrese Uherské Hradiště (silnice 1/50 resp. E 50). V případě železniční dopravy pak jde především o nejvýznamnější železniční hraniční přechod na Slovensko - Sudoměřice na Moravě v okrese Hodonín. Plošné nejvýznamnější dopady na kvalitu dopravní sítě ve sledovaném území však budou mít následující dva investiční infrastrukturní záměry. Především jde o výstavbu II. tranzitního železničního koridoru hranice SR / Rakousko - Břeclav (napojování na I. tranzitní železniční koridor). Uvedený železniční koridor tvoří součást větve B tzv. VI. multimodálního koridoru navazujícího na transevropskou síť TEN, propojujícího severní a jižní Evropu (transevropskou síť TEN zemí EU - větev B VI. koridoru (Gdaňsk - Katovice - Ostrava - Žilina / Ostrava - Přerov - Otrokovice / Zlín - Hodonín - Břeclav).Ukončení výstavby základního tahu II. železničního koridoru Břeclav - Přerov - Ostrava se uskutečnilo v roce 22
23 2003. Ke zkvalitnění dopravního napojení Staré Město, Uherského Hradiště, Hodonína a Břeclavi dojde plánovanou přestavbou na R 55. Zvláštností Slovácka jsou také nádraží a nádražní budovy, které svým duchem a architekturou (např. Lužice, Strážnice) vytvářejí pro přijíždějící návštěvníky neopakovatelnou atmosféru. Velká mezinárodní letiště jsou v Praze (cca 300 km) a ve Vídni (cca 100 km). Nejbližší větší vnitrostátní letiště jsou v Brně, Ostravě a přímo v regionu se nachází letiště Kunovice na kterém provozovala od června 2004 do ledna 2005 firma Discovery Travel, a.s. pravidelnou linku Kunovice - Praha s přípoji do Antverp, Ženevy a Sionu. Společnost přikročila ke zrušení letů z důvodu špatného zabezpečení leteckého provozu na letišti v zimních měsících a přislíbila obnovení na jaře roku To se však do dnešní doby nestalo. O letiště nyní usiluje Zlínský kraj. V regionu působí několik aeroklubů s nabídkou vyhlídkových letů a přistávacími plochami Veřejná síť Většina území je pokryta standardně televizním signálem i signálem mobilních operátorů. Vzhledem k rozmanitosti reliéfu se však v některých lokalitách Chřibů a Bílých Karpat objevují tzv. hluchá místa, která nejsou některým ze signálů pokryta. Celkově se však dá konstatovat, že tato místa nejsou z pohledu celého regionu limitním faktorem, který by negativně ovlivňoval rozvoj cestovního ruchu. V oblasti zásobování vodou, energií a teplem je situace podobná, existují stále ještě lokality s problémy v zásobování pitnou vodou (především tam, kde nejsou vybudovány společné vodovodní rozvody a napájení území je realizováno lokálními studněmi). Pro zásobování území energií jsou využívány v regionu všechny standardní formy, místy (např. Bílé Karpaty) již existují i projekty na využití alternativních zdrojů energie. Především využívání těchto čistých zdrojů energie v oblastech, kde zatím převládá lokální topení tuhými palivy, by mohlo výrazně napomoci ke snížení znečištění těchto lokalit v zimním období. 23
24 5.6. Kultura, sport, školství Území Slovácka patří k oblastem s bohatými kulturními tradicemi. Kulturní život se po léta udržoval především v umění, hudbě a divadle. Živými lidovými tradicemi je znám dodnes. V průběhu roku jsou organizovány akce, jejichž věhlas přesahuje hranice regionu (např. Vlčnovská jízda králů, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích, Dolňácké slavnosti písní a tanců v Hluku). Na Slovácku fungují dětské a dospělé folklorní soubory, cimbálové muziky a dechové hudební soubory, které spolu s vínem dokreslují atmosféru této oblasti. V muzeích a galeriích se konají četné výstavy většího i menšího rozsahu na témata životní prostředí a ochrana přírody, fauna a flóra, archeologie, historie, etnografie, folklór, vinařství a víno apod. V regionu se nachází velké množství chráněných památek lidové architektury, zámků, žili zde významné osobnosti, činnost zde provozují tradiční profesionální i ochotnická divadla. Kromě společenských akcí, divadla, vína, folklóru a tradic, území nabízí možnost pěstování sportovních aktivit jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. Právě tato oblast je dnes velmi úzce svázána s ekonomickou situací podnikatelských subjektů, které disponují možností finanční podpory profesionálním sportovcům. K odvětvím, ve kterých bylo na profesionální úrovni dosaženo největších úspěchů patří především lehká atletika, kolová, kulturistika a z týmových sportů fotbal (1. FC Slovácko). Právě ten má na celém území regionu vybudovanou širokou základnu i na amatérské úrovni a nabízí dobrou možnost využití volného času dětí a mládeže. Mezi další možnosti sportovního využití volného času patří lyžování nebo tenis. Mezi nejrozšířenější volnočasové aktivity však patří turistika a cykloturistika, jejíž atraktivita roste v řešeném území s využíváním horských kol. Oblíbené jsou také vodní sporty, obzvláště pak v okolí vodních nádrží (např. Nové Mlýny, Ostrožská Nová Ves, Pozlovice). V regionu působí prakticky všechny typy škol, nejbližší vysoká škola je umístěna ve Zlíně. 24
25 6. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku Přirozený turistický region Slovácko je územím s výjimečnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou v něm zastoupeny prakticky všechny atraktivity a je možné v něm realizovat téměř všechny aktivity a turistické produkty, které může nabídnout celá Česká republika našim i zahraničním návštěvníkům. Jeho dlouhodobá identita potvrzená sociologickými průzkumy a velmi dobré a jasně definované image z něj dělají jeden z nejatraktivnějších přirozeně existujících turistických regionů České republiky a do budoucna i střední Evropy. Oblasti, které dnes reálně konkurují tomuto území nejsou ani tak bohaté na přírodní, architektonické nebo jiné atraktivity, ale zatím nabízejí především lepší kvalitu a širší strukturu služeb. Také globální marketing a dnes používané marketingové strategie jsou u konkurence mnohem více rozvinuty a sytémově využívány. Tato výhoda však může být díky obrovské diverzitě a kvalitě turistického potenciálu nabídky regionu velmi rychle eliminována. Do budoucna je možné stavět nejen na tomto potenciálu "atraktivit", ale také na výborném pozitivním image celého regionu, včetně jednotlivých turistických oblastí. A právě v těchto oblastech je základ budování společných regionálních produktů, která jsou však dnes na velmi různé kvalitativní úrovni. Region Slovácko totiž zahrnuje na jedné straně jedny z nejatraktivnějších (a také nejvíce navštěvovaných) tuzemských turistických oblastí (např. Uherskohradišťsko, Lednickovaltický areál, Pálava) a na druhé straně má velké problémy získat turisty do oblastí zatím málo navštěvovaných (např. Hustopečsko, Hodonínsko, Podluží) a přitom na poměry nabídky České republiky také dostatečně atraktivních. Mezi hlavní turistické cíle v regionu Slovácko patří níže jmenované Přírodní lokality a atraktivity Mezi přírodní poklady regionu Slovácko patří bezesporu CHKO a BR Bílé Karpaty. Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m) se rozprostírají podél československé hranice na ploše 715 km 2. Chráněná krajinná oblast, tvořená táhlými hřebeny Bílých Karpat, s druhově bohatými loukami se skupinkami osamělých stromů i rázovitými obcemi s výraznou lidovou architekturou, byla v roce 1996 zařazena do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. Pro jižní část Bílých Karpat jsou typické rozsáhlé květnaté orchideové louky s rozptýlenou zelení, připomínající přírodní anglický park. Střední a východní část Bílých Karpat je charakteristická malými hospodářstvími s 25
26 políčky, loukami a pastvinami. Lesní oblasti Bílých Karpat vytvářejí velmi příhodné podmínky pro řadu chráněných druhů živočichů, ale také pro lovnou zvěř - srnce, jeleny, divoká prasata. Nejcennější území CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena národními přírodními rezervacemi. V rezervaci Čertoryje, rozlehlém lučním komplexu s roztroušenými stromy, se vyskytuje řada chráněných rostlin, zejména 20 různých druhů orchidejí, ale i lilie, kosatce či hořce. Typické bělokarpatské louky se nacházejí rovněž v národních přírodních rezervacích Porážky, Zahrady pod Hájem a Jazevčí. Prales na severním svahu Velké Javořiny patří k nejstarším rezervacím na Moravě. Krajina Bílých Karpat v létě nabízí řadu možností pro pěší turistiku, jízdu na koni a na horském kole. K dispozici jsou zde dobře značené turistické trasy, které navazují na hlavní hřebenovou trasu i na níže položené chráněné luční enklávy. K významným rekreačním vodním plochám patří Lučina u Radějova, Ordějov u Bánova a Pozlovická přehrada u Luhačovic. V zimě poskytují hřebenové partie Bílých Karpat podmínky pro klasické lyžování, pro sjezdové lyžování je možné využít služeb několika středisek zimních sportů - Javořina, Mikulčin vrch a Lopeník. Součástí území vhodného pro rozvoj dalších aktivit je i šest naučných stezek. Tab. 2: Přehled naučných stezek v CHKO Bílé Karpaty Naučná stezka Charakteristika naučné stezky Bojkovická Příroda, kultura a historie Bojkovicka Javořinská Příroda a kultura Horňácka od Velké nad Veličkou až po Velkou Javořinu Květná Příroda a kultura v oblasti pod Velkou Javořinou Lopeník Informace o přírodě a životě lidí v krajině Moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem Moravské Kopanice Příroda, lidová kultura a historie v okolí Starého Hrozenkova a Žítkové Šumárnická Historické a přírodovědné zajímavosti v oblasti Dolňácka a Horňácka Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s. Další chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací je Pálava. Je ukázkou harmonické krajiny jihu Moravy s charakteristickým reliéfem Pavlovských vrchů. CHKO byla v roce 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Její rozloha činí 83 km 2. Většina nejcennějších rezervací se nachází na hlavním hřebeni Pálavy, 26
27 tvořeném čistými vápenci, jenž se táhne v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu. Jeho nejvyšší vrchol je Děvín (550 m), na němž se nachází zřícenina středověkého hradu Děvičky. Ta spolu s troskami Sirotčího hrádku na sousední Stolové hoře dotváří nezaměnitelné panoráma Pavlovských vrchů. To by však nebylo úplné bez nedalekého vrcholu Turold, ve kterém se nachází jeskyně s krasovou výzdobou. Prakticky ve všech stepních rezervacích se vyskytují hlaváčky a kosatce, žijí zde ještěrka zelená nebo kudlanka nábožná. Jedinečnost Pálavy však spočívá i v pestrosti prostředí. Do CHKO patří také unikátní ukázka dyjského luhu - Křivé jezero. Zde hnízdí mj. orel mořský, čáp bílý a pravidelně se zde objevuje i bobr evropský. K velkým přírodovědným vzácnostem patří rovněž Slanisko u Nesytu - jedna z posledních lokalit slanomilné flóry v českých zemích. Pálavu a Podpálaví odpradávna obýval a přetvářel člověk. Na jejím severním úpatí se rozkládají archeologická naleziště světového významu, např. Dolní Věstonice proslulé nálezem sošky tzv. Věstonické venuše. Na nedaleké Dyji byly vybudovány tři Novomlýnské nádrže. První a třetí nádrž slouží k letní rekreaci a rybolovu, druhá je chráněnou ornitologickou rezervací. Pálava je tradičním cílem turistů z celé republiky i ze zahraničí. Tab. 3: Přehled naučných stezek v CHKO Pálava Naučná stezka Charakteristika naučné stezky Děvín Příroda, osídlení a hospodaření v oblasti Pálavy Turold Geologie, speleologie a ochrana přírody Pramen: Turistické informační centrum Břeclav Dalším velmi vyhledávaným turistickým cílem je kulturní krajina Lednicko-valtického areálu. Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evropě a pravděpodobně i na světě. Kulturní krajina, nazývaná "Zahradou Evropy", je unikátní dílo spojující v sobě přírodní a architektonické krásy. Areál leží mezi Lednicí, Valticemi a Břeclaví. Lichtenštejni, někdejší majitelé zdejšího panství, za pomoci předních evropských architektů, umělců a zahradníků dokázali skloubit přírodní skvosty s lidskými výtvory. Na ploše téměř 200 km 2 tak od konce osmnáctého do poloviny devatenáctého století vznikalo unikátní umělecké dílo v podobě přírodního parku, jemuž vévodí zámky v Lednici a Valticích. V roce 1992 byl celý areál vyhlášen krajinnou památkovou zónou a v roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi další oblíbené a velmi vyhledávané turistické cíle patří Přírodní parky (PP). 27
28 Tab. 4: Přírodní parky Přírodní park Charakteristika Chřiby Bohaté krajinářské i přírodovědné hodnoty Mikulčický luh Ukázka lužní krajiny v nivě řeky Moravy Niva Dyje Lužní les, louky, tůně Prakšická vrchovina Louky, sady, pastviny, pole a teplomilné druhy živočichů Strážnické Pomoraví Krajina přirozeného vodního toku řeky Moravy Stříbrnické paseky Kopaničářské osídlení s řadou významných přírodních prvků Ždánický les Souvislý les s převládajícími habrovými a bukovými porosty Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s. Obr. 3: Příroda na Slovácku (Martin Vrzala, 2005) 6.2. Kulturně - historické památky Kulturně - historické památky patří mezi nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu. Díky nim se účastníci cestovního ruchu seznamují s historií, kulturou a tradicemi dané oblasti. Nesmíme opomenout, že podobně jako přírodní předpoklady, patří i kulturně - historické předpoklady ke komplexu lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Z 28
29 forem cestovního ruchu mají vhodné předpoklady pro kulturní a poznávací cestovní ruch. Pro kulturně - historické památky je charakteristické bodové rozšíření úzce související se sítí sídel. Slovácko je osídleno již od pravěku, což dokazují např. nálezy pod Pálavou. Nejvýrazněji však oblast Slovácka ovlivňovala dějiny našich národů v období slovanského osídlení, zvláště pak v 9. století. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence dvou velkých center Velké Moravy na území Starého Města a Mikulčic. Další archeologické nálezy jsou popsány v katastrech mnoha obcí (např. Velehrad - neolitické osídlení lidu malované keramiky, kultury mohylové ze střední doby bronzové, Čeložnice - pohřebiště se 77 mohylami z doby lužické kultury, a další). Tab. 5: Archeologické památky Památka Objekty Slovanské hradisko Břeclav - Pohansko, Dolní Věstonice, Mikulčice, Archeologické Modrá - Na Díle, Králův stůl, Osvětimany - Hradisko sv. Klimenta, památky Staré Město - Památník Velké Moravy, Špitálky, Uherské Hradiště - Sady, Hluk, Radějov, Rohatec Pramen: Turistický průvodce regionem Slovácko Hrady a zámky, věky zabydlené v krásné krajině, jsou nepřehlédnutelnými lákadly pro velký počet návštěvníků. V těchto architektonických komplexech zasazených v rozsáhlých parcích jsou umístěny vzácné sbírky nábytku a vybavení, obrazů a jiných uměleckých děl. V průběhu turistické sezóny se navíc v mnoha z nich pořádají jedinečné kulturní akce či projížďky kočárem. Mnohé zámecké objekty jsou v současné době využívány pro jiné než prohlídkové účely, často jsou v nich umístěny expozice místních muzeí. Kromě níže uvedených objektů se na území Slovácka nachází zámky i v dalších několika městech a obcích. Jsou však veřejnosti nepřístupné, a to jak z důvodu špatného stavu objektu (např. zámek v Břeclavi), některé jsou v soukromém vlastnictví (např. zámek ve Veselí nad Moravou), nebo již slouží jiným účelům (např. zámek v Luhačovicích). 29
30 Tab. 6: Hrady a zámky Místo Zámek / hrad / tvrz Charakteristika Bílovice Zámek Bílovice Barokní zámek, zámecký park Bojkovice Zámek Nový Světlov Novogotický zámek, zámecký park Březolupy Zámek Březolupy Renesanční zámek, zámecký park Buchlovice Hrad Buchlov Středověký hrad z 1. poloviny 13. století Buchlovice Zámek Buchlovice Ojediněle řešený architektonický komplex, park Bzenec Zámek Bzenec Zámek v barokním a neogotickém stylu Cimburk Zřícenina hradu Nejpůsobivější hradní zřícenina na Moravě Čejkovice Templářská tvrz Tvrz přebudovaná na zámek Hodonín Masarykovo muzeum Stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi Hluk Šarovcova tvrz Vodní tvrz CHKO a BR Pálava Zříceniny Děvičky a Sirotčí hrádek Zříceniny gotických hradů Kyjov Zámek Kyjov Zámeček, muzeum s řadou sbírek Lednice Zámek Lednice Vrcholné dílo romantické architektury Lednicko - valtický areál Salety Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilony Romantický, klasicistní a empírový sloh objektů citlivě zakomponován do krajiny Mikulov Zámek Mikulov Původně románský hrad, dnes sídlo muzea Milotice Zámek Milotice Původně středověká tvrz ze 14. století Napajedla Zámek Napajedla Barokní zámek s přilehlým parkem Strážnice Zámek Strážnice Unikátní expozice lidových hudebních nástrojů Uherský Brod Zámek Uherský Brod Sídlí zde muzeum J. A. Komenského Uherský Ostroh Zámek Uh. Ostroh Sladovnické muzeum a regionální vinotéka Pramen: Musil, F (1987): Hrady a zámky na Moravě Následující tabulka ukazuje návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu Slovácko. Pro zajímavost uvádím i památku, která do regionu Slovácko nepatří, ale je v jeho těsné blízkosti, a to Arcibiskupský zámek se svými zahradami v Kroměříži. Tab. 7: Návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu v letech Objekt/ rok Hrad Buchlov Zámek Buchlovice Zámek Lednice Zámek Valtice Zámek Kroměříž Pramen: Statistické ročenky kultury 1991, 1993, 1995, 1997, 1999, 2001,
Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.
Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace
Více3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů
3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel
VíceRekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010
Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody
VícePředmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.
Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou
VíceStručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR
Název: Oblast: Autor: Číslo: Jihomoravský kraj Zeměpis Mgr. Věra Sklenářová VY_32_inovace_Z78_17 Stručná anotace: Materiál slouží k procvičení, doplnění a aktualizaci učiva geografie krajů ČR Tento materiál
VícePASOHLÁVKY. Kampaň TADY ŽIJU
PASOHLÁVKY Kampaň TADY ŽIJU Pasohlávky představení obce: Poloha: - Obec leží v Jihomoravském kraji, na významné dopravní trase mezi Brnem a Vídní. Počet obyvatel: - Cca 750 obyvatel Rozloha obce: - Cca
VíceSoustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
VícePříloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení
VíceDOLŇÁCKO. Monika Zachová, Iva Holomčíková
DOLŇÁCKO Monika Zachová, Iva Holomčíková Malebné údolí, vymezené historickými územími Moravy a Slovenska, úrodný kraj podél řeky Moravy. Na severu sousedí s Valašským královstvím, na východě jej hřebeny
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VícePODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH
PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:
VíceAkční plán Mikroregionu Dolní Poolšaví, dobrovolného svazku obcí pro období
Akční plán u dobrovolného svazku obcí pro období 2018 Kunovice Podolí Popovice Veletiny Hradčovice Drslavice Uherské Hradiště Míkovice, Sady, Vésky Leden OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O STRATEGII...
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceMĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR.
MĚSTA A KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY 4 Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s kraji ČR. BRNO leží na soutoku Svitavy a Svratky je druhým největším městem v ČR najdeme
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceVyužívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.
Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:
Více(Člověk a příroda) Učební plán předmětu
Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:
VíceVenkovská turistika v České republice
Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice
VíceNABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,KYJOVSKO,CHŘIBY,VINAŘSKÉ STEZKY VE DNECH 30.8.-2.9.2007
NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,KYJOVSKO,CHŘIBY,VINAŘSKÉ STEZKY VE DNECH 30.8.-2.9.2007 Určeno pro pěší turistiku,cykloturistiku (trek,mtb) Ubytování: 3 noci v RS Ječmínek v Osvětimanech,3-6 L pokoje.jednodušší
VíceÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov
VíceVýukový materiál. Šablona: III/2 Materiál: VY_32_INOVACE_05_Vl08 Vytvořeno: červenec 2012. Ověřeno ve výuce Datum: 6. 11. 2012 Třída: 4.- 5.
Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3052 Škola: Základní škola a Mateřská škola Bílý Kostel nad Nisou, příspěvková organizace, 463 31 Chrastava Šablona: III/2 Materiál: VY_32_INOVACE_05_Vl08
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VícePROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o
PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
VíceVzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.
Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceStrategický plán rozvoje obce Třemešná
Strategický plán rozvoje obce Třemešná 2011 2021 Obsah PŘEDMLUVA... 3 GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE... 3 OBYVATELSTVO... 3 INFRASTRUKTURA... 3 SLUŽBY V OBCI... 4 PODNIKÁNÍ V OBCI... 4 RIZIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ...
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceMarketingový plán 2019
Marketingový plán 2019 Zkrácená verze - Jde o výtah klíčových částí plánu ve vztahu k partnerským eventům Plná verze MP2019: https://czechtourism.cz/nase-sluzbypro-vas/marketingovy-plan/ _ 07.09.2018 1
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká
Vícev Praze a na Kokořínsku
Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických
VíceBrno. Liberec. Karlovy Vary
Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?
VíceDOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.
Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceDemografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
VíceVýsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017
Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017 RNDr. Ivan Marek Bc. Nikola Bartoníčková Zdroje: ČSÚ návštěvnost v Hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) CCRVM návštěvnost
VíceObsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
VíceMarketing destinací ední Morava a Jeseníky
Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceZákladní informace km 2 (4. nejrozsáhlejší kraj) Významné řeky: Nejvyšší bod:
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Základní informace Rozloha: Počet obyvatel: 7 188 km 2 (4. nejrozsáhlejší kraj) 1 178 812 (3. nejlidnatější kraj) Hustota obyvatel: 164 obyv./km 2 HDP: Sousední země: 498 757 mil. Kč,
VíceZařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Anotace:
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceTERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid
TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky
Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Více5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY
5. TŘÍDA, ZŠ BŘEŢANY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii. Zpracovala: Konečná Denisa, email: deko.de@seznam.cz, prosinec
Více* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY
* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.
VíceProfil domácího turisty (zima 2009/2010)
Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob
VíceRÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj
Správní obvod Rýmařov se rozkládá na západní výspě Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí s obcemi správního obvodu Bruntál a na západě a jihu jeho hranici tvoří obce Olomouckého kraje. Tento
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout
Více3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ
3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci
VíceNěco málo k historii:
Něco málo k historii: 2001: vojenské cvičiště, převod městu - snaha o vytvoření koncepce údržby a rozšíření turistické lokality Mařatice-Vinohrady 2005: díky vzácnému motýlovi lokalita součástí soustavy
VíceMENDELU , Kunovice
CMS v JMK MENDELU 13. 6. 2018, Kunovice OBSAH PREZENTACE 1 2 3 4 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA REGIONÁLNÍ PRACOVNÍ SKUPINA ÚZEMÍ ROZVOJE CM STEZKY PŘEDCHOZÍ VÝSLEDKY 1 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA STRANA 1 MENDELOVA UNIVERZITA
VíceRegiony NUTS. Turistické regiony. Turistické oblasti Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko REGIONY, DESTINACE, ATRAKTIVITY NUTS 0-5
Regiony REGIONY, DESTINACE, ATRAKTIVITY Ing. Lenka Červová, Ph.D. NUTS turistické regiony turistické oblasti mikroregiony euroregiony NUTS Turistické regiony NUTS 0-5 Turistické oblasti Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko
VíceMarketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří
Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká
VíceAntropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl
Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl Antropogenní bariéry pro migraci volně žijících živočichů Výstavbou dopravní, průmyslové
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceMěsto Uherský Brod. Kampaň TADY ŽIJU
Město Uherský Brod Kampaň TADY ŽIJU Představení města Uherský Brod Počet obyvatel v Uherském Brodě: 16 631 Představení města Uherský Brod - poloha Město Uherský Brod se nachází na jihovýchodě Moravy ve
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceStarý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)
J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. Vyučovací předmět: VLASTIVĚDA 2. OBDOBÍ
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: VLASTIVĚDA 2. OBDOBÍ Očekávané výstupy Učivo ročník Průřezová témata Zná pojem nadmořská výška, umí najít na mapě a pojmenovat velké řeky, rybníky
VícePotenciál velkoplošných chráněných území pro jednodenní rekreaci obyvatel Plzně
Pavel Hanuš & Jan Kopp Potenciál velkoplošných chráněných území pro jednodenní rekreaci obyvatel Plzně Příspěvek vznikl v rámci projektu TA ČR Éta č. TL01000110 Budoucnost venkova v České republice: Výzvy,
VícePODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ
OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním
VíceStrategický plán rozvoje obce Třemešná
Strategický plán rozvoje obce Třemešná 2011 2015 Obsah PŘEDMLUVA... 3 GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE... 3 OBYVATELSTVO... 3 INFRASTRUKTURA... 3 SLUŽBY V OBCI... 4 PODNIKÁNÍ V OBCI... 4 RIZIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ...
VícePočet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí
2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly
VícePROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE
PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE Petra Nováková 1), Jan Skryja 2) 1) Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU V Brně, pnovakov@seznam.cz 2) Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., jan.skryja@svkuh.cz
VícePROGRAM ROZVOJE OBCE KRHOVÁ
PROGRAM ROZVOJE OBCE KRHOVÁ na období 2015-2025 Schváleno Zastupitelstvem obce Krhová, dne 29.1.2015, usnesením č. 3/2015/Z-051 Doplnění č. 1 schváleno Zastupitelstvem obce Krhová, dne 10.2.2015, usnesením
VíceROP SM, 5,19 km I/55 II/367 Střížovice, Kvasice. SFDI, VZ Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Otrokovice 2,69 km I/55
24. Moravská cyklistická cesta / podél Baťova kanálu ve Zlínském kraji 65,3 km Celková situace: Cyklostezka podél Baťova kanálu a Moravské stezky je budována postupně (viz. tabulka) Kompletní cyklostezka
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceCESTOVNÍ RUCH V KARPATECH V ČESKÉ REPUBLICE
CESTOVNÍ RUCH V KARPATECH V ČESKÉ REPUBLICE Příloha 3 Srovnávací analýza potenciálu a infrastruktury cestovního ruchu v oblasti Karpat v České republice RNDr. Jan Bína, CSc. Brno, duben 2015 Úvod Předkládaná
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceRozvoj cykloturistiky v JMK Brno
Rozvoj cykloturistiky v JMK Brno 15.3.2016 Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016-2023 Schválena ZJMK na 25. zasedání 18.2.2016 STRUKTURA STRATEGICKÝCH PRIORIT A CÍLŮ Priorita
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceLesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit
Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit Praha, 23. 11. 2017 Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma
VíceOchrana přírody v ČR
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby
VíceRegionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu
Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní
VíceStrategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled
Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018
MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018 1. Planetární geografie tvar a velikost Země rotace Země a její důsledky oběh Země kolem Slunce a jeho důsledky pásmový čas, datová hranice slapové jevy 2. Kartografie
VíceRole migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK
Role migrace v populačním vývoji shrinking city příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK Rámec příspěvku Analýza migrace bilance, migrační proudy, intenzita vazeb v období
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceNový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj
ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice
Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves
Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceMORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY
MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY Luboš Kala 19. 3. 2013 Nadace Partnerství Pomáháme lidem chránit a zlepšovat jejich životní prostředí. Jakou formou pomáháme? Udělováním grantů Inspirací dobrými příklady Poskytováním
VíceProjekt cyklistické dopravy v Napajedlích
Projekt cyklistické dopravy v Napajedlích Město Napajedla má 7 500 obyvatel. Je obcí s pověřenou působností pro správní obvod s 15 tisíci obyvateli. Z hlediska dopravního se nachází ve významném nadregionálním
Více