Žvstupy. Pøi navrhování nových prostor

Transkript

1 10. Mìsto bez bariér "Tvorba bezbariérového prostøedí není èímsi, co si vynutila menšina vozíèkáøù, nevidomých èi jinak postižených osob, ale tvorba bezbariérového prostøedí je nutná pro každého èlena spoleènosti... " Filipiová, (2002, str. 6) ádné mìsto nemá ideální podmínky, jsou tu a vždy budou bariéry. A již dané geomorfologií terénu èi historickou architekturou. To není možné zmìnit. Je však možné poèet bariér co nejvíce snížit, vymyslet alternativní bezbariérové trasy èi Žvstupy. Pøi navrhování nových prostor pøemýšlet i z pohledu vozíèkáøe, dítìte, starého èlovìka, slepce èi sluchovì postiženého. Tím vytvoøíme prostor, ve kterém se budeme cíti pøíjemnì nejen my, ale i všichni ostatní. Veøejné mìstské prostory pøestavují pro tìlesnì postižené mnohá úskalí. Prvním, nejèastìji øešeným jsou pøechody pro chodce. V øešení pøechodù se èiní také nejvìtší chyby, jaké tyto chyby jsou a jak má vùbec správný pøechod bez bariér vypadat? 163 Námìstí pro každého, pøevzato ze studie Accessible landscapes - Designing for inclusion Pøechody pro chodce 1. Výškový rozdíl mezi úrovní chodníku a vozovky nesmí být vyšší než 2 centimetry. U vozíèkáøù je pøi vìtším výškovém rozdílu nebezpeèí vyklopení z vozíku. Problémem je také najíždìní na chodník, kdy má mnohdy vozíèkáø postiženy i horní konèetiny, popø. v nich nemá takovou sílu, aby pøekonal vyšší výškový rozdíl. 2. Úhel zkosení nájezdu musí být maximálnì 1:8 (a to ve výjimeèných pøípadech), vhodný sklon je 1:12 (8,33%). Zcela nevhodné (a bohužel èasté) je øešení terénního rozdílu pouze klasickým zkoseným betonovým obrubníkem. Tento obrubník nám vytváøí úhel 45, což je pro vozíèkáøe nepøekonatelné. 3. Povrch chodníku je velmi dùležitý pro nevidomé a slabozraké. Ale nevhodný materiál mùže ohrozit i vozíèkáøe. Pro nevidomé musí na pøechod pro chodce upozoròovat signální pás ze speciální dlažby èi dlažby s jinak odlišným povrchem èi zvukem, který vydává pøi poklepu slepeckou holí. Na signální pás potom navazuje u pøechodu pás varovný. Pøedevším u pøechodù, kde musí vozíèkáø zdolat vìtší terénní nerovnost není pøíliš vhodné používat jako varovný pás klasickou kamennou štípanou kostku 10x10 cm (která je dnes bohužel èasto používána). Pohyb po takovémto povrchu je pro vozíèkáøe, ale i pro osobu tìžce chodící, obzvláš nároèný, a ve spojení s vìtším sklonem i nebezpeèný. Ménì vhodné je i používání kamenné mozaiky. Naopak kamennou mozaiku lze bez problému použít na povrch varovného pásu v pøípadech, kdy se již v tìchto místech nepøekonává terénní nerovnost. 4. Velmi vhodné a dnes již i u nás používané je uspoøádání pøechodu tak, že ke snížení úrovnì chodníku na úroveò vozovky dochází již na chodníku, takže se pøekonávání terénního stupnì odehrává již mimo nebezpeènou zónu vozovky. 62

2 5. Každý pøechod by mìl být vybaven zvukovou signalizací. Vhodnìjší je použití neutrální zvukù napø. klepání jako se bìžnì používá v Èeské republice (pomalý rytmus pro stùj, zrychlený rytmus pro jdi). Používání mluvených slov je nevhodné, a to nejen kvùli jazykové bariéøe (pokud zrakovì postižený vycestuje do Maïarska, bude pro nìj zvuková mluvená signalizace k nièemu, protože jí nebude rozumìt), ale jednoduché støídání rytmù mohou využít i zrakovì postižení s urèitým postižením sluchu. 6. Sloupy semaforù musí být umístìny tak, aby byl kolem nich dostatek místa pro manipulaci s vozíkem. Sloupy by navíc mìly být viditelnì oznaèeny jako pøekážka, a to nejen pro slabozraké, ale i pro bìžné nepozorné chodce. A to buï dvìma tmavými pruhy ve výšce cm, nebo èernobílým pruhováním po celém sloupu (na pøechodech jako velmi frekventovaných místech je pruhování vhodnìjší) 7. Pokud není pøechod veden pøes vozovku kolmo, je tøeba jeho okraje opatøit vodícím pásem pro slepce. 164 Pøechod pro chodce dle Filipiové, 2002, str. 22. Minimální šíøka chodníku (pro jednosmìrný provoz) je 150 cm, stejnì tak i minimální šíøka rovné plochy pro vozíèkáøe. Chodník je k této rovné ploše spádován dle smìru šipek. Vozíèkáø tedy najíždí na chodník ve stejné úrovni, jako je vozovka a terénní nerovnost pøekonává až mimo vozovku. Signální pás pro slepce je široký 80 cm, pøes celou šíøku chodníku a je kolmý na smìr pøechodu. Varovný pás má šíøku 40 cm a je v délce pøechodu. Chodník Vozovka Ostrùvek Tramvajové tìleso Ostrùvek 165 Vozovka Chodník Pøechod pro chodce pøes vozovku a tramvajový pás dle Filipiové, 2002, str. 22. Pøed tramvajovým pásem musí být opìt ostrùvek, minimálnì 190 cm (ochranný pás tramvajového tìlesa 40 cm), vybavený signálním a varovným pásem. Na nìj navazuje ukázka šikmého pøechodu, na který je chodec opìt navádìn kolmo a po pøechodu ho vede vodící linie, kterou je pøechod ohranièen (min. šíøka 40 cm) 63

3 Použití nevhodné betonové tvarovky. Tvarovka má úhel dokonce více než 45, hrozí tedy vyklopení vozíèkáøe. Dalším nebezpeèím je použití kamenné kostky a porušený asfalt pod sjezdem. Lednice. Velmi nebezpeèná kombinace materiálu 166 a sklonu. Sklon 45 je sám o sobì velmi nebezpeèný. V kombinaci se štípanou žulovou kostkou, o niž se snadno zadrhnou kole vozíku jde spíše o past na vozíèkáøe, než o pøechod. O prvcích pro nevidomé nemluvì. Brno 167 Nevhodnì použitý materiál pro nájezd. Povrch z kostky ztìžuje najetí vozíèkáøe i pøi vhodném úhlu. Musí použít vìtší síly a je pro nìj tìžší dostat se z vozovky na chodník, tedy do bezpeèí. Dobetonování nájezdu ke klasickému 168 obrubníku. Nejde pouze o nevhodný sklon, ale sjezd zasahuje z chodníku do komunikace. Vznikají i nezabezpeèené okraje, kde hrozí pøevrhnutí vozíku. Nehledì k dezolátnímu tehnickému stavu a vydrolenému betonu. Tento pøechod je velice nebezpeèný. Tøebíè. 169 Pomìrnì zdaøilý pøechod, co se sklonù a materiálù týká. Jen vodící prvky pro slepce navádí ponìkud jinam, než jde pøechod, což zpùsobí dezorientaci postiženého. A barevný kontrast, spíše jakýkoliv barevný rozdíl v dlažbì a signální dlažbì chybí (strukturované dlaždice pro názornost orámovány èervenì) 170 Takto nikdy ne! Celý prostor pøed pøechodem je vydláždìn slepeckou dlažbou. Tím je však nejen nepohodlný pro vozíèkáøe, ale paradoxnì zcela neèitelný pro zrakovì postižené. Chybí tu linie, která urèuje smìr pøechodu i oznaèení hranice, kde vlastnì zaèíná vozovka. Takto upravený pøechod je spíše novì postavenou bariérou. Olomouc

4 Pøechod témìø dokonalý. Pouze pøi odboèení vodicí linie by mìla být vynechána dlažba kvùli upozornìní na možnou zmìnu smìru. Také sloup semaforu je pøíliš blízko vodící linie. 172 Chodník v místì pøechodu snížen na úroveò vozovky, vodící linie z výraznì strukturovaných dlaždic v pøimìøené šíøce. Varovná linie z dlaždic se speciálním povrchem z plastových recyklátù. Tento materiál splòuje všechny požadavky pro zrakovì postižené (èitatelnost povrchu slepeckou holí i nášlapem, barevný kontrast), pøitom svoji strukturou nevadí tìžce chodícím ani vozíèkáøùm (pøímo naopak, tato struktura povrchu zpomalí vozík pøi vjezdu na silnici, pøí nájezdu na chodník se mu stává odporou a nehrozí proklouznutí ani zadrhnutí kol Ukázkovì bezbariérový pøechod. Pozvolný sjezd k vozovce, patøiènì oznaèen pro zrakovì postižené vhodným signálním a varovným pásem. Sloupy semaforù jsou èernobíle pruhovány (jsou pøekážkou v cestì, musí byt tedy vhodnì oznaèeny pro slabozraké). Semafor je vybaven zvukovým zaøízením, ovládací tlaèítko pro chodce je umístìno ve snížené výšce 100 cm nad vozovkou, tedy v dosahu dìtí i vozíèkáøù. 65

5 Správnì zvolený barevný kontrast mezi dlažbou a asfaltovým chodnkem. VOdicí linie správnì upozoròuje na pøechod. Pouze sloup semaforu je nevhodnì umístìn ve støedu linie Oznaèování pøekážek eklamní panely, informaèní tabule a podobné pøekážky, které se celou nedotýkají zemì po celé délce, ale jen Rv mstì sloupku, nejsou èitelné slepeckou holí (hùl nenajde na zemi pøekážku). Takto se stávají velmi nebezpeènými. U každé pøekážky musí být její pùdorys vyznaèen zvýšením dlažby - vytvoøením soklíku, tak, aby slepecká hùl byla schopna rozlišit pøekážku. Náhlé pøekážky, které zcela stojí na zemi, je také nutno oznaèit signálním pásem v dlažbì. Zcela nepøípustné je stavìt veškeré pøekážky blíže, než 80cm k vodící linii. 176 Mobiliáø, odpadkové koše, telefonní budky a pod. pøednostnì stavíme do výklenkù pøi komunikaci. Sloupy v blízkosti linie pohybu musí být též oznaèeny signálním pásem, dále pak by mìly být zvýraznìny i barevnì, nejlépe èernobílými pruhy tak, aby nebyly pøekážkou slabozrakým. Odpadkový koš je umístìn velmi blízko umìlé vodící linie, Brno Odraz pùdorysu pøekážky na chodníku - zhotovení výstupku, Praha

6 10.3. Nástupištì MHD ím dál víc se rozšiøuje mìstská doprava nízkopodlažními autobu- Èsy a tramvajemi. Nástupní ostrùvky by tedy také mìly být zcela bezbariérové. Šíøka nástupního ostrùvky by mìla být 200 cm, musí zde být místo pro najetí vozíku široké minimálnì 150 cm. Znaèení zastávky v Brailovì písmu Tramvaj pro tìlesnì postižené Sloupky a sloupy loupky se èasto používají pro zabránìní vjezdu vozidel napø. do parkù, pìších zón èi jiných prostor. Pøi umis ování sloupkù však musíme Smyslet na vozíèkáøe, protože nevhodným umístìním této zábrany znemožníme vozíèkáøùm vjezd do daného prostoru. Svìtlá šíøka mezi sloupky musí být minimálnì 90, nejlépe však 120 cm. Je vhodné prostor kolem sloupku zvýraznit odlišnou dlažbou. Vhodné je i kontrastní zbarvení sloupkù. U sloupù, napø. veøejného osvìtlení, vlajkových stožárù apod. je vhodné oznaèení varovnou dlažbou. Pokud použijeme nekontrastní èi velmi svìtlé barvy pro povrch stožáru, je vhodné na tento umístit ve výšce 150 cm 3 èerné varovné pruhy (tento pás v šíøce 30 cm) a to kvùli osobám slabozrakým

7 10.5. Parkovištì peciální stání pro vozíèkáøe musí být vybudováno na každém parkovišti. A to minimálnì jedno pøi Spoètu míst do dvaceti, dvì místa pøi poètu míst a 5% z celkového poètu stání pøi více parkovacích místech. Místo musí být výraznì oznaèeno mezinárodním symbolem pøístupnosti. K bezbariérovému místu musí být zajištìn bezbariérový pøístup. Šíøka stání minimálnì 3,5 metru a sklon maximálnì 1:20. Na parkovací místo pro postižné pøímo navazuje rampa. Velmi vhodné øešení, Tøebíè 182 Chodník Oznaèení parkovištì Nájezd Kolmé stání Podélné stání 2,5 m 3,5 m 2 m 183 Pøi rekonstrukci starých parkoviš mùže být vytvoøeno místo pro postižené spojením dvou parkovacích míst. Je však tøeba to to místo opa tøit sloupkem, který zabrání vjetí druhého vozidla. Chodník Oznaèení parkovištì Nájezd 3,5 m 2,5 m m 2 m Oznaèení parkovištì Sloupek bránící vjezdu druhého vozidla Chodník Nájezd 2,5 m 5 m

8 10.6. Mìstská zeleò øístupnost mìstské zelenì je podmínìna pøedevším jeho vstupy a komunikacemi. Vstupy do parku by mìly být prùchodné Pnejen pro vozíèkáøe (tedy bez schodù,pøimìøeného sklonu a s vzdáleností sloupkù 120 cm). Pøi stupu a minimálnì v hlavních komunikacích parku by mìly být vytvoøeny vodící linie pro nevidomé (za vodicí linii nelze považovat obrubník chodníku). Vytvoøení této linie pøitom mùže být velmi zajímavým estetickým prvkem. Nemusíme se omezovat pouze na prefabrikované dlaždice. Jako vodící linie mùže sloužit dlažba døevìná, kamenná kostka napø. v asfaltu nebo mlatovém povrchu, pás ze zabetonovaných oblázkù, pruhy vysypané štìrkem na okraji cesty a pod. Je tedy tøeba, aby byly materiály dostateènì rozdílné struktury, zvuku, barvy. Stromové mísy by mìly být zabezpeèeny pøed náhodným vjetím vozíku, což mùže znamenat úraz i vyklopení vozíèkáøe. Kolem stromové mísy by tedy mìl být obrubník výšky cca 5 cm. Tento obrubník by mìl být orámován dlažbou èitelnou i zrakovì postiženými. 186 Slepecký záhon ve veøejném parku, Brno, Tyršùv sad. Tento záhon, který navrhl pan Prof. I. Otruba se stal oblíbeným místem nejen pro zrakovì postižené. Navíc jde i o místo konání soutìže v poznávání kvìtin hmatem. I v pøípadech, kdy je mísa kryta møíží, by mìl být kolem pás, který upozorní nevidomého. Do mìstských parkù je vhodné umís ovat speciální èásti jako napø. zahrady vùní, tedy speciální zahrady, o nichž bude pojednáno ve zvláštní kapitole. Tyto zahrady by mìly být pøístupné i pro širokou veøejnost. Nemusí však dojít k vytvoøení celé speciální zahrady, staèí i vznik jednoho èi nìkolika vyvýšených slepeckých záhonù, které jsou zajímavým a vzdìlávacím prvkem i pro dìti a ostatní návštìvníky parku. Souèástí parku mohou být i speciální dìtská høištì, pøizpùsobená tìlesnì postiženým dìtem. Podrobnosti o dìtských høištích jsou popisovány v kapitole o speciálních zaøízeních. Více prvkù pro tìlesnì postižené bychom mìli situovat v tìch parcích, které jsou v blízkosti bezbariérových bytù, domovù dùchodcù, škol a stacionáøù pro postižené a pod. 187 Milenarish park v Budapešti byl je prvním z moderních parkù tohoto mìsta. Celý je pøizpùsoben vozíèkáøùm i maminkám s koèárky. Obì tyto skupiny jej hodnì navštìvují. Bohužel tento park není èitelný pro zrakovì postižené 69

9 10.7. Pøíklady realizací bezbariérových ploch mìstské veøejné zelenì Námìstí Gellért tér, Budapeš ámìstí Gellért stojí pøed nejznámìjšími Budínskými secesními láznìmi Gellért. Novì bylo rekonstruováno bìhem roku N2002 a je pøíkladem moderního námìstí, které souzní s historickými secesními strukturami okolních budov a pøitom je témìø kompletnì bezbariérové. Bohužel není zcela èitelné pro osoby nevidomé, v nìkterých místech chybí umìlé vodící linie. Námìstí slouží i jako velká køižovatka, je tu tedy i nìkolik pøechodù pøes silnici i tramvajový pás. Bohužel semafory nejsou vybaveny zvukovým zaøízením, jako témìø v celé Budapešti. Ale nástupištní ostrùvky jsou již bezbariérové, i pøes to, že v centru zatím ještì tramvaje pøizpùsobené postiženým nejezdí. V centru námìstí stojí fontána s minerálním pramenem, kde jsou sice z jedné strany schody, ze zadní strany smìrem od hotelu však Místa pøechodù jsou vyznaèena cca 1 metr vysokými sloupky. Bohužel chybí více èitelných prvkù pro slepce mramorová rampa. Povrchy cest jsou také z øezaného mramoru s minimálními mezerami mezi dlaždicemi. Zajímavá je vodící linie kolem komunikace, která je tvoøena mramorovými kostkami - sloupky, které jsou jednoznaèné pøi èetbì slepeckou holí a pøitom esteticky dotváøejí prostor. V místì pøechodù jsou tyto sloupky vyšší. Toto námìstí je výbornì vytvoøené z pohledu vozíèkáøù i sluchovì postižených, avšak chybí tu prvky pro zrakovì postižené Pavilonek s termální vodou. Je bezbariérovì pøístupný ze strany od hotelu díky rampì. 70

10 Guelph Enabling Garden,Riverside park, Guelph, USA ato bezbariérová zahrada byla otevøena v srpnu 2005 v americkém Guelphu. Je Tsouèástí mìstského parku Byla vytvoøena i pro to, že v tìsném sousedství parku se nachází dùm s bezbariérovými byty a domov dùchodcù. Zahrada mimo jiné slouží i k zahradní terapii, které se mùže úèastnit kdokoliv. Nachází se na bøehu øeky a skládá se z nìkolika èástí, a to zahrady døeva, spirálové zahrady, venkovní galerie soch, veøejné záhony. Právì tyto veøejné záhony jsou dìjištìm workshopù zahradní terapie, kterých se mùže zúèastnit kdokoliv. Lidé se uèí pìstovat a poznávat rostliny nejen na vyvýšených záhonech, ale i v závìsných koších. 190 Spirálová zahrada - celkový pohled Spirálová zahrada Kruhová zahrada s centrálním vodním prvkem - skica Plán zahrady

11 Døevìné vyvýšené záhonky pro zahradní terapii Celkový pohled Memorial walk - na tomto místì jsou v dlažbì napsána jména sponzorù Veøejné záhonky s pergolou, místo konání workshopù a terapie 198 Pro napsání této kapitoly byly použity materiály publikované na Stav ke dni

12 Zahrada smyslù, Fælledparken, Copenhagen, Dánsko yla otevøena v roce 1996, je první, pro veøejnost otevøenou podobnou zahradou parkem v Dánsku. Zahrada je umístìna v Bnejfrekventovanìjším parku v Kopenhagenu. Autorem projektu je dánská zahradní architektka Helle Nebelong, která se specializuje na tvorbu zahrad a høiš pro handicapované dìti. Zahrada smyslù je navržena jako bludištì s kroutícími se cestièkami, které vedou návštìvníka k rùzným objevùm Každý ze smyslù má svou vlastní sochu, kromì tìchto soch jsou v zahradì použity i další, jako ukázky umìní z rùzné doby. Všech soch se mùžete Èich, autor Thomas Kristensen dotýkat, klidnì po nich i šplhat. V zahradì mùžeme objevit levandulový ostrov, jezero bez vody, zahradu motýlù, stále zelenou zahradu, bambusové keøe i zahradu vùní s centrální fontánou f e d c b a. 3 To Trianglen Vstup 2. Žulové sloupy 3. Bájeèné prostory se sochamy pro dotyk 4. Pøechody 5. Pobøeží øeky se skalami 6. Jezerní scenerie bez vody 7. Levandulový ostrov 8. Bludištì z kùlù 9. Altán pokrytý chmelem 10. Bambusové køoviny 11. Soliterní keøe 12. Pažitkové ïolíky 13. Kopeèek s jemnými bylinami 14. Zahrada vùní s fontánou 15. Záhon vysokých trvalek 16. Pichlavé keøe 17. Jezírko 18. Keøe a staré sochy 19. Jilmová lavièka 20. Budoucnost 21. Zahradní pavilon 22. Gingový les 23. Motýlí zahrada 24. Žlutá zahrada 25. Toalety pro handicapované 73

13 201 Zahrada vùní Hlavní ideou projektu bylo ukázat dìtem, a nejen jim, jak je svìt pøírody bohatý, a to pøi využití všech pìti smyslù. Zahrada však byla vytváøena jako plnì bezbariérová jak pro vozíèkáøe, tak pro osoby s poškozením zraku tìm, kteøí nemohou poznat opravdovou pøírodu. Pro nì je urèena pøedevším zahrada vùní. Vyvýšené záhony jsou uspoøádány do kruhu. V nich jsou umístìny rostliny pøedevším s aromatickými listy, ale také s výraznì vonícími kvìty Pohled pøes zahradu vùní na bludištì s altánem Rovnováhu na kamenném mostu zkouší nejen dìti Vozíèkáø v èásti s pichlavými stále zelenými keøi Tento gong je jedním z mnoha prvkù pro využití sluchu Dìti si hrají s kovovými destièkami - zvoneèky V centru kruhu je fontána, která slouží nejen pro oživení zahrady, ale pøedevším pro echolokaci orientaci pomocí sluchu. 204 Tìlesnì postižení však mohou plnì využívat celou zahradu. Zajímavým prvkem je bludištì z døevìných kùlù, v jehož støedu je besídka pokrytá chmelem, záhon s ostnatými rostlinami, záhon s jemnými rostlinami. Slepé dìti mohou také šplhat po žulové skále, hmatem poznávat i další druhy kamenù, hrát si s oblázky Tato zahrada smyslù je pìkným pøíkladem speciální zahrady pro tìlesnì postižené, která zároveò slouží široké veøejnosti. Nebo perfektnì bezbariérovì vyøešenou veøejnou zahradou? Kde je hranice? Pro napsání této kapitoly byly použity materiály publikované na použité citace jsou také z této stránky, pøeloženo z Aj. Stav ke dni