Zpracování statistických dat pro odbornost 305 a 901 za roky 2011 a 2012

Transkript

1 Zpracování statistických dat pro odbornost 305 a 901 za roky 2011 a 2012 (se zaměřením na případný další rozvoj těchto odborností) zpracoval MUDr. RNDr. Tomáš Morcinek, finální verze z Použitá vstupní data obě odbornosti 1) Údaje od VZP, obsahující jednotlivé poskytovatele péče odbornosti 305 (IČZ), dále budeme používat označení ambulance. U každé ambulance byla uvedena následující data: PKČ = poměrné kapacitní číslo (výše nasmlouvaného úvazku), dle metodiky pokud bylo menší než 0,1, mohlo být uvedeno jako 0,00, UOP = počet unicitních r.č. za rok, VYK = počet vykázaných výkonů (pokud byl týž výkon vykázán vícekrát v týž den u téhož pacienta, je započten vícekrát; pokud bylo na téhož pacienta v týž den vykázáno více různých výkonů, byly započteny všechny tyto výkony; do počtu výkonů byly započteny signální kódy s nenulovou bodovou hodnotou, např , signální kódy s nulovou bodovou hodnotou, např , započítány nejsou), BODY = počet vykázaných bodů (včetně minutové režie), ČAS = objem vykázaného času v minutách (započten čas nositele výkonu příslušný k jednotlivým výkonům). VZP dodala nejprve údaje za rok Kromě několika málo poskytovatelů, kde byla evidentní chyba v datech (počet r.č. větší než počet výkonů) bylo vážné podezření, že u všech poskytovatelů je počet unicitních r.č. za rok 2011 chybně uveden jako součet unicitních r.č. za 1. a 2. pol VZP posléze dodala nová data za rok Porovnání dodaných dat za rok 2011 a 2012 ukázalo, že zatímco meziročně se položky VYK, BODY a ČAS změnily o 0 2%, u unicitních r.č. došlo mezi rokem 2011 a 2012 k poklesu o 28%, což je obtížné vysvětlit jinak, než že v datech za rok 2011 byla výše popsaná chyba, uměle navyšující počet r.č. 2) Ročenka VZP za rok Ročenka za rok 2012 nebyla v době zpracování bohužel ještě publikována. 3) Údaje ČSÚ o počtu obyvatel dle krajů k Údaje k nebyly v době zpracování bohužel ještě publikovány. Zde je nutné poznamenat, že se jedná o údaje podle trvalého bydliště, přičemž např. v případě Prahy je zde určitý podíl pacientů, kteří v Praze konzumují zdravotní péči, ale nemají zde trvalé bydliště, pouze v Praze pracují, studují apod. Tato skutečnost může zkreslovat dále provedené přepočty na obyv. Použité předpoklady, přepočty a úvahy obě odbornosti Extrapolace dat VZP na všechny pojišťovny obě odbornosti Vzhledem k tomu, že v době zpracování nebyla k dispozici data od ostatních pojišťoven kromě VZP, provedli jsme na základě údajů z ročenky VZP za rok 2011 extrapolaci dat dodaných VZP. K přepočtu jsme použili údaj o podílu pojištěnců VZP v každém kraji. Pro každou ambulanci byly 1

2 tímto podílem přepočteny položky UOP, VYK, BODY a ČAS. U položky PKČ, tedy výše nasmlouvaného úvazku, nám nezbývalo než vyjít z předpokladu, že poskytovatelé péče mají nasmlouvanou stejnou výši úvazku u všech pojišťoven, se kterými mají smlouvu. Poznámka: Až po proběhlém zpracování byla dodána data od ostatních pojišťoven. Jednak z časových důvodů již nebyla analýza prováděna znovu, dodaná data nebyla za rok 2012 jako u VZP, ale za rok 2011, dále případné sloučení dat by se dalo provést pouze za celé kraje, nikoliv u jednotlivých ambulancí. A ostatní pojišťovny použily také jinou metodiku pro položku ČAS, kdy započítávaly čas výkonu, nikoliv čas nositele výkonu, což se např. u výkonu skupinové psychoterapie liší velmi významně (120 min, oproti 20 min.) Udělali jsme tedy aspoň celorepublikové srovnání dat vytvořených extrapolací a dat po sečtení údajů VZP a ostatních pojišťoven. Pokud byla použita data ostatních pojišťoven, byly celorepublikové výsledky v položkách UOP, VYK a BODY zhruba na 92% toho, co vychází z extrapolace dat VZP. Které údaje jsou ale přesnější, je obtížné stanovit, protože jak už bylo uvedeno, u VZP a ostatních pojišťoven se jednalo o data za různé roky. Sloučení Prahy a Středočeského kraje obě odbornosti Praha má specifické postavení v celém systému nejen tím, že se jedná o velkoměstskou aglomeraci, což zohledňuje i koncepce psychiatrie z roku 2008 zvýšenou doporučenou hodnotou počtu psychiatrů na obyv., ale také tím, že ze Středočeského kraje do ní za prací dojíždí velký počet osob, které zde často i vyhledají zdravotní péči. Spádová oblast pražských ambulancí je tedy značně širší, nežli jsou pouze osoby s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy. Proto uvádíme vždy i souhrnnou hodnotu za sloučenou oblast Prahy a Středočeského kraje jako v mnohém lépe vypovídající. Rozlišení na běžnou ambulanci odbornosti 305 a specifický segment této odbornosti Vzhledem k tomu, že jsme u odbornosti 305 zjistili, že se část ambulancí chová jinak než většina ostatních, provedli jsme rozlišení na běžnou ambulanci odbornosti 305 a specifický segment této odbornosti. Bodové ohodnocení běžně používaných výkonů v psychiatrických ambulancích pro dospělé se pohybuje v přepočtu na jednu hodinu vykázaného času mezi 400 až 640 body. Graf č. 1 ukazuje, že zatímco většina ambulancí dosahuje hodnoty bodů/h, je zde skupina 18 ambulancí, které mají tuto hodnotu zhruba kolem bodů/h. Tyto ambulance se tedy chovají jinak nežli klasická běžná ambulance a jedná se evidentně o specifický segment v rámci odbornosti 305. Podrobněji bude tato skupina popsána a diskutována níže. Analýzu jsme tedy provedli jak pro soubor všech ambulancí, tak zvlášť pro soubor běžných ambulancí, definovaných vzorcem 300 < BODY/ČAS*60< 1500, tedy ambulance dosahující na hodinu vykázaného času hodnoty bodů mezi 300 a A zvlášť jsme analyzovali i specifický segment definovaný vzorcem BODY/ČAS*60 =< 300. Pro úplnost uvádíme, že v souboru byla i jedna ambulance, vykazující více než 1500 bodů/h. Konkrétně dosahovala extrémní hodnoty 6337 bodů/h, což je hodnota prakticky nedosažitelné běžně používanými výkony v dospělé ambulantní psychiatrii. Jedná se o ambulanci v Praze a nasmlouvaným úvazkem 1,00, pečující o 347 r.č. za rok 2012, která vykázala výkonů s celkovou hodnotou bodů a k tomu příslušným časem min. Tuto ambulanci jsme jako extrémní hodnotu vyřadili z podrobnějších analýz, zůstala ale zařazena do analýzy celého souboru. 2

3 U každé tabulky je pro každý sloupec uvedeno, kterého souboru se údaje týkají: vše = analýza celého souboru, běžné = soubor standardně se chovajících běžných ambulancí, spec. = specifický segment. Přepočtené úvazky obě odbornosti Protože předběžná analýza dat ukázala, že velikost nasmlouvaného úvazku zdaleka nevyjadřuje skutečně poskytovaný objem péče, vyjádřili jsme skutečně poskytovaný objem péče v jednotlivých krajích skrze tzv. přepočtené úvazky, přičemž za normu jsme pro tento přepočet vzali průměrný počet vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek za celou republiku. Tedy hodnoty přepočteného úvazku 1,00 dosahovaly ty ambulance, které vykázaly bodů u odbornosti 305 (resp bodů u odbornosti 901). Nabízela se i druhá možnost udělat tento přepočet skrze průměrný vykázaný čas nositele výkonů. Ověřili jsme, že pro soubor běžných ambulancí mezi oběma přepočty byly pouze minimální rozdíly. Ideální (žádoucí) objem vykázaného času na jeden úvazek obě odbornosti Pro výše uvedený výpočet přepočtených úvazků jsme vzali jako normu celorepublikový průměr. Je ale otázka, zda hodnoty celorepublikového průměru v počtu vykázaných bodů nebo času jsou ideální hodnoty pro poskytování kvalitní psychiatrické ambulantní péče. Proto jsme udělali navíc následující úvahu jako jeden z možných konceptů, jak definovat ideální velikost jednoho úvazku. Vyžadovaná ordinační doba pro poměrné kapacitní číslo 1,00 je 30 h/týdně, tedy v průměru 6 h/den. Rok 2012 měl 252 pracovních dnů. Pokud předpokládáme, že lékař má 20 pracovních dnů v roce dovolenou či jiné volno, je to 232 dnů. To dává celkem min ordinační doby za rok Každý výkon v seznamu výkonů má uveden i čas nositele výkonu. Ambulantní psychiatr / psycholog věnující se plně svým pacientům a nepracující přesčas, by tedy měl ročně dosahovat zhruba této vypočtené hodnoty vykázaného času v minutách. Tuto hodnotu tedy využijeme k výpočtu žádoucího počtu ideálních nasmlouvaných úvazků, pokud by se psychiatři/psychologové měli věnovat plně pacientům a současně nepřetěžovat sami sebe vysokými přesčasy. Pro úplnost je třeba dodat, že 30 h/týdně je minimální hodnota ordinační doby vyžadovaná pojišťovnami. Některé ambulance s úvazkem 1,00 mají ovšem běžně ordinační dobu o několik hodin týdně delší. Pro výpočty ale vycházíme z této minimální ordinační doby. Doporučené hodnoty dle koncepce psychiatrie odbornost 305 Koncepce oboru psychiatrie z roku 2008, schválená Psychiatrickou společností ČLS JEP uvádí doporučený počet 9 ambulantních psychiatrů primární psychiatrické péče (dospělá psychiatrie) na obyvatel, ve velkoměstských aglomeracích 10 psychiatrů. Pro odbornost 901 jsme takového doporučení neměli k dispozici. 3

4 Výsledky odbornosti 305 celý soubor a běžné ambulance Tab. 1: Úvazky, přepočtené úvazky a ideální úvazky Z tabulky je patrné, že ambulance tzv. specifického segmentu jsou lokalizované především v Praze. Tento segment bude diskutován níže. Ačkoliv není zřejmé, co je to za druh ambulancí, jejich výskyt především v Praze vede k úvaze, že se jedná o nějakou specializovanou péči, tedy nikoliv o klasickou ambulantní psychiatrii. Proto jsme i některé další přepočty uvedené v tabulce uvedli pouze pro soubor klasických běžných ambulancí, které jsou páteří celé této složky psychiatrické péče a jejichž počty by měly být rozhodující pro vytvoření koncepce oboru. V případě specifického segmentu by bylo třeba nejprve ve spolupráci s VZP odtajnit, oč se jedná. Ačkoliv pravděpodobně se bude jednat o důležitou část péče o duševně nemocné, tento segment by měl být analyzován zvlášť a pravděpodobně pro jeho speciálnost by se i zvlášť pro něj měla vytvořit koncepce dalšího rozvoje. Pro soubor běžných ambulancí jsme nasmlouvané úvazky přepočetli skrze průměrnou hodnotu vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek. Zatímco v Jihomoravském a Jihočeském kraji došlo po přepočtu k největšímu poklesu (o 15%, resp. 11%), největší nárůst byl v kraji Ústeckém (o 33%), Moravskoslezském (o 25%) a Pardubickém (o 23%). Další přepočet uvádí ideální počet úvazků, pokud za standard vezmeme délku ordinační doby a čas nositele u jednotlivých výkonů. Objem poskytnuté péče v roce 2012 (vyjádřený časem nositele výkonu) byl přepočten ideálním ročním vykázaným časem. Podíl počtu ideálních úvazků a skutečně nasmlouvaných úvazků vyjádřený v procentech jsme pak nazvali vytížeností ambulancí vzhledem k ideálu. Je možné ji chápat jako procento toho, nakolik jsou ambulance přetížené vzhledem k tomu, jak by se měly ideálně věnovat pacientům. Nebo také jako procento toho, nakolik by měl být počet nasmlouvaných úvazků navýšen, aby se dosáhlo ideální času věnovanému pacientovi bez přetěžování lékařů. Celorepublikově se jedná o navýšení na 174% současného stavu. Tab. 2: Úvazky na obyv. V tabulce je porovnáván počet úvazků doporučený koncepcí psychiatrie z roku 2008 na obyv. vůči počtu nasmlouvaných úvazků, vůči počtu přepočtených úvazků (tedy skutečně poskytované péči v daném kraji) a vůči počtu, vycházejícího z konceptu ideálního úvazku tedy z konceptu, který bere v úvahu objem již reálně poskytované péče v daném regionu a vztahuje jej k rozumnému objemu vykázaného času za rok. Je vidět, že prakticky ve všech regionech je počet nasmlouvaných úvazků nižší než počet doporučený koncepcí, často velmi výrazně i méně než polovina doporučeného počtu. Pouze spojený region Prahy a Středočeského kraje se blíží doporučené hodnotě 9,5. Hodnotu 9,5 jsme zde stanovili jako průměr hodnoty 9 pro Středočeský kraj a hodnoty 10 pro Prahu, protože oba regiony mají přibližně stejný počet obyvatel. V případě Prahy je ale třeba vzít v potaz to, že počet osob žijících v Praze a konzumujících zde zdravotní péči je větší než počet osob, kteří v ní mají trvalé bydliště nejedná se pouze o osoby s trvalým bydlištěm ve Středočeském kraji. Pokud by byl výpočet postaven na počtu osob v Praze žijících, došlo by ke zmenšení vypočtené hodnoty 8,7 úv./ obyv. pro běžné ambulance. Ale pokud vezmeme objem skutečně poskytované péče (tedy přepočtené úvazky) a odečteme specifický segment, pak i ve spojeném regionu Prahy a středních Čech je objem poskytované péče 4

5 menší než doporučuje koncepce psychiatrie (8,1 místo 9,5). I když zde není rozdíl tak výrazně jako v jiných regionech. Z hlediska výše namlouvaného úvazku i z hlediska skutečného objemu poskytované péče (přepočtené úvazky) jsou na tom na počet obyvatel zcela nejhůře kraje Karlovarský, Zlínský a Liberecký. A pokud bychom vzali Středočeský kraj samostatně, pak i tento. Další tři kraje, Ústecký, Moravskoslezský a Pardubický, patří rovněž k těm, které mají nasmlouvaný nejnižší počet úvazků na počet obyvatel, ale v těchto krajích tento handicap je částečně dorovnáván zvýšeným úsilím psychiatrů (kraje s největší vytížeností ambulancí), takže z hlediska skutečné poskytnuté péče nepatří mezi ty nejhorší, i když stále zůstávají podprůměrné. Ideální počet úvazků na obyv. pak vyjadřuje, kolik by mělo být v každém regionu nasmlouváno úvazků na základě již poskytovaného objemu péče. Zde počty vycházejí celorepublikově i v některých regionech vyšší, nežli doporučuje koncepce. Pokud vezmeme pouze klasické běžné ambulance, pak ideální celorepublikový průměr by měl být 10,1 úvazků na obyv. Pokud vezmeme celý soubor včetně specifického segmentu, pak dokonce 12,4 úvazků. Ačkoliv jsme koncept nazvali ideální úvazek, jedná se o ideálnost z hlediska časového rozsahu, věnovanému pacientovi, a časového nepřetěžování lékařů. Nevyjadřuje to nutně ideálnost množství péče potřebně v jednotlivých regionech. Je vidět, že regiony, jako je Karlovarský, Zlínský a Liberecký, kde je od pojišťoven nasmlouváno nejméně úvazků na obyv., poskytují tomu odpovídající malý rozsah péče a tudíž i v počtu ideálních úvazků vycházejí logicky nízko. Tab. 3 a 4: Rozložení výše úvazku a skutečné výkonnosti jednotlivých ambulancí Tab. 3 ukazuje rozložení výše nasmlouvaných úvazků. Celorepublikový průměr je 0,8 úv. na jedno IČZ. Nejvyšší hodnota vychází v Olomouckém kraji (1,1) a v Praze (1,0). Hodnota v Olomouckém kraji je ovlivněna jedním poskytovatelem s nasmlouvanými úvazku, což je hodnota zcela nejvyšší v celé republice (druhá nejvyšší je 4,10 úvazku u jednoho poskytovatele v Praze). Naproti tomu v Pardubickém kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji jsou pacienti ošetřováni v ambulancích s průměrným úvazkem 0,6, přičemž na Vysočině a v Pardubickém kraji je dokonce kolem 30% ambulancí s úvazkem menším než 0,25. Je tedy možné říci, že v těchto dvou krajích není péče postavena na klasickém modelu ambulance s úvazkem 1,0. Naproti tomu podle očekávání se úvazky větší než 2,0 vyskytují především v Praze, Jihomoravském, Moravskoslezském kraji a na Olomoucku, kde existují větší centra různě specializované nebo se pravděpodobně jedná také o větší počet úvazků ambulancí přidružených k léčebnám a jiným lůžkovým zařízením. Tab. 4 pak ukazuje, jaké je rozložení ambulancí dle jejich výkonnosti tedy podle toho, na kolik procent pracují vzhledem ke svému nasmlouvanému úvazku, pokud za normu vezmeme celorepublikový průměr vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek. I pokud vezmeme velmi širokou normu, tedy ambulance s výkonností mezi 50% a 199, celorepublikově je jich pouze 77%. Pokud bychom vzali užší normu 75% až 125% výkonnosti, bylo by to pouze 37% ambulancí, které se zde svou reálnou výkonností pohybují. Podle výše nasmlouvaného úvazku tedy zdaleka nelze u jednotlivých ambulancí soudit na rozsah skutečně poskytované péče. A tak velké rozdíly lze sotva vysvětlit náhodnou distribucí pacientů. U těch málo výkonných může být ve hře to, že jsou v systému nové a teprve nabírají pacienty, ale vzhledem ke známé skutečnosti, že pojišťovny jen velmi zřídka vytvářejí zcela nové úvazky ani tato možnost nebude vysvětlením 5

6 tohoto stavu. Vše svědčí pro to, že některé ambulance prostě nenabízejí nasmlouvaný rozsah péče. Vezmeme-li ambulance s výkonností < 0,5, největší podíl je jich v Jihomoravském, Olomouckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v Praze. V některých krajích je to kompenzováno naopak nadměrnou výkonností jiných ambulancí, nejvíce pak v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Plzeňském a Pardubickém. Pokud vezmeme situaci za určitou oblast jako je kraj nebo celá republika, pak se málo pracující ambulance částečně vyvažují s těmi nadměrně pracujícími. Celorepublikově jsou ovšem v převaze ty, které nenabízejí rozsah péče, který mají nasmlouvaný je jich o 10% více nežli těch, které pracují nadměrně. Největší převaha počtu podměrečně pracujících nad nadměrně pracujícími je v kraji Jihomoravském, Olomouckém a Královehradeckém. Naopak jediné dva kraje, kde je převaha nadměrně pracujících je kraj Moravskoslezský a Pardubický. Tab. 5: Unicitní rodná čísla Celorepublikově vychází v průměru 929 r.č. na jeden nasmlouvaný úvazek u běžných ambulancí, přičemž mezi kraji jsou celkem značné rozdíly v tomto ukazateli. Protože ve jmenovateli výpočtu je počet nasmlouvaných úvazků, není překvapivé, že nejvyšší hodnoty vycházejí u těch krajů, kde je nasmlouvaný malý počet úvazků a navíc je tam přítomná kompenzace této situace zvýšeným úsilím (Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký). Obecně je vidět, že v krajích s malým počtem nasmlouvaných úvazků musí ambulance ošetřit obvykle nadprůměrný počet r.č. Nejnižší hodnoty pak vycházejí v těch krajích, kde je nasmlouváno nejvíce úvazků (Olomoucký, Praha). Pokud vyjdeme z konceptu ideálního úvazku, tak jako optimální počet nám vychází 535 r.č. na jeden úvazek. Z tohoto podhledu je možné říci, že ambulance tedy ošetřují nadměrný počet r.č. Tabulka také ukazuje, že jsou mezikrajové rozdíly v počtu r.č. na obyv. Tyto rozdíly je obtížné hodnotit, protože mnoho pacientů bylo zcela jistě ošetřeno ve více krajích i u různých poskytovatelů v rámci jednoho kraje během roku Tab. 6: Počet výkonů Běžné ambulance v průměru vykazují 5,7 výkonů ročně na jedno r.č. Mezikrajové rozdíly nejsou velké. Je třeba podotknout, že počet výkonů se ovšem nerovná počtu návštěv pacienta, protože při jedné návštěvě může být současně vykázáno i více jednou. Tab. 7: Počet bodů Na jeden nasmlouvaný úvazek připadá celorepublikově v průměru cca 1,5 mil. vykázaných bodů ročně. Pro případné zhodnocení průměrných příjmů ambulancí odbornosti 305 ale zůstává otázkou, kolik z těchto vykázaných bodů bylo nakonec zaplaceno hodnotou bodu 1,02 Kč/bod a kolik hodnotou bodu 0,30 Kč/bod. Na jedno r.č. je pak v průměru vykázáno 1644 bodů. Pokud bychom počet bodů na r.č. vzali jako ukazatel intenzity péče (závislé případně i na tom, o jak těžké pacienty se jedná), pak nejintenzivnější péče je poskytována ve spojeném regionu Praha a střední Čechy a na Ústecku. Nejméně intenzivní ve Zlínském, Jihomoravském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Pokud bychom chtěli z těchto hodnot usuzovat na náklady na jednoho pacienta v ambulantní péči, je třeba vzít do úvahy, že pojišťovna ne všechny tyto body nakonec zaplatila v hodnotě bodu 1,02 6

7 Kč/bod. Na druhou stranu ale také jeden pacient mohl být ošetřen ve více ambulancích, což by výslednou hodnotu naopak zvyšovalo. Vezmeme-li objem péče (bodů) na obyv., je hodnota nejvyšší ve spojeném regionu Praha a střední Čechy a na Olomoucku. Nejnižší v Karlovarském, Libereckém a Zlínském kraji. Tab. 8: Vykázaný čas V běžné ambulanci je průměrný roční čas na jedno r.č. 2,6 h. To v roce 2012 odpovídalo času 6 kontrolních vyšetření Zda je to hodně nebo málo, je na odborném posouzení. Tab. 9: Typické ambulance Běžná typická (průměrná) ambulance za celou republiku má nasmlouvaný úvazek 0,8, ošetří ročně 743 unicitních r. č. (což po přepočtu na úvazek 1,00 dává 929 r.č.), přičemž v průměru na jedno r.č. vykáže ročně 5,7 výkonů v hodnotě 1644 bodů a s odpovídajícím časem nositele výkonu 2,6 h. Vzhledem k optimálnímu stavu z hlediska času na pacienta pracuje taková ambulance na 174% toho, co by bylo optimální. Podíváme-li se na krajové odlišnosti, pak na jedné straně je spojený region Prahy a Středočeského kraje, kde v průměru na jeden úvazek připadá méně r.č., zato počet výkonů, bodů i času na jedno r.č. je nadprůměrný. Ambulance tedy mají méně pacientů, ale více se jim věnují. Roli zde bude hrát i to, že v Praze jsou různá centra specializované péče. Z hlediska intenzity péče je pak na druhém místě Ústecký kraj. Nejméně psychiatrické péče je poskytováno v krajích Karlovarském, Libereckém, Zlínském a samostatném Středočeském. Jsou to kraje, které jsou i nejhorší v ukazateli počtu bodů na obyv. (Tab. 7). Intenzita péče (body/r.č., čas/r.č.) je v těchto čtyřech krajích průměrná až podprůměrná). Málo psychiatrické péče je pak nasmlouváno v kraji Moravskoslezském, Pardubickém a Ústeckém, kde je ale skutečný objem poskytované péče kompenzován zvýšeným úsilím psychiatrů. Jsou to tři kraje s největší vytížeností ambulancí. Objem péče je tak jen lehce podprůměrný (viz Tab. 7). Výsledky odbornosti 305 specifický segment Tab. 10 a 11: Specifický segment Jedná se o 18 ambulancí, nacházejících se především v Praze, které dosahují na hodinu vykázaného času méně než 300 bodů. V Tab. 10 jsou uvedeny jednotlivě. Jedná se o ambulance starající se o relativně malý počet r.č. (průměrně o 125 na jeden úvazek) s velmi nadprůměrným počtem jedno r.č. (75,2), s velmi nadprůměrným počtem bodů na jedno r.č. i časem na jedno r.č. ( bodů/r.č. a 132 h/r.č.). Jedná se tedy o ambulance, které věnují velkou péči jednotlivým pacientům. Nabízela by se úvaha, že se jedná o psychoterapeuticky zaměřené ambulance. Ovšem tomu neodpovídá poměr bodů a času u těchto ambulancí pod 300 bodů/h. U psychoterapeutických kódů individuální i skupinové psychoterapie vychází hodnota kolem 640 bodů/h. 7

8 V souboru jsou i ambulance, které rovněž pečují o malý počet r.č. s nadprůměrnou hodnotou počtu výkonů, bodů i času na jedno r.č. s tím, že dosahují počtu bodů na hodinu času kolem bodů. Byly tedy zařazeny do souboru běžných ambulancí a u nich opravdu můžeme předpokládat, že se jedná o psychoterapeuticky zaměřené ambulance. Oč se jedná ale u ambulancí specifického segmentu, zůstává nejasné. Výsledky odbornosti závěrečné shrnutí Z komentovaných výsledků, uvedených výše, dostáváme tento souhrnný závěr: Pokud vyloučíme specifický segment, pak typická ambulance (celorepublikové průměry) odbornosti 305 v České republice má nasmlouvaný úvazek 0,8, ošetří ročně 743 unicitních r.č. (což po přepočtu na úvazek 1,00 dává 929 r.č.), přičemž v průměru na jedno r.č. vykáže ročně 5,7 výkonů v hodnotě 1644 bodů a s odpovídajícím časem nositele výkonu 2,6 h. Vzhledem k optimálnímu stavu z hlediska času na pacienta pracuje taková ambulance na 174% toho, co by bylo optimální. Pokud budeme považovat za typické ambulance s úvazkem mezi 0,95 a 1,05, pak dostaneme podobná čísla: 873 unicitních r.č., 5,9 výkonů/r.č., 1696 bodů/r.č. a 2,68 h/r.č a vytíženost 168%. Z hlediska optimálního stavu času na pacienta a nepřetěžování lékařů by ale typická ambulance (při úvazku 1,00) měla ošetřit 535 r.č., pokud by měl zůstat zachován současný čas 2,6 h na jedno unicitní r.č. ročně. To odpovídá již uvedenému procentu vytížení, resp. spíše přetížení ambulancí vzhledem k optimálnímu stavu kolem 174%. Samotný čas 2,6 h odpovídá 6 kontrolním vyšetřením (v roce 2012 byl čas nositele výkonu u těchto vyšetření 25 min, což ale jistě neznamená, že psychiatr může strávit 25 min. s pacientem, protože musí udělat i úkony po jeho odchodu). Nakolik je průměr 6 kontrolních vyšetření ročně dostatečnou péčí, je na odborném posouzení. Čas 2,6 h lze také vyjádřit jako jedno komplexní vyšetření plus 1,4 vyšetření kontrolního, nebo také např. jako jedno cílené vyšetření a 3,8 vyšetření kontrolního. Výsledky potvrdily, že pro analýzy je důležité sloučení Prahy a Středočeského kraje, protože pokud bychom vzali výsledky v samotné Praze, mohli bychom dojít ke zkreslenému závěru, že psychiatrická ambulantní péče je zde předimenzovaná. Ale po sloučení s naopak dosti poddimenzovaným Středočeským krajem se ukazuje, že společné hodnoty pro tyto dvě oblasti patří v rámci republiky sice k těm nejlépe pokrytým, ale i tak nedosahujícím doporučené hodnoty počtu ambulancí na obyv. podle koncepce psychiatrické péče z roku Přesnější výsledky by mohla ukázat analýza, která by sloučila Prahu a okresy Praha východ a Praha západ a zvlášť by ponechala zbytek Středočeského kraje. Tato data ale nebyla k dispozici. Z výsledků je také zřejmé celkem zásadní zjištění, že velikost nasmlouvaného úvazku nevyjadřuje množství poskytované péče pacientům daným poskytovatelem péče. Celorepublikově pouze cca 77% ambulancí je v množství poskytované péče na % celorepublikového průměru na danou výši úvazku a jen u cca 37% ambulancí na úrovni %. Ostatní ambulance buď pracují podměrečně vůči svému nasmlouvanému úvazku (což je častější), nebo naopak nadměrně. Přitom pokud ambulance pracuje na méně než 50% nebo více než 200% než odpovídá jejímu úvazku, pak to je sotva možné považovat za náhodné rozložení pacientů mezi jednotlivé ambulance, ale je evidentní, že samotná nabídka rozsahu péče v těchto ambulancích neodpovídá 8

9 tomu, co je nasmlouváno s pojišťovnou. Tento nesoulad mezi namlouvanou výši úvazku a skutečným objemem poskytované péče jsme řešili výpočtem přepočtených úvazků. Pokud jde o rozdíly mezi kraji, podle očekávání spojený region Praha a Středočeský kraj patří k těm, kde je poskytován největší objem péče jednomu pacientovi. Jako důvod lze zvažovat vliv většího počtu specializovaných poskytovatelů v tomto regionu. Protože je zde nasmlouván republikově nadprůměrný počet úvazků, na jeden úvazek připadá méně r.č. Ambulance tedy mají méně pacientů, ale více se jim věnují. Z hlediska intenzity péče je pak na druhém místě Ústecký kraj. Z hlediska dalšího rozvoje této odbornosti je třeba věnovat nejvíce pozornosti krajům Karlovarskému, Libereckému, Zlínskému a samostatnému Středočeskému. V těchto krajích je nejnižší objem péče na obyv. i nejnižší počty nasmlouvaných úvazků na obyv. (méně než polovina toho, co doporučuje koncepce psychiatrické péče). Dále je třeba se z hlediska rozvoje zaměřit na kraje Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký, kde je sice skutečný objem poskytované péče pouze lehce podprůměrný, ale za cenu toho, že jsou to kraje s nejvíce přetíženými ambulancemi. Bylo by zde tedy třeba vyřešit disproporci mezi počtem nasmlouvaných úvazků (také méně než polovina doporučených hodnot na obyv.) a skutečným objemem péče, který je podstatně vyšší než ten nasmlouvaný. Potřeba péče je zde evidentně větší a je poskytována nad rámec nasmlouvaného rozsahu pojišťovnami. Ovšem z hlediska doporučených počtu úvazků podle koncepce psychiatrické péče, a zde byly jistě míněny opravdu fungující poskytovatelé, kteří nabízejí rozsah péče, který mají nasmlouvaný, je nutno podstatně vylepšit péči ve všech krajích. Součástí řešení rozvoje této odbornosti by také mělo být zřejmě rozhodnutí, zda a jak se vypořádat s tím, že v systému jsou poskytovatelé, kteří reálně nenabízejí rozsah péče, který mají nasmlouvaný s pojišťovnami. Řešením nemusí být nutně změna úvazku u těchto poskytovatelů, i když by to jistě bylo řešení systémové, ale umožnění těm poskytovatelům, kteří jsou péči ochotni poskytovat, aby mohli být součástí sítě. I zde jsou dvě možnosti řešení současný stav, kdy je zrušeno tzv. KORKO, pokud by poskytovatelé měli jistotu, že nebude znovu zavedeno, umožnilo by to těm, kteří péči chtějí rozvíjet, rozšiřovat objem péče např. tím, že zaměstnají některé své kolegy, kteří smlouvu s pojišťovnou nemají. Druhou cestou řešení je umožnit vstup do sítě dalším poskytovatelům a při rozhodování se neřídit počtem již nasmlouvaných úvazků v dané lokalitě (což jak jsme ukázali, je údaj málo spolehlivý), ale objemem péče (bodů) v dané lokalitě v porovnání s celorepublikovými průměry a se situací v dalších krajích a porovnáním také s optimální časovou vytížeností ambulance v dané lokalitě, která vychází z času nositele výkonů a týdenní ordinační doby. Výsledky odbornosti 901 Tab. 12: Úvazky, přepočtené a ideální úvazky, úvazky na obyv. Celorepublikově v roce 2012 bylo 552 psychologických ambulancí se smlouvou s pojišťovnou, celkem bylo nasmlouváno 581,7 úvazků, což je průměr 1,05 na jednu ambulanci. Ve výši průměrného úvazku je ale velký rozdíl mezi kraji. Zcela vyčnívá Olomoucký kraj s průměrem 1,95 úv./ičz, kde je to způsobeno dvěma poskytovateli s nasmlouvanou výší 16,80, resp. 10,69 9

10 úvazku. Pokud bychom tyto dva poskytovatele vyloučili, byl by průměr v Olomouckém kraji 1,21 úv./ičz. Nejnižší průměr je naopak v Karlovarském a Královehradeckém kraji (0,72, resp. 0,76 úv./ičz). Pokud úvazky přepočteme podle celorepublikového průměrného počtu vykázaných bodů, vidíme, že k největšímu nárůstu došlo v kraji Ústeckém (o 34%) a kraji Zlínském (o 24%). V těchto krajích tedy psychologové pracují více, nežli je jejich nasmlouvaný objem úvazku. Naopak v Olomouckém kraji pracují jen na 70% toho, co mají nasmlouváno. Z větší části je to způsobeno již zmíněným poskytovatelem, který má nasmlouváno 16,80 úvazku, ale z hlediska vykázaných bodů se chová jako poskytovatel s úvazkem 6,31 (tedy na 38% toho, co má nasmlouváno). Z hlediska ideálního času a z toho plynoucí vytíženosti ambulancí je vidět, že především v Praze a krajích Ústeckém, Libereckém a Zlínském objem poskytované péče nejvíce překračuje počet skutečně nasmlouvaných úvazků. Pro odbornost 901 jsme neměli k dispozici žádné doporučené hodnoty pro počet úvazků na obyv. Skutečnost je taková, že celorepublikový průměr je 5,5 úv./ obyv. Podle času stráveného s pacienty by ale byl odpovídající průměr 7,4 úv./ obyv. Zda je ovšem i toto číslo dostatečné, nelze ze samotných dat vyvodit. Je ovšem překvapivé, jak výrazné jsou zde mezikrajové rozdíly. Především Olomoucký kraj s velmi vysokou hodnotou 10,4 (způsobenou již zmíněnými dvěma poskytovateli s vysokým počtem úvazků). Na druhé straně Královehradecký a Ústecký kraj a také samostatně Středočeský s až neuvěřitelně nízkými hodnotami 2,3 resp. 2,5 úv./ obyv. Psychologové v Ústeckém kraji tento nízký počet nasmlouvaných úvazků alespoň částečně kompenzují zvýšeným úsilím jak uvidíme dále, mají ze všech krajů nejvyšší průměr vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek a jako v jediném kraji je tam větší počet ambulancí, které pracují nadměrně nežli těch, co pracují podměrečně. Pro další dva zmíněné kraje s nízkým počtem úvazků na obyv. ovšem tvrzení o zvýšeném (tedy vyšším než celorepublikově průměrném) úsilí ale neplatí. Tab. 13: Úvazky - rozložení výše úvazku Celorepublikově 81% ambulancí má nasmlouvaný úvazek 0,5 až 1,99. Je to tedy více ve srovnání s odborností 305, kde to je pouze 71%. V mezikrajovém srovnání je vidět, že v kraji Pardubickém a Královehradeckém je nejvýraznější podíl malých úvazků (do 0,5 i do 0,25). Tab. 14: Úvazky - rozložení reálné výkonnosti Ve srovnání s odborností 305, kde celorepublikově má normální výkonnost (mezi 50 a 199% průměru) 77% ambulancí, u odbornosti 901 je to pouze 68%. A pokud bychom použili přísnější kritéria (75 až 149%), pak by to bylo pouze 40% ambulancí. Tedy ještě více zde platí, že výše nasmlouvaného úvazku neodpovídá skutečnému rozsahu poskytované péče. Přitom celorepublikově převažuje počet ambulancí pracujících podměrečně (poskytují rozsah 49% a méně nežli by odpovídalo průměrnému výkonu), je jich 23%, na těmi, které pracují nadměrně (více než 199%), kterých je jen 9%. Trend převahy podměrečně pracujících je největší v kraji Jihomoravském, Středočeském, na Vysočině a v kraji Karlovarském. Jedině v kraji Ústeckém je tomu naopak, je tam více nadměrně než podměrečně pracujících ambulancí. 10

11 Tab. 15: Počty unicitních r.č. V průměru připadá celorepublikově na jeden nasmlouvaný úvazek 229 unicitních r.č. Nejvíce pak v Karlovarském, Ústeckém a Královehradeckém kraji, tedy především v krajích, kde je nejnižší počet nasmlouvaných úvazků na obyv. Je tedy vidět, že nízký počet namlouvaných úvazků se odráží v tom, že ambulance musí ošetřit zvýšený počet pacientů. Nejnižší počet je pak v Olomouckém kraji, pouhých 144 r.č./úv. Jedná se o kraj, kde je vysoký podíl podměrečně pracujících ambulancí (z hlediska počtu vykázaných bodů), ovšem na druhou stranu je to i kraj s třetím nejvyšším procentem nadměrně pracujících ambulancí. Ale především, je to kraj s rekordním průměrem počtu úvazků na jedno IČZ odtud tedy logicky plyne, že vše, co je vztaženo na jeden namlouvaný úvazek, bude mít v tomto kraji nízkou hodnotu. Pokud vezmeme do úvahy koncept ideálního času, pak by optimálně měla ambulance s úvazkem 1,00 ročně ošetřit zhruba 171 r.č. Pokud přepočteme počet r.č. na obyv., pozornost zaslouží vysoký rozdíl mezi kraji (755 r.č./ obyv. v kraji Královehradeckém oproti 1684 r.č./ obyv. ve spojeném regionu Praha střední Čechy a 1611 r.č./ obyv. v kraji Jihomoravském). Ovšem kraj Královehradecký má zcela nejmenší počet nasmlouvaných úvazků na obyv. z celé republiky takže to nemusí znamenat, že by zde nebyli pacienti potřební psychologické péče, ale že se k nim nemusela dostat. Naopak vysoký počet v Praze je očekávatelný vzhledem k velkoměstské aglomeraci a přítomnosti specializovaných poskytovatelů. Tab. 16: Počty výkonů, vykázaných bodů a čas nositele výkonu Na jeden nasmlouvaný úvazek připadá v průměru 2940 vykázaných výkonů, přitom největší hodnoty jsou v Ústeckém kraji (kraji, který nízký počet namlouvaných úvazků kompenzuje zvýšeným úsilím), nejnižší v Olomouckém kraji (kraji s velmi vysokým průměrným úvazkem na jedno IČZ). V průměru na jedno r.č. bylo vykázáno 12,9 výkonů. Nejvíce (podle očekávání) v Praze, ale také v Olomouckém kraji. Z hlediska počtu bodů na jeden nasmlouvaný úvazek má ovšem Olomoucký kraj nejnižší hodnotu bodů, zatímco celorepublikový průměr je bodů. Nejvíce bodů na úvazek má už nijak překvapivě Ústecký kraj ( bodů), který jsme už označili jako kraj s malým počtem nasmlouvaných úvazků, ale s o to větší výkonností. Celorepublikový průměr bodů na jedno r.č. je Nejvyšší průměr má Praha a Olomoucký kraj. Nejnižší kraj Jihočeský. Podobně to je i s průměrným časem na jedno r.č., kde opět nejvyšší hodnoty má Praha a Olomoucko, nejnižší Královéhradecký a Jihočeský kraj. Z těchto hodnot je vidět, že celkem očekávatelně spojený region Praha a střední Čechy má nejvyšší objem péče spotřebovaný na jednoho pacienta. Je zde také nejvíce specializovaných zařízení typu psychoterapeutických stacionářů apod. Ovšem z hlediska počtu jeden úvazek je tento region na 3. místě a z hlediska počtu bodů na jeden úvazek až na 5. místě v republice. Je také vidět, že v Olomouckém kraji je podobně vysoký objem péče věnovaný jednomu pacientovi. 11

12 Tab. 17: Souhrn - typické ambulance dle krajů (a rozdíly mezi kraji) Pokud shrneme rozdíly mezi kraji, pak spojený region Praha a střední Čechy patří k těm, kde je poskytován největší objem péče jednomu pacientovi (lze zvažovat vliv většího počtu specializovaných poskytovatelů v tomto regionu). Současně je to region s největší vytížeností ambulancí vzhledem k optimálnímu stavu, s téměř průměrným počtem r.č. na jeden úvazek, ale se zcela nejvyšším počtem ošetřených r.č. na obyv. Olomoucký kraj je specifický tím, že má podobně vysoký objem péče věnovaný jednomu pacientovi, ovšem v tomto kraji je ve srovnání s jiným kraji výrazně vyšší počet nasmlouvaných úvazků na počet IČZ i na počet obyvatel, které ale nasmlouvanou kapacitu málo naplňují (je zde jedna z nejnižších vytížeností ambulancí). Logicky pak tento kraj skuje nízko ve všech parametrech přepočtených na jeden úvazek. Na druhém konci stojí kraje Královehradecký, Ústecký, samostatně Středočeský, Plzeňský a pokud vezmeme v úvahu i přepočtené úvazky, tedy reálný objem péče, pak i kraj Jihočeský a Vysočina, kde je nízký počet nasmlouvaných úvazků na počet obyvatel i nízký objem péče (počtu bodů) na obyv. (viz Tab. 16). Tyto kraje by tedy zasluhovaly největší pozornost z hlediska dalšího případného rozvoje psychologické péče. Výsledky odbornosti závěrečné shrnutí Z komentovaných výsledků, uvedených výše, dostáváme tento souhrnný závěr: Typická ambulance (celorepublikové průměry) odbornosti 901 v České republice má nasmlouvaný úvazek 1,05, ošetří ročně 240 unicitních r.č. (což po přepočtu na úvazek 1,00 dává 229 r.č.), přičemž v průměru na jedno r.č. vykáže ročně 12,9 výkonů v hodnotě 4122 bodů a s odpovídajícím časem nositele výkonu 8,12 h. Vzhledem k optimálnímu stavu z hlediska času na pacienta pracuje taková ambulance na 133% toho, co by bylo optimální. Z hlediska optimálního stavu času na pacienta a nepřetěžování lékařů by ale typická ambulance (při úvazku 1,00) měla ošetřit 171 r.č., pokud by měl zůstat zachován současný čas 8,12 h na jedno unicitní r.č. ročně. To odpovídá již uvedenému procentu vytížení, resp. spíše přetížení ambulancí vzhledem k optimálnímu stavu kolem 133%. Zda čas cca 8 h ročně na pacienta je přiměřený, je na odborném posouzení. Převedení na počet vyšetření, jak jsme to udělali u odbornosti 305, je zde složitější vzhledem k tomu, že kódy např. komplexního, cíleného i kontrolního psychologického vyšetření předpokládají, že mohou být na jednu návštěvu pacienta vykázány i vícekrát v témže dni. Stejně jako u odbornosti 305 je z výsledků zřejmé zásadní zjištění, že velikost nasmlouvaného úvazku nevyjadřuje množství poskytované péče pacientům daným poskytovatelem péče a nelze ji paušálně používat jako ukazatel dostatečnosti či nedostatečnosti péče v daném regionu. Podrobněji viz diskuse k Tab. 14. Celkově je zde stejná tendence jako odbornosti 305, že z těch poskytovatelů, kteří se nějak odlišují od průměrné výkonnosti jednotlivých ambulancí, převažují ti, kteří sice mají nasmlouvanou určitou velikost úvazku, ale v praxi ji evidentně pacientům nenabízejí a svým způsobem tak v systému zabírají místo pro ty případné poskytovatele, kteří by péči v nasmlouvaném rozsahu poskytovali. Pokud jde o rozdíly mezi kraji, podle očekávání spojený region Praha a Středočeský kraj patří k těm, kde je poskytován největší objem péče jednomu pacientovi. Jako důvod lze zvažovat vliv 12

13 většího počtu specializovaných poskytovatelů v tomto regionu. Současně je to region s největší vytížeností ambulancí vzhledem k optimálnímu stavu, s téměř průměrným počtem r.č. na jeden úvazek, ale se zcela nejvyšším počtem ošetřených r.č. na obyv. i s nejvyšším počtem bodů na obyv. Olomoucký kraj je specifický vysokým počtem nasmlouvaných úvazků, vysokou intenzitou péče věnované jednomu pacientovi i vysokým počtem bodů na obyv. a nadprůměrným počtem r.č. na obyv. Na opačném konci stojí kraje Královehradecký, Ústecký, samostatně Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Vysočina, kde je počet nasmlouvaných úvazků, ale i objem péče (bodů) na obyv. nejnižší, a jsou to kraje, které jsou největšími kandidáty na rozšíření dostupnosti psychologické péče. A jsou to zhusta i kraje, kde je i nízká intenzita péče věnovaná jednomu pacientovi ve srovnání se zbytkem republiky. Z hlediska dalšího rozvoje této odbornosti je také třeba zvážit situaci v Praze a krajích Ústeckém, Libereckém a Zlínském, což jsou kraje s nadprůměrným i podprůměrným množstvím péče v kraji, ale společné pro ně je to, že ambulance v těchto krajích jsou nejvíce přetížené vzhledem v poměru skutečného objemu poskytované péče v porovnání s objemem, který zde mají pojišťovny nasmlouvaný. Potřeba péče je zde evidentně větší a je poskytována nad rámec nasmlouvaného rozsahu pojišťovnami. Podobně jako u odbornosti 305 by součástí řešení rozvoje této odbornosti mělo být i rozhodnutí, zda a jak se vypořádat s tím, že v systému jsou poskytovatelé, kteří reálně nenabízejí rozsah péče, který mají nasmlouvaný s pojišťovnami. Více viz diskuse na toto téma u závěrů odbornosti

14 Čas na jeden výkon (min) Graf 1: Odbornost jednotlivé ambulance podle průměrné hodnoty bodů a času na jeden výkon bodů/h 100 bodů/h bodů/h 640 bodů/h bodů/h Body na jeden výkon 14

15 Tab. 1: Úvazky, přepočtené úvazky a ideální úvazky Odbornost 305 Počet ambulancí (IČZ) Počet nasmlouvaných úvazků (PKČ) Přepočtené úvazky Ideální úvazky Vytíženost ambulancí vzhledem k ideálu vše spec. běžné vše spec. běžné běžné běžné běžné Celá ,5 20,2 613,4 613, ,5 174% Praha+Středoč ,1 15,1 220,0 204,1 354,7 161% Praha ,3 15,1 167,3 148,9 259,6 155% Středočeský ,8. 52,8 55,2 95,1 180% Jihočeský ,8. 33,8 30,2 52,8 156% Plzeňský ,8 0,1 35,7 35,4 62,2 174% Karlovarský ,0. 12,0 12,6 21,8 182% Ústecký ,8. 32,8 43,5 75,3 229% Liberecký ,7 1,0 17,7 19,0 32,8 186% Královehrad ,0 0,1 26,9 28,7 49,9 185% Pardubický ,6 0,0 21,6 26,5 45,9 213% Vysočina ,7. 23,7 23,8 41,3 174% Jihomoravský ,9 2,1 68,8 58,7 101,7 148% Olomoucký ,5. 46,5 43,5 76,3 164% Moravskoslez ,0 1,8 50,1 62,5 107,8 215% Zlínský ,8. 23,8 24,8 43,1 181% Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty vše - analýza celého souboru spec. - specifický segment v rámci odbornosti s výrazně nižší bodovou hodnotou na jednu hodinu vykázaného času ( < 300 bodů/h) běžné - standardně se chovající ambulance, vykazující > 300 bodů/h a současně < 1500 bodů/h Přepočtené úvazky = kolika úvazkům odpovídá objem vykázané péče v bodech, pokud za standard vezmeme celorepublikový průměr vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek. Na rozdíl od nasmlouvaných úvazků přepočtené úvazky vyjadřují skutečný objem poskytnuté péče v daném kraji. Ideální úvazky = kolik by ideálně mělo být v daném kraji nasmlouváno úvazků, pokud za standard vezmeme 30 h týdenní ordinační dobu, počet pracovních dnů v roce 2012 (mínus 20 dnů na dovolenou lékaře) a čas nositele jednotlivých výkonů, tedy kolik by měl lékař s pacientem strávit času. 15

16 Tab. 2: Úvazky na obyv. Odbornost 305 Počet obyvatel Doporučený počet úvazků Nasmlouvaný počet úvazků na obyv. Přepočtený počet úvazků Ideální počet úvazků Nasmlouvaný počet úvazků Přepočtený počet úvazků na obyv. Ideální počet úvazků vše vše vše běžné běžné běžné Celá ,0 6,0 6,0 12,4 5,8 5,8 10,1 Praha+Středoč ,5 9,4 8,6 19,4 8,7 8,1 14,1 Praha ,0 14,8 13,1 31,7 13,5 12,0 20,9 Středočeský ,0 4,1 4,3 7,4 4,1 4,3 7,4 Jihočeský ,0 5,3 4,7 8,3 5,3 4,8 8,3 Plzeňský ,0 6,3 6,4 14,7 6,2 6,3 10,9 Karlovarský ,0 4,0 4,1 7,2 4,0 4,1 7,2 Ústecký ,0 4,0 5,2 9,1 4,0 5,2 9,1 Liberecký ,0 4,3 4,5 8,6 4,0 4,3 7,5 Královehrad ,0 4,9 5,4 10,8 4,9 5,2 9,0 Pardubický ,0 4,2 5,2 10,2 4,2 5,1 8,9 Vysočina ,0 4,6 4,6 8,1 4,6 4,6 8,1 Jihomoravský ,0 6,1 5,2 10,9 5,9 5,0 8,7 Olomoucký ,0 7,3 6,8 11,9 7,3 6,9 11,9 Moravskoslez ,0 4,2 5,3 11,8 4,1 5,0 8,8 Zlínský ,0 4,0 4,2 7,3 4,0 4,2 7,3 Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty vše - analýza celého souboru spec. - specifický segment v rámci odbornosti s výrazně nižší bodovou hodnotou na jednu hodinu vykázaného času ( < 300 bodů/h) běžné - standardně se chovající ambulance, vykazující > 300 bodů/h a současně < 1500 bodů/h Přepočtené úvazky = kolika úvazkům odpovídá objem vykázané péče v bodech, pokud za standard vezmeme celorepublikový průměr vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek. Na rozdíl od nasmlouvaných úvazků přepočtené úvazky vyjadřují skutečný objem poskytnuté péče v daném kraji. Ideální úvazky = kolik by ideálně mělo být v daném kraji nasmlouváno úvazků, pokud za standard vezmeme 30 h týdenní ordinační dobu, počet pracovních dnů v roce 2012 (mínus 20 dnů na dovolenou lékaře) a čas nositele jednotlivých výkonů, tedy kolik by měl lékař s pacientem strávit času. 16

17 Tab. 3: Úvazky - rozložení výše úvazku Odbornost 305 Počet ambulancí a jejich procentuální podíl ze všech amb. Počet Počet Průměrný při dané výši úvazku ambulancí nasml. úvazek na (IČZ) úvazků amb. úv. < 0,25 0,25 < úv. < 0,5 0,5 < úv. < 2,0 2,0 < úv. vše vše vše vše vše vše vše vše vše vše Celá ,5 0, % 81 10% % 33 4% Praha+Středoč ,1 0, % 19 8% % 17 7% Praha ,3 1, % 13 7% % 16 9% Středočeský 64 52,8 0,80 5 8% 6 9% 52 81% 1 2% Jihočeský 43 33,8 0, % 3 7% 35 81% 0 0% Plzeňský 57 35,8 0, % 9 16% 36 63% 1 2% Karlovarský 17 12,0 0, % 1 6% 14 82% 0 0% Ústecký 49 32,8 0, % 8 16% 27 55% 2 4% Liberecký 23 18,7 0, % 4 17% 15 65% 1 4% Královehrad ,0 0, % 4 10% 27 69% 0 0% Pardubický 37 21,6 0, % 6 16% 21 57% 0 0% Vysočina 39 23,7 0, % 2 5% 25 64% 0 0% Jihomoravský 83 70,9 0, % 8 10% 62 75% 4 5% Olomoucký 44 46,5 1, % 7 16% 27 61% 4 9% Moravskoslez ,0 0, % 10 14% 46 63% 4 5% Zlínský 28 23,8 0,90 2 7% 0 0% 26 93% 0 0% Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty 17

18 Tab. 4: Úvazky - rozložení reálné výkonnosti Odbornost 305 Počet amb. (IČZ) Počet nasml. úvazků Průměrný úvazek na amb. Počet ambulancí s danými procenty výkonnosti a jejich % podíl ze všech amb. (vztaženo k celorepublikové průměrné výkonnosti dle vykázaných bodů na jeden nasmlouvaný úvazek) výk. < 25% 25% < výk. < 50% 50% < výk. < 200% 200% < výk. < 400% 400% < výk. Rozdíl počtu % ambulancí s výkonem < 50% a těch s výkonem > 200% vše vše vše vše vše vše vše vše vše vše vše vše vše Celá ,5 0, % 91 12% % 49 6% 4 1% 10% Praha+Středoč ,1 0, % 36 14% % 13 5% 0 0% 14% Praha ,3 1,00 8 4% 30 16% % 8 4% 0 0% 16% Středočeský 64 52,8 0,80 5 8% 6 9% 48 75% 5 8% 0 0% 9% Jihočeský 43 33,8 0,80 1 2% 4 9% 37 86% 1 2% 0 0% 9% Plzeňský 57 35,8 0,60 4 7% 8 14% 39 68% 5 9% 1 2% 11% Karlovarský 17 12,0 0,70 1 6% 1 6% 15 88% 0 0% 0 0% 12% Ústecký 49 32,8 0,70 4 8% 4 8% 34 69% 7 14% 0 0% 2% Liberecký 23 18,7 0,80 1 4% 4 17% 17 74% 1 4% 0 0% 17% Královehrad ,0 0,70 1 3% 2 5% 33 85% 2 5% 1 3% 0% Pardubický 37 21,6 0,60 1 3% 2 5% 30 81% 3 8% 1 3% -3% Vysočina 39 23,7 0,60 0 0% 3 8% 35 90% 1 3% 0 0% 5% Jihomoravský 83 70,9 0,90 7 8% 13 16% 61 73% 2 2% 0 0% 22% Olomoucký 44 46,5 1,10 2 5% 8 18% 32 73% 2 5% 0 0% 18% Moravskoslez ,0 0,70 2 3% 3 4% 56 77% 11 15% 1 1% -10% Zlínský 28 23,8 0,90 0 0% 3 11% 24 86% 1 4% 0 0% 7% Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty 18

19 Tab. 5: Počty unicitních r.č. Odbornost 305 Celkový počet r.č. Průměr r.č. na jedno IČZ Průměr r.č. na jeden nasmlouvaný úvazek Průměr r.č. na obyv. Celkový počet r.č. Průměr r.č. na jedno IČZ Průměr r.č. na jeden nasmlouvaný úvazek Průměr r.č. na jeden přepočtený úvazek Průměr r.č. na jeden ideální úvazek vše vše vše vše běžné běžné běžné běžné běžné Celá Praha+Středoč Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehrad Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslez Zlínský Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty vše - analýza celého souboru běžné - standardně se chovající ambulance, vykazující > 300 bodů/h a současně < 1500 bodů/h Průměr r.č. na jeden ideální úvazek = kolik by připadalo r.č. na jeden úvazek, pokud by jich byl nasmlouván ideální počet daný vykázaným časem za rok 2012 vůči 30 h týdenní ordinační době a počtu pracovní dnů v roce (mínus 20 na dovolenou) 19

20 Tab. 6: Počty výkonů Odbornost 305 Průměr počtu jedno IČZ Průměr počtu jeden nasmlouvaný úvazek Průměr počtu jedno r.č. Průměr počtu jedno IČZ Průměr počtu jeden nasmlouvaný úvazek Průměr počtu jedno r.č. vše vše vše běžné běžné běžné Celá , ,7 Praha+Středoč , ,6 Praha , ,3 Středočeský , ,2 Jihočeský , ,4 Plzeňský , ,7 Karlovarský , ,6 Ústecký , ,4 Liberecký , ,1 Královehrad , ,1 Pardubický , ,2 Vysočina , ,3 Jihomoravský , ,0 Olomoucký , ,8 Moravskoslez , ,3 Zlínský , ,9 Legenda: vše - analýza celého souboru spec. - specifický segment v rámci odbornosti s výrazně nižší bodovou hodnotou na jednu hodinu vykázaného času ( < 300 bodů/h) běžné - standardně se chovající ambulance, vykazující > 300 bodů/h a současně < 1500 bodů/h 20

21 Tab. 7: Počty vykázaných bodů Odbornost 305 Průměr bodů na jedno IČZ Průměr bodů na jeden nasmlouvaný úvazek Průměr bodů na jedno r.č. Počet bodů na obyv. Průměr bodů na jedno IČZ Průměr bodů na jeden nasmlouvaný úvazek Průměr bodů na jedno r.č. Počet bodů na obyv. vše vše vše vše běžné běžné běžné běžné Celá Praha+Středoč Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehrad Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslez Zlínský Legenda: - nejvyšší hodnoty - nejnižší hodnoty vše - analýza celého souboru spec. - specifický segment v rámci odbornosti s výrazně nižší bodovou hodnotou na jednu hodinu vykázaného času ( < 300 bodů/h) běžné - standardně se chovající ambulance, vykazující > 300 bodů/h a současně < 1500 bodů/h 21