Metodický list č. 3 Nápravná opatření, předvídání a prevence. ČR 1997

Transkript

1 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2004/05, letní semestr Magisterské studium, kombinovaná forma, obor Finance a finanční služby Předmět: Měnové a finanční krize Přednášející: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Metodický list č. 3 Nápravná opatření, předvídání a prevence. ČR 1997 Cíl: analýza nápravných opatření v ekonomice, procházející měnovou krizí. Možnosti předvídání a předcházení (prevence) krizí. Dílčí témata: 1. Tradiční nápravná opatření 2. Alternativní nápravná opatření 3. Předvídání měnových krizí 4. Předcházení měnovým krizím 5. Měnová minikrize v ČR Tradiční nápravná opatření Finanční pomoc (úvěry MMF a dalších oficiálních věřitelů) je podmíněna: 1) restriktivními politikami: - restriktivní měnová politika s cílem růstu úrokových sazeb (důvěra zahraničních investorů, zamezení odlivu kapitálu a měnových rezerv, stabilizace měnového kurzu) a brzdit celkové výdaje, - restriktivní fiskální politika s cílem utlumení poptávky a zlepšení běžného účtu, také obnovení důvěry investorů. Nutná je však následná postupná expanze z důvodu nepříznivých dopadů: - recese by byla příliš hluboká, - je nutná sanace bank, - hrozí společenská nestabilita. 2) stabilizací bankovního sektoru (zpřísnění úvěrové politiky, omezení zásahů vlády, zlepšení dohledu). Kritika na adresu MMF: 1) Kritika programů MMF: - restrikce vede k hospodářské recesi a politickým otřesům, - ozdravné požadavky na banky k jejich úpadkům. 2) Kritika postupů MMF: - jeho úvěry podporují morální hazard věřitelů i dlužníků. Reakce MMF: - obecně je pojištění vždy doprovázeno morálním hazardem, jde o jeho míru,

2 - odmítnout poskytnout úvěry znamená zhoršení ekonomického vývoje nebo dokonce vyhlášení moratoria na splácení dluhů, - MMF se snaží (ke svým úvěrům) zapojit do financování soukromý sektor (restrukturalizace dluhů), - v případě, že podmínky úvěrů nejsou plněny, MMF přeruší jejich poskytování. - MMF podcenil vývoj a nevaroval včas. (Reakce MMF - viz předvídání ). 2. Alternativní nápravná opatření 1) zavedení kontroly odlivu kapitálu, což umožní snížit úrokové sazby a oživit ekonomiku. Formy kontroly: - zdanění nákupu zahraničních měn, - převod výnosů z aktiv do zahraničí je časově omezen (např. až po roce), - zavedení dvojího kurzu (nevýhodný kurz pro nákup zahraničních měn), - administrativní schvalování převodu fondů do zahraničí, - moratorium na splácení zahraničního dluhu aj. Nevýhody kontroly: odrazuje investory krátko- i dlouhodobého kapitálu. Srovnání výsledků tradičních opatření (restrikce MMF) a výsledků kapitálové kontroly (zejména v případě Malajsie): nejednoznačnost vlivu restriktivního programu MMF na pokles HDP: recesi prohlubuje, zároveň snad i zkracuje? Plán B P. Krugmana. 2) Restriktivní politika a s ní spojená recese odrazuje zahraniční investory. MMF by se měl soustředit převážně na mikrosféru - záchranu bank a podniků (J. Stiglitz). Formy: - donutit věřitele dosáhnout restrukturalizace pohledávek, - prosazením nových pravidel úpadků podniků v postižených zemích (americký úpadkový zákon Superkapitola 11), - vlády by měly usměrňovat finanční, nikoliv faktickou restrukturalizaci. 3. Předvídání měnových krizí Určení signálů včasného varovní specifickým přístupem k ukazatelům (indikátorům) ekonomického vývoje, vyvolávajícím devalvační očekávání jako tzv. fundamentální příčiny měnových krizí, a to: - specifikací jejich spolehlivosti (minimum falešných signálů, dostatečná frekvence správného výskytu), - specifikací jejich časového předstihu (potřeba včasných protiopatření). Nalezení nejspolehlivějších signálů: - určení prahové hodnoty, kterou musí zkoumaný indikátor překročit, - nalezení persistence (trvalosti) indikátoru: podíl správných signálů k falešným signálům.

3 Signály = indikátory s nejvyšší persistencí (min. 2): - nadhodnocení reálného měnového kurzu, - bankovní krize, - pokles exportu, - pokles cen akcií, - růst M2/devizové rezervy. Z těchto signálů je utvořen kompozitní indikátor, shrnující dílčí indikátory. Obdobně: MMF sestavuje tzv. index zranitelnosti měnovou krizí jako vážený průměr tří signálních veličin (sledované měsíčně, procentní odchylky ukazatele od předchozího tříletého průměru): - vývoj reálného měnového kurzu, - vývoj domácího úvěru (změna za 12 měsíců, reálně), - vývoj M2/měnové rezervy. Omezenost indexu zranitelnosti: - nemůže předpovědět krizi, jen upozorňuje na její vysoké riziko, - v případě čisté nákazy je nepoužitelný (signálem je krize v jiné zemi). 4. Předcházení měnovým krizím Opatření běžná : - oslabení závislosti na přílivu kapitálu - restriktivní politikou snížit deficit běžného účtu (snížení dopadů náhlého odlivu), - snížení úrokových sazeb nižší inflací (oslabení přílivu kapitálu, oslabení nadhodnocování reálného kurzu), - rozšíření fluktuačního pásma měnového kurzu (zvýšení spekulačního rizika), - ozdravení bankovní soustavy - obezřetné úvěrování, omezit vládní garance aj. (zvýšení spolehlivosti pro finanční investory), - zvyšování oficiálních měnových rezerv (odrazení od spekulace na devalvaci), - regulace přílivu kapitálu?, - zveřejňování informací o ekonomickém vývoji. Okolnosti, ovlivňující opatření vlád postižených zemí: - protiopatření nepřicházejí včas (jsou politicky nepopulární), - kritika na adresu MMF: nedostatečná včasnost varování. Reakce: - jeho varování nejsou brána vážně, - problém nedostatku informací, - varování se nezveřejňují (MMF by mohl vyvolat paniku). Role MMF je prevence, následná finanční pomoc, - může to však znamenat potvrzení nejhorších obav, - měly by být zdůrazňovány pozitivní stránky vývoje postižených ekonomik. Alternativní opatření (systémová):

4 - dolarizace ekonomiky: nahrazení domácí měny US dolarem (nelze spekulovat na změnu měnového kurzu), - zavedení currency board: emise domácí měny je závislá na měnových rezervách při fixním měnovém kurzu. Spekulační útok vede k poklesu rezerv a domácí peněžní zásoby, růstu úrokové sazby, což ochraňuje kurz (a navíc zlepšuje běžný účet). Dochází však k recesi, centrální banka navíc nemůže fungovat jako věřitel poslední instance, - zavedení regionálních měnových unií: - zabrání přetékání krizí obchodním kanálem, - pool měnových rezerv zvýší schopnost obrany proti spekulativním útokům, - oslabí se politické vlivy na měnovou politiku. Nová mezinárodní finanční architektura. 5. Měnová mini krize v ČR 1997 Předkrizové období Charakteristika ekonomiky: - rychlé tempo růstu HDP (4 5 %), relativně vysoká inflace (9 10 %), - vysoké úrokové sazby ( : PRIBOR %, úrokový diferenciál před krizí 8 p.b. k FIBOR), - od prosince 1990 režim fixního kurzu (původně ± 0,5 %, od ± 7,5 %). Stabilní kurz k DEM, - od října 1995 liberalizace mezinárodního pohybu kapitálu (do té doby omezená vnitřní směnitelnost Kč). Předkrizový vývoj: - silný příliv kapitálu ze zahraničí. Důsledky: - růst peněžní zásoby a poskytnutého domácího úvěru, - následně růst celkových domácích výdajů včetně růstu dovozu, - udržování vysoké inflace (okolo 10 %) a vysokých úrokových sazeb, - zhodnocování reálného měnového kurzu Kč (oslabení konkurenceschopnosti v zahraničí). - špatné úvěry podíl cca 35 % na celkových úvěrech v červenci Příčiny: - propojení bank a podniků ( bankovní socialismus ), - nedostatečné vyhodnocování úvěrovaných projektů, - korupce. - vysoký deficit BÚ PB (podle tehdejších údajů o r. 1986: 8,6 %). Export oslabován vlivem zhodnocování reálného kurzu a oslabení ekonomik západní Evropy. Import rostoucí v důsledku růstu HDP, - nevhodný mix stabilizačních politik: restriktivní měnová politika (protiinflační) nebyla doprovázena výraznější restriktivní fiskální politikou (v podobě dosažení přebytkových rozpočtů) a restriktivní důchodovou politikou (zbrzdit růst mezd, tím i celkové výdaje). Došlo k přetížení měnové politiky a k vysokým úrokovým sazbám. - varování MMF: utajená zpráva MMF o české ekonomice z obavy z vysokého deficitu běžného účtu s důsledkem, že koruna by byla stále více náchylná stát se obětí spekulativních útoků,

5 - duben 1997: první balíček stabilizačních opatření (snížení rozpočtových výdajů, zbrždění mezd, omezení importu, urychlení privatizace bank aj.). Průběh krize Bezprostředními impulsy byly podle ČNB tři okolnosti: - nepříznivé zprávy o vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí 1997 (pokles HDP, zhoršení obchodní bilance, vysoký rozpočtový deficit), - vnitropolitické problémy, - první květnové útoky na měny v oblasti jihovýchodní Asie (nejsilněji na thajskou měnu), které později od července vyústily do řady měnových krizí. První oslabení měnového kurzu , 10 dní kurzových intervencí (ztráta 20 % devizových rezerv ČNB cca 2, 3 mld. USD). Růst úrokových sazeb (týdenní PRIBOR 90 %, denní až 200 %). Od v platnosti řízený plovoucí kurz, bezprostřední znehodnocení kurzu koruny o 8,5 % (z 30,5 CZK/1 USD). V červnu přechodné zpevnění kurzu, další znehodnocování do konce srpna (34,8 CZK/1 USD). Celkem znehodnocení (k USD) o 14 %. Důsledky měnové krize - pokračovala restriktivní měnová politika ČNB (zabránit dalšímu znehodnocování kurzu koruny), již zač. června však začaly úrokové sazby klesat. Druhý tzv. balíček stabilizačních opatření (další snížení rozpočtových výdajů aj.) prohloubil recesi, - recese: pokles HDP 1997 (- 0,7 %) a 1998 (- 1,1 %), - udržení vysoké inflace (8,5 % a 10,7 %), - zlepšení deficitu BÚ PB (- 6,3 % a - 2,1 %), - dopady do bankovní soustavy (po krizi v r a v r. 1998: 9 bankám odebrána licence). Celkové hodnocení - krize nebyla silná ani dlouhá: - znehodnocení nominálního kurzu nebylo zvlášť výrazné, - česká vláda nemusela žádat o oficiální pomoc v zahraničí, - ČNB nepoužila administrativní omezení odlivu kapitálu, - přímé zahraniční investice rostly, - nezhoršil se rating ČR v zahraničí. Literatura ČERMÁK, J.: Teorie krize platební bilance a česká zkušenost. Politická ekonomie 3/2002, ss DĚDEK, O.: Příčiny a průběh měnových turbulencí v České republice v roce Politická ekonomie, 5/2000 ss , 6/2000, ss HELÍSEK, M.: Měnové krize (empirie a teorie). Praha, Professional Publishing PAZOUR, M.: Nové metodologické přístupy k tvorbě empirických modelů měnových krizí. Politická ekonomie, LII, 2004, č. 3, ss STIGLITZ, J.: Jiná cesta k trhu. Hledání alternativy k současné podobě globalizace. Praha, Prostor 2003.