ARTHROPODA. Copepoda (klanonožci) buchanky Branchiura (kapřivci) Cirripedia (svijonožci) Sacculina Pentastomida (jazyčnatky) Crustacea (korýši)

Transkript

1 ARTHROPODA Crustacea (korýši) Chelicerata Tracheata = Uniramia Copepoda (klanonožci) buchanky Branchiura (kapřivci) Cirripedia (svijonožci) Sacculina Pentastomida (jazyčnatky) Acari (roztoči) Insecta: Pthiraptera Heteroptera Aphaniptera Diptera

2 Crustacea (korýši) chitinózní povrch 2 páry tykadel: antenuly a antény 1 pár kusadel (mandibuly) a 2 páry čelistí (maxily) gonochoristé většinou vodní prostředí většina volně žijící ektoparazité ryb a mořských savců endoporaziti suchozemských obratlovců (pentastomida)

3 BUCHANKY Macrocyclops fuscus Cyclops

4 Parazitické buchanky Anténa Antenula Lernaea cyprinacea (červok kapří) Ergasilus (chlopek) zbytky končetin

5 Lernaeocera branchialis

6 Branchiura: Argulus (kapřivec) přísavka

7 Argulus

8 Foto: J. Bulantová

9 Cirripedia Rhizocephala (kořenohlavci): Sacculina carcini (sakulinizace) Foto: A. Petrusek Sacculina carcini na krabovi Eriphia verrucosa

10

11 ARTHROPODA Crustacea (korýši) Chelicerata Tracheata = Uniramia Copepoda (klanonožci) Branchiura (kapřivci) Cirripedia (svijonožci) Pentastomida (jazyčnatky) Acari Insecta: Pthiraptera Heteroptera Aphaniptera Diptera

12 Pentastomida Linguatulida Jazyčnatky

13 Jazyčnatky se u DH vyskytují především v dýchací soustavě Foto: J. Bulantová

14 Linguatula serrata (jazyčnatka tasemnicovitá) Halzoun

15 ARTHROPODA Crustacea (korýši) Chelicerata Tracheata = Uniramia Copepoda (klanonožci) Branchiura (kapřivci) Cirripedia (svijonožci) Pentastomida (jazyčnatky) Acari (roztoči) Insecta: Pthiraptera Heteroptera Aphaniptera Diptera

16 Chelicerata (klepítkatci) polyfyletická skupina ústní orgán: chelicery (ozubené, bodcovité, ) tělo: gnathosoma a idiosoma dýchání: celým povrchem těla nebo vzdušnicemi trávení: intracelulární gonochoristi vývoj: vajíčko larva nymfa dospělec ektoparazité, přenašeči, původci alergií parazitičtí, detritofágní, draví,

17 idiosoma gnathosoma scutum oči Foto: D. Modrý

18 A STIGMATA ACARIFORMES Roztoči PARASITIFORMES META PRO MESO Acaridida Actinenida Gamasida Ixodida Sarcoptidae (zákožky) Trombiculidae (sametky) Dermanyssidae (čmelíci) Ixodidae (klíšťata) Acarididae (skladokazi) Demodicidae (trudníci) Varroidae (kleštíci) Argasidae (klíšťáci)

19 Zjednodušený systematický přehled hlavních skupin roztočů Astigmata Prostigmata Sarcoptiformes (zákožkovci) Trombidiformes (sametkovci) Acariformes Sarcoptidae (zákožky) Acarididae (skladokazi) Pyroglyphidae Trombiculidae (sametky) Demodicidae (trudníci) Mesostigmata Metastigmata Gamasida (čmelíkovci) Ixodida (klíšťatovci) Parasitiformes Dermanyssidae (čmelíci) Varroidae (kleštíci) Ixodidae (klíšťata) Argasidae (klíšťáci)

20 Ixodida (= Metastigmata) Klíšťáci Argasidae (soft ticks) cca 200 druhů scutum CHYBÍ Klíšťata Ixodidae (hardticks) cca 700 druhů scutum VYVINUTO

21 Ixodidae Argasidae hard ticks přítomno vyčnívá 1 hodiny až dny tělo scutum gnathosoma nymfální stádium délka sání soft ticks chybí kryto idiosomou 3 4 minuty

22 Argas reflexus (klíšťák holubí) Argasidae

23 Argas hnízdní parazit, více jedinců pospolu Foto: D. Modrý

24 vejce Ixodidae larva nymfa dospělec

25 Ixodes ricinus klíště obecné

26 Kopulace Ixodes ricinus Foto: D. Modrý

27 Ixodes ricinus nasátá samice

28 Ixodes ricinus Foto: D. Modrý

29 palpy hypostom

30

31 Ixodes ricinus (3 hostitelský cyklus) Lymeská borelióza Borrelia burgdorferi garrini afzeli zoonózy Klíště klade až 3000 vajíček Klíšťová encefalitida Virus klíšťové encefalitidy

32 Virus klíšťové encefalitidy: % pozitivních klíšťat Borrelia: % pozitivních klíšťat Výskyt nemocí přenášených klíšťaty v ČR 2001 až 2010 lymeská borelióza klíšťová encefalitida Zdroj: SZÚ

33 Rozšíření flavivirů z okruhu klíšťové encefalitidy 3 subtypy: Evropský Sibiřský Dálně východní Dan Růžek Subtyp Evropský Klinický průběh Obvykle mírný Mortalita 1 5% Sibiřský Chronický 6 8% Dálnovýchodní Velmi závažný 20 60% V pobaltských státech byla zaznamenána současná cirkulace zástupců všech tří subtypů.

34 Mapa ohnisek klíšťové encefalitidy

35

36 Klíšťová encefalitida (Virus klíšťové encefalitidy). Rezervoárovým, a tedy přirozeným hostitelem jsou hlavně hlodavci. Doba virémie (tj. doba, kdy jsou hostitelé infekční pro klíšťata) je velmi krátká. Proto má z epidemiologického hlediska největší význam co feeding. Co feeding Scheme of TBEV exchange between Ixodes persulcatus females, which are feeding near each other (transsalival virus transmission). 1 donor of virus; 2 recepient; 3 focus of inflammation.

37 Lymeská borelióza Počet nových případů za rok USA: 300 tis.; Evropa: 90 tis.

38 Lymeská borelióza (něco informací)

39 Lymeská borelióza (LB) (lyme disease) Je onemocnění popsané v 70. letech 20. století v Old Lyme dr. Willemem Burgdoferem Původcem je bakterie Borrelie burrgdorferi (Bb). Jedná se o nepravidelně spirálovitou gramnegativní tyčku s periplazmatickými bičíky Taxonomicky patřído řádu Spirochaetales, rodu Borrelia V rámci původního druhu Borrelie burrgdorferi (sensu lato) identifikovány různé subspecie

40 Subspecie Borrelie burrgdorferi (sensu lato) V Evropě s přenosem na člověka: Borrelia burgdorferi (sensu stricto) (hlodavci) Borrelia afzelii (hlodavci) Borrelia garinii (ptáci) Borrelia bavariensis (hlodavci) V USA se vyskytuje pouze B. b. (sensu stricto), v Evropě více druhů i typů (v rámci B.b. s.s.). Evropa: B.b. s.s.: OspA C( F) (Outer Surface Proteins) Psi: vakcína proti OspA (původně v USA na lidi)

41 Epidemiologie Bb Vektorem i rezervoárem jsou klíšťata (až 20 % dospělců nakaženo) Rezervoárem jsou (v závislosti na genospecies): Hlodavci (a Hmyzožravci) Ptáci Plazi Kopytníci mají boreliocidní komplement takže na nich sající infikovaná klíšťata se vyléčí Člověk je náhodným a konečným hostitelem klíšťat, představuje slepou uličkou v šíření nákazy. Zdrojem nákazy jsou výhradně nymfy a dospělci. Kopytníci (lesní i chovaní) jsou spíše slepou uličkou.

42 Larvaklíštěte se nakazí na malém savci, přenese infekci na nymfu a imago transstadiálním přenosem Co feeding (malý epidemiologický význam) Každéze stádií se může nakazit z rezervoárového zvířete Každéstádium může nakazit svého hostitele Transovariální přenos není epidemiologicky významný, dochází k němu v méně než 3 % případů (Spirochetová infekce oogonií a oocytů zřejmě významně snižuje životaschopnost produkovaných vajíček).

43 Přenašeči Bb USA: Ixodes scapularis Ixodes pacificus Evropa: Ixodes ricinus Ixodes persulcatus Asie: Ixodes persulcatus

44 Nákaza člověka Člověk představuje slepou uličkou v šíření nákazy. Pozitivní sérologii má 5 10 % zdravých osob. Většina pozitivních nemá v anamnéze příznaky LB, protože většina nákaz probíhá asymptomaticky. Naopak ne všichni nakažení reagují tvorbou protilátek. Ze všech přisátých klíšťat je v endemických oblastech Evropy příčinou nákazy člověka boreliemi v průměru jedno klíště ze sta (1% riziko).

45 Patogeneze Patogeneze LB je stále nejasná, podobná syfilis Patogenní stádia Prvnístádium časná lokální infekce. Erythema migrans Šíření spirochet kůží od místa přisátí do periferie Druhé stádium časná diseminovaná infekce Hematogenní rozsev penetrace vrstvou cévního endotelu a kolonizace extraceluárních prostor v tkáních Šíření Bb podél periferních nervů intenzivní kořenová bolest končetiny na níž bylo klíště přisáté Třetí stádium pozdní perzistentní (chronická) infekce Je stádiem ireverzibilních změn

46 Erythema migrans

47 Klinické projevy Lymeské borreliózy

48 Mechanismus tkáňového poškození U EM a meningitidy je vznik tkáňového poškození a projevů nemoci spjat s přímým působením borelií. Bbje extraceluární patogen, ale může pronikat do buněk pojivové tkáně a a chránit se tak před IS.

49 Mechanismus tkáňového poškození U neuroboreliozy převažují autoimunní mechanismy Autoimunní reakce T lymfocytů proti CNS i periferním nervům Zkřížené reakce antiboreliových IgM protilátek s antigeny lidské nervové tkáně Imunokomplexy boreliového antigenu, protilátek a komplementu by se mohly akumulovat ve stěnách cév a vést k imunokomplexové vaskulitidě (nepotvrzeno)

50 Imunologie Účast humorální i buněčné imunita Buněčná imunita po několika dnech od přisátí dojde k aktivaci T lymfocytů. Lze je detekovat na okraje EM, v periferní krvi, v likvoru i synoviální tekutině. Stimulace imunokompetentních buněk vede k uvolnění cytokinů (interleukin 1β, interleukin 6, interferon γ). Humorální imunita za 1 3 týdny po přisátí se vytvoří nízké hladiny IgM protilátek proti bičíkovému antigenu 41kDa, později následované IgG. Polyklonální aktivace B lymfocytů se projeví zvýšením IgM a cirkulujících imunokomplexů.

51 Klinický obraz Výskyt lymeské boreliózy je v Evropě obvykle od května do listopadu dle aktivity vektorů Od přisátí uplyne cca 1,5 týdne k EM, 3 týdny k časné neuroborelióze a 8 týdnů k časným artralgiím. Projevy třetího stádia sezónní výskyt nemají.

52 Prvnístádium Erythema migrans, chřipkové příznaky, regionální lymfadenitida Druhéstádium Časná neuroborelióza, kloubní a svalové postižení lymská karditida, neproduktivní kašel, bolest v krku, chrapot Třetí stádium Acrodermatitis chronica atropica, chronická neuroborelióza, artritida Relaps Artritida a časné příznaky intermitentní průběh onemocnění

53 Přímí průkaz Bb Laboratorní diagnostika Mikroskopie v temném poli, barvení Giemsou, ELMI Kultivace na Kelleyho mediu Pokusy na zvířeti Imunologická detekce (imunofluorescence) u klíšťat či biopsií Sérologie ELISA Nepřímí imunofluorescence (IFR) Nepřímí hemaglutinace (IHA) Speciální metody Western blot PCR

54 Důležité u Lymeské boreliózy: Erythema migrans nemusí být vždy Klíštěte si nemusí pacient vždy všimnout Klíště je jediný biologický přenašeč B.b. Ostatnípřenašeči nikdy neprokázáni (???) Možný mechanický způsob přenosu u ovádů/muchniček?? Počáteční léčba ATB: Na základě A) fleku B) kliniky C) protilátek (???)

55 Naši zákazníci se mají nač těšit. Po lymeské borelióze a klíšťové encefalitidě přicházíme na trh s lymeskou encefalitidou.

56 Dermacentor reticulatus piják lužní Foto: D. Modrý

57 Rickettsia rickettsii Skvrnivka skalistých hor

58 Klíšťová paralýza (celkem na 70 druhů, výjimečně i u studenokrevných) I. holocyclus, I. rubicundus, Derm. andersoni, Hyalomma spp.

59 Dermanyssus gallinae čmelík kuří

60 Varroa destructor kleštík včelí varoáza označení parazitárního onemocnění včelího plodu i dospělých včel vyvolané roztočem rodu Varroa

61 Varroa destructor

62 Neotrombicula autumnalis sametka podzimní

63 Neotrombicula autumnalis histiosiphon

64 srpnová vyrážka erythrema autumnale trombikulóza Foto: M. Daniel

65 Dermatophagoides Demodex

66 Demodex folliculorum trudník tukový velikost 0,3 mm silně protažená zadní část těla žije ve vlasových váčcích živí se obsahem epiteliálních buněk Demodex brevis trudník mazový poloviční velikost předchozího morfologicky podobný žije v kožních tukových žlázkách živí se mazovými buňkami

67 Demodex canis Demodikóza (Trudníkovitost) červená prašivina psů

68 Sarcoptes scabiei zákožka svrabová

69 samec Sarcoptes scabiei samice

70 Sarcoptes scabiei samice kladoucí vejce

71 SVRAB SCABIES (Sarcoptes scabiei) V některých oblastech postižena většina obyvatelstva Cyklus trvá asi dní Přenos prostřednictvím oplozené samice: těsný lidský kontakt, postel popř. šaty Dermatitida: mezi prsty, zápěstí, pohlavní orgány, dvorce (ne krk a obličej) Vedlejší příznaky: svědění, sekundární bakteriální nákazy, akarofobie Problémy s diagnostikou: excize, seškrab kůže (macerované 5 min. 5% KOH, následně borová mast) Léčba: Scabicid (HCH), Jacutin, Infectoscab

72

73