Jan Hubert a kol. Certifikovaná metodika ochrany ječmene skladovaného pro sladovnické účely před riziky spojenými s kontaminací skladištními roztoči

Transkript

1 Jan Hubert a kol. Certifikovaná metodika ochrany ječmene skladovaného pro sladovnické účely před riziky spojenými s kontaminací skladištními roztoči 1

2 Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory MŠMT ČR a je výstupem řešení projektu: MŠMT - 2B Volné a vázané formy fusariových mykotoxinů v cereáliích a produktech zpracovatelských technologií, strategie kontroly a možnosti minimalizace (spoluřešitel VÚRV, v.v.i, hlavní řešitel prof. Ing. Hajšlová Jana, CSc. VŠCHT). Metodika je určena pro skladovatele obilovin a pracovníky v dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Metodice bylo uděleno osvědčení od Státní rostlinolékařské správy pod č.j. SRS /2011. O uplatnění metodiky byla dne 26. srpna 2011 uzavřena smlouva podle ustanovení 269 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku. Odborný oponent: Ing. Jan Prokop, De-Wolf GROUP s.r.o. Oponent ze státní správy: Ing. Barbora Dobiášová, ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2011 ISBN

3 Jan Hubert, Marta Nesvorná, Radek Aulický, Jan Plachý a Václav Stejskal Certifikovaná metodika ochrany ječmene skladovaného pro sladovnické účely před riziky spojenými s kontaminací skladištními roztoči Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2011 DDD servis Praha 3

4 Certifikovaná metodika ochrany ječmene skladovaného pro sladovnické účely před riziky spojenými s kontaminací skladištními roztoči. Metodika je vytvořena pro potřeby plnění zákona č. 258/2000 Sb. Metodika je zaměřena na problematiku týkající se napadení sladovnického ječmene roztoči a obsahuje výčet rizik spojených s výskytem těchto roztočů, inovované metodiky jejich detekce a predikce vývoje jejich populací v závislosti na teplotě a vlhkosti skladovaného ječmene. Metodika obsahuje souhrn nových originálních informací o rychlostech růstu populací roztočů v závislosti na teplotě a vlhkosti skladovaných obilovin. Aplikací této metodiky je možné snížit rizika infestace ječmene roztoči. Certified technological procedure of stored malting barely protection against hazards associated with he stored product mites. The certified technological procedure was developed in order to support Czech national legislation - Act No. 258/2000 Coll. The procedure is aimed at the mite infestation hazard analyses, detection methods and novel method of prediction of mite (Acari: Astigmata) population growth according to the temperature and moisture of the grain mass. The procedure included novel findings describing the rate of increase of mite population in stored barley. The application of the protocols described here is possible decrease the risks associated tot he mite infestation of stored barely. 4

5 Obsah 1. CÍL METODIKY VLASTNÍ POPIS METODIKY 2.1 Úvod skladištní roztoči Nejčastěji se vyskytující druhy roztočů ve sladovnickém ječmeni Analýza škodlivosti roztočů v sladovnickém ječmeni Asociace roztočů s houbami rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny Klíčové abiotické faktory ovlivňující roztoče ve skladovaném ječmeni Stanovení rizikových abiotických faktorů vzhledem k zamezení infestace sladovnického ječmene SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ EKONOMICKÉ ASPEKTY SEZNAM POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ LITERATURY SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE

6 1. CÍL METODIKY Napadení skladovaných obilovin členovci, tedy i roztoči, je nežádoucí a vede k jejich znehodnocení, což je promítnuto do Českých norem. Např. ČSN , požadující, aby byly obiloviny zcela bez živých škůdců. Stanovení napadení škůdci uvádí norma ČSN ISO 6639 a ČSN Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu, uvádí v příloze 2 seznam evidovaných škůdců, mezi nimiž jsou také zástupci roztočů (Acari: Astigmata). Tito roztoči napadají skladované rostlinné produkty včetně ječmene. Přestože existují legislativní podklady stanovující nulovou toleranci vůči kontaminacím roztočů, reálná situace je jiná a obiloviny v ČR jsou roztoči vysoce napadeny. Roztoči v současné době nejsou často sledovanou skupinou členovců a nízká infestace obilovin zůstává nedetekována. Avšak, nastanou-li vhodné abiotické podmínky, mohou se jejich populace exponenciálně namnožit a znehodnotí tak skladované obiloviny. Skladovatelům často chybí informace popisující rizika spojená s tímto napadením, a proto jsou odkázáni na vlastní zkušenosti. Cílem této metodiky je poskytnout objektivní informace pro pracovníky v zemědělství, potravinářství a DDD o rizicích způsobených výskytem roztočů, a to především o jejich asociacích s mykotoxiny produkovanými mikroskopickými houbami, možnostech detekce výskytu, rychlostech růstu populací roztočů v závislosti na teplotě a vlhkosti skladovaných obilovin. Aplikací této metodiky je možné snížit rizika spojená s infestací ječmene roztoči. Přínos metodiky V poslední době stoupá počet infestovaných obilovin roztoči, přesto je tento typ infestace přehlížen a zanedbáván, dokaď nedojde k masivnímu přemnožení. Ve vědecké literatuře je velké množství informací o rizicích spojených s infestací ječmene roztoči, tyto informace transferujeme skladovatelům, farmářům a deratizačním pracovníkům. Nově prokazujeme vliv roztočů na houby rodu Fusarium, který může být klíčový z hlediska produkce mykotoxinů těmito mikroskopickými houbami. Tato metodika podává zcela nový soubor informací o vlivu teploty a vlhkosti na vývoj roztočů vedoucí k jejich masivnímu namnožení a nárůstu rizik s tímto spojených. 6

7 2. VLASTNÍ POPIS METODIKY 2.1 Úvod skladištní roztoči Roztoči (Acari) jsou druhově nejpočetnější a nediversifikovanější skupina z třídy pavoukovců (Arachnida) a zahrnují přes dosud popsaných druhů, což je odhadem asi 5 % z celkového odhadovaného počtu druhů. Jejich velikost se pohybuje v rozpětí od 0,09 mm do 30 mm. Roztoči obývají všechny typy ekosystémů a najdeme mezi nimi volně žijící i parazitické formy. Nejrozšířenější jsou volně žijící druhy všech hlavních skupin, vyjma klíšťat (Ixodida). Volně žijící roztoči představují predační, saprofágní, fungivorní, fytofágní, koprofágní i nekrofágní druhy (Alberti & Coons 1999, Walter et al. 2006). Systematika řádu Acari je značně složitá a nejednotná, dnes se nejčastěji používá dělení na skupiny: (i) Parasitiformes (Anactinotrichida); podřády: Opilionacarida (Notostigmata); Holothyrida (Tetrastigmata); Ixodida (Metastigmata); Gamasida (Mesostigmata); (ii) skupina: Acariformes (Actinotrichida); podřády: Actinedida (Trombidiformes sensu latu); Oribatida (Cryptostigmata) a Acaridida (Astigmata). Skladištní roztoči náleží do podřádu Astigmata, což je velká skupina většinou málo sklerotizovaných a křehkých roztočů, jejichž velikost se pohybuje od 0,2 do 1,8 mm. Podřád Astigmata čítá kolem 5000 popsaných druhů v 800 rodech a 70 čeledích (Alberti & Coons 1999). Vzhledem k velmi malé velikosti jsou tito roztoči schopni obývat různorodé habitaty a ekologické niky. Mezi těmito habitaty jsou takové, které vytvářejí specificky jiní živočiši, a to jak bezobratlí, tak strunatci. Příkladem takových habitatů jsou hnízda, různé nory a chodby, kolonie mikroskopických hub, sklady potravin, různorodé organické zbytky, trus, zdechliny, nebo také různé mikrohabitaty reprezentované kupříkladu těly živočichů, např. na kůži ovcí žije a parazituje Psoroptes ovis (OConnor 1982). S objevením roztočů v blízkosti člověka pravděpodobně souvisí přechod člověka od společnosti lovců a sběračů ke společnosti usedlé, což odpovídá tzv. neolitické revoluci. Proces neolitizace probíhal tisíciletí a nejednalo se v žádném případě o změnu rychlou. Tento proces proběhl mezi 10. a 8. tisíciletím př. n. l. v oblastech středního východu. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí, hlavně pšenici a ječmen, a domestikovat zvířata. Tím jak lidé koncentrovali uskladněné potraviny a domácí dobytek čím dál tím ve větším množství, vytvářeli velice vhodná prostředí pro různé škůdce a z našeho hlediska hlavně roztoče dnes označované termínem synantropní roztoči (skladištní a prachoví roztoči) (Erban et al. 2008). Ani spodní hranice počátku neolitizace let však není ještě dosti dlouhá doba na to, aby se vyvinula nová skupina synantropních organismů žijících výlučně v blízkosti člověka. Znamená to, že zástupci roztočů ze skupiny Astigmata žijící v lidských obydlích mají původ 7

8 někde v přírodním prostředí, odkud se vývojově šířili k člověku. Jejich předci pravděpodobně konzumovali mikroskopické houby (tzv. fungivorie) a žili ve specifickém nebo různorodém prostředí, odkud některé druhy pronikly na uskladněné produkty a prach domácností (OConnor 1979). Skladištní roztoči osidlují spontánně obydlí člověka, kde se přiživují na potravě shromážděné člověkem nebo se živí organickými zbytky. Roztoči pronikají bez větších problémů nejen do starších domů, ale také do moderních staveb z nových konstrukčních a stavebních materiálů. Jsou rozšířeni po celém světě, a to jak ve skladech potravin, tak v domácnostech. Zástupci roztočů ze skupiny Astigmata zde napadají skladované produkty nezpracované (obilí, zeleninu, ovoce, textilní rostliny, seno atd.) i zpracované (mouku, sýry, sušené ovoce atd.). 8

9 2.2 Nejčastěji se vyskytující druhy roztočů v ječmeni skladovaném pro sladovnické účely Roztoči kontaminují celou řadu skladovaných rostlinných produktů, avšak nejvíce je prozkoumáno napadení skladovaných obilovin (viz Obrázek č. 1). V podmínkách skladů v ČR byl prováděn dlouhodobý průzkum napadení obilovin roztoči (Hubert et al. 2009). Při tomto průzkumu bylo vzorkováno 79 skladů, kde byl vzorkován skladovaný ječmen především pro sladovnické účely a pšenice. Celkově bylo ve vzorcích ječmene nalezeno 22 druhů roztočů v jedincích a ve vzorcích pšenice 18 druhů roztočů v 4500 jedincích. Bylo prokázáno, že vyšší infestace je v ječmeni než v pšenici, tj. bylo infestováno 88 % vzorků ječmene a 74 % vzorků pšenice. Což je patrné z obrázků č. 2AB. Na tomto obrázku je významné, že ve vzorcích ječmene bylo cca 10 % vzorků, kde abundance roztočů na kg ječmene byla vyšší než 1000 jedinců. Zároveň byl ve vzorcích s ječmenem vyšší počet druhů a vyšší početnost roztočů než ve vzorcích pšenice. Zajímavé je, že se v prostředí skladovaného ječmene vyskytují roztoči saprofágní spolu s roztoči dravými, kteří konzumují saprofágní druhy (Hubert & Pekár 2009). Obrázek č. 1. Kontaminace sladovnického ječmene roztočem Acarus siro. V obilné mase (A), stejně jako v propadu pod sítem (B) není kontaminace tímto roztočem (C) patrná. Spektrum druhů roztočů nalezených ve vzorcích pšenice a ječmene je uvedeno v tabulce č. 1. Ze skupiny Astigmata byly nejčastěji se vyskytující druhy roztočů Acarus siro, Lepidoglyphus destructor a Tyrophagus putrescentiae jak v ječmeni, tak i v pšenici (Obrázek č. 3). Srovnáme-li jejich relativní početnost, je zhruba stejná (viz obrázek č. 2CD). Tyto 9

10 převládající druhy jsou časté i v podmínkách řeckých skladů (Athanassiou et al. 2001, 2005), což indikuje jejich kosmopolitní výskyt. Tabulka č. 1. Přehled roztočů nalezených ve skladech v ČR ve vzorcích ječmene a pšenice Legenda: N celkový počet nalezených roztočů (celkový počet odchycených jedinců), D relativní počet nalezených roztočů, F frekvence ve vzorcích, i pořadí. Celkem bylo analyzováno 142 obilných vzorků, každý vzorek (2.5 kg) se skládal z 5 menších vzorků odebraných v různých částech obilného skladu. 10

11 Obrázek č. 2. Celková a relativní abundance roztočů nalezených ve vzorcích skladovaného ječmene a pšenice. (A) Procento nalezených vzorků ječmene, které odpovídá dané početnosti roztočů; (B) Procento nalezených vzorků pšenice, které odpovídá dané početnosti roztočů; (C) Relativní početnost roztočů ve skladovaném ječmeni; (D) Relativní početnost roztočů ve skladovaném obilí. Legenda: Aca-far Acarus farris, Aca-sir Acarus siro, Che-eru Cheyletus eruditus, Lep-des Lepidoglyphus destructor, Tar-gra Tarsonemus granarius, Tyd-int Tydeus interruptus, Tyr-put Tyrophagus putrescentiae. 11

12 Obrázek č. 3. Nejčastěji se vyskytující skladištní roztoči ve skladovaném ječmeni; A- Acarus siro samec, B- Acarus siro samice, C Lepidoglyphus destructor, D Tyrophagus putrescentiae. 12

13 Doporučení pro praxi: Ječmen je velice náchylný k infestaci roztoči a je častěji napadán než pšenice. Následující druhy astigmátních roztočů jsou v ječmeni převládající: Acarus siro, Lepidoglyphus destructor a Tyrophagus putrescentiae.. 13

14 2.3 Analýza škodlivosti roztočů v sladovnickém ječmeni Roztoči infestující skladovaný ječmen způsobují škody, které jsou dány (i) přímou, nebo selektivní konzumací ječmene nebo jeho klíčků; (ii) snížením klíčivosti ječmene; (iii) produkcí kontaminantů; (iv) transportem mikroskopických hub. Při infestaci ječmene nelze tyto škody od sebe oddělit, neboť probíhají současně. Přímá nebo selektivní konzumace skladovaných komodit vychází ze staršího konceptu škodlivosti skladištních členovců, a to převážně hmyzu, kdy při masivních infestacích např. pilousem černým (Sitophilus granarius) může dojít k významným váhovým úbytkům. To potvrzovaly i starší studie, kde např. Solomon (1946) prokázal 3% úbytek váhy obilovin vlivem konzumace roztoči. Pozdější studie poskytly další data, ze kterých je možné analyzovat možnosti váhových úbytků. Např. Žďárková & Reška (1976) pozorovali váhový úbytek podzemnice olejné (Arachnis hypogea) vlivem konzumace roztoči A. siro a T. putrescentiae. Po třech měsících populace roztočů vzrostla z 20 jedinců na u A. siro a na 1000 u T. putrescentiae. Odhad konzumace byl stanoven v rozsahu 0,5 až 12 μg na jednoho roztoče v závislosti na druhu roztoče a době experimentu. Jestliže tuto konzumaci přepočítáme na rizikovou hladinu abundance, tj jedinců, dostaneme tak odhad váhového úbytku 0,5 až 12 mg denně. Takovýto úbytek je však vzhledem ke ztrátám, které jsou způsobeny např. manipulací s ječmenem, zcela zanedbatelný. Laboratorní experimenty prokázaly, že konzumace obilí roztoči je selektivní a vlivem této konzumace dochází ke změně jakostních parametrů, např. poklesu obsahu mastných kyselin vlivem konzumace L. destructor (White et al. 1979), avšak i tento pokles je vzhledem k množství konzumované potravy nevýznamný. Dalším významným faktorem je snížení klíčivosti vlivem konzumace klíčku roztoči. White et al. (1979) pozorovali snížení klíčivosti pšenice, kdy vlivem konzumace roztoči po 26 týdnech experimentu došlo k 68% poklesu klíčivosti, zatímco v kontrole byl tento pokles 38%. Tyto výsledky potvrdila Žďárková (1996), která po 6 měsících infestace obilí roztoči A. siro a T. putrescentiae pozorovala pokles klíčivosti o 20 až 70 %. Přesto v polních pokusech, kde byla nalezena infestace sladovnického ječmene roztoči, nedocházelo ke snížení klíčivosti ječmene a tento efekt byl považován za zanedbatelný (Armitage et al. 2002). Roztoči kontaminují skladovaný ječmen svými sekrety, exkrementy, svlečkami a zbytky těl. Bylo prokázáno, že sekrety roztočů mění zápach infestované komodity. Např. Curtis et al. (1981) detekoval specifické látky produkované roztoči, jako jsou decan, undecan, tridecan a perilen. Zvýšený výskyt tridecanu byl prokázán v mase infestovaného obilí v silech (Tuma et al. 1990). Dalšími sekrety roztočů jsou feromony, které produkují opisthosomální žlázy, 14

15 z nichž bylo možné detekovat citral v roztoči infestované mase obilovin (Tuma et al. 1990). Dalším produktem roztočů je guanin, což je zplodina metabolismu roztočů, která je přítomná v exkrementech roztočů (Levinson et al. 1991). Všechny tyto látky mění vůni infestovaných obilovin, a tedy i ječmene, avšak záleží na jejich množství. Další skupinou kontaminantů jsou proteiny, které vyvolávají alergie. V případě skladištních roztočů jsou všechny tři druhy nejčastěji se vyskytujících roztočů prokázáni jako významní producenti alergenů ( Rizika spojená se vznikem vnímatelnosti na alergeny roztočů jsou nepřímo ovlivněná počtem roztočů v prostředí. Za rizikové se považují infestace vyšší než 1000 jedinců na kg obilí (Stejskal & Hubert 2008). V tomto případě se tak jedná o cca 10 % vzorků skladovaného ječmene (Obrázek č. 2A). Tyto vzorky můžeme považovat za rizikové z hlediska vzniku alergie na skladištní roztoče. Pro transport mikroskopických hub je důležitý evoluční původ roztočů, neboť se předpokládá, že předci skladištních roztočů žili v půdě a byli fungivorní. Transport mikroskopických hub probíhá jednak na povrchu těl roztočů a jednak skrz exkrementy, proto je fungivorie důležitá (Aulický et al. 2008). Bylo prokázáno, že trávicí trakt roztočů není schopen strávit všechno mycelium, spory nebo konidie a tyto spory jsou životaschopné a mohou klíčit po průchodu trávicím traktem roztoče. Skladištní roztoči a mikroskopické houby preferují stejné abiotické podmínky, tj. vlhkost a teplotu obilí, a proto jsou roztoči významní přenašeči mikroskopických hub. Navíc bylo prokázáno (Levinson et al. 1991), že čpavek, jako produkt metabolismu mikroskopických hub, je pro roztoče lákadlem a roztoči se jím mohou řídit a migrovat do míst, kde se produkuje (viz obrázek č. 4). Roztoči, kteří přimigrují, začnou mikroskopické houby spásat a při tom produkují jiný produkt dusíkatého metabolismu, a tím je guanin. Guanin funguje jako další shromažďovací lákadlo pro roztoče a imigrace vzrůstá, probíhá kopulace, roztoči produkují vajíčka a jejich populace narůstá. Jestliže potravní zdroj začne docházet vlivem vysoké populační hustoty roztočů, nebo pouze vlivem jejich přemnožení, začnou roztoči emigrovat pryč na nové potravní zdroje. Přitom však přenášejí mikroskopické houby na tato nová stanoviště. V odborné literatuře je pouze málo informací o vztahu roztočů a mykotoxiny produkujících hub. V podmínkách silně infestovaného skladovaného obilí byly nalezeny na povrchu nebo v trávicím traktu roztočů mikroskopické houby rodu Aspergillus a Penicillium, které mohou produkovat mykotoxiny (Hubert et al. 2004). V laboratorním pokusu byl sledován vliv roztoče T. putrescentiae na mykotoxin produkující mikroskopickou houbu Aspergillus flavus (Franzolin et al. 1999). Bylo prokázáno, že přítomnost a konzumace 15

16 mikroskopické houby zvýšila produkci aflatoxinu. Avšak dosud není známo, zda roztoči mohou konzumovat houby rodu Fusarium, které jsou klíčové z hlediska produkce mykotoxinů ve skladovaném ječmeni. Obrázek č. 4. Internace mezi mikroskopickou houbou a skladištním roztočem ve skladovaném ječmeni. Doporučení pro praxi: Infestace skladovaného ječmene roztoči znamená škody, které jsou dány: přímou, nebo selektivní konzumací ječmene nebo jeho klíčků; snížením klíčivosti ječmene; produkcí kontaminantů; transportem mikroskopických hub. Při infestaci ječmene nelze tyto škody od sebe oddělit, neboť probíhají současně. 16

17 2.4 Asociace roztočů s houbami rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny Houby rodu Fusarium spp. infikují rostliny většinou na poli před sklizní, a proto se pro ně používá termín polní houby (Miller 1995). Přestože se jedná o polní houby, mohou houby rodu Fusarium i po sklizni v podmínkách skladovaných obilovin pokračovat v růstu a v produkci mykotoxinů, zvlášť je-li ječmen nevhodně skladovaný (Hope et al. 2005; Osborne and Stein 2007). Např. při průzkumu mikroskopických hub na farmách v Litvě byly houby rodu Fusarium nalezeny v skladovaných obilovinách společně s mikroskopickými houbami rodu Penicillium a Aspergillus (Baliukoniene et al. 2003). V našich experimentech (Nesvorná et al. 2012) byla testována vhodnost 10 druhů hub rodu Fusarium, z nichž dva druhy byly zastoupeny ve 2 odlišných kmenech, jako potravy pro skladištní roztoče A: siro, L. destructor a T. putrescentiae. Vybrané druhy zahrnovaly houby asociované s fuzariovým vadnutím klasů: F. graminearum, F. avenaceum a F. culmorum. Dále jsme se zaměřili na méně časté druhy: F. poae, F. sporotrichioides, F. tricinctum, F. subglutinans, F. solani, F. oxysporum a F. verticillioides, které jsou také významné z hlediska produkce mykotoxinů (Bottalico and Perrone 2002). V našich pokusech (Nesvorná et al. 2012) byla vhodnost mikroskopických hub porovnána pomocí sledování populačního nárůstu roztočů. Bylo prokázáno, že rychlost růstu populace roztočů A. siro a L. destructor na těchto mikroskopických houbách je negativní, tj. nejsou vhodnou potravou (Obrázek č. 5). Zatímco u druhu T. putrescentiae byla rychlost růstu populace na těchto mikroskopických houbách stejná s růstem na kontrolní dietě. Jestliže byla porovnána vhodnost jednotlivých druhů a kmenů rodu Fusarium pro roztoče T. putrescentiae (Obrázek č. 6), lze tyto druhy hub srovnat následovně: (a) vysoce vhodné (F. verticillioides a F. oxysporum), (b) vhodné (F. culmorum, F. solani, F. avenaceum), (c) málo vhodné (F. subglutinans, F. sporotrichioides, F. poae a F. graminearum) (Nesvorná et al. 2011b). V laboratorním pokusu vedla pastva roztočů T. putrescentiae k destrukci mycelia hub rodu Fusarium (Obrázek č. 7). V některých případech destrukce hub nastala i po pastvě roztočů A. siro a L. destructor. Vysvětlením této situace je, že roztoči mohou přenášet bakterie, které by za tuto destrukci mycelia byly odpovědné (Smrž 2003, Smrž & Čatská 2010). Tyto pokusy ukazují, že po naskladnění ječmene může roztoč T. putrescentiae ovlivňovat růst a distribuci hub rodu Fusarium, a tak i nepřímo produkci mykotoxinů těmito mikroskopickými houbami. 17

18 0.60 b c a c c c A 0.00 Vnitřní rychlost růstu populace b bc a bc c bc B Acarus siro Lepidoglyphus destructor Tyrophagus putrescentiae Mikroskopické houby Kontrolní potrava Obrázek č. 5. Porovnání rychlosti růstu populací roztočů na houbách rodu Fusarium a na kontrolní potravě. Sloupce ukazují průměrnou rychlost růstu, úsečky 95% konfidenční interval pro průměr: (A) výsledky testu, kde houby byly narostlé na ovesném agaru; (B) výsledky testu, kde houby byly narostlé v obilí. Sloupce označené odlišným písmenem jsou od sebe signifikantně odlišné na hladině α = 0.05 (Tukey HSD). 18

19 F. avenaceum No. 13 def F. avenaceum No. 12 F. culmorum No. 7 F. culmorum No. 6 F. graminearum No. 4 F. graminearum No. 3 F. oxysporum No. 9 F. poae No. 2 F. poae No. 1 F. solani No. 5 F. sporotrichioides No. 11 F. subglutinans No. 14 F. tricinctum No. 10 F. verticillioides No. 8 ab ef def abc a fg abcd cdef ef abcde bcde cdef g A 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 F. culmorum No. 7 F. avenaceum No. 13 F. poae No. 1 F. verticillioides No. 8 a ab b c B 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Vnitřní rychlost růstu populace Obrázek č. 6. Porovnání rychlosti růstu populace roztoče Tyrophagus putrescentiae na houbách rodu Fusarium. Sloupce ukazují průměrnou rychlost růstu, úsečky 95% konfidenční interval pro průměr: (A) výsledky testu, kde houby byly narostlé na ovesném agaru; (B) výsledky testu, kde houby byly narostlé v obilí. Sloupce označené odlišným písmenem jsou od sebe signifikantně odlišné na hladině α = 0.05 (Tukey HSD). 19

20 Obrázek č. 7. Efekt pastvy roztočů na mikroskopické houby rodu Fusarium; vypasené části mycelia jsou indikovány šipkami (průhlednými); (A) F. poae na začátku experimentu bez roztočů, (B) ta samá miska po 21 dnech pastvy Acarus siro; (C) F. graminearum - intenzivní destrukce mycelia po 21 dnech pastvy Tyrophagus putrescentiae; (D) F. graminearum - slabá destrukce mycelia po 21 dnech pastvy roztoče Tyrophagus putrescentiae; (E) F. culmorum - velmi slabá destrukce mycelia po 21 dnech pastvy roztoče T. putrescentia; (F) detail předchozího, černé šipky ukazují na jedince, kteří konzumují houbu. 20

21 Doporučení pro praxi: Infestace ječmene roztoči znamená: některé druhy mohou přenášet houby rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny; vzhledem k stejným nárokům na vývoj mohou vzniknout ohniska výskytu roztočů a hub rodu Fusarium; roztoči mohou proniknout do skladovaných surovin a tam tyto houby zavléct. 21

22 2.5 Klíčové abiotické faktory ovlivňující roztoče ve skladovaném ječmeni Hlavní abiotické faktory, které ovlivňují roztoče, jsou teplota a vlhkost. Roztoči jsou náchylní na vysýchání, a proto si během evoluce vytvořili dvě stadia, která jim umožňují překonat negativní pokles vlhkosti nebo teploty: (a) vajíčko; (b) hyppopus. Hyppopus je většinou nepohyblivé larvální stadium, které nepřijímá potravu a je více odolné než dospělci nebo ostatní larvální stadia. Hypoppi se často připevňují na hmyz a mohou jej využívat k přepravě na jiná stanoviště. Vysýchání roztočů je spojeno nejen s vlhkostí, ale také s teplotou (Cunnington 1976, Eaton & Kells 2009). Pro chovy roztočů jsou optimální vlhkostní podmínky dané relativní vlhkostí (RH) v rozsahu od 75 do 85 %, vyšší vlhkost by byla optimální, avšak při těchto hodnotách jsou chovy roztočů napadeny mikroskopickými houbami. Naproti tomu limitní vlhkost, kdy se roztoči nemohou rozmnožovat, je pro druhy A. siro a T. putrescentiae 60 % RH, zatímco při 62,5 % RH již přežijí (Solomon 1962, Cunnington 1976). Vliv teploty na poikilotermní (studenokrevné) živočichy bývá popisován pomocí tří teplotních zón (Fields 1992); (i) optimální teplota, kdy jsou metabolické procesy nejvyšší; (ii) suboptimální teplota, kdy ještě probíhají metabolické procesy, avšak jsou již málo intenzivní; (iii) letální zóna, kdy již metabolické procesy probíhat nemohou, a organismus umírá. Tyto letální zóny jsou také dvě a leží nad a pod zónou suboptimálních teplot. Pro roztoče je optimální zóna v rozsahu 20 až 33 C, suboptimální zóna od 10 do 20 C a od 33 do 35 C (Aspaly et al. 2007). Letální teploty jsou nad a pod touto zónou, avšak jejich stanovení závisí na vlhkosti prostředí a době působení teploty na roztoče (Eaton & Kells 2009). Vliv teploty na rychlost růstu populace roztočů nám ukazuje tabulka č. 2. V této tabulce jsou stanoveny spodní a horní prahy vývoje, tj. okraje obou suboptimálních zón, zároveň je v této tabulce stanovena i optimální teplota pro vývoj roztočů, tj. střední hodnota optimální zóny. Rychlost růstu populace roztočů však není v přírodních podmínkách ovlivňována pouze jedním faktorem, ale i faktory dalšími. Tabulka č. 3 ilustruje růst 3 různých populací roztočů, kde vlivem rozdílné velikosti dochází k rozdílné rychlosti růstu populace. Toto ilustruje problematiku konstrukce teplotních modelů, které vypovídají o vlivu teploty, avšak zanedbává se vliv dalších faktorů. Regulace teploty a vlhkosti patří k metodám fyzikální ochrany skladovaného obilí. Nejčastěji se zavádí aktivní větrání obilí, kdy je snahou zchladit a vysušit vrchní vrstvu obilí tak, aby nebyla příznivá pro vývoj roztočů. 22

23 Tabulka č. 2. Stanovení vlivu teploty na vývoj a populační růst roztočů Acarus siro a Tyrophagus putrescentiae Tabulka č. 3. Rychlost růstu populace (r) roztoče Acarus siro v laboratorních podmínkách ve sladovnickém ječmeni. Na začátku experimentu bylo do 25 g ječmene umístěno 50, 100 a 500 jedinců. Legenda: SE standardní chyba průměru. Vnitřní rychlost růstu je tzv. biotický potenciál, tj. množství potomků vyprodukovaných rodičovskou jednotkou. Doporučení pro praxi: Pro vývoj roztočů je optimální teplota v rozsahu 20 až 33 C a relativní vlhkost v rozsahu 75 až 85 %. Snížení relativní vlhkosti pod 60 % likviduje roztoče. V teplotách od 5 do 20 C, které jsou ve skladovaném obilí nejčastější, jsou roztoči stále metabolicky aktivní. 23

24 2.6 Stanovení rizikových abiotických faktorů vzhledem k zamezení infestace sladovnického ječmene Z předchozích výsledků (viz minulá kapitola) vyplývá, že existují 2 prahové veličiny, a to teplota 10 ºC a 60% RH, které jsou limitní pro vývoj roztočů v normálních podmínkách. Pod tyto hodnoty se populace roztočů nerozmnožuje. Teplotu a vlhkost v obilí můžeme monitorovat pomocí čidel (dataloggerů) (Stejskal et al. 2008). V našich experimentech byla používána čidla od firmy Omni-Instruments, Dundee, Skotsko ( jedná se o teplotní a vlhkostní čidla. Pro měření teploty je vhodné teplotní čidlo TK-4014 ( které má rozsah od -40 ºC do 85 ºC. Čidlo umožňuje nahrávat údaje až v řádech měsíců, pokud vydrží akumulátorová baterie. Proto doporučujeme u starších dataloggerů ověřit funkčnost baterie. Pro programování čidla doporučujeme nastavit měření teploty po 3 hodinách. Dle údajů výrobce, čidlo umožňuje nahrání záznamů. Vlhkostní čidlo TK 0302 umožňovalo měřit vlhkost v rozsahu 0 až 95 % vzdušné vlhkosti. Toto vlhkostní čidlo však bylo staženo z nabídky. Nově firma dodává čidlo Tinytag Plus 2 Logger (kat. číslo TGP 4505) ( které umožňuje zároveň měřit teplotu a vlhkost v rozsahu od -25 do +85 C a od 0 do 100 % relativní vlhkosti. Čidlo lze umístit dle doporučení firmy do kompostů, protože je vodě odolné. Proto není problém s umístěním čidla do masy obilí, kde nehrozí jeho poškození, jestliže nedojde k manipulaci s obilím a mechanickému poškození během této manipulace. V tomto případě čidlo umožňuje záznamů. I toto nové čidlo bylo odzkoušeno v laboratoři VURV, v.v.i. pro měření vlhkosti ječmene a osvědčilo se. Nevýhodou je, že je cenově náročnější než předchozí čidla. Firma Omni-Instruments zároveň dodává i software Tinytag Explorel (kat. číslo SWCD 0400, ( Na webových stránkách firmy ( lze software stáhnout, avšak není šířen bezplatně a doporučujeme jej zakoupit společně s čidly, protože jinak není možné data přenést do počítače. Pomocí programu je možné čidla programovat, přenášet naměřená data a kreslit grafy. Doporučujeme získaná data převádět do programu MS Excel, což lze pomocí importu dat nebo přenesením přes schránku. Stahování dat a programování čidel popisuje manuál, který je volně dostupný ( 24

25 Čidla je nutné umístit na povrch skladovaného ječmene a do masy ječmene cca 1 m hluboko. Teplota a vlhkost jsou v těchto místech odlišné. Pro ilustraci jsme vybrali dva sklady, které byly naší laboratoří monitorovány a kde došlo k rozdílnému průběhu teplot. V průběhu skladování dochází v mase skladovaného ječmene k poklesu teploty vlivem snižující se venkovní teploty. Tuto situaci ilustruje obrázek č. 8A, kde je vynesen průběh teploty v mase skladovaného ječmene v průběhu září až květen. Teplota byla měřena při povrchu ječmene v hloubce 10 cm, kde se vyskytuje nejvíce roztočů. Od poloviny listopadu poklesla teplota pod 10 ºC a tento stav vytrval až do dubna (Nesvorná et al. 2011a). Na obrázku č. 8B je znázorněna rychlost růstu populace roztoče v ječmeni v závislosti na teplotě uvedené na obrázku č. 8A. Jak již bylo demonstrováno, roztoči se nemohou vyvíjet ve většině případů pod 10 ºC, proto v polovině listopadu klesá rychlost růstu na 0, tato situace se nemění až do dubna, kdy se oteplí natolik, že se populace roztočů může opět zvyšovat. Toto je také demonstrováno na obrázku č. 8C, kde k 1. září máme hypotetickou populaci 1000 jedinců na kg ječmene, do listopadu by nám tato populace při optimální vlhkosti narostla na cca 5000 jedinců na kg ječmene, poté by růst populace stagnoval až do dubna, kdy by opět došlo k nárůstu (Nesvorná et al. 2011a). Tento obrázek však nezachycuje pouze rychlost růstu roztoče, ale je i nepřímým odhadem rychlosti metabolických procesů. Tyto procesy zahrnují příjem potravy a pohyb, což znamená, že jestliže jsou tyto procesy utlumeny, klesá vliv škodlivosti populace roztočů. Vyprodukované škodlivé látky v ječmeni zůstávají, avšak nejsou produkovány nové kontaminanty. Také přenos mikroskopických hub po tuto dobu klesá. Proložíme-li získaná teplotní a vlhkostní data, můžeme určit, zda ječmen mohl být napaden roztoči to ukazují dvě rozdílné situace na obrázcích č. 9 a 10. Z obrázků je zřejmé, že v období po naskladnění až do listopadu jsou v skladovaném ječmeni vhodné teplotní podmínky pro vývoj roztočů. Avšak vlhkost byla krátce po naskladnění snížena pod 60 % RH a není tak již možný vývoj roztočů. 25

26 25 A 20 Teplota oc Obrázek č. 8. Vliv teploty na růst roztoče Acarus siro v ječmeni, dle laboratorních pozorovaní. A průběh teploty ječmene v 10 cm pod povrchem skladované masy během skladování. B rychlost růstu populace roztoče Acarus siro vzhledem k teplotě na předchozím obrázku. C ukázka růstu populace roztoče Acarus siro s 1000 jedinců na 1 kg ječmene během skladování B Vnitřní rychlost růstu C V. 29. IV. 30. III. 14. IV. 28. II. 15. III. 29. I. 13. II. 14. I. 15. XI. 30. XI. 15. XII. 30. XII. 16. X. 31. X IX 16. IX. 1. X. N (jedinci)

27 Obrázek č. 9. Průběh teploty (A) a vlhkosti (B) v mase skladovaného ječmene ve skladu č. 1, který byl měřen 10 cm pod povrchem, ve vztahu k limitům vývoje roztočů. Legenda: Oranžové body indikují teplotu nebo vlhkost, kdy se roztoči mohou vyvíjet; zelené body indikují teplotu nebo vlhkost, kdy se roztoči nemohou vyvíjet; červená úsečka indikuje limit vývoje. 27

28 Obrázek č. 10. Průběh teploty (A) a vlhkosti (B) v mase skladovaného ječmene ve skladu č. 2, který byl měřen 10 cm pod povrchem, ve vztahu k limitům vývoje roztočů. Legenda: Oranžové body indikují teplotu nebo vlhkost, kdy se roztoči mohou vyvíjet; zelené body indikují teplotu nebo vlhkost, kdy se roztoči nemohou vyvíjet; červená úsečka indikuje limit vývoje. 28

29 Doporučení pro praxi: Teplotu a vlhkost skladovaného ječmene můžeme monitorovat pomocí čidel (dataloggerů). Na základě našich zkušeností lze doporučit firmu Omni-Instruments, Dundee, Skotsko, která poskytuje jak čidla, tak i příslušný software. Na základě průběhu teploty a vlhkosti můžeme stanovit, zda dochází ke vzniku příznivých podmínek pro vývoj roztočů a zároveň i možnosti biokontaminací spojených s roztoči (tj. přenos toxikogenních plísní, produkce alergenů atd.). 29

30 3. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ V České republice existuje jen velmi málo souhrnných informací o rizicích spojených s infestací skladovaného ječmene roztoči. V době, kdy se zvyšují nároky na kvalitu a bezpečnost potravin, je důležité zabránit škodlivému působení roztočů. Zároveň je také důležité získávat informace, jak nám tito roztoči škodí a jak je těmto škodám možné předcházet. V této metodice jsme shrnuli hlavní příčiny, proč roztoči v skladovaném ječmeni škodí a také jsme demonstrovali, že při vhodných teplotách a vlhkostech lze zabránit nárůstu populací roztočů, a tak i škodám, které způsobují. Obdobné postupy začínají být aplikovány ve Velké Británii, avšak v podmínkách ČR nikdy dosud použity nebyly. 30

31 4. EKONOMICKÉ ASPEKTY Zavedení monitorování teploty v uskladněném obilí se pohybuje v rozmezí až Kč v závislosti na velikosti objektu a na počtu monitorovacích míst na jeden objekt za iniciální rok. Tyto náklady spočívají v nákupu softwaru a dataloggerů, dále je nutné počítat náklady na pracovníka, které jsou však dány frekvencí stahování dat z dataloggerů. V následných letech se pouze doplňují poškozené nebo ztracené dataloggery (TinyTalk) a dále se zajišťuje stažení dat. Zavedení postupu pravidelné aplikace této metody v objektu přinese možnost odhadu, kdy dojde k napadení skladovaného ječmene a vzniku popsaných rizik, dříve než populace přeroste do kalamitních rozměrů, dojde k infestaci produktů a nákladům za ošetření kalamitní populace škůdce či reklamacím produktů. Ošetření kalamitní populace škůdce v celém skladu či potravinářském provozu je mnohonásobně dražší než pravidelné likvidace drobných ohnisek výskytu. 31

32 5. SEZNAM POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ LITERATURY Alberti, G., Coons LB., Acari: Mites. In Chelicerate Arthropoda. Emecki, M., Toros, S., An investigation on the development of Willey -Liss, Inc. New York. 1999, pp Acarus siro L. (Acarina, Acaridae) under different Armitage, DM., Cook, DA., Baxter, DE., Farm-scale experiments to compare infestation and quality changes in malting barley stored at three moisture contents.journal of the institute of brewing 2002, 108(2), Aspaly, G., Stejskal, V., Pekár, S., Hubert, J., Temperaturedependent population growth of three species of stored product mites (Acari: Acaridida). Experimental and Applied Acarology, 2007, 42(1), Athanassiou, CG., Palyvos, NE., Eliopoulos, PA., Papadoulis, GT., Distribution and migration of insects and mites in flat storage containing wheat. Phytoparasitica, 2001, 29(5), Athanassiou, CG., Kavallieratos, NG., Palyvos, NE., Sciarretta, A., Trematerra, P., Spatiotemporal distribution of insects and mites in horizontally stored wheat. Journal of Economical Entomology, 2005, 98(3), Aulický, R., Stejskal V., Hubert J., Hajšlová J., Význam roztočů pro přenos plísní na ječmen. VIII. Konference DDD, Přívorové dny, Poděbrady , Sborník referátů DDD, Praha. Baliukoniene, V., Bakutis, B., Stankevicius, H., Mycological and temperatures, and relative humidities (in Turkish). Turk Entomol Derg : Erban, T., Erbanová, M., Hubert, J., Skladištní roztoči pod drobnohledem, Zemědělec 2008, 49, Fields, PG., The control of stored-product insects and mites with extreme temperatures. Journal of Stored Product Research 1992, 28(2), Franzolin, MR., Gambale, W., Cuero, RG., Correa, B., Interaction between toxigenic Apergillus flavus Link -and mites (Tyrophagus putrescentiae Schrank) on maize grains: effects on fungal growth and aflatoxin production. Journal of Stored Products Research, 1999, 35: Hope, R., Aldred, D., Magan, N., Comparison of environmental profiles for growth and deoxynivalenol production by Fusarium culmorum and F. graminearum on wheat grain. Letters of Applied Microbiology 2005, 40, Hubert, J., Pekár, S., Combination of the antifeedant bean flour and the predator Cheyletus malaccenis suppresses storage mites under laboratory conditions. Biocontrol 2009, 54, 3-8. Hubert J., Stejskal V., Munzbergová Z., Kubátová A., Vánová M., Zd'árková E., Mites and fungi in heavily infested stores in the mycotoxicological evaluation of grain. Annals of Czech Republic. Journal of Economical Entomology, 2004, Agricultural Environment and Medicine 2003, 10, Barker P., The effect of high humidity and different temperatures on the biology of Tyrophagus putrescentiae (Schrank) (Acarina: Tyrogliphidae). Canadian Journal of Zoology 1967, 45, Bottalico, A., Perrone, G., Toxigenic Fusarium species and 97(6), Hubert, J., Kucerova, Z., Aulicky, R., Nesvorná, M., Stejskal, V., Differential levels of mite infestation of wheat and barley in Czech grain stores. Insect Science, 2009, 16, Levinson, H.Z., Levinson, A.R., Mueller, K., Functional adaptation of two nitrogenous waste products in evoking attraction and aggregation of flour mites (Acarus siro L.). Anzeiger fuer mycotoxins associated with head blight in small-grain Schaedlingskunde, Pflanzenschutz, Umweltschutz 1991, cereals in Europe. European Journal of Plant Pathology 64(3), , Boczek, J., Robbert, D., Effects of alternating temperature on Acarus siro L. (Acari: Acarida). Experimental and Applied Acarology 1985, 1, Cunnington, AM., Factors affecting oviposition and fecundity in the grain mite Acarus siro L. (Acarina: Acaridae), especially temperature and relative humidity. Experimental and Applied Acarology 1985, 1, Cunnington, AM., The effect of physical conditions on the Miller, D., Fungi and mycotoxins in grain: Implications for stored product research. Journal of Stored Product Research 1995, 31, Nesvorná, M., Aulický, R., Stejskal, V., Plachý, J., Hubert, J., Modelování vlivu teploty a vlhkosti na růst populace roztočů v skladovaném ječmeni. Rostlinolékař 2011a, 22(6) Nesvorná, M., Gabrielová, L., Hubert, J., Potravní interakce skladištních roztočů a mikroskopických hub v skladovaných obilovinách. Rostlinolékař 2011b, 22(6) development and increase of some important storage Nesvorná, M., Gabrielová, L., Hubert, J., Suitability of a range of mites. Annales of Applied Biology. 1976, 82, Eaton, M., Kells, SA., Use of vapor pressure deficit to predict humidity and temperature effects on the mortality of mold Fusarium species to sustain populations of three stored product mite species (Acari: Astigmata). Journal of Stored Product Research 2012, 48, mites, Tyrophagus putrescentiae. Experimental and OConnor, B M., Evolutionary origins of astigmatid mites inhabiting Applied Acarology, 200,9 47(3), stored products. Recent Advances in Acarology I. 1979,

33 OConnor, BM., Evolutionary Ecology of Astigmatid Mites. Annual Review of Entomology 1982, 27, Osborne, LE., Stein, JM., Epidemiology of Fusarium head blight on small-grain cereals. International Journal of Food Microbiology 2007, 119, Sanchez-Ramos, I., Castanera, P., Effect of temperature on reproductive parameters and longevity of Tyrophagus putrescentiae (Acari: Acaridae). Experimental and Applied Acarology 2005, 36, Solomon, ME., Establishment, growth and decline of populations of the grain mite Acarus siro L. on a handful of wheat. In: Evans, GO., (ed) Proceedings of the 2 nd International Congress of Acarology, July 1967, Sutton Bonington. Akademiai Kiado, Budapest, 1969 Hunagary, Solomon, ME., Tyroglyphid mites in stored products. Nature and amount of damage to wheat. Annals of Applied Biology 1946, 33(3), Solomon, ME., Ecology of the flour mite, Acarus siro L. (= Tyroglyphus farinae DeG.). Annals of Applied Biology, (1), Stejskal, V., Hubert, J., Risk of occupational allergy to stored grain arthropods and false pest-risk perception in Czech grain stores. Annales of Agricultural and Environmental Medicine, (1), Stejskal, V., Aulický, R., Účinnost lapače Multi-Insect-Trap pro monitoring ve skladech obilovin. Úroda 2008, 12, Tuma, D., Sinha, RN., Muir, WE., Abramson D. Odour volatiles associated with mite-infested bin-stored wheat. Journal of Chemical Ecology, (3): Walter, DE., Krantz, G., Lindquist, E., Acari. Internet: Ref Type: Electronic Citation White, NDG., Henderson, LP., Sinha, RN., Effects of infestations by three stored-product mites on fat acidity, seed germination, and microflora of stored wheat. Journal of Economic Entomology 1979, 72(5), Zdarkova, E., The effect of mites on germination of seed. Ochrana Rostlin 1996, 32(3), Zdarkova, E., Reska, M., Weight losses of groundnuts (Arachis hypogaea L.) from infestation by the mites Acarus siro L. and Tyrophagus putrescentiae (Schrank). Journal of Stored Products Research (2),

34 6. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE Aulický, R., Stejskal, V., Hubert, J., Hajšlová, J. Význam roztočů pro přenos plísní na ječmen. VIII. Konference DDD, Přívorové dny, Poděbrady , Sborník referátů DDD, Praha Erban, T., Erbanová, M., Hubert, J., Skladištní roztoči pod drobnohledem, Zemědělec 2008, 49, Hubert, J., Pekár, S., Combination of the antifeedant bean flour and the predator Cheyletus malaccenis suppresses storage mites under laboratory conditions. Biocontrol 2009, 54, 3-8. Hubert, J., Kucerova, Z., Aulicky, R., Nesvorna, M., Stejskal, V., Differential levels of mite infestation of wheat and barley in Czech grain stores. Insect Science, 2009, Nesvorná, M., Aulický, R., Stejskal, V., Plachý, J., Hubert, J., Modelování vlivu teploty a vlhkosti na růst populace roztočů v skladovaném ječmeni. Rostlinolékař 2011a, 22(6) Nesvorná, M., Gabrielová, L., Hubert, J., Potravní interakce skladištních roztočů a mikroskopických hub v skladovaných obilovinách. Rostlinolékař 2011b, 22(6) Nesvorná, M., Gabrielová, L., Hubert, J., Suitability of a range of Fusarium species to sustain populations of three stored product mite species (Acari: Astigmata). Journal of Stored Product Research 2012, 48, Stejskal, V., Aulický, R., Účinnost lapače Multi-Insect-Trap pro monitoring ve skladech obilovin. Úroda 2008, 12, PODĚKOVÁNÍ Autoři této metodiky děkují Ing. Petru Kroutilovi, Ph.D. za cenné připomínky k této metodice. 34

35 Autoři: Jan Hubert, Marta Nesvorná, Radek Aulický, Jan Plachý a Václav Stejskal Název: Certifikovaná metodika ochrany ječmene skladovaného pro sladovnické účely před riziky spojenými s kontaminací skladištními roztoči Vydal: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507, Praha 6 - Ruzyně, Metodika je veřejně přístupná na adrese Náklad: 300 výtisků Vydáno bez jazykové úpravy. Kontakt na autora: hubert@vurv.cz Autoři fotografií: Marta Nesvorná, Jana Krejčová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2011 ISBN