Výskuaná správa a etapě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výskuaná správa a etapě 8. 05 12 02 09"

Transkript

1 VtaOMft tftstv MURlflEÍ Pobočka Prah» Výakuaný aáaars 24 Výskuaná správa a etapě Nasev etapy I "Návrh automatiky vybraného technologického celku elektrárny typu WBB" Začátek prací» duben 972 Datum oponentury: Etapa je ěáatí dílčího likolut Syatéay regulace a automatizace jaderných elektráren Síslo úkolu va státním planut Odpovědný pracovník Bt Spolupracovnícis Zprávu sestavili Vedoucí oddělaníf Vedoucí odboruf fieditel poboskys F-O9~25~O6/2 Zng. M. Boraky Zng» J. Kůrka Zng» U. Pechač Ing. B. Kuklík Ing. P. Ochotný Zng. M. Boraky awt Ing. M. Pachaě Ing. P. St irský, CSc SÍMI Zng. V. Vítek, CSc ЛДДО^р Ing. M. Matoušek Zpráva ná 74 strany &ala výtlaku»

2 Mt regret that lone of the pages in the microfiche copy of chi» report nay not be up to the proper legibility standard*, even though the best possible copy was used for preparing the naster fiche.

3 HOTCB Р /2 Ing. Milan Borský odbor Návrh automatiky vybraného technologického celku elektrárny typu WER M Ve zprávě jsou shrnuty úvahy obecného charakteru o automatizaci jaderných elektráren a demonstrována aplikace souboru programů pro strojovou syntézu automatů, a to na přiklade návrhu automatu pro ovládáni funkčního celku vývěv. Rovněž jsou popsány dva nové programy zařazené do souboru, a to program pro minimalizaci logických výrazu MTVO a program pro dekompozici logické funíce. Samostatnou kapitolou je úvodní studie к metodice vyšetřováni spolehlivosti funkce automatik. SUMMRY. ^4)9-25-8/2 Ing. Milan Borský depfcv Design of automat o the chosen technological unit of type WER nuclear power plant In the report some general ideas concerning automation of nuclear power plants are suiamarized and the application of a set of programs performing automatized synthesis of sequential machines is illustrated by a design of the airpump circuitry automat. Two new programs recently involved in the set are described. The first one MTVO is program to perform the minimization of logical expressions and the second one is to perform the decomposition of logical function. The first study of the reliability calculation of automat forms the particular part of the report. ДННТАЩЯ ^ /2 Инж. Милан Борскы отдел Разработка автоматики избранного технологического узла электростанции типа ВБЭР В отчете резюмируются соображения общего характера об автоматизации ядерннх электростанций. На примере разработки автомата для управления узла вакуумного насоса демонстрируется применение.системы программ созданных для синтеза автоматов при помощи ЦВМ. Описаны две новые программы включенные в систему программ а именно программа минималиаации логических выражений MTV и программа для декомпозиции логической функции. Самостоятея! ной главой отчета являются вводные соображения по методике проверки надежности автоматов.

4 . Obsah Tfvod 3 3. Rosbor elektrárny typu W E R s hlediska automatizace 5 3. Metodika roz&cleni elektrárny na funkční skupiny Koncepce automatizace elektrárny WER 8 3t3 Návrh autoaatu a zvýšeni jejich spolehlivosti 9 4. Návrh automatu ovládáni funkčního celku 2 (IV. úroveň)- vyvěvy 4. Funkce, činnost a požadavky na automatizaci lgoritmus činnosti funkčního celku - - Vyvěvy Vlastni návrh automatu 4 4.3* První varianta řešeni automatu Druhá varianta řešeni automatu Zhodnoceni variant řešeni automatu - vyvěvy Návrh algoritmu ovládáni funkční skupiny 28 kondenzace (IH. úroveň) 4.6 Dodatek Programy Program pro minimalizaci logických výrazů s využitím neurčených mist - NIVO 55 5И. lgoritmus Zadáváni úlohy a výstup výsledku 4 5**3 Možnosti a omezeni programu 4 5*2 Program pro dekompozici logické funkce s ohledem na jej i realizovatelnost pomoci prvku pro součet, součin a negaci s omeze* ným.počtem vstupu - NND 4 5*2. Popis programu 42 5*2.2 Omezeni programu Popis činnosti programu 45

5 Spolelalivost automatik Spolehlivostni výpočet objektu 47 6*2 Zvyšováni spolehlivosti Systém dva se tři Systém tři te čtyř Systém dva se dvou Stručné oceněni jednotlivých způsobů zálolováni Závěr Seznam literatury 75

6 Výsledky obsažené v této zprávě savá suji na předchozí etapy úkolu, ve kterých jsme se zabývali zpracováním systematických metod syntézy automatů do prakticky použitelné formy. Snažili jsme se na základě těchto metod vytvořit pokud možno ucelený soubor programů pro číslicový počítač, který by umožnil ziskat logicky rovnice pro jednotlivé vnitřni proměnné a výstupy automatu na základě výrojové tabulky tolsoto automatu. V předcházející zprávě byly popsány programy umožňující kóao/ání vnitřních stavů automatu a to jak pomoci tzv." sousedních kódu, tak pomoci přímých přechodů mezi stavy. Dále byly popsány programy pro minimalizaci logických funkcí a to metodou konsensus a ustodou Quine-McCluskey. Byl rovněž vypracován program pro rsdukci počtu stavu ve vývojové tabulce. Dosavadní zpsúeob návrhu automatů pro elektrárny, včetně jaderných, spočívá převážně na lafcuioi projektanta, který automat. projektuje Systematické metody syntézy automatů, které jsou poměrně pracné, našly zejména uplatnění při návrhu některých obvodů samočinných počítačů (synchronní.automaty), ale pro průmyslové automaty se dosud málo využívají. Vzhledem к narůstající složitosti průmyslových automatů a ke zvýšeným nárokům na bezpečnost jejich funkce v jaderných elektrárnách, je však použití těchto in.jood žádoucí. Haše jaderná energetika se v.současné době zaměřila na elektřár ny s lehkovodním reaktorem voroněžského typu. Provedli jsme tedy na základě dostupných materiálů rozbor tohoto typu elektrárny a první návrh rozděleni zařízení elektrárny podle úrovní automatizace. Musíme bohužel konstatovat, že materiály, které jsme měli к dispozici jsou velmi stručné a neúplné a tak mohl být proveden pouze první hrubý návrh, který bude postupně upřesňován. Vybrali jsme jeden objekt, který byl zařazen z hlediska automatizace do. IV. úrovně, a jehož technologické zadání bylo dosti úplné - skupinu vývšv kondenzátoru turbiny a navrhli-jsme pro její ovládání automat. Při návrhu automatu jsme využili programy vypracované v předcházejícinh etapách.

7 Soubor programu jsme doplnili o program pro zjednodušováni logických funkci, který využivá i těch-kombinaci proměnných, pro které neni funkce definována,a o program, který převádí soubor pxiiďárnioh implikantů funkce, ziskanýabi nimlisaci, do tvaru rcalizovatelnélio pomoci prvků pro logický součin, součet а negaei. Tento program provádi vytýkáni společných částí, výrasu před sávorky, přičemž se respelriuje omezený počet vstupů, jednotlivých prvku. U automatu pro jaderné elektrárny jsou kladeny zvýšené nároky na bezpečnost a spolehlivost jejich funkce Proto jen» se začali zabývat.otázkou zvýšeni spolehlivosti pomoci redundantních zapojeni. Výsledky našich, prmich úvah, které zatím vůbec neuvažovaly opravy během provozu jsou uvedeny v ác*té kapitole zprávy»

8 Rozbor elektrárny t7pu ТУЮ s hlediska automat! sace Řešeni automat!sace elektrárenského bloku představuje vyrašeni celé řady otázek. Jedná se především o následující: a) Dokladná znalost vlastnic procesu as nim souvisejíc! с led jednotlivých operaci při provozních, ale i neprovo žních stavech b) Znalost technologie jednotlivých z&řizeni c) znalost vzájesane součinnosti jednotlivých technolo- - gických zařízeni v různých režimech. Dále jsou to otázky výběru automatizačniho systému, požadovaný stupen automatizace... atd. bychom mohli s úspěchem přistoupit к řešeni automatizace dsnéjo ot jektu, je třeba provést jeho důkladnou analýzu, rozbor jeho činnosti. Při rozboru činnosti jaderné elektrárny se ukazuje, že je.o vhodné rozdělit celý proces v řadu uzavřených dilčich podprooesů. Tyto pak představuji soubor navzájem funkčně propojených techno» logických zařízeni. by bylo možno toto provést, je třeba najit vhodná kritéria, jak zisbat co nejlepší rozčlenění daného procesu na Uzavřené dílčí technologické podprocesy. Jako určující kritérium jsme pro naše další úvahy zvolili kritérium výměny informaci. 3. Metodika rozdělení elektrárny na funkční skupiny Jaderná elektrármpředst&vuje určitý reálný systém, představený souborem podsystému, mezi nimiž existuji přesně definované vzájemné vztahy. Tento systém je dále ovlivňován svým okolím nebo ne. Podle toho rozeznáváme následující "typy systémů. a) Systém absolutně uzavřený, u něhož se působnost okolí na systém ne uvažuje b) Systém relativně uzavřený u něhož jsou vstupy a výstupy, kterými působ! na okolí a naopak okoli na systém přesně definovány» c) Systém otevřený, u něhož uvažujeme všechny možné vlivy okolí na systém a naopak. 7 dalších úvahách vycházíme z předpokladu, že Utóes» elektrárnu uvažovat jako systém relativně uzavřený, u něhož vstupy a výstupy jsou známy.

9 U každého systému je déle nutno rozeznávat chováni systém, definované jako závislost mezi podněty (vstupy) a odezvami (výstupy), a také strukturu systému, definovanou spůcobem uspořádáni vzájemných vazeb aesl prvky systému a chovánim těchto prvku. Důležitým pojmem při rozděleni el, bloku na funkční skupiny je rozlišovací úroveň, která nám určuje stupen rozlišeni daného ďcoueiariého systém'podle funkční závislosti; První stupen rozlišeni jo např. el. blok jako celek, touhy stupen rozlišení budou představovat např. turbosoustzo ji, parogenerátorý rsak^or..., nebo-li, každý další stupen rozlišeni systému,, představuje stále jeaaiějši rozlišeni chovaní a struktury daaébo systému. Z toho plyne, že prvky systéoo, na určité úrovni se při zvýšeni rozlišovací úrovně o jednotku, stávají samy zkousanými systésy. Každý systém S se tedy skládá z jednotlivých podsystému. Každý podsystém uvažujeme jako. relativně uzavřený systém nižšílio řádu к uvažovanému systému Š. К pojmu prvek systému docházíme na rozlišovací úrovni systému S, když již nechceme nebo nemůžeme jeho strukturu a chováni rozlišit. Pokládáme proto za účelné, stanovit nejprve systémy, které jsou charakterizovány autonomností svého chodu - tzv. funkční skupiny. Jako určující hledisko budeme - uvažovat minimum vnějších informačních vazeb.' ifa obr. je naznačeno rozděleni "technologického zařizani el. WEE do jednotlivých úrovni, a to poditc podřízenosti nebo nadřazenosti jednotlivých funkčních ákupin. Def.; Jřunkcní skupina je tvořena technologickými zařizeníiai, které z funkčního hlediska bezprostředně к sobě náležejí. Tato funkční skupina představuje uvnitř celého procesu jeden uzavřený dílčí proces. Rozdílení bloku (elektrárny) na funkční skupiny podle úrovně automatizace, je prvním, aje důležitým krokem pro úspěšné zvládnuti' problematiky automatického řízeni operací spouštění, odstavování, normálního provozu a havarijních stavu. Rozděleni bloku WKR jsme provedli z dostupných informací o řidicicm systému el. WER, které jsme v puběhu prací na tomto úkolu získali od pracovníku SGP. Tyto metriály neumožňují provést hlubší analýzu toboto objektu. Z toho plynou následující závěry. Tak jak bude

10 t. M o Ifi s ti ÍI; Ш, Reshtor + primární okruh Parogenerátcr lurbosoustrojl flroven Chemická regulace reaktoru. Systém kompenzace objemu Systém huvsoljnl ochrany reaktoru Systém doohlazováni Sekčnl araatm. у Hlavni cirkulační čerpadlo Systém čištěni vody Napájeni odvzdusněhi odvodněni Turbogenerátor Kondenzace Regenerace IV» čerpadla přívodu bóru Hospodářství bér Dávkovači čerpadla Doplňovací čerpadla el. ehřiváky sprchový systém havarijní doplňovací čerpadla Šidíc! tyče hasicí zařízeni diesel agregáty havarijal čerpadla - bor Redukční stanice technolog* kondenzátor dochlasovaci čerpadla Zahlcováni arnatudr Ovládáni armatur - blokády Zahlcováni ucpávek olejové bospodárstvi vodní hospodářství systém chlazeni pomocné cirkul. čerpadlo Chladiči systera filtrační systém Hlavni napáječi čergadla havarijní napájecí čerpadla systém odvzdushěni systém odvodnění vodíkové a olejové hospodářství příslušenství TG buzeni TG 22 МГ a 6MW vodní hospodářství EBg, VTBS Vývěvy kondenzátní čerpadla kondenzace komínkové páry Kapajecí nádrž, ЯТ Podávači čerpadla Obr.

11 docházet к postupnému upřesňování a vyjasxbváni.řiáiciho systému el, WER, bude také nutně docházet к postupnému upřesňování vzájemných vazeb mezi jednotlivými úrovněmi; a z toho "plynoucím změnám ve struktuře Koncepce automatizace elektrá. у VYBR Naše úvahy o.koncepci automatického ovládání el. WER vycházejí ze umíněného rozdělení elektrárny na jednotlivé systémové úrovně, přičemž našim cileo bude vyšší stupen automatizace, než tomu bylo u jaderné elektrárny, kde jsou převážně automaty páté a čtvrté ůr«vnš s ručním místním a dálkovým ovládáním soustředěným na místní štít a do BB, Jim jsou nadřazeny pouze některé automaty, které zajiš-6ují přechod na náhradní režim v důsledku nějaké havárie, ne o v přechodových stavech. Zkvalitnění automatického ovládání el. WER představuje přechod na vyšší úroveň řízení automatu, doprovázený zvýsenou spolehlivostí činnosti těchto zařízení. Zde se nám naskýtají tři způsoby, jak toto řešit, a) Navrhnout pevnou logiku sestavenou z určitého logického systému pro všechny úrovně. b) Provést všechny funkce automatu na žídicí počítač. c) Kombinovat pevnou logiku s řídicím počítačem (zde vyvstává problém do jaké úrovně počítač a kde pevná logika). V každém případě však přechod na vyšší úrovně vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých objektů elektrárny, vysledování funkčních celků,.jejich vzájemných návazností a jejich podmíněné činnosti. Že je to záležitost velmi důležitá, vyplývá i ze zahraničních zkušeností. Např. tae^ kde volili úrovňovou pevnou logiku, dospěli po určité době к závěru, že funkční séupiny, navržené v projektu, neodpovídaly skutečnému chování a skutečným návaznostem v činnosti září z oni a musely být proto sestaveny nové funkční skupiny. To pochopitelně mělo za následek změnu počtu logických prvků a změny kabeláže. Obdobné závěry byly učiněny i v případě txelých řetězců sestavených.z funkčních skupin, což melo opět svůj dopad ve změnách kabeláže. V situaci, kdy во přaéhází na voroněžský typ elektrárny by bylo proto nejvýhodnější, aby skupina několika pracovníků pověřených vypracováním takovéhoto rozboru měla možnost se podrobně seznámit s provozem elektrárny, nejlépe formou stáže. Rozbory,

12 - 9 - $ které dosud vznikly a jež vycházely pouze z projektové dokumentace (často neúplné a velmi stručné), nemohou byt zcela vyčerpávající a po jejich realizaci bychom se mohli setkat s výše popsanými potížemi» Z hledisla kompleimi automatizace bloku s použitím řídicího počítače (jak je předpokládáno u tohoto typu jaderné elektrárny) je výhodná varianta c), která předpokládá důsledné řízení automatu III.nebo IV. úrovně řídicím počítačem. Zatím však nedovedeme posoudit, zda tato varianta bude nejvýhodnější, nebol s vjtižitzlm řídicího počítače pro.tyto úkoly a s použitím na.jaderné elektrárně vůbec, nemáme dosud vlastních praktických zkušenosti. Připravuje se sice jeho pokusné narazeni na el.., avšak uskutečnění tohoto záměru je ještě vzdálená. Počítá se rovněž s využitím tohoto počítao* ve funkci někteiých vybraných automatik. Teprve výsledky nám ukáží naše další možnosti v této oblasti. ] 3.3 Hávrh r automatu a zvýšeni jejich spolehlivosti i l Východiskem pro řešení automatik bude požadovaný stupen ] automatizace bloku. Řízení rozsáhlých a komplikovaných procesů bývá organizováno v několika úrovních řízení, řazených vzájemně hierarchickým způsobem. Sekvenční automaty vyšších úrovní přitom sleduji a řídí hlavní operace technologického procesu, které mohou samy v sobě zahrnovat celou řadu dílčích operací, řízených automaty nižší úrovně, Cím nižší úroveň, tím více se přechází od rozhodnutí a řídicích" povelu sdruženého významu na rozhodnutí detailní, vztahující se na menši funkční části řízeného objektu. Příkladem je moderní koncepce automatizace velkých energetických bloků, kde se rozlišuje pět úrovní automatickélio řízení, z čehož asi tři úrovně mohou být prováděny systémy sekvenčních automatů а к nim příslušejících zařízení. Nejvyšší úrovně řízeni jsou zajištěny řídicím počítačem. Budování hierarchických systémů řízení je podmíněno uspořádáním, které dovoluje vzájemné vazby mezi sekvenčními automaty na různých úrovních řízení (nebo i na stejné úrovni řízeni), ; Kaší snahou bude dosáhnout co nejvyšší spolehlivosti a bezpečnosti ; v činnosti automatů. Prvým krokem к tomu je přesná ъ, vyčerpávající, znalost funkce technologického zařízeni (tzv, funkční technologický i

13 rozbor odpovid&jici dané úrovni automatu)* Dalším ^tůležitým činitelem je volba logického systému г něhož se budou automaty realizovat. Tento systém by měl být pokud možno jeden a měl by tbýt velen s ohledem na návaznost na řidiči počítač, přičemž by mel plně vyhovovat podmínkám provozu v elektrárně, Jsou-li známy tyto dvé složky lze přistoupit к vlastnimu návrhu automatu, Haskýtá se nyni otázka, kdo bude návrh provádět a jak se bude provádět. Naše dosavadní práce, uplatněná na el, byla taková, že гсъnický projekt prakticky všech automatu seprovádél v jednom ^entru (mimo tento rámec fcyl vyčleněn snad pouze automat ovládáni turbokompresorů), Vzhledem к situaci v době vzniku projektu, kdy se poprvé'přecházelo na tzv, skupinové ovládáni а к výjimečnosti projektu to bylo nutné, S odstupem doby byly odhaleny některé nedostatky tohoto způsobu organizace (napž, došlo-li ke změně funkce technologického zařízeni). Domníváme se proto, Se nyni kdy chceme přejit na vyšší úroveň automatů by stálo za úvahu rozdělit organizaci alespoň na dvá stupně, a to tak, že např. v prvé skupině by byly zařazeny automaty páté a scad i čtvrté úrovně, ve d ruhé pak automaty vyšších úrovní - toto rozdělení netřeba chápat jako jedině možné. utomaty prvé skupiny by byly záležitosti výrobce technologického zařízeni (bylý by tedy zahrnuty do dodávky zařízeni), automaty druhé skupiny by vznikly v dosavadním centru (za úzké spolupráce s výrobcem logického systému) Přitom by centru při» padal rovněž úkol zajistit informovanost o přijatém logickém systému a vypracovat požadavky да automaty pryé skupiny. Pokud jde o vlastni syntézu automatů, mělo by se v mnohem větši míře využívat systematických metod. Na глава pracovišti jsme některé z nich použili při praktickém řešeni automatů a zpracovali jsme algoritmy některých etap syntézy pro samočinný počitač, Tim se do značné míry zmechanizoval postup návrhu automatu ovládáni daného technologického celku, К syntéze automata přistupujeme, známe-li vstupní signály a vime-li, jaké mají být výstupní signály. Cílem syntézy je navrhnout bezhazardni systém, který bude splňovat požadavky kladené na činnost eubomatu. Vstupní signály lze'v podstatě rozdělit na: a) signály od ovladačích prvků (řidítka, tlačítka, voliče,.) b) signály od čidel (čidla tlaku, průtoku, zrnina stavu, atd.) c) od jiných automatu (informace obdobného typu jako změna stavu).

14 Spolehlivost činnosti automatu je z.velké části závislá na spolahlivosti a správnosti výskytu těchto signálu. U skupiny b) a c) jde pouze o závislost na spolehlivosti určitých prvku a zahzeni - její zvýšeni lze řešit zvyšováním kvality těchto* zařízeni redundantním rssaaim - jejich zapojeni a periodickou. kontrolou za provozu. U skupiny a) je situace ovlivněna faktorem lidského činitele* čili jinými slovy je zde možnost výskytu chybných zásahu obsluhy* К chybným zásahům obsluhy muže dojit в těchto důvodů: - nedostatečná znalost obsluhovaného zařízeni (nedostatečná zajištěni proti manipulaci nepovolanou osobou) - výskytem situace,, na kterou neni obsluha připravena a dopustí se omylu - záměrná chybná manipulace Fi-i návrhu je třeba mocnost chybných manipulaci omezit na minimum. Obvykle lze tobo dosáhnout za cenu zkomplikováni struktury vlastního automatu, takže je na miste předem zvážit o jaký automat jde, jaké bude mít jeho případná nesprávná činnost důsledky na provoz objektu, bloku či celé elektrárny. Prostředky, kterými lze snížit riziko vlivu chybné manipulace, jsou v zásadě asi tytoi - volit pokud mošno nejjednodušší opadání - provést syntézu automatu tak, aby v případě výskytu nesprávného vstupního signálu, automat reagoval ve smyslu zachováni bezpečného a správného chodu zařízeni, popř, aby nereagoval vůbec - zajistit ovládači prvky proti manipulaci nepovolanou osobou - provést ve zdůvodněných případech podmíněné ovládání - provést úpravu ovládání na základe výsledků analýzy automatu. Důležitou kontrolou eyntézy automatu a současně ověřením správné, požadované činnosti (správný výskyt výstupních signálů) je jeho analýza. Výsledky analýzy nám umožňuji opravit chyby, kterých jsme se dopustili při syntéze a různá 'slabá místa návrhu. & tomuto ůčclu b Uů nás sestaven partfp^rojttpxqloupxb simulaci a analýzu činnosti bezkontaktních systémů.

15 Q Návrh automatu ovládáni funkčního celku (ГУ» úroveň) - vývěvy Funkční eslek- vývěvy je části funkční skupiny (III. úroveň) - kondenzace, která zajišťuje najeti, provoz a octscaveni násle^ dujících automatů. IV» úrovně.. Vývěvy 2. Kondenzátní čerpadla 3. Kondenzace kolínkové páry Jedná se o značně autonomní funkční celky, spouštěné na začátku najíždění bloku. $yto funkční celky jsou zpravidla jištěny sáskokovým zařízením, tj. jsou řešeny íak, aby v případě poruchy neslušelo docházet к odstavení funkčního celku a z toho plynoucímu odstaveni i velebo bloku. Nyní provedeme návrh sekvenčního automatu ovládání funkčního celku - vývěvy. 4. Funkce. činnost a požadavky na automatizaci Jedná se o vodoproudé vývěvy s použitím cirkulující vody z chladícího okruhu kondenzátoru turbiny. Jejirh úkolem je udržovat dostatečné vakubm * kondenzátoru turbiny za provozu, a to na požadované hodnotě p., odsáváním nekondenzovat elných plynu. Technologické uspořádání celku je na obr. 2. Instalovány jsou dvě stejné vývěvy, z nichž každá je schopná odsát maximální předpokládané množství těchto plynů. Za provozu soustrojí je vždy jedna vývěva pracovní a druhá záložní. Jak je vidět z obrázku, okruh vývěv je rozdělen na dva samostatné okruhy. Každý tento okruh odsávání tvoří jedno čerpadlo s vývěvou, vzájemně propojené potrubím bez uzavíracích amatur'; Čerpadla startují do otevřeného výtlaku. Požadavky: i. utomatické najeti libovolného čerpadla 2. Při poruše, automatický záskok druhého čerpadla 2. Při zvý.ení tlaku v kondenzátoru za provozu, start druhého čerpadla s okruhem odsáváni 4. Možnost ovládáni ručně nebo automaticky. 5. Volba provozního čerpadla.

16 tfbff* 2 '*. v- ЪОР+: Л. - > -s ЬГр 5 4«"H'

17 lgoritmus člnaestl funkčního celku - vývěvy Po příchodu signálu "SfCBP VfvSVI z nadřazeného automatu, nebo ruonílio signálu, spouěti se automaticky jedno z obou čerpadel, a to libovolné, poule toho, které bylo předem předvoleno jako pracovní. Čerpadlo se začne rozbíhat a začne se odsávat vzduch z kondenzátoru turbíny. Jestliže za dobu T od spuštěni čaxpadla nebylo dosaženo předepsaného vakua p^. v kondenzátoru turbiny, automaticky startuje druhé čerpadlo s okruhem odsáváni. Toto čerpadlo pracuje tak dlouho, dokud nebyl dosažen tlak Pj. Dojde-li za provozu! к poruše na čerpadle, tj. atratí-li se vakuum, automaticky nabíhá druhé čerpadlo jako rezervní. Vypínání se provádí zrušením starto- \ vacího signálu a to z nadřazeného automatu nebo ručně. 4.3 Vlastní návrh automatu Stavy automatu: Ha základě shora uvedeného popisu činnosti, provozních i neprovožních režimu, byly stanoveny následující stavy automatut. Klidový stav 2. Provoz čerpadla číslo jedna 3«Provoz čerpadla číslo dvě 4. Provoz obou čerpadel 5. Provoz čerpadla Číslo jedna, jako rezervní 6. Provoz čerpadla Číslo dvě, jako rezervní. Vstupní proměnné auto-aatu tvoři) Л následující veličiny:. Volba provozního čerpadla V 2. Vakuum kondenzátoru turbiny Pj, 3. Běh motoru čerpadla jedna M 4. Běh motoru čerpadla dvě И 2 5* čajové zpoždění signálu S T 6. Startovací signál autoraatu S J I Každá z těchto vstupních proměnných může nabývat hodnot log nebo log. Proto pokládáme za účelné objasnit, kdy která'.vstupní proměnná nabývá hodnoty "log l",aebo "log *'# Vstupní proměnná V nabývá hodnoty "log i", je-li předvoleno čerpadlo číslo jedna, je~li předvoleno čerpadlo čislo dvě, nabývá hodnoty logo

18 Vstupni proměnná Pj. nabývá bódnoty los» jfr-li tlak v kondenzátoru turbiny větši, než je požadovaný tlak (VJLIUU:;I); je-li tlak v kondenzátoru turbiny aenší nebo roven požadovanému tlaku, nabývá vstup»! proměnná hodnoty log O Vstupni proměnné lil, 42 nabývají hodnoty los i běiíi-li čerpadla a hodnotu log jestliže neběží. Vstupni proměnná T nabývá hodnoty log příchodem signálu z časové o clenu, v opačném případě má hodnotu log Vstupni proměnná S (Start) nabývá hodnoty log je-li žádán provoz vývěv t j. po příchodu signálu z nadřazeného automatu, log nabývá, žádá-li зе odstaveni automatu. Vlastni řešeni automatu ovládáni vývěv jsme provedli v několika variantách. Každá varianta vycházela z původní fázové tabulky automatu obr. 3 f navržené podle požadované činnosti* V této správě uvádíme dvě charakteristické varianty řešeni Ffni varianta^řešeni automatu utomat navržen jako Itoorúv automat obr. 3* Přechody mezi stavy automatu jsme zakódovali pomoci sousednich kódových kombinací a z logických rovnic pro jednotlivé vnitřní proměnné jsme sestrojili vlastni logickou sií. Při zpracováni této varianty v % vycházíme z obr. 3 a grafů přechodů obr. 4. Podrcbíme-li tento graf přechodů kódováni sousedních stavů sousedními kódovými kombinacemi dospějeme к následujícímu závěru. Zakódováním původního grafu pomocí programu pro kódování sousedních stavů sousedními kódovými kombinacemi dostaneme nový graf přechodů obr. 5» který místo šesti stavu obsahuje dvanáct stavu, a to z důvodu zachováni soucednosti. Bylo třeba přidat pomocné sta - * mezi přechody 2 6, 3-4, , 2-5i 3-5 a К zakódování bylo třeba pět vnitřních proměnných. Máme-li zakódován automat, je nutno původní fázovou tabulku rozšířit o stavy, které přibyly při kódování. Viz obr, 6. Nyní použijeme programu minimalizace fbez využití volných nezaplnéných míst). Získáme tak seznam prostých implikantů pro jednotlivé vnitřní proměnné, obr. 7* Seznam prostých implikantů pro danou vnitřní proměnnou představuje normální disjunktní formu, popisující chování autonatu. Sestavíme-li logické rovnice pro jednotlivé vnitřní proměnné X, X2, X3, X4, X5, lze z těchto

19 KÓDOVCÍ TBULK V PŘIRZENY KOD sov fsbi ST 2 Э obr. 5a SEZNM PROSTÝCH MPLIKNTU PROMĚNN X V P M Ml С T S X5 X4 ХЗ Х2 XI ' I - I - I I PROMĚNN X ' I - ' Э - obr, 7a

20 - 7- Q PROMENN X 3 г У 4 5 б ч - е a e с 3 ШГЧМНк X «2? А PRCKNN X «? obr. 7b ЕЕШБШ X V P М2Щ T S XI obr. 4

21 яг Ml. мл SLL. дар ft.] :;:t- 'Pi' í" Ш«rá& B" ~"f!: W i i- t i 7"" i -r- ' : ' ť! J_i LJ I,, i i i, i. ; : i I l. I i i \ ' i \ i Í_J_ Obr. 3 Ш TTSÍ i -U-uw «-4- ' J! Spek :i: í ffi*-' ' LLLLLt -H' 4 V I i t i i I -L. fff^-^mtfhf^^^^f^tfff^..!. 4fl Ф л>'i*liliit f - r '-'-'-' '! * T :Г;сГГкГ«Т i ftžt-t i Í«i!ич«. i siť, Í«Í ^ 2^ ' Obr. 6r *g Oér П ш< i< ti l i l i s> * «I! i I Г! i I 2» к í i í. ВД7 7 Г j< «ijft p55f I! I i ii! "Г" Г "V m í [У.i iřsp, i.j : :. : :,..: I í t I i I I í ; i! i i i ш л ti 77 WW i ;ti OJ. ШЕ Of НОЛЮ J So too tso, 2 tst!» «m *Ю 5 S5 *!«

22 rovnic poiaodl členu součet, součin, negace sestavit přimo logickou siť automap obr. 8.) Logické rovnice pro jednotlivé vnitrní proměnné: X = VTS Ш XS ft(&(& X Й2(Х+ХЗ» + "E3(I+X5)J X2 = vis В f3 Я Р5 И(*+Х2)+Г5(Х2 ХЭ + 5mx5 Pmx2)J хз * TSS2XT X5 X* ХЗ Ь^Х+Ш)+уТшЩвх^ХзаС5+Их5)+ХЗ 33 ** (H2»Ы*2Х4ЛЖ)+ Ií2Z5(inX? X3+VHt4X>l'v?fX4)J X4 = TST X? X5pe 2? (SÍX3 +X4 3 +ШХ4)+ИТ (Я? I + X4)J X5 = S X2 XT *5 3 (VX5 VW Я Ш Ф X5 P)+ + V!řlTP (ШХЗ + K2X5 + X5I3)J Výstupni xun&ce automatu: Výstupní funíce autoaatu je definována jednotlivými vnitřními stavy automatu, nebol; se ječná o liooruv automat, nebo-li kombinaci vnitrních pxomiápých. klidový stav - vypnuti čerpadla jedna i dvě 2.. zapnuti čerpadla jedna, vypnuti čerpadla dvě 3. napnuti čerpadla dvě, vypnuti čerpadla jedna 4... sapnuti obou čerpadel 5... sapnuti čerpadla jedna jako reservy, vypnuti čerpadla dvě 6». zapnuti cirpdla dvě jako reservy, vypnuti čerpadla jedna Všechny t7to výstupy je možno vést i na signalizaci. Logické výrazy pro jednotlivé výstupy: Y s XT X2 T$ Ш X5 2 s XT X2 П *4" X5 3 = *T X2 X3 Í4 5 4 a XT t2 X3 X* X5 5 - XT X2 X5 X? X5 Y6 s ti X2 X3 X* 5 Takto navržený automat je možno odzkoušet pomoci programu MDDYJS na samočinném počítači ODR. 24» Časový diagram vstupních signálu je na obr, 9. časový diagram.činnosti namodelovaného automatu pomoci programu ЖХЕ je na obr,. Z časového diagramu je vidět, že navržený obvod pracuje správně a plni požadované funkce.

23 MotXL ногояи MI. nz

24 ÉGU SI^LiCf WBHT8 (V ВШ*Г VW Y '«Wí*» HPWW -. лллл íl *»- "»>* I«Л*Нк 7KL It ЛИЛ *yn ПйА 2HL к u ZHk řt ZHL V* řft ft и м 2NL WL»L M. /*L Z»L ЛЛЛЛА v» -.» ЫЬ Qft ftftft ftfw) " *!' VP.IT ir.n?4 it»,?.': Zl*L I*".*! 4 4 e.2í 2H iřvc fll M /ML ЗД 7Ж?«L 7Г.ТТ if Г.Г * ".?* ->ЯА АЛ Ti*."???5,?f m, я*?.?» ZBL?7!\Г5 тж. г^.гг ЛИ 7Д. ZUL Pl Zni ai M 7Ж ZHL 2И ZHL ZWL Ш. Ví ifs* i < «>f.»... ei* ял.чг.т JT5.58.#l'*'»лл **. t» *-#*:«i*» <WI ^ l>.»»»** ttn Wíi.!» tf!í,55 4«5,*Г 55Л? Я А? ' Í : i '' я I J *<? I< л я * * f 5 я л я л 5 h Í. ; s Г Í- Л П ' t * я m Л wi w i i i * w It V * Я v v v v * v v i 5 г i : V V» Л v v Я К' w «V W г i ч v Obr.

25 ,j>,2 Druhá varianta řešeni automatu utomat ovládání vývěv byl navršen jako Sfealyho automat. Při vlastním návrhu automatu jame vycházeli z tabulky obr. 3 & jednotlivým stavům automatu byly přidány pdpovidající výstupy,..-., ' л. Dříve než jme přistoupili ke kódováni stavů automatu, snažili jsme se automat co пз jvíce zjednodušit, tj. zredukovat počet řádek vývojové tabulky automatu, К tomuto účelu byl u nás vypracován program pro redukci vývojo. vých tabulek, pomocí kterého jsme vývojovou tabulku zredukovali. Jak se ukázalo (obr, 2), původní vývojovou tabulku, ktsrá měla šesl řádek, je možno zredukovat na tabulku o dvou řádcích. Tuto tabulku je snadné zakódovat, nebo к jejímu zakódování vystačíme pouze s jednou vnitrné proměnnou. Tabulka výstupu je na obr, 3. U této varianty jsme s úspěchem použili programu pro minimalizaci log, výrazu s využitím volných* (nezaplnaných)míst-v tabulce. Po minimalizaci jsme získali pro vnitřní proměnnou seznam implikantů obr. 4, popisujících chování automatu. Logická rovnice automatu: X = P3X +PTŽÍ27 + PTMV Nyní je třeba vyřešit logické rovnice popisující jednotlivé výstupní funisce automatu. Výstupy automatu byly definovány následo\tiě, Výstup: Y..» zapnutí motoru čerpadla jedna Y2... zapnud. _. d ve Y3... zapnutí motoru čerpxíla jedna i dvě Y4 «zapnutí motoru čerpadla jedna, vypnutí motoru dvě 5 zapnuti motor»! čerpadla dvě, vypnuti motrr. jedna Y6. vypnutí motoru jedna i dvě Y7. porucha (signalizace) Y8... signalizace provozu rezervy Proctyto výstupní funkce byly spočteny následující logické rovnice: Y = VS Ш JE I ГГ Y2 s VS ЯТ Я2 T ГГ Y3 = FK3X {ЖЖУ * Ml Я2 V) Y4 = TSXT (7 m Ш + VP ШМ2) Y5 - TSXT (TŤ Ш М2 + V Щ H2)

5. Sekvenční logické obvody

5. Sekvenční logické obvody 5. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody - úvod Sledujme chování jednoduchého logického obvodu se zpětnou vazbou 3. Sekvenční logické obvody - příklad asynchronního sekvenčního obvodu 3.

Více

3. Sekvenční logické obvody

3. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody 3. Sekvenční logické obvody - úvod Sledujme chování jednoduchého logického obvodu se zpětnou vazbou 3. Sekvenční logické obvody příklad sekv.o. Příklad sledování polohy vozíku

Více

HAZARDY V LOGICKÝCH SYSTÉMECH

HAZARDY V LOGICKÝCH SYSTÉMECH HAZARDY V LOGICKÝCH SYSTÉMECH 1. FUNKČNÍ HAZARD : Při změně vstupního stavu vstupních proměnných, kdy se bude měnit více jak jedna proměnná - v reálné praxi však současná změna nenastává a ke změnám hodnot

Více

ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje:

ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje: ASYNCHRONNÍ ČÍTAČE Použité zdroje: Antošová, A., Davídek, V.: Číslicová technika, KOPP, České Budějovice 2007 http://www.edunet.souepl.cz www.sse-lipniknb.cz http://www.dmaster.wz.cz www.spszl.cz http://mikroelektro.utb.cz

Více

OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ OVLÁDACÍ OBVODY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ Odlišnosti silových a ovládacích obvodů Logické funkce ovládacích obvodů Přístrojová realizace logických funkcí Programátory pro řízení procesů Akční členy ovládacích

Více

Základy logického řízení

Základy logického řízení Základy logického řízení 11/2007 Ing. Jan Vaňuš, doc.ing.václav Vrána,CSc. Úvod Řízení = cílené působení řídicího systému na řízený objekt je členěno na automatické a ruční. Automatickéřízení je děleno

Více

Návrh čítače jako automatu

Návrh čítače jako automatu ávrh čítače jako automatu Domovská URL dokumentu: http://dce.felk.cvut.cz/lsy/cviceni/pdf/citacavrh.pdf Obsah ÁVRH ČÍTAČE JAO AUTOMATU.... SYCHROÍ A ASYCHROÍ AUTOMAT... 2.a. Výstupy automatu mohou být

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ REPUBLIKA ( 19 ) (И) ÍBl) [Ы) (23) Výsuvnípriorila (22) Přihlášeno u 03 81 PV 1769-81. (75) Autor vynálezu

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ REPUBLIKA ( 19 ) (И) ÍBl) [Ы) (23) Výsuvnípriorila (22) Přihlášeno u 03 81 PV 1769-81. (75) Autor vynálezu ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ [Ы) (23) Výsuvnípriorila (22) Přihlášeno u 03 81 PV 1769-81 225 084 (И) ÍBl) (51) Int. Cl.' G 01 T 1/17 ÚŘAD PRO VYNÁLEZY

Více

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: 3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...

Více

1. 5. Minimalizace logické funkce a implementace do cílového programovatelného obvodu CPLD

1. 5. Minimalizace logické funkce a implementace do cílového programovatelného obvodu CPLD .. Minimalizace logické funkce a implementace do cílového programovatelného obvodu Zadání. Navrhněte obvod realizující neminimalizovanou funkci (úplný term) pomocí hradel AND, OR a invertorů. Zaznamenejte

Více

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností různých přístrojů a zařízení. (Mechanizace, Automatizace, Komplexní automatizace) Kybernetika je Věda, která zkoumá obecné

Více

Konečný automat. Studium chování dynam. Systémů s diskrétním parametrem číslic. Počítae, nervové sys, jazyky...

Konečný automat. Studium chování dynam. Systémů s diskrétním parametrem číslic. Počítae, nervové sys, jazyky... Konečný automat. Syntéza kombinačních a sekvenčních logických obvodů. Sekvenční obvody asynchronní, synchronní a pulzní. Logické řízení technologických procesů, zápis algoritmů a formulace cílů řízení.

Více

12. Booleova algebra, logická funkce určitá a neurčitá, realizace logických funkcí, binární kódy pro algebraické operace.

12. Booleova algebra, logická funkce určitá a neurčitá, realizace logických funkcí, binární kódy pro algebraické operace. 12. Booleova algebra, logická funkce určitá a neurčitá, realizace logických funkcí, binární kódy pro algebraické operace. Logická proměnná - proměnná nesoucí logickou hodnotu Logická funkce - funkce přiřazující

Více

ZÁSKOKOVÝ AUTOMAT MODI ZB pro jističe Modeion POPIS K790

ZÁSKOKOVÝ AUTOMAT MODI ZB pro jističe Modeion POPIS K790 ZÁSKOKOVÝ AUTOMAT MODI ZB pro jističe Modeion POPIS Aplikace Záskokový automat se používá k zajištění dodávky elektrické energie bez dlouhodobých výpadků v různých sektorech služeb, průmyslu apod. Automat

Více

Algoritmus. Cílem kapitoly je seznámit žáky se základy algoritmu, s jeho tvorbou a způsoby zápisu.

Algoritmus. Cílem kapitoly je seznámit žáky se základy algoritmu, s jeho tvorbou a způsoby zápisu. Algoritmus Cílem kapitoly je seznámit žáky se základy algoritmu, s jeho tvorbou a způsoby zápisu. Klíčové pojmy: Algoritmus, vlastnosti algoritmu, tvorba algoritmu, vývojový diagram, strukturogram Algoritmus

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 Technické předměty Ing. Otakar Maixner 1 Blokové

Více

P4 LOGICKÉ OBVODY. I. Kombinační Logické obvody

P4 LOGICKÉ OBVODY. I. Kombinační Logické obvody P4 LOGICKÉ OBVODY I. Kombinační Logické obvody I. a) Základy logiky Zákony Booleovy algebry 1. Komutativní zákon duální forma a + b = b + a a. b = b. a 2. Asociativní zákon (a + b) + c = a + (b + c) (a.

Více

TEAM DESIGN ABB CHALLENGE. EBEC Brno 2012 5. 8. března 2012 www.ebec.cz

TEAM DESIGN ABB CHALLENGE. EBEC Brno 2012 5. 8. března 2012 www.ebec.cz ABB CHALLENGE Automatický záskok napájení Úvod Zadání se věnuje problematice automatického záskoku napájení, které se používá v systémech se dvěma izolovanými napájecími vedeními, připojenými ke dvěma

Více

Praktické úlohy- programování PLC

Praktické úlohy- programování PLC Praktické úlohy- programování PLC Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: realizace praktických úloh zaměřených na základní funkční bloky; samostatné procvičování na základě zadaných

Více

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice 7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,

Více

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2 Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací

Více

DIGITÁLN LNÍ OBVODY A MIKROPROCESORY 1. ZÁKLADNÍ POJMY DIGITÁLNÍ TECHNIKY

DIGITÁLN LNÍ OBVODY A MIKROPROCESORY 1. ZÁKLADNÍ POJMY DIGITÁLNÍ TECHNIKY DIGITÁLN LNÍ OBVODY A MIKROPROCESORY BDOM Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. Doc. Ing. Pavel Legát, CSc. Ing. Radek Kuchta Ing. Břetislav Mikel Ústav mikroelektroniky FEKT VUT @feec.vutbr.cz

Více

LOGICKÉ ŘÍZENÍ. Matematický základ logického řízení

LOGICKÉ ŘÍZENÍ. Matematický základ logického řízení Měřicí a řídicí technika bakalářské studium - přednášky LS 28/9 LOGICKÉ ŘÍZENÍ matematický základ logického řízení kombinační logické řízení sekvenční logické řízení programovatelné logické automaty Matematický

Více

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u. Několik řešených příkladů do Matematiky Vektory V tomto textu je spočteno několik ukázkových příkladů které vám snad pomohou při řešení příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů které jsem nestihl

Více

Testování a spolehlivost. 1. Laboratoř Poruchy v číslicových obvodech

Testování a spolehlivost. 1. Laboratoř Poruchy v číslicových obvodech Testování a spolehlivost ZS 2011/2012 1. Laboratoř Poruchy v číslicových obvodech Martin Daňhel Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií ČVUT v PRaze Příprava studijního programu Informatika

Více

IB112 Základy matematiky

IB112 Základy matematiky IB112 Základy matematiky Řešení soustavy lineárních rovnic, matice, vektory Jan Strejček IB112 Základy matematiky: Řešení soustavy lineárních rovnic, matice, vektory 2/53 Obsah Soustava lineárních rovnic

Více

7. přednáška Systémová analýza a modelování. Přiřazovací problém

7. přednáška Systémová analýza a modelování. Přiřazovací problém Přiřazovací problém Přiřazovací problémy jsou podtřídou logistických úloh, kde lze obecně říci, že m dodavatelů zásobuje m spotřebitelů. Dalším specifikem je, že kapacity dodavatelů (ai) i požadavky spotřebitelů

Více

6 Algebra blokových schémat

6 Algebra blokových schémat 6 Algebra blokových schémat Operátorovým přenosem jsme doposud popisovali chování jednotlivých dynamických členů. Nic nám však nebrání, abychom přenosem popsali dynamické vlastnosti složitějších obvodů,

Více

Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů

Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů Třícestné regulační ventily, vyvažování portů třícestných regulačních ventilů Vyvažování regulačních okruhů patří k základům metodiky vyvažování soustav jako takových. Cílem vyvážení regulačního okruhu

Více

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY Sekvenční logický obvod je elektronický obvod složený z logických členů. Sekvenční obvod se skládá ze dvou částí kombinační a paměťové. Abychom mohli určit hodnotu výstupní proměnné, je potřeba u sekvenčních

Více

DATABÁZE MS ACCESS 2010

DATABÁZE MS ACCESS 2010 DATABÁZE MS ACCESS 2010 KAPITOLA 5 PRAKTICKÁ ČÁST TABULKY POPIS PROSTŘEDÍ Spuštění MS Access nadefinovat název databáze a cestu k uložení databáze POPIS PROSTŘEDÍ Nahoře záložky: Soubor (k uložení souboru,

Více

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle

Více

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Výroková logika II Negace Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak se dají výroky negovat. Obecně se výrok dá negovat tak, že před

Více

6 Ordinální informace o kritériích

6 Ordinální informace o kritériích 6 Ordinální informace o kritériích Ordinální informací o kritériích se rozumí jejich uspořádání podle důležitosti. Předpokládejme dále standardní značení jako v předchozích cvičeních. Existují tři základní

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Optimalizace trasy při revizích elektrospotřebičů

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Optimalizace trasy při revizích elektrospotřebičů VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Hlavní specializace: Ekonometrie a operační výzkum Název diplomové práce Optimalizace trasy při revizích elektrospotřebičů Diplomant: Vedoucí

Více

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y 9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí = f(x). Pokud

Více

Operační výzkum. Přiřazovací problém.

Operační výzkum. Přiřazovací problém. Operační výzkum Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ..7/2.2./28.326

Více

SPÍNACÍ HODINY. Nastavení hodin a předvolby. Obr. 1

SPÍNACÍ HODINY. Nastavení hodin a předvolby. Obr. 1 SPÍNACÍ HODINY Při každém zapnutí startuje topení vždy na plný výkon a dále pak pracuje dle poslední nastavené teploty, pokud není tato dále měněna. Při zapnutí topení předvolbou je však funkce topení

Více

KAPITOLA 9 - POKROČILÁ PRÁCE S TABULKOVÝM PROCESOREM

KAPITOLA 9 - POKROČILÁ PRÁCE S TABULKOVÝM PROCESOREM KAPITOLA 9 - POKROČILÁ PRÁCE S TABULKOVÝM PROCESOREM CÍLE KAPITOLY Využívat pokročilé možnosti formátování, jako je podmíněné formátování, používat vlastní formát čísel a umět pracovat s listy. Používat

Více

Sekvenční logické obvody

Sekvenční logické obvody Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

NP-úplnost problému SAT

NP-úplnost problému SAT Problém SAT je definován následovně: SAT(splnitelnost booleovských formulí) Vstup: Booleovská formule ϕ. Otázka: Je ϕ splnitelná? Příklad: Formule ϕ 1 =x 1 ( x 2 x 3 )jesplnitelná: např.přiohodnocení ν,kde[x

Více

Programy na PODMÍNĚNÝ příkaz IF a CASE

Programy na PODMÍNĚNÝ příkaz IF a CASE Vstupy a výstupy budou vždy upraveny tak, aby bylo zřejmé, co zadáváme a co se zobrazuje. Není-li určeno, zadáváme přirozená čísla. Je-li to možné, používej generátor náhodných čísel vysvětli, co a jak

Více

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Neuronové časové řady (ANN-TS) Neuronové časové řady (ANN-TS) Menu: QCExpert Prediktivní metody Neuronové časové řady Tento modul (Artificial Neural Network Time Series ANN-TS) využívá modelovacího potenciálu neuronové sítě k predikci

Více

Disková pole (RAID) 1

Disková pole (RAID) 1 Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Důvod zavedení RAID: reakce na zvyšující se rychlost procesoru. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem.

Více

Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti

Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti rizikových stavů 1 Markovský řetězec Budeme uvažovat náhodný proces s diskrétním časem (náhodnou posloupnost) X(t), t T {0, 1, 2,... } s konečnou množinou

Více

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento

Více

TOK INFORMACÍ A TVORBA БАНКУ DAT V IHFQRUAČNÍM SYSTÉMU SP0LEHLr7O5TI - JADER1IE* ELEKTRÁRNY (ISS-JE) Ing. K. Kolesa, Ing. I.

TOK INFORMACÍ A TVORBA БАНКУ DAT V IHFQRUAČNÍM SYSTÉMU SP0LEHLr7O5TI - JADER1IE* ELEKTRÁRNY (ISS-JE) Ing. K. Kolesa, Ing. I. TOK INFORMACÍ A TVORBA БАНКУ DAT V IHFQRUAČNÍM SYSTÉMU SP0LEHLr7O5TI - JADER1IE* ELEKTRÁRNY (ISS-JE) Ing. K. Kolesa, Ing. I. Vejvodová - ČSSR Získání hodnověrných informací umožňuje vyčlenit nejtypičtější

Více

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr.

Jako pomůcka jsou v pravém dolním rohu vypsány binární kódy čísel od 0 do 15 a binární kódy příkazů, které máme dispozici (obr.21). Obr. Model procesoru Jedná se o blokové schéma složené z registrů, paměti RAM, programového čítače, instrukčního registru, sčítačky a řídicí jednotky, které jsou propojeny sběrnicemi. Tento model má dva stavy:

Více

Využití tabulkového procesoru MS Excel

Využití tabulkového procesoru MS Excel Semestrální práce Licenční studium Galileo srpen, 2015 Využití tabulkového procesoru MS Excel Ing Marek Bilko Třinecké železárny, a.s. Stránka 1 z 10 OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. DATOVÝ SOUBOR... 2 3. APLIKACE...

Více

Základní pojmy. Program: Algoritmus zapsaný v programovacím jazyce, který řeší nějaký konkrétní úkol. Jedná se o posloupnost instrukcí.

Základní pojmy. Program: Algoritmus zapsaný v programovacím jazyce, který řeší nějaký konkrétní úkol. Jedná se o posloupnost instrukcí. Základní pojmy IT, číselné soustavy, logické funkce Základní pojmy Počítač: Stroj na zpracování informací Informace: 1. data, která se strojově zpracovávají 2. vše co nám nebo něčemu podává (popř. předává)

Více

Přihlášeno 01. II. 1973 (PV 759-73) a VLADIMÍR HLOUŠEK, SLAPANICE U Brna

Přihlášeno 01. II. 1973 (PV 759-73) a VLADIMÍR HLOUŠEK, SLAPANICE U Brna ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A w w MPT G 21 d 3/04 Přihlášeno 01. II. 1973 (PV 759-73) PT 21 g 21/12 Zveřejněno 23. VIII. 3 974 ÚRAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY Vydáno 15. XI. 1975 MDT B2t.3U.25:

Více

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY Jan Krejčí 31. srpna 2006 jkrejci@physics.ujep.cz http://physics.ujep.cz/~jkrejci Obsah 1 Přímé metody řešení soustav lineárních rovnic 3 1.1 Gaussova eliminace...............................

Více

11 Analýza hlavních komponet

11 Analýza hlavních komponet 11 Analýza hlavních komponet Tato úloha provádí transformaci měřených dat na menší počet tzv. fiktivních dat tak, aby většina informace obsažená v původních datech zůstala zachována. Jedná se tedy o úlohu

Více

9 Kolmost vektorových podprostorů

9 Kolmost vektorových podprostorů 9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.

Více

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno Přednáška č. 11 Katedra ekonometrie FEM UO Brno Jedná se o speciální případ dopravních úloh, řeší např. problematiku optimálního přiřazení strojů na pracoviště. Příklad Podnik má k dispozici 3 jeřáby,

Více

Obr. P1.1 Zadání úlohy v MS Excel

Obr. P1.1 Zadání úlohy v MS Excel Přílohy Příloha 1 Řešení úlohy lineárního programování v MS Excel V této příloze si ukážeme, jak lze řešit úlohy lineárního programování pomocí tabulkového procesoru MS Excel. Výpočet budeme demonstrovat

Více

SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY. Michal Dorda. VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní, Institut dopravy

SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY. Michal Dorda. VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní, Institut dopravy SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY Michal Dorda VŠB - TU Ostrava Fakulta strojní Institut dopravy 1 Úvod V běžné technické praxi se velice často setkáváme s tzv. systémy hromadné obsluhy aniž

Více

Dijkstrův algoritmus

Dijkstrův algoritmus Dijkstrův algoritmus Hledání nejkratší cesty v nezáporně hranově ohodnoceném grafu Necht je dán orientovaný graf G = (V, H) a funkce, která každé hraně h = (u, v) H přiřadí nezáporné reálné číslo označované

Více

Přílohy. Příloha 1. Obr. P1.1 Zadání úlohy v MS Excel

Přílohy. Příloha 1. Obr. P1.1 Zadání úlohy v MS Excel Přílohy Příloha 1 Řešení úlohy lineárního programování v MS Excel V této příloze si ukážeme, jak lze řešit úlohy lineárního programování pomocí tabulkového procesoru MS Excel 2007. Výpočet budeme demonstrovat

Více

Úloha - rozpoznávání číslic

Úloha - rozpoznávání číslic Úloha - rozpoznávání číslic Vojtěch Franc, Tomáš Pajdla a Tomáš Svoboda http://cmp.felk.cvut.cz 27. listopadu 26 Abstrakt Podpůrný text pro cvičení předmětu X33KUI. Vysvětluje tři způsoby rozpoznávání

Více

Disková pole (RAID) 1

Disková pole (RAID) 1 Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Základní myšlenka: snaha o zpracování dat paralelně. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem. Řešení: data

Více

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25 Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Způsoby realizace této funkce:

Způsoby realizace této funkce: KOMBINAČNÍ LOGICKÉ OBVODY U těchto obvodů je výstup určen jen výhradně kombinací vstupních veličin. Hodnoty výstupních veličin nezávisejí na předcházejícím stavu logického obvodu, což znamená, že kombinační

Více

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28. Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Operátory pro maticové operace (operace s celými maticemi) * násobení maticové Pro čísla platí: 2*2

Operátory pro maticové operace (operace s celými maticemi) * násobení maticové Pro čísla platí: 2*2 * násobení maticové Pro čísla platí: Pro matice - násobení inverzní maticí inv inverzní matice A -1 k dané matici A je taková matice, která po vynásobení s původní maticí dá jednotkovou matici. Inverzní

Více

Nový způsob práce s průběžnou klasifikací lze nastavit pouze tehdy, je-li průběžná klasifikace v evidenčním pololetí a školním roce prázdná.

Nový způsob práce s průběžnou klasifikací lze nastavit pouze tehdy, je-li průběžná klasifikace v evidenčním pololetí a školním roce prázdná. Průběžná klasifikace Nová verze modulu Klasifikace žáků přináší novinky především v práci s průběžnou klasifikací. Pro zadání průběžné klasifikace ve třídě doposud existovaly 3 funkce Průběžná klasifikace,

Více

Bezpečnost strojů. dle normy ČSN EN 954-1

Bezpečnost strojů. dle normy ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojů Problematika zabezpečení strojů a strojních zařízení proti následkům poruchy jejich vlastního elektrického řídícího systému se objevuje v souvislosti s uplatňováním požadavků bezpečnostních

Více

Algoritmus pro hledání nejkratší cesty orientovaným grafem

Algoritmus pro hledání nejkratší cesty orientovaným grafem 1.1 Úvod Algoritmus pro hledání nejkratší cesty orientovaným grafem Naprogramoval jsem v Matlabu funkci, která dokáže určit nejkratší cestu v orientovaném grafu mezi libovolnými dvěma vrcholy. Nastudoval

Více

Modelování a simulace Lukáš Otte

Modelování a simulace Lukáš Otte Modelování a simulace 2013 Lukáš Otte Význam, účel a výhody MaS Simulační modely jsou nezbytné pro: oblast vědy a výzkumu (základní i aplikovaný výzkum) analýzy složitých dyn. systémů a tech. procesů oblast

Více

MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB nákladově orientované modely poptávka pořizovací lhůta dodávky předstih objednávky deterministické stochastické

MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB nákladově orientované modely poptávka pořizovací lhůta dodávky předstih objednávky deterministické stochastické MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB Význam zásob spočívá především v tom, že - vyrovnávají časový nebo prostorový nesoulad mezi výrobou a spotřebou - zajišťují plynulou výrobu nebo plynulé dodávky zboží i při nepředvídaných

Více

Jednoduché cykly 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45.

Jednoduché cykly 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. Jednoduché cykly Tento oddíl obsahuje úlohy na první procvičení práce s cykly. Při řešení každé ze zde uvedených úloh stačí použít vedle podmíněných příkazů jen jediný cyklus. Nepotřebujeme používat ani

Více

Lekce 01 Úvod do algoritmizace

Lekce 01 Úvod do algoritmizace Počítačové laboratoře bez tajemství aneb naučme se učit algoritmizaci a programování s využitím robotů Lekce 01 Úvod do algoritmizace Tento projekt CZ.1.07/1.3.12/04.0006 je spolufinancován Evropským sociálním

Více

mové techniky budov Osnova Základy logického Druhy signálů

mové techniky budov Osnova Základy logického Druhy signálů Základy Systémov mové techniky budov Základy logického řízení Ing. Jan Vaňuš N 716 tel.: 59 699 1509 email: jan.vanus vanus@vsb.czvsb.cz http://sweb sweb.cz/jan.vanus Druhy signálů, Osnova, základní dělení

Více

Obsah DÍL 1. Předmluva 11

Obsah DÍL 1. Předmluva 11 DÍL 1 Předmluva 11 KAPITOLA 1 1 Minulost a současnost automatizace 13 1.1 Vybrané základní pojmy 14 1.2 Účel a důvody automatizace 21 1.3 Automatizace a kybernetika 23 Kontrolní otázky 25 Literatura 26

Více

Návrh asynchronního automatu

Návrh asynchronního automatu Návrh asynchronního automatu Domovská URL dokumentu: http://dce.felk.cvut.cz/lsy/cviceni/pdf/asyn_automat.pdf Obsah DEFINICE AUTOMATU... 2 KROK 1: ZADÁNÍ... 3 KROK 2: ANALÝZA ZADÁNÍ... 3 KROK 3: VYJÁDŘENÍ

Více

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení 2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků

Více

MANUÁL VÝPOČTOVÉHO SYSTÉMU W2E (WASTE-TO-ENERGY)

MANUÁL VÝPOČTOVÉHO SYSTÉMU W2E (WASTE-TO-ENERGY) MANUÁL VÝPOČTOVÉHO SYSTÉMU W2E (WASTE-TO-ENERGY) 0 1. PRACOVNÍ PLOCHA Uspořádání a vzhled pracovní plochy, se kterým se uživatel během práce může setkat, zobrazuje obr. 1. Obr. 1: Uspořádání pracovní plochy

Více

Digitální sekvenční indikátor přeřazení (Shift Light)

Digitální sekvenční indikátor přeřazení (Shift Light) Digitální sekvenční indikátor přeřazení (Shift Light) s optickou a zvukovou signalizací SL-03 (fw 1.3) Stručný popis zařízení Zařízení slouží pro indikaci dosažení nastavených otáček motoru, což snižuje

Více

Generace zatěžovacích případů

Generace zatěžovacích případů Zatížení na nosník se v programu Betonový výsek zadává stejným způsobem jako v ostatních programech FIN EC zadávají se průběhy vnitřních sil pro jednotlivé zatěžovací případy. Pro usnadnění zadávání je

Více

Rizikové procesy. 1. Spuštění modulu Rizikové procesy. 2. Popis prostředí a ovládacích prvků modulu Rizikové procesy

Rizikové procesy. 1. Spuštění modulu Rizikové procesy. 2. Popis prostředí a ovládacích prvků modulu Rizikové procesy Rizikové procesy Modul slouží k evidenci rizik a zpracovávání mapy rizik za jednotlivé součásti a VUT. Přístupová práva k tomuto modulu mohou získat manažeři rizik a výbor pro řízení rizik. 1. Spuštění

Více

Algoritmizace a programování

Algoritmizace a programování Algoritmizace a programování Řídicí struktury jazyka Java Struktura programu Příkazy jazyka Blok příkazů Logické příkazy Ternární logický operátor Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Struktura programu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup ELEKTONIKA I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Usměrňování a vyhlazování střídavého a. jednocestné usměrnění Do obvodu střídavého proudu sériově připojíme diodu. Prochází jí proud

Více

LOGICKÉ ŘÍZENÍ. Matematický základ logického řízení. N Měřicí a řídicí technika 2012/2013. Logické proměnné

LOGICKÉ ŘÍZENÍ. Matematický základ logického řízení. N Měřicí a řídicí technika 2012/2013. Logické proměnné N4444 Měřicí a řídicí technika 22/23 LOGICKÉ ŘÍZENÍ matematický základ logického řízení kombinační logické řízení sekvenční logické řízení programovatelné logické automat Matematický základ logického řízení

Více

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se MNOŽIN, ZÁKLDNÍ POJMY Pojem množiny patří v matematice ke stěžejním. Nelze jej zavést ve formě definice pomocí primitivních pojmů; považuje se totiž rovněž za pojem primitivní. Představa o pojmu množina

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická

Více

Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:

Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu: Čtvrtek 8 prosince Pascal - opakování základů Struktura programu: 1 hlavička obsahuje název programu, použité programové jednotky (knihovny), definice konstant, deklarace proměnných, všechny použité procedury

Více

3. úloha - problém batohu metodami branch & bound, dynamické programování, heuristika s testem

3. úloha - problém batohu metodami branch & bound, dynamické programování, heuristika s testem ČVUT FEL X36PAA - Problémy a algoritmy 3. úloha - problém batohu metodami branch & bound, dynamické programování, heuristika s testem Jméno: Marek Handl Datum: 1. 1. 2009 Cvičení: Pondělí 9:00 Zadání Naprogramujte

Více

Statistická teorie učení

Statistická teorie učení Statistická teorie učení Petr Havel Marek Myslivec přednáška z 9. týdne 1 Úvod Představme si situaci výrobce a zákazníka, který si u výrobce objednal algoritmus rozpoznávání. Zákazník dodal experimentální

Více

2. úkol MI-PAA. Jan Jůna (junajan) 3.11.2013

2. úkol MI-PAA. Jan Jůna (junajan) 3.11.2013 2. úkol MI-PAA Jan Jůna (junajan) 3.11.2013 Specifikaci úlohy Problém batohu je jedním z nejjednodušších NP-těžkých problémů. V literatuře najdeme množství jeho variant, které mají obecně různé nároky

Více

Číselné vyjádření hodnoty. Kolik váží hrouda zlata?

Číselné vyjádření hodnoty. Kolik váží hrouda zlata? Čísla a logika Číselné vyjádření hodnoty Au Kolik váží hrouda zlata? Dekadické vážení Když přidám osmé závaží g, váha se převáží => závaží zase odeberu a začnu přidávat závaží x menší 7 závaží g 2 závaží

Více

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem.

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem. Algoritmus Algoritmus je schematický postup pro řešení určitého druhu problémů, který je prováděn pomocí konečného množství přesně definovaných kroků. nebo Algoritmus lze definovat jako jednoznačně určenou

Více

ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ DÉLKY

ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ DÉLKY ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ DÉLKY typ DEL 2115C 1. Obecný popis Měřicí zařízení DEL2115C je elektronické zařízení, které umožňuje měřit délku kontinuálně vyráběného nebo odměřovaného materiálu a provádět jeho

Více

Rezonanční řízení s regulací proudu

Rezonanční řízení s regulací proudu 1 Rezonanční řízení s regulací proudu Ing. Ladislav Kopecký, 15.12. 2013 Provozování střídavého motoru v režimu sériové rezonance vyžaduje nižší napětí než napájení stejného motoru ze sítě 230V/50Hz. To

Více

Analyzátor, minimalizátor kombinačních logických obvodů

Analyzátor, minimalizátor kombinačních logických obvodů Středoškolská technika 2012 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Analyzátor, minimalizátor kombinačních logických obvodů Petr Jašek, Pavel Král, Petr Koukolíček SPŠ a VOŠ Jana Palacha

Více

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Automatizace Téma workshopu: Řízení pneumatických (hydraulických) systémů programovatelnými automaty doplněk k workshopu 1 Vypracoval: Ing. Michal Burger

Více

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) 1 Obecný popis metody Particle Image Velocimetry, nebo-li zkráceně PIV, je měřící

Více

Algoritmizace. 1. Úvod. Algoritmus

Algoritmizace. 1. Úvod. Algoritmus 1. Úvod Algoritmizace V dnešní době již počítače pronikly snad do všech oblastí lidské činnosti, využívají se k řešení nejrůznějších úkolů. Postup, který je v počítači prováděn nějakým programem se nazývá

Více

GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY

GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY ARNOŠT VEČERKA VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ

Více

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem

Více