RÒZNÉ. Prezentace kulturního dûdictví prostfiednictvím lechtick ch rodû

Transkript

1 RÒZNÉ Prezentace kulturního dûdictví prostfiednictvím lechtick ch rodû Feudalismus 1 je pojem, kter oznaãuje uspofiádání spoleãnosti (spoleãensk fiád), jehoï hlavním znakem je vztah k pûdû. 2 Pojem zaãali pouïívat angliãtí právníci v 17. století, pozdûji je následovali i francouz tí osvícenci. V âesk ch zemích se feudální systém uplat- Àoval v období stfiedovûku a raného novovûku, uvolnûní feudálních svazkû nastalo aï v dobû takzvaného osvícenského absolutismu, kdy byl za vlády císafie Josefa II. vydán v roce 1781 patent o zru ení nevolnictví, které bylo nahrazeno mírnûj ím poddanstvím. Revoluce z roku 1848 pfiinesla mimo jiné i zru ení poddanství. Jednou z vládnoucích vrstev feudální spoleãnosti byla lechta (aristokracie), která svou moc zakládala na vlastnictví pûdy, vojenské specializaci a zvlá tních právních v sadách, které jí zaruãovaly v znamnou úlohu pfii fiízení státu. Pfiíslu nost ke lechtû vycházela z rodového principu (manïelsk pûvod po lechtickém otci) nebo z pov ení do lechtického stavu panovníkem. Poãátky vzniku ãeské lechty sahají do 10. století, kdy lechtici tvofiili vojenskou druïinu vládnoucího pfiemyslovského kníïete. Od 12. století se lechta dûlila na dva základní stavy niï í (vladyck, zemansk ) a vy í (pansk ). Tento systém zûstal zachován aï do poãátku tfiicetileté války. Vydání Obnoveného zfiízení zemského v roce 1627 umoïnilo lechtû uïívat i nûkteré pûvodem fií ské tituly (kníïe, vévoda aj.). Po vzniku âeskoslovenské republiky bylo v roce 1918 lechtictví zru eno. 3 Odkaz lechtick ch rodû (rodin) je i v souãasnosti stále aktuální. V tûchto rodech existovala nepopiratelná zodpovûdnost vûãi budoucím generacím vlastní rodiny a logicky tak i zodpovûdnost vûãi budoucím generacím rodin poddan ch a tato zodpovûdnost byla po staletí základem toho, Ïe se pfiíslu níci urozen ch rodin projevovali jako úspû ní a moudfií hospodáfii, ktefií spravovali svûfien majetek zpûsobem, jenï se dnes oznaãuje jako udrïiteln rozvoj. Základní aristokratická premisa Noblesse oblige 4 vedla k realizaci dlouhodob ch projektû, kter mi se zlep oval stav Ïivotního prostfiedí, byla budována dopravní, obranná, technická a v robní infrastruktura. Dal í premisa Gloria splendens 5 vedla urozence k podpofie umûní (architektura, sbûratelství). Zru ení lechtictví v roce 1918 bylo urãitou pfiedzvûstí a do jisté míry i pfiedpokladem pozemkové reformy, která byla provádûna po celé období první âeskoslovenské republiky. lechta jakoïto spoleãenská skupina vyznávající konzervativní hodnoty byla v této dobû odsouvána na vedlej í kolej vefiejného Ïivota. Nová elita státu se rekrutovala z fiad bohat ch podnikatelû, prûmyslníkû, bankéfiû, vysok ch státních úfiedníkû, vojensk ch dûstojníkû, právníkû aj. Po roce 1948 byla lechta v duchu teorie marxismu-leninismu oznaãena za vrstvu vykofiisèovatelû a utiskovatelû poddaného lidu a období 17. a 18. století dostalo v návaznosti na populární díla Aloise Jiráska nálepku doba temna. V nûkolika posledních desetiletích se ãeská historická obec intenzivnû vûnuje poznávání období pozdního stfiedovûku a raného novovûku a odstraàování onoho stigmatizujícího oznaãení. V zkumy se v souladu s nejnovûj ími historiografick mi trendy zamûfiují prakticky na v echny oblasti Ïivota lechtice (hospodafiení, válka a lov, diplomacie, cestování, vzdûlávání, mecenát a sbûratelství, móda, hygiena aj.), a to vãetnû jeho Ïivotních etap (narození, dûtství a dospívání, sàatek, dospûlost, stáfií, smrt a pohfieb), a s tím souvisejících takzvan ch gender studies. lechtické rody jako dlouhodob projekt Prezentovat kulturní dûdictví âeské republiky pomocí Ïivotních osudû slavn ch lechtick ch rodin je dnes bûïné na zpfiístupnûn ch hradech a zámcích. V roce 2010 se v ak v souvislosti s pfiípravami velké v stavy RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami, a potaïmo i celého projektu RoÏmbersk rok 2011 objevila my lenka vyuïít této akce jako pilotní a navázat na ni v následujících letech v rámci dlouhodobého systematického projektu. Prvotní my - lenka záhy pfierostla do podoby mezirezortního projektu vedeného ministerstvem kultury. PÛsobení lechtick ch rodû pokr valo znaãnou ãást dobové struktury státní správy. Dnes by kromû nezanedbatelné kulturní prestiïe ostatní rezorty mohly ze spoleãného projektu vytûïit mnohé nové poznatky k dûjinám vlastního oboru, respektive úfiadu. Ministerstvo kultury pfiedpokládá tyto styãné body s ostatními rezorty: ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy edukaãní aktivity na v ech úrovních vzdûlávacího systému, ministerstvo vnitra poznání a vytûïení archivních fondû, ministerstvo pro místní rozvoj produkty cestovního ruchu, ministerstvo Ïivotního prostfiedí kultivace krajiny v minulosti, ministerstvo zemûdûlství zemûdûlské podnikání lechty, ministerstvo prûmyslu a obchodu prûmyslové aktivity lechty, ministerstvo zahraniãních vûcí dûjiny diplomacie, spolupráce na mezinárodní úrovni napfiíklad s v znamn mi Ïijícími potomky níïe uveden ch lechtick ch rodû. Navrhovan projekt je plánován jako desetilet seriál, kter v jednotliv ch krajích âeské republiky pfiedstaví konkrétní lechtické rody (rodiny) a v sledky jejich pûsobení na rozvoj území a kulturní krajiny. Projekt je koncipován jak pro odborníky, tak pro irokou vefiejnost. Dává neb valou moïnost pfiedstavit laické vefiejnosti rûzné aspekty z dûjin lechty, které není moïné prezentovat stávajícími interiérov mi instalacemi v ob- 1 2 Obr. 1. Hrad Pern tejn (okres Brno-venkov), svûdek osudû stejnojmenného rodu a centrum nejstar ího pern tejnského dominia. (Foto Gabriela âapková) Obr. 2. V stava vûnovaná roïmberskému rodu i dominiu byla zahájena pfiíjezdem zakladatele rodu Voka I. do zahrady Vald tejnského paláce. (Foto Zdena Kalová) jektech státních hradû a zámkû (hospodafiení lechty, prûmyslové podnikání, kultivace krajiny). Projekt je koncipován tak, aby pfiinesl i celou fiadu nov ch produktû cestovního ruchu a zatraktivnûní nûkter ch z hlediska jejich kulturnû-historického v znamu dosud ponûkud opomíjen ch regionû. Cílem projektu je v první fiadû prezentovat iroké vefiejnosti historii âesk ch zemí v dobû od pozdního stfiedovûku po 19. století prizmatem lechtick ch rodû, které spoluvytváfiely kulturní hodnoty v nejobecnûj ím slova smyslu a jejichï odkaz tvofií v znamnou souãást hmotného i duchovního kulturního dûdictví souãasnosti. Na ím zámûrem je rovnûï snaha naru it jisté stereotypy ve vnímání funkce (pozice) lechtick ch rodû v dûjinách âesk ch zemí, coï ov em na druhou stranu neznamená nekritickou adoraci této spoleãenské vrstvy. A v neposlední fiadû projekt pfiedstavuje neopakovatelnou pfiíleïitost pfiedstavit iroké vefiejnosti bohatství fondû v ech pamûèov ch institucí (objekty hradû, Poznámky 1 Z lat. feudum = léno. 2 Vztahy mezi vlastníky pûdy navzájem ãi vztah mezi tûmi, ktefií pûdu vlastní, a tûmi, ktefií na ní pracují. 3 Zákonem ã. 61/1918 Sb. 4 Urozenost zavazuje. 5 Sláva nádhefie. RÒZNÉ Petra MA ITOVÁ, Petr SVOBODA / Prezentace kulturního dûdictví prostfiednictvím lechtick ch rodû 457

2 3 Obr. 3. Pern tejnsk erb na zámku Kratochvíle dokládá spfiíznûní rodu RoÏmberkÛ a Pern tejnû. Dne do lo ke svatbû Polyxeny z Pern tejna s Vilémem z RoÏmberka. (Foto Katefiina Voleská) zámkû a dal ích nemovit ch památek, mobiliární fondy, muzejní sbírky, archiválie). KaÏd roãník bude mít dvû ãásti. V hlavním mûstû Praze se vïdy uskuteãní stûïejní v stava, která pokud moïno komplexnû pfiedstaví jeden zvolen lechtick rod nebo skupinu rodû. K v stavû bude vydán odborn katalog, byè v nûkter ch roãnících pouze v bûrov (podle finanãních moïností). V stava bude doprovázena popularizaãními aktivitami, uspofiádají se napfiíklad komentované prohlídky, dûtské programy atd. K praïské v stavû se v regionech pfiipojí dal í akce, které se uskuteãní v prûbûhu celého roku (napfiíklad dílãí v stavní projekty, netradiãní prohlídky objektû, koncerty, divadelní pfiedstavení, trhy, gastronomické akce, cyklistické v lety atd.). Pfiedpokládá se i vydání speciálních turistick ch prûvodcû, které zájemce provedou právû po stopách daného lechtického rodu. Jak jiï bylo v e uvedeno, pilotním projektem je RoÏmbersk rok 2011, na kter bezprostfiednû naváïe Pern tejnsk rok V dal ích letech budou následovat projekty vûnované RohanÛm a francouzské lechtû, pánûm z Kun tátu a Podûbrad, MetternichÛm, ChotkÛm, Vald tejnûm a italské lechtû, SchwarzenbergÛm, Lichten tejnûm a LobkovicÛm. Rody byly vybírány pfiedev ím z hlediska jejich v znamu pro dûjiny âesk ch zemí a prezentaãních moïností. RovnûÏ byla zohlednûna snaha o pomûrné zastoupení v ech tfií historick ch zemí Koruny ãeské âech, Moravy a Slezska. RoÏmberkové rodina jihoãesk ch velmoïû Prvním, pfiesnûji nult m prezentovan m rodem jsou RoÏmberkové. RoÏmbersk rok 2011 pfiipomíná v znamnou rodinu a její kulturní dûdictví pfieváïnû v jiïních âechách. PfiestoÏe projekt inicioval Národní památkov ústav, kter se stal rovnûï organizátorem ústfiední v stavy a mnoha doprovodn ch akcí, v znamná ãást aktivit RoÏmberského roku probíhala v organizaãní i finanãní reïii Jihoãeského kraje a na projektu se podílela fiada institucí, mûst, obcí ãi soukrom ch subjektû. Celá akce pfiipomíná v roãí 400 let od smrti Petra Voka, posledního z RoÏmberkÛ, jehoï Ïivotní cesta skonãila dne 6. listopadu 1611 na zámku v Tfieboni. Tento vzdûlanec a mecená umûní musel pro velké zadluïení rozprodávat ãásti velkého roïmberského panství, budovaného po nûkolik generací. Pfiipomínka slavného rodu v ak zahrnuje v echny pfiedky Petra Voka aï k Vítkovi I. z Prãice, kter dle starobylé povûsti o dûlení rûïí rozdûlil jmûní mezi své syny a oddûlil tak zároveà jednotlivé vûtve VítkovcÛ. Prezentace tedy zahrnuje dobu od 12. století po období renesance. V roce 2011 se uskuteãnila skuteãná plejáda akcí s roïmberskou tematikou. 6 Nejv znamnûj í událostí se stala velká v stava zapoãatá 20. kvûtna 2011 ve Vald- tejnské jízdárnû v Praze. Bylo to vûbec poprvé v historii, kdy vefiejnost spatfiila na jednom místû tak zásadní soubor umûleck ch dûl, listin a jin ch dokumentû spjat ch s roïmbersk m kulturním dûdictvím. V stavu uspofiádal Národní památkov ústav, spolupofiadateli byly Národní galerie v Praze a Senát Parlamentu âr. Dal ím v znamn m poãinem bylo vydání rozsáhlé monografie 7 zahrnující jak katalog v stavních exponátû, tak desítky studií pfiedních odborníkû t kající se pestré kály témat spojen ch s nejv znamnûj ím jihoãesk m rodem. Texty se vztahují k historii rodu a jeho nejv znamnûj ím pfiedstavitelûm i sídlûm, k hospodáfiství, patronátu, mecenátu, rûzn m druhûm umûní a v ednímu ãi sváteãnímu Ïivotu na roïmbersk ch panstvích. Pern tejnové a jejich doba V rámci pfiipravovaného projektu Pern tejnsk rok 2012 je na období kvûten aï ãervenec plánována v stava v Salmovském paláci 8 v Praze. V stava je koncipována jako prezentace kaïdodenního Ïivota lechty v období pozdního stfiedovûku a raného novovûku postavená na konkrétních pfiíbûzích slavn ch Pern tejnû. V stavními prostfiedky a prostfiedky znám mi z hradních a zámeck ch interiérov ch instalací budou pfiiblí- Ïeny v znamné milníky v Ïivotû lechticû a lechtiãen: narození (kfiest) sàatek smrt (pohfieb). Hlavní kurátorkou v stavy je PhDr. DuÀa Panenková, kurátorkami pak PhDr. NadûÏda KubÛ a Mgr. Marta Sedláková. DÛleÏit m aspektem v stavy je pfiedstavení pern tejnské architektury, pfiedev ím lechtick ch sídel. Náv tûvníci v stavy by mûli poznat bohatství pern tejnského dûdictví a získat motivaci k náv tûvû zpfiístupnûn ch památek spojen ch s Pern tejny a kulturních akcí zde pofiádan ch. K akcím pfiipravovan m pro laickou i odbornou vefiejnost patfií v stavy, konference, tradiãní v lov pern- tejnsk ch rybníkû, Hradozámecká noc na Kunûtické Hofie a mnoho dal ích. ProtoÏe pern tejnská panství zahrnují území nûkolika krajû, 9 byla navázána spolupráce s krajsk mi a obecními samosprávami, pamûèov mi institucemi a dal ími subjekty. lechtické rody jako marketingov produkt Postupnou prezentací lechtick ch rodû lze upoutat pozornost na témûfi v echny pamûèové instituce pûsobící v âeské republice. ZároveÀ je moïné vyuïít kontakty a rodinné vazby v znamn ch lechticû domácích a cizích rodin a nabídnout bohatství ãeského kulturního dûdictví náv tûvníkûm ze zahraniãí. Propagaãní kampaà v ak vyïaduje finanãní prostfiedky, kter mi Ïádná z pamûèov ch institucí sama o sobû nedisponuje. I proto vzniká v Národním památkovém ústavu projekt nazvan Po stopách slavn ch rodû, 10 kter si klade za cíl propagovat v stupy dfiíve pfiedstaven ch projektû. V prûbûhu tfií let bude propagace postupnû zamûfiena na Pern tejny, dûdictví francouzsk ch rodû pûsobících v âechách a pány z Kun tátu a Podûbrad. V rámci projektu bude kaïdoroãnû vytvofien cestovní prûvodce po lechtick ch památkách vydan v nûkolika jazykov ch mutacích, probûhne marketingová kampaà zahrnující vytvofiení specializovan ch webov ch stránek, tisk propagaãních materiálû pro distribuci na domácích i zahraniãních veletrzích cestovního ruchu a v zahraniãních zastoupeních CzechTourismu, probûhne fiada kulturních akcí na zapojen ch památkách. Vznikne rovnûï putovní panelová v stava, která bude v prûbûhu náv tûvnické sezóny cestovat pfiedev ím po partnersk ch zahraniãních institucích muzeích, galeriích a památkov ch objektech. Petra MA ITOVÁ, Petr SVOBODA Poznámky 5 V ãet akcí i dal í informace o projektu jsou k dispozici na < nebo rovnûï v ãlánku Petra Pavelce na s PÁNEK, Jaroslav; FUâÍKOVÁ, Eli ka; GAÎI, Martin; LAVIâKA, Roman; PAVELEC, Petr; IMÒNEK, Robert (red.). RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta dûjinami. âeské Budûjovice : NPÚ ÚOP, 2011, s ISBN Objekt ve správû Národní galerie. 8 Velká dominia se nacházela v dne ních krajích Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, ale patfií sem i Jihoãesk kraj a Kraj Vysoãina. 9 Je pfiedmûtem Ïádosti do aktuálnû vyhlá ené v zvy IOP 4.1 e (podpora prezentace âr jako destinace cestovního ruchu a destinace Evropa tvorba národních produktû âr). 458 RÒZNÉ Petra MA ITOVÁ, Petr SVOBODA / Prezentace kulturního dûdictví prostfiednictvím lechtick ch rodû

3 1 2 K jubileu architekta Pavla Kupky Pavel Kupka ( ) patfií k v razn m osobnostem ãeské architektury. V ãervenci oslavil v plné síle 75. narozeniny. Blahopfiejeme! Osud dvakrát zmûnil jeho profesní smûfiování jinam, neï chtûl. Rodák z Opavy pfii el studovat do Prahy malífiství. Absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství âvut ( ). Chtûl navrhovat nové stavby. Dominantním tématem se mu v ak stala obnova památek. V roce 1960 nastoupil do Státního ústavu pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû. Silnû jej ovlivnila odborná stáï ve Francii, kterou absolvoval v letech Inspirací se mu mimo jiné stalo v luãné postavení architekta v systému francouzské památkové péãe. V rámci SÚRPMO vystfiídal více pozic. ZaloÏil ateliér MÛstek. V letech byl fieditelem projektového stfiediska PraÏsk hrad a v letech vedl vlastní ateliér. V roce 1993 se Architektonick ateliér Pavla Kupky osamostatnil a pod tímto názvem pûsobí dosud. Za tûch více neï padesát let projektování se na jeho pracích podílela fiada spolupracovníkû. PfiipomeÀme alespoà Ing. arch. Janu Hrdliãkovou ( 2011), Ing. arch. Markétu Lierovou, Ing. arch. Bohumila BlaÏka a Ing. Pavla Jakoubka. A také prof. Karla Nepra e ( 2002), kter vytvofiil v rámci Kupkov ch realizací fiadu vynikajících architektonick ch plastik. Pokud bychom si poloïili otázku, ãím je Pavel Kupka v jimeãn, pak bychom mohli ve zkratce odpovûdût: Nadáním. Noblesou. Poctivostí práce. Bytostn m pfiesvûdãením o v znamu architektury a architektû. Patfií k nejvût ím bojovníkûm za svobodu architektonické tvorby. Svobodu tvorby v ak nechápe jako právo niãit. SnaÏí se rozpoznat hodnotu historického architektonického díla. Pochopit je. Opravit. A tam, kde je k tomu voln prostor, pfiidat nûco svého. Spolupráce s Karlem Nepra em je cenn m pfiíspûvkem do stále aktuální diskuse na téma nové ve starém. Pfiíkladem, Ïe nové nemusí b t protikladem starého, aniï by bylo historizující. Jin m projevem téhoï mohou b t ãetné architektonické hfiíãky, které pfii obnovû historick ch staveb s oblibou pouïívá. PfiipomeÀme úpravu pfiízemního baletního sálu v Hartigovském paláci nebo trámovou kompozici ve stfiedovûké vûïi Lichten tejnského paláce. Procházíme-li Kupkovy stavby, nemûïeme si nev imnout, Ïe promy len a v tvarnû zvládnut je kaïd detail. Pokorn pfiístup k architektonickému dûdictví je projevem silné osobnosti a talentu, kter si nemusí nic dokazovat. Ostatnû studie a realizace prokazují, Ïe stejnû dobfie umí navrhovat i nové stavby. Architektonick návrh je pro Pavla Kupku proces, ke kterému neodmyslitelnû patfií skici, modely, ovûfiování, hledání správné formy. A kdyï není spokojen, zaãne znovu od zaãátku. Pokud je v e pfiipomenuta kvalita kaïdého detailu, pak je potfieba fiíci, Ïe není samozfiejmá. Je podloïena systematickou prací. Nemen- í pozornost je vûnována provedení. Pfii obnovách praïsk ch palácû byl v podstatû stále nûkdo z ateliéru pfiítomen na stavbû. Parkety pro Lichten tejnsk palác se vybíraly ze ãtyfiiceti vzorkû rûzn ch v robcû. Pokud by se mûlo studentûm architektury ukázat, co by v optimálním pfiípadû mûla obsáhnout práce architekta od prvních skic do kolaudace, pak by práce Architektonického ateliéru Pavla Kupky mohla bez jak chkoliv úprav slouïit jako vzorov pfiíklad. Pavel Kupka umí oslovit stavebníka. Nabídnout mu varianty. Vysvûtlit moïnosti. Pfiesvûdãit jej. A také odmítnout poïadavky, pokud jsou nepfiimûfiené a jejich realizace by stavbu po kodila. I za cenu ztráty zakázky. V dobû, kdy se architekti pfiijetím zakázky bûïnû stávají advokáty mnohdy sporn ch zámûrû stavebníka, je takov postoj obdivuhodn, a kdyby pro nic jiného, tak jiï jenom pro toto zasluhuje Pavel Kupka úctu. B t bojovníkem znamená zaïívat nejen v hry, ale i poráïky a nepfiízeà. I s tím má Pavel Kupka zku enost. Situace doprovázející dostavbu nov ch budov Národního divadla nebyla pfiíjemná. Nejen pro nûj, ale i pro památkovou péãi je koda, Ïe nedostal pfiíleïitost navrhnout obnovu Clam-Gallasova paláce v Pra- 3 Obr. 1. Ing. arch. Pavel Kupka. (Foto Milo Solafi) Obr. 2. Svitavy, obfiadní síà (Archiv Pavla Kupky) Obr. 3. Praha, Hartigovsk palác. (Archiv Pavla Kupky) ze. Série Lichten tejnsk Hartigovsk Toskánsk Nostick palác má zfieteln v voj. Zku enosti se úroãí. Názory architekta a památkové péãe se sbliïují. Clam- Gallasovsk palác mohl b t zavr ením. Tfieba je tû bude; chuè a elán Pavlu Kupkovi nescházejí. V bûr realizací: 1 vinárna Beograd v Praze ve Vodiãkovû ulici (1967); vinárna U Labutí v Praze na Hradãanském námûstí (1968); Poznámky 1 Stejnû jako u nerealizovan ch projektû a soutûïí nejsou uvádûni spoluautofii. RÒZNÉ Milo SOLA / K jubileu architekta Pavla Kupky 459

4 interiéry reprezentaãních prostor ministerstva zahraniãních vûcí: âernínsk palác, velvyslanectví v PafiíÏi, Bruselu, Var avû a Ankafie ( ); komplexní obnova pû í obchodní ulice Na MÛstku v Praze ( ); smuteãní síà ve Svitavách ( ); dostavba okolí Národního divadla s v jimkou Nové scény ( ); obnova gotického kfiídla Anenského klá tera v Praze pro baletní sály ND ( ); architektonické fie ení Letenské plánû v Praze s oltáfiem pfii slavnostní papeïské m i Jana Pavla II. (1990); obnova Lichten tejnského paláce v Praze na Malé Stranû pro HAMU ( ); - obnova Hartigovského paláce v Praze na Malé Stranû pro AMU ( ); obnova Toskánského paláce v Praze na Hradãanech pro MZV âr ( ); obnova domu ãp. 257/III U Kominíãka v Praze na Malé Stranû pro MZV âr ( ); obnova Nostického paláce v Praze na Malé Stranû pro MK âr ( ); architektonické fie ení pomníku Jaroslava Ha ka v Praze na ÎiÏkovû ( ); architektonické fie ení umístûní bronzové plastiky Konû III od Karla Nepra e na 2. nádvofií Nostického paláce (2008); architektonické fie ení umístûní pomníku Karla Ha - lera od Stanislava Hanzíka v Praze na Star ch zámeck ch schodech. Nerealizované projekty: podrobn územní plán a studie zástavby Trojské kotliny v Praze (1970); studie novostavby provozní budovy Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1972); generel âernínského paláce v Praze (1974); studie obnovy Anenského klá tera v Praze ( ); studie obnovy Colloredo-Mansfeldského paláce v Praze na Starém Mûstû pro PraÏské informaãní centrum (2005); studie obnovy Clam-Gallasova paláce v Praze na Starém Mûstû (2006); campus Invalidovna v Praze-Karlínû pro FF UK ( ); obnovy Colloredo-Mansfeldského paláce v Praze na Starém Mûstû pro Evropské centrum animace (2009); studie obnovy Trauttmannsdorfského paláce v Praze na Hradãanech pro MZV âr ( ). SoutûÏe: VAS na kulturnû-administrativní centrum âkd v Praze (1965) 1. cena; studie novostavby na Václavském námûstí (1973) nejvy í ocenûní; VAS na dostavbu Staromûstské radnice (1988); soutûï na novostavbu kostela v Bfieclavi (1991) 3.cena; soutûï na novostavbu kostela v Luhaãovicích (1994) mimofiádná odmûna. Milo SOLA SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Tradiãní materiály a postupy pfii obnovû takzvan ch podstávkov ch domû Netradiãní pracovní semináfi o tradiãním stavitelství na Kokofiínsku, , Blatce ãp. 40, Îdíreck DÛl ãp. 3 Dne 7. kvûtna 2011 uspofiádal NPÚ ÚOP v Liberci ve spolupráci s Libereck m krajem v rámci pfieshraniãního projektu Cíle 3 Spoleãnû pro zachování podstávkov ch domû Zv ení povûdomí a informovanosti 1 praktick semináfi pro vefiejnost na téma tradiãních materiálû a postupû pfii obnovû (nejen) podstávkov ch domû. Cílem semináfie bylo seznámit teoreticky i prakticky zájemce z fiad majitelû podstávkov ch domû, fiemeslníkû ãi odborníkû s vyuïitím tradiãních stavebních materiálû a technologií vhodn ch pfii obnovû objektû lidového stavitelství. První, teoretická ãást semináfie se odehrávala v obci Blatce v sále místního penzionu. Po úvodním slovu námûstka hejtmana Libereckého kraje RNDr. Víta Pfiíkaského následoval úvodní pfiíspûvek Ing. arch. Tomá e Eflera z Fakulty architektury âvut o pouïití pfiírodních tepelnû-izolaãních materiálû pfii opravách venkovsk ch staveb. Pfiedná ející prezentoval aktuální problematiku zateplování historicky cenn ch objektû, pfiehled dostupn ch pfiírodních izolací a moïnosti jejich vhodné realizace bez naru ení historick ch konstrukcí a vzhledu objektu. Inh. Ronny Hausmann, malífi a restaurátor, ãlen spolku Fachring Umgebindehaus, poté pfiedstavil historickou barevnost podstávkov ch domû, materiálové sloïení barevn ch nátûrû a jejich souãasné uïití pfii obnovách staveb lidové architektury. Závûreãn pfiíspûvek Ing. arch. Blanky Tomkové z Mûstského úfiadu v Trutnovû úãastníky seznámil s praktick mi poznatky z kaïdoroãnû konaného pracovního semináfie s názvem Nejen hlinûné dny v Podkrkono í. Tato akce se jiï od roku 2005 vûnuje citlivé rekonstrukci historického objektu ãp. 53 z roku 1547 ve Rtyni v Podkrkono í. Postupnû zde probûhla obnova hlinûn ch vymazávek, vápenn ch nátûrû ãi prostoru ãerné kuchynû. Pfii pracích byla vyzkou ena fiada receptur hlinûn ch smûsí ãi vápenn ch nátûrû a s v sledky jejich pouïití jsme byli také seznámeni. Po pfiestávce na obûd následoval pfiejezd úãastníkû malebnou krajinou Kokofiínska pfies obce Bofiejov a Îdírec do Îdíreckého Dolu k usedlosti ãp. 3, kde probûhla odpolední, tentokrát jiï praktická ãást semináfie. Usedlost ãp. 3 ve Îdíreckém Dolu patfií díky sv m dochovan m historick m, stavebnû-architektonick m Obr. 1. Obálka prûvodce semináfiem. (Reprofoto T. Konvalinková) Obr. 2. Îdíreck DÛl ãp. 3 (okres âeská Lípa), pohled na p char procházející celkovou obnovou, u kterého byly provádûny vymazávky. (Foto T Konvalinková, 2010) Obr. 3. Úãastnící semináfie, v popfiedí stolek s ukázkami tradiãních materiálû, v pozadí objekt p charu. (Foto M. Ouhrabka, 2011) a fiemesln m hodnotám mezi nemovité kulturní památky. Jedná se o ucelen areál venkovské zemûdûlské usedlosti s patrov m rouben m obytn m domem, rouben m p charem, se základy zaniklé stodoly a pûvodní lednicí ve dvofie. V roce 2004 zaãali souãasní majitelé rekonstruovat hlavní obytnou budovu a v letech do lo i k obnovû p charu. Poznámky 1 Projekt ã Spoleãnû pro zachování podstávkov ch domû Zv ení povûdomí a informovanosti z Programu na podporu pfieshraniãní spolupráce mezi âeskou republikou a Svobodn m státem Sasko je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 460 RÒZNÉ Milo SOLA / K jubileu architekta Pavla Kupky SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

5 Projekt PPP PRO spolupráce Národního památkového ústavu a Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování 4 5 Obr. 4. Zatloukání dfievûn ch kolíãkû jako zpevàující armatury. (Foto M. Ouhrabka, 2011) cí v okolí a kapitolou o praktickém pouïití hlinûného o historii nav tíven ch usedlostí, obcí a vybran ch ob- Obr. 5. Úãastníci semináfie pfii provádûní vymazávek. materiálu u obnov a oprav objektû lidové architektury (Foto M. Ouhrabka, 2011) v regionu severních âech. Bûhem nabitého programu jednodenního semináfie se podafiilo vymazat témûfi celou jiïní ãást p charu. Právû u objektu p charu probíhala praktická ãást Semináfi, kterého se zúãastnilo pfies 70 úãastníkû, semináfie realizace hlinûn ch vymazávek spár rouben ch trámû. Úãastníci mûli moïnost vyzkou et si ství, majitele historick ch staveb ãi odborníky, ktefií se byl pfiínosem zejména pro zájemce o lidové stavitel- cel pracovní postup vyplàování spár roubení: pfiípravu chtûli seznámit s pouïíváním tradiãních pfiírodních a míchání druhotnû uïité hlinûné smûsi z objektu, v robu dfievûn ch kolíãkû a jejich zatloukání, vloïení izochitektury a získat nové informace a kontakty na do- materiálû pfii souãasn ch obnovách staveb lidové arlaãní v plnû z ovãí vlny, vymazávání spár hlinûnou davatele nebo zku ené fiemeslníky. Hlavním cílem smûsí i jejich koneãné zahlazení. a pfiínosem byla moïnost vyzkou et si konkrétní pracovní postupy pfiímo na místû. Diskuse o dal ích prak- âást p charu pro srovnání vymazal pytlovanou hlinûnou smûsí O. StrÏínek, odborník, kter se realizací tick ch poznatcích a dotazech k obnovû podstávkov ch domû s majiteli, památkáfii i fiemeslníky probíhala hlinûn ch omítek, vymazávek ãi obnovou hlinûn ch staveb dlouhodobû zab vá. i bûhem odpolední exkurze. Vzhledem k vysokému poãtu úãastníkû se bûhem Závûrem je tfieba podûkovat organizátorûm semináfie z NPÚ ÚOP v Liberci, Libereckému kraji, kter odpoledne pracovní skupiny rozdûlily a postupnû se vystfiídaly na exkurzi v sousední obci Îìár v Podbezdûzí, která je vyhlá ena vesnickou památkovou rezerposlední fiadû ochotn m majitelûm usedlosti ãp. 3 ve projekt finanãnû podpofiil z prostfiedku Cíle 3, a v nevací. Zde probûhly prohlídky patrov ch rouben ch objektû ãp. 10, kter od roku 2010 prochází celkovou li svûj p char, a usedlostí ãp. 10 a ãp. 7 za poskyt- Îdíreckém Dole, ktefií pro potfiebu semináfie zapûjãi- obnovou za uïití mnoïství tradiãních materiálû a technologií, a sousedního ãp. 7, jehoï obnova je na po- Tereza KONVALINKOVÁ nutí komentované prohlídky. ãátku. V prûbûhu celého odpoledne probíhala u objektu p charu také prezentace pana Jannasche, nûmeckého dodavatele souãasn ch dostupn ch tradiãních sta- 2 KOLKA, Miroslav; KONVALINKOVÁ, Tereza. Tradiãní ma- Poznámky vebních materiálû (napfiíklad konopn ch, vlnûn ch, hlinûn ch pfiírodních izolací, pytlovan ch hlinûn ch smûsí, prûvodce netradiãním pracovním semináfiem o tradiãním teriály a postupy pfii obnovû tzv. podstávkov ch domû; pfiírodních nátûrû apod.). Úãastníci se tak mohli seznámit s dostupn m sortimentem pfiírodních materiálû ãp. 3, 7. kvûtna Liberec : Národní památkov stavitelství na Kokofiínsku; Blatce ãp. 40, Îdíreck DÛl a získat dûleïité kontakty na firmy, které se zab vají ústav, územní odborné pracovi tû v Liberci, ISBN citliv mi rekonstrukcemi objektû lidové architektury Nejen pro potfieby semináfie dále vznikl prûvodce Tradiãní materiály a postupy pfii obnovû tzv. podstávkov ch domû 2 s pfiíspûvky pfiedná ejících, kapitolou Dne 19. ãervence 2011 se v Brnû na pûdû Masarykovy univerzity uskuteãnilo 4. pracovní a diskusní setkání k projektu PPP PRO (Platforma pro památkovou péãi, restaurování a obnovu) na téma Úloha vzdûlávání v památkové péãi o hmotné kulturní dûdictví. Úvodem je nutné pfiipomenout nûkolik skuteãností ohlednû vzniku této spolupráce mezi NPÚ a Fakultou restaurování UPa, která se stala nositelem projektu PPP PRO. Projekt PPP PRO byl univerzitou podán v bfieznu 2009 do Operaãního programu Vzdûlávání pro konkurenceschopnost (OPVK), Prioritní osa 2 (Terciární vzdûlávání, v zkum a v voj), Oblast podpory 2.4 (Partnerství a sítû), v zva ã. 2. Po pûl roce napjatého oãekávání obdrïel Ïadatel informaci o úspû nosti projektu a následnû i v listopadu 2009 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které potvrdilo pfiidûlení finanãní podpory pro projekt PPP PRO, evidovan nadále pod reg. ã.: CZ.1.07/2.4.00/ Hlavním cílem projektu PPP PRO je vznik nezávislé, interdisciplinární, informaãní a komunikaãní platformy pro rozvoj oboru památkové péãe, jeï umoïní spolupráci a dal í rozvoj v ech oblastí a oborû, které na péãi o kulturní dûdictví participují. Cílovou skupinou, na jejíï potfieby jsou aktivity projektu zamûfieny, jsou studenti a akademiãtí pracovníci V a VO. JiÏ ve fázi pfiípravy projektu se NPÚ podílel na tvorbû Ïádosti a pfiislíbil partnerskou spolupráci, která pak byla v fiíjnu 2009 smluvnû oboustrannû potvrzena podpisy statutárních zástupcû obou institucí. Na klíãov ch aktivitách projektu, jehoï realizace probíhá od a bude ukonãena , zejména na aktivitách KA 1 Tvorba základû pro aktivní spolupráci mezi sektory a KA 2 Poznávání pfiíkladû dobré praxe bûhem stáïí v aplikaãním sektoru, se podílí i NPÚ jako jeden z osmi partnerû projektu. Realizace KA 1 jiï byla zahájena, a sice ve formû odborn ch diskusních setkání organizovan ch Fakultou restaurování UPa za aktivní úãasti zástupcû partnerû, a tedy i NPÚ. Hlavním odborn m garantem pro projekt PPP PRO se za NPÚ stal vedoucí oddûlení restaurování pfii ÚP NPÚ, PhDr. Vratislav Nejedl, CSc. Odborn m expertem projektu je PhDr. Zdenûk Vácha, námûstek pro památkovou péãi ÚOP NPÚ v Brnû. Setkání konaná v rámci KA 1 nabídla moïnost diskuse, ukázala v ak i jednu z problematick ch stránek takov chto rozlehl ch, na odborn ch konzultacích a vyhodnocování informací zaloïen ch projektû. Tou je nezbytnost sjednocení slovníku participujících oborû a postupné vytvofiení pravidel umoïàujících co nejproduktivnûj í vedení diskuse mezi obory. Na v stupy z jiï probíhající KA 1 budou navazovat aktivity KA 2, která je pro spolupráci mezi NPÚ a FR UPa zásadní. Jedná se o realizaci stáïí na objektech ve správû NPÚ, které jsou plánovány na období od do Jak je plánovan harmonogram KA 2? Za celé dva roky prûbûhu KA 2 ( ) SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 461

6 1 2 Obr. 1. Brno, Masarykova univerzita, úãastníci 4. pracovního a diskusního setkání k projektu PPP PRO. (Foto Martina Hucková, 2011) Obr. 2. Brno, Masarykova univerzita, Mgr. Art. Lubo Machaãko, autor jednoho z pfiíspûvkû diskusního setkání. (Foto Martina Hucková, 2011) se stáïí zúãastní celkem 60 studentû FR UPa a ostatních V a VO, které jsou partnery projektu PPP PRO. Na jedné lokalitû by se mûla ve stejn ãas sejít vïdy skupina nûkolika studentû, ktefií budou stínovat pracovníky NPÚ podílející se na odborné ãinnosti na objektu a následnû své poznatky formulovat a prezentovat na minikonferencích. Návaznost na KA 1 spoãívá v tom, Ïe témata, na nichï budou studenti pfii stáïích participovat, jsou diskutována a stanovena v prûbûhu odborn ch setkání KA 1 tohoto prvního roku projektu ( ) a dále pak i ve dvou následujících letech prohlubována. Vzhledem k zapojení studentû V a VO rûzného zamûfiení je tfieba pfii v bûru lokalit uvaïovat o víceoborovosti témat a splnitelnosti realizace úkolû zadan ch studentûm v ãasovém limitu stáïe (cca 1 t den). Leto ní ãtvrté diskusní setkání zástupcû institucí, jejichï ãinnost se soustfieìuje kolem aktivit podporovan ch v rámci projektu PPP PRO, bylo zamûfieno na oblast vzdûlávání v památkové péãi a restaurování. Pfiedcházela mu dvû setkání v Litomy li a jedno v Praze. První se uskuteãnilo 26. ledna 2011 v Litomy li a bylo vûnováno vzájemnému poznání. Zúãastnili se jej zástupci partnersk ch institucí a organizací. 1 Setkání slavnostnû zahájili hlavní odborn garant projektu, doc. akad. soch. Jifií Novotn, a dûkan Fakulty restaurování UPa Ing. Karol Bayer. JiÏ první jednání velmi dobfie ukázalo mnohdy jen tu ené kladné i záporné stránky takov chto rozsáhl ch mezioborov ch projektû. Hlavním bodem programu bylo struãné pfiedstavení projektu a jeho cílû a rovnûï institucí, jejichï zástupci byli pfiítomni a které se k v zvû zúãastnit se projektu v roce 2009 pfiihlásily. Kromû zástupcû nositele projektu, pofiádající Fakulty restaurování UP, zde byli úãastníci z Pfiírodovûdecké fakulty MU v Brnû prof. RNDr. J. Pfiíhoda, ze Stavební fakulty VUT v Brnû prof. RNDr. P. Rovnaníková, CSc. za SUP a VO v Turnovû ak. mal. J.Sedmík, z Právnické fakulty ZâU v Plzni doc.ing. J.Patoãka, CSc., z Gema Art Group, a. s., Ing. P. Justa a dále kolegové z ÚOP NPÚ v Brnû, Telãi a Pardubicích. Nezúãastnili se zástupci VO umûleckoprûmyslové v Písku ani Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v. v. i. (prof. Ing. M. Drdáck, DrSc., a Ing. Z. SlíÏková, Ph.D.), ktefií v ak poskytli digitální prezentace (organizaãní schémata, úkoly). Setkání zahájili v bornû pfiipravenou prûfiezovou powerpointovou prezentací zástupci pofiádající Fakulty restaurování UPa, Pfiírodovûdecké fakulty MU v Brnû a Stavební fakulty VUT v Brnû. Toto první setkání bylo spí e informativního charakteru a slouïilo k vzájemnému seznámení a informaci o projektu a jeho cílech. Druhé diskusní setkání platformy PPP PRO se uskuteãnilo dne 23. února 2011 opût v Litomy li. Tentokrát byla hlavním tématem interdisciplinarita a vztah památkové péãe a pfiírodních vûd. Pfiíspûvky zde pfiednesli i kolega PhDr. Z. Vácha (ÚOP v Brnû) na téma Pohled na technologa oãima památkáfie, dále doc. Ing. P. Kotlík, CSc. z V CHT nebo Ing. I. Kopecká z NTM. Na jedné stranû bylo konstatováno, Ïe podíl pfiírodních vûd na památkové péãi a restaurování je relativnû velmi mal, a to vzhledem k mnoïství a kvalitû informací, které nabízejí pro uchování památky. Bylo v ak poukázáno také na opaãnou tendenci, jeï se prosazovala v Evropû jiï od druhé poloviny 60. let 20. století, kdy zaãínal v nov mi technologiemi nasycen ch aï pfiesycen ch Spojen ch státech americk ch a Evropû pfievládat názor, Ïe jsou to právû pfiírodní vûdy, které pro svou univerzálnost a stanovení jasn ch cílû, jeï lze vyjádfiit matematicky ovûfiiteln mi postupy, pfievezmou pravomoci k rozhodování o osudech památek. Tfietí diskusní setkání projektu PPP PRO se uskuteãnilo 14. dubna 2011 v sídle partnera Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV âr v Praze na Proseku. Tématem byla problematika Informaãních systémû a databází v péãi o kulturní dûdictví. Kromû mnohovrstevnaté diskuse mûli úãastníci moïnost seznámit se s prací hostitele (ÚTAM AV âr). Diskuse zaãala úvodním pfiíspûvkem Ing. arch. Jifiího Syrového a Ing. arch. Zuzany Syrové, ktefií seznámili pfiítomné se stavem digitalizace evidenãních a dal ích fondû NPÚ, poãítaãov ch databází, systémû MIS, GIS, a pokraãovala vstupem Mgr. Horáka (FR UPa) o muzejní a archivní databázi, Ing. Kopecké (NTM) na téma pfiírodovûdné databáze aï po odpolední blok âvut, FEI a ÚTAM, kter byl vûnován projektu vûdy a v zkumu Databáze poruch historick ch materiálû a konstrukcí. Diskuse se následnû soustfiedila pfiedev ím na otázky spojené s pfiedstaven m projektem vûdy a v zkumu v oblasti kultury NAKI I, kter finanãnû podporuje MK âr. Tento projekt si klade za cíl pomocí formalizovan ch dat, která budou vloïena do pamûti poãítaãe a budou obsahovat údaje o stavu památky (rozsah po- kození a dal í potfiebné podklady), vytvofiit databázi, jeï by byla schopná vyhodnotit vloïené informace (potfiebná data) a na základû vyhodnocení navrhnout moïn zpûsob opravy památky. Po dlouhé rozpravû se její úãastníci shodli na tom, Ïe je nutné v podobn ch diskusích a tfiíbení názorû pokraãovat, protoïe jsou pfiinejmen ím velk m zdrojem informací z rûzn ch oblastí vyuïiteln ch pro obor památkové péãe. Koneãnû ãtvrté diskusní jednání se konalo, jak jiï bylo v e uvedeno, na Pfiírodovûdecké fakultû Masarykovy univerzity v Brnû-Bohunicích. Hlavním a jedin m tématem byla Úloha vzdûlávání v památkové péãi o hmotné kulturní dûdictví. V prûbûhu realizace bohatého programu se názornû ukázalo, o jak rozsáhlou, nároãnou a spletitou problematiku se jedná. Hlavní koordinátorka projektu za FR UPa, Ing. Martina Hucková, v úvodu setkání seznámila pfiítomné s provozní a organizaãní ãástí projektu (financování, harmonogram, návrhy dal ích aktivit atd.). V diskusi vedené k otázkám souvisejícím s v hledov m plánem aktivit PPP PRO se hovofiilo pfiedev ím o moïn ch termínech konání jednotliv ch akcí projektu, jak mi jsou Poznámky 1 Stfiední umûleckoprûmyslová kola a Vy í odborná kola v Turnovû; Masarykova univerzita v Brnû, Pfiírodovûdecká fakulta; Západoãeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická; Vysoké uãení technické v Brnû, Fakulta stavební; Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v. v. i.; GEMA ART GROUP, a. s.; Vy í odborná kola umûleckoprûmyslová, s. r. o., Písek. 462 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

7 dal í návazná diskusní setkání, ale i panelové diskuse, anal zy star ích projektû, minikonference, vydávání e-bulletinu a v bûrového e-ãasopisu na novû vzniknuv í webové stránce k projektu a dal í aktivity. Vlastní odbornou ãást setkání zahájil referát Mgr. Art. Lubo e Machaãka (FR UPa), kter se zab val evropsk mi univerzitními programy vzdûlávání v oblastech restaurování a konzervování. V ímal si jak evropského rozmûru tûchto vzdûlávacích ãinností, tak informací o relativnû velkém poãtu moïn ch stáïí a dal ích typech studijních pobytû v zahraniãí i jin ch moïnostech získávání nov ch poznatkû. Obor dûjiny umûní byl na brnûnském diskusním setkání platformy PPP PRO zastoupen prof. PhDr. Jifiím Kroupou, CSc., (FF MU v Brnû), kter se vûnoval pfiedev ím vztahûm dûjin umûní k památkové péãi. Dûjiny umûní dle nûj tvofií jen urãitou, i kdyï velmi dûleïitou souãást vzdûlanostního vybavení památkáfie pracovníka v oboru památkové péãe. Památková péãe je obor multidisciplinární, interdisciplinární a transdisciplinární, pfiiãemï ona transdisciplinarita spoãívá v tom, Ïe jde vlastnû o interdisciplinární uspofiádání spolupracujících oborû, které si v ak pfiedávají své závûry z vyhodnocení situace a dal í informace neprodlenû, takïe spolupracující obory mají nejaktuálnûj í stav poznatkû. Masarykova univerzita se snaïí pfii formování náplnû nového bûhu studia dûjin umûní pro centrum v Telãi jiï formovat studijní plány tak, aby jejich absolventi mohli pracovat v budoucích interdisciplinárních a transdisciplinárních pracovních t mech. Základem budou vïdy dûjiny umûní, dal í souãástí se v ak stanou kulturní vûdy, restaurování a konzervování, pfiírodní a technické vûdy a dal í. Po Kroupovû na budoucnost zamûfieném a na nové moïnosti náplnû studia dûjin umûní ve vztahu k oboru památkové péãe a jejím potfiebám orientovaném pfiíspûvku následoval referát pracovníka ÚOP NPÚ stfiedních âech Ing. arch. Víta Jesenského, Ph.D., specialisty na problematiku vzdûlávání v oblasti památkové péãe. Jeho zdánlivû pfiízemní a málo elegantní referát (to v ak jen pfii prvním pohledu) skuteãnû velmi vhodnû doplàoval teoretické modely prezentované prof. Kroupou o rozmûr názorné ilustrace z praxe vzdûlávání aplikovaného v oboru památkové péãe na na em území v souãasnosti. Tyto praktické poznatky jen podtrhovaly nezbytnost zkvalitnûní tohoto segmentu aktivit oboru památkové péãe v âr. JiÏ zcela do praxe jedné z dílãích ãástí vzdûlávání v oblasti památkové péãe pak zavedl úãastníky setkání referát Ing. arch. Tomá e Eflera z Ústavu památkové péãe Fakulty architektury âvut v Praze. Tento mlad kolega podrobnû popsal aktivity pracovi tû vedeného prof. Girsou, které zahrnují zejména samostatn modul památkové péãe, jenï je souãástí magisterského programu studia, a pfiedstavil názory na potfieby památkové péãe z pohledu zastupovaného pracovi tû. Po polední pauze následovala odpolední ãást pfiedná ek. Nejdfiíve byl pfiednesen v zastoupení Ing. arch. Jesensk m, Ph.D., pfiíspûvek, kter zpracovala PhDr. ezníãková z oddûlení vzdûlávání ÚP NPÚ v Praze. Prezentace pfiedstavila konkrétní aktivity organizované oddûlením vzdûlávání, a sice jednolet kurz památkové péãe pro vysoko koláky a dvoulet kurz pro stfiedo- koláky. Jednolet kurz je primárnû urãen ãerstv m absolventûm V, ktefií nastupují do památkové praxe a mají ménû neï dva roky praxe v oboru, dvoulet kurz je zamûfien ífieji, zejména na pracovníky obecních úfiadû, ktefií fie í ve své agendû vedle jin ch také problematiku památkové péãe a potfiebují získat i obecné informace, které jiï absolventi V mají. Dal í ãinností jsou vzdûlávací programy pro dûti a mládeï, na nichï se oddûlení vzdûlávání podílí nebo vznikají na jednotliv ch ÚOP ãi aktivitou jednotlivcû pfií správách objektû hradû a zámkû. Poté následovaly tfii referáty, které nespojovala pouze formální skuteãnost, Ïe jejich zpracovatelé jsou úfiedníky státní správy v oblasti památkové péãe od úrovnû krajského úfiadu pfies mûstsk úfiad relativnû velkého sídla aï po men í mûsto. Ve v ech tûchto referátech lidí z praxe témûfi stejn mi slovy zaznûlo, Ïe souãasn systém vzdûlávání v oblasti památkové péãe nenabízí moïnost získat dostateãné vybavení pro tvrdou realitu památkáfiské praxe. Tato skuteãnost dominovala v pfiíspûvku Mgr. Kláry Zubíkové z Odboru kultury a památkové péãe KÚ Stfiedoãeského kraje v Praze, Mgr. Dalibora Halátka z Magistrátu statutárního mûsta Opava i Mgr. Marty Îídkové z MÚ ve Vrchlabí. Jejich referáty doplnila sondou do kaïdodenní praxe úfiedníka krajského úfiadu na poli památkové péãe Blanka varcová z KÚ Stfiedoãeského kraje v Praze. KaÏd z referátû pfiednesen ch v této ãásti jednání platformy PPP PRO pfiistupoval k problematice vzdûlávání v oblasti památkové péãe z ponûkud jiného úhlu pohledu, i kdyï koneãné resumé bylo více ménû shodné. Obsah pfiednesen ch referátû i následná diskuse pûsobily na pisatele tûchto fiádkû dojmem, Ïe v âeské republice vedle sebe pûsobí hned nûkolik památkov ch péãí. Jednou z nich je pfiedev ím památková péãe Ïijící na katedrách dûjin umûní akademické pûdy nûkter ch univerzit, jejímï v sledkem, v nejlep ím pfiípadû, je teoreticky dobfie vybaven historik umûní památkáfi, kter v ak nedovede své teoretické znalosti zformulovat jednoduch m zpûsobem a srozumitelnû prezentovat vlastníkûm památek, popfiípadû je i odít do úfiedního hávu. Podle názoru v e uveden ch referentû-úfiedníkû z oblasti památkáfiské praxe v orgánech státní správy je velmi dûleïitá komunikace nejen smûrem k vefiejnosti, ale zvlá tû ke skupinám vlastníkû památek. Pfiipomenuta byla i známá skuteãnost mnohdy fundamentalistického charakteru jednání nûkter ch pracovníkû odborn ch institucí státní památkové péãe v âeské republice, ktefií ãasto zastávají názor odli n od stanoviska v konného orgánu státní památkové péãe (coï by nebylo na závadu nebo na kodu vûci). V e se v ak ukazuje jako velmi problematické v pfiípadech, kdy povûfien pracovník odborné instituce není schopen následnû racionálnû obhájit svá tvrzení v diskusi s památkov mi orgány ani s vlastníky památek. To jsou otázky vedení diskuse o vûcn ch stránkách památkov ch kauz. Odpolední referáty, zejména pfiíspûvky pracovníkû orgánû památkové péãe, vyvolaly projevy nesouhlasu, nûkdy jiï bûhem pfiednesu, kdy se místy (i kdyï ne pfiíli zfietelnû) oz valo ono ve stenografick ch záznamech jednání nûkdej ích památkov ch komisí uvádûné nespokojené mruãení. Stejnû zfietelné v ak byly projevy souhlasn ch reakcí. Závûreãná diskuse jasnû ukázala, Ïe 4. setkání otevfielo mnohé otázky, na nûï je tûïké najít jednoznaãnou odpovûì. Oblast kultury a památkové péãe trpí znaãn m podfinancováním, prostfiedky urãené na osvûtu a vzdûlávání chybí témûfi zcela. Odborníci se stávají osamûl mi bûïci. Kolegou Ing. arch. Solafiem byla pfiipomenuta existence odborn ch metodik vydávan ch ÚP NPÚ, které by mûly úfiady brát v potaz pfii rozhodování. Pfiítomní se zam leli nad formulací základních definic, napfiíklad kdo je tzv. památkáfi. Je to pracovník v oblasti památkové péãe? Je to také vlastník památky? Pfii snaze o vytvofiení kvalitnûj ího vzdûlávání památkáfiû jsou dostaãující kurzy zamûfiené na úzké v seãe problematiky napfiíklad v rámci celoïivotního vzdûlávání? Má smysl uvaïovat, byè zatím jen teoreticky, o vzniku jednooborového studijního programu nehrozí zde pfiehlcení jednotlivostmi a nepochopení celku? Jako nejschûdnûj í se jeví mezioborové studium, kurzy zamûfiené na samostatnou problematiku. Kdo by v ak byl organizátorem a garantem tûchto kurzû? Akreditace a organizace studia je velice sloïitá, v souãasné situaci je tûïké pfiedstavit si jejich realizaci. PfiestoÏe diskuse nepfiinesla jasné formulace a závûry, hlavní odborn garant celého projektu doc. ak. soch. Jifií Novotn zakonãil 4. setkání konstatováním, Ïe bylo dosaïeno stanoveného cíle. Platforma PPP PRO si neklade za cíl vyfie it dlouhodobû bolestná témata, umoïàuje v ak setkání kolegû, diskusi a pohled na tutéï problematiku z více úhlû, mnohdy pfiekvapiv ch a neuvûdomovan ch. Vûfiíme, Ïe dal í plánovaná diskusní setkání, panelové diskuse a jiné typy odborn ch akcí projektu PPP PRO pfiinesou v leto ním roce i ve dvou letech následujících zajímavé v stupy a pfiispûjí k vyjasnûní problémû v oblastech památkové péãe, restaurování a konzervování. Pro leto ní rok jsou plánována je tû dvû setkání organizovaná FR UPa ( v Olomouci a v Litomy li); pro následné dvouleté období projektu pak dal ích celkem 12 setkání (6 roãnû), která poskytnou nová témata, moïná se vrátí i k tûm probûhnuv ím a otevfiou prostor k diskusi mezi obory zástupcûm zúãastnûn ch institucí. Na závûr bychom rádi upozornili na první konferenci projektu na téma Interdisciplinarita v péãi o kulturní dûdictví, která je plánována na první ãtvrtletí roku Hlavní dva bloky by se mûly vûnovat Teorii interdisciplinárního pfiístupu v péãi o kulturní dûdictví a Praktick m pfiíkladûm mezioborového pfiístupu v péãi o kulturní dûdictví. Více informací k projektu i k jeho jednotliv m aktivitám lze prûbûïnû nalézt na webov ch stránkách Lucie ERNSTOVÁ, Alena KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Vratislav NEJEDL SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 463

8 Páté pracovní jednání zahradníkû Národního památkového ústavu V rámci vzdûlávacího cyklu zahradníkû na téma Historické oranïerie a zahradní stavby v zkum konzervace vyuïití se ve dnech ãervence 2011 uskuteãnilo jiï páté pracovní jednání pracovníkû zámeck ch zahrad a odborn ch pracovníkû na úseku historické zelenû. Jednalo se o dal í etapu pfiedávání zku eností v oblasti prûzkumu, inventarizace a pfiípadnû i záchrany oranïerijních a jin ch zahradních staveb vãetnû jejich vyuïití. Toto téma bylo roz ífieno o poznání dvou v znamn ch kolkafisk ch firem. Terénní jednání pfiipravil NPÚ ÚOP v Brnû, odbor specialistû, ve spolupráci s NPÚ ÚOP v Olomouci, jmenovitû s Ing. Jozefem La ákem, a dále s NPÚ ÚOP v Ostravû, zastoupen m Ing. Alenou Halamíãkovou. Jednání se zúãastnilo 20 pracovníkû. Dne 25. ãervence jsme postupnû nav tívili objekty SmrÏice, âechy pod Kosífiem, Námû È na Hané a Bludov. Ve SmrÏicích (okres Prostûjov) nás vedoucí prodejního úseku zdej ího kolkafiského podniku ARBOEKO, s. r. o., Ing. Stanislav Flek seznámil s historií a provozem kolek. Hlavní sídlo firmy ARBOEKO, s. r. o, se nachází v Obfiíství u Mûlníka, v obci SmrÏice je pouze její poboãka. Firma se zab vá pûstováním, prodejem a distribucí okrasn ch dfievin. Je to jeden z nejvût ích podnikû tohoto druhu u nás a byl zaloïen v roce Vlastní skladba v roby zahrnuje cca 80 ha alejov ch a solitérních stromû, 22 ha mladého materiálu stromû a 10 ha kontejnerov ch dfievin. V znamnû se podílí na v sadbách zelenû v celé âr, ale i v zahraniãí. S historií parku a skleníku v âechách pod Kosífiem (okres Prostûjov) nás seznámil Ing. Radek Pavlaãka, kter zpracoval projektovou dokumentaci na obnovu zámeckého parku. V souãasné dobû je nov m správcem kulturní památky (zámek, skleník, park) Vlastivûdné muzeum v Olomouci, projekt na adaptaci zámeckého areálu pfiipravuje firma Ateliér R Olomouc. Souãástí projektové dokumentace bude zmínûn projekt na obnovu parku a také projekt na obnovu Ullmannova skleníku, jehoï autorem je Ing. Miroslav Pospí il. V rámci komplexní obnovy a vyuïití se poãítá s novou expozicí vûnovanou Josefu Mánesovi a dále s pfiírodní a národopisnou expozicí na zámku. Obnovena má b t vyhlídková vûï v parku, zavedeny vyjíïìky na loìkách po zámeckém rybníku, má vzniknout restaurace pro 80 osob, ubytování na zámku, obfiadní síà a podobnû. Zámeck park pûvodnû zahrada vznikl po pfiestavbû stfiedovûké vodní tvrze v barokní zámek mezi dvûma rybníky v letech za knûïny Terezie z Liechtensteina. Barokní prvky parter, vodní kanály a aleje se rozbíhaly do krajiny a byly tak formovány v 70. letech 18. století za hrabûte Franti ka tûpána Silva Tarroucy. V první tfietinû 19. století zahájil velkorysou pfiemûnu zahrady v krajináfisk park hrabû Franti ek Josef Silva Tarrouca a v tûchto zmûnách pokraãoval jeho syn Ervín. V letech nechal pfiestavût zámek do klasicistní podoby podle návrhu nûmeckého architekta Julia Eduarda Zerneckeho. Vznikla vyhlídková vûï a zahradní salet, kter Obr. 1. âechy pod Kosífiem (okres Prostûjov), UllmannÛv Autorkou v ech fotografií je Dagmar Fetterová, vyuïíval Josef Mánes jako ateliér pfii svém pobytu na skleník v zámeckém parku. zámku v období V roce 1852 byl vybudován skleník (oranïerie) podle projektu praïského ar- Ïerie. Obr. 2. Bludov (okres umperk), interiér obnovené oranchitekta Vojtûcha Ignáce Ullmanna ( ). Obr. 3. Louãná nad Desnou (okres umperk), obnovená Park je cenn dendrologicky a byl komponován harmonicky s okolní krajinou a kopcem Velk Kosífi. Ve druhé Obr. 4. Louãná nad Desnou (okres umperk), obnovená oranïerie. polovinû 19. století byl park obohacen exotick mi dfievinami, jeï nechal vysázet hrabû Franti ek Josef II.; je- grotta v zámeckém parku. ho mlad í bratr Arno t Emanuel zaloïil znám park v PrÛhonicích. V roce 1987 byl chátrající park upraven koncem 19. století byla provádûna v sadba cizokrajn ch dfievin. Souãástí parku je i pfiírodní partie, kde podle projektu Ing. Jaroslava ubra pod vedením památkáfie, specialisty na zeleà, Ing. ZdeÀka Horsáka. rostou staré dfieviny domácího pûvodu. OranÏerie se Ze zajímavostí v obci âechy pod Kosífiem stojí za zmínku hasiãské muzeum, které patfií mezi nejvût í na Mo- v areálu zahradnictví. Mezi zámkem a oranïerií je nachází na ulici 8. kvûtna jiïnû od bludovského zámku ravû a je situováno na místech, kde se nacházela první z v robních hal tehdej í slavné továrny na hasiãské a jde o zdûn objekt se sedlovou stfie- dnes umístûno parkovi tû. OranÏerie vznikla v letech stfiíkaãky. Dal ím lákadlem je zajímavá expozice padesáti historick ch koãárû v muzeu, které se nachází jen úpravy provádûl Obecní úfiad v Bludovû po roce 1995, chou; jiïní, dfievûná stûna je prosklená. Stavební nûkolik desítek metrû od jiï zmiàovaného hasiãského kdy byla do objektu pfiivedena voda, budova byla odkanalizována a napojena na elektrickou síè. V roce muzea. Bylo otevfieno v roce 2009 a vybudoval ho Václav Obr byl fie en zpûsob vytápûní a vyuïití. V souãasné Zámeck park u Horního zámku v Námû ti na Hané dobû oranïerie slouïí jako prodejna zahradnick ch v pûstkû a její zázemí s pûstebními skleníky a pafieni t- na kruhovém pûdorysu je pfiísnû geometrizován a paprskovitû z nûho vybíhají ãtyfii lipové aleje. Stfiíhané Ïivé plûtky a kulovitû tvarované dfieviny doplàují drobné Ve veãerním diskusním bloku na zámku ve Velk ch ními plochami je vhodnû zahradnicky vyuïíváno. rokokové skulptury. Projekt na obnovu parku zpracoval v roce 2002 Ing. Radek Pavlaãka. OranÏerijní ani ji- Chvosta (Romantismus v nûmeck ch zahradách), Ing. Losinách pfiednesli odborné pfiíspûvky Ing. Eduard né skleníkové stavby zde nebyly zachovány. Jozef La ák (Pfiehled oranïerií v Olomouckém kraji), Park v Bludovû (okres umperk) obklopuje pûvodnû Ing. Alena Halamíãková (Vybrané oranïerie na Ostravsku) a Mgr. Miroslava Janíãková (Zámeck lesopark ve renesanãní zámek, kter byl na poãátku 18. století Liechtensteiny-Castelcorny barokizován. V prûbûhu Vranovû nad Dyjí, kulturní krajina a drobné stavby). 18. století do lo ke zmûnû majitelû stali se jimi Îerotínové, ktefií zde zaloïili park. PÛvodní ovocné zahra- Velké Losiny, Louãnou nad Desnou, Sobotín a Hradec Druh den jednání, 26. ãervence, jsme nav tívili dy byly postupnû doplàovány o oranïerie a skleníky, nad Moravicí. Ranní prohlídka peãlivû udrïovaného 464 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

9 pfiírodnû krajináfiského parku ve Velk ch Losinách byla doplnûná v kladem kastelána Franti ka Fialy a zámecké zahradnice Julie Kargerové a pokraãovala dále v zámeckém skleníku (oranïerii), kter slouïí k pûstování okrasn ch rostlin pro v zdobu zámku a zámeckého nádvofií. Pfiírodnû krajináfisk park patfií k nejhodnotnûj- ím v kraji. V okolí renesanãního zámku s arkádami, zaloïeného v letech Janem mlad ím ze Îerotína, vznikla v roce 1602 ozdobná zahrada typu italského giardinetta. V letech nechal hrabû Jan Ludvík ze Îerotína zaloïit barokní zahradu, doplnûnou umûl m vodopádem, vodotryskem a plastikami. Poãátkem 19. století byla tato zahrada zru ena Liechtensteiny a zaloïen pfiírodnû krajináfisk park. Skleník pochází z druhé poloviny 19. století a je situován v jihozápadní ãásti zámeckého parku. Jde o pfiízemní nepodsklepen dvoutraktov objekt obdélného pûdorysu, postaven z kamenného a cihlového zdiva, omítnutého hrubou vápennou omítkou edé barvy. JiÏní strana je prosklená. Vzhledem k jedineãnosti zámecké instalace jsme tentokráte nevynechali její prohlídku. Dopolední program zavr ila exkurze do ruãní papírny a lázeàského parku. Papírenskou manufakturu dal v Losinách v místech b valého obilního ml na vybudovat Jan mlad í ze Îerotína. V roba byla zahájena v rozmezí let Na pfielomu 18. a 19. století získaly objekty ruãní papírny svoji dne ní pozdnû barokní a klasicistní podobu. Od roku 2006 je sídlem samostatné spoleãnosti Ruãní papírny Velké Losiny, a. s. Ruãní papír se stále vyrábí tradiãním postupem ze smûsi bavlny a lnu. Pou- Ïívá se ve v tvarném umûní, pro v znamnou osobní a firemní korespondenci, reprezentaãní úãely, k tisku bibliofilií a v kniïní umûlecké a restaurátorské praxi. Unikátní areál v znamné technické památky, která je jediná tohoto druhu u nás, je od roku 2002 prohlá en za národní kulturní památku. LázeÀské místo Velké Losiny je známo od roku První lázeàskou budovu na sirn ch pramenech dal vystavût v roce 1592 Jan ze Îerotína. V roce 1802 prodali Îerotínové láznû LiechtensteinÛm. Centrum lázní bylo otevfieno do krajináfiského parku s rybníky, ostrûvky, bazénem s vodotryskem, pavilonky, cestiãkami a hlavní promenádní alejí. V roce 1932 byla z dfievûného materiálu vystavûna Chaloupka dûtsk domov, pfiipomínající Jurkoviãovy stavby v Luhaãovicích. Úpravu lázeàského parku navrhl v roce 1960 prof. Ing. Ivar Otruba. Odborn doprovod v Louãné nad Desnou (okres umperk) zajistil Ing. Petr Kube a, kter je zpracovatelem projektové dokumentace na obnovu zámeckého parku, jehoï první etapa jiï byla ukonãena. Následovat budou úpravy spodní ãásti parku pod obnovenou grottou. Pfiírodnû krajináfisk park se rozkládá u pûvodnû renesanãního zámku, kter byl pozdûji v roce 1774 baroknû a v roce 1840 empírovû upraven. Na jeho zaloïení se v znamnû podílel Franti ek Klein, kter kromû bohat ch zku eností z uãení v Lednici pfiispûl k roz ífiení vzácné sbírky dfievin v letech , kdy majitelem byl Antonín Bedfiich hrabû Mitrovsk z Nemy le. Park byl tehdy proslul zejména bohat m sortimentem dfievin a promy lenou kompozicí jednotliv ch ãástí. Park je rozdûlen do dvou úrovní, které spojuje ostr terénní zlom. Nejcennûj í je partie pfied zámkem s prûhledem pfies rybník. Drobná architektura je tvofiena ka nou a bazénem u zámku a grottou pod rybníkem. U zámku jsou litinové plastiky sv. Huberta, sv. Floriána, sv. AlÏbûty a stojící Ïeny. U vchodu do parku stojí 600 let stará lípa s obvodem kmene 730 cm. OranÏerie existovala jiï v roce K roku 1841 je jiï doloïená existence ovocné oranïerie, skleníku a ananasovny. V oranïerii byly pûstovány ovocné stromky v kvûtináãích (broskvonû, meruàky, vestky), ve skleníku pak exotické rostliny a v ananasovnû rostlo 70 ananasû. OranÏerie byla po druhé svûtové válce pfiebudována na kulturní dûm. V roce 1975 byla ãást parku mezi b valou oranïerií a zahradním domkem vyãi tûna od náletov ch dfievin. V posledních letech pfiistoupil Obecní úfiad v Louãné nad Desnou k obnovû parkového areálu i oranïerie, jejíï rekonstrukce stála 25 milionû korun. SlouÏí obci jako v znamné kulturní a spoleãenské centrum. Men í park s volnou v sadbou v Sobotínû (okres umperk) se nachází u hrobky rodiny KleinÛ, postavené v roce 1880 Juliem Titzem ze Sobotína. Vstupní brána byla realizována aï v roce 1885 stavitelem Beyerem ze umperka. Park u hrobky zaloïil v roce 1880 zahradník Johann Vöth na svaïitém terénu na nûkolika v kov ch stupních a okrajovû navazuje na lesní porost. Kompoziãnû nejhodnotnûj í je prûhled od brány k mauzoleu. V souãasné dobû je hrobka v havarijním stavu a na její obnovu nejsou finance. Dal ím nav tíven m objektem byl park u zámku v Sobotínû, kter byl postaven z nûkdej í správní budovy v roce Stavebníky byli bratfii Kleinové, známí a úspû ní podnikatelé silniãních a Ïelezniãních staveb v rakouské monarchii. Koncem 19. století pro el park úpravou podle R. Biskupa a F. Thomayera. U zámku, v jehoï blízkosti je rybník, byl zaloïen pravideln parter. Kolem nûho se rozvíjela soustava stromov ch kulis se vzácn mi dfievinami. Kdysi proslulá sbírka rûïí zanikla. Poslední projektovou dokumentaci zpracovala v roce 1988 Ing. Eva Damcová. Park je v souãasné dobû sice udrïován (seãení trávníkû), ale vegetaãním prvkûm není vûnována patfiiãná pozornost. Objekt je v soukromém vlastnictví a je nabízen k prodeji. Oran- Ïerie byla situována severov chodnû od zámecké budovy na okraj parku k místní komunikaci, která vymezuje severní stranu areálu. Prosklená byla stûna smûrem do parku. OranÏerie plnila svoji funkci do konce druhé svûtové války, poté byla zru ena a v 50. letech pfiestavûna na kino. V roce 1996 vyhofiela a v roce 2000 byla provedena demolice stavby. Odborn m prûvodcem zámeck m parkem v Hradci nad Moravicí byl zámeck kastelán Ing. Radomír Pfiibyla s Ing. Alenou Halamíãkovou. Park leïí na hfiebeni a svazích hradního ostrohu mezi fiekami Moravicí a Hradeãnou. Nûkdej í královsk hrad byl roku 1796 pfiestavûn kníïetem Karlem Lichnovsk m v empírovou rezidenci, jejíï souãástí byla oranïerie s fíkovnou a zahradním salonem v ãele krajináfiského parku. Po pfiestavbû hospodáfiského podzámãí v takzvan âerven zámek podle návrhu vratislavského architekta Karla Lüdeckeho koncem 19. století bylo upraveno i zahradní pfiedzámãí. Park o rozloze 63 ha vyuïívá mimofiádné v inné polohy území, vedení hlavních cest a rozmístûní vyhlídkov ch míst s pohledy do krajiny. Soulad krajiny s umûním tvorby parku s fiadou aï tfiistalet ch dfievin, zejména jehliãnanû, charakterizuje jeden z nejv znamnûj ích krajináfisk ch parkû ve Slezsku. V Hradci nad Moravicí pob val Ludwig van Beethoven, Niccolo Paganini a Franz Liszt. Úpravy parku koncem 90. let 20. století podle projektu Ing. Lubomíra Rychtara dokázaly propojit park na v inû zámku s krajinou pod ním obnovením prûhledû, zejména do ãásti Mariánské louky. OranÏerie, fíkovna a zimní zahrada byly vybudovány v nejjiïnûj ím traktu zámku, za konírnou a hospodáfisk mi budovami, asi v letech za kníïete Eduarda Lichnovského. OranÏerie zanikla zfiejmû aï tûsnû pfied v stavbou takzvané Bílé vûïe (dfiíve vodní vûï) asi v roce 1884 a jiï nebyla obnovena. Neexistuje ani fíkovna se skleníkem. Na druhém diskusním veãeru v sále âerveného zámku pfiednesli pfiíspûvky Ing. Dagmar Fetterová (Podafií se zachránit b valou zámeckou oranïerii v Lomnici u Ti nova?), Ing. arch. Pavel Havlas a Ing. Zdenûk Hradilák (Obnova zahrady a oranïerie Bfievnovského klá tera). Tfietí den, 27. ãervence, zamífiili úãastníci jednání na objekty Radkov-Dubová, táblovice a RaduÀ. Men- í pfiírodnû krajináfisk park v okolí zámeãku Radkov- -Dubová (okres Opava) s hospodáfisk m dvorem byl zaloïen zfiejmû poãátkem 19. století. Kompozice je jednoduchá, uprostfied parku je rybník, na kter v zadní ãásti navazuje volná v sadba s torzem aleje z cizích dfievin. Kompoziãnû hodnotná je vnûj í lipová alej. Probíhající komunikace oddûluje zámek s parkem od b valého zámeckého zahradnictví. Jeho majitelkou je v posledních letech Ing. Milada To ková (firma Omorika, pûstování dfievin, návrhy a zakládání zelenû), které se jiï podafiilo obnovit skleník (kulturní památka) do pûvodní historické podoby tak, aby mohl co nejdfiíve po dokonãení obnovy slouïit k pûstování rostlin, coï znamená návrat k jeho pûvodnímu poslání. Prvním nav tíven m objektem v obci táblovice (okres Opava) byla firma Pasiã, s. r. o., Vlastimila Pasiãe, jejímï pfiedmûtem ãinnosti je velkoobchodní prodej komplexního v robního a spotfiebního sortimentu pro zahradnictví a kvûtinové sínû. Jde o nejvût ího pûstitele a dodavatele kamélií u nás. Poãet zamûstnancû firmy se pohybuje mezi 10 aï 20 podle sezónní potfieby. Druh m nav tíven m objektem byla soukromá rekonstruovaná zahrada a park u zámku za odborného doprovodu zástupce realizaãní firmy Romana Èastného a Ing. Radka Pavlaãky, zpracovatele projektu na rekonstrukci pfiírodnû krajináfiského parku. Renesanãní pûvod zámku dokládá sgrafito na boãní fasádû hlavního prûãelí. Po pfiestavbû zámku, kter mûl 30 místností a zámeckou kapli, byla zaloïena okrasná francouzská zahrada, k níï pfiibyl v první polovinû 19.století pfiírodnû krajináfisk park s exotick mi dfievinami pfied zámkem. Sobkové z Kornic drïeli táblovick statek do roku Pfii osvobozovacích bojích SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 465

10 5 6 Seznam literatury: PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ, BoÏena et al. Zahrady a parky v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, ISBN HALAMÍâKOVÁ, Alena. Chránûné historické parky a zahrady Severomoravského kraje. Ostrava : Krajské stfiedisko státní památkové péãe a ochrany pfiírody, Jozef LA ÁK: Vûda a v zkum, PrÛzkum oranïerií v pûsobnosti Státního památkového ústavu v Olomouci, 2001 uloïeno v archivu NPÚ ÚOP v Olomouci KOU ILOVÁ, Dana. Zapomenut areál b valého hospodáfiského dvora zámku v Dubové. In V roãní zpráva Státního památkového ústavu v Ostravû, KOLÁ OVÁ, Eva; OPÁK, Pavel. Státní zámek RaduÀ oranïérie. V Ostravû : Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû, ISBN Obr. 5. Sobotín (okres umperk), hrobka rodiny KleinÛ. Obr. 6. Radkov-Dubová (okres Opava), obnovená soukromá oranïerie Ing. Milady To kové. Obr. 7. táblovice (okres Opava), zahradnictví firmy Pasiã v návaznosti na zámeck areál. Obr. 8. táblovice (okres Opava), obnovená ãást soukromé zahrady u zámku, habrové loubí. byl zámek i park po kozen a po opravû slouïil pro potfieby obce. Nyní je v soukromém vlastnictví podnikatele Kamila Kolka, kter nechal zámek zrekonstruovat, zároveà probíhá i rekonstrukce zahrady a parku. První ãást projektu na zahradu u zámku zpracoval Ing. Lubomír Rychtar v letech , autorem druhé ãásti projektu na rekonstrukci pfiírodnû krajináfiské ãásti parku byl Ing. Radek Pavlaãka v roce RovnûÏ bylo navrïeno nûkolik variant vzniku nové oranïerie, ke které nebyly nalezeny Ïádné archivní materiály. V Raduni (okres Opava) jsme nav tívili obnovenou klasicistní oranïerii z roku 1824, leïící asi 100 m od hlavního vchodu do zámku. V poslední tfietinû 19. století se zde pûstovaly citrusovité rostliny, palmy, vavfiíny, oleandry, vistárie, ibi ky, fuchsie, kamélie, gardénie, mu káty, rûzné druhy cibulovin, sukulenty i orchideje. Pozdûji kvûli nedostatku penûz majitelû oranïerie chátrala, její v znam upadal a mezi léty se nacházela v havarijním stavu. V roce 1977 byla zastfie ena. Vzhledem k dlouhotrvající restituãní kauze se obnova protáhla, ale díky kastelánce PhDr. Evû Koláfiové se podafiilo zajistit ve kerou projektovou dokumentaci a co je hlavní finance. 27. ãervence 2004 byla oranïerie a parterová zahrada pfied ní slavnostnû zpfiístupnûna vefiejnosti. Byla v maximální mífie rehabilitována do autentické podoby a není pouh m exponátem památkové péãe, ale stala se atraktivním místem hojnû nav tûvovan m díky zajímavé náplni kulturním programûm, v stavám, svatebním obfiadûm a dal ím zajímav m akcím. Projekt na úpravu parteru pfied oranïerií zhotovili manïelé Krejãifiíkovi. Dal ím nav tíven m objektem byl zámeck interiér, kter m nás provedla kastelánka PhDr. Eva Koláfiová, stejnû jako pfiedtím zámeckou oranïerií. V letech za Jana Larische-Mönnicka do- lo ke klasicistní pfiestavbû podle projektu K. J. Englische. Pfiiléhající pfiírodnû krajináfisk park má hodnotnou kompozici, jejíï hlavní sloïkou je vodní prvek, tvofien tfiemi rybníky a vodoteãí protékající parkem. V roce 1909 dal kníïe Gebhard Blücher z Wahlstattu postavit na terase u zámku zimní zahradu, která byla pfied nûkolika lety rovnûï obnovena. V roce 1989 zpracoval Ing. Lubomír Rychtar projekt na úpravu parku. Po prohlídce zámeck ch interiérû, doplnûn ch stejnû jako na zámku ve Velk ch Losinách aranïovan mi kvûtinami, bylo tfiídenní jednání uzavfieno diskusí. Od PhDr. Koláfiové jsme obdrïeli broïuru pojednávající o historii zámecké oranïerie v Raduni. Úãastníci se shodli na tom, Ïe zpracují svoje osobní poznatky, pfiípadná doporuãení a podnûty z toho terénního pracovního jednání, které budou postoupeny odborn m pracovníkûm garantûm historick ch zahrad NPÚ ÚOP v Olomouci a v Ostravû. Tûmto pracovníkûm patfií podûkování za pfiípravu a organizaci pátého pracovního jednání, stejnû jako v em vedoucím památkov ch objektû a dal ím pracovníkûm, ktefií pfiispûli k vysoké odborné úrovni tohoto pracovního jednání. 1 Dagmar FETTEROVÁ Poznámky 1 Autorka vûnuje honoráfi za pfiíspûvek na obnovu b valé zámecké oranïerie v Lomnici u Ti nova. V jimeãná svûtová hodnota a monitoring statkû svûtového dûdictví Ke konferenci V jimeãná svûtová hodnota a monitoring statkû svûtového dûdictví 1 v Solném dole ve Vûliãce/Wieliczce ve dnech záfií 2011 Dvoudenní konference v Solném dole ve Vûliãce/ Wieliczce doplnûná jednodenní exkurzí do Solného dolu v Bochni, která probíhala pod patronací Polské národní komise pro UNESCO, byla organizována polsk m Národním památkov m ústavem a Polsk m národním komitétem ICOMOS ve dnech záfií Konference byla vyvrcholením dvouletého polsko-norského projektu nazvaného Zlep ení existující ochrany a systémû správy lokalit zapsan ch na Seznam svûtového dûdictví UNESCO, 2 financovaného z Norsk ch fondû, v jehoï rámci pol tí zpracovatelé 3 spolupracovali s Norsk m národním komitétem ICOMOS. Konference bude doplnûna konferenãním sborníkem a jiï v jejím prûbûhu byla distribuována publikace shrnující dosavadní v sledky projektu. 4 Poznámky 1 Outstanding Universal Value and Monitoring of World Heritage Properties. 2 Improvement of the Existing Protection and Management System for Sites Inscribed on the UNESCO World Heritage List. Nositelem projektu byl Polsk národní komitét ICOMOS, s nímï spolupracovaly Národní památkov ústav Polska, Norsk národní komitét ICOMOS a Památkov úfiad Malopolského vojvodství (Wojewódzki Urzàd Ochrony Zabytków) se sídlem v Krakovû. 3 Koordinátorem projektu byl Bogus aw Szmygin, prezident Polského národního komitétu ICOMOS. 4 SZMYGIN, Bogus aw (ed.). Outstanding Universal Value and Monitoring of World Heritage Properties. 1. ed. Warsaw : Polish National Committee of ICOMOS National Heritage Board of Poland, s. ISBN ; zde více k polsko-norskému projektu. Paralelnû probíhal v Krakovû polsko-norsk projekt, o nûmï 466 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

11 Vedle prezentace v sledkû vlastní dvouleté práce byla konference zamûfiena na obecnou koncepci systému sledování statkû svûtového dûdictví rozvíjenou Národním památkov m ústavem a Polsk m národním komitétem ICOMOS. Konference mûla proto dvû hlavní ãásti, z nichï první se vûnovala v sledkûm projektu a druhá, spojená s diskusemi, se zamûfiila na teorii, systémy a praxi v oblasti sledování (monitoringu) statkû svûtového dûdictví. Ty pak byly rozdûleny do dílãích pfiedná kov ch blokû: 1) V chodiska vlastního projektu, 2) Realizace projektu metodologie, 3) Realizace projektu pfiípadové studie, 4) V chodiska pro monitoring lokalit svûtového dûdictví (téï SD), 5) Koncepty a systémy monitoringu lokalit svûtového dûdictví, 6) Monitoring lokalit svûtového dûdictví v praxi. Hlavním pfiedmûtem konference byla v jimeãná svûtová hodnota, 5 která je klíãov m pojmem Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví. 6 Právû jejím prokázáním na základû pfiíslu ného prohlá ení 7 ze strany smluvního státu dochází k zápisu statku na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. âlánek 49. aktuálního znûní Operaãních smûrnic k provádûní Úmluvy uvádí, Ïe tato hodnota pfiedstavuje takov mimofiádn kulturní a/nebo pfiírodní v znam, kter pfiesahuje národní hranice; je to hodnota stejnû cenná pro souãasné, jakoï i pro budoucí generace lidstva jako celku. Z tohoto dûvodu je stálá ochrana tohoto dûdictví nesmírnû dûleïitá pro mezinárodní spoleãenství jako takové. 8 Precizní formulace prohlá ení v jimeãné svûtové hodnoty je chápána jako v chozí podklad pro ochranu a správu statku svûtového dûdictví, neboè odráïí hodnocení a hodnoty statku v dobû jeho zápisu. Je proto uplat- Àována nejen napfiíklad pfii tvorbû Management Planu, 9 ale pfiedev ím ve v ech formách sledování stavu svûtového dûdictví 10 ãi pfii posuzování dodateãnû navrïen ch formálních zmûn u zapsan ch statkû. Na základû jejího vyhodnocení tak mûïe dojít k zápisu statku na Seznam v ohroïení a v krajním pfiípadû, pokud se prokáïe ztráta v jimeãné svûtové hodnoty, k jeho úplnému vy krtnutí ze Seznamu svûtového dûdictví. Zamûfiení projektu, a tím i konference na v jimeãnou svûtovou hodnotu a monitoring stavu svûtového dûdictví tak nebylo nahodilé, n brï vycházelo z konceptu, Ïe podstatou svûtového dûdictví je jeho v jimeãná svûtová hodnota, z níï monitoring vychází. PrÛbûÏné sledování statkû zapsan ch na Seznam svûtového dûdictví je základním pfiedpokladem pro splnûní povinností stanoven ch v ãlánku 4 Úmluvy, to jest chránit a zachovat tyto statky. Monitoring tak funguje jako nástroj k vhodnû stanovené ochranû a správû svûtového dûdictví. Ve keré mechanismy nastavené v rámci monitoringu a na nûj navazující kroky a ãinnosti smûfiují k zachování v jimeãné svûtové hodnoty tak, jak je deklarována v prohlá ení pfii zápisu statku. Lze proto fiíci, Ïe bez pravidelného sledování statkû svûtového dûdictví a vyhodnocování jeho v sledkû nelze stanovit optimální podmínky ochrany tûchto statkû a péãe o nû a tím dostateãnû garantovat zachování jejich deklarované v jimeãné svûtové hodnoty. Polsko-norsk projekt ve vazbû na tento stûïejní pojem Úmluvy rovnûï reagoval na probíhající proces retrospektivní formulace prohlá ení v jimeãné svûtové hodnoty. 11 Tento proces byl odstartován v návaznosti na v sledky prvního cyklu podávání periodick ch zpráv o aplikaci Úmluvy a stavu péãe o jednotlivé statky svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví 12 a vychází z rozhodnutí V boru svûtového dûdictví z roku Právû retrospektivní formulace je jednou z podmínek pro zahájení plánovaného dal ího cyklu podávání periodick ch zpráv ( ) 14 a mûïe v raznû pfiispût k posílení mechanismû ochrany statkû svûtového dûdictví a péãe o nû. První den konference, 7. záfií 2011, zahájily úvodní projevy zástupcû organizátorû a spoluorganizátorû. První blok, kter se zab val v chodisky polsko-norského projektu, se soustfiedil na problematiku pfiímo související s prohlá ením v jimeãné svûtové hodnoty statkû svûtového dûdictví. e eny byly pfiedev ím metodické otázky dot kající se formátu v jimeãné svûtové hodnoty, jehoï klíãové souãásti pfiedstavují atributy statku, kritéria, autenticita, integrita a komentáfi k monitoringu a správû statku. Metodologicky i koncepãnû zajímav mi pfiíspûvky tohoto bloku byla vystoupení Luisy de Marco (Italsk národní komitét ICOMOS) a Alessandry Borchi (Centrum svûtového dûdictví). Pfiíspûvek A. Borchiové, kter se soustfiedil na formální procesy, byl doplnûním její praïské pfiedná ky k retrospektivnímu inventáfii, 15 jehoï nedílnou souãástí je takzvané prohlá ení hodnoty (anglicky statement of significance). Retrospektivní inventáfi pfiedstavuje detailní revizi nominaãní dokumentace statkû svûtového dûdictví archivované a dostupné v Centru svûtového dûdictví a v sídlech poradních organizací ICOMOS a IUCN. 16 V tomto kontextu proto V bor svûtového dûdictví v roce 2007 rozhodl o zpracování retrospektivního prohlá ení v jimeãné svûtové hodnoty statkû zapsan ch na Seznamu svûtového dûdictví na základû jednotného formátu. L. de Marco ve svém pfiíspûvku podrobnû sledovala koncept v jimeãné svûtové hodnoty, a to pfiedev ím na pozadí v sledkû ze setkání expertû v ruské Kazani v roce Ve druhém bloku prvního pfiedná kového dne se koordinátor projektu Bogus aw Szmygin (Polsk národní komitét ICOMOS) soustfiedil jiï pfiímo na metodologii vlastního projektu. Jeho úvahy blíïe shrnuje v e zmínûná publikace. V souvislosti s prom lením konceptu systému monitoringu svûtového dûdictví, kter by se v Polsku mohl do budoucna uplatàovat, rozvíjel pfiíspûvek jednotlivé hlavní teze pfiispívající k jeho vypracování. ProtoÏe se Úmluva dot ká materiálních statkû definovan ch ãlánky 1 a 2, vûnoval se v konceptu prohlá ení v jimeãné svûtové hodnoty v znamné roli atributû urãujících tuto hodnotu pfiedev ím v její materiální podobû. 17 De facto se v tomto pfiípadû jedná o fyzické charakteristiky hodnoty, na jejichï základû jsou stanoveny klíãové indikátory definované pro úãely monitoringu svûtového dûdictví. Blok pfiedkládající pfiípadové studie pfiedstavil nûkolik polsk ch a norsk ch statkû na Seznamu svûtového dûdictví, a to: Historick urbanistick soubor Krakova, Historické centrum Var avy, Dfievûné kostely jiïního Malopolska a Rouben kostel v Urnesu. Na tûchto pfiíkladech byl demonstrován postup pfii formulaci retrospektivního prohlá ení v jimeãné svûtové hodnoty. Metodicky dûleïité zde byly pfiedev ím vstupní anal zy statkû. Právû anal zu v znamu (hodnoty) statkû pova- Ïoval ve svém pfiíspûvku B. Szmygin za základní krok pfii formulaci v jimeãné svûtové hodnoty. Na tomto místû je tfieba ocenit velmi peãlivou metodologickou pfiípravu obou partnerû projektu, Norska a Polska. První pfiedná kov den se následnû uzavfiel prohlídkou Solného dolu ve Vûliãce (Kopalnia soli Wieliczka), v nûmï se celá akce po dva dny odehrávala. DÛl byl ja- Poznámky blíïe informuje publikace PURCHLA, Jacek (ed.). Management of UNESCO World Heritage Sites in Poland and Norway. 1. ed. Kraków : International Cultural Centre, s. ISBN Pfiekládáno téï jako mimofiádná univerzální hodnota; v anglickém znûní an outstanding universal value, ve francouzském znûní une valeur universelle exceptionnelle. Zkracováno dle anglického znûní OUV. 6 V jimeãnou svûtovou hodnotu jmenují hned úvodní ãlánky 1 a 2 Úmluvy. 7 Prohlá ení (deklarace) v jimeãné svûtové hodnoty je zaloïeno od roku 2007 na pfiedem stanovené struktufie pfiijaté V borem svûtového dûdictví. 8 Citováno aktuální znûní Operaãních smûrnic k provádûní Úmluvy z roku K pojmu blíïe napfiíklad KUâOVÁ, Vûra. Památky svûtového dûdictví a jejich management plan. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 5, s ISSN V souvislosti s Operaãními smûrnicemi k provádûní Úmluvy lze citovat reaktivní monitoring ãi sledování spojené s podáváním takzvan ch periodick ch zpráv o stavu svûtového dûdictví. V âeské republice se individuálnû pro národní úãely uplatàuje systém roãního sledování statkû zapsan ch na Seznam svûtového dûdictví. V souãasné dobû je pfiipravena aktualizace metodiky. 11 Zkracováno SoOUV z anglického Statement of Outstanding Universal Value. 12 Pfiedkládání periodick ch zpráv je zaloïeno na ãlánku 29 Úmluvy. K naplnûní této povinnosti smluvních státû vypl vající ze zápisu statku na Seznam svûtového dûdictví schválil V bor svûtového dûdictví pfiíslu né pasáïe v Operaãních smûrnicích pro naplàování Úmluvy. Periodické zprávy pfiedkládají jednotlivé smluvní státy na základû pravidelné v zvy opakující se v horizontu nûkolika let. 13 Rozhodnutí WHC-07/31.COM/11D Za tímto úãelem rovnûï probûhla v Praze ve dnech kvûtna 2011 pracovní porada národních kontaktních míst zemí stfiední, jihov chodní a v chodní Evropy pro zpracování periodick ch monitorovacích zpráv o pfiírodních a kulturních statcích zapsan ch na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. 15 Viz pozn Proces retrospektivní inventarizace se rozbûhl v roce 2004 paralelnû se zpracováním periodick ch zpráv za evropské statky zapsané v letech Atributy mohou b t i charakteru nemateriálního, jako jazyk, duch ãi pocit a podobnû. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 467

12 ko jeden z prvních polsk ch kulturních statkû zapsán na Seznam svûtového dûdictví v roce Druh pfiedná kov den, 8. záfií 2011, zahájil blok V chodiska pro monitoring lokalit Svûtového dûdictví. Úvodní pfiedná ka Josepha Kinga (ICCROM) znamenala vynikající start pro dal í pfiíspûvky, neboè pro oblast monitoringu shrnula fiadu dûleïit ch tezí. Za zásadní lze povaïovat tu, která je urãující a mûla by b t trvale zdûrazàována, Ïe monitoring je integrální a trvalou souãástí správy statku svûtového dûdictví, a tudíï oba procesy jsou provázané a neoddûlitelné. Tento fakt je bohuïel stále opomíjen, aãkoliv je zásadní i ve vztahu k bûïnému typu památkového fondu. J. King rovnûï pfiipomnûl, Ïe poïadavky na monitoring jsou vïdy individuální pro kaïd statek a Ïe je bezpodmíneãné správnû chápat v znam, respektive hodnoty statku. Na jeho pfiíspûvek navazovali pfiedná ející z fiad domácích. Zbigniew Mirek se zab val navrhovan m systematick m monitoringem svûtového dûdictví v Polsku, které oproti âeské republice nemá dosud zaveden systém jednotného pravidelného sledování na národní úrovni. V Polsku v souãasnosti probíhá buì dílãí monitoring dle potfieb statku svûtového dûdictví, nebo jsou na základû Úmluvy zpracovávány periodické zprávy o stavu svûtového dûdictví. Pfiíklad âeské republiky je proto pro polskou stranu inspirativní, a to i na základû poïadavku V boru svûtového dûdictví vûãi smluvním státûm uplatàovat na svém území relevantní systematick monitoring svûtového dûdictví. Následující pfiíspûvek Macieje Byczkowského a Katarzyny Zalasiƒské upozornil, jak je v rámci monitoringu mnohdy obtíïné z hlediska platné legislativy na ochranu dat shromaïìovat urãité typy informací. Zde bylo podobnû jako v fiadû dal ích pfiíspûvkû a bûhem diskusí naráïeno na absenci specifick ch ustanovení pro svûtové dûdictví v jednotliv ch národních legislativách. Na v e citovan blok navázaly Koncepty a systémy monitoringu lokalit Svûtového dûdictví, kam byla zahrnuta rûzná vystoupení: Katalin Kiss (Maìarsko, Sekretariát OWHC pro v chodní a stfiední Evropu v Budape ti) s prezentací aktivity stfiedoevropsk ch mûst svûtového dûdictví organizovan ch v rámci Organizace mûsta svûtového dûdictví, 18 Ewa Wojtoƒ (Polsko, ICC Krakov) s prezentací polsko-norského projektu realizovaného ICC v Krakovû 19 a Leo Schmidt (Nûmecko, Brandenburgische Technische Universität Cottbus) s projektem on-line pozorovatelny svûtového dûdictví na stránkách Wiki Loves Monuments, na nûmï se v souãasnosti podílí celkem patnáct evropsk ch zemí. Posledním blokem konference byl Monitoring lokalit Svûtového dûdictví v praxi, kter zahájil pfiíspûvek âeské republiky. 20 Jeho cílem bylo pfiedstavit cel provázan systém ochrany, správy a monitoringu statkû svûtového dûdictví, jejichï tûïi tû spoãívá ve specifické organizaci památkové péãe v âeské republice. Dále následovaly pfiíspûvky, které jiï modelovû pfiedstavily systémy monitoringu na jednotliv ch statcích, a to i mimo rámec svûtového dûdictví: Terje Nypan (mûsto Røros, Norsko), Rachael Egerton (Southland Coastal Heritage, Nov Zéland), Amanda Chadburn (Stonehenge a Avebury, Velká Británie), Vanja Debevec Gerjeviã (Národní park Âkocjanske Jame, Slovinsko) a Kajetan d Obyrn (Wieliczka, Polsko). Poslední blok a navazující diskuse shrnuly a uzavfiely konferenci. Závûreãn tfietí den akce, 9. záfií 2011, probûhla odborná exkurze do nejstar ího solného dolu v Polsku, kter m je Bochnia nedaleko Krakova, a to v tûsné blízkosti Solného dolu Wieliczka. Jitka VLâKOVÁ Poznámky 18 The Organization of World Heritage Cities (OWHC). 19 Projekt Správa lokalit svûtového dûdictví UNESCO v Polsku a Norsku (Management of UNESCO World Heritage Sites in Poland and Norway), k projektu publikace viz pozn Jitka Vlãková, Management and Monitoring System for World Heritage Properties in the Czech Republic. RECENZE BIBLIOGRAFIE Publikace Technické a industriální památky na Slovensku MLYNKA, Ladislav; HABERLANDOVÁ, Katarína. Technické pamiatky. Vydalo nakladatelství DAJAMA, 2007, v edici Kulturné krásy Slovenska. 108 stran s ilustracemi a mapami. ISBN Technické a industriální památky pfiedstavují jednu z v znamn ch sloïek integrace evropského kulturního prostoru. Technické dovednosti se v prûbûhu staletí tímto prostorem prolínají, vyvíjejí a zdokonalují. Jejich odkaz v pomûrnû irokém rozsahu a rûznorodém spektru nemovit ch i movit ch pozûstatkû je pro porozumûní civilizaãnímu v voji, pochopení kontinuity a vûdomí spoleãensk ch souvislostí neoddiskutovateln. Reprezentují trvalé hodnoty, které je tfieba chránit a zachovávat, povûdomí o nich pak ífiit v emi moïn mi prostfiedky, zejména prostfiednictvím publikací. O podrobnûj í pfiedstavení technického dûdictví Slovenska se bezesporu zaslouïila publikace, která sice vy la jiï pfied ãtyfimi lety, ale lze ji povaïovat za první vût í krok k poznání technick ch památek u na- ich sousedû. S obûma autory mû pojilo dlouhodobé pfiátelství jak v odborné, tak spoleãenské rovinû. Recenzi knihy jsem jim slíbila napsat uï pfied ãasem, ale stále jsem psaní odkládala. O to víc mû mrzí, Ïe jeden z autorû si ji uï nebude moci pfieãíst. Laco Mlynka ode el náhle a s ním i ãást historie z prvopoãátkû poznávání a mapovaní technick ch památek na Slovensku. Byl to on, kdo na Slovensku pfiipravoval první dotazníky pro evidenci technického dûdictví. S velk m nad ením pokraãoval v dal ím bádání zejména v oboru mlynáfiství, i kdyï ho profesní cesta zavedla jinam. Publikace, která obsahuje pfies 60 hesel, je opatfiena pfiedmluvou jak vydavatele, tak obou autorû. Nasti- Àuje v voj technického dûdictví od poãátkû pfies industrializaci aï po pfiedstavení dokladû z období první republiky. Kniha je ãlenûna na tfii samostatné oddíly, které reprezentují památky v roby, techniky a vûdy. Pod tûmito oddíly jsou fiazena jednotlivá pojednání dle v robních odvûtví doplnûná fiadou barevn ch fotografií od rûzn ch autorû. Aã je na první pohled zfiejmé, Ïe Slovensko bylo pfiedev ím zemûdûlskou krajinou, pfiesto se zde zachovala celá kála památek zejména hornictví a hutnictví pfiedstavující evropskou piãku. Právem pak patfií zafiazení Banské tiavnice na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Spolu s okolím, kde najdeme celou fiadu otiskû po b valé hornické ãinnosti i navazující hutní v robû, vãetnû dokonalého systému vodohospodáfisk ch dûl, pfiedstavuje ojedinûle dochovanou protoindustriální oblast, tvofiící základ evropské kulturní krajiny. Neménû slavná je i Kremnica s mincovnou, kde nepfietrïitû probíhá raïba mincí uï od 14. století. Na zemûdûlsk charakter území upomíná fiada historicky v znamn ch ml nû s unikátními technologiemi, které se u nás nedochovaly. Jedná se o typ lodního ml na, kter se zachoval v Kolárovû, a fiadu dal ích, které byly posléze natrvalo ukotveny na bfiehu Dunaje. Nejen feudální Ïelezáfiství se zapsalo do dûjin Slovenska, ale zaznamenalo i nástup prûmyslové revoluce, která pfiispûla pfiedev ím k rozvoji Ïelezniãní sítû. Nechybí ani pfiedstavitelé piãkov ch novodob ch prûmyslov ch staveb, jako je ml n a vodojem v Trnavû, dílo architekta Emila Bellu e, nebo sklad ã. 7 v Bratislavském pfiístavu. Závûreãná kapitola je vûnována technick m muzeím v ãele se Slovensk m technick m múzeem Ko ice, jehoï vznik v roce 1947 pfiedznamenalo zaloïení báàského muzea v Banské tiavnici v roce PfiestoÏe památek vûdy, v roby a techniky je na Slovensku chránûno pouze na 300, dokládají bohatou 468 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE RECENZE, BIBLIOGRAFIE

13 technickou minulost krajiny a dávají základní pfiehled o v voji a roz ífiení techniky do v ech koutû starého kontinentu. âtenáfie zcela jistû napadne pfii srovnání na eho a slovenského technického potenciálu, jak úzce je propojena na e prûmyslová minulost, která sehrála v hospodáfisk ch dûjinách na ich zemí klíãovou roli. Eva DVO ÁKOVÁ Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò Architekt 2011/3 Tomá BITNAR: Karel Prager Velké téma, s. 2. Úvodní ãlánek k ústfiednímu tématu tohoto ãísla. Nûkdej í spolupracovník Karla Pragera se zam lí nad jeho pfiínosem pro ãeskou architekturu a zasazuje jeho tvorbu do dobového kontextu. Ústfiední téma Fenomén Prager obsahuje tyto ãlánky: Radomíra SEDLÁKOVÁ: Pocta Karlu Pragerovi, s Îivotopis a dílo Karla Pragera. Miloslav PAVLÍK: Patenty a prûmyslové vzory Karla Pragera, s Jifií MERGER: Karel Prager a Ateliér Gama, s Vzpomínka na pfielom 60. a 70. let, kdy pûsobilo SdruÏení projektov ch ateliérû mimo státní projektové ústavy. Lenka LEDNICKÁ, Michaela JANEâKOVÁ: Mûsto nad mûstem. Vize Karla Pragera, s Pragerovská v stava v Nové budovû Národního muzea. Zdenûk LUKE : Pravda je nûkde uprostfied, s Pragerova budova b valého Federálního shromáïdûní, její minulost, kontroverzní pfiijetí i budoucnost v rámci Národního muzea. Jan LAPâÍK, Jarmila KOPEâNÁ: Rekonstrukce Pragerovy vily, s Autorská zpráva s historick mi a souãasn mi fotografiemi a plány. Navazuje stavebnû-technická problematika rekonstrukce Pragerovy vily v ãlánku Petra JODASE Stavba plná pfiekvapení, s. 77, rozhovor Julia MACHÁâKA s Jarmilou Kopeãnou a Janem Lapãíkem, autory rekonstrukce, s , text Jana LOUDY Esej o Ïivotû stavby. Rodinn dûm Karla Pragera v Praze, Braníku na s , v níï autor upozoràuje, Ïe rekonstrukce likviduje dispozici nejcennûj í ãásti domu v parteru, a kritická recenze Radomíry SEDLÁKOVÉ: Îivot a smrt jednoho rodinného domu, s Z dal ích ãlánkû: Ricardo BOFILL, Marek TICH : Knihovna Václava Havla, s Autorská zpráva s vizualizacemi (Taller de arquitectura TAK Architects) o projektu pfiestavby domu U Drahomífiina sloupu na Hradãanech, jenï je hodnotn m zástupcem palácové architektury pûvodnû ze 16. století, na Knihovnu Václava Havla a rezidenci v jiïní ãásti domu. JiÏní kfiídlo nebude v raznû dispoziãnû zmûnûno, ostatní ãásti domu budou upraveny pro provoz knihovny, dvûr se zmûní v zasklené atrium. Navazují rozhovory Julia MACHÁâKA s Václavem Havlem (s ) a s Ricardem Bofillem a Markem Tich m (s ) o chystaném projektu i o praïské architektufie obecnû. Jaromír KROâÁK: Záchrana gotického hradu, s Autorská zpráva se souãasn mi a historick mi fotografiemi, situací a plány o promûnû hradu v Sobûslavi na mûstskou knihovnu. Objekt hradního paláce byl staticky posílen systémem vodorovné ztu- Ïující monolitické desky, na niï je vloïen kontejner knihovny, fyzicky i technicky oddûlen od stávajících konstrukcí stûn a krovu. Navazuje text Petra LINTNERA Krátce ke stavební historii objektu (s ) a rozhovor Julia MACHÁâKA s Jaromírem Kroãákem, autorem projektu (s ). Tomá PILA, Ladislav KUBA: Bytov dûm Ostravská brána, s Autorská zpráva (Kuba & Pilafi Architekti) s fotografiemi a plány o novostavbû v historickém centru Moravské Ostravy. DÛm uzavírá v chodní stranu Kostelního námûstí za kostelem sv. Václava v místû, kde stávala mûstská brána. Obsahuje rozhovor Michala JANATY s architekty Tomá em Pilafiem a Ladislavem Kubou na s mimo jiné o urbanistickém kontextu domu a o urbanismu Ostravy. Pavel ËASTN : De Stijl, s. 92. VídeÀské UmûleckoprÛmyslové muzeum od architekta Gottfrieda Sempera je podle autora ãlánku vlastnû nenapsan m, n brï postaven m tfietím dílem knihy Der Stil. Michal JANATA: Slovanská epopej, s V stava projektû pro umístûní Muchova cyklu v Galerii kritikû v Praze. Eva MATYÁ OVÁ: Morfologie architektury, s. 98. V stava ze sbírek historick ch pfiedloh architektonick ch dekorací i konstrukãního prvkû z fondu UmûleckoprÛmyslového muzea, uspofiádaná v Sálu architektû Staromûstské radnice v Praze. Michal JANATA: Co je architektura? KrouÏení kolem definice, která je pfiíbûhem, s. 99. Recenze knihy Paula Shephearda Co je architektura? ERA /speciál Jen pro vnitfiní uïití ústfiedním tématem letního speciálu jsou interiéry. Roman KOUCK, árka MALÁ: Kontrast nositelem v estrannosti, s Autorská zpráva s fotografiemi a axonometrií o stavebních úpravách historick ch budov Západoãeské galerie v Plzni Masn ch krámû, galerie 13 a pfiedná kového sálu. Barbora DUDÍKOVÁ SCHULMANNOVÁ: âesk kámen a jeho vyuïití, s V dobû renesance vyuïití kamene jako stavebního materiálu a jeho ãastého dovozu ze zahraniãí autorka pfiipomíná kvality tradiãního ãeského kamene. Jeho vlastnosti a místa jeho tûïby uvádí u tûchto druhû: opuky a pískovce, mramory, granity, syenity a ãediãe. Urbanismus & územní rozvoj 2011/3 Lubor HERZÁN: Obnovení historického prûchodu v bazilice sv. Prokopa v Tfiebíãi, s Obnoven prûchod z Îerotínova námûstí k bazilice je souãástí revitalizace levobfieïní ãásti mûstské památkové zóny v Tfiebíãi. âlánek pfiiná í historické souvislosti, nové potfieby mûsta, neãekané objevy pfii stavebních pracích, mapy a fotografie. Marie TOMÍ KOVÁ: PrÛmyslové dûdictví a cestovní ruch, s Nezanedbatelnou ãást objektû evidovan ch v Ústfiedním seznamu kulturních památek tvofií památky prûmyslové je jich 2800 a pro nûkteré z nich se pfiipravuje návrh na zapsání do seznamu UNESCO. Jednou z moïností efektivního vyuïití tohoto dûdictví je cestovní ruch. Evropské zku enosti a projekt European Route of Industrial Heritage (ERIH). Blanka KYNâLOVÁ INFORMACE Internetov portál PROPAMÁTKY V fiíjnu 2011 oficiálnû zahájil ãinnost nov internetov portál urãen vlastníkûm a správcûm památek, odborné vefiejnosti, pfiedstavitelûm samospráv, neziskov m organizacím i v em dal- ím zájemcûm o obnovu, vyuïívání a financování památek i historicky hodnotn ch staveb. Portál provozuje Institut pro památky a kulturu, o. p. s., nezisková organizace zaloïená v roce 2007 za úãelem poskytování poradenství pro financování projektû v oblasti památek a kultury. My lenka zaloïit portál, kter pfiiná í kaïd den pfiehled databází aktuálnû vyhlá en ch dotací a vefiejn ch sbírek, katalog organizací, firem a neziskov ch organizací zab vajících se obnovou památek a dennû aktualizované zpravodajství, se zrodila pfied nûkolika lety v reakci na absenci platformy poskytující v e zmínûné druhy informací pfiehlednû a na jednom místû. Touhu pfiejít od my lenky k realizaci posilovala skuteãnost, Ïe Institut pro památky a kulturu je v neustálém kontaktu s fiadou odborníkû v oblasti památkové péãe a úãastní se oborov ch konferencí (a sám také oborové konference pofiádá). Pfii tûchto setkáních si pfiedstavitelé Institutu se stále vût í naléhavostí uvûdomovali, kolik cenn ch informací o památkách a jejich obnovû je ve vefiejném prostoru k dispozici a jak uïiteãné by bylo mít je snadno dohledatelné zdarma pro v echny zájemce. Bylo tedy nasnadû zaãít budovat internetov portál, kter souãasnû nabízí moïnosti informace sdílet a dále pfiedávat, upozoràovat na nové formy financování, pfiíklady dobré praxe i reference firem. Samotnou realizaci projektu pak umoïnila pfiedev ím dotace z Operaãního programu Lidské zdroje a zamûstnanost, díky které zaãal Institut pro památky a kulturu fungovat jako sociální podnik, vytvofiil nûko- RECENZE, BIBLIOGRAFIE Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò INFORMACE 469

14 lik pracovních míst na ãásteãn úvazek pro osoby se zdravotním postiïením a získal moïnost cel rozsáhl internetov projekt financovat. ERRATUM 1 2 Obr. 1. Ukázka portálu PROPAMÁTKY. Jednotlivé oblasti jsou logicky a pfiehlednû oddûlené. Informace lze filtrovat geograficky i podle samostatn ch kritérií. Obr. 2. Ukázka portálu PROPAMÁTKY. Z hlavní strany je moïné vstoupit do v ech dûleïit ch oblastí, coï ãtenáfiûm usnadàuje celkovou orientaci. Díky tomuto systému jsou informace dohledatelné po dvou aï tfiech kliknutích. Internetov portál PROPAMÁTKY je ãlenûn do tfií hlavních oblastí Katalog sluïeb, Financování a Zpravodajství. Katalog sluïeb slouïí pfiedev ím majitelûm a správcûm památek, ktefií plánují nebo realizují projekty památkové obnovy. Prezentují se zde organizace a firmy, které mají zku enosti s obnovou památek. Pro zápis do katalogu musí organizace disponovat relevantními oborov mi referencemi, které Institut pro památky a kulturu provûfiuje. V osmi kategoriích tak mohou majitelé a správci památek najít provûfiené dodavatele, od soudních znalcû pfies architekty a projektanty po fiemeslníky a restaurátory. Vedle odborn ch firem se v katalogu prezentují také neziskové organizace. S ostatními uïivateli sdílí své zku enosti s obnovou památek a mají moïnost doporuãovat osvûdãené dodavatele. Cílem portálu PROPAMÁTKY je sdruïit v katalogu v echny neziskové organizace, které se starají o památky v âeské republice. Záznamy lze pfii vyhledávání filtrovat podle rûzn ch kritérií, která jsou specifická u kaïdé kategorie u architektû je takov m kritériem napfiíklad ãlenství v âeské komofie architektû. Poãet záznamû v katalogu stále roste, cílem je vybudovat unikátní databázi spolehliv ch subjektû, která pomûïe kaïdému majiteli ãi správci památky. Sekce Financování sestává z dennû aktualizovaného pfiehledu vyhlá en ch dotací, z nichï lze financovat obnovu památek. UÏivatelé zde najdou dotace vyhlá- ené státními orgány, orgány regionální samosprávy, nadacemi i komerãními subjekty. Takto komplexní pfiehled je na ãeském internetu unikátem, stejnû jako databáze aktuálnû vyhlá en ch vefiejn ch sbírek, která tvofií druhou ãást v e jmenované oblasti. Tfietí sekce portálu, vûnovaná zpravodajství, pfiiná í dennû aktualizované informace pro v echny zájemce o památkovou péãi a související obory. âtenáfii a ãtenáfiky tady naleznou zprávy o obnoven ch památkách, ãlánky o moïnostech financování obnovy památek, rozhovory, zajímavé projekty obnovy památek, informace o oborové literatufie i pozvánky na konference a semináfie. Redakce portálu PROPAMÁTKY kaïd t den rozesílá ov zpravodaj s v bûrem nejaktuálnûj ích informací ze v ech oblastí portálu. K odbûru zpravodaje je moïné se pfiihlásit pfiímo na portálu. Institut pro památky a kulturu jako zfiizovatel portálu hodlá do budoucna nadále prohlubovat a precizovat poskytování sluïby, navazovat uï í kontakty s Národním památkov m ústavem, Ministerstvem kultury âr i jednotliv mi kraji a mûsty, stejnû jako s odborn mi organizacemi a v emi zájemci o kulturní dûdictví a jeho zachování. Portál PROPAMÁTKY chce b t spolehliv m partnerem v péãi o památky, coï dokládá také etick kodex, kter m se provoz portálu fiídí. Portál naleznete na: Ale KOZÁK VáÏení ãtenáfii, omlouváme se za nesprávné uvedení popisky u ãlánku Karla Kibice: Úãelovû financovan v zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe v ã. 5/2011, s. 315, obr. 1. Nejedná se o pûdorys a jeho v vojové fáze hradu Lip, âeská Lípa, jak je uvedeno, ale vlevo hrad Rab tejnek (okres Chrudim) a vpravo hrad (zámek) Rataje nad Sázavou (okres Kutná Hora), analytick plán pfiízemí. RESUMÉ Zusammenfassung Die Präsentation von Denkmalpflege in Böhmens Süden (und anderswo) Martin GAÎI Schlüsselwörter: Präsentation, Denkmalpflege, Öffentlichkeit, Editionstätigkeit, Didaktikprogramme Der Artikel fasst die Präsentationsweisen von Denkmalfond und Denkmalpflege im Süden Böhmens im Laufe der letzten vergangenen Jahre zusammen. Dabei betont er die Notwendigkeit eines direkten fachlichen Kontakts der Denkmalpfleger mit der Öffentlichkeit auch über den Rahmen der gesetzlich vorgesehenen Tätigkeiten hinaus sowie eine auf unterschiedliche Gesellschaftsgruppen abzielende Präsentation, was Editionstätigkeit, Konferenzen, Workshops, Vortragsreihen für Hochschulhörer und Öffentlichkeit, Ausstellungen, Didaktikprogramme, aber auch unkonventionelle Präsentationsweisen von Denkmalobjekten unter der Verwaltung des Nationalinstituts für Denkmalpflege betrifft. Die Zielrichtung der von der südböhmischen Denkmalpflege entwickelten Präsentationstätigkeiten spiegelt sich in gewissem Maße auch in den Inhaltsprofilen ihrer Publikationen im Rahmen der Editionsreihen wider, die von der Budweiser Dienststelle des Instituts herausgegeben werden. Im Rahmen der Reihe Didactica erscheinen Kinder und Jugendliche ansprechende Kleindrucksachen, Arbeitsblätter und Broschüren. An stärker fachorientierte Leser wendet sich eine Collectiones genannte kollektive Monographienreihe. Diese befasst sich mit enger auf Denkmalpflege abzielende Themen, die dabei auch interdisziplinär übergreifende Exkurse ermöglichen. Die fotografisch reich ausgestattete Bücherreihe Monumenta ist dann schon eher für Kreispatrioten im engeren Sinne gedacht. Die Editionsreihe Miscellanea umfasst die Sammelbandreihe Südböhmens Denkmäler sowie 470 INFORMACE ERRATUM RESUMÉ ZUSAMMENFASSUNG

15 kleinere, monografisch fassbare Themen in selbständigen Bänden. Das Ausstellungs- und Bildungsprojekt Rosenberg- Jahr 2011 Petr PAVELEC Schlüsselwörter: Ausstellungs- und Bildungsprojekt, Präsentation, Rosenberger Erbe Der Artikel rekapituliert und kommentiert Vorbereitung und Verlauf des Ausstellungs- und Bildungsprojekts Rosenberg-Jahr 2011, das vom Nationalinstitut für Denkmalpflege zum vierhundertsten Todestag des altehrwürdigen Adelsgeschlechts der Rosenberger initiiert worden war. Die Rosenberger waren von der Mitte des 13.Jahrhunderts bis zum Aussterben des Geschlechts im Jahr 1611 das führende Aristokratengeschlecht im Königreich Böhmen, haben bedeutsam in innerstaatliche und internationale Ereignisse eingegriffen und auf ihrer Domäne im Süden Böhmens ein Kulturwerk geschaffen, dessen Früchte von den modernen Zeitgenossen in vieler Hinsicht noch im 21. Jahrhundert genossen werden. Einer der bedeutendsten Verwalter des Rosenberger Erbes ist heute das Nationalinstitut für Denkmalpflege, in dessen Obhut sich die einstigen Rosenberger Residenzen und Sitze RoÏmberk, âesk Krumlov, TfieboÀ, Kratochvíle und Nové Hrady befinden. Die Absicht des Projekts bestand darin, das historische Werk des Hauses Rosenberg in Erinnerung zu bringen, seine lebendige Kontinuität zu zeigen und auf die bislang ungenutzte Potenz einer Präsentation des Rosenberger Vermächtnisses im Bereich von Kultur und Fremdenverkehr aufmerksam zu machen. Das Projekt besteht aus zwei Grundpfeilern. Der erste umfasst alle erdenklichen auf Sigthseeing abzielende Aktivitäten und arbeitet mit Mitteln, die die breite Öffentlichkeit zu Besuch und Besichtigung der mit dem Rosenberger Erbe zusammenhängenden Lokalitäten im In- und Ausland anregen sollen. Der zweite Projektteil erstellt eine Sammelausstellung unter dem Titel Die Rosenberger, ein böhmisches Magnatengeschlecht und sein Weg durch die Geschichte. Zu Herkunft und Restaurierung der Teltscher Rosenteilung Ludmila OURODOVÁ-HRONKOVÁ Schlüsselwörter: Rosenteilung, Triptychon, Untersuchung, Restaurierung, italienische Vorbilder Die Studie interpretiert Alter und Herkunft des Teltscher Bildertriptychons mit der Rosenteilung, das die Legende von der Aufspaltung der Wittigonen und die Anfänge des Hauses Rosenberg darstellt, aufgrund seiner Ikonographie, historischer Zusammenhänge bei der sukzessiven Erstellung der einzelnen Kopien und von Erkenntnissen, die sich aus Untersuchung und Restaurierung der mittelalterlichen Szene ergaben. Dabei kommt sie zum Schluss, dass hier höchstwahrscheinlich auf Veranlassung des Zacharias von Hradec in den 50er Jahren des 16.Jahrhunderts entstandene Gemälde vorliegen. Die der Restaurierung vorausgehende Untersuchung hat eine mehrschichtige Grundierung zutage gebracht, wie sie in der zeitgenössische italienische Malerei üblich war. Sofern der Bilderautor kein Ausländer oder nicht direkt Italiener war, muss er ein Maler gewesen sein, der mit den progressiven Methoden der damaligen italienischen Malerei vertraut war. Diese Hypothese dürfte dann auch dem Umstand nachkommen, dass Zacharias von Hradec gerade in der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts sein Schloss nach italienischen Vorbildern und von italienischen Handwerkern umbauen ließ. Die Restaurierung des Bilds sowie seine Interpretation wurden in Zusammenhang mit der Präsentation des Triptychons auf der Ausstellung Die Rosenberger in der Vald tejn-reithalle in Prag vollzogen. Die Installation der Rosenberg- Besichtigungsstrecke in TfieboÀ (Wittingau) Ludmila OURODOVÁ-HRONKOVÁ Schlüsselwörter: Installation, Besichtigungsstrecke, Schloss, Präsentation, Exposition Der Text rekapituliert Ausgangspunkt, Methoden und Vorgehen bei Instandsetzung, Installierung und Gestaltung einer Besichtigungsstrecke, welche die Hochblüte des Schlosses in TfieboÀ unter dem letzten Rosenberger Herrscher Petr Vok Revue passieren lässt. Die Arbeiten spielten sich in den Jahren ab. Die Autorin rekapituliert kurz die bewegten Schicksale des Schlosses und seiner Ausstattung in den 20er Jahren des 17.Jahrhunderts, seine Umgestaltung in der Folgezeit, seine ideologisch verzerrte Präsentation in den 70er Jahren des 20.Jahrhunderts sowie die Versuche einer modernen Installation im Jahr Streng limitierend für das ganze Vorhaben war die Unterbringung der Exposition in den ziemlich ungeeigneten Erdgeschossräumen des Südostflügels des inneren Schlosses. Eine der grundlegenden Inspirationen für diese Neuinstallation lieferte eine Archivalie aus dem Jahr 1660 vom Schultheiß Vavfiinec Benedikt Mecer, der aus der Sicht eines Zeitzeugen die Nutzung der einzelnen Schlossräume zu Beginn des 17. Jahrhunderts aufzählt. In die Besichtigungsstrecke wurden so auch Reminiszenzen an die Alchemistenwerkstatt, die Kunstkammer, Bibliothek, Anrichte, Speisesaal für das Frauenzimmer, den Winterspeisesaal und die Höflingsgemächer einbezogen. Renaissance der Renaissance des Rosenberger Lustschlosses Kratochvíle Zuzana VAVERKOVÁ Schlüsselwörter: Renaissance, Schloss, Besichtigungsstrecke, Präsentation Der Text rekapituliert Ausgangspunkt, Methoden und Vorgehen bei Instandsetzung, Installierung und Gestaltung der Besichtigungsstrecke auf dem Renaissance-Lustschloss Kratochvíle in den Jahren Im Jahr 2004 wurde von Schloss Kratochvíle die Dauerschau über animierten Film abgezogen, deren überdimensionale Glasvitrinen die Räume des einzigartigen Baudenkmals restlos verstellten und so eine Wahrnehmung von deren künstlerischen und kulturhistorischen Einzigartigkeit verhinderten. Absicht des Projekts, das in der Öffentlichkeit als Renaissance der Renaissance vorgestellt wurde, war die Rehabilitierung der Villa als Renaissance-Lusthaus der beiden letzten Rosenberger Herrscher und in erhaltenen Einzelheiten auch deren Nachfolger aus dem Haus Eggenberg. Der Artikel berichtet von den Fußbodenrekonstruktionen, der Restaurierung der Innenausmalung einschließlich der raren Funde einer ursprünglichen Tür und eines eingebauten Schranks. Aufgrund der eindeutigen Identifikation der Vorlagen von Jost Amman konnten Teile der Stuckatur im Goldenen Saal rekonstruiert werden. Die restauratorische Umwandlung der Innenräume ermutigte in ihren Resultaten zur Erwägung anspruchsvollerer Installationsweisen, die auf eine breitestmögliche Interpretation des zeitgenössischen Ambientes und des Alltagslebens der Renaissancegesellschaft abzielen. Freilegung und Restaurierung der besterhaltenen originalen Renaissancemalereien im ehemaligen Festsaal des Schwarzenbergpalasts Dorota HAVLÍKOVÁ, Eva SKAROLKOVÁ Schlüsselwörter: Restaurierung, Wandmalerei, Schwarzenbergpalast, Untersuchung, Datierung Bauherr des Schwarzenbergpalasts auf dem Hradschin-Platz in Prag war Jan von Lobkowicz, Oberstburggraf des Königreichs Böhmen, der nach dem großen Brand auf Hradschin und Kleinseite im Jahr 1545 hier ein Baugrundstück erhielt, auf dem früher drei Häuser gestanden hatten (in der heutigen Erdgeschoss- und Souterraindisposition sind die Mauern der ursprünglichen gotischen Häuser erhalten geblieben). Das Gebäude hat in einem Kern bis heute den Charakter der ursprünglichen Renaissanceanlage behalten. Bei der in den Jahren vorgenommenen Gesamtrekonstruktion des Schwarzenbergpalasts wurden im einstigen Festsaal im ersten Südflügel- Stock Renaissancemalereien auf Wänden und Gewölbe entdeckt, deren Restaurierung sich über die zwei Folgejahre hinzog. Gerade der Reinigungsprozess, also die chemische Aufweichung mit anschließender Neutralisierung des Wirkstoffs und die mechanische Entfernung waren ausschlaggebend. Die Restauratorinnen standen vor der Frage, in wieweit die Malereien zu reinigen und wo mehr oder weniger große Überreste der nicht ursprünglichen Schichten zu belassen waren. Die zweischichtige, in Kalksecco-Technik ausgeführte Malerei ziert alle vier Wände des Saals einschließlich der 12 Lünetten und des Muldengewölbes. Das in einen rechteckigen Rahmen gefasste Zentralbild zeigt einen Teil der Sage von Orpheus und Eurydike. Sehr interessant ist die Ornament- und Figuralbemalung der Einzelflächen RESUMÉ ZUSAMMENFASSUNG 471

16 mit einer Vielzahl von Tiergestalten, Gnomen, Putten, Musikinstrumenten, Blumen und Lorbeerkränzen. Die Gemäldekomposition wurde in der Barockzeit infolge des Durchbruchs größerer Türöffnungen näher bei den Fenstern gestört, danach entsprachen die Malereien nicht mehr den ästhetischen Anforderungen, weswegen sie verdeckt wurden. Der Malereifund im Festsaal des Schwarzenbergpalasts ist in Umfang und Qualität wohl der bedeutendste Fund, der derzeit in Prag gemacht wurde. Schuhe von Schloss KynÏvart aus der Zeit vor dem Weißen Berg Veronika PILNÁ, Martina OHLÍDALOVÁ Schlüsselwörter: Schuhwerk, Schuhwerkgeschichte, Modegeschichte, Mobiliarfonds, 17. Jahrhundert, Technologie Zu den Raritäten des Mobiliarfonds auf Schloss KynÏvart gehören zwei erhaltene Schuhexemplare aus dem frühen 17. Jahrhundert. Es handelt sich um je einen Damen- und Herrenschuh, die langfristig an die Dauerschau auf der Burg in Velhartice ausgeliehen wurden, wo sie in einem Renaissance- Schlafgemach die Mode der frühen Neuzeit illustrieren. Der Beitrag widmet sich eingehend der Beschreibung beider dieser bedeutenden Schaustücke und präsentiert auch die Resultate von deren Technologie- und Materialanalyse. Ferner befasst er sich mit dem Studium ihrer ungeklärten Herkunft, ihrer Ikonographie sowie erhaltenen Gegenstücken. Die Studienresultate präsentieren Herstellung und Geschichte des Damen- und Herrenschuhs aus dem Mobiliarfond von Schloss KynÏvart und tragen aufschlussreich zu einer breiteren Sicht der historischen Mode und Schuhwerkgeschichte bei. Übergangene Tafelbilder vom sog. Sternberger Altar aus der Burgkapelle in Mährisch-Sternberg Petr SKALICK Schlüsselwörter: Tafelbilder, Altar, Retabulum, Datierung In die Lichtensteinische Sammlung auf der staatseigenen Burg in Mährisch-Sternberg gehören auch die vier Tafelbilder vom sog. Sternberger Altar. Diese stellten in der Vergangenheit die beweglichen Flügel eines kunstvoll verarbeiteten Retabels dar, das mutmaßlich auf der Mensa der Kirche zu Mariä Verkündigung beim Kloster der Augustiner Domherren in Sternberg stand. Die Fachliteratur hat ihnen bislang keine sonderliche Aufmerksamkeit geschenkt und so fehlen sie in allen übersichtlichen Kunstgeschichten des böhmischen Mittelalters. Aufgrund ihrer beachtlichen Stilqualität hätten sie dort aber sehr wohl einen Platz verdient. In der Vergangenheit ist es zur Restaurierung von drei Gemälden diese Ensembles gekommen (Hl. Katharina, Hl. Barbara, Hl. Agnes). Die vierte Tafel mit der hl. Lucia ist bislang noch nicht restauriert worden und die mittelalterliche Malerei kommt nur in Umrissen unter den neuzeitlichen Übermalungen durch. Aussehen und Gesamtikonographie des Retabels lassen sich relativ gut rekonstruieren. Beim Aufklappen des Schreins standen auf dem linken Flügel in dieser Reihenfolge die hl. Barbara und hl. Katharina, auf dem rechten die hl. Agnes und hl. Lucia. Die heiligen Madeln links tragen auf ihren Häuptern punzierte Kronen, die rechts gemalte Kränzlein. Diese Seitenverteilung verrät, dass in der Schreinmitte wohl eine gekrönte Madonna dargestellt war (Königin, Mutter und Jungfrau in einem). Auf den Außenseiten der Drehflügel befand sich Mariä Verkündigung, von der auf dem Revers der Tafel mit der hl. Barbara nur die Engelsgestalt mit dem Anfangsvers des Ave Maria in der Hand erhalten geblieben ist. Eine derartige Ikonographie entspricht hypothetisch dem Milieu der Augustiner Domherren. So kann man die Tafelbilder in die Zeit um das Jahr 1385 datieren. Korrosionsschutz an Metallbauten des Industrie- Kulturerbes Hana GEIPLOVÁ, Dagmar KNOTKOVÁ, Katefiina KREISLOVÁ Schlüsselwörter: Metallbauten, Industrieerbe, Degradation, Anstrichsysteme, Korrosionsschutz Technische Denkmäler ermöglichen, die sich weiterentwickelnde Ausführung einzelner Maschinen, aber auch die Konzeptionen von Industrieanlagen zu verfolgen, dazu die Entwicklung spezifischer Fertigungstechnologien zu betrachten. Materiell gesehen bestehen diese Bauten vorwiegend aus Stahl und anderen Metallen, die der Korrosion durch atmosphärische Einflüsse unterliegen, was ihre Lebensdauer beeinträchtigt. Moderne und wirksame Technologien sowie Materialien stehen jedoch nicht immer in Übereinklang mit den denkmalpflegerischen Absichten. Im Jahr 2009 wurde die Diskussion aufgenommen im Bestreben, fachübergreifende Probleme zu formulieren und innovative Verfahrensweisen für eine langfristige Konservierung von Metallbauteilen des industriellen Kulturerbes zu finden. Dabei wurden sowohl langfristig ungewartete Stahlkonstruktionen als auch Konstruktionen nach Erneuerung der Oberflächenanstriche unter Verwendung derzeitiger progressiver Technologien und Anstrichsysteme ausgewertet, grundlegende Korrosionserscheinungen nebst Unzulänglichkeiten der neu aufgetragenen Oberflächenbehandlungen definiert, die sich aus der Nichteinhaltung von Qualitätsauflagen im Sinne der gültigen technischen Normen ergaben. Die wichtigsten Erscheinungen wurden fotografisch dokumentiert. Anschließend wurden vier Verfahren für dem Korrosionsschutz vorgeschlagen: das Objekt ausleben lassen, den Korrosionsprozess verzögernde Maßnahmen mit vorübergehender Wirkung ergreifen, langfristig wirksame Mittel anwenden und gegebenenfalls Bauteile an ausgewählten kritischen Stellen durch neue ersetzen oder zum Korrosionsschutz des Objekts als Ganzen greifen. Die grundlegenden Aspekte und Probleme der in Vorschlag gebrachten Varianten wurden detailliert dargestellt. Ein erfolgreicher Korrosionsschutz einschließlich Umnutzung des Bauwerks als Denkmalobjekt erfordert eine feinfühlige und systematische Zusammenarbeit zwischen Denkmalpflegern und Korrosionsfachleuten, denn die angezeigten Lösungen entziehen sich durchweg den in der gängigen Restaurationspraxis verwendeten Stoffen und Techniken. Das jüdische Grabmal Die Symbole Olam ha-ba Die Welt, die da kommen wird Iva STEINOVÁ Schlüsselwörter: Olam ha-ba, Unsterblichkeit der Seele, Auferstehung von den Toten, Ankunft des Messias Der Beitrag schenkt seine Aufmerksamkeit Olam ha-ba, der Welt, die da kommen wird und dokumentiert die damit zusammenhängende Symbolik. Die Vorstellung davon basiert auf den Gedanken von der Unsterblichkeit der Seele, der Auferstehung von den Toten und der Ankunft des Messias. Als Bestandteil der meisten Grabinschriften taucht die Versicherung auf, dass der Verstorbene die Micvot, die vorgeschriebenen Gebote eingehalten hat und dass ihm dank seinem Lebenswandel Anteil an Olam ha-ba, der Welt, die da kommen wird, sicher ist. Zur Erlangung der Teilhabe an der kommenden Welt können im Leben drei menschliche Tätigkeiten verhelfen, die miteinander verquickt sind: Gebet, Gerechtigkeit und Mildtätigkeit (Cedaka) und Buße (Tshuva). Das Üben von Gerechtigkeit im Leben trägt dazu bei, dass nach dem Tod die Seele des Verstorbenen sich mit dem Bund der Lebenden vereint. Ein nicht sonderlich häufiges Motiv ist die Kette, die den Fortgang der Tradition von Moses bis zur Ankunft des Messias symbolisiert. Magen David der von zwei Dreiecken gebildete sechszackige Stern wurde spätestens seit dem Mittelalter mit dem Namen des Königs David und dessen Schild verbunden, der im biblischen Kontext als Erlösung charakterisiert wird. In den böhmischen Ländern wird dieses Motiv auf Grabmälern seit Anfang des 17. Jahrhunderts verwendet. In Ausnahmefällen findet man auf Grabsteinen auch das Zeichen Keter malchut die Krone der Herrschaft, die wiederum für die Ankunft des Messias steht. In Südmähren wurde relativ häufig der Leviathan dargestellt, ein gewaltiger Fisch, der das Übel der Welt symbolisiert und dessen Fleisch die Belohnung darstellt, die nach Eintreffen des Messias den Gerechten zuteil wird. Die Vorstellung von Gan Eden dem Garten Eden kann durch das Relief von zwei Bäumen angedeutet werden. Den Juden heilige Stätten sind die Höhle Machpela, die Grabstätte der drei Urväter und Jerusalem. Die jüdische Symbolik schöpft aus einer tausendjährigen Tradition, die in den Judengemeinden von einer Generation auf die andere weitergegeben wurde und sich auch in der bildnerischen Vielfalt der Grabmäler niederschlägt. 472 RESUMÉ ZUSAMMENFASSUNG

17 Summary Presentation of monument care in South Bohemia and elsewhere Martin GAÎI Key words: presentation, monument care, the public, publishing activities, didactic programs This essay summarizes the methods of presenting the monument fund and monument care in South Bohemia over the past several years. It emphasizes the need for direct expert contact between conservationists and the public beyond the activities required by law, and focused on presentational activities for differing social groups. This includes publishing activities, conferences, workshops, lecture series for university students and the public, exhibitions, didactic programs, and non-traditional presentation methods of the monuments administered by the NHI. To a certain degree, the focus of monument care presentation in South Bohemia is reflected in the contents of a series of publications issued by the âeské Budûjovice office of the NHI. Smaller publications, worksheets, and brochures aimed at children and youth are published as part of the Didactica series. For the more expertly oriented reader, a series of collective monographs is published named Collectiones, which focuses on more narrow topics associated with monument care but occasionally overlapping into other disciplines. The representative and photo-rich book series entitled Monumenta is published for the region s patriotic reader. The book series Miscellanea includes a number of anthologies of Památky jiïních âech (Monuments of South Bohemia) and lesser topics printable in monographic format in separate volumes. Exhibition and educational project RoÏmbersk rok (Year of the RoÏmberks) 2011 Petr PAVELEC Key words: exhibition and educational project, presentation, RoÏmberk heritage This article recapitulates and assesses the preparation and course of the exhibition and educational Year of the RoÏmberks 2011 project, which was initiated by the National Heritage Institute for the occasion of the four hundredth anniversary of the extinction of the historic noble family of the RoÏmberks. The RoÏmberks were the leading aristocratic family of the kingdom of Bohemia from the middle 13th century to their extinction in 1611, having a major influence on domestic and international events. They created a cultural environment in their dominion of South Bohemia, the products of which are still being used in many respects in the 21st century. One of the most important administrators of the RoÏmberk heritage today is the National Heritage Institute, responsible for such former RoÏmberk residences and seats as RoÏmberk, âesk Krumlov, TfieboÀ, Kratochvíle, and Nové Hrady. The focus of the project was to commemorate the historic works of the RoÏmberk family, highlight its living continuity, and point out the still unused potential of presenting the RoÏmberk heritage in culture and tourism. The project is formed by two basic pillars. The first includes educational touring activities and strives to motivate the general public to visit and learn more about the domestic and foreign areas tied in with the RoÏmberk heritage. The second part of the project is formed by a comprehensive exhibition entitled The Czech Noble Family of the RoÏmberks and their Path through History. The origin and restoration of the Telã Division of the Rose Ludmila OURODOVÁ-HRONKOVÁ Key words: Division of the Rose, triptych, research, restoration, Italian models This study interprets the age and origin of the Telã triptych Division of the Rose, which captures the legend of the descendancy of the Vítkovec family and the beginnings of the House of RoÏmberk, based on iconography, the historical contexts of the individual gradual replications, and from knowledge acquired from the research and restoration of its central scene. The conclusion is made that these are most likely pictures created on order of Zachariá of Hradec from the 1550 s. Restorational research revealed a multi-layered substrate painting typical for the Italian cultural environment. Either the painter himself was not Czech or was Italian, or he was familiar with the progressive methods of Italian painting for the time. This hypothesis is also supported by the fact that in the middle 16th century, Zachariá of Hradec had his castle modified based on Italian styles by Italian craftsmen. The picture s restoration and interpretation was carried out as part of the presentation of the triptych at the RoÏmberks exhibition at the Vald tejn (Wallenstein) Riding School in Prague. Installation of the RoÏmberk visitor s route in TfieboÀ Ludmila OURODOVÁ-HRONKOVÁ Key words: installation, visitor s route, castle, presentation, exposition This article recapitulates the starting points, methods, and procedure in the repairs, installation, and creation of a visitor s route reflecting the period of blossom of TfieboÀ Castle during the rule of the last of the RoÏmberks, Petr Vok. The work took place in The author briefly recapitulates the significant events of the castle s history and its furnishings in the 1620 s, modifications in later periods, the appearance of the ideologically twisted presentation of the castle in the 1970 s, and attempts at modern installations after The overall intention was limited mainly by the exposition s location in the small but suitable spaces on the ground floor of the castle s southeast interior wing. One of the chief sources of inspiration for the new installation was an archival document from the burgomaster Vavfiinec Benedict Mecer from 1660, which summarizes the methods of using the castle s individual rooms from a living witness perspective at the beginning of the 17th century. The visitor s route was installed with items reminiscent of an alchemist s workshop, art chamber, library, food preparation room, dining rooms for the ladies, winter dining room, and a courtier parlour. Renaissance of the Renaissance of the RoÏmberk summer chateau in Kratochvíle Zuzana VAVERKOVÁ Key words: Renaissance, chateau, visitor s route, presentation This article recapitulates the starting points, methods, and procedure in the repairs, installation, and creation of a visitor s route in the Kratochvíle Renaissance chateau in The exposition of animated film at the Kratochvíle Chateau was terminated, having included oversized glass cases that overwhelmed this unique monument s interiors and made an appreciation of its artistic, cultural, and historical singularity impossible. The objective of the project, presented to the public as a Renaissance of the Renaissance, was to rehabilitate this chateau as a Renaissance Lusthaus of the last two RoÏmberk rulers and, in its preserved touches, of their Eggenberg successors. The article addresses the reconstruction of the floors and restoration of the interior painting decorations, including the rare discovery of original doors and recessed closets. Based on the unambiguous identification of drafts from Jost Amman, parts of the stucco decorations of the Golden Hall were reconstructed. The results of the restorational transformation of the interiors allowed for the consideration of a more demanding form of installation focused on the broadest possible interpretation of the period environment and the everyday social life of Renaissance high society. Uncovering and restoration of the most wellpreserved original Renaissance paintings in the former dining hall of Schwarzenberg Palace Dorota HAVLÍKOVÁ, Eva SKAROLKOVÁ Key words: restoration, wall paintings, Schwarzenberg Palace, research, dating The builder of the Schwarzenberg Palace at Hradãany Square in Prague was the highest Czech burgrave Jan of Lobkowicz, who, after the fire of Hradãany and Lesser Town in 1545, received the building site from three demolished buildings (the walls of the original Gothic homes are still preserved on the ground floor and basement). RESUMÉ SUMMARY 473

18 The core of the Renaissance building has still preserved its original Renaissance appearance. During the reconstruction of the Schwarzenberg Palace in , a Renaissance painting from 1584 was uncovered in the former banquet hall on the 1st floor of the south wing and was restored over the following two years. It was the cleaning process that was crucial: a chemical softening followed by neutralization with active agents, then the mechanical removal. The restorers faced the question of to what extent the painting should be cleaned, and where to leave the remains of the non-original layer to a greater or lesser extent. The bi-layer painting was executed using the lime secco technique and adorns all four walls of the room, ending with 12 lunette paintings and a groin vault. The central image on the vault, fitted into a rectangular frame, shows part of the epic story of Orpheus and Eurydice. The ornamental and figural decorations of the individual surfaces are very interesting with a number of animal characters, creatures, putti, musical instruments, flowers, and laurels. The composition of the decoration was disrupted during the Baroque by breaking out larger door openings closer to the windows, then it probably was no longer aesthetically suitable and was covered. The discovery of the paintings in the dining hall of the Schwarzenberg Palace is, by its scope and quality, probably the largest such finding that could be achieved in modern day Prague. KynÏvart shoes from the pre-white Mountain era Veronika PILNÁ, Martina OHLÍDALOVÁ Key words: shoes, history of shoes, history of fashion, furnishings fund, 17th century, technology One of the more peculiar and unique items of the KynÏvart castle fund is two examples of preserved shoes from the beginning of the 17th century. These are pairs of ladies and men s shoes on long-term loan to the castle s exhibition in Velhartice, where they illustrate early Renaissance fashion in the Renaissance bedroom. The paper describes these two important exhibits in detail and presents the results of their technological and material analyses. It goes on to address the unclear origin of the shoes, their iconography, and preserved analogies. The results presented in the study acquaint the reader with the production and history of ladies and men s shoes from the KynÏvart Castle fund and add information to provide a wider perspective on historical fashion and the history of footwear. The neglected panel paintings of the ternberk Altar from the castle chapel in Moravian ternberk Petr SKALICK Key words: panel paintings, altar, retabulum, dating The Lichtenstein collections at the state castle in Moravian ternberk include four panel paintings of the ternberk Altar. In the past, the pictures formed a movable wing of a creatively prepared retabulum which was likely in the church of the Annunciation of the Virgin Mary at the Augustinian Canon monastery in ternberk. Expert literature has not yet addressed them fully, so they are absent in all historical overviews of Czech Medieval art. Their quality and remarkable stylistic nature, however, make them worthy of such recognition. Three of the paintings were restored sometime in the past (St. Katherine, St. Barbara, and St. Agnes). The fourth panel with St. Lucy has not yet been restored, and the Medieval painting simply steps out in form on newer overpaintings. The form and overall iconography of the retabulum can be relatively well constructed. At the opening of the arch on the left wing stood, in order, St. Barbara and St. Katherine, with St. Agnes and St. Lucy on the right. The saints on the left have hallmarked crowns on their heads, while those on the right have painted wreaths. This lateral distribution shows that the center of the arch displayed a painting of the crowned Madonna (queen, mother, and virgin). The outer side of the turned wings showed the Annunciation, which has been preserved on the reverse side of the panel with St. Barbara as only an angel with the introduction to the Hail Mary in her hand. Such iconography hypothetically corresponds to the environment of the Augustinian Canons. The panel paintings are dated to around Anticorrosive Protection of Metal Objects of Industrial Cultural Heritage Hana GEIPLOVÁ, Dagmar KNOTKOVÁ, Katefiina KREISLOVÁ Keywords: metal objects, industrial heritage, degradation, painting systems, anticorrosive protection Technical monuments facilitate a monitoring of the development of the style of individual machines and the concept of industrial complexes, as well as assessing the development of specific production technologies. Steel and other metals which are exposed to atmospheric corrosion limiting their durability, make the material substance of the objects. Modern and effective technologies and materials are not always fully compatible with historical heritage preservation plans. In 2009, a professional debate was started aiming to formulate interdisciplinary problems and seek innovative approaches for long-term preservation of metal components of industrial cultural heritage. The assessment included both steel structures, unmaintained for a long time, and structures after surface finish using paints based on current progressive technologies and paint systems. It defined basic corrosion signs and shortcomings of newly applied surface finishes, ensuing from nonobservance of requirements for the quality given standard provisions in force; basic phenomena were documented photographically. Four basic approaches to the solution of anticorrosive protection were suggested: to let the object live till the end of its life, to apply measures of temporary effect slowing down the corrosion process, to apply both long-term measures and potential replacement of elements in selected critical spots, or start anticorrosive protection of the object as a whole. The fundamental aspects and problems of the suggested variants were considered in great detail. A successful solution of anticorrosive protection, including incorporation of the object into its current performance as a historical monument requires a sensitive and systematic cooperation of heritage preservationists and corrosion engineers because suitable solutions are commonly incompatible with the use of materials and techniques employed in restoration practice. Jewish gravestone The symbols olam ha-ba: the coming world Iva STEINOVÁ Key words: olam ha-ba, immortal soul, resurrection, coming of the Messiah This essay focuses on olam ha-ba (the coming world), and documents the symbolism associated with it. The concept is based on thoughts of the immortal soul, resurrection, and the arrival of the Messiah. Most gravestone texts contain an assurance that the deceased has satisfied mizvot, prescribed orders, and his life has secured him a share in olam ha-ba, the world to come. To secure a place in the coming world, a person can contribute three mutually connected human activities during his life: a prayer, tzedaka (justice, beneficence), and t shuvah (penance). A life of justice allows so that the soul of the deceased is connected in the alliance of the living after death. A less common motif is a chain symbolizing the continuance of tradition from Moses to the coming of the Messiah. Magen David the six pointed star made with two triangles, was, from the Middle Ages at the latest, associated with King David and his shield, which in the bible text is characterized as salvation. The motif is used on gravestones in Bohemia from the beginning of the 17th century. In exceptional cases, we find the sign keter malkhut on gravestones the crown of rule, again symbolizing the coming of the Messiah. A common image in South Moravia is the livyatan, an enormous fish symbolizing the evil of the world, its meat representing the reward given to the just after the arrival of the Messiah. The concept of gan eden, the garden of Eden, may be represented by a relief with two trees. Holy places for Jews are the cave of Machpelah, the burial site of three forefathers, and Jerusalem. Jewish symbolism draws from a thousand years of tradition handed down in Jewish communities from generation to generation, and is also reflected in the rich creativity seen on gravestones. 474 RESUMÉ SUMMARY

19 OBSAH ROâNÍKU Obsah a rejstfiík ãasopisu Zprávy památkové péãe, roãník 71, 2011 Zpracovala PhDr. Krist na Ledererová Kolajová Roãník tvofiilo est se itû o celkovém rozsahu 488 stran. Obsah je fiazen abecednû podle jmen autorû, pfiípadnû podle názvû ãlánkû. âíslice pfied lomítkem udává ãíslo ãasopisu, ãíslice za lomítkem odkazuje na ãísla stran. Obsah roãníku 71 ADAM, Martin, DùD, Jifií, HOUSKA, Ivan: Restaurování bronzov ch souso í trig z budovy Národního divadla /90 96 ALT, Jaroslav J., MLÁZOVSK, Vít, POSPÍ IL, Ale : Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci / BÁRTA, Jan: Jifií Rathousk devadesátilet / BERAN, Luká : Funkce a tvar: architektura televizních vûïí / BIEGEL, Richard: Souãasná architektura a developersk pragmatismus v praïské architektufie / BRAVERMANOVÁ, Milena, B EZINOVÁ, Helena, URBANOVÁ, Krist na: Metodika v zkumu archeologick ch textilních nálezû / BROÎOVSKÁ ONDERKOVÁ, Jana, BROÎOVSK, Jifií: Zji Èování pevností cihel pln ch pálen ch v historick ch stavbách / BROÎOVSK, Jifií, BROÎOVSKÁ ONDERKOVÁ, Jana: Zji Èování pevností cihel pln ch pálen ch v historick ch stavbách / B EZINOVÁ, Helena, BRAVERMANOVÁ, Milena, URBANOVÁ, Krist na: Metodika v zkumu archeologick ch textilních nálezû / BURE, Pavel, RIEDLOVÁ, Eva: Semináfi lidové architektury v RoÏnovû pod Radho tûm / CYMBALAK, Tomasz: Druhé zasedání archeologû Národního památkového ústavu /214 âerná, Alena: Dvacet pût let od nálezu relikviáfie sv. Maura /75 79 âiháková, Jarmila, MUCHKA, Ivan: Obnova takzvané Velké grotty Vald tejnského paláce v Praze /14 20 DùD, Jifií, ADAM, Martin, HOUSKA, Ivan: Restaurování bronzov ch souso í trig z budovy Národního divadla /90 96 Deklarace Prvního stfiedoevropského fóra ke kulturnímu dûdictví /385 DOBALOVÁ, Sylva: Jiãínská alej Albrechta z Vald tejna, praïská Stromovka a Vincenzo Scamozzi /29 33 DOMANICK, Petr: Loosova jídelna Lea Brummela v Plzni je zachována /203 ëoubal, Jakub: Restaurování sochafisk ch prvkû v zdoby chrámu sv. Barbory v letech / DRAGOUN, Zdenûk: Pfiemyslovské Kfiivoklátsko /63 DURDÍK, Tomá : Burgen und Schlösser /67 DURDÍK, Tomá : Burgen und Schlösser / DURDÍK, Tomá : Burgen und Schlösser /225 DURDÍK, Tomá : âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností /66 67 DURDÍK, Tomá : âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností /147 DURDÍK, Tomá : âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností /306 DURDÍK, Tomá : En Scientific Bulletin /65 66 DURDÍK, Tomá : Konference V skum a obnova hradnej architektúry.... 1/60 DURDÍK, Tomá : Projekt âeské hrady záchrana pramenû / DURDÍK, Tomá : V znamné ocenûní obnovy zahrady Müllerovy vily /51 DURDÍK, Tomá : Îivotní jubileum Petra Chotûbora / DU KOVÁ, Katefiina, KLUSO, Jifií: V bûr projektû pro fie ení v rámci úãelovû financovaného v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe v roce / DVO ÁKOVÁ, Eva: Technické a industriální památky na Slovensku / EFLER, Tomá, CHMEL, Filip: Nová architektonická tvorba v historickém prostfiedí / EFLER, Tomá, KRATOCHVÍLOVÁ, AlÏbûta: Konference Bohatství historického stavebního v voje Kru nohofií /58 59 ERNSTOVÁ, Lucie, KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Alena, NEJEDL, Vratislav: Projekt PPP PRO spolupráce Národního památkového ústavu a Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování / ERNSTOVÁ, Lucie: Publikace Nová scéna Národního divadla / ERNSTOVÁ, Lucie: Publikace Stfiední Brdy na star ch pohlednicích / ERNSTOVÁ, Lucie: Semináfi Souãasná architektura a historické mûsto / FABIÁNOVÁ, Bohdana: Kolokvium o dûjinách SIALu v Liberci / FETTEROVÁ, Dagmar: Bylinková zahrada Tiree Chmelar ve Valticích / FETTEROVÁ, Dagmar: Páté pracovní jednání zahradníkû Národního památkového ústavu / FETTEROVÁ, Dagmar: První ãesko-saská v stava kvûtû kamélií... 3/ FIDLER, Petr: Rezidence fií ského kníïete Albrechta z Vald tejna v Praze a Jiãínû /3 7 FOSTER, Linda, MATÁSEK, Karel, WALDMANNOVÁ, Marcela, WIZOVSK, Tomá : K jubileu Evy Kamenické / FROLÍK, Jan, KREJâÍK, Jifií, MUKOVÁ, Jifiina: Obnova jezuitské koleje v Kutné Hofie / GAÎI, Martin: Prezentace památkové péãe (nejen) na jihu âech / GEIPLOVÁ, Hana, KNOTKOVÁ, Dagmar, KREISLOVÁ, Katefiina: Protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví / GLOS, Peter: Zastre enie Manského paláca na Státním hradû Bezdûz /53 54 GORYCZKOVÁ, Naìa, KUâOVÁ, Vûra: Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku / GORYCZKOVÁ, Naìa: Editorial /313 GORYCZKOVÁ, Naìa: Relikviáfi sv. Maura na PraÏském hradû /136 GROSSOVÁ, Anna: Pojem Dresser. Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní v mobiliáfii zámku Le ná u Zlína / HAVLÍKOVÁ, Dorota, SKAROLKOVÁ, Eva: Odkryv a restaurování nejdochovanûj ích pûvodních renesanãních maleb v b valé hodovní síni Schwarzenberského paláce / HLOÎEK, Josef: Pfiemyslovské Kfiivoklátsko /63 64 HLOÎEK, Josef: Rehabilitace hradní zfiíceniny Zlenice / HLU IâKOVÁ, Pavla: Letní kola UNESCO / HLU IâKOVÁ, Pavla: První stfiedoevropské fórum ke kulturnímu dûdictví / HORÁâEK, Martin: Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí / HORâIâKA, Václav: Státní památková péãe a konfiskace majetku rodu Lichten tejnû po druhé svûtové válce / HOUSKA, Ivan, ADAM, Martin, DùD, Jifií: Restaurování bronzov ch souso í trig z budovy Národního divadla /90 96 HRADIL, Filip, POTÒâKOVÁ, Martina: Konference Historická Olomouc XVIII. Mûsto v baroku, baroko ve mûstû / CHMEL, Filip, EFLER, Tomá : Nová architektonická tvorba v historickém prostfiedí / CHUPÍK, Franti ek: Kulturní dûdictví spoleãná úloha. Spoleãn projekt Opolského vojvodství a Olomouckého kraje /51 52 JAKUBEC, Ondfiej: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravû za vlády Matyá e Korvína a Vladislava Jagellonského ( ) v ir ích souvislostech /62 63 JANâO, Milan: Publikace Jak dob t hrad. Památky takfika bez bariér /64 65 OBSAH ROâNÍKU

20 JERIE, Pavel: Editorial /233 JIRÁSEK, Pavel, KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Alena: Pfiíspûvek k podpofie zabezpeãení movitého kulturního dûdictví v âeské republice / KAIGL, Jan: K vesnick m kostelûm s kvadratick m chórem postaven m v hor ovském arcijáhenství ve stfiedovûku / KIBIC, Karel ml.: Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory / KIBIC, Karel : Recenze publikace Typologie obnovy / KIBIC, Karel ml., PÁCAL, Martin: Konference Management of UNESCO World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries v Krakovû a navazující letní kola památkové péãe /55 56 KIBIC, Karel: Úãelovû financovan v zkum a jeho pfiínos oboru památkové péãe / KLUSO, Jifií, DU KOVÁ, Katefiina: V bûr projektû pro fie ení v rámci úãelovû financovaného v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe v roce / KNOTKOVÁ, Dagmar, GEIPLOVÁ, Hana, KREISLOVÁ, Katefiina: Protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví / KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Alena, JIRÁSEK, Pavel: Pfiíspûvek k podpofie zabezpeãení movitého kulturního dûdictví v âeské republice / KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Alena, ERNSTOVÁ, Lucie, NEJEDL, Vratislav: Projekt PPP PRO spolupráce Národního památkového ústavu a Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování / Konference Sanace a rekonstrukce staveb /306 KONVALINKOVÁ, Tereza: Lidové stavby v Podje tûdí /61 62 KONVALINKOVÁ, Tereza: Semináfi Vesnické technické objekty / KONVALINKOVÁ, Tereza: Tradiãní materiály a postupy pfii obnovû takzvan ch podstávkov ch domû / KOTLÍK, Petr, KUNE, Petr: Vybrané aspekty aplikace organokfiemiãit ch zpevàovaãû na vápenné omítky / KOTLÍK, Petr: Hydrofobizace stavebních památek moïnosti a rizika / KOTLÍK, Petr: Semináfi Funerální architektura /59 KOTLÍK, Petr: Semináfi Restaurování historick ch koãárû a saní /57 58 KOTT, Jifií, VINA, Jan: Souãasná oprava chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie / KOZÁK, Ale : Internetov portál PROPAMÁTKY / KRATOCHVÍLOVÁ, AlÏbûta, EFLER, Tomá : Konference Bohatství historického stavebního v voje Kru nohofií /58 59 KREISLOVÁ, Katefiina, GEIPLOVÁ, Hana, KNOTKOVÁ, Dagmar: Protikorozní ochrana kovov ch objektû industriálního kulturního dûdictví / KREJâÍK, Jifií, FROLÍK, Jan, MUKOVÁ, Jifiina: Obnova jezuitské koleje v Kutné Hofie / KROUPA, Pavel: Recenze Komentáfie zákona o státní památkové péãi / KRUSOVÁ, Alena: Konference Obnova památek Co s architekturou 60. a 70. let 20. století? / KUâA, Karel: Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie... 4/ KUâA, Karel: Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice / KUâA, Karel: Publikace Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru /216 KUâOVÁ, Vûra, GORYCZKOVÁ, Naìa: Dal í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku / KUâOVÁ, Vûra, VLâKOVÁ, Jitka: Koordinace prací pro nominaci vybran ch lokalit âeské republiky na Seznam svûtového dûdictví UNESCO v letech / KUNE, Petr, KOTLÍK, Petr: Vybrané aspekty aplikace organokfiemiãit ch zpevàovaãû na vápenné omítky / KUTHAN, Jifií, TULC, Josef: Za prof. PhDr. Mojmírem Horynou... 2/ KYNCL, Josef, KYNCL, Tomá, ULIâN, Petr: Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze /8 13 KYNCL, Tomá, KYNCL, Josef, ULIâN, Petr: Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze /8 13 KYNâLOVÁ, Blanka: Z obsahu odborn ch ãasopisû / KYNâLOVÁ, Blanka: Z obsahu odborn ch ãasopisû / KYNâLOVÁ, Blanka: Z obsahu odborn ch ãasopisû /65 KYNâLOVÁ, Blanka: Z obsahu odborn ch ãasopisû / KYNâLOVÁ, Blanka: Z obsahu odborn ch ãasopisû /469 LÁSKA, Vojtûch: Padesát let mûstské památkové rezervace Kutná Hora (1. ãást: ) / LESNIAKOVÁ, Petra: Konference konzervátorû-restaurátorû v Uherském Hradi ti /56 57 MACEK, Petr: Editorial /1 MACHAâKO, Lubo : Litomy l hostila mezinárodní kolokvium Vysoko kolské vzdûlávání v oblasti restaurování v evropském vzdûlávacím prostoru /299 MACHAâKO, Lubo : PrÛzkum nástûnn ch maleb v presbytáfii kostela sv. Víta v Zahrádce u Ledãe nad Sázavou /43 46 MARTINKOVÁ, Hana: Památky stfiedních âech 2010/1; PrÛzkumy památek 2010/ /65 MARTINKOVÁ, Hana: Památky stfiedních âech 2010/2; PrÛzkumy památek 2010/ / MA ITOVÁ, Petra, SVOBODA, Petr: Prezentace kulturního dûdictví prostfiednictvím lechtick ch rodû / MATÁSEK, Karel, FOSTER, Linda, WALDMANNOVÁ, Marcela, WIZOVSK, Tomá : K jubileu Evy Kamenické / Memorandum úãastníkû konference Obnova památek 2011 Co s architekturou 60. a 70. let 20. století? /213 MERGER, Martin: PrÛmyslová krajina jako kulturní dûdictví / MERTOVÁ, Martina: O poloviãatosti památkáfiské architektury... 3/ Metodické vyjádfiení k hydrofobizaci / MLÁZOVSK, Vít, ALT, Jaroslav J., POSPÍ IL, Ale : Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci / MRÁZEK, Jifií: Padesát let mûstské památkové rezervace Kutná Hora (2. ãást: ) / MUCHKA, Ivan, âiháková, Jarmila: Obnova takzvané Velké grotty Vald tejnského paláce v Praze /14 20 MUKOVÁ, Jifiina, FROLÍK, Jan, KREJâÍK, Jifií: Obnova jezuitské koleje v Kutné Hofie / MUROVEC, Barbara, ZAPLETALOVÁ, Jana: UkfiiÏování od Johanna Andrease Strausse /46 48 NEJEDL, Vratislav, ERNSTOVÁ, Lucie, KO ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, Alena: Projekt PPP PRO spolupráce Národního památkového ústavu a Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování / NEJEDL, Vratislav: Mariánské, trojiãní a dal í svûtecké sloupy v ãesk ch zemích / NEJEDL, Vratislav: Sympozium o nástûnné malbû v interiéru.... 5/ OHLÍDALOVÁ, Martina, PILNÁ, Veronika: KynÏvartské stfievíce z pfiedbûlohorského období / OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila: O pûvodu a restaurování telãského Dûlení rûïí / OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila: Instalace roïmberské prohlídkové trasy v Tfieboni / PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ, BoÏena: Publikace Zahrady Rudolfa II. Jejich vznik a v voj / PÁCAL, Martin, KIBIC, Karel ml.: Konference Management of UNESCO World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries v Krakovû a navazující letní kola památkové péãe / OBSAH ROâNÍKU 71