Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Prudká CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Prudká CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Prudká Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 3133 Rozloha (ha): 0,1385 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 630 nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,1385 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Kraj Vysočina Dotčené obce Doubravník Dotčená katastrální území Doubravník 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Půda továrny. Biota Významná populace vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra brvitého (Myotis emarginatus) na půdě továrny.

3 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr brvitý Myotis emarginatus Kód předmětu ochrany: 1321 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení rozmnožující se jedinci 15 % p > 2 % dobré populace není vynikající populace zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit aktuální stav předmětu ochrany ( zjištěn maximální stav při odborném monitoringu - shluk cca 400 jedinců vč. mláďat na jižní půdě objektu nad bývalou kartonáží), který je výrazně nižší, než v období vyhlášení EVL, kdy stavy tohoto předmětu ochrany na lokalitě dosahovaly i přes 1000 jedinců vč. mláďat (údaj se opírá o data z monitoringu, která jsou přesnější než údaj uvedený výše z databáze). Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení rozmnožující se jedinci 2 % p > 0 % dobré populace není významná populace zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit aktuální stav předmětu ochrany ( zjištěno při odborném monitoringu celkem asi 200 jedinců rozptýlených po většině půdních prostor v areálu, další pravděpodobně v prostorách, které nejsou přístupné), který je mírně nižší, než v období vyhlášení EVL, kdy se stavy přibližovaly počtu 300 jedinců. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr brvitý Myotis emarginatus Kód předmětu ochrany: 1321 Popis nároků předmětu ochrany: Netopýr brvitý je teplomilný, původně jeskynní druh. Kolonie samic s mláďaty lze v našich podmínkách nalézt na půdách větších budov (např. zámků). Těchto lokalit je však v České republice známých pouze cca 20 a jsou obývány obvykle od 20 do 150 jedinců (ve dvou případech však letní kolonie čítají přes 700 kusů). Letní úkryty samice osídlují v květnu, od poloviny června do začátku července rodí mláďata, která jsou vzletná asi po čtyřech týdnech. Netopýr brvitý zimuje v jeskyních, štolách a dalších podzemních prostorech. Ani na nejvýznamnějších zimovištích se však nevyskytuje ve velké početnosti, jen na třech lokalitách bylo zaznamenáno více než sto jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména pavouci, dvoukřídlý hmyz a noční motýli, sbírá netopýr brvitý z větví či ze země. Patří spíše k usedlým druhům, většina přeletů nepřesahuje 40 km (nejdelší zaznamenaný přesun je 108 km).

4 Rizikem pro existenci populace druhu může být např. rušení v letních koloniích, změny teplotního režimu, zamezení přístupu k tradičním, či vhodným vletovým otvorům, opravy a přestavby střech a půdních prostor, zmenšení půdního prostoru, použití toxických látek na ošetřování dřevěných trámu a další. Název předmětu ochrany: vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Kód předmětu ochrany: 1303 Popis nároků předmětu ochrany: Vrápenec malý je nápadný druh, který se neukrývá ve štěrbinách, jedinci obvykle visí volně na viditelných místech. Jedná se o původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Letní kolonie samic jsou nevelké (většinou ks) a obývají nejčastěji půdy a podkroví zámků, hradů, ale také sklepy budov. V těchto úkrytech se objevují od dubna. V období od poloviny června do začátku července samice rodí po jednom mláděti, které kojí po dobu asi 6 7 týdnů. Letní úkryty opouštějí samice a vzletná mláďata v průběhu srpna. K zimování se vrápenci uchylují kromě jeskyní také do štol a velkých sklepů (teplota prostředí v místě zimování +6 až +11 C). Na nejvýznamnějších zimovištích v České republice bývá zjišťováno i několik set až tisíce jedinců. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, motýly a síťokřídlými. Zaznamenány byly pouze kratší přesuny mezi letními úkryty a zimovišti (obvykle 5 30 výjimečně více kilometrů, v některých případech dokonce za zimoviště slouží sklep téže budovy, v níž se na půdě nachází letní kolonie). Rizika pro existenci populace druhu viz netopýr brvitý. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti EVL Prudká se nachází v areálu bývalé továrny u obce Doubravník v údolí řeky Svratky. Státní podnik, který zde výrobu donedávna provozoval, je však v současné době v likvidaci. Výroba zde byla před přibližně třemi lety zcela zastavena. Také mechanizace a veškeré zázemí pro výrobu bylo odstraněno. Areál je uzavřen a střežen pracovníky civilní bezpečnostní agentury. Objekty již dříve ve špatném technickém stavu nyní dále citelně chátrají. Jejich rekonstrukce, či opětovné využití k původnímu účelu je velmi nepravděpodobné. Objekty budou údajně v rámci likvidace navráceny několika restituentům. Tento fakt je bohužel stěžejní také pro stav populací obou předmětů ochrany této EVL. S absencí vlivu výroby na nejbližší okolí včetně půdních prostor továrny, které byly výrobními procesy ohřívány, nejsou již podmínky pro netopýra brvitého ani vrápence malého natolik příznivé. Počty jedinců dle monitoringu na lokalitě pozvolna, ale znatelně klesají. Rozmístění kolonie je oproti dřívějšku nepravidelné. Důvodem je s největší pravděpodobností méně příznivé mikroklima. Došlo k celkovému ochlazení prostor a výkyvům teplot. Objekt je nyní bez využití. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Předmětem ochrany řešené EVL jsou dva druhy živočichů - netopýr brvitý a vrápenec malý. U vrápence malého i netopýra brvitého se letní kolonie nacházejí především na půdách větších budov jako např. kostelů, zámků, škol a podobně. Tato místa jsou obvykle využívána po mnoho let či desítek let, jejich znalost je předávána tradicí. Z hlediska ochrany těchto druhů je tedy zásadní zachovat příznivé podmínky na půdách, které slouží jako úkryty jejich letních kolonií. Navrhovaná péče o EVL Prudká vychází z téměř shodných nároků obou těchto druhů. Nejzásadnější část navrhované péče se týká jednoduchých úprav ve vhodně vytipované menší části původního stanoviště do stavu poskytujícího lepší teplotní podmínky pro zdejší letní kolonie samic obou druhů. Dle názoru odborníků vyplývajících z dlouhodobého monitoringu zdejších populací totiž procesy výroby pozitivně ovlivňovaly

5 mikroklima půdních prostor, jež jsou lokalitou předmětných druhů. Prostor však již není dotován teplem z výroby, protože ta byla před cca třemi lety definitivně zastavena. S ohledem na situování budovy v údolí řeky Svratky a na materiálové provedení objektu je možné, že v současné době bez ohřevu vznikajícího díky výrobním procesům již neposkytuje příhodné podmínky z hlediska teplot. V tomto konkrétním případě tedy situace vyžaduje realizaci speciálního opatření. To by mělo spočívat v zateplení a oddělení malé části půdy (např. obyčejnou plentou s možností průletu) za účelem vytvoření prostoru s vyrovnanějšími teplotními charakteristikami. Samozřejmostí je zachování možnosti přístupu netopýrů do půdních prostor objektu v ideálním případě dříve používanými vletovými otvory. Konkrétní technické řešení musí být konzultováno s odborným pracovníkem, který v této EVL provádí monitoring a také s příslušným orgánem ochrany přírody. Přestavba půdních prostor, půdní vestavba, či jiné např. dispoziční změny, které by mohly významně negativně ovlivnit podmínky, či dokonce zamezit výskytu druhu, není prozatím možné předpokládat. Státní podnik, který byl majitelem objektu, je v likvidaci a budoucí vlastníci objektu zatím nejsou známi. Pokud do budoucna bude zájmem vlastníka objektu provést zásah do střešní krytiny, či jakékoliv jiné práce a úpravy objektu, musí být do projektové dokumentace zapracovány a během realizace dodrženy veškeré požadavky obecně platné pro minimalizaci negativních vlivů na letní kolonie obou druhů na této lokalitě. Zejména bude třeba dodržet termíny, kdy se letní kolonie v půdních prostorách nevyskytují, tj. ideálně říjen až březen dalšího roku. Vždy musí být zachovány vhodné (optimálně již dříve používané) vletové otvory. Velmi důležité je tedy mikroklima související mimo jiné s použitím shodných materiálů a nezměněné světelné podmínky. Dřevěné části krovů mohou být ošetřeny pouze prostředky, které nejsou závadné pro netopýry. Vhodné je chránit dřevěné části krovů i stropů před účinky netopýřího trusu a při větším množství nahromaděného trusu zajistit úklid prostor. Střechy a půdní prostory budov, kde sídlí letní kolonie netopýrů, jsou ve stavu vyžadujícím rekonstrukci. Při zachování určitých zásad je však možné rekonstrukci provést tak, aby daná lokalita zůstala pro netopýry atraktivní a aby nedošlo k narušení jejich rozmnožovacího cyklu. Z hygienického hlediska je vhodné v období nepřítomnosti netopýrů uklidit trus nahromaděný pod kolonií. Pro usnadnění úklidu lze umístit na podlahu igelitovou fólii, kterou lze sbalit a trus na vhodném místě vysypat. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka bez zákresu Úklid netopýřího trusu v objektu, který je chráněn EVL s počtem samic ks Péče o netopýry Myotis emarginatus (netopýr brvitý), Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) V části půdních prostor, kde dochází k hromadění trusu, může být umístěna fólie. Na ni se trus bude hromadit. Po bezpečném opuštění objektu letní kolonií, tj. cca od října, bude trus s fólií odstraněn vynesením. Samotná fólie může být použita pro další sezónu. 1 x za 2 roky říjen až březen Frekvence odstraňování trusu vychází z okolností. V tomto konkrétním případě velkou pravděpodobností postačí trus odstraňovat jednou za dva, či více let dle potřeby. Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka bez zákresu Jiné opatření Jiné Myotis emarginatus (netopýr brvitý), Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý) zateplení části půdy běžným způsobem (polystyren...) a použití přepážky, či jednoduché plenty k oddělení od zbylé nezateplené části při zachování vletových otvorů říjen až březen Konkrétní řešení je třeba navrhnout ve spolupráci s odborníkem provádějícím monitoring na této EVL. Cílem není kompletní odizolování, ale pouze vylepšení teplotních podmínek a také snížení větších teplotních výkyvů, které již nejsou zmírňovány vlivem výroby. V menší části půdních prostor by tedy bylo vhodné pokusit se vytvořit příznivější teplotní podmínky pro letní kolonie obou druhů. Tento efekt by mělo

6 zajistit jednoduché zateplení vhodně vytipované části. Ideálně v místě, které bylo oběma druhy tradičně využíváno a kam také ústí dříve používané vletové otvory. Minimální velikost zateplené části musí zajišťovat možnost "rozlétat se" před každodenním odletem ze stanoviště na lov 10 x 10 m. Dále i plenta/přepážka k oddělení od zbylé části půdních prostot musí být opatřena otvorem pro volný průlet netopýrů.

7 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Andreas M., Cepáková E. (2004): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. AOPK ČR, Praha, 70 pp Marhoul P., Turoňová D., eds. (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura Metodika AOPK ČR., AOPK ČR, Praha 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava a krajské středisko Brno Zpracovatel: Ing. Martina Brodská palava@nature.cz Organizace: AOPK ČR, SCHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod Zpracovatel: Jaromír Čejka jaromir.cejka@nature.cz Poznámka: konzultace Organizace: Krajský úřad Jihomoravského kraje Zpracovatel: Ing. Petr Svoboda svoboda.petr@kr-jihomoravsky.cz Poznámka: konzultace Organizace: AOPK ČR, SCHKO Beskydy Zpracovatel: Mgr. Petr Wolf Ph.D. petr.wolf@nature.cz Poznámka: konzultace Organizace: Masarykova univerzita Zpracovatel: Mgr. Jan Zukal Dr. zukal@mail.muni.cz Poznámka: konzultace Datum zpracování: Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

8 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Prudka_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště

9 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ Prudká, 2012 hranice EVL m AOPK ČR, 2012 Mapový podklad ČÚZK, 2010