Díky za všechny vrné druhy, díky, ó Pane, za tvj lid, díky, že všechny kivdy, dluhy mohu odpustit.

Transkript

1 byli jedné mysli mli všechno spolené Sk 4,32-35 Farní zpravodaj T á b o r a a o k o l í roník IX 3 prázdniny 2008 Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratiboské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, Stezimí Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den, díky za to, co už je za mnou jako tžký sen. Díky za všechny vrné druhy, díky, ó Pane, za tvj lid, díky, že všechny kivdy, dluhy mohu odpustit. Díky, že jsi všem pines spásu, díky, toho se pidržím, díky, že vím tvému hlasu, že ti patit smím.

2 Drahé sestry a brati v Kristu, ekají nás dva (nkoho možná ti) msíce prázdnin a dovolených. Rád vzpomínám na svá dtská léta, kdy si rodie udlali as na m a mé sourozence a vyráželi s námi na nejrznjší dobrodružné výlety. A už jednodenní na kolech nebo týdenní na Slovensko do Tater nebo jiných eských a slovenských hor. Táta má boty toulavý, máma je spíš opak, a tak dalo tátovi vždy dost zabrat, aby mámu pemluvil pro njaký výlet. Ale šlo to. Jako starší jsem rád jezdíval na títýdenní skautské tábory, kde jsme se uili starat sami o sebe, bez maminek a tatínk. Byla to dobrá škola. Proto chci povzbudit Vás rodie, udlejte si as pro rodinu, Vaše rodina tím jenom získá. Vy, dti, se mžete zúastnit také kesanských tábor, které jsou pro Vás pipravovány. A vy, mladí, byste nemli sedt doma jako pecky, ale vydat se na spolené setkání eské a slovenské mládeže, které se uskutení ervence 2008 na Velehrad, pi kterém chceme spolen oslavit svtové dny mládeže, protože málokdo z nás se vydá pímo na mezinárodní setkání do Sydney. Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí a budete mi svdky (Sk 1,8 Act 1,v8?) tento verš vyhlásil papež Benedikt XVI. mottem Svtového dne mládeže. Mnozí máte zkušenost z loského celostátního setkání mládeže, které probíhalo v Táboe Klokotech a myslím, že stálo za to tam být. Pokud nevíte ke komu se pidat, klidn se obrate na mne. Myslím, že my všichni bychom také mli podpoit Mozaiku 08, a tím pomoci mladým v naší zemi. Už jste si zakoupili kartiku? Že ne? Pro? Odpoinek je velkým darem samotného Stvoitele nejen pro naše dti a mládež, ale také pro nás dosplé. Souvisí se samým aktem stvoení. Slova Pána Ježíše: Pojte stranou na osamlé místo a trochu si odpoite nás povzbuzují, abychom s Ním prožili chvíle uvolnní. Peji Vám opravdu požehnanou rekreaci s rodinou, páteli, radost z pírody a ticha. Pán Vám žehnej. P. Jií Mka, omi Sv. Jiljí (Edigio italsky, Gilles francouzsky) Jméno lze peložit jako ochránce nebo záštita. Jiljí se narodil v roce 640 v Athénách. Jeho rodie byli bohatí, vážení mšané a vzorní kesané. Svému synovi mohli poskytnout velmi kvalitní vzdlání. Chlapec již od mládí vynikal soucitem s chudými a trpícími. Po smrti rodi prodal všechen majetek, peníze rozdal potebným a rozhodl se odejít z ecka. Lodí se dopravil až do jižní Francie do pístavu Marseille. Odtud odešel do Arles a dva roky studoval na škole biskupa sv. Cesaria. Potom si našel tiché místo v lesích u ústí eky Gard do Rhóny a pod vedením zkušeného poustevníka Veredema se vycviil v tuhé kázni, odíkání a ovládání

3 mysli. Odtud odešel ješt dál na jih po proudu eky Rhóny, usadil se tam v poustevn u isté studánky a ochoil si la, která mu dávala mléko. Když jednou tuto la pronásledovali lovci, zranili šípem samotného Jiljího. Tak bylo prozrazeno místo jeho pobytu. Zpráva o zbožném poustevníkovi se donesla až k vizigótskému králi Flaviu Wambovi. Ten dal na objeveném míst zbudovat benediktinský klášter, jehož pedstaveným se Jiljí po pijetí knžského svcení stal. Když v roce 719 pronikli do jižní Francie ze Španlska arabští Maurové, uchýlil se Jiljí se svými mnichy pod ochranu Karla Martela do Orleánsu. Po doasném vypuzení Maur se mohli vrátit do polorozboeného kláštera, opravili jej a rozšíili. V dob dalšího maurského vpádu Jiljí zemel 1. záí 725. Jeho hrob se stal brzy poutním místem a kolem nho vzniklo postupn msto Saint-Gilles. V roce 1356 získal císa Karel IV. pro svatovítský chrám ti ásteky svtcových ostatk. Od tch dob byl sv. Jiljí u nás uctíván jako patron kolonist, kteí osídlovali nkteré naše kraje, a jako jeden ze trnácti pomocník. Dokladem této úcty je i gotický kostel sv. Jiljí na Starém mst pražském, zbudovaný v letech na míst pvodního románského kostela z 12. století biskupem Janem z Dražic a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Od roku 1625 je klášterním chrámem dominikán. Sv. Jiljí bývá zobrazován jako poustevník s laní a šípem. Pramen: Petr Pracný eský kalendá svtc J.V Není as pro Boha? V našem život se vyskytují období duchovní vyprahlosti. V takové situaci nám pipadá tžké se modlit. Proto existuje jeden dležitý pedpoklad, abychom se dobe modlili: vrnost v modlitb, vrnost v povinnosti modlit se a konec konc vrnost k Bohu. Modlit se, i když se to jeví tžké, když se zdá, že k tomu není nálada. Jeden známý kazatel z 19. století Carlec Haddon Spurgeon ekl velmi výstižn: Musíme se modlit, když jsme v dobrém rozpoložení k modlitb, protože by to byl hích zanedbat takovou píležitost. A musíme se modlit, když nejsme ve správné nálad, protože by bylo nebezpené setrvávat v takovém nezdravém stavu. Vrnost v modlitb nám pomáhá, abychom ani v tžkých chvílích, v dobách vyprahlosti nezanedbávali Boha a udržovali s ním živý kontakt. Tak je vrnost v modlitb také projevem vrnosti k Bohu. Na druhé stran potebujeme vrnost a vytrvalost v prosebné modlitb. Mnoho milostí si musíme prost vymodlit a vyobtovat a nesmíme to hned vzdávat, když nás Bh zdánliv neslyší. Na zaátku roku si dláme rzná pedsevzetí, snad by mezi nimi nemlo chybt i pedsevzetí dát místo Bohu a modlitb, rozhovoru s ním, a zstat v tom vrný. asto však slyšíme: Když já mám tak málo asu! K tomu íká jedna legenda: Andlé oznámili Stvoiteli, že

4 lidé se takka zcela pestali modlit. Bh se rozhodl, že pomocí zástup andl zjistí, jakou to má píinu. Ti pinesli tuto zprávu: Lidé vdí, že jim chybí modlitba, a je jim to líto. Ale bohužel, i pi dobré vli nemají as na to, aby se modlili. V nebi nastalo ulehení. Místo obávaného odpadu od Boha jedná se jen o problém asu. Andlé uvažovali všemožn, co v té situaci udlat. Nkteí se domnívali, že by se ml odbourat moderní hektický zpsob života. Jedna skupina dokonce navrhovala lidi potrestat. Nakonec se všichni pipojili k návrhu jednoho andla: Bh by ml den prodloužit! Den byl o hodinu delší, ale nakonec andlé zjistili, že se modlí zase jen ti, kteí se modlili už díve a vždy si našli pro modlitbu as. Modlitba není otázkou asu, ale otázkou lásky. A tak byla 25. hodina opt zrušena. Pevzato z asopisu Svtlo 3/2008 Poutní kostel sv. Anny u Kee Poutní místo se nachází pi silnici z ernovic do Tábora. Za obcí Ke odboíme smrem Vleves, sv. Anna. Kdy a kým bylo místo založeno není známo. Legenda vypráví o tom, že v místech nynjší poutní svatyky stávala usedlost. Zde mli služebnou Annu, která upadla v podezení, že ukradla hospodyni cenné šperky, byla za to potrestána a zaplatila to svým životem. Až po létech, kdy padl v tsné blízkosti usedlosti strom, byly v nm nalezeny pohešované šperky. Sem je zejm zanesla straka. Na pam nevinné služebné Anny byla postavena malá kaple zasvcená sv. Ann. V této dob zde již vyvral ze zem pramen zázrané vody, který objevil sedlák, jenž k pramenu pivedl slepého kon. Ten se zde napil, vyválel v bahn a potom prohlédl. Ve II. polovin 18. století zde vznikly malé lázn. V této dob zde hrab Leopold Krakovský z Kolowrat nechal rozšíit pvodní kapli v nynjší kostel. Jeho manželka, hrabnka Marie Terezie Kolowratová založila nadaci, podle níž mla duchovní správa v Kei od kvtna do íjna sloužit mši svatou za rozvtvenou rodinu Kolowratskou, což se dodržovalo ješt ve 20. století. Obraz na hlavním oltái pedstavuje Rodinu Pán neboli narození Pán v rokokovém rámu. V presbytái jsou po stranách dv ezbáské práce od sochae Františka Bílka z roku 1897 a to reliéf Panny Marie a Krista. František Bílek je vnoval svému píteli Ladislavu Borovikovi a ten je vnoval zdejšímu kostelu sv. Anny. Pi oprav roku 1879 byly na postranní oltá poízeny obrazy sv. Jáchyma, sv. Anny a Panny Marie od dkana Bedicha Kamarýta z Deštné, který po vystudování bohosloví v ím vystudoval i malíství. V této dob byla do kostela zakoupena i malá kížová cesta. V roce 1922 ped svátkem sv. Anny vítr vyvrátil a porazil ti lípy na kostel. Byla poškozena stecha, štít i kopulovitá stecha nad kaplikou. Ta byla obnovena - 4 -

5 do dnešní podoby. Nejvýznamnjší opravy se poutní svatyn dokala v roce 1936 zásluhou velikého píznivce pana továrníka Komárka z Opavy. Tento pán se svoji šlechetnou chotí se již díve zasloužil svými píspvky o zvelebení zdejší útulné svatyn. Poídil nkteré bohoslužebné poteby (misál, pispl na zvon). Byla položena nová podlaha, vymalován interiér, obnoveny oltáe. Opraveny lavice a nkteré nov zhotoveny, nové schody, dvee, svícny na oltáe atd. Kostel je obdélníková stavba s trojboce zakoneným presbytáem a cibulovitou vžikou na steše. Je zevn kolem 20 metr dlouhá a necelých 7 metr široká s pístavbou po severní stran. Pímo nad pramenem léivé vody stojí malá šestiboká kaple, díve zastešená cibulovitou bání. Hlavní pout bývaly nejvíce navštvovány na velikononí a svatodušní pondlí, v den sv. Anny anebo následující nedli. Procesími z okolí pacovska, ernovicka i táborska. Od jara do podzimu bývala navíc každé úterý mše svatá pro osadu. Bývalé lázn slouží dnes jako penzion. Poutní mše svatá je zde na svátek sv. Anny nebo v nedli po nm. Duchovní správa je vykonávána z ernovic u Tábora. J. Barto Nanebevzetí Panny Marie Bohuslav Reynek Maria na nebe vzata, jako veerní mha zlatá vznesla se do ervánk v oliv a smokvo vánku. Andlé stíbrn šedí s kšticemi z ohnivé mdi vznesli ji Otci a Králi, v závoje slávy ji halí Zem štká tvrdá a suchá, nemá již krve ni ducha, kišály slz jen a snhu z les a polí a beh srší a krut se lesknou. Ah, zem lodí je tesknou, po vky pluje svou poutí, pluje, a neví, kam plouti... V surovém, studeném vání bu její kotvou, ó Paní, do srdce Synova vrytou pepevnou ranou a lítou! Ze školy Orbis-Pictus Letošních jarních prázdnin jsme opt využili k výjezdu do Jizerských hor na opravenou faru v Píchovcích, která nám se svým týmem dobrovolník již 8. rok poskytuje možnost rozvíjet tlesnou i duševní stránku našich osobností. Letos se nás z Tábora vypravilo 40 a užili jsme si to náramn. To ostatn i popisují níže uvedené píspvky našich dvou katechumen. Tak vám peji píjemné tení. K.D.

6 Píchovice Jako již tradin každým rokem jsme se vypravili do Píchovic. Už ve vlaku byly slyšet kytary, zpv a smích. Z nádraží z Tanvaldu jsme zaali pšky stoupat, jako už tolikrát, po pšin smrem do Píchovic, zatímco naše zavazadla byla odvážena autem. Píchovice jsou pro nás místem, kde se každý mže dosyta zasmát, vyhrát, vyzpívat (hlasivky) a vydovádt a zárove se zklidnit, být s Bohem a nauit se sloužit a pomáhat druhým. Každé ráno nás probouzely kytary a zpv. Pak pro nás týmáci s naverbovanými lidmi pipravili snídani. Po chlebech s marmeládou následoval i pokrm pro duši slovo na den - výatek z Bible, na který bychom mli celý den myslet a ídit se podle nho. Pak se za všeobecného pispní uklízela celá fara. Dále už mla každá skupina svj vlastní program lyžování, procházky, V šest hodin veer jsme se scházeli v kostele na mši svatou. Po veei následoval veerní program, ve kterém jsme hráli rzné hry, zpívali za doprovodu kytar, hráli divadlo, scénku, i njak jinak pedvádli své dovednosti. Pak byla spolená modlitba a šlo se na kut. Ovšem v této pozdní dob jsme chtli být ješt více s Bohem a také ješt více prohlubovat svoje vztahy, a proto jsme se scházeli v kapli. Každým dnem náš poet k naší radosti narstal, až jsme se do kaple vešli jen stží. A k nemalé starosti toho lovka, který to pro nás všechno pipravil a naplánoval Karla, jsme jen neradi opouštli kapli, abychom šli spát. Letošní Píchovice pedily mnohonásobn naše oekávání. Byly pro nás jako jakási dovolená od všedních starostí. Mnoho jsme se zde nasmáli a prohloubili naše vztahy mezi sebou a s Bohem. Zjistili jsme, že všechno jde, když je kolem vás plno skvlých lidí a Bh steží vaše kroky. Napíklad i mytí nádobí nebylo pro nás ani tak práce jako zábava, když nám pi tom vyhrávala Vojtova harmonika, zpívalo se a všude kolem byly spousty ochotných rukou. Dom jsme si pivezli vedle skvlých zážitk i sílu a chu žít pro druhé. Moc a moc se tšíme na píští Píchovice a ješt více dkujeme Bohu a lovku, který kvli pípravám nemohl ani dospat našemu, námi trochu zatracovanému kvli jeho naléhání na dodržování ádu veerního klidu, skvlému vedoucímu Kájovi Duškovi. Díky! za všechny zúastnné Štpánka Šímová Píchovice 2008 I letos pro nás Kája Dušek zorganizoval již tradiní ozdravný pobyt na okraji Jizerských hor, kde jsme se skvle pobavili, ale hlavn jsme mli prostor být s Bohem a otevít se jak jemu, tak ostatním. Skvlé bylo, že každý den bylo možné jít na mši svatou do pekrásného píchovického kostela. Ráno jsme se vždy nasnídali a dále následovalo slovo na den, které pedstavoval úryvek z bible. ást dne jsme trávili povtšinou na sjezdovce i na domluveném výletu po okolní krajin.

7 Ubytování nám poskytlo Centrum života mládeže Kižovatka v Píchovicích. Veery jsme nejastji trávili v kapli na fae. Zprvu kaple využíval k modlitb jen menší poet lidí, avšak s každým dnem vzrstala její návštvnost stále víc. Zhruba v polovin týdne jsme mli opravdu co dlat, abychom se do malé kaple všichni vešli. Mli jsme tam skvlou píležitost prohlubovat naše vztahy a náš vztah s Bohem. Odevzdávali jsme mu všechna svá soužení a bolesti, v doprovodu kytar jsme zpívaly chvály, vzdávali Pánu Bohu díky a mezi všemi panovala skvlá nálada. Mám vážn radost z toho, jakého jsme dosáhli sblížení a otevenosti. S úsmvem na tvái vzpomínám na všechny nádherné okamžiky. A už na ty v kapli a na osoby, s kterými jsem je strávil, stejn tak jako na ostatní veselé chvíle napíklad pi divadelním pedstavení. A a se to teba nezdá reálné, tak i mytí spousty nádobí byla prost paráda. Není k tomu pomalu co dodat, jelikož bych tu mohl sedt s propiskou v ruce a psát do zítejšího rána. Celý týden byl moc fajn a potvrdilo se mi, že s ím vtším nadšením se lovk zapojí, a ím více se oteve jeden druhému, tím vtší je síla lásky a emocí, které si s sebou odveze. Nezbývá, než se tšit na píští zimu a optovné shledání na horských hebenech! Vítek Kašna Zajímavé knihy Blíží se as prázdnin a doba dovolených, kdy si každý z nás najde chvilku a zalistuje v pkné knize. Podívejme se spolen na nkteré z nich. Joachim Meisner je autorem knihy Mé pátelství s Janem Pavlem II., která vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vydí v roce Jedním z lidí, kteí mohli o papeži Janu Pavlovi II. íci, že byl jejich osobním pítelem, je i kardinál Joachim Meisner. V této publikaci zachycuje prbh pátelství, které zaalo v roce 1975 pi cest poutník z tehdejší NDR do polského Krakova. Nejprve formou vzpomínek, ve druhé ásti knihy pak formou rozhovoru líí, jak hluboce se do jeho pamti vtiskly okamžiky strávené s krakovským arcibiskupem Karolem Wojtylou. Kardinálovo osobní svdectví je doplnno fotografiemi z jeho osobního archivu. Autor knihy píše cituji: Papež po celý svj život procházel každodenn v modlitb kížovou cestu. V kostele nebo v kapli rozjímal o trnácti zastaveních Ježíšových pašijí a to ho penášelo do Kristovy doby. Jeho život byl následováním Krista nebo lépe eeno soužitím s ním. Stával se tak z nho muž Boží, vnímající radostnou zvst o spáse lovka v Kristu Ježíši. Zvstoval lidem to, co sám rozjímal a prožíval ve svatých znameních. Papežovy vnjší skutky byly skryté jeho vnitním životem s Kristem v Bohu. Byl pesvdivý v tom, co íkal, protože to také sám konal.

8 Kardinál J. Meisner (*1933) od roku 1980 psobil jako biskup v Berlín. V roce 1983 byl jmenován kardinálem a v roce 1988 arcibiskupem v Kolín nad Rýnem. V Karmelitánském nakladatelství vyšly peklady jeho knih Dívat se srdcem (2007), Ze smrti do života (2003), Úvahy o Pann Marii (2006). Cesare Falletti napsal knihu Hlas jemného vánku. Kniha s tímto názvem vyšla v nakladatelství Paulínky v roce Autor putuje po pšin vnikající stále hloubji do srdce lidské bytosti, v nmž pebývá Boží pítomnost. Uvádí tenáe do duchovního života, ve kterém vzpomínka na Boží milosrdenství, pozorné naslouchání Slovu a modlitba docházejí naplnní v setkání s bratry. Evangelium, které nám pináší opravdové poznání Boha, se stává školou života a lidského spoleenství. Pouze srdce oištné milostí, Slovem a svátostmi, srdce pipomínající Boží dar a radostn na nj odpovídající, mže dosáhnout blahoslavenství vidní Boha. Na zemi, ve tváích bratí, ve sláv, v pekvapení, kdy na Boha hledí tváí v tvá. Za pozornost jist stojí i kniha P. Františka Lízny Musím jít dál krok P. Františka Lízny za sv. Jakubem. Vyšla ve vydavatelství Cesta v roce ást deníkových záznam z pouti do Compostely vycházela v asopise Akord. Text této knihy je edin upravený a doplnný o celou adu doprovodných údaj obsažených v pvodním deníku. Kresby v knížce otištné vtšinou vznikaly na základ autentických snímk poízených autorem, dále pohlednic a propaganích materiál. P. František Lízna SJ, se narodil roku 1941 v Jevíku. Na knze byl vysvcen v roce Roku 1968 vstoupil k Jezuitm, do roku 1989 nedostal státní souhlas. Proto vystídal celou adu manuálních zamstnání a tyikrát byl vznn z politických dvod. Je signatáem Charty 77. Zamuje se na pastoraci Róm, bezdomovc a vznných. Od roku 1995 psobí ve farnosti Vyšehorky u Mohelnice. Donedávna byl také vzeským kaplanem v nedaleké vznici Mírov. Od roku 1992 se ze solidarity hlásí k rómské národnosti. Je držitelem Ceny Františka Kriegela Za obtavou práci s odsouzenými a ádu TGM Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Knihy pro vás vybírala a hezké prázdninové tení peje Piškotí výpravy M. Skopcová Když zane být venku teplo a píjemn, tak už nás v klubovn nic neudrží. Spolen vyrážíme do pírody za dobrodružstvím a vtšinou je to ohromná legrace. Chodíme pírodou a hrajeme hry. Nkdy Vojta pijde s velkým množstvím hopík a vyhlásí soutž. Pomalu a nepozorovan vytratí hopík. A ten kdo ho najde, si ho mže nechat. Je to zábava, ale ješt lepší je sledovat dav za Vojtou. Šiškovaná je taky výborná. Všichni proti všem a nikdo s nikým. Obas vyrážíme i na,,víkendovky (to jsou víkendové výpravy). Naposled jsme byli v Dražicích na fae a bylo to tam skvlé. A navíc bylo krásné poasí a hráli jsme úžasné hry. Hodn dobré bylo, když jsme brodili potok. Bylo docela teplo a tak, pro to nezkusit? Všichni jsme si nejspíš pedstavovali teplou vodu a hebký písek Ale realita byla jiná

9 Voda byla ledov studená a místo písku nás pekvapily kluzké kameny. Ale to nám nezabránilo v pebrodní takže rychle tam a zase zpátky. Brrrr, ale byla fakt ledová :-) Na farní zahrad jsme si pak zahráli pár her. Mezi nejlepší bychom zaadili Mamuty, Mravence v sirupu a Opií vir. V Mamutech si hrajeme na pravké lovce a lovíme,,mamuty alias naše kamarády. Každý má kamínky a když chytne mamuta, tak mu mamut musí jeden dát. Ale dávejte si pozor na Hlada, ten vás mže pipravit taky o kamínek. V Mravencích v sirupu si hrajeme na mravence, kteí se snaží dostat co nejdál. Jediná potíž je ale v tom, že když se lovk dotkne nkde zem, tak tam musí zstat tou ástí, kterou se tam dotknul. A v Opiím viru jsme opikami, mezi kterými ádí vir. Když nás chytí, tak musíme ležet, dokud nás ostatní nezvednou a neodnesou na urité místo. Ped trnácti dny jsme mli výpravu do ernické obory. Tam jsme hráli šiškovanou a pozorovali nádherné staré stromy. A vidli jsme i velký rybník, kdyby bylo tepleji, tak bychom si smoili nohy. Potom to dokonce jednu krušnou chvíli vypadalo, že jsme se ztratili, ale pak jsme se naštstí našli a v poádku dostali Bechykou do Tábora. Tušíte, na které vci se Bh nebude ptát? 1. Bh se nezeptá, jakým automobilem jste jezdili, ale kolik lidí jste v nm svezli. 2. Bh se vás nezeptá, jakou velikost ml váš dm, ale kolik lidí jste v nm pohostili. 3. Bh se vás nezeptá, do eho jste se oblékali, ale bude se ptát koho jste oblékli. 4. Bh se vás nezeptá, kolik jste vydlali penz, ale jakým zpsobem. 5. Bh se vás nezeptá, jaké názory jste hlásali, ale jak jste pracovali. 6. Bh se vás nezeptá, kolik jste mli pátel, ale zeptá se, kolika z nich jste byli pítelem. 7. Bh se vás nezeptá, v jaké tvrti jste bydleli, ale zeptá se, jak jste vycházeli se sousedy. 8. Bh se vás nezeptá na barvu vaší kže, ale zeptá se na barvu vašeho charakteru. 9. Bh se vás nezeptá, pro jste tak dlouho otáleli s pijetím víry, on vás ve své milosti doprovodí do vašeho nebeského obydlí na místo bran pekelných. Pevzato z AVE z Lomeku 2007 V ervnu budeme mít výpravu s pespáním pod širákem (pokud bude pkn) a na tu se obzvláš tšíme. Za Piškoty napsala Piškot Sova alias Anika Sudkv dl Tu sobotu, kdy jsme se vydali na farní výlet, svítilo slunce a foukal studený vítr, krásný zaátek kvtna. Na nádraží se nás

10 sešlo nco kolem patnácti s otcem Václavem a Evou v ele výpravy, hlavn matky a dti, ale i nkterý ddeek se pidal Ped nádražím jsme zamávali Piškotm, kteí vyráželi na výpravu do les za Bechyskou Smole, a vydali jsme se zelenobílým regionálním vlákem do Obratan a pak dv stanice úzkokolejkou smr Jindichv Hradec. Vláek na opravdu úzkých kolejích (lepší než pouová atrakce, protože je z nj vidt do krajiny) nás vyplivl uprosted lesa, kde už nás ekal Josef Civín s ženou Anikou, vyzbrojen dokonalým programem na celý den a pedevším traktrkem s pívsem, kterým se vezli jásající dti do vsi. Ješt pedtím nás ale ekala koská zastávka hned když jsme vyšli z lesa, už jsme nasedali na sedla dvou pimen ochotných koník (jak dstojn vypadá lovk na koni, má to rozhodn vtší šmrnc, než když se hrbí za volantem!) svezli se všichni, nkteré dti dvakrát a nejvíc to slušelo Andree, která vypadala jako slena Hortensie. Ofoukáni vtrem vydali jsme se na krátkou cestu po silnici k Civínovic zahrad. Odkudsi z hloubi domu se vynoily štrdly, buchty, aje, kávy, pak buty k opékání a jako by nieho neubývalo. Nkteré dti se zmocnily otce Václava a hrály zapálen kuželky vyrobené z lahví od Magnezie, jiné vylezly na traktor a nedaly se odtrhnout od volantu a další se pohupovaly na lavikách. Dorazili ješt automobilisté, ale velká zahrada s mladým ovocným sadem, jednou starou tešní a výhledem do široké krajiny nás spolkla jakoby nic. V poledne jsme u malé kapliky podkovali Bohu za ten krásný den. Byli jsme v SUDKOV DOLE malé vesnice ztracené v kopcovité mírné krajin za Obrataní. Je tu pár dom s klasickými uzavenými dvory: nkteré ješt starodávné a nezniené nevkusnými pestavbami, ale chalupásky prázdné, uprosted vsi rybníek s lekníny a rákosím jak od Lady a za ním vodní tvrz, o které jsme se dozvdli, že pochází z 16. století. Tvrz asi nkomu patí a ten si pod ní na behu rybníka pstuje rybízy, angrešty a jahody. Vypadá to roztomile Ze vsi vede polaka dva kilometry vzhru k Josafatu. Dti a slabé ženy se nechali k Josafatu odvézt na pívsu za velkým traktorem!! (zdaleka nejlepší atrakce po vláku, koních a malém traktoru), ostatní šlapali nejdív mezi rozkvetlými jablonmi, pak loukou plnou pampelišek (jen vely moc nebzuely, je jich letos málo). Josafat kdysi býval tvrz, kterou založil Žižka, když táhl krajem se svými vojáky. asem se z ní stala usedlost a tu ped válkou koupil Josefv ddeek. Te není z usedlosti nic, jen zbytky obvodových zdí mezi kterými raší

11 kee a nejrznjší býlí, ást štítu ješt z posledních sil stojí Josef, který se tu narodil, vzpomínal na krásné dtství pišla válka a po válce v padesátém šestém statek zabralo JZD. Ddu s babikou tu nechali pracovat, pak stejn radši odešli do msta k dtem Co tyista let kvetlo za pár desítek let není. Te po mnoha letech pomalého zanikání je tu cítit neviditelná ruka Josefa Civína, který se pece jen nevzdal. Opeovává obrovský sad, kosí trávu a peklenuje tak po svém ten daleký oblouk rodinného asu Vzpomínám na Durychovu Boží duhu Zpátky ve vsi na zahrad nás ješt ekaly další úžasné koláky a aje, Civínovi jsou dokonalí hostitelé. A pak všechno pozpátku až k nádraží v Táboe, kde jsme se rozutekli. P.S. Na mé etné zvdavé otázky nakonec skromný Josef Civín odpovdl malým odstavekem. Tady je: Údolí Josafat je samota v pekrásné krajin na turistické cest mezi Svidníkem a Choustníkem, tyi stanice vlakem od Tábora (žel. zast. Poín). Ráno se nám pod okny pásly srnky a maminka žertem íkala, že za Josafatem je závora a tam už je konec svta. Ped deseti lety jsem tam s dtmi postavil kapliku a v polích Boží muka. Jeden kížek jsem také postavil na kopci nad Josafatským údolím. ernovická farnost si tam udlala pší pou a pan fará celé údolí posvtil. A práv k tomuto kížku na kopci bych Vás rád pozval. Neumím se dost dobe modlit vnitní osobní modlitbou, ale když vyjdu k tomuto kížku a rozhlédnu se po údolí a celé krajin, jsem naplnn nesmírnou vdností k Pánu. Tohle všechno nám dává a zadarmo! Nemusím vbec mluvit, jenom cítím vdnost a díky. Myslím, že to je ta pravá modlitba srdcem! Pokud nkdo cítíte, že jste pi modlitb nesoustední, že Vaše modlitba je jen bezmyšlenkovit odíkaná básnika, udlejte si výlet na Josafat, vyjdte na kopec ke kížku a dál už všechno nechte na Duchu sv. Nemusíte vbec nic íkat, On se totiž bude modlit za Vás. A ruím Vám za to, že za rok pijedete znovu. Mimochodem za píznivého poasí je od tohoto kížku vidt i Šumava. Snad ješt jedno upozornní autem se tam nedostanete. Silnice koní v Poín a dál už musíte asi dva km jít pšky po polních cestách. Ale vte, stojí to za to! Opravdu to stálo za to. Více takových výlet a velké DÍKY hostitelm. Tereza Horváthová Dtská vikariátní pou - Stádlec V pondlí 19. kvtna 2008 ráno mli mnozí organizátoi letošní dtské vikariátní pout hlavu plnou starostí. Provázky dešt, které se zaaly na zem snášet v nedli, neustaly ani pes noc a zamraená obloha neslibovala zlepšení situace. Nkteí citlivjší (a o zdraví dtí se obávající) jedinci dokonce nesmle navrhovali mokrou variantu, toto ešení ale neusplo. A tak se dti, které autobusy a vlaky do Stádlce pivezly ze všech kout našeho vikariátu, okolo deváté hodiny vydaly v pláštnkách na deštivou cestu smrem k mostu. Opt se potvrdilo, jak je správné mít dvru v Boží plán a spoléhat na Boží vedení a milosrdenství! V pl desáté totiž déš ustal a zanedlouho se na nebi

12 dokonce objevilo sluníko. Všichni poutníci si proto mohli prožít pekrásný vlahý jarní den uprosted pírody a vnímali tak nádheru a dokonalost Božího stvoení na každikém kroku. Letošní téma MOSTY se samozejm promítalo do aktivit na všech pti stanovištích. Dti slyšely zajímavý píbh stádleckého toulavého etzového mostu a dozvdly se také mnoho technických informací, týkajících se této obdivuhodné stavby. Na ostatních zastávkách se pak mohly zamyslet nad tím, jak se dají stavt pomyslné mosty mezi lidmi. Tolik vcí nás rozdluje: názory, barva pleti, jazyk, lhostejnost, strach, tak snadno dokážeme mezi sebou vytvoit hluboké propasti svým chováním i slovy. Jak pes tyto propasti budovat nové, pevné mosty? A lze najít most na cest k Bohu? Na tyto otázky jsme spolen hledali odpovdi práv na letošní pouti. Ten nejjednodušší most mezi lidmi je obyejné, a pitom tak dležité, podání ruky, mostem na našem putování k Bohu je kíž Ježíše Krista. Putování po behu eky Lužnice pak vtšina využívala ke hrám, povídání a radování se z daru krásného dne. I další dv zastávky na cest do Dobronic (zícenina hradu a stoly se skvlými buchtami a teplým ajem) všechny malé i velké poutníky dokonale nadchly a obohatily Vyvrcholením celého spolen stráveného dne byla mše svatá, kterou spolu s knžími vikariátu slavil otec biskup Pavel Posád na louce vedle dobronického kostela. Tak jsme mohli na závr všichni spolen Bohu dkovat, chválit, radovat se, zpívat a poslouchat vlídná slova otce biskupa. Snad jedna z jeho myšlenek na závr. Mosty všichni používáme, bereme je jako samozejmost a ani asto nepemýšlíme o tom, že nám pomáhají a jsou v našem život dležité. Když nkterý most pestane sloužit (o tom obyvatelé Tábora ví své!), teprve pak si uvdomíme, jak nám chybí, jak moc nám to komplikuje život. A stejné je to ve vztazích mezi lidmi a v našem osobním vztahu k Bohu. Proto se pokoušejme mosty budovat, stavt a o ty fungující s láskou peujme. Pohádka pro dti. DIAMANTOVÁ SEKERA D. M. Sekal chudák díví na behu eky, a najednou mu sekera vyskoila z toprka a rovnou do vody. Potopila se, to dá rozum. Chudák se dal lítostí do pláe. Ach to je neštstí! Ach to je bída!" hoekoval. Jak já budu bez sekery rubat díví? Jak bez deva uživím rodinu?" Najednou v koví nco zachrastilo, zašustilo, hup a dup, hup a dup, z lesa se vybelhal kulhavý ddek. Místo vous ml šedý mech, místo knír borové vtévky a místo nosu jedlovou šišku. Pro pláeš, dobrý love? Pro bduješ?" zeptal se. Jak nemám plakat?" odpovdl chudák. Upadla mi do vody sekera. ím budu te sekat díví? ím nakrmím dti?" Nu, té bíd bude lehká odpomoc," pravil staroch. Shodil ze sebe kožich, zul stevíce a žbluk do eky. Vynoil se a ukázal zlatou sekeru. Tu máš," ekl. Je to tvá sekera?"

13 Ne, ta není moje," odpovdl chudák. Staík se ponoil znova. Když vyplaval, podával chudákovi stíbrnou. A tahle je tvá?" Taky ne," odpovdl chudák. Staík se ponoil potetí a vytáhl železnou. A co tahle?" ptal se. Ta je má!" vzkikl chudák. Chytil sekeru a chtl utíkat dom. Ale staík ho nepustil: Pokej, vem si i tyhle dv. Když ty nehamoníš, já nebudu taky odpoítávat." No, když je to tak, dkuju ti," ekl chudák. Nikdy ti to nezapomenu." A šel dom. Na rameni si nesl všechny ti sekery: zlatou, stíbrnou i železnou. Uslyšel o chudákov štstí bohatý soused a popadla ho taková závist, že mu ani nedala usnout. Pjdu taky k ece, ekl si, možná že se to povede i mn. Vzal starou sekeru a vypravil se do lesa. Došel až k tomu místu co chudák. Máchl všehovšudy jednou, sekera sletla z toprka a žbluk do vody. Oh já nešastník, já ubožák!" vzkikl bohá. Najednou v koví nco zachrastilo, zašustilo, hup a dup, hup a dup, z lesa se vybelhal kulhavý ddek. Místo vous ml šedý mech, místo knír borové vtévky a místo nosu jedlovou šišku. Kdo to tu kií?" ptal se. Koho potkalo neštstí v mém lese?" Já kiím," ekl bohá. M potkalo neštstí. Sekal jsem díví, a najednou buch sekera sletla z toprka a rovnou do eky. Kdo mi ji te vytáhne?" Teba já," ekl staík. Shodil ze sebe kožich, zul stevíce a hup do eky Ješt se kola po vod nerozbhla, a staroch už byl venku. V rukou držel železnou sekeru. Je tvá?" ptal se boháe. Ne, ta není má," odpovdl bohá. Moje byla lepší." Staík zmizel pod vodou. Když vylezl, podával bohái stíbrnou. A co tahle?" zeptal se. Ta taky ne," ekl bohá. Má byla ješt lepší." Staík se potopil pod vodu potetí a vytáhl zlatou sekeru. A tahle?" zeptal se boháe. Ta je má!" kiel bohá. Už z dálky jsem ji poznal. Sem s ní, honem!" Ale staík nedal. Nespletl ses?" ptal se. Na dn leží ješt diamantová. Možná že to bude ta tvoje." Máš pravdu," ekl bohá. Tahle se tak njak zablýskla na slunci, až jsem myslel, že je diamantová." Staroch potásl vousem a zmizel pod vodou. Zlatou sekeru vzal s sebou. Zmizel pod vodou, ale zpátky se už nevrátil. A bohá sedí na behu dodnes. eká, až mu staík pinese diamantovou sekeru. Pevzato z pobaltská pohádka Milé dti, zkusíte nám napsat, jaké pouení plyne z této pohádky? Nejhezí odpov odmníme Odpovdi posílejte na adresu farachotoviny@volny.cz Pohádku vybral a na odpov se tší P. Jan Kuník Mladí míí na Velehrad Není tomu tak dávno, co se v jiho- eském Táboe uskutenilo Celostátní setkání mládeže. Mnozí úastníci jist

14 rádi vzpomínají na týden nabitý zážitky a poznáváním nejen duchovních hodnot, víry, Krista, ale též nových pátel. Rok utekl jako voda a Sekce pro mládež BK a Sekcia pre mládež KBS poádají ve dnech ervence 2008 na Velehrad setkání nové vtší, otevené mladým lidem mnoha národ a vyznání. Toto setkání nese záhadný název ActIv8 (ti ektivejt). Je to odkaz na biblický citát Sk 1,8, vyjadující motto letošního Svtového dne mládeže: Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svdky. Zárove anglické slovo activate znamená pohnout, spustit tedy podnítit k aktivit. Dvodem k velehradskému setkání eské a slovenské mládeže je fakt, že Svatý otec Benedikt XVI. pozval na tyto dny mladé celého svta do australského Sydney. Ne každý si ovšem dalekou cestu mže dovolit. Proto se mladí setkají na Velehrad, kde díky penosové technice TV NOE uvidí v pímém penosu své vrstevníky na opaném konci svta, budou se moci na dálku úastnit liturgie sloužené papežem a zárove pímo na vlastní kži zažijí onen neopakovatelný pocit pítomnosti tisíc vrstevník, který doprovází všechna velká setkání. A co ActIv8 nabízí? Pedn je to nabídka duchovního setkání, tentokráte umocnného každodenním prožíváním univerzality církve. Deset tisíc ech a Slovák utvoí jednotu s mladými lidmi z celého svta, shromáždnými za oceánem. Nebudou chybt ani slavnostní mše svaté, kížová cesta, modlitba ržence. Na úastníky eká mnoho sportovních, kulturních, umleckých aktivit koncerty, workshopy. Dležitou souástí celého setkání bude benefiní koncert slovenské skupiny Tretí de a amerických SonicFlood. Výtžek z tohoto koncertu bude použit na aktivity známého misionáe P. Petera Krenického na Zakarpatské Ukrajin. Stejn jako loni je ovšem poteba celou akci zajistit nemalými finanními prostedky. Úastnický poplatek ve výši 150,- K je spíše symbolický. Organizátoi proto prosí všechny o zapojení se do sbírky Mozaika 2008 zakoupením kartiky mozaiky v cen 50,- K a nebo zasláním penz na úet u SOB, a.s.,.ú.: /0300. Více informací o této sbírce získáte na internetové adrese Zájemci o setkání ActIv8 se mohou pihlásit a další informace získat na webových stránkách Krátké zprávy Radek Šoustal Sbírka na poteby diecéze vynesla v Táboe ,- K, v Sezimov Ústí 3.800,- K, v Pohnání 1.010,- K a v Ratiboských Horách 820,- K. Mimoádná sbírka na opravu varhan v kostele sv. Vojtcha v Ratiboských Horách v nedli vynesla ,- K. Celkem bylo vybráno zatím od roku ,- K. Celková oprava varhan má stát ,- K. Další mimoádná sbírka na pomoc charitnímu Domu sv. Františka ve

15 Veselí nad Lužnicí vynesla v Táboe 6.000,- K, v Sezimov Ústí 2.500,- K, v Pohnání 2.600,- K a v Ratiboských Horách 1.300,- K. Upímné Pán Bh zapla všem, kteí na uvedené sbírky pispli. Srden zveme na slavnostní zahájení Táborského kulturního léta. V nedli 25. kvtna se v dkanském kostele Promnní Pán v Táboe shromáždilo 5 dtí Anika, Nikolka, Zuzanka, Vojta a Láa, aby pi mši svaté sloužené P. Václavem Hesem pijaly první svaté pijímání. Provázejme je i nadále svou modlitbou. V nedli 29. ervna, o slavnosti sv. apoštol Petra a Pavla, zahájíme s celou církví Rok svatého Pavla. V táborském dkanském kostele Promnní Pán pi mši sv. v 8.30 hod. pijmou svátost ktu a eucharistie 2 dvata z Církevní základní školy Orbis-Pictus: Štpánka Šímová a Nela Multušová. V nedli bude v kostele sv. Prokopa první svaté pijímání 3 dtí z farností Ratiboské Hory a Pohnání. Mše svatá od hod. Od 1. ervence nastupuje jako pastoraní asistent do farností Tábor a Sezimovo Ústí Stanislav Brožka, který bude v sobotu v hod. v eskobudjovické katedrále spolu s dalšími 3 bohoslovci vysvcen na jáhna a píští rok, dá-li Pán, na knze. V úterý od hod. se koná v dkanském kostele Promnní Pán v Táboe koncert pveckého sboru TACOMA YOUTH CHORUS z USA Varhanní koncerty Ladislava Šotka o prázdninách v dkanském kostele Promnní Pán v Táboe: o ve tvrtek od hod. se žesovým souborem R. Mlázovského o ve tvrtek od hod. se smycovými nástroji táborských hudebník. V nedli 6. ervence se od hod. uskutení poutní mše svatá v kostele sv. Prokopa v Pohnání. Mši svatou bude sloužit generální viká eskobudjovické diecéze P. Jan Baxant. Po mši svaté se uskutení sbírka na opravu varhan v kostele sv. Prokopa. Informace o farnostech Pohnání a Ratiboské Hory najdete na webové adrese Pout v ervnu záí 2008: Chotoviny farní kostel sv. Petra a Pavla Ne, :15 /s dtmi/, 10:00 (Mons. Pavel Posád) kaple Narození P. Marie, Stoklasná Lhota Ne, :15 (!!) Hlasivo kaplika sv. Marka So, :30 farní kostel Nar. P. Marie Ne, :00 kaple Stará Vožice Ne, :00!! Borotín kostel Nar. P. M. Kostelec Ne, :30 (!!)

16 Pohnání farní kostel sv. Prokopa Ne, hod. Podolí kaple Nanebevzetí P. Marie Ne, hod. Ratiboice kostel sv. Bartolomje Ne, hod. Dub kaple Andl strážných Ne, hod. Pohnanec kaple Jména Panny Marie Ne, hod. Vesce kaple Panny Marie bolestné Ne, hod. Tábor dk. kostel Promnní Pán Ne, hod. kostel Narození Panny Marie Po, hod. Tábor-Klokoty, kostel Nanebevzetí P.M. So, hod. (biskup mons. Pavel Posád) Sezimovo Ústí, kostel Povýšení sv. Kíže Ne, hod. jáhnm, jichž bylo nejvíce za poslední roky, dále ministrantm a ministrantkám za vzornou liturgickou službu. Nejvtší dík však patí opt Hospodinu za jeho požehnání a svatému Janu Nepomuckému za jeho pímluvu. Letošní pou byla ve znamení labutí na Velkém Jezee, opékaných but na ohništi u kaple a pedevším ve znamení laskavosti ve slovech i v celkovém pístupu otce biskupa Pavla I za to za vše Pán Bh zapla Dne /sobota/ v 19 hodin, dá-li Bh, zazpívá v kostele sv. Petra a Pavla v Chotovinách soubor Z dlouhé chvíle z Tábora pásmo písní, doprovázené duchovním slovem P. Jana Kuníka 1. sv. pijímání ve farnosti Borotín se uskutení, dá-li Pán, v nedli v 11:00; bude udleno dvma dtem. V sobotu od 16:30 hodin pak, doufejme, poprvé pijme Eucharistického Krista v kostele Narození P. Marie v Hlasiv jedna odvážná malá sestra. Pejme jim všem Boží požehnání. Zprávy z Chotovinska V pondlí se o dost díve, než loni sešlo ped kaplí u Jezera v Chotovinách opt mnoho lidí (letos cca necelých 300), aby oslavilo Krista a P. Marii pi mši svaté, jejímž hlavním celebrantem byl svtící biskup naší diecéze Mons. Pavel Posád. I letos patí dík všem obtavým chotovinským farníkm a pracovníkm OÚ Chotoviny, jež slavnost pipravili; dík též mladovožické kapele a paní Líd Doudové, jež bohoslužbu hudebn doprovázeli. Letos se patí podkovat i všem knžím a Ve stedu se koná adoraní den v Hošticích. Program: 16:30 mše svatá a adorace. Bližší informace v pravidelných ohláškách Nedle to je termín hlavní pouti v Chotovinách. V kostele sv. Petra a Pavla budou bohoslužby od 8:15 / mše svatá s dtmi / a 10:00 /mše svatá pro poutníky/. Hlavním celebrantem bude, dá-li Hospodin, svtící biskup eskobudjovický, Mons. Pavel Posád. Hrát a zpívat bude Chrámový sbor z Tábora a Klokot. Po mši svaté /cca v 11:15/ otec biskup posvtí opravený interiér vže a vž pak bude otevena pro veejnost. Krom vme pkné vyhlídky mohou návštvníci shlédnout výstavku dokument nalezených pi dívjší oprav vže. Prohlídku bude

17 doprovázet soubor Collegium Taizé z Tábora. Bohoslužby plánované na tento den v Hlasiv budou pesunuty na sobotu, ve Stezimíi mše svatá nebude. Protože touto poutí zahajujeme rok svatého Pavla, vyhlášený sv. otcem Benediktem XVI. a tento den zahájení milostivého roku je zárove dnem, kdy se zvláštním zpsobem v našich srdcích mže projevit Boží shovívavost, pipravíme se v našich farnostech na tuto událost v Duchu Kristov, mj. spoleným slavením svátosti smíení. Bližší informace o všem, co souvisí s popsanými událostmi, poskytneme v pravidelných ohláškách Srdené pozvání Vám všem, kteí máte zájem zúastnit se ekumenických bohoslužeb, poádaných spolen ímskokatolickou farností Chotoviny a sborem Církve eskoslovenské husitské Chotoviny: Nejprve u Kaple smíení o slavnosti svatých Cyrila a Metodje, v sobotu v 9:00 v erveném Záhoí probhne bohoslužba smíení. Letos mezi námi také, Deo dante, pivítáme otce Václava Hese a sbor Exodus ze Sedlce Price. Druhého dne, v nedli ve 14:00 budeme prožívat bohoslužbu smíení i v Radkov, v obecní kapli Od soboty do nedle pobude, dá-li Hospodin, na fae v Chotovinách soubor Kytice z Prahy. Tšíme se, mj. na jejich vystoupení pi bohoslužbách v nedli (ást souboru) a hlavn v nedli v Chotovinách Koncerty souboru Musica da chiesa, hrajícího ve dvoulenném profesionálním obsazení na cca 40 starých i nových hudebních nástroj hudbu všech vk, se konají v nedli v kostele sv. Havla ve Stezimíi a v nedli v kostele sv. Petra a Pavla v Chotovinách. Srden zveme na opravdu mimoádný zážitek. V nedli se koná adoraní den v Chotovinách. Program: 7:45 svátost smíení; 8:15 mše svatá a 9:15 adorace. Tšíme se na zvláštní setkání eucharistickým Pánem.. Aktuální zprávy z farností Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a Stezimí v. zmn programu akcí a proseb o finanní pomoc najdete na webových stránkách chotoviny.farnost.cz. Pan fará domlouval ministrantovi, kterému se vbec nechtlo uit: Víš, že svatý Vojtch byl už ve tvém vku v Magdeburgu a piln tam studoval? A víte vy, že ve vašem vku už byl svatý Vojtch biskupem? Víte, jak se dlí ženy podle vku? Ne, to skuten nevím. No pece: mladá žena, stední vk a vypadáte výborn! V obchod s textilem se roziluje starší pán: Ped msícem jsem si tu kupoval kalhoty a vy jste mi íkala, že jsou tak kvalitní, že je do smrti neroztrhám. A už je po nich! Promite, když vy jste tehdy vypadal velice špatn... Ptá se u televizoru manžel své ženy: Nco jsi íkala, drahoušku? Jo, ale ped hodinou, když ten fotbal zaínal!

18 Prakticky založený: V pokoji sedí benediktin, dominikán, františkán a jezuita. Najednou zhasne svtlo. Benediktin se bez rozpak dál modlí breviá, protože ho umí nazpam. Dominikán referuje o podstat svtla a temnoty. Františkán chválí Boha, který dává také shovívav zahalující sestiku tmu. A jezuita jde ven a vymní pojistky... Pan Štpán se ptá souseda: Jak se daí synovi ve mst? Moc dobe... mají ho tam opravdu rádi. Už je tak populární, že ho minulý týden fotografovali z nkolika stran a brali mu i otisky prst. Africký student se vrací v r ze studií v eskoslovensku. Na letišti se ho ptají novinái, jak se mu tu u nás líbilo. Lámanou eštinou odpovídá: Tžkoslovensko je lihov demagogický stát se šokialistickým zízením, šizený komickou stranou a výstedním výborem s polibdírou v ele a geniálním nájemníkem Hustafem Rusákem. Nejvíce se mi líbí ptileté hospodárné flámování. V roce 1983 se oekává v Tžkoslovensku nebývalé zvýšení cestovního ruchu. Je tu totiž 7 div svta: 1. div všichni mají práci 2. div pestože všichni mají práci, nikdo nedlá 3. div pestože nikdo nedlá, plán se plní na 105 % 4. div pestože se plán plní na 105 %, není nic k dostání 5. div pestože není nic k dostání, všichni mají všeho dost 6. div pestože všichni mají všeho dost, kradou jako straky 7. div pestože všichni kradou jako straky, nikde nic nechybí Sestra bží k lékai: Pane doktore, ten simulant z pokoje 6 práv zemel. Tentokrát to už opravdu pehnal! Sotva pišla upomínka, sedl si pan Arthur ke svému psacímu stolu a napsal následující dopis: Velectný pane! Dovolil jste si napsat nevhodný dopis. Upozoruji Vás, že bhem roku ukládám všechny nezaplacené úty do pihrádky. Na Nový rok zamhouím oi, vytáhnu jeden úet a zaplatím. Jestli se ješt jednou opovážíte poslat mi takovou nestydatou upomínku, pak budete ze slosování vylouen. S veškerou úctou A.P. Rozhlasová reportérka chce udlat autentický rozhovor s baou, tak se ho ptá, jak probíhá jeho bžný den. Baa: No ráno vstanu a hned si dám slivovici. Reportérka: Pokejte, to pece nemžeme íct do rádia, že hned ráno pijete. Tak eknme, že tete knihu. Baa tedy zane znovu: Ráno vstanu a zanu íst knihu. Když ji dotu, jdu k Jožinovi a teme spolu jeho knihu. Jakmile ji peteme, jdeme do knihovny. A když máme petenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protože ten má tiskárnu... Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavice. Redakce: Tábor, Dkanská 305, tel vede Petr Svoboda. faratabor@volny.cz Farní zpravodaj na internetu: Náklad 500 výtisk. Bezplatné