Juncker novým šéfem komise

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Juncker novým šéfem komise"

Transkript

1 Zdeněk Velíšek Prázdniny nebo výjimečný stav? Evropské horizonty, strana 3 Věra Jourová Snažím se vytvořit průhledný systém, ve kterém se nebude dát krást. Evropanka, strany 4 a 5 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 7 / 2014 ročník 11 cena ČR: 15 Kč; SR: 0,83 KOMENTÁŘ Juncker novým šéfem komise KOMENTÁŘ Jiří Zlatuška, předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR Evropské strukturální fondy byly několika posledními vládami představovány jako nástroj k výraznému zlepšení situace v českém školství i vědě. Ohromné sumy, o které se celkově jedná, se již přičinily o jistou míru rivality mezi mimopražskými a pražskými institucemi. Mělo jít o vyrovnání ekonomické úrovně různých regionů v Evropské unii a Praha byla proto z jejich přímého užití vyloučena. Nepoměr vynakládaných financí však pro pražské instituce vytvořil tak nepříznivé podmínky, že je jedním z přirozených cílů do budoucna toto napravit. České veřejné rozpočty stály od počátku před rizikem výdajů na předfinancování projektů z domácích zdrojů. Peníze jsou zpočátku vynakládány z domácích zdrojů a uznatelné výdaje jsou teprve následně z bruselských fondů propláceny. Kumulace pravomocí čerpání i kontrol na jednom místě je vysloveně škodlivá, protože umožňuje snáze podlehnout pokušení a kontrolní výsledky přikrašlovat. Skutečnost, že je Česká republika na konci žebříčku úspěšnosti čerpání mezi zeměmi EU, je důsledkem dlouhodobě problematické přípravy a realizace těchto programů a zejména kontrolních mechanismů, jak je nastavily minulé vlády. Základní myšlenkou investic do nových výzkumných institucí byla idea synergického efektu pro hospodářskou prosperitu v regionech, kde se tyto instituce postavily. Některé z projektů však získaly podporu vcelku zřetelně nikoli proto, že stavěly na realistických ekonomických výhledech, ale jako forma politické podpory regionům, kde byly realizovány. Namísto podpory místního prostředí a příjmů od místních zadavatelů se mohou stát místy, na jejichž udržitelnost bude muset doplácet státní rozpočet na úkor ostatních, méně privilegovaných příjemců. Zkušenosti minulých let ukazují důležitost skutečně profesionálního a odborně zdatného vynakládání evropských prostředků, které mohou výrazně pomoci, pokud je budeme vynakládat k účelu, ke kterému nám jsou poskytovány, ale také uškodit tam, kde se o jejich užití rozhodovalo na základě politických prebend, nikoli věcných úvah o jejich společenském užitku. Evropský parlament zvolil v polovině července nového předsedu Evropské komise. Pro devětapadesátiletého bývalého premiéra Lucemburska Jean-Clauda Junckera hlasovali 422 poslanci, proti bylo 250 a 47 se jich hlasování zdrželo. Pro zvolení bylo potřebných 376 hlasů. Juncker teď musí představitelům evropských zemí napsat oficiální dopisy s výzvou k návrhu na kandidáty pro členství v Komisi. Nová Komise by se měla ujmout funkce letos v listopadu, její funkční období je pět let. foto: EC Prázdniny přináší milionové opravy škol Prázdninové týdny znamenají kromě letních radovánek, dětských táborů a dovolených také čilý stavebních ruch v řadě škol po celé České republice. Investice do oprav školních budov a pořizování nového vybavení se totiž realizují nejvíc právě o prázdninách, kdy práce nenarušují výuku. Ani při investicích do škol a vzdělávání nestojí Evropská unie stranou. Ať už je řeč o spolufinancování konkrétních projektů z operačních programů, nebo o podporu vzdělávacího systému na úrovni celé osmadvacítky. Najväčšou poslednou zmenou v oblasti školstva je výmena na poste ministra školstva. Dušan Čaplovič podal demisiu po vzájomnej dohode s premiérom Robertom Ficom. Vo funkcii ho nahradil Peter Pellegrini, dovtedajší štátny tajomník Ministerstva financií a podpredseda strany Smer. Situácia v školstve je dlhodobo kritická. Nový minister musí brať ohľad na nespokojných učiteľov, ktorí pred rokom a pol štrajkovali po celej krajine, pričom niektorí z nich pokračovali v štafetovom štrajku ešte niekoľko mesiacov. Pedagógovia sa radia medzi najhoršie zarábajúcich vysokoškolsky vzdelaných ľudí. Ich priemerný plat sa pohybuje okolo 700, nepedagogickí personál zarába len niečo vyše 400. Vysokoškolskí učitelia približne 900. Učiteľom sa štrajkami podarilo vybojovať päťpercentné navýšenie platov, chceli však viac. A to nielen pre seba, ale aj pre rozvoj vzdelávacieho systému. Ten trpí neustálou podvýživou. Pri schvaľovaní rozpočtu na tento rok sa pre rezort školstva vyčlenilo takmer 1,5 miliardy eur. Po korekcii v polovici roka sa čiastka znížila o viac než 70 miliónov eur. Školy sú tak odkázané okrem štátnych peňazí aj na financovanie z eurofondov. NEEFEKTÍVNE EUROFONDY Byrokracia zväzuje školám ruky Od osamostatnenia Slovenska sa vzdelávací systém potáca na okraji záujmu politikov. Aj napriek niekoľkým reformám a stámiliónom eur sa o zmodernizovaní školstva nedá hovoriť. Zmeny sa zavádzajú pomaly. Operačný program Vzdelávanie sa radí medzi najmenej efektívne. Od roku 2007 po dnes sa podarilo vyčerpať ani nie polovicu z celkovej alokácie, ktorá predstavuje približne 550 miliónov eur. V marci prepadlo takmer 14 miliónov eur, ktoré rezort školstva, pod ktorý spadá agenda eurofondov na vzdelávacie projekty, nedokázal zazmluvniť. Vďaka výnimke, ktorú nám Európska komisia udelila, môžeme vyčerpať neminuté, no už zakontrahované peniaze do konca roku Ak ani tento termín nestihneme, peniaze prepadnú definitívne. Hovorca Ministerstva školstva Michal Kaliňák pre Evropské noviny povedal, že momentálne sú všetky finančné prostriedky v operačnom programe zakontrahované. Zazmluvniť sa podarilo skoro o pätinu viac peňazí, než je na tieto účely určených. Preto už nebudú vyhlásené žiadne výzvy na predkladanie žiadostí, doplnil. Z celoevropského hlediska patří vzdělávací politika mezi ty, které si primárně řídí jednotlivé členské státy. Brusel vydává pouze analýzy a doporučení, ve kterých radí státům, jakým způsobem by bylo dobré ke svému vzdělávacímu systému přistupovat. A školství je bohužel jednou z oblastí, která je České republice Evropskou komisí opakovaně vyčítána. Hlavní nedostatky? Podle EK potřebujeme především více jeslí a školek. Jen do mateřských škol se podle zprávy nedostane 60 tisíc dětí. Je navíc potřeba zatraktivnit učitelské povolání a lépe do vzdělávacího systému začlenit sociálně slabší a romské děti. EK zároveň není úplně spokojená se systémem financování vysokého školství. Je potřeba zrychlit vypracování a zavedení nové metodiky pro hodnocení výzkumu a pro přidělování finančních prostředků, aby se zvýšil podíl financování poskytovaného výzkumným institucím na základě výkonnosti, stojí v dokumentu. Na základě loňské zprávy Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD, Evropská komise zároveň vyzývá všechny členské státy, aby maximálně využily přínosů učení se prací. Kromě doporučení a návrhů, které České republice ohledně školství předkládá Evropská unie, je stěžejní součástí vzdělávací politiky také chod programů, které si kladou za cíl podporovat vzdělanost a uplatnění absolventů škol na pracovním trhu. (pokračování na straně 3) Kaliňák tvrdí, že dôvodov pre neefektívne čerpanie eurofondov je viacero. Ako prvý uviedol nedostatočné kontrahovanie prostriedkov v rokoch 2010 a 2011, kedy bola pri moci Radičovej vláda. Vtedajší minister školstva Eugen Jurzyca sa však bráni. Čerpanie v rokoch 2010 a 2011 bolo do veľkej miery ovplyvnené veľkým množstvom projektov s neoprávnenými výdavkami, ktoré vedenie rezortu prevzalo v roku 2010, tvrdí Jurzyca. Tvrdí, že sa snažil presunúť ťažisko z monopolných národných projektov na dopytovo orientované, čiže súťažné. Exminister zároveň upozorňuje, že ubehli už tri roky od prevzatia rezortu novým vedením, ktoré malo podľa neho veľmi dobrú možnosť oboznámiť sa podrobne s jeho stavom, vrátane čerpania eurofondov. (pokračovanie na strane 2) Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj zahájil v červnu výběrová řízení na zhotovitele zateplení třiceti školních budov v rámci projektu Energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných Moravskoslezským krajem, který je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí z prioritní osy Udržitelné využívání zdrojů energie. Realizace menších projektů by mohla odstartovat už v srpnu. Dalším projektem, financovaným z Operačního programu ROP NUTS II Moravskoslezsko, který běží o prázdninách, je modernizace chemických laboratoří Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského a Gymnázia Ostrava. Stavební práce by měly být hotovy v září, během podzimu a zimy jsou naplánovány dodávky pomůcek a nábytku. V současném programovacím období alokované evropské finanční prostředky nestačily na případnou modernizaci vybavení škol ICT technikou a zasíťování či modernizaci síťových technologií na školách. V oblasti investic nebylo možné vynaložit peníze na školní jídelny, družiny nebo domovy mládeže. Určitě bychom v budoucnu přivítali možnost využití peněz z evropských dotací na rekonstrukce školních budov a zařízení a více prostředků na vybudování nových sportovišť. Předpokládáme, že v novém programovacím období budou výzvy na modernizaci výuky koncipovány šířeji, neboť vnímáme potřebu zajištění modernizace výuky i mimo oblast přírodovědného a technického vzdělávání.

2 2 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA EN č. 7 / 2014 Byrokracia zväzuje školám ruky (pokračovanie zo strany 1) Kaliňák aj Jurzyca sa zhodli na tom, že efektívnejšiemu čerpaniu eurofondov bráni množstvo byrokratických bariér. Vzdelávacie projekty sú časovo aj personálne veľmi náročné a vyžadujú si zdĺhavú administratívnu kontrolu. Pretrvávajúcim problémom je nedostatočná kvalita predkladaných žiadostí, tvrdí Kaliňák. Dokumenty sú často dodané na posúdenie nekompletné alebo sa v nich nachádzajú nezrovnalosti. Chyby sa vyskytujú aj pri verejných obstarávaniach. Čerpaniu by pomohlo, ak by sa projekty zamerali viac na dosahovanie jednoduchšie merateľných výsledkov a rozšírilo by sa portfólio účelov, na ktoré by mohli byť fondy čerpané, navrhuje Jurzyca riešenie, ako by sa mohlo čerpanie eurofondov zefektívniť. VŠADEPRÍTOMNÁ BYROKRACIA Na problémy spojené s čerpaním eurofondov sme sa spýtali učiteľov. Z informácií, ktoré sa nám podarilo získať pod zárukou utajenia identity našich zdrojov, sme sa dozvedeli o najčastejších problémoch spojených so žiadaním o nenávratný finančný príspevok. Istá stredná odborná škola získala príspevok v hodnote necelého pol milióna eur. Peniaze sa mali využiť na zmodernizovanie odborného vzdelávania, konkrétne na nové počítače a softvérové licencie. S tým bolo spojené aj školenie pre pedagógov. Učiteľ, ktorý mal celý projekt na starosti, poukazuje na jeho časovú náročnosť. Príručky a usmernenia nestačilo len čítať, bolo si ich treba naštudovať. Bez toho sa nedal projekt úspešne pripraviť, tvrdí. Štúdiom strávil pol roka. Ďalšieho pol roka pripravoval a spracovával materiály. Nasledovalo štvrťročné obdobie, kedy škola čakala na schválenie projektu. Učiteľ priznáva, že musel u zriaďovateľa školy, miestneho samosprávneho kraja, za schválenie projektu lobovať. Musíte mať podporu miestnych politikov, inak sa projekt nepretlačí, tvrdí. Kraj prispel škole piatimi percentami z celkovej sumy, čo bolo zhruba 20 tisíc eur. Učiteľ tvrdí, že finančné oddelenie samosprávneho kraja vytváralo administratívne prekážky, ktoré ohrozovali realizáciu projektu. Úradníci požadovali doplniť rôzne potvrdenia a bazírovali napríklad aj na chýbajúcich čiarkach v texte. Učiteľ dodáva, že sa napriek rôznym prekážkam s korupciou na úradoch nestretol. Celý proces od študovania materiálov až po úspešnú implementáciu projektu mu v súčte trval rok a pol. Toto obdobie považuje za veľmi vyčerpávajúce. Do ďalšieho projektu by som šiel len na plný úväzok. Popri bežnej pracovnej činnosti je to šialenosť, prišiel som o tri roky života, niekoľkokrát som celý týždeň nespal, dodáva. Zaujímavosťou je, že škola vlastne potrebovala peniaze len na nákup nového vybavenia, ktoré jej učitelia obsluhovať vedeli. No pre pravidlá o percentuálnej viazanosti nákladových položiek musela škola pristúpiť aj k zbytočnému školeniu pedagógov. Navyše, pre časové prieťahy počas schvaľovacieho procesu sa zmenili ceny za školenia, prípadne za ubytovanie. Niektorí učitelia si tak museli nocľah platiť zo svojho, prípadne išli na školenie namiesto štyroch pedagógov len dvaja. Ponúka sa otázka, či je napriek týmto všetkým problémom čerpanie eurofondov pre školy potrebné. Každú chybu v projekte úradníci trestajú, či už naťahovaním schvaľovacieho procesu, alebo spätnou kontrolou finančných položiek. V priebehu piatich rokov od implementácie projektu môžu kontrolóri preskúmať všetky dokumenty a zmluvy spojené s projektom. Pri takej byrokratickej záťaži neexistuje, aby bol projekt úplne bezchybný, dodáva učiteľ. Každú nezrovnalosť audítori tvrdo trestajú. Na preplatenie neoprávnených nákladov však školy nemajú peniaze. Oslovený učiteľ je napriek všetkým problémom, s ktorými sa pri vypracovávaní projektu stretol, presvedčený, že eurofondy sú pre školy potrebné. Školstvo je v súčasnosti podvyživené nezmyselným systémom financovania, dodáva. STOVKY PROJEKTOV Za zväčša všeobecne znejúcimi názvami projektov sa schováva nákup nových pomôcok pre výučbu, školenia pre pedagógov alebo rekonštrukcia školských zariadení. Európskymi peniazmi bolo podporených vyše sedemsto projektov v regionálnom školstve. Podľa rezortu školstva išlo vo väčšine prípadov o projekty, ktoré riešili aktuálne potreby vedomostnej spoločnosti. Ilustračné foto. Európske prostriedky na vzdelávacie projekty však neputujú len do škôl. Granty získavajú aj firmy, ktoré chcú zabezpečiť školenia pre svojich zamestnancov. Dotácie získavajú aj samotné školiace strediská. Podľa Kaliňáka sa za posledné dva roky eurofondy sústredili na modernizáciu gymnázií v Bratislavskom kraji, skvalitnenie vysokých škôl, podporu vzdelávania v oblasti priemyslu. Len začiatkom júla sa uzavrelo predkladanie žiadostí v projektoch doplňovania kvalifikovaných pracovníkov v zdravotníctve. NEJASNÁ BUDÚCNOSŤ zdroj: Zuzka Slaninka Ministerstvo školstva ešte stále nevie, s akou alokáciou bude narábať v programovom období A to aj napriek tomu, že už ubehlo vyše pol roka od začiatku nového obdobia. Negociácie nie sú v súčasnosti ukončené, informuje Kaliňák. Na vzdelávanie by mal Brusel poskytnúť o sto miliónov eur menej, ako tomu bolo v predošlom období, čiže 450 miliónov. Potreby školstva bude v rámci investícií do oblasti infraštruktúry podporovať aj Integrovaný regionálny operačný program, dodáva Kaliňák. Pokiaľ sa však nezjednoduší celý proces prípravy, schvaľovania a implementácie projektov, ťažko predpokladať, že by sa efektivita čerpania eurofondov v oblasti vzdelávania zvýšila. Ivan Belko PUBLICISTIKA Procházka uhral svoju prvú kauzu dostratena Šou sa skončila, Procházka odmietol hrať Matovičovu hru. Šéf Siete otázky ohľadom kontroverzného platenia za inzerciu počas prezidentskej kampane na detektore lži nezodpovie. Nedávne prieskumy verejnej mienky opätovne ukázali nárast preferencií Siete, Obyčajných ľudí by opäť volilo menej ľudí. Zdá sa, že snaha o diskreditáciu gazdu pravice Matovičovi nevyšla. Buď sa prerátal a reči o detektore brala verejnosť len ako populizmus, alebo je verejnosti naozaj ukradnuté, či Procházka podvádzal alebo nie. Veľký krik okolo kauzy a následné hlboké odmlčanie je výsledkom práce oboch aktérov. Spočiatku zaskočený Procházka dookola sľuboval, že Matovičovu výzvu podrobiť sa skúške na detektore lži splní. Kedy, to nepovedal. Líder Obyčajných ľudí sa zatiaľ nechal preskúšať a na vybrané otázky odpovedal údajne pravdivo. Tlak na neúspešného prezidentského kandidáta sa stupňoval. Na tlačovke v Košiciach povedal, že sa stal obeťou politického atentátu. V takejto situácii som sa ocitol po prvý raz, preto som najskôr chcel zistiť, odkiaľ to ide. Preto sme aj v ostatných týždňoch boli v mentálnej a mediálnej defenzíve, obhajoval svoje mlčanie Procházka. Taktiež oznámil, že na detektor pôjde, dokonca prijal ponuku istej televízie, ktorá to chcela odvysielať naživo. Po týchto komediálnych slovách sa celá vážnosť kauzy pominula. Zosmiešnenie nenechalo Matoviča dlho chladným. Hneď na druhý deň vytiahol žolíka z rukávu - údajne disponuje nahrávkou rozhovoru s Procházkom o spornej inzercii. Zverejnenie nahrávky podmienil verejnou objednávkou. Divná podmienka vzhľadom na to, akú zbraň má v rukách. Zároveň sa obul do komentátorov, ktorí podľa neho píšu v duchu Radko je náš zlodej a nepatrí sa na neho útočiť. PROCHÁZKA SA JAVÍ AKO VÍŤAZ Zdalo sa, že Matovič je na koni, avšak už na druhý deň Procházka zasadil, nateraz, posledný úder. Na tlačovke svojho straníckeho kolegu Miroslava Beblavého nečakane vystúpil a oznámil, že na Matoviča už odmieta reagovať a končí s touto hrou. Na margo nahrávky povedal, že jej neverí. Matovič stiahol chvost a nahrávku nezverejnil. Údajne preto, lebo sa mu Procházka vyhrážal piatimi rokmi natvrdo, pokiaľ zverejní nahrávku rozhovoru bez súhlasu druhej strany. Matovič čaká na generálneho prokurátora, ktorý ma vydať usmernenie, či by takýto čin bol trestný alebo nie. To všetko sa udialo v priebehu posledných júnových dní. Odvtedy je ticho. Z bitky dvoch kohútov sa javí Procházka ako víťaz. Ale nie preto, že by faktami vyvrátil Matovičove osočenia, ale tým, že sa snažil uhrať kauzu dostratena. Kauzu sa snažil zosmiešniť a napokon preukázal celému Slovensku službu tým, že povedal, že Matoviča bude ignorovať. Šéf Obyčajných ľudí sa opäť dostál na niekoľko dní do správ a hovorilo sa o ňom, Procházkova Sieť si v ďalšom prieskume opäť polepšila. Nič sa nezmenilo, všetko ide po starom. Ivan Belko Zástupci Podunajské strategie přijali v Praze deklaraci o energetické bezpečnosti Ve středu 9. července se v Praze sešli zástupci států tzv. Podunajské strategie v rámci jednání řídící skupiny prioritní oblasti Podpora udržitelné energetiky. Během jednání v Hrzánském paláci byly prodiskutovány současné energetické výzvy Podunají. Účastníci schválili společnou deklaraci, která reaguje na aktuální otázky energetické bezpečnosti. Deklarace vítá návrhy Evropské komise vycházející z iniciativ některých členských států, které v minulých měsících nastartovaly debatu o zajištění energetické nezávislosti Evropy. Materiál dále zmiňuje důležitost investic do energetických infrastruktur, jež umožní lepší propojení Podunajského regionu, a zdůrazňuje nezbytnost snižování energetické závislosti států Energetického společenství. Zástupci zemí Podunajské strategie se během jednání shodli na prioritě v podobě posílení energetické infrastruktury regionu, ať už jde o lepší propojení plynových soustav, nebo výkonnější propojení elektrických rozvodných sítí. Členové řídící skupiny dále zdůraznili potřebu dokončit tvorbu dobře fungujícího celoevropského trhu s energiemi. Oceňuji, že dnešní setkání v Praze se věnovalo dnes tolik aktuální problematice energetické bezpečnosti. Vážím si toho o to víc, že poprvé v historii této skupiny jsme přistoupili ke schválení deklarace, která reaguje na současnou energetickou situaci regionu a hovoří o praktických krocích v energetické problematice, uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Aktivity v Podunajském regionu tak naváží na posilování energetické infrastruktury mezi ČR a Polskem, kdy regulační úřady obou zemí nedávno schválily stavbu dalšího propojení plynovodů, tzv. Stork II. Setkání, které proběhlo v gesci Úřadu vlády, se zúčastnili také zástupci Ukrajiny a Moldávie, tedy tranzitních zemí, které jsou v centru zájmu posílení energetické bezpečnosti. Podunajská strategie Podunajská strategie byla v roce 2011 schválena Evropskou radou jako makroregionální strategie pro Dunajský region. Účastní se jí 14 států (Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá hora, ČR, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávie, Německo PREZENATCE (Bádensko -Würtenbersko a Bavorsko), Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Ukrajina), z toho 9 je členy EU. Podunajská strategie reaguje na společné výzvy regionu Podunají prostřednictvím 12 prioritních oblastí (energetika, mobilita regionu, environmentální ochrana, biodiversita, kvalita vod, konkurenceschopnost ). Každá prioritní oblast je koordinována nejméně 2 státy. Řídící skupina se schází alespoň dvakrát do roka. Česká republika společně s Maďarskem koordinuje prioritní oblast Podpora udržitelnější energetiky. Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Kancelářská budova P 8, č. p. 80, Pardubice Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: , e mail: IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace příspěvky označené (kp). Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE, s. r. o., e mail: IČ: Tisk: NOVO TISK, a. s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a. s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, Praha 9 tel: (call centrum) Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, Bratislava 3, tel:02/ , 02/ , 02/ ;02/ , fax:02/ e Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 11, číslo 7, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

3 EN č. 7 / 2014 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA 3 Prázdniny přináší milionové opravy škol (pokračování ze strany 1) Hlavním nástrojem k dosahování těchto cílů se od letošního roku stává program Erasmus +, který zahrnuje všechny dřívější programy. Navíc mu byl navýšen rozpočet na 14,7 miliardy eur, díky čemuž ho bude moci využít opravdu velký počet škol na území České republiky. Po celé Evropě získají možnost finanční podpory na studium, stáži či dobrovolnickou činnost v zahraničí 4 miliony lidí. Druhým nástrojem, který nabízí EU, je tzv. Europass. Tedy jakýsi jednotný certifikát o dovednostech a kvalifikaci, platný po celé EU. V České republice letos tento dokument dostala k maturitě či k výučnímu listu zhruba polovina absolventů. ROPY PODPOŘILY STOVKY ŠKOLSKÝCH PROJEKTŮ Kromě možností programu Erasmus + a vydávání Europassů se samozřejmě jednotlivé základní, střední a vysoké školy snaží maximálně využívat i evropské fondy. Městům a krajům pomáhají hlavně ROPy, které už rozdělily prakticky všechny finanční prostředky, a nyní probíhá administrace rozjetých akcí. Objem peněz, které šly z ROPů na stovky projektů základních a středních škol a jejich zřizovatelů, překročil dohromady sedm miliard korun. Kupříkladu jen ROP Střední Morava schválil projekty za více než miliardu. Počet podpořených vzdělávacích zařízení se zastavil na čísle 122. Aktuálně probíhá realizace 28 projektů, které se nachází v různé fázi rozpracovanosti, komentuje tisková mluvčí ROP Střední Morava Michaela Linhartová. Příkladem velkého projektu, který skončí o prázdninách, je pořízení nových strojů, zařízení a technologií do pěti středních škol na území Olomouckého kraje. Dotace, o kterou žádal PUBLICISTIKA kraj, v tomto případě přesahuje 50 milionů korun. A co ostatní kraje? V rámci regionálního operačního programu získal Pardubický kraj podporu pro šest projektů z oblasti školství, tři skončí v letošním roce a tři v příštím, uvedla například náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová. Zatímco na průmyslovce v Pardubicích už je dostavěno, v té chrudimské probíhají největší práce právě teď. V Zlínském kraji budou letošní investice rekordní. Přes prázdniny se bude opravovat za 260 milionů korun. Největší stavební akce povedou k úspoře energií a probíhají na budovách Obchodní akademie a Vyšší obchodní školy Valašské Meziříčí. Ústecký kraj dá letos do oprav školních budov 67 milionů a s velkým projektem přišel i Kraj Vysočina. Jde o zřízení tzv. badatelských center pro přírodní vědy s dotací 42 milionů korun z ROP Jihovýchod. V každém z pěti gymnázií na Vysočině vznikne díky této akci specializovaná učebna se sedmi pracovišti vybavenými moderními přístroji. U ostatních regionů je to podobně, liší se pouze částky, které na opravy škol v tomto roce jdou. DĚLNÍCI JSOU I NA ZÁKLADKÁCH A VE ŠKOLKÁCH Chybějící kanalizaci ve dvou městských čtvrtích měl vyřešit velkorysý projekt Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín, která připravovala svedení splašků ze Soudné a Sedliček do jednoho potrubí a následné napojení na kanalizační sběrač z Valdic. Odtud měly splašky mířit do čistírny odpadních vod. Projekt za 58 milionů korun počítal i s nutností překopat frekventovanou komunikaci a zasáhnout do jičínské dopravy. Drahá investice přesto měla všeobecnou podporu, protože 40 procent nákladů měla pokrýt evropská dotace. Město spolu s Vodohospodářskou společností ale muselo o dotaci kvůli nesrovnalostem v administraci žádat opakovaně, čímž vzniklo roční zpoždění. Stavba měla být podle dotačních podmínek hotová do konce října Doba nutná pro výběr stavební firmy a samotnou výstavu by však byla delší. Společnost si nechala vypracovat posudek, který upozornil na to, že by se dílo nestihlo realizovat v potřebném termínu. Od projektu proto ustoupila, zrekapituloval starosta Jičína Jiří Liška. NOUZOVÉ ŘEŠENÍ Jičínský problém s kanalizací je ale takového rázu, že radnice musela hledat jiné, byť nouzové východisko. Rozhodla se využít část projektové dokumentace, která se týká odkanalizování zhruba stovky domů v Soudné. U lipové aleje má být postavena přečerpávací stanice, která vytlačí splašky směrem k Jičínu a tam se sběrač napojí na stávající potrubí. Toto řešení je mnohem levnější, ale také neúplné. Mělo by platit jen pro několik let. Oproti původnímu plánu se nepočítá s tím, Svá zařízení samozřejmě opravují i jednotlivá města. Například České Budějovice posílají letos na investice do mateřských a základních škol 62 miliony. Tradiční zvyklostí i nutností je realizace investičních akcí a oprav o prázdninách, takže se už nyní v mnoha mateřských a základních školách usídlili řemeslníci a stavebníci, řekl náměstek primátora Petr Podhola. V Hradci Králové bude objem peněz na opravy škol ještě vyšší. Celkové náklady na uvedené opravy přesáhnou 80 milionů korun, přičemž očekáváme, že z dotací bychom mohli získat zhruba 25 milionů, řekl vedoucí odboru správy majetku města Ondřej Votroubek. Dělníci nahradili žáky i v řadě brněnských škol. Kompletní rekonstrukci za jedenatřicet milionů korun má před sebou třeba základní škola v Antonínské ulici. Ve Valašském Meziříčí ve Zlínském kraji využijí prázdniny k rekonstrukcím dvou základních škol za 29 milionů, na Vysočině probíhá velká oprava základní školy za 40 milionů v Golčově Jeníkově. Zateplovat se bude i v Liberci. Město získalo nedávno dotaci a dvě základní a jedna mateřská škola se proto také dočkají. Nejdříve ovšem na podzim. Pokud všechno dobře půjde, chtěli bychom v posledním čtvrtletí tohoto roku zahájit práce na zateplení budovy ZŠ Na Žižkově. Čeká nás nyní administrativa se stavebním povolebním a příprava soutěže. Do zbývajících dvou objektů se pustíme příští rok, uvedl náměstek primátorky Jiří Šolc. Kromě regionálních operačních programů je k financování oprav školních budov často využíván i Operační program Životní prostředí. Z toho je totiž možné financovat projekty zaměřené na úsporu energie. Bohužel při pohledu na úspěšnost operačních programů, je OPŽP na posledních místech a hrozí mu ztráta až 13 miliard korun. Na druhou stranu program v tom není sám. OP Výzkum a Vývoj pro Inovace, který řídí Ministerstvo školství, také hrozí ztráta až deseti miliard korun. STÁT PRACUJE NA STRATEGII VZDĚLÁVÁNÍ Podle náměstkyně ministra školství Petry Bartákové má rezort připravený plán, jak tuto ztrátu Části Jičína stále chybí kanalizace Jičínská radnice se opakovaně pokouší vyřešit jeden ze zásadních nedostatků města chybějící kanalizaci v městských částech Soudná a Sedličky. Problém má zcela konkrétní rozměry. Obyvatelé i návštěvníci Jičína si při procházkách tamní lipovou alejí nemohou nevšimnout páchnoucích lagun, splaškové vody, která nedaleko veřejných komunikací protéká otevřeným betonovým korytem. Radní si jsou vědomi, že situace je neúnosná. Připravené řešení ale zhatily potíže s možností čerpat na projekt evropskou dotaci. že v projektu bude zahrnuta i kanalizace areálu bývalých kasáren. To je atraktivní rozlehlé území poblíž centra města, nyní prázdné po demolici. Měly by tu vyrůst desítky rodinných a bytových domů. Město se v budoucnu nevyhne otázce, jak řešit kanalizaci zde, ale současný problém je palčivější. Protože současnou stoku nebude nutné rozšiřovat, městská kasa ušetří. Jako mnohem levnější se ukazuje i otočení směru svedení splašků. Díky přečerpávací stanici odpadne hloubení sedm metrů hlubokého a tři sta metrů dlouhého výkopu pro zajištění samospádu kanalizace. Doufáme, že se podaří vybudovat kanalizaci i k Sedličkám a následně se v jiném místě napojit na další snížit. Mezi již realizovaná opatření patří třeba navýšení prostředků pro pražské vysoké školy. Ty si totiž dlouhodobě stěžují na nedostatek prostředků a na velmi omezenou možnost čerpat evropské peníze. Z 80 miliard určených pro školství v tomto období jim měly připadnout jen dvě miliardy. Nyní se zdá, že to bude o půl miliardy více. Peníze z problematického OP VaVpI půjdou hlavně na inovativní výuku. Dobře vyškolení a kvalifikovaní absolventi vysokých škol jsou pro dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky zásadní. Hlavní město Praha přitom představuje vzdělávací centrum, které přináší prospěch celé České republice, řekl ministr školství Marcel Chládek. A v příštím období by na tom mohly být vysoké školy v metropoli ještě lépe, hovoří se až o 19 miliardách. Budou moct být podpořeny takové projekty, jejichž účinky, jejichž benefit se projeví nejen na území Prahy, ale budou z nich mít prospěch i občané nebo instituce ve zbytku České republiky, například mimopražští studenti pražských vysokých škol, vysvětlil náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun. Mimo snahy hasit problémy s vyčerpáním peněz pracuje Ministerstvo školství i na tzv. Strategii vzdělávání 2020, což je klíčový plán rozvoje vzdělávací soustavy v České republice. Je to materiál, který synchronizuje systém strategického řízení českého školství, a to vzhledem k tomu, že celý systém je značně decentralizovaný, uvedl ministr školství Marcel Chládek. V rámci plánu by mělo docházet ke snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpoře kvalitní výuky učitele a efektivnějšímu řízení celého systému, tedy k těm efektům, které po České republice žádá Evropská komise. Filip Appl Žádost o evropskou dotaci se v Jičíně protáhla a stavební firma by v termínu nestihla projekt dokončit. foto: Věra Hofmanová kanalizaci. Toto řešení by mělo stát asi 30 milionů korun, stojí to ale na tom, zda s podaří vykoupit potřebné pozemky, nebo získat aspoň od majitelů věcná břemena, vysvětluje místostarosta Jičína Petr Hamáček. Radnice na stavbu kanalizace nyní vyčlenila 15 milionů korun. První krok se zhruba třetinovými náklady bude učiněn ještě letos. Město v nejbližší době vypíše výběrové řízení na dodavatele a ještě na podzim se kanalizace pro Soudnou začne stavět. V příštím roce bude proinvestována zbylá částka. Další kroky vedoucí k trvalému stavu pak bude muset řešit nové zastupitelstvo, které vzejde z podzimních komunálních voleb. Věra Hofmanová EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Prázdniny nebo výjimečný stav? Je léto. I svět politiky by měl respektovat tradice a dopřát si prázdniny. To asi nikdy není jednoduché. Tím méně letos. Jednak svět politiky nemá léto všude ve stejnou dobu a v globalizovaném světě to není možné přehlížet, ani není možné přikládat v létě menší váhu událostem od jiných poledníků či rovnoběžek, To, co se odehrává jinde ve světě, neztrácí v čase dovolených vlastnost špatné či dobré zprávy pro naši zemi a pro náš malý kontinent. Je sice pravda, že u nás v Evropě mám na mysli tu sjednocenou: EU uklidnil výsledek summitu na konci června atmosféru rozčeřenou na konci května evropskými volbami a že drama kolem předsednictví Evropské komise zažehnal, když přes odpor Davida Camerona dokázal kandidáta Evropské rady na tento post vybrat ve shodě s tím, co po Evropské radě poprvé od svého vstupu v platnost žádá Lisabonská smlouva, to jest přihlédnout při tom k výsledkům evropských voleb. Podařilo se, takže teď už jen: Ať žijí (evropské) prázdniny? Těžko! Evropská unie před létem řešila pouze další z problémů svého vlastního institucionálního uspořádání. Na úkor většího soustředění na řešení problémů svých členských národů či problémů politického světa. A tím, že ten vnitřní problém Unie hrozil roztržkou mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou ve chvíli, kdy Evropská komise v dosavadním složení už myslí na vyklízení kanceláří, zakrýval dost povážlivě hrozby, před kterými všechny ty tři instituce mají evropské národy chránit, neboť proto kdysi Evropané s velkým E Evropskou unii založili. Kdyby si politická Evropa skutečně dopřála v obvyklé míře své letní prázdniny (bývají v srpnu), bylo by to lehkomyslné. Jsou tu značné resty! Připomenu jich jen pár. Stále akutnější se zdá řešit na evropské, tedy unijní úrovni problém imigrace. Jeho naléhavost dosvědčují stovky afrických běženců utopených ve Středozemním moři před evropskými břehy. Je to problém čím dál neřešitelnější na úrovni jednotlivých evropských zemí, je to jablko sváru, které čím dál víc v samotné Evropě staví proti sobě státy jihu proti státům severu. Vypracovat jednotnou evropskou (unijní) imigrační politiku není lehké pouze proto, že uprchlíci se vyloďují po tisících, a to stále na stejná místa na jihu Evropy, zejména na italský ostrov Lampedusa, nebo překonávají stále stejnou řeku mezi Tureckem a Řeckem, a že tedy Itálie, Řecko, Španělsko volají marně po solidaritě ostatních členů Unie, ale také proto, že státy severu EU (jak referuje rakouská Die Presse z ) se brání - asi oprávněně - statistickými čísly počtu přijatých azylantů do jednotlivých zemí EU, z nichž vyplývá, že sedm zemí severu EU se postaralo zatím o 75 % běženců! I u nás víme, že imigrační proud má od hranic EU jasný směr a preferované cíle. A když už hovořím o nás, nemohu než znovu upozornit na to, že při hledání té kýžené unijní imigrační politiky se do středu pozornosti často (a u stále stejných vlád či ministrů) dostává Schengenská smlouva, specielně její důsledek: bezhraniční vnitřní prostor EU, který těm proudům běženců nestaví do cesty uvnitř EU žádné nepřekonatelné překážky, jakmile je přijme země, přes kterou se do Unie dostali. Pro nás je ale otevřený vnitřní prostor EU jedním z největších výdobytků naší cesty zpět do Evropy a každou debatu o Schengenu na evropské půdě by naše diplomacie (a nejenom ona) měla sledovat jako ostříž. Proudy uprchlíků směřují do Evropy z důvodů, které bychom uměli pojmenovat, kdyby na to zde bylo místo, a u nichž se ani v této letní době ochablé ostražitosti nemůžeme zdržet vyslovení alespoň několika varování: migrace souvisela vždy v dějinách lidstva s expanzí, nejen územní, ale i ideologickou a s krvavými konflikty, které ji provázejí. Ta statistická čísla o imigraci do států EU dokazují, že je tomu tak pořád. Jeden příklad z těsného sousedství ČR: Nejvíc uprchlíků, kteří přicházejí do Rakouska, je v současnosti z rozvrácené Sýrie. Rakousko patří k těm sedmi zemím EU, které se ujaly 75 % všech azylantů hledajících útočiště v Evropě. Počet těch syrských se v letošním lednu až květnu zvýšil oproti stejnému období loni o 257 %! Ale v červnu a v červenci už Sýrie představuje spolu s Irákem pro svět nový globální problém, který může v oblasti Blízkého východu vyvolat nevídaný exodus celých společenství (například křesťanů) už nejen kvůli hrůzám občanské války, ale ze strachu před metlou náboženského ozbrojeného džihádismu, tedy před hrozbou de facto ideologickou. Proměna oblasti, kterou náboženský fundamentalismus obrací v blízkosti Evropy doslova naruby, je rychlá. Je podle mě jedním z důvodů, proč si evropské diplomacie, nebo spíš celá evropská zahraniční a bezpečnostní politika nemůže dovolit letošní prázdniny. Riziko neschopnosti rychlé reakce v čase letních prázdnin - které je u mnohačleného nadnárodního organismu x krát větší než u národního státu s jednou vládou, jedním veřejným míněním a třeba i s jednou armádou, kdyby na to přišlo nám samozřejmě nejvíc připomíná ohnisko napětí, které máme už přímo v Evropě a přímo na východní hranici Evropské unie: současná situace na Ukrajině a stále ještě nezažehnané nebezpečí ruské implikace do jejího dalšího vývoje zcela určitě v Unii vyžadují nepřetržité sledování a koodinaci reakcí mezi jednotivými metropolemi a Bruselem. Nedával bych ukrajinskou krizi ještě do souvislosti s problémy imigrace, které tak neurotizují Evropu. Je sice pravda, že současné boje donutily Ukrajince opouštět domovy, ale do zemí EU ještě masově nezamířili. A doufejmě, že k tomu nebudou nuceni. Jejich současná historická zkouška má s dalším osudem Evropské unie mnoho společného v jiných aspektech. To, jak bude Unie v příštích týdnech postupovat, pokud se situace na Ukrajině nezklidní, nezůstane bez vlivu na váhu EU na mezinárodně- politické scéně. O to tu jde, aniž to politici teď v létě a v období výměny stráží v EU nějak silně prožívají.

4 4 EN č. 7 / 2014 EVROP Snažím se vytvořit průhledný systém, v říká v rozhovoru ministryně pro místní rozvoj Věra Jouro V závěru letošního ledna se Věra Jourová vrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, kde před lety působila jako náměstkyně ministra. Jako dlouholetá expertka na evropské dotace usedla přímo do ministerského křesla, a to v době, kdy se vedou s Bruselem jednání o novém programovém období. V něm dojde k výrazné změně při čerpání dotací pro regiony, končí regionální operační programy, které nahradí jeden centrální program. A nová ministryně věří, že ten dokáže čerpat evropské prostředky ještě efektivněji než ROPy. Na jaře vláda schválila důležitou Dohodu o partnerství a v první polovině července bude česká strana směrem k Evropské komisi konkretizovat programy. V jaké fázi přípravy programového období tedy vlastně jsme? Kdy se v rámci tohoto období začnou čerpat dotace? Jsme na samotném začátku programového období a osobně bych byla ráda, kdybychom v září nebo říjnu dali národu jasnou, přesnou a jistotě se blížící informaci, do čeho dotační peníze půjdou, v jakých to bude objemech a za jakých podmínek. Jistotě se blížící proto, že v září a říjnu budeme, domnívám se, ještě vyjednávat operační programy s Bruselem. Ale bude se už zřetelně rýsovat, kam peníze půjdou. V této souvislosti bych potřebovala vybudit všechny, kteří chtějí podávat projekty, zejména stavební, aby je už začali připravovat ve smyslu technickém a aby hned po vyhlášení výzev mohli podat žádosti, abychom stihli alespoň část stavební sezóny roku Pokud se nám toto nepodaří, dostaneme se do skluzu, který teď bohužel musíme řešit a dotahovat z minulého období. V současné době jste v období řešení připomínek Bruselu. Jsou to připomínky zásadní nebo se už jen pilují detaily? Co bude Brusel připomínkovat v rámci operačních programů, to zatím neumím říct, protože ta jednání nastartují, až pošleme návrhy. K tomu dojde v polovině července. Vím, co Brusel připomínkuje v rámcovém dokumentu, kterým je Dohoda o partnerství. Tam je osmaosmdesát připomínek, z nichž tři až čtyři mají zásadní charakter, který nám bude měnit i například finanční náplň některých oblastí podpory. Když budu konkrétní, tak máme zcela jasný požadavek na zúžení možnosti podávání projektů na rekonstrukce památek a cestovní ruch. Zatímco my jsme navrhovali, aby peníze šly na kulturní památky jako takové, Brusel požaduje koncentraci na památky národní kulturní a památky Unesco. Umíte si asi představit, že z našeho návrhu by vyplynuly stovky menších projektů, požadována je ale koncentrace na větší projekty. Památky nižšího řádu budou moci čerpat dotace z příhraničních programů, takže cestu k penězům si najdou, bohužel kromě Prahy a středních Čech. Dále máme pokyn, abychom finančně posílili oblast životního prostředí, kam asi budeme přesunovat peníze z integrovaného programu, který má naše ministerstvo, abych netahala peníze z jiných programů a nevyvolávala zbytečně složitá jednání. Třetí důležitá připomínka je naprosto negativní postoj k vodním cestám, k vodní dopravě, která není považovaná v České republice za tak klíčovou, aby musela dostat bruselskou injekci. V tomto případě chceme situaci znovu vyhodnotit v roce 2017, a pak eventuálně vodní cesty do dotací pustit. To jsou tři zásadní věci, pak je několik desítek menších připomínek, které vidíme jako akceptovatelné. Váš náměstek Braun prohlásil, že připomínkování není jen o tom, že budeme poslouchat diktát Bruselu a že jsou věci, o které budeme bojovat. Jsou tedy oblasti, o které chcete bojovat a budete Bruselu argumentovat, proč potřebují podporu? Zcela jistě budeme bojovat. Sama se těším na boj za integrovaný operační program, protože tam budou peníze pro obce, pro kraje, tedy praktické peníze, které budou někde vidět, a už dneska mám avízo, že je v tomto programu několik věcí, které se Bruselu nebudou líbit a za které jsem zároveň připravena se jet do Bruselu bít. U těchto vyjednávání vždy, když dostanete zpětnou vazbu z Bruselu, musíte udělat zásadní rozdělení připomínek na tři skupiny na to, co pustíte, to, o čem budete ještě jednat a na to, přes co nejede vlak. Kolik toho, paní ministryně, máte ve skupině přes to nejede vlak? Ten program jsme do Bruselu ještě neposlali, takže jsou to zatím jen avíza a místa, kde tuším problém. Jak moc je Brusel přístupný vašim připomínkám a ochoten dělat ústupky? Jsou věci, u nichž víme, že s nimi nepohneme. Mrzí mne, že velmi negativní postoj je k dotačním penězům na bydlení pro seniory, ale i toto zkoušet budeme. Lidé z komise jsou zdatní vyjednávači a vědí, že vyjednávání je otázka kompromisu. V každém případě na jednání musíte mít připravenou velice kvalitní argumentaci podloženou daty, rozhodně to není povídání nad šálkem kávy. Je nutné přesvědčit, že ty peníze pro danou věc potřebujeme a víme, co s nimi uděláme a co z toho bude. Kraje, na které jsou zaměřené naše noviny, chtějí evropskými dotacemi zajistit rozvoj méně rozvinutých regionů a fondy zaměřené na vědu, výzkum a podobně zacílit do regionů rozvinutých. Shoduje se tato představa s tou vaší? Jednoznačně v sobě fondy nesou oba tyto principy, které se mají použít tam, kde je to vhodné. Nesou v sobě tu takzvanou kohezi nebo soudržnost, což je princip, kdy se podporují méně rozvinuté regiony tím, že se má vykrýt schodek. Pak je tam druhý princip konkurenceschopnosti, kde jde o podporu silných, kteří mají táhnout další. Takže jestliže má u nás vzniknout na sedmi aglomeracích velmi silná integrace peněz na rozvoj, potkávají se nám jak kohezní peníze s penězi na podporu silných, protože aglomerace jsou považovány za motor rozvoje pro širší okolí. Dostane se do regionů dost peněz z těch pro ČR vyčleněných zhruba jednadvaceti miliard eur? Pro zmíněných sedm aglomerací máme vyčleněno pětašedesát miliard z těch pěti set devadesáti tří miliard korun pro sedmileté období. Samozřejmě, že toto číslo může být vyšší nebo naopak nižší na základě takzvaného přeměřování výkonnosti v roce 2017, kdy se budeme dívat na to, zda daná oblast podpory čerpá jak má a zda není potřeba přeplánovat. To je přesně to, co neudělala vláda v roce 2010, kdy bylo potřeba přeplánovat, přeskupit peníze a dát je na potřebnější věci. Přišla krize a peníze byly naplánovány podle dat a trendů z roku Umíte si představit, jak se posunula realita a fondy zůstaly zakyslé tam, kam byly naplánovány v čase konjunktury. My toto můžeme udělat? Kdo, z jaké pozice, to může provést? Můžeme. Členský stát si může říct, že došlo k zásadní změně podmínek a že chce přeplánovat v polovině programového období. Ale tady to nikdo neudělal a přitom došlo k velmi výrazné změně podmínek. Nikdo to neudělal tady v České republice nebo to neudělaly ani ostatní členské státy? Tato možnost přeplánování je v evropské legislativě pro staré období přímo napsaná s tím, že v roce 2010 mohou členské státy přeplánovat. Jinde to dělali, nevím v jakém rozsahu, ale u nás se fondy tvářily, že se nic neděje. Pro nové období máme připravené nejenom to, že budeme pravděpodobně přeplánovávat, ale i to, že to uděláme na základě takzvané výkonnosti, tedy zjištění jak se čerpá, zda to má pozitivní výsledky, jestli se projevilo, že peníze skutečně byly potřebné a podobně. S přehodnocením to tedy myslíme opravdu vážně. Vlastně jste mi teď, paní ministryně, nahrála na další otázku. U evropských fondů se často řeší to, jak je umíme čerpat, naopak o skutečné potřebnosti toho na co čerpáme, se tak mnoho nemluví. A skutečně dochází k tomu, že často jdou evropské peníze na hlouposti a funguje čerpání pro čerpání. Budete tedy tuto otázku více posuzovat? Toto je jedna z velkých věcí k posuzování pro ty staré peníze, protože čerpání je pro mnohé mantra, to, že musíme dočerpat Proto jsem i do programového prohlášení vlády prosadila to, že chceme dočerpat maximum, ne ovšem za cenu financování věcí zbytných nebo riskantních. Riskantní, tím je míněn takový projekt, který se nestihne poslat do Bruselu k proplacení a zůstane pak na státním rozpočtu. Máte v kolonce riskantních projektů i ty, které mohou mít problémy s životaschopností? Na mysli mám ty legendární vesnické aquaparky, které vysají obecní rozpočet svými provozními náklady. Pro stát je toto riziko u projektů, které má provozně financovat státní rozpočet. Typickým příkladem jsou vědecká centra. Postavilo se čtyřicet velkých vědeckých center, některá se dostavují, a teď hlásí, budeme potřebovat, tuším, dvacet devět miliard ročně na provoz. Plánovalo se daleko méně, protože se počítalo s tím, že tato centra budou prodávat výsledky výzkumu. Ovšem ono to asi nejde na odbyt do té míry, do jaké by to bylo potřeba. Tomu se nelze divit, protože to rozhodně není jednoduchá obchodní činnost. My navíc stále neumíme dělat výzkum na zakázku. Nedávno jsem byla v Singapuru na ministerské konferenci a tam to bylo naprosto jasně vidět. Stát dává zakázku svým výzkumným centrům, aby zkoumala to, co lze hned využít v ekonomice. Mají nedostatek vody, vozí ji z Malajsie, jasným výzkumným úkolem bylo vymyslet čerpání vody z moře a její odsolování. Tedy byla zcela jasná zakázka z pozice státu a jeho ekonomických zájmů vůči vědě. Toto my neumíme, neděláme to. Neumíme to jako stát. Neumíme to jako stát a navíc myslím nefunguje ani poptávka z tržního prostředí. Nevím proč. V každém případě jsou výzkumná centra státu, a pokud nebudou stíhat financovat provoz, musí to dofinancovat státní rozpočet. Jestliže to státní rozpočet nedofinancuje, tak se třeba výzkumné centrum zavře, nenaplní se doba udržitelnosti projektu a může se stát, že budeme vracet miliardy Bruselu. Toto jsou rizika. Pokud je žadatelem někdo jiný než stát, obec si postaví aquapark, nechodí tam lidi, musí ho zavřít a přijde kontrola, tak musí dotaci vrátit a my ji jako stát buď stihneme protočit na něco jiného, nebo peníze propadají Bruselu. Pak je tu samozřejmě riziko, že pod mantrou čerpání budeme brát nové a nové projekty, profinancujeme je ze státního rozpočtu a Brusel nám je už neproplatí. O tom jsem už mluvila. Nyní je tedy na zvážení, řešit to budeme koncem července, strategické rozhodnutí, zda není rozumné už zastavit výzvy. Už proto, že nám zaměstnávají armádu lidí, výsledek není vždy úplně jistý a my přitom tyto lidi potřebujeme pro programové období, které už začalo. Zmínila jste, paní ministryně, lidi, tedy úředníky, kteří pracují v administraci evropských fondů. Zajímá mne v této souvislosti, co bude s těmi lidmi, kteří dnes jako kvalifikovaní úředníci pracují na úřadech regionálních rad? V novém programovém období nebudou regionální operační programy, na kterých oni nyní pracují. Je to jednodušší, než to vypadá. Oni musí dotáhnout do konce ROPy, což je březen roku 2017, kdy bude závěrečná zpráva, do té doby to bude zaměstnávat část úředníků. My s nimi zároveň budeme uzavírat veřejnoprávní smlouvu na servis pro nové fondy. Máme integrovaný program, který je potomek ROPů. Sedm tatínků vlastně zplodilo jedno velké děťátko, a to musí někdo obstarávat. Když to tedy zjednoduším, tak evropské peníze, které půjdou do obcí a do krajů, budou obstarávat lidé z regionálních rad na základě našeho zadání. To, co dělali dosud, to budou dělat pro centralizované programy a my jim za to budeme platit z prostředků technické pomoci. To hovoříme o úřednících. A co regionální politici, kteří jsou v regionálních radách, ti se vrátí na své krajské úřady nebo je budete také nějak využívat? Regionální rady jako politická platforma zaniknou v podstatě společně s ROPem a pro nové programové období budeme politiky zvát ke spolupráci na přípravě strategií. Budou vytvořeny takzvané krajské konference, takže zapomeňte na NUTS II, přesouváme se na NUTS III, kam toto odjakživa patřilo. Na krajské konferenci budou sedět lidé z krajů, starostové větších měst, neziskovky, hospodářská komora a podobně, a tito lidé budou projednávat možnosti, které skýtají evropské fondy, budou monitorovat výzvy a budou dál předávat informace. Budou, jednoduše řečeno, plnit roli krajského developera, aniž by zasahovali do konkrétní administrace. Tu budou dělat úředníci. Jestli to dobře chápu, po ROPech vám nebude smutno? ROPy vesměs dobře splnily svou úlohu, ale myslím, že umíme vytvořit efektivnější způsob, byť bude centralizovaný, s využitím krajských odborníků. Domnívám se, že to nyní jde dobrým směrem. Zkusím vás, paní ministryně, postrčit ještě kousek dál v hodnocení ROPů. Hodnotící hlasy jsou dvojí, na jednu stranu jsou to ty, které říkají, že ROPy čerpaly lépe než stát, odpůrci ale odpovídají, že se přitom kradlo. Které z těchto hodnocení, možná extrémních, je vám bližší? Myslím, že kvalita čerpání v ROPech nevybočuje. Čerpaly lépe než centrální programy, když se dívám na čisté čerpání z hlediska nominálního, protože měly z velké části praktické peníze pro obce a obce jsou spolehlivý žadatel. Měly obecně blízko k žadatelům, znaly dobře svůj terén a především v jejich případě neexistovaly žádné zprostředkovatelské subjekty, nebyl žádný mezičlánek. Proto mohly fungovat v relativně jednoduchém systému, kterým se peníze odčerpávaly. Toto jim samozřejmě nahrávalo, zatímco životní prostředí mělo svůj státní fond, ministerstvo průmyslu mělo CzechInvest, my jsme měli ani se neptejte, koho všeho. Na centrální úrovni vznikly složité systémy, na rozdíl od ROPů. Bude tedy v novém programovém období systém jednodušší a zároveň, zůstane u něj zachována ta zmíněná, velmi důležitá, místní znalost? My jsme teď vlastně úplně pominuli místní akční skupiny, do jejichž systému má jít z celkového balíku asi osmnáct miliard. A v tomto systému budou vcelku hodně rozhodovat místní aktéři, kteří velmi dobře znají terén. Týká se to oblastí, ve kterých je pod pětadvacet tisíc lidí. V rámci větších peněz by měly velkou roli hrát už zmíněné krajské konference, ale myslím, že důležité je především to, aby potřebu peněz znal především hlavní aktér, tedy ten, který si pro dotaci jde, a aby uměl prokázat, že požadované peníze jsou skutečně potřeba. V rámci našeho povídání o evropských dotacích se musím zeptat ještě na jednu věc. Díval jsem se na vaši třináctou komnatu, ve které Zdeněk Bušek prohlásil, že jste prostřednictvím vazebního stíhání v podstatě musela jít z cesty, protože jste vytvořila systém, který v letech 2004 až 2006 fungoval, byl průhledný a neumožňoval nějaké průšvihy. Jste tady na ministerstvu už téměř půl roku, vrátil se společně s vámi na ministerstvo i tento systém? Snažím se o to, vytvořit takový systém, který bude průhledný a nebude se v něm dát krást. Kupodivu k tomu nevede cesta přes procedurální složitost. Vracíme se k některým principům, ale samozřejmě, nevstoupíš dvakrát do jedné řeky a bohužel od roku 2004 se změnilo to, že šíbři už vědí, kudy se do systému dá vstoupit. To v tom prvním období nebylo. A dokážete ta jimi objevená vrátka zavřít? Musíme nastartovat kontrolní mechanismy a pak to, co stále tvrdím: úředníci musí vidět, slyšet. Úředník si přece nemůže říct, toto je šíbr od pohledu a zavřít oči, ať si tam dělá, co chce. Dělá se průběžná analýza rizik a toto sem patří. Myslím, že v minulém období to bylo právě i o tom lidském faktoru, kdy se nevidělo, neslyšelo. Minule se vám stalo, že jste skončila ve vazbě, nemáte teď obavu z toho, že šíbři použijí nějaký podobný prostředek znovu? Mám, samozřejmě že mám. Ono je vlastně jedno, co udělám, pokud zase někdo bude chtít říct, že jsem si něco od někoho vzala, tak to zase udělá. Po mojí zkušenosti vím, že už je vlastně jedno, jak se budu chovat. Je to ale nepříjemný pocit. Situace se trochu změnila. V letech 2004 až 2006, kdy jsem tady byla, tak se mi zazlívalo z určitých kruhů, že znám dokonale systém a nechci se podělit o informaci, kde jsou díry. To jsem opravdu nechtěla a navíc jsem si ani neuměla představit, kde ty díry jsou, protože nemám potřebnou zločineckou fantazii. Dneska už jsme opravdu jinde. Chci systém pro příjemce maximálně zjednodušit a zároveň chci dělat analýzu rizik a mít silnou slyšící, vidící kontrolu. Pojďme už pryč od evropských fondů a než se dostaneme k veřejným zakázkám, tak bych se chtěl podívat na oblast, pro kterou je i vhodné roční období, na cestovní ruch. Myslíte si, paní ministryně, že umíme jako Česká republika přitáhnout turisty a umíme s nimi pracovat? Myslím si, že turisty umíme přitáhnout. Myslím si ale, že máme stále ještě rezervy ve službách. Turisté k nám přijedou kvůli tomu, co nám tady zanechali předkové, a vytvořila příroda. My to můžeme udržovat nebo kazit, a já si myslím, že některé služby to prostě kazí. Rezervy samozřejmě máme i v marketingu, i tam je co zlepšovat. Bohužel neumíme přesně měřit dopad marketingových akcí. Máme agenturu CzechTourism, ze které nyní odchází její dlouholetý ředitel, který si na chvilku také odskočil do křesla, ve kterém jste nyní vy. Ten v lednu příštího roku předává svou agendu s tím, že nová

5 ANKA EN č. 7 / e kterém se nebude dát krást, vá ředitelka má aktualizovat koncepci cestovního ruchu. Co je potřeba aktualizovat? To jsou ty rezervy v marketingu? Co od nové ředitelky očekáváte? Po nové generální ředitelce budu chtít, aby se podívala na nová data, která ona pochopitelně sleduje, je to akademička, která má toto v portfoliu. Myslím, že je potřeba se nově podívat i na formu marketingu, podívat se na nová data z hlediska příjezdové turistiky, zda se nerýsují nové země. Bavíme se hodně o Brazílii, zůstává nám nevyužitá Indie se svou miliardou lidí, chceme posílit Čínu, budeme tedy posilovat v tomto smyslu naše cílové skupiny. Najdeme také možná prostor pro silnější mezirezortní tlak, protože my bychom měli sektor cestovního ruchu zaštiťovat a například tlačit na Ministerstvo financí, aby třeba snížilo sazbu DPH na jídlo v restauracích, tlačit na vízovou politiku, aby byla přívětivější, což zase naopak naráží na bezpečnostní bariéry a možná se najdou další věci, které lze ve světle nových trendů změnit. Určitě by se v koncepci měla odrazit skutečnost, že chceme tlačit na budování brandu České republiky. Dnes má Ministerstvo zahraničí značku Czech, my máme CzechTourism, každý máme něco, každý něco v zahraničí dělá, ale nemá to jednotný tah na branku. Česká republika nemá vůči venkovnímu prostředí jednotnou tvář. Budete se tedy snažit domluvit se s Ministerstvem zahraničí? To je druhý úkol, který má budoucí generální ředitelka, aby připravila návrh na zefektivnění zahraniční propagace. Od extrémního řešení, že ze dvou agentur bude jedna, se můžeme dostat k nějaké soft verzi, kdy se sladí dramaturgie, kdy se některá zastoupení zruší a práci bude dělat jedna nebo druhá agentura, přehodnotí se, zda vůbec někde máme mít z hlediska potenciálu dané země zastoupení S náměstkem ministra zahraničí Tlapou jsme se proto dohodli, že vezmeme mapu s vlaječkami našich zastoupení a podíváme se, kde to má jaký potenciál. A to bude mimo jiné úkol pro paní ředitelku. Takže budete stát nad mapou a budete vytahovat špendlíčky ze Zimbabwe a zapichovat je do Číny a do Indie (smích). Chceme zkrátka odejít od modelu, kdy jsou dva, kteří dělají něco podobného, stojí to dvojnásobné peníze a je z toho ani ne poloviční užitek. Neříkám, že je to až takto špatné, ale mám pocit, že tak, jak si to představuji, to tady zatím ještě nikdo nezkusil. Zeptám se teď z pohledu krajů. Cestovní ruch je vcelku logicky u nás především o Praze. Je nějaký způsob, jak zahraniční turisty přesvědčit o tom, že Česká republika není jen Praha, že je tady spousta dalších zajímavých míst? Říct to turistům, o to se právě snaží CzechTourism. Když se podíváte na jejich marketingové počiny, tak vždy jsou v nich obsaženy regiony. Fakt, že sedmdesát procent turistů nevytáhne paty z Prahy, to je prostě dáno nabídkou a pohodlností turistů. Není tak jednoduché to zlomit a můžeme to podpořit kvalitním marketingem ze strany destinačních managementů krajů. Hodně se mluví o tom, aby zde byl stabilní dlouhodobý systém financování regionálního marketingu. Nyní o tom povedeme dlouhé debaty, protože kraje volají po tom, abychom to řešili zákonem. Abychom připravili zákon o cestovním ruchu, který by v sobě nesl nárokový systém finanční podpory regionů v oblasti marketingu. Ovšem, jak víme, zákon má být regulace, nikoliv proklamace, zákon má něco nařizovat a něco vyžadovat pod sankcí. Když si to rozebereme, tak pokud já nařídím krajům nebo obcím, co mají dělat v cestovním ruchu, byť jim zároveň prostřednictvím zákona zařídím financování, tak se dostaneme do situace, kdy kdo platí, ten poroučí. Přitom si uvědomme, že cestovní ruch je jedna z výsostných domén samospráv. Ve chvíli, kdy takový zákon projde, tak cestovní ruch dostávám do režimu státní správy, to je úplně proti smyslu decentralizace a trendu, kterým tato republika jde. A můžete to vyřešit tak, aby do krajů peníze na cestovní ruch šly a zároveň aby jim stát neporoučel? Chápu, že se volá po stabilním financování, ovšem zároveň říkám, nemusíme to řešit tak robustním nástrojem, jakým je zákon. Pojďme vytvořit chytrý dotační program zaměřený na regiony, který zohlední potenciál regionů v cestovním ruchu. Musíme tam takovou bázi potenciálu mít, protože někam vložíte peníze a za vložené euro se vám vrátí za rok dvě, jinam budete dávat peníze bez efektu. A vzhledem k tomu, že i u dotací funguje, že kdo platí, poroučí, museli bychom stanovit kritéria kvality, kritéria výkonu a jednou za čas je změřit. Ale opravdu v tomto případě nepotřebuji, nechci mít zákon. Pokud by měl mít zákon jen roli v oblasti financování, tak to dokážeme zařídit i jiným způsobem. A o tom se nyní snažím přesvědčit kraje. A ví už váš předseda Babiš, že chcete krajům dávat peníze na cestovní ruch? ví. Ale ony to nejsou nijak závratné částky. Vždycky tady máme nějaké dotační peníze na podporu cestovního ruchu, které buď můžu vzít a dát je do nějakých nesmyslných programů, které nebudou nikde vidět, nebo je mohu koncentrovat na cílenou a podchycenou podporu marketingu v regionech. Ovšem, pokud půjdete na Ministerstvo financí s tím vámi zmíněným příkladem teď jedno euro, za rok dvě, tak na to by měl pan ministr slyšet Ano, pan Babiš to bere takto byznysově, a pokud mu někdo řekne, že sem přitáhne tolik a tolik turistů, jako jedna nejmenovaná velká každoroční akce, že se na DPH státu vrátí dvě stě milionů korun, přispějte nám čtyřicet, jsou to pro něj jasná čísla s jedním malým otazníčkem prokažte mi, že to bude skutečně dvě stě milionů. Ale on skutečně chápe, co je výhodné pro stát a co výhodné není. Cestovní ruch je pro stát velmi výhodný. Peníze, peníze K těm se dostaneme i nyní prostřednictvím zákona o veřejných zakázkách. Nevím proč, ale mám pocit, že zákon o nich nemáte moc ráda Nemám ráda ten zákon, který nyní platí, protože je opředen mýty, že všechno spasí a je opředen mýty, že může řešit víc než jen proces zadání zakázky. A já tvrdím, že je to procesní norma, která má vést zadavatele zadáním a která nemá řešit ani korupci, ani sociální aspekty, ani zaměstnávání absolventů, ani romskou otázku. Neklaďme na ten zákon takové nároky, které nemůže naplnit. To je boj, který teď přes rok povedu, protože na základě evropské směrnice píšeme supernový zákon a já po něm budu chtít, aby nedělal nic víc a nic míň než to, že provede zadavatele zadáním. Aniž bych přitom otevírala korupční prostor, na což si nyní budu nechávat vypracovávat analýzy, a také nechci rezignovat na to, aby si mohl zadavatel dát do kritérií, že dodavatel má zaměstnat nezaměstnané nebo absolventy. Ale nebudu to nařizovat. Zákon bude liberální. Bude to tedy zákon, který bude počítat s tím, že zadavatelé jsou hodní? Zadavatelé jsou pro mne apriori slušní občané s určitou společenskou odpovědností, kteří budou podrobeni veřejné kontrole. Proto jsem ráda, že ruku v ruce s novelami zákona o zakázkách přijde v nějaké podobě zákon o registru smluv, který by měl umožnit veřejnosti kontrolu toho, kam peníze jdou. Nemáte přece jenom obavu, že se prostor pro únik veřejných prostředků otevře? Myslím, že dosavadní zákon se usmýkal na protikorupční notě. Stejně v tomto smyslu nepřinesl ovoce, korupci se stejně nezabránilo a nebrání se jí, jen se vše komplikuje a přicházíme o miliardy. Pokud budeme kvůli něčemu nechávat v bruselské kase peníze, nebude to jen faktor času, ale i faktor složitosti zadávání zakázek. V souvislosti se současným zákonem o zadávání veřejných zakázek by mě zajímalo, odkud se vzal dojem, že jediným kritériem je cena. Přitom to tak není. Mnoho výběrových řízení se důrazem na cenu, s prominutím, przní a možná si zaděláváme na problémy v budoucnu, protože pokud je pro dodavatele určující co možná nejnižší cena, musí snížit kvalitu dodávaného. Kde se tento mýtus vzal? A pokud budoucí zákon chcete zjednodušit, chcete tím také zabránit nesmyslům vyplynuvším ze složitosti? Vzalo se to z naprosté logiky chování zadavatele, který nechce mít takzvaně oplétačky, a proto zvolí jediné jednoznačně měřitelné kritérium. A to je cena, protože jak chcete měřit kvalitu, jak chcete měřit reference, které tam navíc ani nemůžete dávat, protože jsou diskriminační? V podstatě nemá moc možností, takže i když to zákon nenařizuje, připadá mi takové chování logické. Chovám se tady stejně. Taky mě zajímá, jestli je nejnižší cena, a pokud se to dodavateli dá zadat a cena není nesmyslně nízká, tak se to zadá. Co se týká nového zákona, chceme do něj nebo do doprovodné metodiky dát vzorec pro výpočet optimální ceny z nabídek. To by byl další pevný bod, kterého by se zadavatelé mohli chytit. K tomu samozřejmě vymýšlíme řadu měřitelných kritérií, včetně ceníku stavebních prací, možná i služeb. Ten tady není. Když přijde ze strany státního zastupitelství obvinění některého zadavatele a je v něm argument, že zakázka byla předražená, vždy mne napadne otázka, podle čeho to poměřili. Taky je tady otázka víceprací, u kterých zvyšujete v novém zákonu hranici. Tam posouváme hranici, což ale nelze chápat tak, že by vznikala naprostá benevolence. Zadavatel musí vyargumentovat s péčí řádného hospodáře, že nemohl zabránit navýšení ceny. To jsou objektivní záležitosti, například změna podloží, jiné přírodní podmínky, někdy je to změna technologie. Vedeme debatu také o tom, zda uznávat nepředvídatelnou změnu a chybu v projektu. Projektant může udělat chybu, přičemž je to jiný subjekt než zadavatel, a pokud to zadavatel zjistí, může ztratit dotaci nebo možnost zakázku dodělat. Jaký je v této souvislosti, paní ministryně, váš názor na úřad pro veřejné zadávání, tedy na jakousi servisní organizaci, které by zadavatel dal svůj požadavek, a jeho úředníci by zajistili dodavatele? Za zadání musí odpovídat zadavatel. To je princip, ze kterého nebudeme ustupovat v žádném případě. Někde se objevila informace, že budeme zřizovat úřad, to je kachna, nebudeme. Chystáme akademii veřejného investování, kde budeme organizovat kurzy pro zadavatele a pro projektové manažery. To znamená, že chceme pokrýt nejenom přípravu zakázky, ale i samotný život zadání. V akademii bude i metodické pracoviště, kde se zadavatelé budou moci radit a informovat. S tím půjde ruku v ruce elektronický systém, takzvaný Národní elektronický nástroj, který budou moci využít. Tento systém by měl zadavatele poměrně uživatelsky příjemně vést zadáním tak, aby neudělal chybu. Zadavatel v něm najde šablony, do kterých bude psát data, a pokud bude chtít, budou mu naskakovat vysvětlivky, odkazy na judikáty a podobně. Chtěli bychom, aby minimálně podlimitní zakázky byli schopni zadavatelé řešit sami, bez právníků. Ale úřad nebude. Opustím před koncem našeho rozhovoru téma veřejných zakázek a ještě se na chvilku pustím do oblasti politiky. Když se dnes podívám na složení vlády, najdu tam oproti těm předchozím více žen. Vy jste někde řekla, že vítáte ženy v politice proto, že muži často nepoužívají uši. V čem je ještě dobře, že ženy v politice jsou? Jakkoliv to bude znít divně, nepropadáme hysterii. Ještě bych to posílila kompetenční hysterii. Pokud mne něco vyčerpává, je to neustálé hlídání svých kompetencí, jestli mi do nich někdo nechce zasáhnout, něco mi ubrat, vůbec jsem netušila, že to budu muset dělat. A dělají to chlapi. A z opačné strany. Jeden z rozhovorů s vámi začínal otázkou, zda jste si už zvykla na oslovení paní ministryně, což předpokládám, že ano. Čím tedy dělá dobře politika vám? Baví vás? Baví. Myslím, že nacházím sebe samu v hledání řešení, která jsou ne pro zítřek, ale někde na horizontu. Je to tím, že nejsem úplně technický, detailní typ. Nejvíc trpím, když mám něco napsat. Hledání dlouhodobých řešení, to mi vyhovuje. Baví mne i dosahování dílčích úspěchů mírovou nesilovou cestou. Andrej Babiš mi často vytýkal, že jsem moc hodná, a pak jsme jednou měli rozhovor, ve kterém se mi svěřil, že nechápe, jak jsem mohla prosadit to, to a to tím svým způsobem, protože se ohlédl a zjistil, že věci jsou tak, jak jsem je chtěla a přitom jsem nikde nebouchala do stolu a na nikoho jsem nekřičela. A to je tím, že jste žena? Myslím, že je to jeden z faktorů. Mám obrovský vzor v Angele Merkelové, se kterou se nechci absolutně srovnávat. Studovala jsem si před pár lety její styl a velmi ji obdivuji za to, že si umí krýt záda a že umí vysedět řešení. Hledat řešení, konsenzus, to myslím, že je dobrý, specificky ženský styl, a když byla řecká krize a evropské vzrušení kolem fiskální nepohody, zaplaťbůh, že proti Sarkozymu neseděl, řeknu -li to natvrdo, nějaký německý macho, ale dáma, která uměla konsenzus hledat a pak to doma musela vysvětlovat. Nevadí vám přitom, že politické rozhovory často obsahují spoustu bezobsažného žvanění? Jak na které úrovni. Nevyhovuje mi to na té stranické úrovni, kdy se hodně řeší procedury a my sami sebe. Ale vzhledem k tomu, že jsem záhy po svém nynějším vstupu do politiky byla vržena do exekutivy, nemůžu si na prázdné žvanění stěžovat. Tady to o prázdném žvanění opravdu není. A skutečnost, že to navíc můžu ovlivnit a ty kecálisty, a to tam klidně takhle napište, stopnout, to mi vyhovuje. Dělám to dost často. Skutečnost, že můžete něco ovlivnit, vidíte nějaký faktický výsledek, stojí za tím, proč jste o sobě řekla, že jste homo politikus? Ano. A ještě vám přečtu něco ze své knížky, kterou jsem psala loni na přelomu léta a podzimu: Potom, co jsem prožila, bych měla být ostražitá. Já se ale chci vrátit zpátky do exekutivy a chci znovu začít řešit fondy, na kterých jsem si namlátila čumák. Jestli tomu tedy dobře rozumím, tak jste měla štěstí, že hnutí ANO udělalo ve volbách osmnáct procent a ne očekávaných osm, protože pak byste seděla ve sněmovně, a to by vás tolik nebavilo. Navíc výsledek tam je daný kolektivním rozhodutím a dohadováním dvou set lidí, zatímco nyní poměrně rychle vidíte výsledek svých rozhodnutí Nade mnou se také chvilku vznášela možnost, že budu ve vedení sněmovny. To bych nepřežila. Vůbec nejsem procedurální typ, pod zorným úhlem věčnosti obdivuji ty, kteří to dělají. Kdybych zůstala řadovou poslankyní, tak bych se zakutala v ústavně -právním výboru a kutala bych si na těch hezkých věcech, které tam chodí a které mají vliv na uspořádání ústavního systému, na otázky spravedlnosti. Tam bych si svojí parketu našla. Na druhou stranu, nelitujete té ztráty soukromí, toho, jak je na vás vidět, toho, že během chvilky je možné najít, že vám lidé radí, ať nenosíte černou barvu, že jste rezignovala na partnerský život, žijete s dcerou a kočkou? Neříkáte si třeba, jak by vám bylo na Vysočině, kam byste chodila do práce do úřadu, nebyla byste na očích? Ne, ne. Já jsem vlastně holka od estrády (smích). Na pódiu jsem trávila celé svoje mládí s národopisným souborem, pak kytara, kapela. Ne, já jsem extrovert, mám ráda lidi a mezi nimi ožívám. Svého času jsem se živila přednášením, v zahraničí i tady, a vždycky jsem byla taková rozechvělá, když jsem šla do sálu, kde se na mě budou všichni koncentrovat, ale jakmile takhle někam vejdu, tak ožiju, nabije mě to a jsem v pohodě. A že se různí lidé nimrají v mém soukromí? Když nebudou lhát, tak mi to nevadí, myslím, že nedělám nic špatného. Ať si to užijou Blíží se vám, paní ministryně, kulaté výročí. Máte nějaká přání, něco, po čem toužíte? Bavili jsme se o fondech, teď sem napíšeme nějaká vaše přání a hejtmani vám to začnou vozit Tak napište, že od 9. do 24. srpna zmizím z povrchu zemského a nebudu. A mezitím se to přežene. Hrozně se mi hodí, že budou vládní prázdniny. Říkala jsem si, že mi možná budou chtít lidé přát a něco donést, takže než zmizím, napíšu na facebook, že pokud mi někdo chce něco k narozeninám dát, ať to pošle kočičímu útulku do Skrýšova u Polné. Velká kytka dneska stojí pětistovku, z toho budou ty kočky týden žít. S ministryní Věrou Jourovou hovořil: Miloš Spáčil

6 6 PREZENTACE EN č. 7 / 2014 Výsledky celostátní soutěže obcí O křišťálovou popelnici Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rámci konference Odpady a obce oznámeny výsledky celostátní soutěže obcí O křišťálovou popelnici za rok Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO KOM, která je vyhlašovatelem soutěže. Již patnáctým rokem se v Hradci Králové koná odborná konference Odpady a obce, která se pořádá v rámci cyklu odborných konferencí Odpadové dny. Také letos se na konferenci schází široká odborná veřejnost a odborníci, kteří se vyjadřují k aktuálním odpadovým tématům. V úvodu konference vystoupil také Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, který hovořil o prioritách a dalším vývoji legislativy v oblasti odpadového hospodářství v ČR. Z pohledu aktuálního vývoje legislativy v rámci EU toto téma rozšířila Agnes Borgová z bruselské poradenské společnosti Weber Shandwick. V dalších prezentacích představili zástupci středoevropských zemí systémy tříděného sběru s jejich úspěchy i nedostatky. Konference Odpady a obce 2014 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové. V letošním X. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo město Jeseník, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získalo město Třinec, které obdrželo 100 tisíc korun a třetí příčku obsadilo město Říčany. Šek pro ně měl hodnotu 70 tisíc korun. Obě obce byly odměněny také menšími křišťálovými popelnicemi. Co se hodnotí V soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem, míra aktivity, ale i komplexnost hospodaření včetně informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO -KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny. V letošním roce se do finálového kola probojovala tato města: Valašské Klobouky, Sezemice, Třinec, Planá nad Lužnicí, Olomouc, Říčany, Líně, Obrataň, Bedřichov, Čejkovice, Hradec na Moravicí, Slavkov u Brna, Jeseník a Dvůr Králové nad Labem. Šárka Nováková, tisková mluvčí společnosti EKO -KOM, a. s. Vítězové soutěže Třídíme s Nikitou prožili dobrodružství nejen se šimpanzy a lemury Žáci ze Základní školy Schulzovy sady ve Dvoře Králové prožili dva dny uprostřed Afriky. Alespoň tak by se dal nazvat bohatý program, který dětem umožnila Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Návštěva zahrady byla cenou pro vítěze v soutěži Třídíme s Nikitou, která byla v zoo vyhlášena v druhé polovině června. Tato soutěž nejen že rozvíjí kreativitu a tvůrčí činnosti dětí, ale také se snaží v nich probudit zájem o třídění a recyklaci odpadů. Patronem soutěže je papoušek ara ararauna z Královédvorské zoologické zahrady jménem Nikita. S ní a s celou řadou dalších zvířat se mohly potkat týmy, které v soutěži obsadily první tři místa. A vítězové měli ještě něco navíc, přenocovali uprostřed zoologické zahrady. Všechny děti měly možnost prohlédnout si zoologickou zahradu a prostřednictvím mimořádné jízdy Safari Expresu také Africké safari. A protože při vyhlášení výsledků soutěže bylo hezké a relativně teplé počasí, mohly děti pozorovat, jak našemu gorilímu samci Tadaovi a šimpanzům chutná ovocná zmrzlina, přiblížila program mluvčí Královédvorské zoologické zahrady Jana Myslivečková. Další program už patřil pouze vítěznému týmu. Děti měly možnost navštívit Darwinovu stanici, která je návštěvníkům běžně nepřístupná. Je to taková zkouška odvahy. Návštěvníci se tu seznamují s exotickými hady či s více než metrovým leguánem. Pro děti to byl opravdu velký zážitek. Zjistily, že had není slizký, ale příjemný na dotek. A některé děti, které se hadů bály, dokonce našly odvahu vzít si hada kolem krku, dodala Myslivečková. Pro jiné byla zážitkem návštěva expozice lemurů, které děti mohly nakrmit. Tyto aktivity, připravené pro vítěze soutěže, vychází ze zážitkových programů, které zoologická zahrada běžně pořádá. Pro děti byl snad největší zážitek krmení lemurů. Se zájmem také ale sledovaly třeba ranní koupel slonů a užívaly si i krmení nosorožců, které si mohly i pohladit. Překvapením pro nás bylo, že si nosorožci nejraději pochutnávají na obyčejném chlebu. Děti ale také pomáhaly. Dívky připravovaly zdravé krmivo pro zvířátka a kluci pomáhali v amfiteátru rozhrnovat písek a zametat, doplnila vedoucí vítězného týmu, učitelka Pavlína Fléglová. Celý pobyt byl pro školáky nezapomenutelným zážitkem. Aby vítězný tým mohl strávit dva dny v zoologické zahradě, musel v soutěži porazit velkou konkurenci. Do letošního 7. ročníku soutěže Třídíme s Nikitou se zapojilo na 170 žáků základních škol, kteří přihlásili celkem třináct projektů. Vyrobit měli nápaditý odpadkový koš, který bude splňovat všechny požadavky pro třídění a sběr odpadů ve škole, a také o něm napsat báseň. Žáci z vítězné Základní školy Schulzovy sady ve Dvoře Králové vyrobili košů hned několik a použili na ně přírodní materiály. Soutěž proběhla v rámci projektu Čistá obec, čisté město, čistý kraj, který dlouhodobě podporují Královéhradecký kraj a společnosti EKO-KOM, a.s., ASEKOL, s.r.o., a ELEKTROWIN, a.s. Soutěž Třídíme s Nikitou je populární mezi školami i partnery projektu. Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a doufáme, že bude možné v soutěži pokračovat i v příštím roce, uvedla Dana Vostřezová z Centra investic, rozvoje a inovací. Informace pro zájemce o účast v soutěži Třídíme s Nikitou budou pro rok 2015 uveřejněny na webových stránkách v záložce Školy. Soutěže se zcela určitě znovu zúčastní i letos vítězná Základní škola Schulzovy sady ze Dvora Králové. Doufáme, že znovu vyhrajeme, uzavřela vedoucí týmu Pavlína Fléglová. Občané Královéhradeckého kraje díky recyklaci ušetřili vodu potřebnou k výrobě 35 tisíc sudů piva Obyvatelé Královéhradeckého kraje v uplynulém roce ušetřili MWh elektrické energie, litr ropy a litrů vody. Dosáhli toho díky odevzdání nepotřebného elektrozařízení k recyklaci. V roce 2013 se podařilo obyvatelům vysbírat kg televizorů a PC monitorů a kg drobného elektra. Přepočty vyplývají z nejnovější analýzy environmentálního vyúčtování neziskové organizace ASEKOL, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů. Snaha obyvatel Královéhradeckého kraje recyklovat staré a nepoužívané elektrospotřebiče se vyplácí. Odevzdáním televizorů, monitorů a drobného elektra ušetřili v loňském roce litrů vody, stejné množství je potřeba k výrobě přibližně sudů piva. Díky recyklaci uspořili také MWh elektrické energie, což odpovídá spotřebě kraje za více než 2 dny, říká Kristina Mikulová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL. Nezisková organizace ASEKOL připravuje environmentální vyúčtování každý rok. Tato LCA (Life Cycle Assessment) analýza hodnotí vlivy sběru, dopravy a zpracování elektrospotřebičů. Výsledky ASEKOL přepočetl na ušetřenou energii, suroviny a vodu, a také na emise skleníkových plynů do ovzduší a produkci odpadu. V současné době je dle dat ASEKOLU v českých domácnostech asi 600 tisíc kusů odstavených CRT televizorů a 400 tisíc nepoužívaných PC monitorů. Pokud by se všechny podařilo odevzdat k recyklaci, ušetřilo by se 779 milionů litrů vody, tedy spotřebu České republiky na pět týdnů. V Královéhradeckém kraji se společnosti ASEKOL právě recyklací kg televizí, monitorů a drobného elektra podařilo ušetřit m 3 vody, tolik v kraji vypijí za 40 dní, litr ropy potřebný na 198 cest kolem rovníku a MWh, která by pokryla potřeby Královéhradeckého kraje na více než 2 dny. Těší nás, že se obyvatelé Královéhradeckého kraje o životní prostředí zajímají a snaží se aktivně do jeho ochrany zapojit. Každý spotřebič, který k recyklaci odevzdají, představuje úsporu. Například recyklací 10 televizorů se ušetří tolik vody, kolik běžný občan potřebuje na 3 měsíce, dodává Kristina Mikulová. ASEKOL také spočítal, o kolik kg CO 2 na obyvatele se díky recyklaci podařilo krajům snížit produkci skleníkových plynů. V mezikrajském srovnání si nejlépe vedli obyvatelé Prahy, sběrem elektroodpadu za loňský rok například snížili produkci CO 2 o 4,9 kg na jednoho občana. Na druhém místě skončila Vysočina, na třetím Zlínský kraj. Královéhradeckému kraji se díky recyklaci podařilo snížit produkci skleníkových plynů o 4,0 kg CO 2 na obyvatele, což je celorepublikový průměr.

7 NUTS II PRAHA EN č. 7 / Léto v pražských školách ve znamení modernizace výuky Také prázdniny patří v některých školách projektům financovaným ze strukturálních fondů EU. Aktuálně je v běhu 118 projektů z oblasti školství financovaných z Operačního programu Praha - Adaptabilita. Zatímco v předešlých letech financovala Unie spíše zateplování či modernizaci vybavení, aktuální projekty jsou více zaměřeny na modernizaci počátečního vzdělávání. Střední průmyslová škola v pražské ulici Na Třebešíně získala dotaci přes 3 miliony korun na projekt s názvem Motivace inovace zkušenost a vzdělávání. Čtyři základní linie znamenají vytvoření tří moderních pracovišt, která zkvalitní výuku například čtyřosá frézka Merkur umožní žákům první zkušenost s CNC frézkou při jednoduchém servisu a nízkých provozních nákladech, mobilní laboratoř přírodních věd se systémem Vernier skýtá výhodu měření elektrické energie např. v divadle či na exkurzi a následné zpracovávání dat naučí studenty vyvozovat z empirického měření praktické závěry. Projekt zahrnuje také různorodé spektrum kroužků a kurzů mimo školu ty mají vzbudit hlubší zájem o vybraný obor, odborné přednášky a integraci handicapovaných žáků. Skrze modernější prostředí výuky či mimoškolní činnost se mají žáci více zajímat o vybranou problematiku a rychleji pochopit propojení učiva s praktickým využitím získaných znalostí. LEPŠÍ PŘIPRAVENOST I DÍKY KVALITNĚJŠÍM UČITELŮM Vyšší odborná škola a Střední škola slaboproudé elektrotechniky získala dotaci téměř 3 miliony korun na zvyšování kvality vzdělávání skrze popularizaci technických oborů, které škola vyučuje. Projekt akcentuje spolupráci s podniky a firmami, chce také žáky lépe připravit na způsoby výuky na vyšších odborných a vysokých školách, které spolu s budoucími zaměstnavateli vyžadují některé náročnější postupy při řešení problémových úloh (na poruchy zabezpečovací techniky, přenosových či informačních technologií je třeba reagovat přímo v terénu s použitím notebooku a příslušného softwaru) pro středoškoláky proto byla zavedena vizualizace těchto problémů do výuky a pravidelně pracují v laboratoři 3D stereoskopické projekce. Škola se v dalším projektu spojila také s ČVUT a za téměř 3,5 milionu korun z evropských peněz nabízí absolventům středních škol 3D laboratoř stereoskopické projekce na VOŠ a SŠ slaboproudé elektrotechniky. vyšší odborné vzdělání v akreditovaném vzdělávacím programu Přenosové a síťové technologie v oboru Informační technologie. Projekt chce modernizovat studijní program zařazením nových laboratorních a projektových úloh a zvýšit tak odbornost učitelů Vyšší odborné školy slaboproudé elektrotechniky. Na projektu pracují převážně zaměstnanci žadatele, tedy učitelé VOŠ, a pedagogičtí a vědečtí pracovníci z ČVUT. PRAŽSKÉ PROGRAMY UŽ UKLÍZEJÍ STŮL zdroj: archiv MHMP V rámci OP Praha - Adaptabilita, který je zaměřen na neinvestiční projekty, probíhají aktuálně projekty ze všech prioritních os, tedy podpora rozvoje znalostní ekonomiky, podpora vstupu na trh práce a modernizace počátečního vzdělávání. Celkem jich je 346. V sesterském programu na podporu investičních projektů OP Praha Konkurenceschopnost je v realizace 98 projektů z oblasti vědy, výzkumu, inovací, podpory malých a středních podnikatelů a ochrany životního prostředí. V polovině léta vyhlásí Praha 14. výzvu k příjmu projektových žádostí z oblasti revitalizace a ochrany území a podpory výzkumu a vývoje. V OP Praha Adaptabilita už žádné další výzvy v plánu nejsou. Eva Potužníková KRÁTCE Vláda schválila řadu operačních programů pro programové období , které představují nástroje k rozdělování dotací z evropských fondů. Jedním z nich je i Operační program Praha pól růstu ČR. Ten představuje novinku v oblasti strukturálních fondů svou multifondovostí, tzn. že jeden program umožní podporu investičních i neinvestičních projektů. Konkrétně se bude jednat o oblast vědy a výzkumu, efektivní využívání energií, podporu využívání městské veřejné dopravy, modernizaci vzdělávání a sociální začleňování, upřesňuje radní Eva Vorlíčková, do jejíž působnosti evropské fondy patří. Pro celý operační program je vyčleněna celková alokace 403 milionů eur, přičemž polovina této částky pochází z unijních prostředků, druhou polovinu tvoří rozpočet hlavního města Prahy a finanční zdroje příjemců dotací. Je otevřena zmodernizovaná stanice metra Národní třída. Zároveň je obnoven provoz na navazující tramvajové trati v úseku Lazarská Jindřišská, kde byla otevřena bezbariérová tramvajová zastávka Lazarská. Rekonstrukce stanice metra B Národní třída, která patří mezi nejvýznamnější dopravní uzly v metropoli, byla zahájena 10. července 2012 a souvisela s výstavbou nového obchodního centra budovaného nad prostory stanice. Národní třída prošla během dvouleté rekonstrukce, kdy soupravy metra stanicí pouze projížděly, celkovou rekonstrukcí. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 670 milionů korun. NUTS II STŘEDNÍ ČECHY EU pomáhá s novými místy ve školkách Středočeský kraj kopírující svou rozlohou evropský region NUTS II Střední Čechy podobně jako ostatní kraje trpí v oblasti školství řadou problémů. Mezi ně patří malý zájem o technické obory nebo akutní nedostatek míst v mateřských školách. Obojí jsou ostatně problémy, které trápí celou Českou republiku. S jejich řešením (respektive s financováním řešení) pomáhají už od roku 2007, kdy začalo současné programovací období, dotační programy v čele s ROP Střední Čechy. Na území regionu je v součanosti přes škol a školských zařízení. Suverénně nejvíc je mateřských a středních škol, které zřizují jednotlivá města a obce. Sám kraj pak zřizuje na 150 středních škol, na kterých probíhají obvykle ty nejnákladnější projekty. S jejich financováním pomáhá hned několik programů. Z celostátních je to například OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, což je program rozdělující prostředky především na tzv. měkké projekty. Druhým programem souvisejícím se školstvím je pak OP Výzkum a vývoj pro inovace, který pro změnu financuje třeba vznik velkých vědeckých center, jako je ELI v Dolních Břežanech. Přímou pomoc školám a školkám nabízí z celostátních programů především OP Životní prostředí. Program se zaměřuje mimo jiné na energetické úspory například skrze zateplování budov. Školních budov opravených s pomocí dotace z tohoto programu už bylo několik. Aktuálně jsou to třeba objekty SPŠS a JŠ v Kolíně. Celkové náklady na zateplení budov této školy přesahují 21 milion korun, dotace z Operačního programu Životní prostředí činí 4,2 milionu korun. Nejen nová budova, ale i nové počítače a další vybavení získala loni zrekonstruovaná ZŠ v Jílovém u Prahy. zdroj: Středočeský kraj KRYT NAHRADÍ MODERNÍ TĚLOCVIČNA Ovšem hlavní pomocnou ruku v oblasti podpory školských projektů podává zřizovatelům ROP Střední Čechy. Od začátku programovacího období obdržel ROP už přes dva tisíce žádostí o dotace, což je dvojnásobek toho, co je schopen pokrýt. Regionální operační program měl k dispozici v přepočtu na koruny necelých 15 miliard z celkového objemu 700 miliard korun pro celou republiku, což je asi 2,1 procenta, sdělila vedoucí oddělení publicity Martina Semelková. Příkladů úspěšných projektů v oblasti školství je celá řada. V Nymburku například zmodernizovali dílny tamní SOŠ a SOU. Hned dvěma projekty se mohou pochlubit v Jílovém u Prahy. Oprav se dočkala základní škola a v závěru loňského roku začala výstavba nového objektu v areálu SOU potravinářského. Náklady přesahují 45 milionů korun. Poté, co bude naše škola dokončena, chceme zavést do výuky nejmodernější technologie. Obor potravinářství nabízí absolventům určitě dobré uplatnění na trhu práce a tak, jak se zlepší zázemí našeho učiliště, očekávám i zvýšení zájmu o naši školu, řekla při zahájení projektu ředitelka školy Eva Hrušková. Řada akcí se teprve chystá nebo rozjíždí. Mezi nimi třeba výstavba sportoviště u Gamnázia Jana Palacha v Mělníku za 40 milionů korun. Do teď tam studenti cvičili v bývalé aule a protiatomovém krytu. EU POMÁHÁ ZVYŠOVAT KAPACITU ŠKOLEK Palčivým problémem Středočeského kraje je nedostatek míst ve školkách. I to je důvod, proč právě projekty zaměřené na rozšiřování a modernizaci školek patří mezi ty, na které bylo v rámci ROP SČ nejčastěji žádáno o dotaci. A výsledky investic jsou přínosné na první pohled. Krásné nové školky mají díky dotacím třeba v Klecanech, v Sedlci -Prčici nebo ve Struhařově. A další projekty se chystají. Na začátku dubna schválilo vedení ROP SČ celkem 31 projekt s celkovou dotací 187 milionů korun. Nejvyšší podporu ve výši 17,3 milionu korun získal projekt na výstavbu mateřské školy v obci Svojetice. Obec Všestary dostane na rekonstrukci a rozšíření kapacity mateřské školy dotaci ve výši 16,9 milionu korun. A uspěl i městys Jince, který dostane dotaci na rozšíření kapacity školky ve výši 13,2 milionu korun, řekl dnes již bývalý předseda RR SČ Josef Řihák. Pokud k tomu přičteme dalších 50 milionů korun, které si v rámci tohoto rozdělování evropských peněz rozeberou na modernizace školek čtyři města (Brandýs nad Labem, Čáslav, Příbram a Úvaly), jde už o úctyhodnou sumu, která by měla významným způsobem přispět k řešení problémů s nedostatkem míst. Filip Appl KRÁTCE V kladenské městské části Švermov mají nově opravenou silnici. Slavnostně ji otevřel hejtman kraje Miloš Petera s primátorem Kladna Danem Jiránkem, ředitelem Úřadu RR Střední Čechy Václavem Chytilem a krajským náměstkem Zdeňkem Syblíkem. Jsem moc rád, že se nám rekonstrukci ulice povedlo dokončit. Oprava 1,6 kilometru nás stála zhruba 16,3 milionu korun, uvedl hejtman Petera. Projekt podpořil ROP Střední Čechy. Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy má nového předsedu. Josefa Řiháka, který skončil v čele Středočeského kraje, vystřídal i na postu předsedy RR Miloš Petera. Rozhodl o tom výbor na mimořádném jednání. A to není vše, Úřad RR má zároveň nového ředitele. Stal se jím Václav Chytil, který byl po odchodu bývalého ředitele Tomáše Novotného pověřen vedením úřadu. V obci Bratronice na Kladensku úspěšně dokončili rekonstrukci místních komunikací. Díky dotaci z ROP Střední Čechy v přibližné výši 4,7 milionu se v obci opravily komunikace, které byly ve velmi špatném až havarijním stavu. Jedním z důvodů, proč opravit četné výtluky a nerovnosti, bylo celkem 58 podnikatelských subjektů, které se v území nachází. Pro ty je plynulý průjezd obcí velmi důležitou součástí podnikání.

8 8 PREZENTACE EN č. 7 / 2014 České dráhy jdou vstříc cestujícím s hendikepem Plánování pracovní cesty, výletu či dovolené je dnes pro cestující s hendikepem výrazně jednodušší, pokud si zvolí vlaky Českých drah. Národní dopravce každoročně navyšuje počet nasazených bezbariérových vozidel, loni v prosinci také spustil objednávkový systém na svém webu. V případě, že cestující potřebuje asistenci personálu, může si přepravu objednat z domova. Nové služby využilo přes cestujících s hendikepem. Díky tomuto zjednodušení a díky větší nabídce pravidelných bezbariérových spojů se počet předhlášených přeprav za první pololetí meziročně výrazně zvýšil. Hendikepovaní si na tuto novinku velmi rychle zvykli. Zhruba 70 % objednaných přeprav je dnes realizováno přes internet, říká Michal Štěpán, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu. Z nedávného průzkumu vyplývá, že skoro 60 % oslovených zákazníků s hendikepem s námi cestuje až šestkrát do roka, dalších 30 % až čtyřikrát měsíčně a kolem 5 % využívá naše spoje denně nebo několikrát do týdne. Jako jeden z mála dopravců, kteří tyto služby poskytují, proto cítíme závazek podmínky pro cestování lidí s omezenou pohyblivostí dál zlepšovat. Potřeba hlásit přepravu předem vyplývá z platné legislativy, nejen ze Smluvních přepravních podmínek ČD, ale je řešena i nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. Důvodů je hned několik. Je potřeba ověřit vhodnost vybraných spojů, odzkoušet zdvihací zařízení, případně ho přesunout. Někdy musíme do vlaku zařadit jiný vůz, vysvětluje důvody Naďa Bluďovská z Českých drah, která má přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace na starosti. Může se také stát, že je vůz obsazený jinými cestujícími na vozíku a další přepravu v tomto vlaku již nelze realizovat. I naši zaměstnanci by měli předem vědět, že povezeme hendikepovaného cestujícího, který vyžaduje asistenci, aby přeprava proběhla bez problémů a výstup nebo nástup v co nejkratším čase, aby nebyl extrémně prodloužen pobyt vlaku ve stanici. V mnoha stanicích je dnes omezený počet zaměstnanců a plošiny pro vozíčkáře mohou z bezpečnostních důvodů obsluhovat jen někteří speciálně proškolení zaměstnanci s příslušným platným průkazem pro obsluhu plošin. Přibylo bezbariérových vozů České dráhy provozují téměř 600 jednotek a vozů, které jsou přístupné pro vozíčkáře. V loňském roce se rozšířily bezbariérové soupravy hlavně v souvislosti s dodávkou zcela nových klimatizovaných a nízkopodlažních souprav RegioPanter a RegioShark. Díky tomu mohly České dráhy zvýšit počet bezbariérových spojů v jízdním řádu 2014 na Národní dopravce disponuje dvěma základními skupinami vozidel, která jsou přístupná pro vozíčkáře. Jednou z těchto skupin jsou nízkopodlažní vozidla, kterých je více než 400. Jedná se o elektrické a motorové jednotky s podlahou nástupního prostoru ve výši moderních vysokých nástupišť, tedy cca 550 mm nad kolejnicí. Pro nástup a výstup vozíčkáře do těchto vozidel je nutné překonat jen několikacentimetrovou mezeru mezi nástupištěm a podlahou vozidla. Díky tomu v mnoha případech cestující vozíčkář ani nepotřebuje asistenci dopravce a nemusí svou cestu předhlašovat. Další skupinu o téměř 200 vozidlech tvoří vozy s podlahou v klasické výšce a nástup, resp. výstup, je zajištěn prostřednictvím plošin, které jsou buď přímo součástí vozu, nebo se využívají mobilní plošiny na nástupištích. Těch České dráhy postupně v uplynulých letech nakoupily 93 a fungují v 82 stanicích. ČD se přizpůsobují trendu ve vývoji kompenzačních pomůcek Modernizované, multifunkční, klimatizované vozy pro dálkovou dopravu, které jsme začali na pravidelné spoje nasazovat letos na jaře, mají vlastní plošinu. Právě tu ale chceme na základě podnětů zákazníků upravit. Stejně tak interiér vozu určený pro vozíčkáře. Reagujeme tak na skutečnost, že stále více z nich má elektrický vozík. Ten je těžší a širší, říká Michal Štěpán. Podobné úpravy, které vyplynou z běžného provozu a z měnících se potřeb zákazníků, provádí České dráhy průběžně. Jednou z nich je i doplnění zvukového naváděcího zařízení pro nevidomé a slabozraké do příměstských vlaků (např. CityElefant). (čd) PREZENATCE _INZ_Veletrh_Suspk_KN_01_OK.indd :19

9 Jedním z projektů je modernizace učeben praktického výcviku pro obory Modelář, Návrhář oděvů, Kadeřník v budově odborného výcviku Integrované střední školy živnostenské v Plzni, kde příspěvek z prostředků Evropské unie dosahuje téměř 6,7 milionu korun, uvádí hejtman Václav Šlajs. A jak dále říká, díky částce přesahující 15 milionů korun z regionálního operačního programu bude instalováno pětiosé, počítačem řízené centrum pro prohloubení dosavadního systému vzdělání a zvýšení profesní připravenosti žáků pro budoucí zaměstnavatele na Středním odborném učilišti v Domažlicích. Ke zvýšení odborné znalostí žáků ve strojírenství by pak měl přispět nákup reálných a stimulačních, počítačem řízených strojů s přispěním Evropské unie ve výši 23,5 milionu korun, které budou umístěny ve speciální učebně Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara v Plzni. Ty budou propojeny pomocí internetu s praktickým školním pracovištěm v areálu a se stávajícími stroji. Posledním projektem, který by měl být uskutečněn před zahájením školního roku, je vybavení do laboratoří, chirurgické a diagnostické přístroje, mikroskopy, vybavení pitevny a vyšetřovny přístroji a nábytkem pro zlepšení a zkvalitnění odborné výuky žáků v budově Gymnázia a Střední odborné školy v Plasích za více než 4 miliony Kč. PENÍZE HLAVNĚ DO VYBAVENÍ A MODERNIZACE NUTS II JIHOZÁPAD Evropa platí, žáky nahradili dělníci Letní prázdniny jsou již tradičně dobou, kdy jsou realizovány nejrůznější opravy a rekonstrukce osiřelých školních budov. Mnoho z těchto stavebních akcí je uskutečněno díky evropským dotacím. Ani na jihozápadě republiky tomu není jinak. Kupříkladu Plzeňský kraj se chystá v průběhu letních měsíců uskutečnit minimálně čtyři projekty finančně podpořené Evropskou unií. Doba prázdnin je tradičně obdobím kdy v prázdných školních budovách probíhá údržba a různé rekonstrukce. Na snímku Gymnázium v Sušici. foto: Jana Bartošová Projekty realizované na středních školách a školských zařízeních zřizovaných Plzeňským krajem jsou podporovány z následujících programů Evropské unie. A to z Operačního programu Životní prostředí, z Regionálního operačního programu NUTS II. Jihozápad ROP, z Integrovaného operačního programu a z Programu Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko. Školy a školská zařízení zřízená Plzeňským krajem jsou poměrně úspěšná v realizaci projektů podporovaných evropskými fondy. Určitá finanční zátěž je v této oblasti kladena na hospodaření kraje v souvislosti s nezbytností předfinancování projektů Plzeňským krajem, říká k tomu hejtman. V posledních letech jsou podporovány převážně projekty na vybavení a modernizace infrastruktury základního, středního a vyššího školství. Podle hejtmana by bylo vhodné též investovat finanční prostředky na rekonstrukce, novostavby a přístavby škol a školských zařízení, neboť budovy jsou z velké části zastaralé a nevyhovují z hlediska technického i funkčního. V sousedním Jihočeském kraji probíhá zateplení a výměna oken areálu Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně, která probíhá díky dotaci z OPŽP. V srpnu se chystá zateplení veterinárního pavilonu Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické v Rudolfovské ulici v Českých Budějovicích. K zateplení jednoho z objektů dojde také na Vyšší odborné škole, Střední škole a Centru odborné přípravy v Sezimově Ústí. Opět díky dotaci z OPŽP. Z krajských finančních prostředků bude dokončena rekonstrukce Gymnázia Česká a Olympijských nadějí. Během prázdnin pak budou také probíhat výběrová řízení na pořízení vybavení převážně gymnázií, která uspěla v 27. výzvě ROP. Taktéž budou probíhat výběrová řízení na 15 středních technicky zaměřených škol v rámci projektu Jčk Rozvoj technického vzdělání v Jčk v rámci OPVK. Kraj podle slov Radka Šímy z oddělení informací a styku s veřejností investuje především do zateplení a výměny oken pořizovaných z OPŽP a dále na vybavení technologiemi do škol v rámci ROP. Finance, jak říká Radek Šíma, chybí na další opravy a rekonstrukce střechy, kotle, sociální zařízení, elektroinstalace. Letní opravy nečekají však jen krajská školská zařízení. Do svých škol budou investovat i města. České Budějovice letos chtějí do oblasti školství dát 105 milionů Kč, z toho 62 miliony půjdou na investice a 43 na opravy a údržbu. Zateplení se dočká například Základní škola L. Kuby, Základní škola Čéčova i školní jídelny u Základní školy Pohůrecká a Základní školy Kubatova. Základní škola Bezdrevská se zase může těšit na nové hřiště za více než 6 milionů Kč. Rozsáhlá rekonstrukce školy byla naplánována ale také například v Kolovči na Domažlicku, kde si vyžádá zhruba 17 milionů Kč. Jana Bartošová KRÁTCE EN č. 7 / Díky dotaci z ROP Jihozápad vznikne v objektu staré radnice v Jindřichově Hradci nová městská knihovna, nové veřejné WC, prostor pro interaktivní workshopy pro děti a bude zpřístupněna i starobylá obřadní síň. K dispozici bude návštěvníkům i nový výtah, který zpřístupní podkoroví, kde je počítáno s umístěním depozitářů. Dotace z ROP Jihozápad představuje 9,7 milionu korun. Nová rozhledna byla otevřena na 894 m vysokém vrchu Havran na Tachovsku. Rozhledna byla vybudována z bývalé vojenské hlásky, je vysoká 24,4 m a dovoluje návštěvníkům pohled z vyhlídkové plošiny ve výšce 919,7 m n. m. Vybudování rozhledny Havran bylo podpořeno v rámci 17. výzvy ROP Jihozápad dotací ve výši 4,7 milionu korun. Zoologická a botanická zahrada města Plzně získala z ROP Jihozápad 24 miliony korun na částečnou rekonstrukci Lochotínského amfiteátru, který má ve své správě. Předpokládané náklady jsou 34,4 milionu korun a zahrnují opravu hlediště, včetně osazení plastovými lavičkami pro spodní část s kapacitou návštěvníků, schodišť, stavební úpravy objektů, odkud se bude ovládat velkoplošná obrazovka, výstavbu voliéry pro dravce nebo oplocení zrekonstruované části amfiteátru. NUTS II SEVEROZÁPAD Kraj chce investice do škol udržet V letošním roce je v rozpočtu Ústeckého kraje vyčleněno na investice do oblasti školství celkem 200 milionů korun, na opravy školních budov pak míří 67 milionů. Cílem investic je snížení nákladů na provoz školních budov cestou zateplení objektů, případně výměna oken, zlepšení kvality výuky a hygienických podmínek, uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková. Na řadu tak přišly také rekonstrukce tělocvičen, školních hřišť, opravy elektroinstalace včetně osvětlení a datových rozvodů, ale i opravy topení nebo sociálních zařízení apod. I v dalších letech plánuje Ústecký kraj rekonstrukce a opravy škol v objemu okolo 268 milionů ročně, dodala Hanáčková. V nových dílnách vybavených moderními přístroji a zařízeními také budou od září získávat praktické zkušenosti žáci Integrované střední školy Cheb. V původní rekonstruované části přivítá studenty deset učeben odborného výcviku, šest učeben pro teoretické vyučování, osm kabinetů, deset šaten a deset skladů. Rekonstrukce původní budovy včetně zateplení a přístavba nového objektu přijdou celkem na 49 milionů korun. Projekt se neobešel bez dotace z evropských fondů. Stavební akci předfinancoval Karlovarský kraj, přičemž na rekonstrukci původní budovy a přístavbu nového křídla škola získala dotaci z ROP Severozápad, zateplení a výměna oken rekonstruovaného objektu se prováděla s dotací z Operačního programu Životní prostředí. Povinností Karlovarského kraje je investovat nejen například do nemocnic, ale i do škol, kde je zapotřebí posílit technické vzdělávání, aby byl na trhu práce dostatek kvalifikovaných sil, po nichž je poptávka. Proto jsem rád, že se škole podařil projekt modernizace odborného vzdělávání a přál bych si, aby zároveň měla dostatek žáků v nabízených oborech, uvedl karlovarský hejtman Josef Novotný. ŠKOLY UŠETŘÍ ZA TOPENÍ Za dalších školách probíhají během prázdnin zatepelní nebo výměny oken, financované také z Operačního programu Životní prostředí. V Karlovarském kraji se investuje například v Základní škole Hranice u Aše s celkovou výší nákladů kolem pěti a půl milionu korun, dotace Operačního programu bude asi tři a půl milionu korun. A na takřka deset milionů korun vyjde zateplení objektů komplexu 6. základní školy v Chebu. Co se týká Ústeckého kraje, za více než dvacet jeden milion se menší energetické náročnosti dočká Základní škola Opletalova v Benešově nad Ploučnicí. Výše podpory by měla být necelých 15 milionů korun. Podobně je na tom litvínovská základka na Šafaříkově ulici. Celkové náklady jsou přes sedmnáct milionů, dotace pak bude činit necelých deset. A dvacet milionů si vyžádá například úspora energie ve škole na ulici Písečná v Chomutově. Operační program přispěje v tomto případě částkou kolem dvanácti milionů korun. V nových dílnách přivítá studenty po prázdninách Integrovaná střední škola v Chebu. Ústecký kraj uvádí, že chce více jak čtvrtmiliardovou částku dávat do rekonstrukce škol každoročně. Když převzal Ústecký kraj v rámci delimitace obrovské množství budov, obvykle byly ve špatném fyzickém stavu. Ne všechny objekty, které měly školy ve správě, byly plně využívány k hlavní činnosti, uvedla Hanáčková. Ne všechny školské budovy přitom slouží k přímé výuce. Do majetku kraje totiž patří také třeba dílny, garáže, stáje, chlévy a další hospodářské budovy. Kraj nyní zřizuje 60 středních škol a gymnázií, základní umělecké školy, speciální mateřské školy, speciální základní školy a dětské domovy. Na provoz školských zařízení letos kraj vyčlenil 459 milionů korun. Významné změny školské soustavy však samospráva podle Hanáčkové v nejbližší době neplánuje. Václav Čermák zdroj: ISŠ Cheb KRÁTCE Radnice v Lounech zvažuje, zda pokračovat ve vymáhání milionů korun od firmy, která podle města odvedla nekvalitní práci při rekonstrukci knihovny. Spor se totiž táhne už několik let a firma mezitím přestala vykazovat činnost, takže radnici stojí vymáhání jen další peníze. Městská knihovna se do zrenovované budovy městského soudu na Mírovém náměstí přestěhovala v roce Stavební práce, jež byly z valné části hrazeny z evropské dotace, přišly na 40 milionů korun. Věznici Bělušice na Mostecku hrozí stěhování kvůli údajně špatně provedenému zateplení budovy. U její části podle zástupce Vězeňské služby hrozí zřícení. Loňskou zakázku na zateplení budovy financovala Evropská unie patnácti miliony korun. V extrémním případě by mohlo padnout rozhodnutí, že stavba není obyvatelná a 500 vězňů by se muselo přestěhovat. Sesuv půdy na rozestavěné dálnici D8 u Litochovic nad Labem na Litoměřicku se podle všeho začne odstraňovat ještě letos a dostavba autostrády bude pokračovat v původní trase. Vyplývá to ze závěrečné zprávy geologů, kteří ji předali Ministerstvu dopravy. Ředitelství silnici a dálnic (ŘSD), které je investorem, však zatím ani nevybralo firmu, která má sanaci provést.

10 10 EN č. 7 / 2014 KRÁTCE V Jihomoravském kraji byla slavnostně otevřena nově opravená silnice mezi Ivančicemi a Polánkou. Úsek patří k nejvýznamnějším tahům v regionu. Velmi mne těší, že se podařilo při realizaci výrazně ušetřit díky otevřenému výběrovému řízení představuje rozdíl mezi předpokládanou cenou a výslednou 40 procent, řekl hejtman Michal Hašek. Celkové náklady na stavbu nové silnice jsou 77 milionů korun, většina jde z ROP Jihovýchod. Brněnský závod mistrovství světa silničních motocyklů dostane od státu méně peněz, než organizátoři čekali. Vedle dvacetimilionové dotace, kterou uvolní Ministerstvo školství, by mohl GP dostat dalších 10 milionů z rozpočtové rezervy. Původně se ale počítalo se 40 miliony. Letošní ročník celosvětově významného závodu tak proběhne, ale osud toho příštího je ve hvězdách. Alespoň dokud se nenajde řešení dosavadní ztrátovosti celého podniku. Brno získá desítky nových autobusů na stlačený zemní plyn. Dvanáct jich začne jezdit už v nejbližších týdnech, více než osmdesát jich přibude na začátku příštího roku. Plynofikace vozového parku sníží negativní dopady na životní prostředí a ušetří provozní náklady. MŽP na projekt schválilo dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši téměř 400 milionů korun, řekl primátor města Brna Roman Onderka. Školy na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina mají možnost využívat všech výhod, které nám v oblasti vzdělávání nabízí Evropská unie. Mimo evropské dotační fondy je to především možnost využívat programu Erasmus +. Nový Erasmus není určen jen pro vysoké školy, ale zapojí se do něj stovky středních či základních škol z obou regionů. Kromě finančního příspěvku na studijní pobyty program podporuje i větší spolupráci mezi školami a podniky. Finanční podporu mohou získat i větší a menší projekty zaměřené na vzdělávání, praktické stáže a práci s mládeží. Přestože většina zástupců škol si nový program chválí, jeho start se neobešel bez problémů. Nedávno se objevila informace, že se peníze pro školy z tohoto programu zpozdí. Smlouvy mezi Evropskou komisí a národními agenturami měly být podepsané do poloviny července, jak se ale zdá, termín se nestihne. Například brněnská Masarykova univerzita ale zareagovala téměř okamžitě. Studentům vyjíždějícím do zahraniční v rámci tohoto programu univerzita zajistí výplatu finančních prostředků tak, aby plánované výjezdy nebyly nijak omezeny, uvedla škola v tiskové zprávě. NA ŠKOLSTVÍ JE ROZDĚLENO TÉMĚŘ VŠE Velmi důležité jsou pro školy také evropské fondy. Dotační prostředky jdou hlavně z Regionálního operačního programu Jihovýchod, který aktuálně již finišuje s rozdělováním peněz. Přes 600 projektů už bylo ukončeno a téměř tři stovky se stále realizují. Naposledy se rozhodovalo o dotacích na projekty v červnu. A kromě silnic se dostalo právě i na akce v oblasti školství. Finanční prostředky zamířily hlavně do Brna. Dočkaly se projekty výstavby nových sportovišť a sportovně- rekreačních ploch, stavba víceúčelového hřiště při ZŠ Otevřená v Žebětíně a nové prohybové a relaxační prostory základní školy na Bosonožském náměstí. Velmi zajímavý je i projekt Badatelská centra pro přírodní vědy s dotací 42 milionů korun. Díky němu vyroste v každém z pěti gymnázií na Vysočině NUTS II JIHOVÝCHOD Podpora školství? Evropské fondy a Erasmus Regionální operační program Jihovýchod už rozdělil prakticky všechny dotační prostředky, mezi nimi i peníze, které mají pomoci školám a školským zařízením v regionu. Ostatně do oblasti vzdělávání šlo do regionů z evropských fondů v uplynulých sedmi letech přes miliardu korun. A to je řeč pouze o projektech zaměřených na rekonstrukce školních budov, stavbu hřišť či pořizování nového vybavení. Pokud bychom se zaměřili i na tzv. měkké projekty a na projekty vysokých škol, museli bychom tu miliardu několikrát znásobit. Mezi největší právě realizované projekty patří přístavba patra na gymnáziu v Řečkovicích. zdroj: I.Sáček, Wikimedia Commons specializovaná učebna se sedmi pracovišti vybavenými moderním přístrojovým zařízením. To v dubnovém rozdělování dotací bylo prostředků ještě více. Na rozvoj škol v regionu šlo 80 milionů. Největší projekt se týká gymnázia v Řečkovicích, které přistaví nové patro. V něm vzniknou posluchárny pro přírodovědné předměty, laboratoře a učebny informatiky. Jde o celkem 40 milionů korun. Na stavbu je vyčleněno 27 milionů, na vybavení 11 milionů a 2 miliony na projekty, přiblížil rozpočet akce ředitel gymnázia Peter Krupka. DOČKAJÍ SE I V GOLČOVĚ JENÍKOVĚ Aktuálně se pracuje samozřejmě i na řadě dalších škol v obou krajích. V tišnovské základní škole v Jihomoravském kraji probíhá projekt zaměřený na modernizaci výuky, na Vysočině zase velká přestavba základní školy v Golčově Jeníkově za 40 milionů. Ovšem ty největší a nejnákladnější projekty už jsou hotové a z jejich výsledků se mohou těšit žáci, učitelé i široká veřejnost, jejíž reakce se projevuje hlavně skrze větší zájem o umísťování dětí do opravených a moderně vybavených škol. A zaplněné třídy jsou přesně to, co každé zařízení potřebuje. Z již dokončených projektů lze jmenovat třeba přístavbu základní školy v jihlavské Březinově ulici za 47 milionů korun nebo modernizaci atletického stadionu v Bystřici nad Pernštejnem za 15,8 milionu korun. Hřiště bylo již v dezolátním stavu, nevyhovovalo již jak ze stránky funkční, tak ani zdravotní. Díky dotaci z ROP Jihovýchod bylo hřiště zrevitalizováno na moderní stadion pro atletiku a míčové hry, uvedla Martina Sobotková z Úřadu RR Jihovýchod. Filip Appl Jihomoravský kraj navrhuje nový model financování GP České republiky V letošním roce podpoří Jihomoravský kraj konání motocyklové Velké ceny ČR na Masarykově okruhu v Brně částkou deseti milionů korun. Hejtman Michal Hašek a předsedkyně představenstva a společnosti Automotodrom Brno Ivana Ulmanová 10. července 2014 v této souvislosti podepsali smlouvu o propagaci Jihomoravského kraje při pořádání Grand Prix ČR Dnes odpoledne mě čeká jednání s ministrem školství Marcelem Chládkem, na které jde Jihomoravský kraj s návrhem nového modelu financování Velké ceny ČR v budoucích letech. Rádi bychom založili samostatnou právnickou osobu, ve které by byl zastoupen stát, kraj, statutární město Brno a jistou formou i Automotodrom Brno, případně další partneři. Úkolem tohoto subjektu, který by hospodařil s veřejnými financemi a měl by naprosto jasnou strukturu a hospodaření, bude transparentně získat licenci na pořádání Velké ceny od společnosti Dorna. Musí být Při této příležitosti se podařilo navázat přímý kontakt s nově zvolenými poslanci Evropského parlamentu, jejichž podpora bude klíčová při dalším prosazování zájmů JMK na úrovni EU. Kromě toho se uskutečnilo jednání delegace JMK s pracovníky Stálého zastoupení ČR při EU na téma strukturálních fondů a jejich čerpání. Jednalo se o posílení spolupráce se Stálým zastoupením ČR při EU a představení priorit JMK na úrovni EU, upřesněna role Automotodromu, v tu chvíli by se stal určitým servisním zázemím pro držitele licence. Minulý týden jsem oslovil dopisem premiéra Sobotku a požádal jsem ho o pracovní jednání za účasti primátora statutárního města Brna k variantám budoucnosti Grand Prix. Předpokládám, že tento týden se dozvím termín schůzky. Paní ředitelce Ulmanové jsem sdělil, že k jednání bude zapotřebí několika týdnů, Automotodrom požádá společnost Dornu o určitý časový termín, lhůtu, ve které definitivně sdělíme, zda se podařilo vyjednat systémovou podporu státu. Budu zhodnocení aktuální situace a získání nových informací ohledně této problematiky. Součástí akce byla i propagace Jihomoravského kraje (zejména projektů a turistických lákadel) a jihomoravského vína, podpora turistického ruchu v kraji a vinařské turistiky. (jmk) se snažit v příštích šesti týdnech udělat maximum pro to, aby se motocyklové závody v Brně jely i v příštích letech. Využiji každé příležitosti při jednání s jakýmkoliv členem vlády ČR, abych řešil i otázku Velké ceny, řekl hejtman Michal Hašek. Děkuji Jihomoravskému kraji za podporu, při jednání jsme se s panem hejtmanem shodli na tom, že chceme ve spolupráci pokračovat, uvedla Ivana Ulmanová. Jihomoravský kraj přispěl v posledních 5 letech na organizaci tohoto největšího sportovního podniku v regionu částkou 50 milionů korun. Vláda ČR minulý týden rozhodla o poskytnutí podpory pořádání Grand Prix ČR v roce 2014 v celkové výši 30 milionů korun. Delegace kraje navštívila Brusel Kraj hodlá dobrovolným hasičům přispívat nově také na opravy hasičských zbrojnic Delegace Jihomoravského kraje pod vedením náměstka hejtmana Romana Celého se 9. července 2014 v Bruselu zúčastnila tradiční Czech Wine Party, kterou organizuje Stálý představitel ČR při EU ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Jihomoravským krajem. (jmk) Hejtman Michal Hašek se 3. července 2014 v prostorách brněnského sídla krajského úřadu setkal s představiteli Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) a zástupci Dobrovolné požární ochrany Trnava. PREZENATCE Setkání se uskutečnilo u příležitosti konání Mistrovství ČR hry Plamen a dorostu SH ČMS v požárním sportu, které po čtyři dny (až do neděle 6. července) hostil Atletický stadion VUT Pod Palackého vrchem v Brně a jež se uskutečnilo také za přispění Jihomoravského kraje. Hejtman při této příležitosti informoval představitele Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v čele s celostátním starostou sdružení Karlem Richterem a moravským starostou Josefem Gargulou o možných změnách v budoucím financování dobrovolných hasičů v kraji. Jihomoravský kraj v uplynulých šesti letech pravidelně přispíval třiceti miliony korun ročně na fungování jednotek dobrovolných hasičů. Za uplynulé roky jde o částku 180 milionů korun, která směřovala na hasičské vybavení. Na základě podnětů z jednotlivých hasičských sborů však hodláme od příštího roku v rámci dotačního programu přispívat také na údržbu a obnovu hasičských zbrojnic. Část by tedy byla zachována jako příspěvek na vybavení dobrovolných hasičů a druhá část by nově putovala na někde tolik akutní stavební úpravy samotného zázemí jednotek dobrovolných hasičů, tedy na takzvané hasičky, uvedl hejtman Hašek, který dodal, že kraj se bude každoroční celkovou částku, kterou přispívá na dobrovolné hasiče, snažit navýšit na 40 milionů korun ročně. Výše stavební části příspěvku bude vycházet ze zmapování jednotlivých potřeb jednotek dobrovolných hasičů, přičemž doporučovat ji bude hasičská komise. (jmk)

11 EN č. 7 / 2014 PREZENTACE 11 ROZHOVOR S marketingovým manažerem společnosti Serafin Campestrini, S.R.O., Lukášem Koppem Značka SECA si získala dobré jméno a lidé vědí, že u nás nakoupí české palubky s rakouskou kvalitou, které jim dovezeme až domů Pane Koppe, společnost Serafin Campestrini, s. r. o., ve které pracujete, patří k významným dřevařským firmám nejen v ČR. Kolik zaměstnanců vlastně ve vašem podniku v Borohrádku pracuje? V našem podniku zaměstnáváme přes 130 lidí, většina z nich je z Borohrádku a blízkého okolí. Pracujeme na čtyřech výrobních linkách a v sezóně na některých linkách i na 3 směny. O dřevo jako stavební materiál je mezi lidmi stále větší zájem. A to je dobře, protože dřevo má unikátní vlastnosti a je to obnovitelný materiál. Rozjíždíte nově také on -line prodej palubek. Myslíte, že se dřevo po internetu bude prodávat? Jak si nový e -shop získává oblibu zákazníků a co jim může všechno nabídnout? Jsem o tom přesvědčen. Značka SECA již má svoje jméno, lidé nás znají a vědí, že u nás nakoupí české palubky s rakouskou kvalitou. Nový e -shop umožní rychlý nákup širokého sortimentu interiérových a fasádních palubek, hranolů i podlah. Vše dovezeme bez starostí, až k zákazníkovi domů. Více na eshop.cz. Kromě značkových palubek máte v nabídce také nový produkt, kterým jsou podlahy z masivního dřeva FEEL WOOD. Jaké jsou jejich výhody oproti jiným podlahovým systémům? Ano, máme inovaci. FEEL WOOD podlahy jsou důkazem jedinečnosti dřeva jako takového. Každé prkno je přesně opracované z jednoho kusu masivního dřeva, je povrchově upravené přírodním olejem nebo UV lakem. Při správné montáži a údržbě vydrží po generace. Nestojí majlant a zaručuji, že rozdíl od umělých materiálů pocítíte na vlastní kůži. Více na Naše podlahy ocení i alergici, protože neobsahují lepidla. Nabízíme dřeviny jako severský smrk, borovici, sibiřský modřín, dub a další. Vše lze tónovat i přírodními oleji a sladit tak pěkně s interiérem. Kde všude má vaše společnost prodejní místa, kde mohou lidé koupit vaše palubky, masivní podlahy a další produkty? Naše výrobky je možné koupit po celé ČR. Například v sítích firem Dřevocentrum CZ, DřevoTrust, Dektrade, Dřevoobchod K+C či Pospichal, s. r. o. Nesmím zapomenout na naši Podnikovou prodejnu v Borohrádku. Další specializované dřevoprodejny naleznete na Pane Koppe, není obvyklé, aby firmy měly vlastní ekologické elektrárny. Vaše společnost k nim ale patří. Od kdy je elektrárna v provozu, jaký má výkon a co spaluje, aby se mohla řadit k ekologickým? Obvyklé to není, ale my se snažíme vždy dívat o krok dál. Naše plně ekologická elektrárna byla do provozu spuštěna v roce Elektrárna na bázi ORC s výkonem 999 kwh spaluje výhradně čistou biomasu. Část vyrobené elektřiny využíváme ve vlastním provoze, zbývající nevyužitou elektřinu dodáváme do sítě ČEZu. Odpadní teplo vzniklé při výrobě elektrické energie využijeme převážně k sušení řeziva pro výrobu hoblovaného zboží a sušení biomasy. PREZENATCE _INZ_Veletrh_Suspk_KN_01_OK.indd :19

12 12 EN č. 7 / 2014 KRÁTCE Liberecký kraj připravuje výstavbu hospice, o kterém se diskutuje už několik let. Tentokrát už to ale vypadá, že se celý projekt konečně zrealizuje. Poté, co nikdo nenapadl veřejnou soutěž, je vše připraveno ke stavbě. Tu realizuje společnost CL-Evans, která zvítězila s cenovou nabídkou 94 milionů korun. Původní odhad projektantů byl přitom 140 milionů. Akce je financována z fondů EU a dokončena musí být už za rok. Nový autobusový terminál slouží cestujícím v Náchodě. Stavba se může pochlubit novým integrovaným informačním systémem pro autobusovou a železniční dopravu. Nový náchodský terminál stál celkem 35 milionů korun, z toho poskytl čtyřmilionovou dotaci ROP Severovýchod, další dotace šla z Ministerstva životního prostředí na revitalizaci přilehlého parku. Zbytek hradilo město Náchod z vlastního rozpočtu. Královéhradecký kraj opravil další úseky silnic na Jičínsku. Opět s tím finančně pomohla Evropská unie prostřednictvím ROP Severovýchod. Cestování je nyní příjemnější na trase z Dolního Bousova do Sobotky (projekt stál 18,2 milionu korun) a z Dachov do Miletína (v tomto případě se náklady vyšplhaly na 14 milionů). S realizací obou akcí finančně pomohl Regionální operační program Severovýchod. NUTS II SEVEROVÝCHOD Školy v regionu se proměňují, i díky dotacím Prázdniny jsou každoročně příležitostí pro kraje, města a obce, zaměřit se na opravy a vybavování mateřských, základních a středních škol. Mezi nejčastější prázdninové projekty patří přestavba jednotlivých tříd nebo zázemí a zateplování. S tím vším může finančně pomoci a pomáhá hned několik evropských dotačních programů, z nichž se podařilo získat na tyto projekty v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji už přes miliardu korun. Nejdůležitějším programem pro zmíněné regiony je bezesporu ROP Severovýchod. Peníze v něm připravené už jsou v podstatě rozdělené, což ale neznamená, že se nikde nepracuje. V tuto chvíli se řada projektů stále realizuje a proplaceno by mělo být až 17 miliard korun, uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Severovýchod Zdeněk Vašák. Stovky milionů korun z tohoto programu šly v uplynulých letech právě i do jednotlivých škol a školek. A byly to projekty mnohdy velmi nákladné a důležité nejen pro školu samotnou, ale pro celý kraj. To je třeba případ rekonstrukce historické budovy Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. Na stavbu, která vyšla na 99,5 milionu korun, přispěla Evropská unie 64,6 milionu. Stavba nebyla bezproblémová, ale s tím jsme počítali. Oproti původnímu plánu se například měnily dřevěné podlahy, řekl krajský radní pro investice Josef Dvořák. I ve zbylých krajích došlo k řadě oprav. V pardubické chemické průmyslovce je již hotová modernizace učeben a laboratoří a nově opravené dílny a nové elektrolaboratoře využívá třeba i Střední průmyslová škola v Jablonci nad Nisou. POSLEDNÍ BALÍK PROJEKTŮ V BŘEZNU Přínos evropských peněz už je v regionu vidět a cítí ho i samotné školy, které dostávají pozitivní zpětnou vazbu od rodičů. Proměnu školy začíná vnímat i veřejnost, což dokazuje, že v aktuálním školním roce nastoupilo ke vzdělávání více žáků, než těch, kteří studium úspěšně zakončili, uvedla ředitelka jablonecké školy Vlasta Fischerová. V současnosti už nelze nové projekty očekávat. Poslední větší objem peněz na projekty jednotlivých škol schválil Výbor Regionální rady v březnu tohoto roku. Celkem 66,5 milionu korun bylo rozděleno v rámci oblasti podpory zaměřené na rozvoj spolupráce firem se středními školami a dalšími institucemi. Mezi schválenými akcemi najdeme třeba pořízení nového vybavení za bezmála 20 milionů do OU v Chroustovicích, nové Centrum 3D technologií na Střední uměleckoprůmyslové škole v Hradci, vzdělávací Opravy se dočkala i historická budova Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. zdroj: Lukax, Wikimedia Commons centrum ve Vestci a další. V současné době se většina z podpořených projektů už realizuje, poukazuje tiskový mluvčí ROP SV Martin Škeřík na to, že právě tyto akce jsou hlavními letošními prázdninovými projekty. I LETOS SE ZATEPLUJE Žadateli o dotaci jsou obvykle zřizovatelé dané školy, tedy kromě krajů i obce a města. V případě velkých krajských měst se mohou opravy škol a školek promítnout i do integrovaných plánů, které jsou velkým speciálním balíkem projektů, na který lze žádat o evropské peníze. V IPRM Liberce najdeme například rekonstrukci sportovišť při několika základních školách nebo již hotový projekt Škola pro Evropu. Ten přinesl nové prostory Základní škole Lesní. Vyčíslení investic, které jdou každoročně do oprav škol, může jít v jednotlivých městech až do desítek milionů. Jen Hradec letos opravuje za 80 milionů korun. Přičemž očekáváme, že z dotací bychom mohli získat zhruba 25 milionů, řekl vedoucí odboru správy majetku města Ondřej Votroubek. Samostatnou kapitolou v investicích do školních budov je zateplování a vyměňování oken. Na to přispívá pro změnu celostátní OP Životní prostředí. O prázdninách probíhá zateplování řady škol. V Pardubickém kraji jsou to třeba gymnázia v Moravské Třebové a ve Svitavách, automobilová škola v Ústí nad Orlicí nebo již zmíněná SPŠ chemická v Pardubicích. V Liberci nedávno získaly dotaci zateplovací projekty dvou základních a jedné mateřské školy. Letos se ale stihne jen začátek prací na budově ZŠ Na Žižkově. Filip Appl NUTS II STŘEDNÍ MORAVA KRÁTCE Úřad RR Střední Morava vydal informaci o tom, jakým způsobem realizované projekty zvyšují atraktivitu regionu. Podle čísel o návštěvnosti zaznamenaly oba kraje spadající pod ROP SM nejvyšší meziroční nárůst turistů. Příkladem projektu, který pomáhá lákat turisty, je třeba amfiteátr v zámeckém areálu ve Velké Bystřici na Olomoucku nebo realizace celé řady cyklostezek, které by bez podpory EU zřejmě nevznikly. Ve Zlínském kraji byly dokončeny dvě silniční stavby, které spolufinancoval Regionální operační program Střední Morava. První z nich je úsek Šarovy Bohuslavice za 11,2 milionu korun. Druhou opravenou silnicí je ta v blízkosti ZOO Lešná. I v tomto případě uhradí většinu z 13 milionů korun ROP SM. Podél rekonstruované silnice v blízkosti ZOO a zámku Lešná bude až do konce srpna 2014 pokračovat výstavba cyklostezky. Olomoucký kraj se úspěšně připojil k akci Rok českého filmu Ta si klade za úkol propagovat české filmy v Bruselu, přiblížit belgickému publiku českou kulturu a především představit ČR jako celek. Olomoucký kraj se do této aktivity zapojil již v prvním roce konání a díky vysokému počtu zájemců o promítání českých filmů a propagaci v průběhu celého roku se kraj aktivně zviditelňuje v zahraničí. Do škol jdou přes prázdniny stovky milionů Prázdniny jsou v plném proudu a v mnoha školách na střední Moravě probíhá čilý stavební ruch. Budovy se zateplují, vyměňují se okna, pořizuje se nové vybavení. I s takovými projekty velmi často pomáhají fondy Evropské unie. Skrze ně už školy na území Olomouckého a Zlínského kraje získaly několik miliard korun. Jen Regionální operační program Střední Morava poskytl od roku 2007 na projekty škol a jejich zřizovatelů přes miliardu korun. V obou zmíněných krajích je v současnosti několik vysokých škol, několik desítek středních škol a několik stovek škol základních a mateřských. Prakticky všechny mohou nějakým způsobem využívat možností, které jim nabízí naše členství v EU. V první řadě je to samozřejmě možnost velmi účinné spolupráce se zahraničními partnery a čerpání finanční podpory na zahraniční pobyty a stáže studentů i zaměstnanců. Tu od začátku letošního roku zprostředkovává program Erasmus +, který nabízí pomoc nejen vysokým, ale i středním či základním školám z regionu. Situace je ovšem nyní trochu komplikovaná, protože se pozdržel podpis grantových smluv mezi Evropskou komisí a národními agenturami pro tento program. Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller ale studenty uklidňuje: Do doby uzavření grantové smlouvy s Národní agenturou zajistí univerzita financování studentských pobytů z vlastních zdrojů tak, aby zahraniční mobilita, kterou považuji za klíčovou aktivitu, nebyla ohrožena. PODPOŘENÝCH ŠKOL JE PŘES 120 Druhá složka přímé podpory pro školy a jejich žáky zahrnuje možnost čerpat evropské dotace na opravy škol a přilehlých prostor, na stavbu nových budov a na nové vybavení. A zatímco program Erasmus + se rozjede hlavně po prázdninách, investiční projekty probíhají nejčastěji právě v létě. Z celostátních programů je pro opravy škol velmi důležitý hlavně OP Životní prostředí. Z něj jdou totiž prostředky na rekonstrukce, které přinesou energetické úspory (zateplování, výměna oken apod.). Aktuálně probíhají zateplovací práce třeba na objektu Obchodní akademie Přerov. Práce za 22 miliony mají být hotové nejpozději v říjnu. Nejvýznamnějším dotačním programem, který poskytuje finanční podporu zmíněných projektů, je ovšem Regionální operační program Střední Morava. Dosud podpořil kolem projektů za víc než 18 miliard korun a v současnosti už jsou prostředky, které měl program v uplynulém období k dispozici, v podstatě rozdělené. To platí i pro školství. V oblasti Jeden z nejnákladnějších projektů letošních prázdnin probíhá na Integrované střední škole - COP Valašské Meziříčí. zdroj: rozvoje vzdělávání již řídící orgán ROP Střední Morava schválil projekty za více než jednu miliardu korun. Počet podpořených vzdělávacích zařízení se zastavil na čísle 122, řekla Evropským novinám tisková mluvčí ROP SM Michaela Linhartová OPRAVY ZA STOVKY MILIONŮ Peníze určené v rámci ROP SM na školství jdou nejčastěji do středních a základních škol, které zřizují kraje, města a obce. Letos po prázdninách bude díky podpoře z tohoto programu otevřeno 28 opravených či nově vybavených zařízení včetně jedné ZUŠky a tří školek. Jen investice Zlínského kraje budou stát asi 260 milionů korun. Se spoluúčastí prostředků ROP je naplánována přes letní měsíce inovace technologií praxe v Integrované střední škole - COP Valašské Meziříčí v nákladech 27,5 milionu korun, modernizace centra odborného vzdělávání na SPŠ a Obchodní akademii Uherský Brod v nákladech 21,2 milionu a revitalizace centra pro odborné vzdělávání na Gymnáziu a SOŠ Slavičín v nákladech 21,8 milionu korun, uvedla tisková mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. V Olomouckém kraji zase finišuje velký krajský projekt. Celkem pět středních škol (dvě v Přerově a po jedné v Hranicích, v Šumperku a ve Šternberku) získalo nové stroje a technologie pro kvalitnější praktickou výuku. Dotace v tomto případě přesahuje 50 milionů. Velmi pěkný projekt, který je ale teprve na počátku, začali realizovat v Zábřehu. Díky rekonstrukci budovy bývalé základní školy získá nové krásné a vhodnější prostory základní umělecká škola, která se dlouhodobě potýkala z prostorovými a kapacitními problémy, doplnila další příklad Michaela Linhartová. Filip Appl

13 EN č. 7 / 2014 PREZENTACE 13 Na koně do Pardubického kraje Pardubický kraj je rájem pro koně a jejich milovníky. Chov koní i dostihový sport tu má nesmírně bohatou tradici, kterou se nemůže chlubit žádný jiný region České republiky. Ostatně, kůň je symbolem Pardubic od samého vzniku města. V tomto městě se pořádá také nejstarší a jeden z nejtěžších překážkových dostihů v Evropě Velká pardubická steeplechase. Nejznámější překážkou v kurzu Velké pardubické je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě. Mezi další obtížné překážky patří rovněž Irská lavice, Popkovický skok, Francouzský skok či Hadí příkop nebo Havlův skok. Není bez zajímavosti, že nezničitelný Josef Váňa je žokejem se suverénně největším počtem vítězství ve Velké pardubické celkem jich nasbíral osm. Tento závod dokázala vyhrát i žena. Stalo se tak v roce 1937, kdy zvítězila Lata Brandisová. Do historie dostihu se ale nezapisují pouze žokejové, nýbrž i jejich koně - kdo by si nepamatoval jméno nejúspěšnějšího koně dosavadní bohaté historie dostihu ryzáka Železníka nebo bělky Sixteen, která dosud drží časový rekord této steeplechase. Kromě známého dostihu je v Pardubickém kraji proslulý také chov starokladrubských koní, a to nejen v nejstarším hřebčíně na světě v Kladrubech nad Labem, který byl založen již v 16. století císařem Maxmiliánem II., ale také v nedalekém hřebčíně ve Slatiňanech. Toto unikátní teplokrevné plemeno je jedním z nejstarších na Zemi. I z tohoto důvodu se stalo národní kulturní památkou. V současnosti starokladrubáci sklízí úspěchy v soutěžích spřežení, ale můžeme je spatřit také v klasické drezuře, nebo jako klenoty několika evropských královských dvorů. Ve Slatiňanech naleznete nejen hřebčín, ale patrně i největší hipologickou expozici v Evropě, která se nachází na slatiňanském zámku. Dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku před několika desítkami milionů let až po současnost. V místním anglickém parku je možné kromě nádherných dřevin obdivovat rovněž stádo koně Převalského. Aby toho nebylo málo, v prostorách nedaleké Švýcárny je umístěno Interaktivní muzeum starokladrubského koně. Každý se tu může seznámit s historií slavného koňského plemena, ti nejmenší pak vyzkoušet třeba i osedlání koně, řízení kočáru či otestovat, jaký pohled na svět může mít kočí. V neposlední řadě se může Pardubický kraj pyšnit také hustou sítí značených jezdeckých stezek. V současné době jich je kolem šesti set kilometrů. Jezdecké stezky a okruhy křižují Chrudimsko, Pardubicko, nové trasy vznikají například v Orlických či Železných horách. Přehled jezdeckých tras v regionu, ale především ucelený soubor všech turistických informací o regionu, naleznete na portálu -cechy.info. Pardubický kraj má spoustu krás, půvabů i tajemství. Není na co čekat, je co objevovat a obdivovat.

14 14 EN č. 7 / 2014 KRÁTCE Po téměř dvou letech oprav se v pátek poprvé otevřelo veřejnosti ostravské Trojhalí. Tisíce lidí sledovaly večer koncert Jarka Nohavici s dechovkou Karolinka. Ačkoli písničkář Jarek Nohavica vystupuje v regionu častěji, jeho páteční koncert byl poněkud výjimečný. Vstupenky do haly totiž rozdával organizátor koncertu zdarma. Dva cyklistické okruhy, z nichž každý měří zhruba tři a půl kilometru, vznikají na Horečkách pod Velkým Javorníkem. Jak avizují iniciátoři stavby, trasy budou vhodné jak pro zkušené bikery, tak třeba pro děti. Do stavby vložily pět set tisíc ze společného fondu obec Trojanovice a město Frenštát pod Radhoštěm. Otevření první trasy, eventuelně rovnou obou tras, v případě, že stavitelům bude přát počasí, se chystá na 17. srpna. Americká potravinářská firma Mondelez International začala v Opavě stavět novou továrnu na sušenky. Do výstavby nové haly hodlá investovat přes dvě miliardy korun a zaměstnat v ní 200 lidí. Sušenky by z linek nové továrny mohly vyjíždět v první polovině příštího roku. Důvodem rozšíření výroby v opavské továrně na sušenky je podle výrobce rostoucí poptávka po produktech potravinářské společnosti. Produkty jsou určeny především pro celoevropský trh, ale velká část z nich se objeví také v tuzemsku. NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Někde už mají nové vybavení, jinde termíny ohrožuje ptactvo Krátce před začátkem prázdnin odouhlasil Výbor Regionální rady Moravskoslezsko více jak půlmiliardový balíček dotací z evropských fondů. V částce je zahrnuto také 147 milionů korun, které půjdou na nové vybavení do učeben jazyků, fyziky, chemie a informačních technologií ve 109 základních školách. Další 42 miliony korun z Evropské unie umožní vybavit přírodovědné a strojírenské laboratoře na devíti středních školách. Co nejjednodušší jsme udělali cestu k evropským penězům pro základní školy. Nevyžadovali jsme žádné formality navíc a posuzovali pouze užitečnost projektů. Uspělo 109 ze 114 škol, které si o dotaci řekly. Jednorázově jsme tak podpořili větší pětinu všech základních škol v kraji, nehledě na desítky dalších dříve podpořených škol, poznamenala Kateřina Dostálová, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Kompletní nové vybavení už mají ve Střední odborné škole v Bruntále. Za evropské peníze tady vzniklo jedno z nejmodernějších školních pracovišť z oboru gastronomie. Za pomocí financí z EU, které vedení SOŠ využilo přes Regionální operační program Moravskoslezsko, se v bruntálském hotelu Hvězda, odloučeném pracovišti školy, postavily velkoprostorové gastroučebny. V nich budou získávat potřebnou praxi budoucí číšníci, barmani, kuchaři i recepční. Nové prostory jsou rozdělené do tří výukových částí. V té první, v recepci, se seznámí naši žáci za pomoci výpočetní techniky s rezervačním systémem, ale i s vedením běžné agendy používané v pohostinství. Ve druhé části jsou už instalovány stoly jako v restauraci a máme zde i k dispozici interaktivní tabuli, kde se nastávající číšníci seznámí s plánem míst, uvedl zástupce ředitele SOŠ Michal Durec. Jiná střední škola v Bruntále má naopak potíže se včasným dokončením rekonstrukce. Finiš zcela zásadní rekonstrukce na Petrinu, rozsáhlém školském zařízení v Bruntále, totiž zkomplikovali vzácní opeřenci. Rorýs obecný, který je u nás chráněným druhem, se uhnízdil na střeše hlavní budovy areálu. Plánovaný termín ukončení prací se tak prodlouží, i když na Petrinu mohli díky výjimce schválené Ministerstvem školství začít letos s prázdninami o dva týdny dříve. Firma, která rekonstrukci zajišťuje, proto začne s nahozením fasády od zadní části areálu, aby tak dala čas mláďatům dospět. Vletové otvory do hnízda musí zůstat Nové vybavení pro mladé číšníky a kuchaře má Střední odborná škola v Bruntále. zachované, aby se tam rorýsi mohli kdykoliv vrátit, na jejich bezpečnost navíc dohlíží ornitolog. Školský komplex památkově chráněných budov Petrinu se upravuje za sumu okolo 57 milionů korun. Podle nového projektu vedení města se má stát z areálu, kde zatím sídlí základní škola a osmileté gymnázium, moderní vzdělávací a volnočasové centrum. ZATEPLENÍ PLATÍ Z OPŽ Na řadě dalších škol v Moravskoslezském krají probíhá zateplení budov. Patří sem například Střední škola zahradnická v Ostravě nebo Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická ve stejném městě. Dotace na zateplení míří z Operačního programu Životní prostředí, konečné náklady však zatím nejsou známy. Mladí zahradníci se tak například dočkají zateplení všech fasád hlavní budovy a správní budovy. Dále pak zateplení plochých střech budovy tepelnou izolací shora s novým střešním pláštěm, přibude zateplení podstřeší zdroj: SOČ Bruntál správní budovy takzvanou foukanou izolací. V Havířově zateplí tři velké základní školy: Základní školy F. Hrubína, Žákovské a 1. Máj. Investice se vyšplhají přes sto milionů korun. Celkově budou letošní tři rekonstrukce stát 113 milionů korun bez DPH. Z toho čtyřicet procent pokryje dotace ze Státního fondu životního prostředí. Díky zateplení ušetří školy za energie a městu se tak investice časem vrátí, uvedl Radek Basel, vedoucí odboru investic havířovské radnice. Václav Čermák Hospodářská spolupráce Česka, Polska a Slovenska má potenciál do budoucna Za účasti ministrů, velvyslanců, obchodních radů a představitelů krajů se v Ostravě uskutečnilo jubilejní XX. setkání podnikatelů České, Polské a Slovenské republiky. Hlavním cílem této tradiční akce je podpora exportu českých firem do Polska a Slovenska a rozvoj vzájemné spolupráce firem, regionů i států. Na programu byla kooperační burza firem, kterou využilo zhruba 60 podnikatelů a firem z ČR, Polska i Slovenska, na dopravní infrastrukturu, energetiku a životní prostředí, spolupráci hospodářských komor a vědu, výzkum, školství, inovace a investice byly zaměřeny tematické diskusní panely. Závěry panelových debat pak byly následně prezentovány na konferenci, na které vystoupil i hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a jejímž záměrem bylo vyhodnotit česko -polsko -slovenskou hospodářskou spolupráci a její potenciál do budoucna. Naše vztahy se dynamicky vyvíjejí a nabývají stále významnějšího strategického charakteru. Naše státy jsou významnými spojenci v rámci Evropské unie i NATO. Polsko a Slovensko PREZENATCE jsou po Německu dva nejvýznamnější obchodní partneři České republiky. Je potřeba navíc ocenit fakt, že Polsko je jedinou zemí Evropské unie, které se povedlo vyhnout se recesi, řekl Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko -polské obchodní komory, která byla hlavním pořadatelem setkání. Podle slov Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu ČR, je v tomto česko polsko slovenském regionu otázka nové průmyslové politiky mimořádně aktuální. Kromě oblasti energetiky, která se jako nit vine vzájemnou hospodářskou spoluprací našich zemí, jsme diskutovali možnosti další součinnosti, mimo jiné i v oblasti průmyslové politiky, uvedl Jan Mládek. Tomáš Malatinský, ministr hospodářství Slovenské republiky, ho doplnil: Naše země mají mezi sebou nadstandardní vztahy a jejich rozvíjení patří mezi priority. Přesto stále vidím možnosti rozvoje a spolupráce zejména v oblasti energetiky, letectví a automobilového průmyslu nebo také v oblasti koordinovaného rozvoje infrastruktury, která plní významnou úlohu v přeshraniční spolupráci. Velký zájem projevili účastníci setkání o panelovou diskusi na téma Energetika a životní prostředí. Shodli se například na tom, že klíčovým problémem tří územních celků je kvalita ovzduší, a jelikož se jedná o společný problém, musí být řešen společně. (msk)

15 EN č. 7 / 2014 Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé 15 Zusammenfassung Die Ferien bringen millionenteure Schulsanierungen Die Ferienwochen bedeuten rege Bautätigkeit an zahlreichen Schulen in der gesamten Tschechischen Republik. Auch bei Investitionen in Schulen und Bildung steht die Europäische Union nicht abseits. Das Schulwesen gehört leider zu den Bereichen, für die Tschechien von der Europäischen Kommission wiederholt kritisiert wurde. Nach Auffassung der Europäischen Kommission fehlt es vor allem an Kinderkrippen und Kindergärten. So gibt es allein für Kinder keinen Kita-Platz. Darüber hinaus muss der Lehrer- und Erzieherberuf attraktiver werden und sollen Sozialschwache und Roma-Kinder besser in das Bildungssystem eingebunden werden. Auch mit dem System der Finanzierung des Hochschulwesens ist die Europäische Kommission unzufrieden. Die einzelnen Grund-, Mittel- und Hochschulen sind bemüht, EU-Fonds bestmöglich zu nutzen. Städten und Bezirken helfen vor allem regionale operationelle Programme, die praktisch fast alle finanziellen Mittel bereits verteilt haben, während angelaufene Vorhaben derzeit verwaltet werden. Der Umfang der Gelder, die aus regionalen operationellen Programmen in hunderte von Projekten von Grund- und Mittelschulen und ihrer Gründer flossen, beläuft sich insgesamt auf über 7 Mrd. CZK. Allein das Regionale operationelle Programm Mittelmähren bewilligte Projekte für über eine Milliarde Kronen. Ein Beispiel für ein Großprojekt, das während der Ferienzeit abgeschlossen wird, ist die Anschaffung neuer Maschinen Ausrüstung und Technologie für fünf Mittelschulen im Bezirk Olomouc. Die vom Bezirk beantragten Subventionen betragen in diesem Fall über 50 Mio. CZK. In den übrigen Regionen sieht es ähnlich aus, nur die in diesem Jahr in die Schulsanierung fließenden Beträge unterscheiden sich. Neben regionalen operationellen Programmen wird zur Finanzierung der Sanierung von Schulgebäuden häufig auch das Operationelle Programm Umwelt herangezogen. Daraus lassen sich nämlich auch Energiesparprojekte finanzieren. Leider belegt das Operationelle Programm Umwelt hinsichtlich seines Erfolgs einen der hinteren Plätze mit einem drohenden Verlust von bis zu 13 Mrd. CZK. Damit steht es aber nicht allein da. Auch dem vom Schulministerium geleiteten Operationellen Programm Forschung und Entwicklung für Innovationen droht ein Verlust von bis zu 10 Mrd. CZK. Filip Appl Bürokratie bindet den Schulen die Hände Die Situation im Schulwesen ist langfristig kritisch. Der neue Minister Peter Pellegrini muss zudem Rücksicht auf unzufriedene Lehrer nehmen, die vor anderthalb Jahren landesweit in den Streik traten, wobei einige von ihnen noch Monate später einen Staffelstreik fortsetzten. Die Lehrer erkämpften sich mit den Streiks eine fünfprozentige Gehaltserhöhung, hatten sich aber mehr erhofft. Und das nicht nur für sich, sondern auch für die Entwicklung des dauerhaft unterfinanzierten Bildungssystems. Die Schulen sind somit nicht nur auf staatliche Gelder angewiesen, sondern auch auf die Finanzierung aus EU-Fonds. Das Operationelle Programm Bildung gehört zu den am wenigsten effektiven. Von 2007 bis heute wurde nicht einmal die Hälfte der verfügbaren Gesamtmittel von ca. 550 Mio. EUR ausgeschöpft. Dank der uns von der Europäischen Kommission erteilten Ausnahme können wir noch nicht verfallene und bereits vertraglich gebundene Gelder bis Ende 2015 in Anspruch nehmen. Falls wir auch diesen Termin nicht einhalten, verfällt das Geld definitiv. Zu den Problemen in Verbindung mit der Inanspruchnahme von EU-Fonds haben wir Lehrer befragt. Eine mittlere Fachschule beispielsweise erhielt einen Zuschuss von knapp einer halben Million Euro. Der für das Projekt verantwortliche Lehrer beklagt den hohen Zeitaufwand. Für den gesamten Prozess von der Prüfung der Unterlagen bis zur erfolgreichen Implementierung des Projekts brauchte er insgesamt anderthalb Jahre. Diese Zeitdauer sieht er als sehr zermürbend an. Das Schulministerium weiß immer noch nicht, welcher Mittelumfang ihm im Programmzeitraum zur Verfügung stehen wird, obwohl bereits mehr als ein halbes Jahr seit Beginn des neuen Zeitraums vergangen sind. Für Bildung dürfte Brüssel 100 Mio. EUR weniger zur Verfügung stellen als im Vorjahr, d. h. 450 Mio. EUR. Wenn sich der gesamte Prozess der Vorbereitung, Bewilligung und Implementierung der Projekte aber nicht vereinfacht, ist kaum damit zu rechnen, dass sich die Effektivität der Inanspruchnahme von EU-Fonds im Bildungsbereich verbessert. Ivan Belko Repairs worth millions are carried out during school holidays When the children and teachers leave for their holidays, construction companies take over in many schools throughout the Czech Republic. As a matter of fact, school buildings are mostly refurbished and new equipment is bought during the holidays, when construction work isn t a nuisance. As could be expected, the European Union makes a contribution to investments in schools and education. Unfortunately, education is one of the areas for which the Czech Republic has been repeatedly criticised by the European Commission. What are the main flaws? The Commission suggests that we especially need more nurseries and kindergartens. According to its report, kindergartens alone lack capacity for 60 thousand children. The teaching profession must be made more attractive, and socially disadvantaged and Romani children need to be better integrated into the education system. The Commission is not completely happy about the system of financing tertiary education. Individual elementary and secondary schools, as well as institutes of higher education, strive to make the most of European funds. Cities, towns and regions utilise mainly Regional Operational Funds (ROPs), which have already distributed practically all the funds available to them. These projects have Tuto stránku pro vás přeložila: právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků now reached the administration phase. The volume of funds allocated by ROPs to hundreds of elementary and secondary school projects and their founders is in excess of seven billion Czech crowns. For example, ROP Central Moravia has approved projects worth more than one billion. Support was provided to a total of 122 educational institutes. 28 projects are currently underway and are in various stages of completion, says the spokesperson for ROP Central Moravia, Michaela Linhartová. The acquisition of new machinery, equipment and technology for five secondary schools in the Olomouc Region is as a good example of a major project to be completed during the holidays. The Region applied for a subsidy exceeding 50 million crowns. And other regions? In the Zlín Region, this year s investments will be the highest ever. Repairs to be carried out during the holidays will cost CZK 260 million. The situation is similar in other regions the only difference is in the actual amounts set aside for school repairs this year. Of course, individual cities and towns also repair their facilities. For example, České Budějovice will invest CZK 62 million in its kindergartens and elementary schools. Along with the Regional Operational Programmes, funds for financing repairs of school buildings are Schools have to fight red tape The education system has been mostly neglected by politicians since Slovakia became an independent country. In spite of a number of reforms and hundreds of millions of Euros spent, the schooling system is still far from modern. Changes are slow. The situation in education has been critical in the long term. The new Minister, Peter Pellegrini, needs to listen to dissatisfied teachers who were on strike throughout the country just eighteen months ago; in fact, some of them continued in a relay strike for several more months. Teachers are among the worst paid people with university education. Their average monthly salary is around EUR 700; personnel other than teachers make only somewhat more than EUR 400. University teachers are paid approximately EUR 900 a month. While the teachers got a five-percent increase in salaries thanks to their strike, they wanted more. And not only for themselves, but also for development of the education system. The system continues to suffer from malnutrition. Almost EUR 1.5 billion were allocated for education in this year s budget. However, after a correction made in the middle of this term, the said amount was reduced by Orange Tree Specializovaná překladatelská agentura often drawn from the Operational Program Environment. The latter programme allows for financing projects related to energy savings. Unfortunately, the Operational Programme Environment is one of the least successful programmes and is facing a loss of up to CZK 13 billion. On the other hand, it is not alone in this unfortunate situation. The Operational Programme Development for Innovations, managed by the Ministry of Education, could anticipate a loss of up to CZK 10 billion. According to Petra Bartáková, Deputy Minister of Education, the Ministry has a plan on how to reduce this loss. Measures that have already been taken include, for example, an increase in the volume of funds for institutes of higher education in Prague. In addition to attempts to resolve problems with drawing money, the Ministry of Education is already working on its Strategy of Education for 2020, which is a key plan for developing the education system in the Czech Republic. The plan will include steps aimed at reducing inequality in education, support for quality education of teachers and more effective management of the entire system, i.e. steps required of the Czech Republic by the European Commission. Filip Appl more than EUR 70 million. Thus, once government money is spent, schools are dependent on financing from European funds. The Operational Programme Education ranks among the least effective. Less than one half of the total allocated amount approximately EUR 550 million has been drawn since Almost EUR 14 million was forfeited in March, as the Ministry of Education which is responsible for the administration of European funds for educational projects was unable to enter into the necessary contracts in time. Thanks to an exemption granted by the European Commission, Slovakia will be able to draw money that has yet to be spent, but for which contracts have already been executed, until the end of If this deadline is not met, the money will be lost forever. We asked teachers what they thought about problems related to drawing European funds. A secondary vocational school received a contribution worth almost half a million Euros. The teacher who was responsible for the project pointed out the time that this required. The entire process from reviewing the underlying documents to successful implementation of the project took him, all in all, a year and a half. He considers this period very exhausting. I would take on another project only as a full-time job. It is madness to do it along with a normal job; I lost three years of my life, I didn t sleep for a week on several occasions, he adds. In spite of all the problems he encountered in preparing the project, he is convinced that schools need European funds. More than seven hundred projects of regional schooling were supported by European money. According to the Ministry of Education, these were mostly projects dealing with the current needs of a knowledge society. The Ministry still does not know how much it will be allocated in the programme period. This uncertainty continues although the new period already began six months ago. Brussels is expected to provide one hundred million Euros less for education than in the previous period, i.e. 450 million. However, unless the entire process of preparation, approval and implementation of projects is streamlined, it can hardly be expected that the drawing of European funds in the education sector will become more effective. Ivan Belko Orange Tree překladatelská agentura Španělská 1073/10, Praha 2 metro Muzeum A C Tel RÉSUMÉ Des travaux pour des millions dans les écoles pendant les vacances La période des vacances scolaires est aussi synonyme de nombreux travaux de construction dans beaucoup d écoles de toute la République tchèque. Les investissements dans les écoles et la formation sont encore un secteur dans lequel l'union européenne intervient. Malheureusement, l éducation est l un des domaines dans lequel la République tchèque est régulièrement critiquée par la Commission européenne qui estime que nous avons surtout besoin de plus de crèches et maternelles. Rien que du côté des écoles maternelles, un rapport indique que enfants ne sont pas admis. Il faut aussi accroître l attrait de la profession d enseignant et mieux intégrer les enfants socialement défavorisés et les enfants roms dans le système éducatif. La Commission européenne n est pas non plus entièrement satisfaite du système de financement de l enseignement supérieur. Les différentes écoles primaires, secondaires et supérieures s efforcent aussi d'utiliser au maximum les fonds européens. Les villes et les régions reçoivent principalement du soutien de la part des programmes opérationnels régionaux, qui ont déjà, dans les faits, réparti tous les fonds, et les actions lancées sont à présent en cours de gestion. Le volume des fonds alloués par les POR à des centaines de projets concernant des écoles primaires et secondaires et leurs gestionnaires a au total dépassé les sept milliards de couronnes. Par exemple, le POR de Moravie centrale a approuvé des projets à hauteur de plus d un milliard. Un grand projet qui s achèvera pendant les vacances est l achat de nouvelles machines, installations et technologies pour cinq écoles secondaires de la région d'olomouc. Les subventions demandées par la région dépassent dans ce cas les 50 millions de couronnes. La situation est similaire dans les autres régions, seuls les montants alloués cette année aux réparations dans les écoles étant différents. Outre les programmes opérationnels régionaux, le financement des réparations des bâtiments des écoles passe souvent par le programme opérationnel Environnement. Il est en effet possible de financer, à l aide de ce programme opérationnel, les projets ayant pour objet la réalisation d économies d énergie. Malheureusement, en termes de réussite des programmes opérationnels, le PO Environnement figure en bas du classement et pourrait perdre jusqu à 13 milliards de couronnes. En même temps, ce programme n'est pas le seul dans ce cas. Le PO Recherche et développement pour l innovation, géré par le ministère de l'éducation, risque lui aussi de perdre jusqu à 10 milliards de couronnes. Filip Appl La bureaucratie bride les écoles La situation dans le domaine de l éducation est critique depuis longtemps. Le nouveau ministre, Peter Pellegrini, doit tenir compte du mécontentement des enseignants qui, il y a un an et demi, avaient fait grève dans tout le pays, certains d'entre eux ayant poursuivi le mouvement par une grève en relais pendant encore quelques mois. Grâce à la grève, les enseignants avaient réussi à obtenir une augmentation de 5 % de leurs salaires, même s ils en voulaient plus ; non seulement pour eux, mais aussi pour le développement d un système éducatif toujours sous-alimenté. Les écoles dépendent ainsi tant des fonds de l État, que du financement tiré des fonds européens. Le programme opérationnel Éducation est l un des moins efficaces. Entre 2007 et aujourd hui, moins de la moitié de l allocation globale d environ 550 millions d'euros a réussi à être utilisée. Grâce à une dérogation que la Commission européenne nous a accordée, nous pouvons encore utiliser les fonds non utilisés mais ayant déjà donné lieu à des contrats, et ce jusqu à la fin de l année À défaut de respecter cette échéance, les fonds seront définitivement perdus. Nous avons questionné les enseignants sur les problèmes liés à l utilisation des fonds européens. Une école secondaire spécialisée a par exemple obtenu une contribution d un montant d un demi-million d euros. L'enseignant en charge de l intégralité du projet fait état du temps nécessaire pour le préparer : le processus entier, de l étude de la documentation à l'implémentation réussie du projet, lui aura pris au total un an et demi, une période qu il considère comme très éprouvante. Le ministère de l Éducation ne connait toujours pas le montant de l allocation dont il bénéficiera pour la période de programmation Et ce, bien qu'un an et demi se soit déjà écoulé depuis le début de la «nouvelle» période. Bruxelles devrait accorder à l éducation 100 millions d euros de moins que dans la période de programmation précédente, soit 450 millions. Si, toutefois, tout le processus de préparation, approbation et implémentation des projets n'est pas simplifié, il est difficile de dire si l efficacité de l utilisation des fonds européens dans le domaine de l éducation augmentera. Ivan Belko

16 16 Proběhlo formální jednání s Evropskou komisí k Dohodě o partnerství Zástupci Evropské komise a vyjednávacího týmu Ministerstva pro místní rozvoj se 10. července 2014 sešli v Praze k formálnímu projednání Dohody o partnerství, kterou Česká republika jasně stanovuje hlavní oblasti, které chce financovat v příštích deseti letech z evropských zdrojů. OP Doprava je z pohledu výše prostředků největší v současném programovém období a podporuje projekty zaměřené na rozvoj sítě dálnic, silnic I. třídy, železniční sítě a vnitrozemské lodní dopravy. Důraz je kladen na modernizaci evropských dopravních koridorů a propojení hospodářských center. Z fondů EU bylo do konce roku 2013 podpořeno 36,7 km dálnic a 286,6 km rychlostních silnic a silnic I. třídy. Příkladem projektů je dobudování vnější části Pražského okruhu, úsek dálnice D1 Kroměříž -Hulín nebo dálnice D3 Tábor -Veselí. V rámci rozvoje železničních koridorů a modernizace železničních uzlů bylo podpořeno více jak 250 km tratí. Další podpora dopravní infrastruktury z fondů EU je rozdělována prostřednictvím regionálních operačních programů. Tyto investice jsou směřovány do výstavby a modernizace silnic II. a III. třidy či projektů zlepšujících dopravní obslužnost, které spočívají v modernizaci vozového parku a terminálů veřejné dopravy. Do konce roku 2013 bylo vystavěno či zrekonstruováno km silnic II. a III. třídy a realizováno 135 projektů na výstavbu či rekonstrukci Fondy EU pro dopravní infrastrukturu Dopravní infrastruktura je významným faktorem konkurenceschopnosti a regionálního rozvoje. I proto je nejvíce finančních prostředků v programovém období alokováno právě do této oblasti. Celkem se jedná o 205,2 mld. Kč z evropských zdrojů. Rekonstruovaná křižovatka silnic II/154xII/156 v Údolí u Nových Hradů. PREZENTACE Elektrizace trati v úseku Šatov Znojmo. dopravních terminálů a zastávek veřejné dopravy. Z prostředků fondů EU bylo také pořízeno Česká strana odeslala Dohodu do Bruselu v požadovaném termínu v dubnu a na konci června k ní obdržela první oficiální připomínky Evropské komise. Těch však díky intenzivnímu neformálnímu předjednání bylo minimum a u mnoha zaslaných připomínek se podařilo najít konsenzus na národní úrovni, který byl v rámci jednání Evropské komisi předložen. V rámci formálního jednání tak zůstaly k řešení především oblasti, ve kterých se postoje Evropské komise a české strany rozcházely. Jednalo se například o zpřesnění podporovaných aktivit v oblastech zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, dopravní infrastruktury či ochrany kulturního a přírodního dědictví. První náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun k tomu dodal: Ze strany ČR se podařilo obhájit požadavek na financování některých aktivit i přes původní zamítavé postoje Evropské komise. Bude tak možné podpořit modernizaci silnic II. a III. třídy, další rozvoj integrovaného záchranného systému nebo obnovu národních kulturních památek a památek UNESCO. Nelze již však financovat vše, na co jsme byli dosud zvyklí, protože podpora fondů je zacílena na řešení klíčových problémů. Další důležitou oblastí jednání byly také tzv. předběžné podmínky, bez jejichž splnění nebudou prostředky evropských fondů poskytnuty. I zde došlo k pozitivnímu posunu především v oblasti problematiky EIA. Riziková tak zůstává hlavně podmínka v oblasti veřejné správy zahrnující služební zákon, ke kterému byla předložena nová verze návrhu zákona. Revidovaná verze Dohody bude znovu předložena Komisi do konce července a její možné schválení lze očekávat na přelomu léta 128 vlaků a 504 ekologických vozidel veřejné dopravy. Podpořen byl také rozvoj regionálních EN č. 7 / 2014 a podzimu. Vyjednávání a schválení Dohody je ale jen jedna část, nyní budeme dohlížet na vyjednávání a přípravu samotných programů, doplnil první náměstek ministryně Braun. Jejich nastavením Česká republika jasně deklaruje podobu dalšího rozvoje s podporou evropských fondů. Celková částka prostředků v novém programovém období činí 21,6 mld. eur. (mmr) letišť v Karlových Varech, Brně, Pardubicích a Ostravě. (mmr) Soutěžíme s fondy EU Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán pro koordinaci pravidelně pořádá soutěže pro širokou veřejnost, ve kterých hrají hlavní roli projekty podpořené z fondů EU. Na jaře probíhala soutěž Poznej projekt, aktuálně startuje Vyfoť projekt a od září se připravuje čtvrtý ročník úspěšné soutěže pro studenty Navrhni projekt. Soutěž Poznej projekt probíhala od března do června a zúčastnilo se jí soutěžících. Cílem bylo poznat projekty podpořené z fondů EU podle fotografie a nápovědy umístěné na webových stránkách -fondy. cz/poznejprojekt, které návštěvníkům každý týden představily nový obrázek. Pro tři vylosované v každém kole byla připravena odměna, kterou obdrželo 57 soutěžících. Soutěž představila 19 projektů, mezi nimi například prodloužení trasy pražského metra A, dokončení Vltavské vodní cesty mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou či přírodovědné exproratorium v Brně, které se pyšní jednou z nejmodernějších hvězdáren ve střední Evropě. Již 28. července bude zahájen čtvrtý ročník oblíbené prázdninové soutěže Vyfoť projekt, kam mohou soutěžící přihlašovat snímky projektů podpořených z fondů EU. I letos účastníci změří síly v kategoriích Nejtalentovanější fotograf/ka, Nejaktivnější fotograf/ka a v kategorii Selfie, kde fotografie vedle projektů zachycují také jejich autory. Letošní novinkou je kategorie Před a po, kam mohou soutěžící zasílat snímky projektů před realizací a po ní. Cílem této doplňkové kategorie je zachytit změnu, ke které pomoc z finančních prostředků EU přispěla. Pro výherce v jednotlivých kategoriích máme připraveny digitální zrcadlovky a další soutěžící budou odměněni v týdenních losováních po dobu celého trvání soutěže. Se startem školního roku začne 1. září soutěž Navrhni projekt, určená studentům všech středních škol a jejich pedagogům. Dvou až pětičlenné týmy si budou moci zkusit navrhnout, jak nejlépe využít evropské dotace k rozvoji regionu, ve kterém žijí nebo studují. Tématem projektů může být podnikání, doprava, cestovní ruch, životní prostředí či další skutečné oblasti podpory fondů EU. K soutěži připravujeme podrobný manuál v podobě komiksu, který soutěžící týmy seznámí s přípravou projektových žádostí. Odměna čeká na každý zaslaný projekt a pro vítěze jsou připraveny atraktivní ceny. (mmr) Výherci loňského ročníku soutěže s 1. náměstkem ministryně pro místní rozvoj Danielem Braunem. 1. místo Ivan Rusek (Revitalizace památkové zóny Kutná Hora), 2. místo Helena Otrubová (Polabská cyklostezka), 3. místo Renata Zemanová (Zámecký park Ostrov - pěstební opatření).

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

NOVÉ MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM

NOVÉ MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM NOVÉ MUZEUM BETLÉMŮ V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM Město Třebechovice pod Orebem, známé především díky Třebechovickému muzeu betlémů, otevřelo novou budovu. Muzeum betlémů je otevřeno pro veřejnost od 5.

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Integrované územní investice

Integrované územní investice Integrované územní investice Konference IOP a IROP: Úspěchy a nové cíle Pardubice, 24. 9. 2014 2 ITI čl. 36 Obecného nařízení (kapitola Územní rozvoj) V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 096/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Evropská územní spolupráce Roman Kamarýt ENVIROS, s.r.o. 1 Financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekty jsou podporovány prostřednictvím OP: Přeshraniční spolupráce Nadnárodní spolupráce

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ. VYHLAŠOVATEL ČR - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚ LÁVÁNÍ Č.j.: 29 094/2007-41 VYHLAŠOVATEL ČR - BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŘÍDÍCÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm

Internetové stránky o EU. Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Internetové stránky o EU Oficiální informace o EU Portál EUROPA: http://europa.eu/index_cs.htm Řídící instituce Evropské unie Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/portal/cs

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Předběžný harmonogram výzev 015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Prioritní osa Identifikace specifického cíle Zaměření výzvy Typ výzvy Termín výzvy Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Předpokládané

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Aktuální informace z oblasti strukturální fondů a dotací říjen/listopad 2014

Aktuální informace z oblasti strukturální fondů a dotací říjen/listopad 2014 Aktuální informace z oblasti strukturální fondů a dotací říjen/listopad 2014 Představení Integrovaného regionálního operačního programu Přehled rozdělení alokace pro nové operační programy Vyhlášení výzev

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program přeshraniční spolupráce ČR-Polsko MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ OBNOVY A UCHOVÁNÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ, Liberec, 10.12.2014 Obsah prezentace Ohlédnutí za programovým

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády

Více

Dotační zpravodaj. č. 3/2015

Dotační zpravodaj. č. 3/2015 Dotační zpravodaj č. 3/2015 Aktuální informace o dění ve světě dotací z fondů EU Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje nám. Krále Jiřího z Poděbrad 478/33, 350 02 Cheb, Tel: 354 426 140 IČO: 48

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje

Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013. Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2013 Technické vzdělávání a jeho úloha při rozvoji Moravskoslezského kraje Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje 23. dubna 2013 Východiska podpory technického

Více

Dotace a investiční pobídky

Dotace a investiční pobídky Dotace a investiční pobídky Deloitte Operační program V současné době Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravuje návrh nového Operačního programu Životní

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020

Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Příprava Královéhradeckého kraje na nové programové období 2014-2020 Konference Příležitosti pro města a obce v období 2014-2020 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Příprava Královéhradeckého

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Podpořte nás v komunálních volbách 10. a 11. října 2014

Podpořte nás v komunálních volbách 10. a 11. října 2014 VOLTE ČÍSLO 6 Podpořte nás v komunálních volbách 10. a 11. října 2014 Záleží nám na spokojených občanech MČ Praha 10, a proto budeme usilovat o rozvoj naší desáté městské části. Proč nás volit? Představujeme

Více

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Univerzita Pardubice Města Hradec Králové a Pardubice společně s nejdůležitějšími partnery

Více

Vyhlášení 27. výzvy ROP NUTS II Jihozápad včetně schválení veškeré dokumentace příloha č. 2. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad.

Vyhlášení 27. výzvy ROP NUTS II Jihozápad včetně schválení veškeré dokumentace příloha č. 2. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Příloha č. 2 Text výzvy pro oblast podpory 2.4 v rámci 27. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ v souladu s Regionálním operačním

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Seminář poslankyně Evropského parlamentu MUDr. Olgy Sehnalové, MBA Přerov dne 8. dubna 2010 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Pro OPVK je vyčleněno

Více

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL

UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD PRIORITNÍ OSA 3 UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST A VENKOVSKÝCH SÍDEL Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 Podle aktuálních údajů se k 31. 12. podařilo beze zbytku vyčerpat peníze vyčleněné v evropských fondech na rok 2004, a to i v programech pro hlavní město

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme

Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme Aktuálně, 06.07.2012 Fiala: Na velká vědecká centra peníze najít musíme [aktualne.cz; 05/07/2012; Jakub Novák ; Zaradenie: Domácí] Komentáře: Praha - Vybudovat a nechat padnout velká výzkumná centra by

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost

Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost Podpora rozvoje území Moravskoslezského kraje současnost a budoucnost Martin Sikora, náměstek hejtmana kraje Klimkovice, 10. června 2014 Formy podpory rozvoje území v Moravskoslezském kraji: Nefinanční

Více

Nové projektové období

Nové projektové období Nové projektové období příležitosti, možnosti, tipy Ing. Kateřina Sušická Operační programy dostupné školám Co nové projektové období školám nabídne? OP VVV IROP OP ZAM OP VK Výzva 56 OP VVV Výzkum, věda

Více

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 13 Vydán dne 31. března 2015 Částka 2 OBSAH Usnesení vlády České republiky ze dne 23. února 2015 č. 126 o Akčním plánu prevence domácího a genderově

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více