Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek
|
|
- Rudolf Kovář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Ing. Jakub Ulmann
2 5 Struktura a vlastnosti pevných látek 5.1 Krystalické a amorfní látky 5.2 Krystalová mřížka 5.3 Poruchy krystalické mřížky 5.4 Deformace pevného tělesa 5.5 Síla pružnosti, normálové napětí 5.6 Hookův zákon pro pružnou deformaci 5.7 Teplotní roztažnost pevných těles
3 Př. 1: Které základní poznatky o částicích pevného skupenství látek již známe? Střední vzdálenosti částic jsou malé a vzájemné přitažlivé síly způsobují, že pevná látka vytváří těleso určitého tvaru a objemu (nesnadno mění tvar a objem). Částice chaoticky kmitají kolem svých rovnovážných poloh (rozdíl od plynu), přičemž s rostoucí teplotou roste amplituda těchto výchylek. Hodnota celkové potenciální energie soustavy částic pevného tělesa je větší než celková kinetická energie těchto částic.
4 5.1 Krystalické a amorfní látky Podle vnitřního uspořádání částic dělíme pevné látky na: krystalické monokrystaly polykrystaly amorfní Jedná se o uspořádání částic! Není vidět ani pod mikroskopem.
5 Krystalické látky Pravidelné dalekodosahové uspořádání částic. Umístění částic v určitém místě určuje umístění částic i v místech vzdálených určité uspořádání částic se v látce neustále opakuje, vzniká krystalová mřížka.
6 Monokrystaly (méně časté) Pravidelné uspořádání na makroskopické vzdálenosti. Uspořádání se projevuje navenek (často je vidět pouhým okem jako pravidelný vnější tvar). Přírodní monokrystaly kamenná sůl, křemen, diamant. Umělé monokrystaly Si základ výroby polovodičů. Viz foto.
7 Polykrystaly Látka je složena z malých krystalků (zrn o velikosti m až mm). Uvnitř zrn je uspořádání pravidelné, zrna jsou však vůči sobě uspořádána nahodile. Pouhým okem nevypadají jako krystalické. Všechny kovy, led. Zrna polykrystalu Ni
8 Amorfní látky Látky, ve kterých je pravidelné uspořádání na vzdálenosti nepřesahující 10 nm - krátkodosahové uspořádání. Patří sem sklo, pryskyřice, vosk, opál, asfalt, pasty, Př. 1: Porovnej vzdálenost pravidelného uspořádání se vzdáleností mezi atomy např. 0,5 nm.
9 Př. 2: Na obrázku je zobrazeno vnitřní uspořádání látky. Rozhodni, o jaký druh látky jde. Vnitřní uspořádání látky je nepravidelné amorfní látka.
10 Rozdílné chování během tání Krystalická látka roztaje najednou při jedné teplotě. Amorfní látky nemají teplotu tání, postupně měknou a mění se na kapalinu. Př. 3: Pokus se vysvětlit toto chování v souvislosti s uspořádáním daného typu látky. Krystalická látka má všechny vazby stejné. Rozpadají se najednou. Příkladem je led, který je stále pevný a při 0 C se změní na vodu. Vazby u látek amorfních jsou různé mají různou pevnost rozpadají se při různých teplotách. Příkladem je vosk, při zahřívání postupně měkne a přechází v kapalinu. V mezifázi je možné ho tvarovat bez námahy i rukou.
11 Př. 4: Na obrázku je zobrazen vzorek látky. Rozhodni, o jaký druh látky zřejmě jde.
12 Př. 5: Většina látek může existovat jak v amorfní, tak několika krystalických formách. Najdi okolnosti při tuhnutí, které rozhodnou o tom, jaký typ látky se při tuhnutí vytvoří.
13 Př. 6: Důležitou skupinou organických látek jsou polymery. Jde o látky složené z velmi velkých molekul (molekuly mohou mít i statisíce atomů) jako například kaučuk, dřevo, bílkoviny, plastické hmoty. Odhadni, do jaké skupiny pevných látek podle jejich vnitřní stavby patří. Zkus dokumentovat na příkladu z praxe.
14 Izotropní a anizotropní látky Sledujeme-li vlastnosti pevných látek v různých směrech (lámavost, průchod světla, tepelná roztažnost) rozlišujeme: izotropní látky: látky, jejichž vlastnosti jsou ve všech směrech stejné anizotropní látky: látky, jejichž vlastnosti se v různých směrech liší
15 Př. 7: Roztřiď monokrystaly, polykrystaly a amorfní látky, podle toho, zda jsou izotropní nebo anizotropní. Rozdělení odůvodni vnitřní stavbou i příklady z praxe. Anizotropní látky Pro rozdílné chování v různých směrech musí být látka sestavena v každém směru jinak, např. s jiným mřížkovým parametrem. Toto uspořádání musí být stejné v celém objemu. Toto je splněnu u látek monokrystalických. Např. slída - různá lámavost v různých směrech
16 Izotropní látky: Amorfní - nemají uspořádání už na mikroskopické úrovni jsou ze všech stran stejné stejně se musí chovat i zvnějšku. Stejná průhlednost skla, nepravidelná lámavost. Polykrystalické - mají uspořádání, ale pouze v malých rozměrech při pohledu zvnějšku se vnitřní uspořádání neprojeví kvůli různému uspořádání zrn. Stejné mechanické vlastnosti kovů v různých směrech, teplotní roztažnost ve všech směrech stejná.
17 5.2 Krystalová mřížka Pro popis uspořádání částic v krystalu zavádíme model - krystalovou mřížku. Jejím základem je elementární buňka, v níž jsou umístěny jednotlivé částice. Mřížka je poskládána z těchto buněk. Ve skutečných látkách nejsou žádné spojnice Délka hrany je tzv. mřížková konstanta (desetiny nm). Na obr. je nejjednodušší mřížka - krychlová soustava. Elementární buňka a
18 Krystalové soustavy (výčet základních soustav) trojklonná (triklinická) - nemá pravé úhly mezi osami, jednoklonná (monoklinická), kosočtverečná (ortorombická), čtverečná (tetragonální) - nemá stejné mřížkové konstanty, šesterečná (hexagonální), klencová (trigonální), krychlová (kubická).
19 Ukázka krystalické mřížky šesterečné (hexagonální) grafit Mřížkový parametr a je rozdílný od c.
20 Krystalová soustava krychlová (kubická) Typy elementárních buněk kubické soustavy 1. Primitivní (prostá) - částice se nachází ve vrcholech elementární buňky (vzácné polonium alfa) 2. Plošně centrovaná - částice se nachází ve vrcholech a uprostřed stěn elementární buňky (Fe gama - nad 910 C, Ni, Cu, Pb) 3. Prostorově centrovaná - částice se nachází ve vrcholech a středu elementární buňky (Fe alfa, Cr, W)
21 Př. 1: Kolik atomů v krystalové mřížce polonia připadá na jednu základní prostou buňku.
22 Př. 2: Kolik atomů v krystalové mřížce hliníku připadá na jednu základní plošně centrovanou buňku.
23 Př. 3: Kolik atomů v krystalové mřížce chromu připadá na jednu základní prostorově centrovanou buňku. Př. 4: Která kubická krystalová mřížka má největší hustotu, jestliže budou mít všechny typy stejný mřížkový parametr?
24 Hustota látky z krystalové mřížky Krychlová prostá soustava m V 3 V a a m N m a m A m a r u 1 N N A a r 3 m u
25 Př. 5: Urči hustotu hliníku v pevném skupenství, je-li mřížkový parametr a = 0,405 nm. Hliník krystaluje v kubické plošně centrované soustavě. m u = 1, kg
26 Př. 6: Železo vytváří při teplotách do 910 C prostorově centrovanou kubickou mřížku s mřížkovým parametrem 0,287 nm. Tato krystalická modifikace železa se nazývá železo α. Při teplotě nad 910 C vytváří železo plošně centrovanou kubickou mřížku o mřížkovém parametru 0,363 nm železo γ. Má železo α stejnou hustotu jako železo γ? železo α kg m -3 železo γ kg m -3
27 Př. 7: Krystalová mřížka NaCl se skládá ze dvou stejných typů buněk, které jsou vzájemně posunuty a tím propleteny. O jaký typ buněk se jedná? Kolik atomů Na a Cl má elementární buňka nebereme-li v úvahu sousední buňky? Kolik atomů Na a Cl připadá na jednu buňku skutečně? Celkem 8 atomů na 1 buňku.
28 5.3 Poruchy krystalové mřížky Reálná krystalická mřížka se od ideální liší poruchami - odchylkami od pravidelného uspořádání krystalické mřížky Bodové poruchy Vakance -chybějící částice v ideální mřížce. Lze vytvořit tepelným kmitavým pohybem částic, ozářením elektrony Intersticiální poloha částic - částice mimo pravidelný bod mřížky (např. ta, která unikla z místa vakance).
29 Příměsi - cizí atom v krystalu. Cizí atom může nahrazovat vlastní atom mřížky. Např. u příměsových polovodičů. Cizí atom v intersticiální poloze. Např. uhlík v železe (množství uhlíku má zásadní vliv na druh a kvalitu oceli).
30 Př. 1: Která z poruch není ani na jednom z obrázků? Nakresli znázornění této poruchy.
31 5.3.2 Čárové poruchy (dislokace) Posunutí rovnovážných poloh částic kolem určité čáry - dislokační čára. Tyto poruchy působí, že reálné krystalické látky mají krát menší pevnost, než by mohly mít v dokonalé struktuře (všechny vazby by se musely přerušit najednou) Objemové poruchy Vznik ostrůvků jiné krystalické struktury. Např. neroztavený kus jiného krystalu.
32 5.4 Deformace pevného tělesa Pevné těleso zachovává svůj tvar, pokud na něj nepůsobí vnější síly. Síly mohou změnit jejich tvar deformují je. Deformace: Pružná (elastická): je dočasná. Když síly přestanou působit, těleso se vrátí do původního stavu (zmáčknutá houba na tabuli). Tvárná (plastická): je trvalá. Když síly přestanou působit, těleso se do původního stavu nevrátí (zmáčknutá plastelína). O tom, jaká deformace nastane rozhoduje: velikost a směr působících sil, druh látky a vnitřní uspořádání, tvar a rozměry tělesa.
33 Základní typy deformací podle způsobu působení sil: 1. typ - deformace tahem Síly působí v ose souměrnosti tělesa. - F F 2. typ - deformace tlakem - F F
34
35 3. typ - deformace ohybem Síla působí kolmo k ose souměrnosti tělesa upevněného alespoň na jednom konci. F Př. 1: Vysvětli, jaký význam má příčný průřez traverzy ve tvaru písmene I. Hlavní namáhání je ohybem ve svislém směru, lze vyzkoušet s dlouhým pravítkem.
36 Př. 2: Předveď uvedená namáhání na houbě na tabuli. Zkus určit ještě dvě další. F 4. typ - deformace krutem Je způsobená dvěma silovými dvojicemi, F jejichž momenty sil jsou stejně velké, ale opačného směru. 5. typ - deformace smykem (střihem) Je způsobená dvěma stejně velkými rovnoběžnými silami opačného směru, které působí na horní a dolní podstavu deformovaného tělesa. F F F F
37 3.115 Vysvětlete z hlediska krystalové struktury látek rozdíl mezi deformací tahem a smykem. Při deformaci tahem se jednotlivé vrstvy částic tvořících těleso od sebe vzdalují, při deformaci smykem se vrstvy částic navzájem posouvají, ale jejich vzájemné vzdálenosti se nemění.
38 Skutečné namáhání těles je kombinací základních typů deformací. Nadále se budeme zabývat pouze deformací tahem. 5.5 Síly pružnosti, normálové napětí Je-li pevné těleso deformováno tahem silami o velikosti F, vyvolává struktura tělesa v rovnovážném stavu stejně velké síly pružnosti F P, které působí proti deformujícím silám. - F F Fp Fp
39 Síla 100 N nic neudělá s drátem o průměru 5 cm, ale snadno přetrhne drát o průměru 0,05 mm fyzikálně zajímavější než samotná síla je síla připadající na jednotku plochy. Normálové napětí n je síla pružnosti F p vztažena na plochu S příčného řezu. n F S N m Pa n 2 Jednotka jako u tlaku. U namáhání tlakem má zcela stejný význam.
40 - F Fp Fp F V libovolném příčném řezu tělesa vzniká při deformaci stav napjatosti, charakterizovaný normálovým napětím. Působením deformačních sil se zvětšují vzdálenosti mezi částicemi.
41 Př. 1: Na čem (příp. jakou úměrou) závisí prodloužení natahované tyče (drátu apod.)?
42 Př. 5: Urči normálové napětí, kterým: a) působí závaží o hmotnosti 100 g na nit o tloušťce 0,5 mm, b) působí staticky horolezec o hmotnosti 80 kg na lano o průměru 11 mm.
43 Každý materiál má některé významné hodnoty normálového napětí: Mez pevnosti p po překročení této hodnoty normálového napětí dojde k porušení materiálu přetrhne se, rozdrtí se Souprava Vernier zjištění meze pevnosti a meze pružnosti pomocí záznamu průběhu síly a prodloužení při tahovém namáhání měděného drátu o průměru 0,4 mm. Př. 2: Z naměřených hodnot vypočítejte mez pevnosti mědi. Př. 3: Při jaké síle se přetrhne drát s průměrem 0,25 mm? Př. 4: Jak silný drát z mědi tě unese?
44 Mez pružnosti E největší hodnota normálového napětí, kdy je deformace ještě pružná. Po překročení této meze je těleso trvale deformováno. Křehké látky mají mez pružnosti blízko meze pevnosti, pružné mají E např. polovinu p. Př. 4: Navrhněte, jak přibližně zjistíme mez pružnosti mědi. E = MPa Dovolené napětí D nejvyšší přípustná hodnota n při deformaci tahem nebo tlakem. Jeho hodnota je značně menší než mez pevnosti. Všechny kontrolní výpočty se porovnávají s touto hodnotou (uvedenou v tabulkách).
45 Př. 5: Jaký průměr musí mít lano jeřábu, aby při rovnoměrném zvedání nákladu o hmotnosti 2,5 t nepřekročilo dovolené napětí 60 MPa? Př. 6: Jakou maximální výšku může mít cihlová zeď, jestliže dovolené napětí při deformaci tlakem je 0,9 MPa? Tíhové zrychlení 9,8 m.s -2. = 1700 kg m -3
46 5.6 Relativní prodloužení, deformační křivka Když na těleso začneme působit silou, prodlouží se z původní délky l 1 o délku l na délku l. F l l 1 l F l 1 l Př. 1: Na čem bude záviset prodloužení, jestliže bude těleso ze stejného materiálu namáháno stejným normálovým napětím? Při větší délce bude větší prodloužení.
47 l absolutní prodloužení l l 1 l relativní prodloužení Př. 2: Jaké bude relativní prodloužení ocelové metrové tyče, jestliže se prodloužila o 1 mm? Vyjádřete také v procentech. l l l 1 0,001 (bez jednotky, tzn. kolikrát ), 0,1 % Relativní prodloužení určuje prodloužení tělesa (v metrech) o původní délce 1 m. Př. 3: Tyč délky 5 m se prodloužila o 2 cm, jaké je její prodloužení v %? [ε = 0,004 = 0,4 %] l l 1
48
49 Vytištěný příklad grafu deformační křivky oceli pro studenty. Jednodušší by byla závislost F na l
50 Deformační křivka popisuje chování při namáhání konkrétního materiálu nezávisle na jeho rozměrech. σ U - mez úměrnosti: po překročení meze úměrnosti přestává být relativní prodloužení přímo úměrné normálovému napětí. Do této meze přímka. σ E - mez pružnosti: po překročení meze pružnosti přestává být deformace pružná a materiál už se nevrátí do původního stavu. σ K - mez kluzu: po překročení meze kluzu se zvětšuje relativní prodloužení aniž by se zvětšovalo normálové napětí (materiál se prodlužuje bez zvětšování síly tečení materiálu), mění se fyzikální vlastnosti materiálu. σ P - mez pevnosti: po překročení meze pevnosti se materiál přetrhne.
51 Př. 1: Urči z grafu: a) mez pevnosti oceli b) mez kluzu oceli c) O kolik procent se prodlouží ocel, než se přetrhne. d) O kolik se může prodloužit 50 m dlouhé ocelové lano, tak aby jeho deformace zůstala pružná.
52 5.7 Hookův zákon pro pružnou deformaci Z počátku deformační křivky je patrné, že existuje jednoduchá závislost mezi napětím a prodloužením. Pro hodnoty normálového napětí menší než σ U je normálové napětí přímo úměrné relativnímu prodloužení. E E modul pružnosti v tahu Pro různé látky nalezneme hodnoty v tabulkách. Např. pro ocel E = 220 GPa, dural E = 70 GPa. Výhoda tohoto zákona je jednoduchost. Při navrhování konstrukcí počítáme s napětím menším než σ U.
53 Př. 1: Mez úměrnosti ocele je 310 MPa. Urči, o kolik procent se při tomto zatížení ocel natáhne. Př. 2: Gumička o čtvercovém průřezu 2x2 mm se prodlouží po zavěšení 100 g závaží přibližně o čtvrtinu své délky. Urči její modul pružnosti v tahu. Př. 3: Ocelový drát má délku 6 m, obsah příčného řezu je 3 mm 2. Urči jakou silou je drát deformován při prodloužení o 5 mm. Př. 4: Porovnej vlastnosti požadované po materiálu na nosné lanu výtahu s vlastnostmi materiálu pro horolezecké lano. Které materiály se na výrobu zmíněných lan používají?
54 5.7 Teplotní roztažnost pevných látek Pokus: Studená kulička projde kroužkem. Po zahřátí nad kahanem kroužkem neprojde. Když kuličku ochladíme vodou, opět kroužkem projde. Vysvětlení: Kulička se zahřátím zvětšila, teplá kulička je větší než studená při změně teploty se mění rozměry těles = teplotní roztažnost. Proč? Vysvětlení na molekulové úrovni. Vyšší teplota částice více kmitají kolem rovnovážných poloh častěji se dostávají do větší vzájemné blízkosti více na sebe působí odpudivými silami potřebují víc místa.
55 Pokus: Proužek ze dvou kovů (bimetal = 2 kovy), po zahřátí se ohne. Po ochlazení se narovná. DÚ: Pokus papír a alobal Vysvětlení: Různé látky se roztahují různě. Bimetal se ohne tak, aby kov, který se roztahuje více byl na vnější straně. Používá se např. jako bimetalový teploměr.
56 U dlouhých těles řešíme změnu objemu pouze v jednom směru délková roztažnost. Na čem závisí prodloužení Δl : Δt (změna teploty): větší změna větší prodloužení. l 0 (původní délka): větší délka větší prodloužení. α (součinitel tepelné délkové roztažnosti): rozlišuje různé látky, které se s teplotou mění různě. l l 0 t
57 Př. 1: Urči jednotku součinitele tepelné délkové roztažnosti. Př. 2: Odvoď vztah pro celkovou délku l tyče roztažené kvůli změně teploty z počáteční délky l 0. t l l l l l t l l K K m m t l l
58 Př. 3: Eiffelova věž má (včetně antény na vrcholu) výšku 324 metrů. Urči výšku této věže při teoretické teplotě -273 C (téměř absolutní 0 K). Nejprve výsledek odhadni. Předpokládej, že výška udávaná v literatuře byla naměřena při teplotě 30 C. Věž je vyrobena ze železa. Př. 4: Urči, o kolik se prodlouží hliníkový drát natažený mezi 2 stožáry vysokého napětí vzdálenými od sebe 60 m, jestliže se teplota zvýší z -20 C na 30 C.
59 Objemová teplotní roztažnost Obdobně jako u délkové roztažnosti. Při roztahování trubek a podobně se roztahuje celý objem směrem ven dutina se zvětšuje. V V 0 1 t je teplotní součinitel objemové roztažnosti. 3
60 Př. 5: Ocelový drát (α = 11, K -1 ) má při teplotě 15 C délku 100 m. Určete jeho délku při teplotě 45 C. Př. 6: Hliníková nádoba má při teplotě 20 C vnitřní objem 0,75 l. Jak se změní tento objem, zvýší-li se teplota o 55 C? Př. 7: Délka měděného drátu se zvětší při ohřátí z 0 C na 100 C o 170 mm. Určete teplotní délkový součinitel, je-li původní délka 100 m.
61 Př. 8: Délka hliníkové tyče při teplotě 273 K je 1 m. O kolik se tato délka prodlouží při ohřátí tyče na teplotu 573 K? Př. 9: Skleněná tyč má při teplotě 20 C délku 25 m. Jaká bude její délka při teplotě 120 C? (α = 0, K -1 ) Měděné vedení troleje tramvaje má v zimě při teplotě 10 C délku 50 m. O kolik se zvětší délka tohoto vedení v létě, kdy teplota vystoupí na 30 C? Teplotní součinitel délkové roztažnosti mědi je K 1.
62 3.129 Ocelová tyč o obsahu průřezu 10 cm 2 se dotýká oběma konci dvou masivních ocelových desek, kolmých k tyči. Jak velkou silou tlačí tyč na desky, zvýší-li se teplota o 15 C? Teplotní součinitel délkové roztažnosti oceli je K 1, modul pružnosti v tahu je Pa. 36 kn Př. 10: Uzávěr sklenice na okurky lze lehčeji uvolnit, jestliže jej polijeme horkou vodou. Vysvětli.
63 5.7 Teplotní roztažnost pevných látek S teplotní roztažnosti se v praxi setkáváme často a musíme ji brát v úvahu při návrzích konstrukcí. Kovové mostní konstrukce jsou alespoň na jedné straně posuvně podepřeny.
64 Parní potrubí má vytvořené pružné zatáčky.
65
66 Varné sklo má nízký součinitel tepelné roztažnosti oproti běžnému sklu a je tenčí, aby při změně teplot nedocházelo k vnitřnímu pnutí. Bimetal v žehličce, pokojovém termostatu, boileru apod. rozpojí obvod po dosažení nastavené teploty. Materiál na zubní plomby má stejné teplotní vlastnosti jako zuby. Dráty vedení elektrického proudu se nesmí v létě napínat na doraz, musí se nechat průvěs. Kolejnice nejsou z jednoho kusu, ale z částí, které se na sebe nasouvají a je mezi nimi mezera.
67 Autor prezentace a ilustrací: Ing. Jakub Ulmann Fotografie použité v prezentaci: Na snímku 1: Ing. Jakub Ulmann Na snímku 11: Na snímku 33: Na snímku 52: Zeigerthermometer.jpg Na snímku 61: Ing. Jakub Ulmann Na snímku 62: Ing. Jakub Ulmann
68 Použitá literatura a zdroje: [1] RNDr. Karel Bartuška, CSc., prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.: Fyzika pro gymnázia Molekulový fyzika a termika, Prometheus, Praha 2007 [2] Doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc., RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika Sbírka úloh pro střední školy, Prometheus, Praha 2010 [3] Mgr. Jaroslav Reichl: Klíč k fyzice, Albatros, Praha 2005 [4] Mgr. Jaroslav Reichl, [5] Mgr. Martin Krynický,
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti pevných látek 5.1
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),
VíceSTRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní
Více12. Struktura a vlastnosti pevných látek
12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceMŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
Více2. Molekulová stavba pevných látek
2. Molekulová stavba pevných látek 2.1 Vznik tuhého tělesa krystalizace Při přeměně kapaliny v tuhou látku vzniknou nejprve krystalizační jádra, v nichž nastává tuhnutí kapaliny. Ochlazování kapaliny se
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Ing.Jiřina Strnadová Předmět:Fyzika Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah Teoretický úvod... 3 Rozdělení pevných látek... 3 Mechanické vlastnosti pevných
Více1 Krystalické a amorfní látky. 4 Deformace pevného tělesa 7. Základní stavební jednotkou krystalické látky jsou monokrystaly.
Obsah Obsah 1 Krystalické a amorfní látky 1 2 Ideální krystalová mřížka 3 3 Vazby v krystalech 5 4 Deformace pevného tělesa 7 4.1 Síla pružnosti. Normálové napětí................ 9 5 Teplotní roztažnost
VíceStruktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Krystalické a amorfní látky Ideální krystalová mřížka Vazby v krystalech Deformace
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
Více2.4.6 Hookův zákon. Předpoklady: 2405. Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 0,0015 0,003 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ
.4.6 Hookův zákon Předpoklady: 405 Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 500 P 50 0,0015 0,00 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ U je normálové napětí přímo úměrné relativnímu
Více1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu
Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VíceDEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA DEFORMACE PRUŽNÁ (ELASTICKÁ) DEFORMACE TVÁRNÁ (PLASTICKÁ)
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D14_Z_MOLFYZ_Deformace pevného tělesa, normálové napětí, hookův zákon_pl Člověk a příroda
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceKONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška
1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební
VíceIng. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 013 Použitá literatura: Technická
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceStřední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Nauka o materiálu Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze kluzu R e, odpovídající
VíceÚvod do strukturní analýzy farmaceutických látek
Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: Vyučující: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. prof. RNDr. Pavel Matějka, Ph.D., A136, linka 3687, matejkap@vscht.cz doc. Ing. Bohumil Dolenský,
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceMinule vazebné síly v látkách
MTP-2-kovy Minule vazebné síly v látkách Kuličkový model polykrystalu kovu 1. Vakance 2. Když se povede divakance, je vidět, oč je pohyblivější než jednovakance 3. Nejzávažnější je ovšem prezentování zrn
VíceSeriál VII.III Deformace, elasticita
Výfučtení: Deformace, elasticita Při řešení fyzikálních úloh s tělesy, které se vlivem vnějších sil pohybují nebo sráží, obvykle používáme představu tzv. dokonale tuhého tělesa. Takové těleso se při působení
Více3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov
3.2 Základy pevnosti materiálu Ing. Pavel Bělov 23.5.2018 Normálové napětí představuje vazbu, která brání částicím tělesa k sobě přiblížit nebo se od sebe oddálit je kolmé na rovinu řezu v případě že je
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceElektrická vodivost - testové otázky:
Elektrická vodivost - testové otázky: 1) Elektrický náboj (proud) je přenášen? a) elektrony b) protony c) jádry atomu 2) Elektrický proud prochází pouze kovy? a) ano b) ne 3) Nejlepšími vodiči elektrického
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_5_ Struktura a vlastnosti kapalin Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti kapalin 5.1 Povrchové napětí
VícePevné skupenství. Vliv teploty a tlaku
Pevné skupenství Pevné skupenství stálé atraktivní interakce mezi sousedními molekulami, skoro žádná translace atomů těsné seskupení částic bez volné pohyblivosti (10 22-10 23 /cm 2, vzdálenosti 10-1 nm)
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
VíceDovolené napětí, bezpečnost Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VícePoruchy krystalové struktury
Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 15. října 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Poruchy krystalové struktury 15. října 2013 1 / 30 Poruchy krystalové struktury nelze vytvořit ideální strukturu krystalu bez poruch
Víceměření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy
měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceTESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A
1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem
VíceV. STRUKTRURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
V. STRUKTRURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 5.1 Krystalické a amorfní látky a) pevné látky dělíme podle uspořádání částic na krystalické a amorfní b) krystalické látky mají dalekodosahové uspořádání, tj.
VíceLOGO. Molekulová fyzika
Molekulová fyzika Molekulová fyzika Molekulová fyzika vysvětluje fyzikální jevy na základě znalosti jejich částicové struktury. Jejím základem je kinetická teorie látek (KTL). KTL obsahuje tři tvrzení:
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v
VíceKapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22
Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI Jaroslav Krucký, PMB 22 SYMBOLY Řecká písmena θ: kontaktní úhel. σ: napětí. ε: zatížení. ν: Poissonův koeficient. λ: vlnová délka. γ: povrchová
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceTeplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_185_Skupenství AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 16.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, ČÍSLO PROJEKTU:
VícePružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14
Pružnost a pevnost zimní semestr 2013/14 Organizace předmětu Přednášející: Prof. Milan Jirásek, B322 Konzultace: pondělí 10:00-10:45 nebo dle dohody E-mail: Milan.Jirasek@fsv.cvut.cz Webové stránky předmětu:
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VícePružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?
Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Zkušební stroj pro zkoušky mechanických vlastností materiálů na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Pružnost (elasticita) Z fyzikálního
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů
Nauka o materiálu Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které lze získat
VíceJEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D17_Z_MOLFYZ_Jevy_na_rozhrani_pevneho_tel esa_a_kapaliny_pl Člověk a příroda Fyzika
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceIng. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 2013 Aktualizováno: 2015 Použitá
VíceNamáhání na tah, tlak
Namáhání na tah, tlak Pro namáhání na tah i tlak platí stejné vztahy a rovnice. Velikost normálového napětí v tahu, resp. tlaku vypočítáme ze vztahu: resp. kde je napětí v tahu, je napětí v tlaku (dále
Více1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.
1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení
VíceTéma 2 Napětí a přetvoření
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Téma 2 Napětí a přetvoření Deformace a posun v tělese Fzikální vztah mezi napětími a deformacemi, Hookeův zákon, fzikální konstant a pracovní diagram
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.1 Konstrukční materiály
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.1 Konstrukční materiály Základní skupiny konstrukčních materiálů Materiál: Je každá pevná látka, která je určená pro další technologické zpracování ve výrobě.
VíceTEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceVzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Vzpěr,
VíceCELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
VíceCo by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012
Prohloubení odborné spolupráce a propojení ústavů lékařské biofyziky na lékařských fakultách v České republice CZ.1.07/2.4.00/17.0058 Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceTEORIE TVÁŘENÍ. Lisování
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
VíceIII/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony třední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při
Více1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem
MěřENÍ MODULU PRUžNOSTI V TAHU TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie 1.1. Měření modulu pružnosti z protažení drátu. Pokud na drát působí síla ve směru jeho délky, drát se prodlouží. Je li tato jeho deformace pružná
VíceVnitřní stavba pevných látek přednáška č.1
1 2 3 Nauka o materiálu I Vnitřní stavba pevných látek přednáška č.1 Ing. Daniela Odehnalová 4 Pevné látky - rozdělení NMI Z hlediska vnitřní stavby PL dělíme na: Krystalické všechny kovy za normální teploty
Více( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku
ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku 1 ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku Úkol č.1: Získejte mechanickou hysterezní křivku pro dráty různé tloušťky
VíceA mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku
1. Úlohy a cíle teorie plasticity chopnost tuhých těles deformovat se působením vnějších sil a po odnětí těchto sil nabývat původního tvaru a rozměrů se nazývá pružnost. 1.1 Plasticita, pracovní diagram
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
VíceÚloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.
Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),
VíceTVÁŘENÍ ZA STUDENA LISOVÁNÍ
TVÁŘENÍ ZA STUDENA LISOVÁNÍ je takové při kterém se nepřesáhne teplota Tváření plošné při kterém výlisek nemění svoji tloušťku Tváření objemové při kterém objem ( jaký tam vložíme ) polotovaru zůstane
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady
Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31
VícePlastická deformace a pevnost
Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových
VíceOVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
VíceIDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D13_Z_MOLFYZ_Idealni_krystalova_mrizka_real ny_krystal_typy_vazeb_pl Člověk a příroda
Více58. ročník fyzikální olympiády kategorie G okresní kolo školní rok
58. ročník fyzikální olympiády kategorie G Zadání 1. části K řešení můžeš použít kalkulačku i tabulky. 1. Neutrální atom sodíku má ve svém jádru a) 10 protonů b) 11 protonů c) 10 elektronů d) 12 protonů
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_6_Mechanika tuhého tělesa Ing. Jakub Ulmann 6 Mechanika tuhého tělesa 6.1 Pohyb tuhého tělesa 6.2 Moment
VíceMechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1
Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické
VíceVLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI LÁTEK Datum (období) tvorby: 27. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Pozorování, pokus a bezpečnost práce 1 Anotace: Žáci se seznámí
VíceZákladní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
VíceStatika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ
Více