ZDRAVOTNÍ TECHNIKA. - katedra technických zařízení budov - HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU. Ing.Ilona Koubková, Ph.D.

Transkript

1 ZDRAVOTNÍ TECHNIKA HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU Ing.Ilona Koubková, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1

2 Učební texty, legislativa skripta : Energetické a ekologické systémy budov 1 Zdravotní technika a vytápění prof. Kabele a kol. normy: ČSN EN Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem ČSN Výpočet vnitřních vodovodů ČSN Vnitřní vodovody změna IV/06 ČSN Zásobování požární vodou ČSN Ohřívání (užitkové) vody - Navrhování a projektování ČSN Vodovodní přípojky ČSN Prostorové uspořádání technického vybavení ČSN Technické výkresy Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace ČSN Výkresy potrubí. Značky pro kreslení potrubí NORMA JE NEZÁVAZNÁ. ALE POKUD JE UVEDENA V TECHNICKÉ ZPRÁVĚ PROJEKTU, STÁVÁ SE ZÁVAZNOU 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 2

3 Pa, kpa a Mpa Atm m VS, mm VS Bar (PSI) Používané jednotky Pascal Atmosféra (Atmosphere) Výška vodního sloupce Bar Pounds per square inch (libry na čtvereční palec) 1 Atm = 10 m VS 1Mpa = 1000 kpa = 10 6 Pa 1 bar = 0,1 Mpa = 100 kpa (1 PSI = 6, kpa) 1 m vodního sloupce přepočet na [Pa] 1 Atm = 0,986 bar = 10 m VS 1 bar = 10,14 m VS (=10/0,986) p = h ρ g = ,86 = 9860Pa Pro účely výpočtů v TZB si většinou vystačíme se zaokrouhleným g = 10 m.s -2, čímž se nám vztahy zjednoduší: 1 Bar = 1 Atm = 0,1 Mpa = 100 kpa = 10 mvs 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 3

4 Hydraulika potrubí - pojmy Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou : - průřezová rychlost v [m/s] - tlak p [Pa] KAPALINA IDEÁLNÍ KAPALINA - objemově stálá, nestlačitelná, nevazká SKUTEČNÁ KAPALINA - změna objemu f (t,p), stlačitelná, vizkozita (vnitřní tření) PROUDĚNÍ USTÁLENÉ PROUDĚNÍ (STACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se nemění v čase NEUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ (NESTACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se mění v čase ( v a p ) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 4

5 Hydraulika potrubí - pojmy PROUDĚNÍ Reynoldsovo číslo LAMINÁRNÍ - ztrátovou energii ovlivňuje pouze viskozita kapaliny- f (t) PŘECHODOVÉ - ztrátovou energii ovlivňuje viskozita kapaliny a nerovnosti vnitřního povrchu TURBULENTNÍ - plně rozvinuté turbulentní proudění má z v. d R e = υ ztráty závislé na průřezové rychlosti a tvaru potrubí LAMINÁRNÍ TURBULENTNÍ 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 5

6 ideální Proudění kapaliny skutečné S1 c1 S2 c2 h1 l h c 2 + ρ p + g.h = konst. v 2 a 2 2 pa vb pb + + g. ha = + + g. ρ 2 ρ h b + Y z 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 6

7 Základní pojmy pro výpočty : - průtočný průřez S [m 2 ] je plocha průřezu kolmá k proudnici - hydraulický poloměr S [m] R = o S je skutečný průtočný průřez proudící kapaliny [m 2 ] o odpovídající smáčený obvod [m] v = s u. ds S - objemový průtok (průtočné množství) Q [m 3 /s, l/s] při ustáleném (stacionárním) pohybu kapaliny je objem kapaliny, protékající za časový interval jakýmkoliv průřezem stálý rovnice kontinuity. Q = S1. v1 = S 2. v2 = S. v = konst v1 S1 S2 v2 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 7

8 Hydraulika potrubí Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou : - průřezová rychlost v [m/s] - tlak p [Pa] - průřezová rychlost v [m/s] střední rychlost průtočného průřezu Chezyho rovnice Rychlostní součinitel Chezyho rovnice C vyjadřuje ztráty třením, určuje se na základě empirických zjištění. C = λ 1 8g v =. 2gdl = Rl. = C Rl = v λ λ 8g 1 2,51 k White-Colebrookova = 2 log + λ λ R e λ 3, 71d rovnice součinitel ztrát třením (Reynoldsovočíslo, hustota kapaliny, drsnost vnitřního povrchu) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 8

9 Proudění skutečné kapaliny Ztrátová měrná energie při proudění potrubím (plný přůřez) Y = Y + z Y z1 z2 Yz 1 - ztrátová měrná energie třením, způsobená třením kapaliny o stěny a vnitřními ztrátami způsobenými viskózním a turbulentním třením [J/kg] Yz 2 - ztrátová měrná energie místní, způsobená prouděním kapaliny tvarovkami, armaturami, přístroji apod. [J/kg] Ztrátová měrná energie třením Ztrátová měrná energie místní Y z1 2 2 = pz1 l v λ.. ρ = p 2 v Y 2. d 2 = z z ξ ρ = 2 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 9

10 Měrné tlakové ztráty třením 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 10

11 Tlakové ztráty místními odpory 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 11

12 Voda a její vlastnosti VODNÍ PÁRA LED KAPALINA 2H2 + O2 2H2O 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 12

13 Voda a její vlastnosti v TZB fyzikální vlastnosti vody nepatrná stlačitelnost (zvýšení tlaku při uzavření, rázy potrubí) objemové změny vlivem zvyšování teploty (pojistné zařízení) objemové změny vlivem snižování teploty (pod 4 C se objem vody opět zvyšuje, při zamrznutí až o 9%) měrná tepelná kapacita max hustota min objem 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 13

14 Voda a její vlastnosti v TZB Kvalita vody : Způsoby úpravy vody : - voda obsahuje nadbytek CO 2 - odkyselení - zvýšený obsah Fe a Mn - magnetická, elektronická - vysoký obsah solí Ca a Mg - magnetická, elektronická - malý obsah minerálů - stabilizace minerálů - kontaminace odpadní vodou - odkalovací filtry, desinfekce POŽADAVKY NA KVALITU VODY : VYHLÁŠKA MZdč. 376/2000 Sb. požadavky na kvalitu vody a rozsah četnosti její kontroly Základní pojmy :» pitná voda» užitková voda» teplá voda x TUV» provozní voda ČSN EN pitná voda pro lidskou spotřebu (vaření, mytí, pití ) nepitná voda (ostatní zalévání, mytí aut ) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 14

15 ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU Nerovnoměrnost odběru vody v průběhu dne, týdne i roku vyvolává nutnost vodu akumulovat. Mezi zdrojem a místem spotřeby je tedy umístěna akumulační nádrž vodojem. Funkce vodojemu : vyrovnání rozdílu mezi spotřebou a potřebou vody zajištění rovnoměrných tlakových poměrů v síti VODOJEM AKUMULACE SPOTŘEBIŠTĚ-OKRUHOVÁ SÍŤ PODZEMNÍ ZDROJ VODY ÚPRAVA VODY VEŘEJNÁ SÍŤ POVRCHOVÝ ZDROJ VODY SPOTŘEBIŠTĚ-VĚTEVNÁ SÍŤ 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 15

16 Zásobování objektů vodou - místní ( lokální ) studny - veřejný řad + soustava vodojemů - kombinace Studny : dle účelu - veřejné ( zásobování pitnou vodou velkých celků ) - domovní ( zásobování pitnou vodou jedné, výjimečně několika nemovitostí - požární ( akumulace a vydatnost vody pro rychlý požární zásah ) dle konstrukce - šachtové : - kopané (vyhloubí se ručně do hloubky cca 8m a poté se ode dna zdí nebo prefabrikuje, - spouštěné (plášť se spouští shora vlastní tíhou) - vrtané (hloubí se vrtnými soupravami, pro větší hloubky spodní vody, 20m a více) - ražené ( nortonky, habešské ) pro rychlé, dočasné zásobování vodou, - kombinované ( např. horníčást šachtová, spodníčást vrtaná ) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 16

17 Zásobování objektů vodou Požární studna studna pro požární zásah co musí splňovat : a) hloubka < 7,0 m objem vody > 3 m 3 b) hloubka < 7,0 m přítok vody min. 200 l/min. c) hloubky 7,0 20,0 m objem vody > 4 m 3 d) hloubka > 20 m objem vody > 5 m 3 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 17

18 Druhy studní Zásobování objektů vodou 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 18

19 Příklad domácí vodárny Zásobování objektů vodou 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 19

20 ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU vnější vodovodní síť vodojem hydrostatický tlak hydrodynamický tlak zdroj vody vnější vodovodní síť 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 20

21 Zásobování objektů vodou Systémy rozvodu dle způsobu dopravy : - jednotný systém pitná voda se rozvádí i pro účely užitkové a provozní - oddílný systém samostatně pro jednotlivé druhy vod Systémy rozvodu dle tvaru : - větvené nejčastěji, z hlediska ekonomiky nejméně náročný, tento sytém je však náročný na tlak a může vytvořit úseky s min. odběrem a tím může dojít k zhoršení kvality odebírané vody, - může být s horním či dolním rozvodem, - okruhové tam, kde nutnost plynulé dodávky ( nemocnice, hotely, laboratoře,.) - smíšené (kombinované ) kombinace okruhového a větveného systému, - s požárním vodovodem s hydranty ( pod stálým tlakem ) nebo požárním potrubím ( nezavodněným potrubím). * Systémy rozvodu podle tlaku - s tlakovým pásmem z veřejného vodovou dispoziční tlak v síti je dostatečný. - s tlakovým pásmem z čerpací stanice nutno tlak posilovat ( výškové budovy) * Systémy rozvodu podle napojení - uzavřený voda je vedena z vnějšího vodovodu přímo nebo přes čerpací stanici. - otevřený - tam, kde je třeba oddělit přípojku od vnitřního vodovodu pomocí přerušovací nádrže 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 21

22 Systémy rozvodu dle tvaru Zásobování objektů vodou větvený systém s horním, resp. dolním rozvodem 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 22

23 Systémy rozvodu dle tvaru : a) okruhový systém b) smíšený systém Zásobování objektů vodou 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 23

24 Systémy rozvodu podle tlaku Zásobování objektů vodou 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 24

25 Zásobování objektů vodou Systémy vnitřního vodovodu podle napojení 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 25

26 Schéma vnitřního vodovodu : PŘIPOJOVACÍ POTRUBÍ uzávěr vodoměr HYDRANT H STOUPACÍ POTRUBÍ H H STOUPACÍ POTRUBÍ uzávěr vody zemní souprava TERÉN vodoměrná sestava POŽÁRNÍ VODOVOD ZAVODNĚNÝ LEŽATÉ POTRUBÍ POŽÁRNÍ VODOVOD NEZAVODNĚNÝ PRO ZÁSAH MOBILNÍ TECHNIKY terén VODOVODNÍ PŘÍPOJKA PŘÍVODNÍ POTRUBÍ (VNITŘNÍ VODOVOD) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 26

27 Způsoby připojení na vnější síť Připojení vnitřního vodovodu : a) Přímé napojení je-li dostatek vody a tlaku, b) přes přerušovací nádrž chceme-li oddělit provoz vnějšího a vnitřního vodovodu, c) akumulační nádrž je-li nedostatek vody i tlaku ve vnějším vodovodu, část podlaží je napojena přímo, kde tlak nestačí, je akumulační nádrž, d) ze dvou zdrojů lze navrhnout v odůvodněných případech, oba zdroje nesmí být vzájemně propojeny ( hygienické předpisy ), tzn. že se napojení provede přes přerušovací nádrž. ( viz. snímek 6 ). Např. studna + řad. * Vnitřní vodovod soustavy rozvodu VV zajišťuje dopravu pitné vody od přípojky k jednotlivým výtokům. Systém musí respektovat : - účel budovy - konstrukci budovy - zdroj vody a přetlak - přípravu teplé vody - požární zabezpečení - vedení a materiál potrubí 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 27

28 Způsoby připojení na vnější siť : přímé napojení dostatek tlaku není zařízení, které by tlak snížilo, popř. je blokováno PŘÍMÉ NAPOJENÍ terén přes přerušovací nádrž hydraulické oddělení vnějšího a vnitřního vodovodu S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ - SPODNÍ ROZVOD S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ - HORNÍ ROZVOD terén terén 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 28

29 Způsoby připojení na vnější siť : s akumulační nádrží nedostatek vody a tlaku ve vnějším vodovodu dělení na tlaková pásma S AKUMULAČNÍ NÁDRŽÍ DVĚ TLAKOVÁ PÁSMA terén ze dvou nezávislých zdrojů pokud to vyžaduje provoz studna a veřejný vodovod zdroje nesmí být propojeny napojení přes přerušovací nádrž TERÉN VEŘEJNÝ VODOVOD vodoměrná sestava PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽ Č Č TERÉN STUDNA TLAKOVÁ NÁDRŽ 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 29

30 Vodovodní přípojka Veřejný vodovodnířad k hromadnému zásobování obyvatelstva a jiných odběratelů pitnou vodou. Bývá spravován vodohospodářským zařízením (podnikem ). Připojení nemovitostí na veřejný vodovodnířad se provádí tzv. vodovodní přípojkou, jejíž dimenze musí být navržena na špičkový průtok. Přípojka začíná místem napojení na uliční vodovodnířad a končí hlavním uzávěrem ( HUVV ) na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu. Zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce nemovitosti. Každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou. Způsoby napojení na řad a) odbočkou pro novéřady, víme-li budoucí polohu přípojky, pro větší DN(d) 80 mm a více, možno i pro menší světlosti, pro napojení různých materiálů (ocelové, litinové,.. řady ). b) navrtávkou s pomocí navrtávacího pasu a navrtávací soupravy, tam kde předem není známa poloha přípojky, zpravidla do DN (d ) 50 mm ( D 63 x 6,5 ). Trasa přípojky se volí tak, aby byla co nejkratší, pokud možno se sklonem k místu napojení na vodovodní potrubí (min. 0,3% ). Hloubka uložení ( krytí ) potrubí má být 1,5 m ( nezámrzná hloubka ), možno snížit výjimečně na 1,2 m ( nutno posoudit oblast z hlediska vývoje vnějších teplot, absence odstávek provozu). Přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi ( nezastavět!!! ). 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 30

31 Napojení přípojky na vodovodní síť : pomocí odbočky při realizaci vodovodního řadu známá budoucí poloha přípojky pro větší DN80 a více pomocí navrtávacího pasu tam, kde není známa budoucí poloha přípojky bez uzávěru vyloučení provozu DN s uzávěrem připojení za provozu 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 31

32 Zásobování objektů vodou, vnitřní vodovod TZ 19 Napojení přípojky na veřejný vodovodnířad 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 32

33 VODOVODNÍ PŘÍPOJKA od napojení na veřejný vodovod po HUV (hlavní uzávěr vody) hlavní uzávěr vody je umístěn na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce sítě každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou. dimenze musí být navržena na špičkový průtok jednotný materiál litina, ocel, PE, PVC pokud možno přímá, co nejkratší sklon min 0,3% k veřejné síti krytí 1,5-2,2 m prostup kcí chránička přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi, tzn. nezastavět!!! 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 33

34 Měření spotřeby vody vodoměrná sestava VODOMĚRNÁ SESTAVA (hlavní vodoměr) slouží pro měření spotřeby vody součástí vodoměrné sestavy je HUV v objektu : vodoměr max. 2 m za obvodovou zdí přístup k odečtení vodoměru umístění na stěně, výklenek, šachta v podlaze mm nad podlahou mimo objekt ve vodoměrné šachtě 900x1200x1500 (dle rozměru VS) přístup 600x600 šachta pouze pro sestavu osazení uzávěru vody do objektu HUO PODRUŽNÉ MĚŘENÍ (podružné vodoměry) pro rozdělení spotřeby vody na jednotlivé subjekty neplatí pro ně obecná pravidla musí být přístupné pro odečet a výměnu 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 34

35 Měření spotřeby vody Měření vody : - hlavní (fakturační) vodoměr na přípojce - podružné měření jednotlivých subjektů - sdružené měření soustředěné v jednom místě - zajištění přístupu ke kontrole, odečtu, výměně vodoměru (černý odběr) - vlastnictví vodoměru náklady na výměnu, kontrolu - ruční x dálkový odečet záměrné zkreslení informací (zdražení vody apod.) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 35

36 Vodoměrná sestava armatury Přípojkový uzávěr-filtr-redukce-prostor pro vodoměr-redukce-uzávěr HUV-zpětný ventil-vypouštění 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 36

37 Charakteristika potrubí charakteristické údaje : * průřez potrubí * jmenovitý tlak * teplota Průřez potrubí ( Diametre Nominal ) DN smluvní hodnota DN 10,15,20,25,32 Vnitřní průměr d ( mm ) přesná hodnota pro hydraulické výpočty Vnější průměr. D x t (mm ) vnější průměr x tloušťka stěny DN Měď 12 x 1 18 x 1 22 x 1 28 x 1,5 35 x 1,5 42 x 1,5 PP 3 16 x 2,3 20 x 2,8 25 x 3,5 32 x 4,5 40 x 5,6 50 x 6,9 VPE 16 x 2,2 20 x 2,8 25 x 3,5 32 x 4,4 40 x 5 50 x 5 Jmenovitý tlak (Presure Nominal ) maximální provozní tlak za určité teploty PN 2,5 PN6, PN10, PN16, PN25.hodnota vnitřního přetlaku v potrubí. PN je desetinásobek hodnoty přetlaku v MPa. Teplota materiály, spoje a zařízení ve vnitřním vodovodu musí odolávat při poruchách teplotě do 95 C 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 37

38 Používané jednotky Pa, kpa a Mpa Pascal Atm Atmosféra (Atmosphere) m VS, mm VS Výška vodního sloupce Bar Bar (PSI) Pounds per square inch (libry na čtvereční palec) 1 Atm = 10 m VS 1Mpa = 1000 kpa = 106 Pa 1 bar = 0,1 Mpa = 100 kpa (1 PSI = 6, kpa) 1 m vodního sloupce přepočet na [Pa] 1 Atm = 0,986 bar = 10 m VS 1 bar = 10,14 m VS (=10/0,986) p = h ρ g = ,86 = 9860Pa Pro účely výpočtů v TZB si většinou vystačíme se zaokrouhleným g = 10 m..s -2, čímž se nám vztahy zjednoduší: 1 Bar = 1 Atm = 0,1 Mpa = 100 kpa = 10 mvs 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 38

39 Charakteristika potrubí - tlak ČSN EN 806 Zásobovací přetlak (SP- service pressure) vnitřní přetlak v místě napojení VV při nulovém průtoku v přípojce Nejnižší hydrodynamický přetlak ( SPLN lovest normal service pressure) nejnižší provozní přetlak v místě napojení při vysokém průtoku Provozní přetlak ( OP operating pressure ) vnitřní přetlak v daném okamžiku Nejvyšší návrhový přetlak ( MDP maximum design pressure ) nejvyšší hydrostatický přetlak, pro který je VV navržen Jmenovitý tlak ( PN nominal pressure) maximální hydrostatický přetlak při kterém může být provozován vodovod při dané teplotě Hydrodynamický přetlak ( FP flow pressure ) přetlak v daném místě Zkušební přetlak ( STP systém test pressure) hydrostatický přetlak, kterým se zkouší VV nejméně 1,5 násobek přípustného provozního tlaku Instalace typu A uzavřený systém rozvodu vody pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice Instalace typu B nízkotlaký systém rozvodu vody ( není pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice = potrubí od přerušovací nádrže nebo beztlakového ohřívače ) 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 39

40 Ochrana proti znečištění pitné vody ČSN EN 1717 zpětný průtok pohyb vody proti určenému směru průtoku uzavřením přívodu vody do VV a otevřením níže položené armatury při úniku vody z poškozeného potrubí při velkém odběru vody z poddimenzovaného vodovodu zásady ochrany: VV z veřejného vodovodu nesmí být propojen s jiným zdrojem zpětný ventil jako součást VS zpětný a výtokový ventil pod požárním potrubím armatury se zpětným a prřivzdušňovacím ventilem zpětný ventil u napojení pisoárů přes tlakové nebo automatické zařízení výtoková armatura u ZP min. 250 mm nad horním okrajem ZP ochranná jednotka společná pro více výtoků a u výtoku zpětný ventil 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 40

41 Vnitřní vodovody tlaková zkouška Zkoušení VV: Po montáži před napojením na zdroj vody: - prohlídka - tlaková zkouška - konečná tlaková zkouška Tlaková zkouška: - před montáží příslušenství, ZP, armatur - vodou x suchým vzduchem x inertním plynem ( dusík ) - zkušební přetlak = 1,5 násobek provozního přetlaku - stabilizace systému po dobu 12 hodin, pak tlaková zkouška - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 20 kpa Konečná tlaková zkouška: - proplach vodou po montáži ZP, armatur a příslušenství - pod provozním přetlakem, dosaženým na začátku zkoušky po dobu 24 hodin - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 20 kpa 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 41

42 POTŘEBA VODY - BILANCE - průměrná denní potřeba Q p = q. n q specifická potřeba vody n počet jednotek - maximální denní potřeba Q m = Q p. k d k d součinitel denní nerovnoměrnosti - maximální hodinová potřeba Q h = Q m. k h / z k h součinitel hodinové nerovnoměrnosti soustředěná zástavba kh = 2,1 roztroušená zástavba kh = 1,8 z doba čerpání vody bytové objekty z = 24 hod administrativní budovy z =10 až 12 hod [l/d] [l/jedn.,d] Potřeba vody - plánovaná hodnota, v objektu neslouží k dimenzování Spotřeba vody - skutečně odebrané ( naměřené ) množství 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 42

43 POTŘEBA VODY - BILANCE Specifická potřeba vody vyhláška MZemč. 428/2001 Sb. ze směrných čísel roční spotřeby vody bytové domy s centrální přípravou teplé vody l/os,d měřením zjištěno - cca 120 l/os,d SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY Druh potřeby vody [m 3 /os,rok] Byty - s WC a lokálním ohřevem teplé vody 46 - s WC a centrálním ohřevem teplé vody 56 Ostatní - kanceláře 16 - školy 6 - mateřské školy 16 - internáty, domovy, koleje (bez kuchyně) 30 - internáty, domovy, koleje (s kuchyní) 40 - hotel s restaurací (pokoje s WC a koupelnou) hotel bez restaurace (pokoje s WC a koupelnou) zdravotnické středisko (na zaměstnance) 18 - zdravotnické středisko (na pacienta) 2 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 43

44 děkuji za pozornost 07/08 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 44