Modelové řešení restrukturalizace mění tvář Rumunských železnic (CFR), které chtějí obstát v konkurenčním prostředí trhu
|
|
- David Radomír Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Modelové řešení restrukturalizace mění tvář Rumunských železnic (CFR), které chtějí obstát v konkurenčním prostředí trhu Wolf-Dietrich Geitz Rumunské železnice (CFR) se připravují na provoz v tržním prostředí, kde jsou aplikovány nejnovější evropské předpisy. Restrukturalizace pomohla stabilizovat sektor železniční nákladní dopravy, na kterém se v současné době soukromí dopravci podílejí 25 %. Mnohem více je však třeba udělat pro zajištění osobní dopravy. Po letošním přistoupení Rumunska k Evropské unii Evropská komise uznala, že země učinila významný pokrok v přechodu z centralizovaného hospodářství na hospodářství tržní. Mnoho rumunských institucí bylo transformováno a země může demonstrovat trvalý hospodářský růst. V sektoru železniční dopravy je Rumunsko v procesu restrukturalizace s cílem prosadit se ve skutečném tržním prostředí, kde jsou aplikovány nejnovější evropské předpisy. Byly stanoveny tři hlavní priority konsolidovat proces restrukturalizace, který začal v r. 1997, zlepšit železniční infrastrukturu a modernizovat železniční osobní dopravu. Pokud jde o restrukturalizaci, vláda vypracovala rámec se šesti klíčovými prvky. Klíčové úkoly pro restrukturalizování železniční dopravy v Rumunsku: Snížit nadměrný počet pracovníků - 10 % pracovníků zaměstnaných u železnic v prosinci 2003 již bylo nadbytečných; Snížit počet nepoužívaných kolejišť uzavřením některých málo používaných tras a další racionalizací seřaďovacích nádraží a stanic; Zavést spravedlivé, transparentní a konkurenční poplatky za přístup na tratě; Racionalizovat osobní dopravu a definovat jasnou smlouvu o veřejných službách; Transformovat železnice na plně komerční organizace; Zajistit účast soukromého sektoru na provozech a řízení, zejména na železniční nákladní dopravě. Model Světové banky Hlavní roli hrál model Světové banky. Během 90. let tato banka financovala různé projekty ve východní Evropě a dohodla se s rumunskou vládou na financování programu, který kompletně změní tvář železničního odvětví a poslouží jako příklad ostatním zemím. V r byly zahájeny zásadní změny. Nová legislativa vstoupila v platnost v říjnu r CFR byly rozděleny na pět právně samostatných organizací, což byl vzhledem k tehdejšímu stavu vývoje v zemi odvážný krok. Úspěch reforem však byl brzy zřejmý.
2 Jde o těchto pět společností: CFR SA (infrastruktura); CFR Calatori (osobní doprava); CFR Marfa (nákladní doprava); SFT-CFR (historické a turistické vlaky); organizace IT nazvaná IT Center. Kromě toho byla v r založena Rumunská správa železnic (AFER) pro udělování licencí a certifikování bezpečnosti, a pro prodej přebytečných aktiv byla vytvořena Společnost správy majetku železnic (SAAF). První licence na provoz byly vydány společnostem CFR Marfa a CFR Calatori v r Ve stejném roce následovaly licence pro čtyři soukromé železniční podniky. Od té doby počet soukromých dopravců roste a nyní existuje 25 železničních společností pro osobní a nákladní dopravu, kterým AFER udělila licenci. A nejenom to, více než 100 společností vlastní licenci pro nakládku a posun. V liberalizaci trhu tak má Rumunsko slušný náskok před ostatními zeměmi v regionu. Trh osobní dopravy V r cestovalo v Rumunsku po železnici téměř 100 milionů cestujících. Půl milionu cestujících cestovalo do zahraničí. Železniční doprava se celkovým počtem osobokilometrů 8,6 miliard podílela na celkovém počtu osobokilometrů veřejné dopravy 43,8 %. To představuje zhruba 12 % všech cest v silniční a železniční osobní dopravě. Ve srovnání s obdobím, kdy bylo hospodářství centralizováno, objem osobní dopravy významně klesl na jednu čtvrtinu úrovně z r (tabulka 1). Negativní trend však pokračoval až do r Očekává se, že v r se celkový počet cest v osobní železniční dopravě opět vyšplhá na 110 milionů. Nepříznivé cifry v r souvisely s třítýdenní stávkou a uzavřením tratí v důsledku přírodních katastrof. Počet cestujících, používajících železnici, klesal z několika důvodů. Rostoucí blahobyt umožnil více lidem nákup soukromých vozidel a tím jejich vlastní dopravu z domu do domu. Současně razantně pronikla na trh mikrobusová doprava díky vysoké frekvenci, nízkým cenám a krátkým cestovním dobám. V mnoha případech tato vozidla jezdí na trasách paralelně s železniční dopravou. Další cifrou, na kterou je třeba brát zřetel, je průměrná vzdálenost, kterou každý obyvatel ujede ročně při cestování po železnici. Ve srovnání s průměrem Evropské unie, který činí 800 km, je průměr v Rumunsku 400 km zkrátka úroveň mobility Rumunů je stále nízká. V minulosti jízdní řád nevyhovoval potřebám trhu a v dlouhých intervalech jezdily dlouhé vlaky. To stále ještě platí pro dopravu na krátké vzdálenosti, ale na dálkových trasách byl v r zahájen provoz vlaků inter-city a tím byl problém z velké části vyřešen. Mezi Bukureští a Brašovem má doprava téměř pravidelné intervaly a jízdní řád s pravidelnými intervaly je plánován na r pro trasu Bukurešť Konstanta. Podobný plán existuje pro trasu Bukurešť Craiova. Na trhu dálkové dopravy má významný podíl společnost CFR Calatori. Podle odhadů cestovalo v r denními vlaky inter-city a nočními vlaky 12 milionů lidí ve srovnání s vnitrostátní leteckou dopravou, kterou cestovalo pouhých cestujících.
3 Tab. 1: Železniční osobní doprava v Rumunsku v letech Rok Cestující (miliony) Osobokilometry (miliony) , , , , , , Marketing získává cestující Společnost CFR Calatori začíná upevňovat svůj tržní podíl pomocí marketingových služeb vysoké úrovně zaměřených na pravidelný provoz vlaků a sezónní zvláštní vlaky. Úspěch docela zaznamenala kampaň propagující letní provoz tzv. slunečních vlaků do destinací u Černého moře. Podobný výsledek zaznamenaly zimní rekreační vlaky na trasách do středisek zimních sportů v Karpatech. Objem regionální a místní dopravy je celkem stabilní, i když nedávným prodejem vybraných služeb v dražbě soukromým dopravcům byla zavedena určitá forma konkurence. Společnost Keolis například rozšířila svou působnost i v Rumunsku, kde provozuje starší motorové jednotky (DMU) z Francie podle efektivních jízdních řádů. Proces prodeje dopravních služeb v dražbě sice nenahrazuje potřebu udržitelné střednědobé strategie pro venkovské tratě, pomáhá však udržovat náklady na nízké úrovni pro daňové poplatníky, dokud nebude vypracována strategie. Využití nezávislých dopravců má také vliv na vnímání železniční dopravy veřejností v tom smyslu, že konkurence pomáhá zlepšovat dopravní služby, či v některých případech je zachraňuje před úplným zrušením. Železniční nákladní doprava si udržuje svůj podíl na trhu V r dosáhli rumunští soukromí provozovatelé železniční nákladní dopravy významného 25% tržního podílu na celkovém objemu přepravených tun. Jakmile se celkový objem zvýšil, společnost CFR Marfa byla schopna udržet stejnou úroveň dopravy v její dosavadní absolutně nejvyšší úrovni. V tunokilometrech mají soukromí dopravci také zhruba 25% podíl. Tato hodnota narůstala až donedávna, kdy snahy společnosti CFR Marfa některé zákazníky přiměly, aby se vrátili ke státnímu dopravci. Tab. 2: Železniční nákladní doprava v Rumunsku v letech Tuny (miliony) Tunokilometry (miliony) , , , , , , Většina soukromých dopravců je členy asociace známé pod názvem ATFER, která reprezentuje soukromý sektor v jednáních s Ministerstvem dopravy o legislativních záležitostech.
4 Ve srovnání s EU 15 a dalšími sousedícími státy je rozsah železniční nákladní dopravy velmi veliký ve vztahu k HDP a rumunská cifra se rovná pouze Slovensku. V současné době je desetkrát vyšší než cifra pro zbytek Evropské unie, jsou zde však známky toho, že to tak nezůstane. Přesto však společnost CFR Marfa pracuje na nové finanční strategii a novém obchodním plánu s cílem zvýšit produktivitu a dosáhnout větších úspěchů pomocí marketingu. Pak bude následovat proces snahy, který konečně zahájí dlouho plánovanou privatizaci. Poplatky za přístup a státní podpora V souladu s požadavky směrnice EU 2001/14 mají železniční dopravci přístup na síť s vyloučením diskriminace a platí stanovený poplatek za přístup na trať. Stát poskytuje kompenzaci za provoz nerentabilní osobní dopravy a to představuje zhruba 60 % celkové částky placené vládou na podporu železničního sektoru. Stát také poskytuje finanční podporu společnosti CFR SA na investice. Některé státní finanční prostředky jsou také vypláceny společnosti CFR SA na krytí průběžných nákladů, poskytovaná částka však nepokrývá příslušnou skutečnou sumu. Částečně proto, že je zde nadbytečné množství tratí a částečně z důvodu dlouhodobě odkládané údržby a z toho vyplývajícího nahromadění problémů v posledních deseti letech. Celková výše státní podpory železnicím v Rumunsku činí zhruba 0,42 %HDP. Pro srovnání v Německu činí 0,65 %, v České republice mezi 0,43 % až 0,52 %. Donedávna byly poplatky za přístup mnohem vyšší pro nákladní vlaky než pro cestující, částečně proto, že stát plně nepokrýval náklady na vyrovnání za služby ve veřejném zájmu, tj. na osobní dopravu. To znamená, že společnost CFR Marfa je musela křížově subvencovat. V r například poplatky činily 3,6 /vlakokilometr pro CFR Marfa a 1,0 /vlakokilometr pro CFR Calatori. To oslabilo konkurenceschopnost společnosti CFR Marfa a snížilo příjem společnosti CFR SA, který byl zapotřebí k údržbě trati a k zaplacení personálu. V důsledku těchto skutečností byl systém poplatků za přístup postupně měněn, aby byly tyto nežádoucí efekty eliminovány. Dopravní politika a projekty Současná železniční politika je založena na 10 akčních programech na léta , které mají obsáhlé cíle. Hlavní projekty zaměřené na infrastrukturu jsou obsaženy v programu nazvaném Integrace národní sítě do evropské dopravní sítě. Tento program má za cíl obnovu několika segmentů koridoru IV, včetně úseku Bukurešť - Constanta (225 km), dále úseku trati přes Karpaty Predeall Brašov (26 km) a 175 km trati ze Simeria k maďarské hranici v Curtici. Mezi tyto projekty patří také plán uvést znovu do provozu trať Pitesti Ramnicu Valcha, protože představuje nejpřímější spojení mezi Bukureští a Sibiu, dosud však na tomto projektu nebylo dosaženo významnějšího pokroku.
5 Francouzský DMU koupený z druhé ruky provozovaný Keolis na trati z Bratcu do Sfantu George Další program má za cíl modernizovat síť, zvyšovat kvalitu dopravy a zlepšovat bezpečnost a zabezpečení. Zahrnuje investice do vozového parku, včetně modernizace 57 dieselelektrických lokomotiv, nákupu motorových lokomotiv pro hlavní tratě společnosti CFR Marfa a renovaci vagónů inter-city. V plánu je také nákup elektrických motorových jednotek pro provoz na hlavních tratích. Další hlavní oblastí pro investice je signalizační železniční technologie s elektronickými stavědly, která budou instalována na hlavních železničních uzlech. Další programy jsou zaměřeny na pokračující restrukturalizaci státních železničních společností a na intenzívní zavádění systémů IT pro finance a operace. Soukromí dopravci také investují a centrem jejich pozornosti jsou vagóny, účelová zařízení a lokomotivy některé jsou nové a některé jsou renovovány. Cesta kupředu Proces restrukturalizace definoval základnu pro rozvíjení udržitelného a moderního železničního systému. Přesto však je ještě třeba splnit dlouhou řadu úkolů, především privatizovat společnost CFR Marfa. Je zisková a dobře konkuruje soupeřícím soukromým dopravcům. Potřebuje však investovat a integrovat znalosti logistiky a know-how
6 intermodální dopravy do společnosti. Díky stálým poplatkům za přístup a silné základně zákazníků není třeba, aby se pro ni vláda dále angažovala. Privatizace by jistě vnesla další dynamiku do její činnosti. Mnoho práce je ještě třeba vykonat v sektoru osobní dopravy. Investice do nových a renovovaných vlaků byly zahájeny a je důležité pokračovat v tomto procesu, aby úroveň komfortu cestování udržela krok s rostoucím počtem soukromých vozidel a nových autobusů. Ke zvýšení konkurenceschopnosti železnice by také pomohlo kompletní přepracování jízdního řádu pravidelné dopravy v hlavních koridorech. Je také zapotřebí modernější struktura jízdného, která by měla odpovídat místním příjmům a předpokládaným výnosům. Musí se zabránit cestování bez jízdenek, aby nedocházelo ke ztrátám příjmů. Vláda musí zrychlit integraci ostatních druhů veřejné dopravy s železnicemi, zvláště v Bukurešti, a to na národní a regionální úrovni. To má také hrát roli při stanovení přiměřených a přijatelných standardů pro budoucí financování regionální osobní dopravy. Společnost CFR SA má příležitost snížit náklady a zvýšit standardy přijetím nových technologií, zpočátku během modernizace hlavních tratí. Ty by pak mohly být využívány ve větším měřítku, takže by všechny vytížené tratě z toho mohly mít užitek. Poučení Další železnice, které plánují restrukturalizaci ve východní nebo ve střední Evropě, se mohou ze zkušeností v Rumunsku poučit. Základním prvkem, který přispěl k úspěchu programu restrukturalizace, byla důsledná železniční politika ministerstva dopravy. Silné ministerstvo pomohlo překonat všechny překážky vyplývající z častých vládních změn a ze silného tlaku vyvíjeného silničním lobby tedy faktory, které v jiných zemí železniční sektor často destabilizovaly. Nelze opominout úspěch instituce SAAF odprodávající nadbytečná aktiva. Získané finanční prostředky byly veřejně vráceny do železničního sektoru pro další investice a neztratily se v neviditelných kapsách veřejného či soukromého sektoru. To zajistilo, že některé investice mohly být realizovány i v těžkých dobách. Zasílatelům přinesl úspěch otevřený přístup na tratě pro nákladní vlaky, jejichž dopravci výrazně zlepšily služby a snížily sazby. Příchod otevřeného přístupu se stal také katalyzátorem modernizace společnosti CFR Marfa, a to hlavně managementu a provozu. Není bohužel jasné, zda díky konkurenci získala železnice více dopravy objemy zůstaly v posledních pěti letech na stejné úrovni. Na druhé straně je zřejmé, že to průmyslovým odvětvím v zemi přineslo obrovský užitek. Pokud má železnice přepravit více nákladů a v budoucnosti zvýšit svůj podíl na trhu s odpovídajícími vyššími zisky, dopravci musí nejdříve získat logistické znalosti a hlouběji proniknout do hodnotových řetězců svých zákazníků. V r Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nominovala Rumunsko jako příklad úspěšné restrukturalizace ve východní Evropě. Závěrem pro železniční trh je, že skutečná liberalizace přináší užitek všem zúčastněným subjektům, funguje však jen tehdy, je-
7 li podporována silnými dozorčími a regulačními orgány schopnými zajistit vyloučení diskriminace. Nezbytné jsou rovněž transparentní struktury řízení. Zákazníci železniční nákladní dopravy v Rumunsku potvrzují, že dostávají lepší služby za nižší sazby a cestující mohou očekávat vyšší kvalitu dopravy, zatímco společnost jako celek získává za peníze lepší hodnotu. Všechny vlády či politické subjekty s pravomocí rozhodovat, které se zajímají o ukončení monopolu úřadujícího provozovatele a také o zlepšování výkonu železničního sektoru, by se měly nechat inspirovat zkušenostmi z Rumunska. Modernizace hlavní trati Bukurešť Constanta Zlepšování standardu infrastruktury na síti TEN-T byla v Rumunsku věnována zvláštní pozornost a v neposlední řadě také proto, že zhruba 50 % veškeré železniční dopravy se bude odehrávat na tratích označených jako součást transevropské dopravní sítě (TEN-T). Tato síť představuje přibližně 20 % z km tras národní sítě. Hlavním cílem je zvýšit jízdní rychlost osobních vlaků na 160 km/h a nákladních vlaků na 120 km/h a současně provádět nařízení o interoperabilitě. V r byl zahájen program obnovy infrastruktury sítě TEN-T. Evropská investiční banka (EIB) poskytla úvěr na obnovu úseku Bukurešť Campina, dlouhého 90 km, na hlavní trati Bukurešť Brašov. V současnosti probíhá veřejná soutěž na práce v úseku Camping Predell (40 km), které jsou financovány z fondu ISPA. Trať Bukurešť Constanta (225 km) je v současné době rekonstruována za pomoci finančních prostředků z fondu ISPA a Japonské banky pro mezinárodní spolupráci (JBIC). Celkové náklady na práce na této trati jsou odhadovány na 356,3 miliony. Trať Bukurešť Constanta je považována za model obnovy pro ostatní tratě a je hodnocena jako projekt nejlepší praxe na dopravním koridoru IV. Nové trendy, jako je zahájení provozu podle jízdního řádu s pravidelnými intervaly, nová struktura jízdného a sofistikovaný marketing, byly doprovázeny zavedením nových vlaků a v plánu je zopakovat tento proces u dalších tratí. Na tomto díle se intenzívně angažuje konsorcium složené ze společností PADECO (Japonsko), Seneca (USA) a Railistics (Německo). Originál: (58) Model restructuring reshapes CFR to survive in a competitive market Pramen: Railway Gatette International, březen 2007, s Překlad: Lidmila Zrzavecká Jazyková korektura a grafická úprava: ODIS
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceStrategické úkoly pro regionální dopravu
Strategické úkoly pro regionální dopravu Dr. Tobias Heinemann, Kai Gotthardt 1 Během posledních let se trh pro regionální osobní dopravu v Německu nesmírně změnil. V r. 1996, kdy vstoupil v platnost zákon
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012. Praha, 29.dubna 2013
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012 Praha, 29.dubna 2013 Hlavní ukazatele pro Skupinu ČD Finanční ukazatele dle IFRS v mil. Kč 2012 2011 Rozdíl Index Skupiny ČD EBITDA upravená * 6 097
VícePraha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
VíceRozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy
Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
Více1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016 Praha, 28. dubna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 292 33 083 Ostatní provozní výnosy 4 431 4 544 Náklady -29 401-30 702 - výkonová
VíceDopravní politika EU a evropský cestovní ruch
Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch (Konference o evropském cestovním ruchu, Brusel, 27. února 2001) Loyola de Palacio místopředsedkyně Evropské komise Platí mluvené slovo Pane předsedo, dámy
VíceEKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými
VíceJednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu
Evropská investiční banka, hlavní zdroj bankovních financí pro infrastrukturu transevropské dopravy, rozšiřuje významné financování půjček na železniční infrastrukturu spojení vysokorychlostními vlaky,
VíceŽelezniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky
Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Wolfgang Roth, viceprezident Evropské investiční banky, Luxembourg Od r. 1990 Evropská investiční banka financuje železniční projekty ve
VíceSDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem
VíceKONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš
KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceVýkony železnice v Rusku v roce 2002
Tabulka 1: Základní ukazatele železnic Výkony železnice v Rusku v roce 2002 Ukazatele ve srovnání s rokem 2001 uskutečněno rozdíl + - % Vytížení vozů, v mil. t. 1084,3 +28,2 102,7 Objem přepravy zboží,
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceRuská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze
Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Největší reforma v historii Ruských drah nyní vstoupila do své třetí a závěrečné fáze. V červenci byl založen Federální úřad pro osobní dopravu a v
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceDopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie
Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VícePKP CARGO spojuje své síly s AWT
PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá
VíceZvládání železničního hluku v Evropě
Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod
VíceOtázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků
Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.
VíceOrganizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr
Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní
VíceRusko spojuje strukturální reformu s vyššími investicemi
Rusko spojuje strukturální reformu s vyššími investicemi Victor Šemanajev a Boris Lukov Legislativa, která je v současné době navrhována, odloučí společnost Ruské železnice od Ministerstva železniční dopravy,
VíceIng. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191
VíceVysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257 Mapa Wuhan Guangzhou Obr 1 [2] Trať se nachází v jižní části koridoru Peking - Guangzhou a je částí z plánovaného 2100 km dlouhého spojení, úsek
VíceDopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo
VíceKoncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy
Koncepce železniční dopravy v ČR Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050: vrcholový strategický dokument v sektoru dopravy
VíceSMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 26. února 2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o bezpečnostní certifikaci EVROPSKÝ
VíceOchrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.
Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s. // prezident www.svazcestujicich.cz www.facebook.com/svazcestujicich
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceČeskoslovenská obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111
V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý
VíceSEGMENTY OSOBNÍ DOPRAVY
ČESKÉ DRÁHY Osobní doprava SEGMENTY OSOBNÍ DOPRAVY REGIONÁLNÍ V závazku veřejné služby (ZVS) DÁLKOVÁ DOPRAVA V závazku veřejné služby (ZVS) KOMERČNÍ DOPRAVA Linka Praha - Ostrava a takřka celý segment
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
VíceInformace o vývoji ERTMS v České republice
Informace o vývoji ERTMS v České republice Petr Varadinov varadinov@szdc szdc.czcz www.szdc.cz 1 Interoperabilita Základní cíl Evropského společenství volný pohyb osob, zboží a kapitálu vyžaduje flexibilní
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceKomplexní železniční reforma v Maďarsku
Komplexní železniční reforma v Maďarsku Márton Kukely, generální ředitel MÁV, a.s. Dovolte mi představit v několika větách Maďarské státní dráhy, akciovou společnost. Naše společnost se dnes řadí mezi
VíceOperační program doprava Přehled priorit a opatření
Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční
VíceData o dopravě. 22. dubna Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití
Data o dopravě 22. dubna 2015 Z0081 Prostorové sociálně ekonomické informace a jejich využití ČSÚ Statistiky Doprava, informační a komunikační činnosti Rychlé informace - přesměrování pod Služby - čtvrtletně,
VícePartnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic
Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
VíceZázračná moc unbundlingu
Zázračná moc unbundlingu Analýza výsledků unbundlingu na české železnici Tomáš Otáhal Tomáš Pospíšil NEWTON College ESF MU Brno Úvod Co je unbundling? Oddělení železniční přepravy od železniční infrastruktury.
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval
Vícezákona o silničním provozu na železničních přejezdech Konference: Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici
Analýza rizikovosti Klíčová rizika spojená s porušováním železničních přejezdů zákona o silničním provozu na železničních přejezdech Konference: Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Manažerské
VíceEkonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016
Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VícePodpora života a podnikání v Olomouckém kraji
Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Olomouc 23. 9. 2016 Úvod Akciová společnost ve 100 % vlastnictví státu 1993 Rozdělení Československa => rozdělení ČSD České republika - České dráhy (ČD), státní
VíceTarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy
Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy JUDr. Ondřej Michalčík Ministerstvo dopravy konference VEŘEJNÁ DOPRAVA ON-LINE 2018 20. listopadu 2018, Praha Rozdělení trhu v železniční dopravě
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická
VíceŽelezniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod
VíceZPRÁVA KOMISE. Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2015 COM(2015) 642 final ZPRÁVA KOMISE Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (požadovaná podle čl. 18
VícePředběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2017
REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 15. března 2018 Fortuna Entertainment Group N.V. Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2017 Amsterdam - Společnost Fortuna Entertainment Group N. V. oznamuje své předběžné
VíceŽelezniční infrastruktura a legislativa
Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita
VíceStrategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST
Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VíceZabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.
VíceNa nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
Odbor komunikace tiskové oddělení Ondřej Kubala, T: 972 232 299, M: 724 977 822, e-mail: kubala@cd.cz Brno, 12. února 2008 Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
Víceje tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2018
Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 Návrh Ústeckého kraje na rok 2018 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu se střednědobým výhledem Ústeckého kraje na období 2018 2022, s Rozpočtovými
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,
VíceVýroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR
ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
VíceNárodní akční plán čistá mobilita
Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Polska na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 270 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Polska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2015
VíceDoporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/415/ES o existenci nadměrného schodku v Řecku
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.7.2017 COM(2017) 380 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/415/ES o existenci nadměrného schodku v Řecku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ
Více6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury
6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VícePříprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012
Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
VíceDelegace naleznou v příloze výše uvedený návrh závěrů Rady ve znění schváleném Pracovní skupinou pro celní unii na jejím zasedání dne 24. října 2017.
Rada Evropské unie Brusel 24. října 2017 (OR. en) 13543/17 UD 239 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada ST 12287/5/17
VícePříloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy
Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Tab.1 Operační program Doprava Integrovaný regionální operační program Tematický cíl a investiční priorita TC: Podpora udržitelné dopravy
VíceLegislativní východiska provozování a financování veřejné přepravy osob. konference BUDOUCNOST AUTOBUSOVÉ DOPRAVY V ČR Brno, 12.
Legislativní východiska provozování a financování veřejné přepravy osob konference BUDOUCNOST AUTOBUSOVÉ DOPRAVY V ČR Brno, 12. června 2018 1 Přístup k podnikání Legislativní východiska Aktuálně platné
VícePříprava nové právní úpravy v drážní dopravě. odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Příprava nové právní úpravy v drážní dopravě odbor drah, železniční a kombinované dopravy Potřeba nové právní úpravy drážní dopravy Stávající zákon o dráhách: koncepčně vychází z uspořádání drážního sektoru
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0114 (COD) 9672/17 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017)
VíceIntegrace přistupujících zemí do EU - problematika železnic
Integrace přistupujících zemí do EU - problematika železnic Hinne Groot, národní expert Evropské komise 1 Úvod Železnice se stala způsobem dopravy, který si mohou cestující a nákladní dopravci v přistupujících
VíceShrnutí práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 1
Shrnutí práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 1 Nařízení (EU) č. 181/2011 (dále jen nařízení ) vstoupilo v platnost dne 1. března 2013. Toto nařízení stanoví minimální soubor práv cestujících
VíceRole dopravce v objednávané dopravě
Role dopravce v objednávané dopravě Konference Broumov 18. října 2018 LE vlaky LE autobusy O Leo Express LE minibusy Flixtrain vlaky Westbahn vlaky Partnerské autobusy 3,0 2,0 1,0 0,0 Počet zákazníků (mil.)
VíceZimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
VíceRole regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ //
Železnice, její současnost a perspektiva? Role regionální železnice ve 21. století Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Integrované dopravní systémy,
VíceDopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =
Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VíceFortuna Entertainment Group NV
Fortuna Entertainment Group NV Finanční výsledky v 1. pol. roku 2011 Prezentace pro analytiky a investory 25. srpna 2011 Agenda 1. Úvod 2. Finanční výsledky v H1 2011 3. Výhled a strategie 2011/ 2012 i.
Více