Metodická příručka. RNDr. Roman Linhart, Bc. Bronislava Janíčková, Dis. Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim
|
|
- Květa Soukupová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metodická příručka RNDr. Roman Linhart, Bc. Bronislava Janíčková, Dis. Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim
2 Číslo projektu: CZ.1.07/ / Metodická příručka RNDr. Roman Linhart, Bc. Bronislava Janíčková, Dis. Garant projektu: Ing. Stanislav Valášek Manaţer projektu: Ing. Ludmila Kabelová Věcný manaţer projektu: Ing. Michaela Vachunová Odborný konzultant a poradce: Mgr. Ivana Marková Realizační tým: PhDr. Markéta Mrkvičková, Alena Štěpánová, Ing. Vladimír Vacek, Mgr. Marie Viková, Mgr. Josef Vozanka
3 Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim Poděbradova 842, Chrudim Telefon: Telefon a fax: crzemsk@szes.chrudim.cz
4 Váţení uţivatelé pracovního manuálu EKOLOGIE ŢIVOČICHŮ, jako první autoři si Vám dovolujeme předložit uživatelskou příručku, která Vám má usnadnit používání pracovních manuálů v praktické výuce odborných předmětů. Ačkoli se může mnohým z vás zdát, že je vydání této uživatelské příručky nadbytečné, jsme opačného názoru. Protože chceme, aby byly pracovní manuály maximálně využitelné například i pro další, budoucí učitele, byla vypracována tato příručka k používání 1. části pracovního manuálu. Didaktické postupy ve výuce. Kapitola Didaktické využití ve výuce je věnována části pedagogického sboru, který již má potřebné zkušenosti. Pokud by se někteří uživatelé necítili být dostatečně informováni touto příručkou k vydanému pracovnímu manuálu, rádi pro ně vyhotovíme na přání příručku k užívání této příručky k užívání pracovního manuálu. Jak vidíte, jsme ochotni pro spokojenost Vás - uživatelů pracovního manuálu učinit maximum a integrovat do výukového procesu i méně nadané pedagogy. Stejně jako se v EU snažíme integrovat postižené děti do běžných kolektivů. Závěrem úvodu mi dovolte, abych všem čtenářům jménem svým i celého autorského kolektivu popřál mnoho radosti z nově nabytého poznání při studiu příručky i manuálu samého. Bylo napsáno mnoho učebních textů na téma obecné i aplikované ekologie, jakož i ekologie zájmových skupin organismů. Zdaleka ne všechny ale vykazují takovou strukturu, aby bylo možné je využívat jako studijní texty a aby reflektovaly stávající úroveň vědeckého poznání. Pokud takové texty existují, pak jsou určeny především vysokoškolským studentům a absolventům, a jejich text nemusí být pro studenty středních škol srozumitelný. Naším cílem bylo do práce vtělit aktuální míru poznání v oboru a skloubit místy odborně náročný text s moţnostmi studentů středních škol. Zejména jsme chtěli podat informace srozumitelně. V širším kontextu demonstrovat vše na příkladech, a navíc vytvořit čtivý text, který nebude studenty vnímán jako strohý a nezáživný. Čtivosti textu bylo místy dosaženo uváděním příkladů z praxe v ochraně přírody a také jsme usilovali o začlenění názorné fotografické a obrazové přílohy zachycující druhy zajímavé, vzácné, ohrožené, či naopak běžné až invazní. Znalost těchto druhů studentům výrazně pomůže uspět při přijímacích testech na vysoké školy. Text je přínosný tím, že se nesnaží pouze konstatovat holá fakta, ale vždy nabízet vysvětlení proč k daným jevům dochází. Příkladem může být kupříkladu problematika Bergmanova pravidla, kdy mnohé učebnice pouze stroze konstatují, že čím jsou jedinci dané systematické skupiny teplokrevných organismů menší, tím pravděpodobněji žijí v teplém prostředí. Studenti si to sice zapamatují, ale neumějí vysvětlit. Náš text jde dále a problematiku vysvětluje. Dokládáme, že se v obecné rovině jedná o vztah mezi objemem živočicha a jeho ztrátovým povrchem a uvádíme demonstrativní příklad chladnutí kapalin v různě objemných nádobách za stejné teploty. Takových příkladů je možno uvést z pracovního manuálu velmi mnoho. Dalším zajímavým a vskutku novým trendem tohoto materiálu je výklad pozorovaných ekologických jevů optikou moderní evoluční teorie. Je zde vysvětlen rozdíl mezi darwinismem a neodarwinismem. Je vysvětleno proč není jedinec základní jednotkou přírodního výběru a proč je nutno umět správně formulovat biologické otázky.
5 Práce se blíţe zabývá problémy speciace a vzniku nových druhů. Přibližuje problematiku výběru umělého, přírodního i sexuálního. Jevy konvergence, divergence a vikariance. Místy se také zabývá otázkami světového názoru a nabízí studentům i učitelům mnohé otázky, které bude možno v hodinách diskutovat. V textu je věnována pozornost problematice ochrany biodiverzity a jejímu členění. Na četných příkladech je doloženo, proč je nutné usilovat o udržení této hodnoty na úrovní druhové, genetické a ekosystémové. Také je přiblížen pojem biokomplexita. Ačkoli je učební text plný odborných pojmů a faktů, jsme toho názoru, že jeho základní poselství je docela jiné. Jde nám především o to, aby se studenti při jeho čtení stali obdivovateli přírodních krás a sami počali ţasnout nad jemným předivem ţivota, které se v milionech dílčích vztahů ekologií studovaných odvíjí dálavami geologického času. Cílem této knihy není učinit ze studentů chodící encyklopedie, ale navodit v nich vnitřní pocit sounáleţitosti s přírodou. Chceme docílit takového postavení přírody na ţebříčku hodnotových orientací studentů, aby sami cítili potřebu ji nepoškozovat, chránit a zvelebovat. A pokud tento manuál pomůţe studenty správně orientovat a alespoň některé z nich motivovat ke studiu ekologie na vysokých školách, pak bylo cíle, nás autorů dosaţeno měrou vrchovatou a tisíce hodin poctivé práce nebylo zbytečných. Náš pracovní manuál je krom pedagogů určen především žákům a je pojatý tak, aby ho snadno pochopili. Tato uživatelská příručka je naopak zacílena zejména na pedagogy, kteří budou dle manuálu sami vyučovat. Protože jsou na mnohem vyšší úrovni znalostí a schopností než studenti, nepovažujeme za nutné zde dávat k látce manuálu bližší výklad. Bylo by to kontraproduktivní. Zaměřili jsme se proto především na vypracování systému otázek, s jejich pomocí můţe pedagog testovat a hodnotit rozsah a hloubku pochopení učiva svými studenty. To přinese mnohá pozitiva. Pokud kupříkladu učitel žákům oznámí, že se mají naučit do písemné práce látku kapitoly 11 Dynamické parametry populace - Populační ekologie, od str. 92 po stranu 102, pak může zadat otázky do písemné práce dle této příručky bez zdlouhavého čtení příslušné pasáže a formulování otázek vlastních. Studenti se budou také moci na písemnou práci kvalitně připravit, protože budou vědět, jaké pasáže knihy se mají učit. Každý student si po ukončení studia příslušné pasáže manuálu může v příručce najít otázky k tématu a ověřit si, do jaké míry by na základní otázky uměl odpovědět. Nedostatky pak může sám korigovat. Dle příslušných stran v manuálu pak může pedagog zhodnotit, do jaké míry studenti látku ovládají a v jaké míře se studiu věnovali. Následující pasáže příručky jsou pro přehlednost pojaty jako výčet kapitol z manuálu, kdy je ke každé kapitole přiřazen soubor testových otázek z dané problematiky. Ve stejném duchu budou také vyhotovena pokračování této příručky k následujícím dílům naší manuálové trilogie. Pro jejich strukturní uspořádání bude platit totéž, pokud nebude výslovně uvedeno jinak. Očekáváme, že po vyhotovení trilogie manuálů budou tyto zájemcům svázány jako jedno komplexní dílo a také, že se stejně sváží příručky s testovými otázkami. Tím vznikne harmonický celek studijních materiálů určených k výuce i testování znalostí a chceme věřit, že výuka bude zajímavější a efektivnější.
6 Základní otázky k ověření kvality vzdělávání 1. Biologické disciplíny a ekologie v dějinném kontextu str Kdy se poprvé objevila ekologie jako věda? 2. Co je to empirické poznávání? 3. Jak se na rozvoji přírodních věd podepsala antika a středověk? 4. Jaká znáte monoteistická náboženství a jaký vliv na přírodní vědy měla a mají? 5. Jaké jsou rozdíly v teistickém a ateistickém přístupu k problému bytí? 6. Jak se věda podílela na vzniku moderní společnosti a kdy proběhla vědecko technická revoluce? 7. Jak se na ekologii pohlíželo za socialistického režimu v naší zemi? 2. Ekologie jako věda a její postavení v rámci přírodních věd str Co znamená výraz environmentální? 9. Jak se liší ekologie a ochrana přírody? 10. Jaké jsou základní pracovní metody v ekologii? 11. Co znamená, že jsou organismy otevřenými termodynamickými systémy? 12. Jaké znáte základní projevy živé hmoty? 13. Vysvětlete rčení že ekologie dává smysl tehdy, pokud je nahlížena očima evoluce? 14. Poznatky jakých oborů ekologie využívá? 15. Jaké jsou hraniční obory ekologie? 16. Jaké jsou dílčí obory ekologie a jaké jsou obory aplikované ekologie? 17. Popište co znamenají pojmy etologie a etoekologie? 18. Jaké tři úrovně biologické evoluce znáte? 3. Vnitřní dělení obecné ekologie str Vyjmenujete na sebe navazujících 14 organizačních úrovní živé hmoty a o každé z nich krátce pohovořte. 20. Jaký původ mají mitochondrie a chloroplast? 21. Jak se liší eukaryotní a prokaryotní buňky? 22. Jak se nazývá věda studující tkáně a pletiva? 23. Jak se nazývá věda studující orgány a jejich soustavy? 24. Co je to autekologie, demekologie a synekologie? 25. Co je to ekotyp? 26. Co je to geografická rasa, čili poddruh? 27. Definujte odborně tato společenstva latinsky: korýši, měkkýši, hmyz, pavoukovci, ryby, obojživelníci, plazi, savci, ptáci. 28. Co jsou to plankton, bentos a nekton? 29. Kdo je to fytocenolog? 30. Co jsou to ekotop a biotop? 31. Co je to sukcese primární a sekundární? 32. Definujte pojem klimax ve vztahu k sukcesi a popište klimax edafický, klimatický, antropogenní a katastrofický. 33. Popište ekologickou stabilitu a její složky - rezistenci, rezilienci a perzistenci. 34. Vysvětlete pojem biom a dejte příklady biomů zonálních a azonálních.
7 35. Vyjmenujte 8 základních zonálních biomů od pólu k rovníku. 36. Vysvětlete tyto pojmy: Monotop, demotop, biotop, ekotop, areál, lokalita. 37. Kde žijí druhy: Terikolní, arenikolní, petrikolní, limikolní, kavernikolní, lignikolní, silvikolní, agrikolní, ripikolní, sfagnikolní, kortikolní. 4. Ekologie ţivočichů str Definujte základní rozdíly mezi organismy modulárními a unitárními. 39. Jaké jsou základní organické látky, sloužící jako stavební jednotky organismů? 40. Jaký je rozdíl mezi specifickou a nespecifickou imunitou živočichů a rostlin? 41. Co je to totipotence a jak se projevuje? 42. Co jsou to kmenové buňky a čím se vyznačují? 43. Vyjmenujte co nejvíce rozdílů mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. 44. Popište systém dráždivosti jako systém akcí a reakcí daného jedince v prostředí. 45. Vysvětlete pojem adaptace a abaptace, dejte kvalitní příklady. 5. Ekologické faktory a zdroje str Jak se od sebe principielně liší faktory a zdroje v životním prostředí organismu? 47. Vyjmenujte co nejvíce faktorů prostředí působících na organismus a rozdělte je na biotické a abiotické. 48. Dejte příklad homotypických a heterotypických vztahů v ekosystému. 49. Jaké antropogenní vlivy člověka na ekosystémy znáte? 50. Uveďte příklady faktorů primárně periodických, sekundárně periodických, neperiodických,. 51. Uveďte příklady faktorů morfoplastických, fyzioplastických a etoplastických. 52. Uveďte příklad organismů ektotermních, endotermních, homoiotermních a poikilotermích. 53. Co je to pasterizace a k čemu se používá? 54. Co je to gigantoidní homoiotermie a kde se s ní setkáváme? 55. Uveďte výhody a nevýhody homoiotermie ve vztahu k poikilotermii. 56. Jaké znáte systémy ochrany před tepelnými ztrátami u ledního medvěda, psa, kachny a tuleně? 57. Uveďte, jaká znáte ekologická pravidla, a popište, co tvrdí. 58. Co je to sociální termoregulace a u jakých organismů se s ní setkáváme? 59. Co je to aestivace a hibernace a kteří živočichové aestivují a hibernují? 60. Kteří živočichové mají pravý a nepravý zimní spánek? 61. Kteří živočichové používají svalový třes a kdy? 62. Jak se UV záření dělí a jaký má vliv na organismy? 63. Co to je průměrná suma denních teplot a jaký význam má pro rostliny a poikilotermy? 64. Jaké účinky má světlo na živočichy a jaké znáte typy zraku mezi živočichy. 65. Jaký vitamín se v těle vytváří za působení UV záření? 66. Co jsou rytmy cirkadiánní a cirkaanuální? 67. Jak se liší jedinec melanický a albinotický? 68. Jaké znáte druhy zbarvení živočichů a jaké znáte druhy mimikrů - dejte příklady. 69. Jak šetří pouštní druhy vzácnou vodou a jak ji získávají? 70. Co obsahuje velbloudí hrb a kde žije dromedár a drabař?
8 71. Uveďte příklady druhů xerofilních, hygrofilních a mezohygrofylních. 72. Jak udržují homeostázi ve vztahu k obsahu vody a solí sladkovodní a mořské druhy? 73. Jaké zajímavé fyzikální vlastnosti má voda a popište Mpemba efekt? 74. Co jsou to druhy chynofylní a chynofobní? 75. Jaký je zpravidla atmosferický tlak u hladiny moře? 76. Jaké druhy zvířat žijí vysoko v horách a jaké mají adaptace na život zde? 77. Vysvětlete pojmy heterotrof, autotrof, mixotrof, chemoautotrof, fotoautotrof, dejte příklady. 78. Uveďte co nejvíce potravních specializací živočichů a dejte příklady druhů z daných skupin. 79. Definujte pojem vrcholový predátor, dejte příklady a vysvětlete, proč jde o zranitelné druhy trofických řetězců a sítí. 80. Jaké znáte typy parazitů a jak se parazitace projevuje na tělesné stavbě pokročilých parazitů? 81. Jakého původu jsou chloroplast a mitochondrie a proč o nich říkáme, že jsou semiautonomního původu? 82. Jak se liší ve využívání hostitele parazité od parazitoidů - uveďte kvalitní příklady. 83. Co je to cecidofágie a jaký hmyz ji provozuje? 84. Nakreslete potravní řetězec o nejméně šesti článcích a popište, jak se bude v jeho rámci vyvíjet obsah těžkých kovů a využitelné energie. 85. Jaké znáte typy potravních řetězců a co je to bioakumulace - zvolte vhodné příklady. 6. Zákon minima, tolerance a ekologické valence str Vysvětlete Liebigův zákon minima. 87. Jak se liší ekologické a biologické optimum a kde se tohoto jevu využívá? 88. Uveďte příklady druhů stenoekních a euriekních, stenotopních a euritopních. 7. Základy etoekologie str Kdo to byl Charles Darwin a čím změnil pohled na svět? 90. Který vědec je označován otcem genetiky a odhalil základy dědičnosti a proměnlivosti? 91. Co nás učí teorie mezialelické selekce? 92. Kdo je to Richard Dawkins a jaké zásadní knihy napsal? 93. Definujte základní jednotku přírodního výběru - proč jí není jedinec, jak Darwin očekával? 94. Dejte alespoň jeden příklad toho, kdy je chování jedince výhodné pro jeho geny a nikoli pro něho samého. 95. Proč organismy diferencují altruismus v závislosti na příbuznosti? 96. Proč neexistuje mezidruhový altruismus a altruismus mezi neznámými jedinci? 97. Definujte pravidlo půjčky za oplátku. 98. Definujte příbuzenskou selekci a popište, jak se projevuje u nás - lidí. 99. Proč je v teoretické rovině vhodné předpokládat, že zvířata myslí? 100. Proč nelze myšlení zvířat testovat metodikami nastavenými na náš typ inteligence a u kterých zvířat jsou vyspělé duševní procesy doloženy? 101. Co je to evolučně stabilní strategie a jak ovlivňuje chování jedinců v populaci?
9 102. Co je to frekvenčně závislý výběr a jak jsou v něm ovlivněny méně časté genotypy? 103. Co je to antropomorfismus a proč není vhodné dle člověka soudit zvířata? 104. Popište evolučně stabilní strategii jestřáb x hrdlička - proč jestřábi nezvítězí? 105. Jak sám sebe reguluje mechanismus s negativní zpětnou vazbou? 8. Evolučně biologické mechanismy speciace str Definujte pojem druh a uveďte, dle jakých kritérií ho definujeme Jaké znáte mezidruhové křížence a jak se na jejich plodnosti toto křížení projevuje? 108. Jaké nové druhy obojživelníků byly popsány nedávno na území našeho státu? 109. Jaké znáte reprodukční bariéry mezi populacemi? 110. Popište příklad alopatické speciace a vysvětlete její princip Popište příklad sympatické speciace a vysvětlete její princip Popište příklad parapatrické speciace a vysvětlete její princip Co je to kladistická biologie a co je to kladogram? 9. Mezidruhové a vnitrodruhové vztahy str Jaké znáte intraspecifické a interspecifické vztahy mezi organismy? 115. Zvolte vhodný příklad netralismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad mutualismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad korelace a interrelace a vysvětlete obsah těchto pojmů Zvolte vhodný příklad komensalismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad protokooperace a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad amensalismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad preface a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad endoparazitismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad exoparazitismu a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad epekie a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad parekie a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad entekie a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad synekie a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad forezie a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad mezidruhové kompetice a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad vnitrodruhové kompetice a vysvětlete obsah tohoto pojmu Zvolte vhodný příklad korelace mezi a vysvětlete obsah tohoto pojmu. 10. Reprodukce ţivočichů str Definujte základní rozdíly mezi sexuální a asexuální reprodukcí organismů Jaký je rozdíl mezi meiotickým a mitotickým dělením buněk a jaké buňky těmito procesy vznikají?
10 134. Co jsou to klony a kde se klonování u rostlin využívá? 135. Co je to pohlavní výběr a vznikem jakých znaků se projevuje? 136. Popište schizogonii a pučení provoků Popište fisiparii, gemiparii a fragmentaci mnohobuněčných Popište gonochorismu a hermafroditismus - zvolte vhodné příklady Jaké znáte primární, sekundární a terciární pohlavní znaky - zvolte vhodné příklady Co je to partenogeneze a indukovaná partenogeneze - zvolte vhodné příklady Zvolte vhodný příklad polygamie Zvolte vhodný příklad polyandrie Zvolte vhodný příklad bigamie Zvolte vhodný příklad sezonní páry Zvolte vhodný příklad trvalé páry Zvolte vhodný příklad zakládající pár + potomstvo Zvolte vhodný příklad sourozenecké skupiny Zvolte vhodný příklad příbuzenského svazku-society Zvolte vhodný příklad kolonie Zvolte vhodný příklad agregace Zvolte vhodný příklad konglobace Zvolte vhodný příklad lovné skupiny Zvolte vhodný příklad tažné skupiny Zvolte vhodný příklad klidové skupiny Zvolte vhodný příklad přezimující skupiny. 11. Populační ekologie str Definujte pojem areál a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem demotop a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem populce a demonstrujte na vhodných příkladech Definujte syngenní a monogenní znaky a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem autoregulace a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte synergistické a antagonistické vztahy v populaci a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojmy lokální populace a metapopulace demonstrujte na vhodných příkladech Definujte pojem disperze a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem migrace a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem agregace a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem izolace a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem denzita a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem abundance a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem natalita a demonstrujte na vhodném příkladu Definujte pojem mortalita a demonstrujte na vhodném příkladu Uveďte příklady rozmístění shlukovitého, pravidelného a náhodného Co je to sexratio? 173. Jaký jev mínil Hamilton, když popisoval teorii sobeckého stáda? 174. Co je to primární, sekundární a terciární poměr pohlaví? 175. Co znamená pojem kohorta? 176. Jaké tvary populačních pyramid znáte nakreslete je a popište Co je to nosná kapacita prostředí a jak se může vyvíjet populace ve vztahu k ní?
11 178. Co je to ekologická nika realizovaná a fundamentální - dejte vhodný příklad Co je to princip konkurenčního vyloučení a jaké příklady znáte? 180. Dejte více vhodných příkladů vikariance a proč se areály vikariantních druhů nekryjí? 181. Jaké znáte způsoby stanovování početnosti populace? 182. Zvolte příklady aktivního a pasivního transportu organismů Uveďte příklady druhů anadromních, katadromních, oceanodromních a potamodromních Definujte pojem genetická biodiverzita a proč je důležitá? 185. Co je to koroze genofondu a co je to endemit? 186. Definujte pojmy inbrední deprese a heterozí efekt - zvolte vhodné příklady Kdy dochází ke korozi genofondu? 188. Co to je endemismus a co je jeho opakem? 189. Co zahrnuje pojem kulturní diverzita a jak se v krajině projevuje? 190. Co je to biokomplexita a proč je třeba ji chránit? 12. Ţivotní strategie 191. Definujte reprodukční strategii R stratégů, uveďte co nejvíce druhů této skupiny Definujte reprodukční strategii K stratégů a uveďte co nejvíce druhů této skupiny Definujte reprodukční strategii S stratégů a uveďte co nejvíce druhů této skupiny Pohovořte o základních parametrech populace u R a K stratégů - velikost těla, délka dožití, počet potomků, mortalita, délka dožití atd.
Základy ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková
Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. oikos = obydlí - dům - domov
VíceEkologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické
Ekologie Ekologie organismus vztahy a procesy abiotické prostředí organismus Faktory - klimatické - edafické - hydrické Definice Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím Věda o životním
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceČím se ekologie zabývá
Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceZáklady ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková
Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. 4 Colin Townsend Michael Begon
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceEnvironmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
VíceVzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed
ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA Organismus a prostřed edí Organismus jako systém Obecné vlastnosti organismů Chemické složení Buněčná organizace Metabolismus Dráždivost Rozmnožování Dědičnost Rozmnožování Dědičnost
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceTematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Více36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v bakalářském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VíceStřední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk
Maturitní okruhy Biologie a ekologie Charakteristika a složení živé hmoty voda, anorganické látky, bílkoviny Organické látky tuky, cukry, nukleové kyseliny, hormony, vitamíny, enzymy Systém organismů.
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací
VíceŘád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.
1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,
VíceKompetence komunikativní modul vede žáky k umění vyjadřovat se přiměřeně situaci
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Biologie Kód modulu Bio-M-2/1-7 Délka modulu 49 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
VícePredace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev
Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít
VíceSSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VíceEkologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
VíceI. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceTEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec
Přírodopis 1- Černík a kol. Zoologie pracovní sešit - D. Králová Botanika pracovní sešit - D. Králová Přírodopis 6 pracovní sešit - Zapletal a kol.: 1. Země a život - vznik Země - slunce, atmosféra - fotosyntéza
Více2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
VíceEKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv
EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev
VíceSSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VíceNové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha
Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceVY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Environmentální vědy studijním oboru APLIKOVANÁ EKOLOGIE 2016 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY POVINNÉ PŘEDMĚTY: 1. OBECNÁ
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceVY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda
1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P
I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací obor Přírodopis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání Člověk a příroda.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním bakalářským zkouškám v bakalářském studijním programu Krajinářství studijním oboru ÚZEMNÍ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ SLUŽBA 2014 2015 PŘEDMĚTY STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠKY POVINNÉ PŘEDMĚTY:
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry
VícePředmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,
Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Rozliší základní projevy a podmínky života. Uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí
VícePopulace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE
Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceEkologie společenstev. Úvod do problematiky
Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / P
I. název vzdělávacího oboru: PŘÍRODOPIS (P) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Vzdělávací obor Přírodopis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání Člověk a příroda.
VíceAmensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
VícePrůřezová témata, souvislosti, metody Environmentální výchova Výchova ke zdraví. Výstupy Učivo téma Konkretizace
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Biologie Vzdělávací obor biologie je realizován v povinném předmětu biologie a ve volitelných předmětech seminář z biologie, seminář z molekulární biologie
VíceSSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.13
VíceVztah hmyzu k ekologickým faktorům
Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceBIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Víceč.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá
č.1 Konvergence představuje proces A. štěpení linií za vzniku jednoho či více samostatných druhů B. závislého vývoje podobných životních strategií u zástupců jedné skupiny C. růstu počtu druhů na ekotonu
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Vícevznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základními projevy živé hmoty, definicí
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Více5.6.3 Přírodopis povinný předmět
5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci
VíceZopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin
- opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj
VíceTEPLO ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
TEPLO Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2614 (Teplo) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 2.
VíceNázev: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
VíceŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
VícePřírodopis. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 1 1 6 Povinný Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VíceBiologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
VíceMaturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
VíceGymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
VíceČlověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
VícePopulace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.
Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
Více