Zavedení školného a sociální situace studentů

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Fakulta finančních obchodů Zavedení školného a sociální situace studentů Diplomová práce Autor: Bc. Tokhtar Karina Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Evžen Sýkora, CSc. Praha Duben 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zavedení školného a sociální situace studentů vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím při citacích v poznámkách pod čarou a v seznamu použitých zdrojů. V Praze, dne 2

3 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Evženu Sýkorovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady a připomínky, důslednost, a vstřícnost při zpracování této práce. 3

4 Anotace Diplomová práce je věnována aktuální problematice zavedení školného na veřejných vysokých školách v České republice, diskutuje se v ní o problémech v současném systému vzdělávání a o jejich možném řešení pomoci provádění reformy českého školství. Největší důraz je kladen na hrozby a příležitosti, slabé a silné stránky současného vzdělávacího systému a nového systému v České republice. Zvažuje se ekonomická, finanční, a sociální situace studentů na vysokých školách, zdůrazňuje se rozdíl mezi soukromou vysokou školou a veřejnou vysokou školou. Součástí této práce je porovnání České republiky s vybranými zeměmi Evropské unie a analýzou jejich praxe v zavedené oblasti zpoplatněného vzdělání na vysokých školách. V neposlední řádě jsou prezentovány vybrané výsledky z výzkumu studentů vysokých škol a argumenty zastánců i odpůrců zavedení školného. Abstract This masters thesis attends to the actual problems of the implementation of school fees for public universities in the Czech Republic, it deals with the problem in the present educational system and the methods for its solution by the means of reformation of the educational system. The greatest emphasis is placed on threats and opportunities, strengths and weaknesses of the current education system and new system in the Czech Republic. In this thesis the economical,social, and financial situation of the students is discussed, as well as the difference between the public high schools and private high schools is pointed out. The part of this thesis deals with the comparison of the Czech Republic with selected states of the European Union and the description of the practices of those countries with the implementation of the school fee. The last but not less important is the part where are presented selected outcomes from the research of students at universities and the arguments of the supporters and opponents of the policy for the implementation of school fees. 4

5 Klíčová slova: školné, terciární vzdělávání, kvalita vzdělávání, odložené školné, variabilní školné, plošné školné, sociální stipendia, dostupnost terciárního vzdělávání. Key words: school fees, tertiary education, quality of education, deferred fees, variable fees, flat fee, social scholarships, availability of tertiary education. Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulka 1: Struktura spotřebních výdajů domácností podíl na celkových výdajích Tabulka 2: Struktura spotřebních výdajů domácností v České republice v roce 2007 Tabulka 3: Analýza PEST současného systému vzdělávání na vysokých školách v České republice Tabulka 4: Poplatky spojené se studiem za současných podmínek - srovnání soukromé a vysoké školy Tabulka 5: Statistické údaje poskytnuté Ústavem pro informaci o vzdělávání Tabulka 6: Podíl počtu zaměstnanců sektoru na celkovém počtu zaměstnanců (%) Tabulka 7: Školné na vysokých školách ve vybraných zemích Evropy Tabulka 8: Míra nezaměstnanosti mladých Tabulka 9: Anketa Vlastní sociologický výzkumu faktorů ovlivňujících volbu formy (placené či neplacené) vzdělávání. Obrázek 1: Veřejné dotace terciárního vzdělávání domácnostem a dalším soukromým institucím jako podíl celkových veřejných dotací terciárního vzdělávání (2004) podle typu dotace Obrázek 2: Strategie rozvoje terciálního vzdělávání ( ) Obrázek 3: Koncepce rozvoje profesního terciálního vzdělávání v kontextu doporučení expertů OECD. Obrázek 4 : Anketa - Studujete v zahraničí? Obrázek 5: Anketa - Bude podle vás školné na VŠ zavedeno do deseti let? 5

6 Obsah Anotace... 4 Abstract... 4 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 5 Úvod Vymezení základních pojmů Porovnání systému odloženého školného ve vybraných státech Veřejná vysoká škola Financování veřejných vysokých škol Soukromá vysoká škola Financování soukromých a církevních škol Terciární vzdělávání Boloňský proces Propustnost Modulární stavba studijních programů terciálního vzdělávání Zápisné Současná situace na vysokých školách Silné a slabé stránky reformy vysokého školství v České republice Současné možnosti na českých vysokých školách Možnosti českého studenta v zahraničí Diskriminace je nepřípustná Přijímací zkoušky jsou plně v rukou vedení školy Možnost výměnných pobytů Školné a další důležité informace o vysokých školách ve vybraných zemích EU a Švýcarsku 51 6

7 2.4 Sociální podpory pro studenty letá věková hranice v sociální pomoci v České republice Zahájení studia později, než bezprostředně po absolvování střední školy Student jako dospělý člověk Věková hranice od roku Pružnější formy organizace studia Náklady na studium na vysoké škole Náklady na studium na vysoké škole vlastní průzkum Náklady na studium na vysoké škole průzkum MVTV Příčiny velkých nerovností Bez pomoci rodičů může studovat málo studentů Zájem o studentské půjčky. Až 40% studentů by si vzalo půjčku Studenti vnímají vysokoškolské vzdělání jako dobrou životní investici Ovlivňování chodu vysokých škol Sociální nerovnosti se projevují v otázkách studia v zahraničí Od zahraničních pobytů studenti nejvíce očekávají osobní rozvoj Předpoklady pro reformu vysokého školství v České republice a zavedení školného Právní předpoklady pro zavedení školného Bílá kniha terciárního vzdělávání Odborné posouzení týmu OECD Ekonomické předpoklady zavedení školného na českých vysokých školách Řízení a dohled nad činností vysokých škol v České republice

8 4.5. Spolupráce českých vysokých škol s veřejným a soukromým sektorem. Sponzoring Dopady zavedení školného na českých vysokých školách Mají se studenti bát školného? Příležitosti zavedení školného na vysokých školách Názory vysokých škol a veřejnosti na reformu vysokého školství Názory vysokých škol Názor Prezidenta Názory veřejnosti Silně závislá Bílá knih Ukradený prostor Nejhorší situace za posledních pět let a vyhlídky vysokoškoláků Vlastní sociologický výzkumu faktorů ovlivňujících volbu formy (placené či neplacené) vzdělávání Metodologická část Odůvodnění problémů výzkumu Účelem studie Objekt a subjekt výzkumu Hypotéza výzkumu Cíl výzkumu Metodická část Vymezení zkoumané populace Metody sběru primárních sociologických dat Nástroje výzkumu Vlastní návrhy a doporučení.107 8

9 Závěr Seznam použitých zdrojů a literatury Seznam příloh Jmenný seznam veřejných vysokých škol Jmenný seznam soukromých vysokých škol Žebříček českých vysokých škol - Hospodářské noviny Žebříček světových vysokých škol a pozice českých vysokých škol Schéma struktury vzdělávání v České republice.118 9

10 Úvod Zavedení školného na vysokých školách je již několik let tématem mnoha diskuzí nejen rýze politických. Mělo by zůstat vysokoškolské studium bezplatné? A vyplatí se vůbec investovat do vzdělání? Rozumná investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace se vyplácí. Vyplácí se nejen těm, kteří sami investují čas a peníze do svého vzdělání, ale z plodů práce vzdělaných lidí mají nakonec užitek všichni občané. Vzdělaní lidé bývají tvůrci nových výrobků a služeb, bez nichž by byl náš život složitější a méně pohodlný. Stát by proto neměl nijak bránit lidem nacházet nejlepší možné formy vzdělávání. Vzdělávácí systém v České republice se značně liší od systémů v jiných státech Evropy a ve světě tím, že je financován z větší části z veřejného rozpočtu, tj. vzdělání obyvatel je dostupné pro všechny sociální třídy a všechny vsrtvy obyvatelstva.. Vláda České republiky se stále pokouší tento systém změnit a zavést systém školného. Motivací pro tento rozporúplný krok je ten fakt, že zpoplatnění vysokoškolského vzdělání by mohlo přispět k efektivnějším výstupům a ke zefektivnění procesů vzdělávání. Domnívam se, že vysokoškolské vzdělání není povinné v žádném autoritativním státu na světě. Je to zcela dobrovolné rozhodnutí každé rodiny a zletilé osoby, zda pokračovat ve studiu nebo se pustit na cestu budování kariéry a vydělávání peněz. Částo je opomenut ten fakt, že vysokoškolské vzdělání ve všech civilizovaných státech je jedním z hlavních pilířů profesionálního a osobního růstu, který dává předpoklady pro neomezený postup dopředu v kariéře a dodává sebejistotu, zlepšuje demografické předpoklady obyvatel, přispívá k rozvoji celé země.. Česká republika je státem, ve kterém populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se rok od roku rozrůstá. Přesto v tomto směru stále výrazně zaostáváme za vyspělými státy světa, když mezi Čechy najdeme o polovinu méně lidí s diplomem než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco průměr zemí OECD činí 26 procent, u nás tvoří podíl vysokoškoláků 13 procent. V této práci ale se budu věnovat nejen kvantitou vysokoškoláku, ale i jejích kvalitativní stránkou. V kontextu českého předsednictví 2009 je dobré se zaměřit právě na existující a 10

11 dobře fungující systémy vzdělávání v evropských státech, poučit se z nich a promítnout nejlepší praxe do České republiky. Toto téma diplomové práce jsem si vybrala proto, že je pro mě velmi aktuální a zajímavé. Pocházím ze státu, ve kterém se za vysoké vzdělání neplatí a je dotováno státem. Do České republiky jsem se svojí rodinou přijela v neposlední řadě právě kvůli studiu na Vysoké škole a pokaždé moje rodiče a já jsem byla velice citlivá na otázku zavedení školného. Důležitým aspektem je pro mě i to, že zavedení školného může být specifikováno pouze na zahraniční studenty, kteří v současné době studují zadarmo a hradí si jenom vedlejší náklady spojené se studiem, tj. stejně jako čeští studenti. Cílem tohoto tématu je provést analýzu pokusů české vlády o zavedení školného, zhodnotit důvody, proč nebylo zavedeno. Cílem je vyzkoumat sociální postavení studentů a možný dopad zavedení školného na procento vysokoškolského vzdělání v České republice. Svojí práci jsem rozdělila do dvou částí: teoretickou a praktickou. V teoretické části budu analyzovat vládní záměry zavést školné se zaměřím na právní ustanovení, které se týkají tohoto problému,, bude provedená analýza sociálního postavení studentů a jejich rodin. Součástí teoretické části bude též výzkum současné situaci na vysokých školách a možnosti, které studenti na vysokých školách mají. Praktická část bude zaměřena na ekonomické, psychologické a sociální aspekty zavedení školného v České republice. Součástí praktické části bude v neposlední řadě dotazník, který rozdám výběrově jak již studujícím jednotlivcům na vysokých školách, tak i studentům připravných ročníků či pomaturitního studia, kteří se teprve chystají na vysokou školu. Odpovědi z dotazníků zadám do programu Microsoft Office Excell a vyhodnotím výše zmíněné výsledky. 11

12 1. Vymezení základních pojmů Akademický pracovník Akademickým pracovníkem se rozumí pracovník instituce terciárního vzdělávání, který vykonává jak pedagogické činnosti, tak činnosti výzkumné a vývojové, případně další činnosti tvůrčí, zejména umělecké. Nutným předpokladem k postavení akademického pracovníka je získání titulu PhD., resp. titulu s ním ekvivalentního. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. 2 V 20 a následujících, zákona 2/1969 Sb. jsou popsány kompetence, činnost a působnost ministerstva. Zaměstnanci ministerstva vypracovávají návrh reformy školství a zavedení školného na českých vysokých školách a jsou autory Bílé knihy, kteréžto jsem věnovala zvláštní kapitolu této diplomové práce. Ministerstvu je podřízená Česká školní inspekce, která dohlíží nad školními zařízeními, kontroluje správnost fungování. Správní rada V této diplomové práci se správní radou rozumí těleso, které se podílí na zásadních rozhodnutích a na hodnotící činnosti v rámci dané instituce terciárního vzdělávání. Oproti současnému stavu jde o výraznou změnu poslání, pravomocí a odpovědnosti. Doporučujeme, aby většinu členů této rady jmenoval ministr školství, mládeže a 1 Zdroj: Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR 12

13 tělovýchovy, např. po konzultaci s regionálními představiteli, ale aby ve správní radě zasedaly také osoby zvolené akademickou obcí nebo akademickými senáty. 3 Odložené školné Tento pojem je pro Českou republiku poměrně nový, ale velice často užívaný v jiných státech (například Nizozemsko, Velká Británie,Austrálie, Nový Zéland), ve kterých je zavedeno placené vysokoškolské vzdělání. Ve Spojených státech amerických je tento pojem běžně využívaný studenty, rodiči a vládou. Odložené v podstatě znamená, že se jeho splacení o několik let odkládá, však student zůstává dlužný státu a vysoké škole za svoje vzdělání. Z toho vyplývá, že se studentům dává příležitost splatit svůj dluh po studentské finanční tísni, ale když už student bude úspěšným absolventem vysoké školy, najde si zaměstnání a splatí svoji půjčku státu. Nejvýznamnější podmínkou v nastavení systému financování je zabránění diskriminace skupin obyvatel s nízkými příjmy. Takové požadavky splňuje lépe systém odloženého školného. Student neplatí školné přímo, ale až po ukončení svých studií, v době, kdy si vydělává vlastní prostředky. Povinnost platit školné začíná od okamžiku, kdy student dosáhne určité výše mzdy (např. průměrné mzdy) a splácí se procentuálním podílem z této mzdy (např. 5 % hrubé mzdy). Absolventi s nízkými příjmy platí nízké absolutní splátky. V případě, kdy příjem klesne pod hranici průměrné mzdy, má absolvent nárok na přerušení těchto splátek. Neúspěšní absolventi s celoživotně nízkými příjmy tuto půjčku splatí jen částečně nebo dokonce vůbec. Systém půjček splácených podílem ze mzdy tak zabraňuje diskriminaci studentů pocházejících ze sociálně slabých vrstev i absolventů s nízkými příjmy. Rodičovské příjmy potenciálních účastníků vysokého vzdělávání jsou rozdílné, jejich budoucí příjmy po vysokoškolském vzdělávání jsou rozdílné mnohem méně. 5 Proto je vhodnější požadovat zaplacení školného až po absolvování studia podílem z příjmu (odložené školné). V takovém systému odloženého školného jde spíše o to, že se vysoká škola finančně podílí na úspěších svých absolventů, než o to, že se student finančně podílí na 3 Zdroj: 5 Barr, N., Crawford, I. Financing Higher Education

14 nákladech vysoké školy. 6 Školné totiž většinou nebývá nastaveno tak vysoké, aby pokrylo velkou část nákladů na studium. Vytváří ale velmi důležitou vazbu mezi poskytovatelem vzdělání a jeho příjemcem. Vysoké školy jsou finančně zainteresovány na pracovních úspěších svých absolventů a motivovány poskytovat co nejkvalitnější služby. Nevzniká zde ani majetková bariéra přístupu ke vzdělání. Takové půjčky napomáhají efektivní alokaci prostředků v rámci životního cyklu jedince 7. V modelu odloženého školného: - každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese, - každý platí podle toho, kolik mu vzdělání vynese, - každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl. 8 Financování vysokých škole je ale v současnosti založeno na následujícím: - každý platí (rámci daňového systému) bez ohledu na to, zda vzdělání dostal či nikoli, - každý platí bez ohledu na to, jak kvalitní vzdělávací služby mu byly poskytnuty, - poskytovatel vzdělávacích služeb dostává prostředky od těch, co platí prostřednictvím daňového systému, a to bez ohledu na to, jak kvalitní služby poskytl. 9 Půjčky splácené v závislosti na výši příjmu chrání studenty pocházející z nízkopříjmových rodin (v průběhu studia nemusí platit školné), absolventy s nízkými budoucími příjmy protože mají vestavěné pojištění proti neschopnosti splácet (platí buď nízké nebo žádné splátky), i věřitele před nadměrným rizikem (při velkém počtu půjček se riziko rozptýlí někteří studenti splácí více, někteří méně). Odložené školné je proto vhodným řešením problémů spojených s běžnými půjčkami.systém odloženého školného možném dá srovnat se systémem pojištění každý přispěje rovno tolik, kolik si vydělá. Dle mého uvažování, tento systém se mi 6 Valenčík, R., Zichová, M. Ekonomie produktivní spotřeby a investiční přístup k financování studia na vysoké škole In České vysoké školství na křižovatce Barr, N. Financování vysokého školství z hlediska ekonomické teorie In České vysoké školství na křižovatce Valenčík, R., Zichová, M. Ekonomie produktivní spotřeby a investiční přístup k financování studia na vysoké škole In České vysoké školství na křižovatce tamtéž 14

15 zdá být spravedlivý, protože ze statistických údajů mzda jednotlivce s vysokoškolským vzděláním je násobně vyšší, než mzda jednotlivce se středoškolským vzděláním, proto je logické, že by odložené školné nebylo takovou zátěží pro absolventa, který se takovým způsobem odvděčí státu za získané vzdělání. Odložené školné, právě provázané se systémem finanční podpory studentů, umožní studentům bez ohledu na jejich sociálně ekonomické zázemí vystudovat vysokou školu a zároveň do celého systému bude moci vnést prvek kvality a požadavku kvality. V následující části své práce bych chtěla porovnat systémy odloženého školného jednotlivých států, aby čtenář sám mohl posoudit, který ze systémů se více hodí pro Českou republiku. 1.1 Porovnání systému odloženého školného ve vybraných státech Na tomto místě bych chtěla uvest tabulku, ve které se porovnávají dotační příspěvky jednotlivých států na terciární vzdělání včetně možnosti čerpání půjček a úvěrů za účelem vysokoškolského vzdělání: 15

16 Obrázek 1: Veřejné dotace terciárního vzdělávání domácnostem a dalším soukromým institucím jako podíl celkových veřejných dotací terciárního vzdělávání (2004) podle typu dotace. Zdroj: Bílá kniha terciárního vzdělávání, dostupná na adrese: Systém odloženého školného v Austrálii V Austrálii je systém odloženého školného zaveden od roku Spočívá v odložení o pět let splacení školného úspěšnými absolventy. Splácení je založeno na principu progresivních procentních sazeb, se zvýšeným platem narůstají větším procentem, než plat absolventa. Australský systém se zakládá na principu, že dřívější splacení odloženého školného od jiných studentů dává víc příležitostí pro další studenty, poskytuje se více půjček pro studium a vzdělávání nových studentů. V systému by měl být řešen i problém mezinárodní mobility. Hrozí totiž nedodržení závazků v případě emigrace. Např. Barr uvádí: v Austrálii jsou splátky půjček součástí daňových povinností, takže člověk mimo australskou daňovou síť není nijak zavázán splácet. Pokud má dotované úroky, je to drahá chyba. Ve Velké Británii naproti tomu existuje explicitní smlouva o půjčce, která ošetřuje výběr splátek prostřednictvím daňového systému, ale neosvobozuje od splácení osoby mimo Velkou Británii Barr, N., Financování vysokého školství z hlediska ekonomické teorie In České vysoké školství na křižovatce, s

17 Systém odloženého školného ve Velké Británii Systém odloženého školného ve Velké Británii je zaveden poměrně nedávno (v roce 2006). Principem fungování odloženého školného ve Velké Británii je to, že pomáhá odstranit sociální nerovnost. Systém bezplatného školství se může uchovat až do nějaké doby. Na studium si mohu půjčit i ti, kteří by za jiných podmínek nešli studovat, protože jsou ze sociálně slabších rodin. Důležité je to, že peníze půjčené na studium může student ve Velké Británii použít na své živobytí během studia, což vyrovnává rozdíly mezi studenty. Dalším předpokladem systému školného Velké Británie je to, že do vysokých škol půjde mnohem více studentů, což zabezpečuje větší příjem vysokých škol a jejich finanční prosperitu. Velká Británie též propaguje tento přístup ke školnému proto, že tento systém zabezpečuje větší zájem u studentů a lektorů vysokých škol na výuce. Systém odloženého školného ve Spojených státech V roce 1971 byl na univerzitě v Yale (USA) 11 uplatněn systém založený na zpětných splátkách školného, které tvořily 0,0004 % budoucích příjmů studenta za vypůjčený dolar. Závazek byl úročen. Půjčky jednotlivých studentů byly seskupeny do tzv. skupinových půjček. Každý student odváděl určené procento ze svého příjmu tak dlouho, dokud nebyla splacena celá skupinová půjčka. A to i v případě, že některý ze členů skupiny půjčku z jakéhokoli důvodu nesplácel. Přerozdělování prostředků se tak dělo pouze uvnitř jednotlivých kohort. Byl ale stanoven strop pro souhrn zaplacených splátek ve výši 150 % dluhu a úroků. Největším problémem tohoto systému byl negativní postoj veřejnosti a velký podíl neplatičů (15 %). Univerzita neměla dostatečné nástroje pro výběr a vymáhání svých pohledávek. Někteří členové skupiny proto neměly motivaci k tomu, aby svůj závazek splatily. Je proto výhodnější využít státních úřadů a splátky školného odvádět v systému odvodů daní, sociálního nebo zdravotního pojištění. 11 Palacios In Ekonomie produktivní spotřeby a investiční přístup k financování studia na vysoké škole In České vysoké školství na křižovatce s

18 Systém ve Spojených státech předpokládá několik možností odloženého školného. První z nich je splátkový kalendář v průběhu studia, tj. rozložení školného po semestrech. V tomto případě student nemusí ani vyřizovat půjčku u finančních institucí, protože by měl splácení zvládnout sám. Druhou možností je to, že student splatí určitou částku za studium ještě před nástupem na vysokou školu nebo v průběhu samotného studia, zbytek peněz si půjčí od banky. Třetí možností je půjčení celé částky školného na studium a splácení po ukončení studia. Systém odloženého školného ve Spojených státech je natolik vyvinutý, že vysoké školy mají vlastní pobočky pro vyřizování těchto záležitostí. Škola doporučuje studenta jako potenciálně schopného dlužníka, který na základě dosaženého vzdělání bude schopný splatit dluh během určité doby. Úročení a výše splátek se určuje podle výši dluhu, stanovené doby splacení a bonitou studenta. Vysoká škola je svého rodu zprostředkovatelem mezi studentem a finanční institucí. Dokonce přes oficiální webové stránky vysoké školy si student může zažádat o půjčku na studium. Americký systém odloženého školného je spíše komerční, ale i tak dává příležitost jednotlivcům získat vysokoškolské vzdělání a zaplatit si ho po získání titulu. Prezident Spojených států Barack Obama v sobotu 13.března tohoto roku slíbil občanům zevrubnou změnu nevyhovujících vzdělávacích zákonů, které chce nahradit legislativou zajišťující lepší učitelský sbor a dokonalejší přípravu studentů do života. V pravidelném rozhlasovém projevu oznámil, že Kongresu pošle novelu vzdělávacího zákona z roku 2001, který k viditelným výsledkům nevedl. Podle agentury AP Obama svou sobotní iniciativu záměrně načasoval na období, kdy jiný jeho významný plán - zdravotnická reforma - leží v Kongresu a jeho osud je nejistý. Prezident si je vědom, že vzdělávání je žhavým tématem a každou americkou rodinu zajímá. Péčí o americké školství by mohl získat další body v soupeření s republikány. "Školy, které dosahují vysoké úrovně vzdělávání, budou mít ze své práce prospěch a místní správa dostane páky ke změně tam, kde školy zjevně nestačí," prohlásil Obama. "V ostatních školách, které jsou mezi těmito dvěma póly, se budeme snažit o zajištění lepší budoucnosti mladých lidí a o jejich dokonalejší přípravu na budoucí život." 18

19 Obama v projevu příliš detailů neuvedl, ale podle analytiků naznačil skutečně rozsáhlé změny. Už dříve uvolnil nemalé federální prostředky na zvýšení úrovně vzdělávání. Loni to bylo 3,5 miliardy dolarů (64,8 miliardy korun) na zlepšení úrovně ve školách, které zaostávají, a návrh na uvolnění dalších 900 milionů (asi 16,7 miliardy Kč) jako pomoc školám, které se rozhodnou výrazně zvýšit úroveň vzdělávání. Obamova vláda chce rovněž vydat 50 milionů dolarů (926 milionů Kč) na omezení počtu studentů, kteří střední školu opouštějí předčasně. Podle statistik absolvuje střední školy jen 70 procent přijatých studentů. Zvlášť vysoké procento nedostudovaných je mezi afroamerickými a latinskoamerickými dětmi. Systém odloženého školného na Novém Zélandu Nový Zéland implementoval systém odloženého školného se splátkami závislými na příjmech v roce Půjčky pokrývaly celé školné a realistické životní náklady. Na rozdíl od Australského systému bylo univerzitám umožněno inkasovat od studentů různou výši poplatků bez omezení výše, úroková míra byla stanovena na tržní úrovni a pokrývala státní náklady na půjčení. Navíc nebyla dostatečně řešena sociální stipendia. Když nominální dluhy studentů v průběhu let narostly, systém byl veřejností kritizován a proto byla v roce 2000 snížena úroková sazba na nulu po dobu, po kterou student studoval na univerzitě. 12 Systém odloženého školného ve Švédsku Švédský systém studentských půjček byl založen již v roce Školné je ve Švédsku ale hrazeno státem. Půjčky slouží především na pokrytí výdajů studentů na živobytí. 13 Celkové důsledky placení školného nebyly pro studenty pocházející z chudších poměrů nijak nepříznivé. V Austrálii došlo od roku 1989 ke zvýšení celkového 12 Valenčík, R., Zichová, M. Ekonomie produktivní spotřeby a investiční přístup k financování studia na vysoké škole In České vysoké školství na křižovatce s. 58, Barr N., Financování vysokého školství z hlediska ekonomické teorie in České vysoké školství na křižovatce, s tamtéž, s

20 podílu studujících a školné navíc neodrazovalo od studia osoby z nejnižších socioekonomických skupin. Také podíl studujících na Novém Zélandu se od zavedení školného obecně zvýšil. Naproti tomu Kanada na počátku 90. let liberalizovala přímé školné bez zavedení půjček a stipendií. Utrpěl přístup ke vzdělání, což se dalo předvídat. V polovině 90. let byly zvýšeny limity programu studentských půjček a navíc se zvýšily jiné formy podpory půjček a studentů. Přístup se zlepšil, přestože kanadský půjčkový program není závislý na příjmu Chapman In Barr, N. Financování vysokého školství z hlediska ekonomické teorie In České vysoké školství na křižovatce, s

21 1.2 Veřejná vysoká škola Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 15 Státní správu vůči těmto školám vykonává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo školství). Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy. 16 Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou podle 7 zákona o vysokých školách akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada a disciplinární komise. Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou správní rada veřejné vysoké školy a kvestor.v případě veřejné vysoké školy zákon připouští splynutí nebosloučení s jinou veřejnou školou. Probíhá to na základě ustanovení zákona a jedině zákon může rozhodnout o takovém splynutí nebo sloučení. Rozdělit se veřejná vysoká škola může jenom na dvě veřejné školy. Tento proces je též řízen zákonem České republiky, ve kterém jsou ustanovení o majetku, řízení, právních formách a závazcích nových subjektů. Veřejná vysoká škola má činnosti, které patří do její samosprávy, například, vnitřní organizační systém, určování počtu přijímaných na veřejnou vysokou školu, tvorba nových studijních programů, organizace studia, provádění vědecké, výzkumné a jiné odborné činnosti v rámci školy, spolupráce s jinými středními a vysokými školami. Zákon nařizuje veřejné vysoké škole vytvoření samosprávných a jiných orgánů, mezi něž patří: A. Akademický senát. Je to samosprávný zastupitelský orgán, který se skládá z jedenácti členů, z nichž nejméně třetinu, ale nejvýše polovinu tvoří studenti. Členem akademického senátu nemůže být rektor, prorektor, děkan a proděkan. Zasedání tohoto orgánu veřejné vysoké školy je veřejně přístupné, může se ho zúčastnit kdokoliv zákona o vysokých školách zákona o vysokých školách 111/

22 B. Rektor. Tento orgán stoji v čele veřejné vysoké školy, rozhoduje ve věcech týkajících se vysoké školy, prezentuje školu navenek. Může být volen na období čtyř let maximálně dvakrát po sobě jdoucích období. C. Vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada. Je to orgán veřejné vysoké školy, v jehož čele stojí rektor a zároveň jmenuje a odvolává členy rady. Členy jsou významní představitelé v oboru, v nichž vysoká škola provádí svou vědeckou, výzkumnou a jinou odbornou činnost. D. Disciplinární komise. Členové tohoto orgánu veřejné vysoké školy jsou jmenováni rektorem vysoké školy na dobu maximálně dvou let. Polovinu členů musí tvořit studenti. Činnost tohoto orgánu spočívá v projednávání disciplinárních přestupků, rozhodování o vyloučení studenta ze školy. Návrhy se dávají na podpis rektorovi vysoké školy. E. Správní rada veřejné vysoké školy. Počet členů tohoto orgánu veřejné vysoké školy musí být vždy dělitelný třemi, ale minimálním počtem devět. Nejsou to zaměstnanci veřejné vysoké školy, ale představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Jsou jmenováni na dobu šesti let ministrem po projednání s rektorem veřejné vysoké školy. F. Kvestor. Je to orgán, který hospodaří s majetkem veřejné vysoké školy, zajišťuje vnitřní správu vysoké školy a vystupuje jejím jménem v určeném rozsahu. Je jmenován rektorem veřejné vysoké školy. Veřejná vysoká škola má stanovené vnitřní předpisy, kterými se řídí během své činnosti. Příkladem takového předpisů je statut veřejné vysoké školy, který stanoví právní formu vysoké školy, datum zřízení, sídlo, orgány apod. Dalšími vnitřními předpisy jsou 17 : volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, vnitřní mzdový předpis, jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, zákona o vysokých školách 22