TECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ FIRMY: PLAŤME ŠKOLÁM PODLE POTŘEBNOSTI, NE ZA POČET ŽÁKŮ

Transkript

1 čtvrtek, 16. dubna 2015 PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN FINANCOVÁNÍ TECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ FIRMY: PLAŤME ŠKOLÁM PODLE POTŘEBNOSTI, NE ZA POČET ŽÁKŮ Zuzana Keményová Každýrokopouštějíškolydesetitisícehumanitněvzdělaných absolventů anezřídka míří rovnou na pracovní úřad. Oproti tomu oabsolventy techniky se firmy přetahují ajejich nedostatek jim brzdí byznys. Přestože stát iškoly různými kampaněmi lákají mladé lidi do technických oborů, ve firmách tito absolventi chybějí stále citelněji. Dokládá to například výzkum pracovního portálu Jobs.cz. Zatímco na pozici vadministrativě reaguje průměrně 44 uchazečů, například vitjereakcí jen osm. Firmy se shodují, že humanitně vzdělaných studentů je přebytek astát na ně posílá peníze,které by mohl dát právě dovýukyapropagacetechnickýchoborů. Vychovatjednoho technika je totiž mnohem dražší, protože ve srovnání sob lastí společenských věd potřebuje dražší vybavení. Zatímco na jednoho vysokoškoláka, který studuje například management na Univerzitě Hradec Králové,posílá stát ročně zhruba 37 tisíc korun, student pražské Vysoké školy chemicko technologické,kde se učí například inženýrská informatika či nanotechnologie,ročně přijde na 92 tisíc. Aktomu je třeba přičíst náklady,které škola platí zjiných zdrojů. Podle rektorů technických škol je problém vtom, že univerzity včesku dostávají peníze zvelké části za počet studentů bez ohledu na to,jestli se pak absolvent uplatní. Ten systém financování hodnotím jako velmi nevhodný. Financování podle počtu studentů vede knabírání mnoha studentů bez ohledu na jejich schopnosti vystudovat vysokou školu, říká například rektor ČVUT Petr Konvalinka. Motivovat pro techniku by se dalo istipendii Podle březnové ankety Svazu průmyslu a dopravy,v níž odpovídala téměř osmdesátka významných českých firem,si jen dvě procenta zaměstnavatelů myslí, že současný systém je nastaven dobře. Dalších 48 procent jich soudí, že stát by měl platit na typ daného oboru nebo vyslyšet krajskou objednávku na konkrétní školu dle potřebnosti absolventů. Druhá polovina zástupců firem vnímá sice systém financování na studenta jako dostatečný,ale dodává, že platbu na žáka by bylo vhodné upravit třeba koeficientem uplatnitelnosti. Firmy zároveň navrhují motivovat studenty ke studiu stipendii. Stipendium by také mělo podle nich být unedostatkových profesí dobrovolným závazkem zůstat alespoň na určitou dobu vefirmě čivčeské republice. Stát ani kraje nyní nemají příliš šancí ovlivnit, v jakých oborech a v jakém množství budou školy vychovávat budoucí absolventy, upozorňuje Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Samozřejmě platí, že to, co člověk vystudoval, třeba nebude vykonávat až do penze. Pro veřejné rozpočty je ale efektivnější dát mladému člověku při ukončení školy takovou první kvalifikaci, kterou může hned uplatnit na trhu práce,než vyrábět absolventy,kteří nastupují po škole na pracovní úřad, podotýká Rathouský. Změnit systémfinancováníškol se chystá současnýministr školství Marcel Chládek. Připravuje nový systém rozdělování peněz školám, který bude více hledět právě i na uplatnitelnostabsolventů. Stát by měl rozlišovat nadané studenty Firmám také vadí, že stát při financování škol více nesleduje kvalitu vzdělávání. Bylo by velmi prospěšné, kdyby financování vysokých škol nebylo odvozeno jen od počtu studentů, ale vycházelo také z vhodně nastavených kvalitativních ukazatelů. To by školám umožnilo zaměřit se více na ty studenty,kteří mají skutečně studijní předpoklady, podotýká generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palíšek. Peníze, které české technické vysoké školy dostávají na jednoho studenta, jsou ve srovnání s vyspělým zahraničím menší. Přitom náklady jsou přibližně stejné, protože učebnice,přístup k informačním zdrojům a přístroje jsou všude zhruba stejné, říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. KOLIK STÁT PŘISPÍVÁ ROČNĚ NA STUDENTA VŠ* (Uvedena částka ročně přepočtená na studenta dané veřejné vysoké školy. Jde oredakcí vybrané VŠ.) Počet studentů, kteří studovali k ** Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Univerzita Hradec Králové Vysoká škola ekonomická v Praze Technická univerzita v Liberci Akademie múzických umění v Praze 1131 *Jde pouze ofinance, které školám posílá přímo ministerstvo školství. Nezahrnují řadu dalších výdajů anákladů školy, například zajištění zázemí, IT adalších služeb pro studenty. Reálné náklady na jednoho studenta jsou tedy vyšší ajsou závislé na hospodaření dané vysoké školy, která může naopak získávat peníze například díky výzkumu Vysoká škola chemicko technologická v Praze KOLIKSTOJÍ STUDENTNASTŘEDNÍCH ŠKOLÁCH (Dvouletá praktická škola bez maturity,výdaje na roční výuku žáka technických a netechnických oborů na příkladu v Plzeňském kraji. Jde o přímé výdaje kraje na jednoho žáka praktických škol udávané dle krajského normativu pro rok 2015.) Elektrikář Autolakýrník Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Prodavač Kuchař/číšník Masarykova univerzita ** Zahrnuti pouze studenti vyhovující definici pro výpočet příspěvku MŠMT. Zahrnuti tak nejsou například ti, kteří oněkolik let překročili standardní dobu studia, nebo samoplátci České vysoké učení technické v Praze Vysoké učení technické v Brně Univerzita Karlova vpraze Zdroj: Středisko vzdělávací politiky, UK v Praze; Krajský úřad Plzeňského kraje

2 2 KVALITATECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ Anketa Kolik stojí firmy vychovat si absolventa tak, aby byl připravený na práci? Petr Vaněk Ředitel PR Hyundai Náročnost vychování si absolventa se značně liší podle konkrétní pozice. Obecně platí, že zaškolení na dělnické místo trvá přibližně šest až osm týdnů, unáročnějších pracovních pozic je to 12 až 16 týdnů. Zaškolení administrativního či technického specialisty může trvat šest měsíců až rok. Veronika Indrová HR manažerka Techo Při obsazování pracovních pozic vhodných pro absolventy musíme vědět, že čas aúsilí, které věnujeme jejich zapracování, se nám vyplatí. Bez ohledu na náročnost obsazované pozice aúroveň vědomostí získaných během vzdělávání je pro nás každý absolvent vnašem oboru podnikání, který se má uplatnit vpraxi, určitá investice. Reportáž Vlitvínovskémareáludorůstajíchemici, vybavení laboratořístálo dvěstě milionů Kateřina Adamcová Tmavě hnědá tekutina nedosahuje ani do poloviny chemické baňky.zbytek zakrývá hustá mlha, jejíž krémovost narušují drobné kapičky stékající po vnitřní stěně skleněné nádoby.cestičkami připomínají drobnou mapu. Pokus se nepovedl. Destilace začala na vyšší teplotě,než jsem očekával, krčí rameny student Vysoké školy chemicko technologické v Praze (VŠCHT) Arnošt Križan. Podobně jako on tráví přibližně dalších 50 vysokoškoláků hodiny vmoderních laboratořích na předměstí Litvínova. V největším českém chemickém areálu Chempark v Záluží totiž vyrostlo nové výzkumné a vzdělávací centrum UniCRE. To vybudoval Výzkumný ústav anorganické chemie patřící do skupiny Unipetrol. V prostorách laboratoří vědci pracují například na vývoji biopaliv,plastů a obnovitelných zdrojů. Centrum vzniklo jako jednorázový projekt podpořený Evropskou unií. Budova vyšla téměř na 600 milionů korun, přičemž třetinu částky spolklo vybavení laboratoří. Kromě vědců, kteří pracují na komerčních projektech, mají do centra přístup ivysokoškoláci. Prostory nazvané Univerzitní centrum VŠCHT Praha Unipetrol studentům nabízejí špičkovou techniku. VLitvínově tak nově funguje unikátní místo propojující výukové centrum, vědu atovárnu. Unipetrol má díky němu přístup k výzkumu i nadějným studentům. Práce vlaboratořích jepro studenty klíčová Vysoká škola chemicko technologická je první veřejnou školou v Česku, která uskutečňuje výuku přímo v areálu chemičky. Historicky měl Unipetrol vlastní výzkum,létaspolupracoval svšcht anápad na vytvoření univerzitního centra se zrodil před osmi měsíci vhlavách skupiny prorektorů avedení Unipetrolu, objasňuje ředitel pro výzkum a rozvoj Unipetrolu RPA Tomáš Herink. Vybudování centra je pro školu ifirmu logickým krokem.vžádnémjiném regionunenítak silnězakořeněný chemický průmysl jako právě na Ústecku. V kraji máme Unipetrol RPA, Českou rafinérskou, ústeckou chemičku či lovosickou chemičku, vyjmenovává vědecký ředitel centra UniCRE Jaromír Lederer. Studentská laboratoř Mladý chemik Arnošt Križan právě pracuje na své bakalářské práci. Do laboratoře chodí podle potřeby třikrát až čtyřikrát týdně. FOTO: RENÉ VOLFÍK /FOTOREPO Už dříve sice fungovalo odloučené pracoviště Výukové a studijní centrum VŠCHT Praha v Mostě Velebudicích, to však nevyhovovalo firmě ani škole. Skutečné studentské prostředí dělají až laboratoře,kde mohou vysokoškoláci pracovat ivevolných chvílích, míní prorektor pro pedagogiku VŠCHT Zdeněk Bělohlav. Zároveň doplňuje, žetéměř polovinu vysokoškolského studia zaberou žákům právě pokusy.za rok stojí laboratorní výuka jednoho studenta na VŠCHT průměrně 40 až 50 tisíc korun. Aivevropském měřítku jde oojedinělý projekt. Inspirovali jsme se univerzitou v maďarském Debrecínu, jež sídlí v prostorách farmaceutické společnosti, přibližuje prorektor. Bakaláři, magistři apředevším doktorandi tak mají možnost pracovat na tématech, která mohou zajímat ipodniky. Myslíme si, že bychom mohli přijmout tři až čtyři studenty každý rok, prozrazuje šéf pro výzkum a rozvoj Unipetrolu Herink. Podle něj konečné číslo záleží na kvalitě azájmu absolventů. Univerzita přitom plánuje rozvinout přede Reforma Chládek chystá změnu financování regionálního školství Ivana Gračková autori@economia.cz Obce,kraje isamotné školy se potýkají spotížemi při financování vzdělávání na všech úrovních. Snadějí teď očekávají změny připravované ministerstvem školství, mládeže atělovýchovy. Současný systém financování takzvaně na žáka už neodpovídá reálným potřebám. Smyslem chystané reformy je napravit nerovnosti financování stejných škol vrůzných krajích, podpořit kvalitu škol, kariérní řád učitelů ainkluzivní vzdělávání. Uzákladních amateřských škol je nejdůležitější dostupnost akvalita, ustředních škol pak kvalita oborů auplatnitelnost na trhu práce, vysvětluje motivaci změny ministr školství Marcel Chládek. Ministerstvo nyní připravuje legislativní úpravy vztahující se kre formě financování regionálního školství, kterou už prodiskutovalo se zástupci odborné veřejnosti. Představili jsme dvě varianty,kombinaci normativů na školu, třídu ažáka anormativně na pedagoga. Odborná veřejnost se shodla na financování takzvaně na pedagoga sohledem na specifika vzdělávání vmateřských, základních astředních školách. Reforma bude připravena ještě letos tak, aby mohla odstartovat v roce 2016, uvádí mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Kraje vítají navrhovanou změnu Reforma bere v potaz názory a potřeby zřizovatelů. Varianta na pedagoga umožní zohledňovat rozdílné pracovní zařazení učitelů. Stát by tak všem školám garantoval objem financí na tarifní platy pedagogů podle jejich aktuálního zařazení do platových tříd a stupňů. Druhou částkou by byl určitý objem financí podle definovaných prvků. Pro Současný systém financování takzvaně na žáka už neodpovídá reálným potřebám. Marcel Chládek ministr školství, mládeže atělovýchovy mateřské a základní školy se budou vztahovat k organizaci vzdělávání, náročnosti práce učitele,míře inkluze nebo ke kvalitě vzdělávání. U středních škol se bude posuzovat například dlouhodobá úspěšnost žáků u maturity a samozřejmě podíl počtu žáků vklíčových, žádaných oborech vzdělání. Podle dostupných informací by navrhovanézměnymělyzlepšitsystém financování regionálního školství. Dosavadní normativní financování na žáka vede k přeplňování tříd a k poklesu kvality vyučování, kvitují úpravu například v Kladně ústy vedoucího odboru školství tamníhomagistrátupetrasmetany. Systém financování na pedagoga vítají i kraje,ale zároveň odtamtud zaznívají obavy,žebysemohl časemzačít zneužívatnebožebude dlouhodobě neudržitelný. Při použití metody na pedagoga je značné nebezpečí, že tento způsob bude zneužit. Bylo by proto nutné stanovit maximální hodnoty počtu pedagogů na třídu nebo alespoň maximální počet hodin odučených na třídu. Pokud by nebyly stanoveny jasné regulační podmínky, mohlo by to pak ve výsledku stát mnohem více peněz. Metoda na pedagoga by byla vhodná především pro financováníasistentů pedagoga, konstatuje náměstek středočeského hejtmana Milan Němec. Vedoucímu odboru školství Moravskoslezského kraje Liboru Lenčovi se metoda jeví jako výhodná, ale i on má určité výhrady. Z dlouhodobého hlediska vidíme rizika její neudržitelnosti, neboť může vést k eskalaci počtu zaměstnanců apři omezených finančních zdrojích, které jsou ve školství vždy, také k neudržitelnosti dosažených průměrných platů, konstatuje. Pomoc izevropských peněz Kraje mohou vsoučasnosti pracovat i s příspěvky ze speciálních dotačních arozvojových programů. Pochvalují si zvláště program, který je určen pro odborné vzdělávání alze zněj získat až statisícové částky na podporu škol se zvláště žádanými technickými obory. V Moravskoslezském kraji tento program pomáhá velmi významně, potvrzuje například Libor Lenčo. Prostor pro zcela individuální aktivity škol všech typů, případně měst aobcí pak dávají nejrůznější operační programy, jejichž prostřednictvím lze čerpat evropské financenakonkrétní projekty, včetně těch určených na podporu technického vzdělávání. Mnohde se ještědokončují realizace dříve schválených projektů zprogramového období 2007 až Obce využívaly zejména ty investiční, k zlepšení technického zázemí. Zevropských příspěvků hradí dostavby objektů, zateplování budov,úpravy zahrad nebo hřišť

3 3 Radek Kňava Vnější vztahy TPCA Celkové náklady na základní zaškolení absolventa pro samostatnou práci dosahují řádově statisíců korun. Náborový proces si vyžádá několik desítek tisíc, dále čerstvý absolvent získá specifická školení pro práci vtpca. Absolventy, zejména pak absolventy technických oborů, hledáme průběžně. Veronika Muroňová Vedoucí personální podpory ArcelorMittal Ostrava Například zácvik absolventa VŠ trvá vzhledem kodbornosti asložitosti pozic několik let. Pro to, aby byl schopen sám řídit výrobní provozy, je třeba vnaší společnosti 10 až 15 let zkušeností. Na to, aby přidával hodnotu firmě inanižších úrovních, stačí vprůměru dva ažtři roky. Lenka Svobodová HR manažerka vjablotron Alarms Pro naši společnost je nejdražší vychovat si některé úzce zaměřené pozice ve vývoji, kde se může školení na speciální softwary vyšplhat až do výše sto tisíc korun. Kromě mzdy, benefitů avybavení potřebného pro práci je nutné započítat ičas seniorních vývojářů, kteří se absolventům věnují. vším doktorské studium, možnost dalšího vzdělávání či univerzitu třetího věku. Výběrová výuka Vytvoření výukového centra by zároveň mělo přispět k tomu,aby lidé z Ústeckého kraje neodcházeli za studiem do Prahy nebo Brna. Mladí chemici z jiných částí republiky by tak naopak mohli zamířit do Ústeckého kraje právě proto,že mají možnost studovat přímo v chemičce. Hlavním školitelem je pedagog z VŠCHT, experimentální prostředí nabízíme my aipro školitele je zajímavé vidět napojení na obchod, myslí si ředitel UniCRE. Přestože do laboratoří zatím chodí kolem padesátky studentů, v budoucnu by se měl počet vyšplhat maximálně na stovku lidí. Nejde nám omasovou výuku, jdeme přísně výběrovou cestou anadoktorské studium bereme jenom ty nejlepší, stojí si za svým profesor Bělohlav.Prostory centra se postupně otevřou také zahraničním studentům. Už jsme rozjeli spolupráci s polskými univerzitami ve Varšavě a Krakově, domlouváme si konkrétní termíny návštěv a výměny studentů, popisuje Bělohlav. Angličtinu je mezi přístroji slyšet už dnes. Studovala jsem ve Francii, v Itálii a Německu. Když jsem viděla místní vybavení, tak jsem byla nadšená. Je tady všechno,copotřebuji, vyprávírumunkaanca Roibuová. Před sebou má počítač apár zkumavek. Na svém výzkumu pracuje přibližně osm hodin denně.je spokojená, tady v tichém prostředí na předměstí Litvínova má dostatek času i klid na bádání. Podle ředitele pro výzkum a rozvoj Unipetrolu Tomáše Herinka si původní mostecké centrum nestěžuje na nedostatek zájmu ze strany studentů. Nový projekt přesto vznikl i jako lákadlo pro nové zájemce. Studenti jsou, hlásí se k nám i lidé ze středních škol a gymnázií. Centrum je krokem k zatraktivnění studia pro lokální lidi, říká. UniCRE hodlá ještě více spolupracovat s lokálními chemicky zaměřenými středními školami, jejich žáci už dnes mohou koukat vědcům přes rameno.a stejně tak i pedagogové. Myslíme si, že nejlepší způsob,jak si vychovat nové chemiky,je věnovat se i učitelům, uvádí Lederer. Centrum UniCRE jako byznys Do vědy vkládá společnost Unipetrol ročně desítky milionů korun. Protože do UniCRE ale firma investuje jako do komerčního výzkumu, přesnou částku prozradit nechce. Najímáme různé instituce pro specializovaný výzkum, něco si kupujeme od Vysoké školy chemicko technologické v Praze,spolupracujeme také s univerzitami v Brně nebo Ostravě, uvádí Herink. Unipetrol však není jedinou firmou, která si od přibližně šedesáti vědců UniCRE výzkum kupuje.centrum pro svou obživu zároveň nabízí různé služby amimo byznys se zapojuje do tuzemských či evropských grantových programů. Momentálně spolupracujeme také na projektu sčínou avietnamem na transformaci biomasy na další užitečné produkty, upřesňuje ředitel UniCRE Lederer. Prostory UniCRE ještě voní novotou. I když už se zde potkávají vědci astudenti, brány centra se oficiálně otevřou až na konci dubna. uškol aškolek. Vhodný pro ně byl například Operační program Životní prostředí určený na zateplování objektů škol nebo Regionální operační program NUTS II. Školy čekají na první výzvy Pro rozvoj technického vzdělávání byl významný Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který se hodil školám napříč vzdělávacím spektrem až po univerzity. Počtem projektů vněm byla nejúspěšnější Univerzita Palackého volomouci, zhumanitních fakult se nejvíce dařilo filozofické fakultě olomoucké univerzity. Fakulta vprogramovém období 2007 až 2013 dokázala vyčerpat 740 milionů korun na 47 projektů. Tato částka představuje 20 procent z celkové sumy přiznané Univerzitě Palackého jako celku a podpořila zejména vědeckou činnost fakulty, říká zástupkyně fakulty Veronika Gorylová. Celkově v tomto období Univerzita Palackého čerpala přes 3,7 miliardy korun. Do čerpání finančních prostředků zevropské unie se unás individuálně zapojují izákladní amateřské školy jakožto samostatné právní subjekty, říká Petr Smetana z Kladna. Uvádí příklady základní školy a mateřinky Zdeňka Petříka, které získaly bezmála čtyři miliony korun na dvouletý projekt implementace standardů finanční gramotnosti do výuky jednotlivých předmětů základní školy. Vrámci projektu škola vybudovala novou virtuální učebnu, která je moderně vybavena aslouží kvýuce všech předmětů, informuje Smetana. Škola uspěla isprojektem polytechnického vzdělávání učitelů mateřinky. Za necelé tři miliony korun koupila mimo jiné keramickou pec a hrnčířský kruh, jež pomáhají zlepšovat manuální zručnost dětí. 740 milionů dokázala vobdobí let 2007 až 2013 vyčerpat Filozofická fakulta Univerzity Palackého volomouci na 47 projektů vrámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Věda bez hranic Studenti bakalářských, magisterských adoktorských programů mohou navštěvovat speciální laboratoře.prostory UniCRE jim slouží jako místo, kde mohou vykonávat vlastní výzkum. Vcentru zájmu Unipetrolu aunicre jsou především doktorandi, kteří se mohou zařadit mezi budoucí zaměstnance. FOTO: RENÉ VOLFÍK / /FOTOREPO Nové centrum Ředitel centra UniCRE Jaromír Lederer šéfuje přibližně devadesáti lidem. Vcentru pracuje okolo šedesáti vědeckých pracovníků, kteří se zaměřují na výzkum biopaliv,plastů aobnovitelných zdrojů. Centrum vzniklo za finanční podpory Evropské unie asvé službynabízí soukromým firmám a zároveň soutěží o české izahraniční granty. FOTO: RENÉ VOLFÍK / /FOTOREPO Ministerstvo školství klade vsoučasnosti důraz hlavně na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, připravený na roky 2014 až 2020 a týkající se všech druhů škol. Školy teď čekají na nastavení nových operačních programů současného programového období 2014 až 2020 ananásledné vyhlášení prvních výzev. Pro střední školy jsou to hlavně operační programy Integrovaný regionální operační program a Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, vypočítává Libor Lenčo zmoravskoslezského kraje. V oblasti zahraničních výměn je vobdobí 2014 až 2020 zunijních prostředků financován vzdělávací program snázvem Erasmus+, který podporuje spolupráci amobilitu ve všech sférách vzdělávání i v odborné přípravě a ve sportu. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci adalších. Za pomoc začínající podnikatelzaplatí, až když uspěje Veronika Šmídová veronika.smidova@economia.cz Věnovat se podnikání je snem mnoha mladých lidí. Pro začínající byznysmeny bez zkušeností ale může být cesta kcíli plná nečekaných úskalí. Průpravu, jak se jich vyvarovat, by měl studentům ideálně poskytnout vzdělávací systém. Otosesnaží například Vysoká škola ekonomická vpraze (VŠE) se svým podnikatelským akcelerátorem xport, který otevřela vlednu VŠE dosud připravovala studenty spíše pro práci vkorporacích nebo veřejných institucích. Otevření xportu je znaší strany krokem kpodpoře studentů, kteří tíhnou kvybudování vlastního byznysu. Vnímáme, žestudenti dnes mají daleko větší chuť podnikat apouštět se do start upů než vminulosti, vysvětlujeimpulzkzaloženíakcelerátoru Ota Novotný,který stojí vjeho čele. Podpora začínajících ifungujících projektů VprojektuxPortjsoustudentůmabývalýmabsolventům k dispozici čtyři programové linky,do kterých se mohou týmy i jednotlivci zapojit. Inkubační linka iport se zaměřuje na podporu začínajících projektů, akcelerační linka aport má pomáhat již fungujícím start upům vrozvoji, kompetenční linka cport se zaměřuje na projekty,které do akcelerátoru zadávají korporátní partneři. A linka eport je zaměřena na vzdělávání, workshopy, semináře nebo konzultace. Zájemci o účast musí projít výběrovým řízením, jehož součástí je i prezentace jejich podnikatelského záměru vangličtině před komisí. V první, lednové vlně se do xportu přihlásilo 40 projektů, sítem jich prošlo 14.Jedenáct týmů bylo vybráno do inkubátoru atři týmy do akcelerátoru. V inkubačním programu byl při výběru kladen důraz zejména na novost záměru, jeho konkurenční výhodu, kvalitu a motivaci týmu, který se záměrem přišel. Stejně tak byla důležitá alespoň základní představa o monetizaci navrhovaného řešení. Vakceleračním programu bylo kromě již uvedeného také důležité, jak je celkově firma připravena na další rozvoj,zda už má reálný produkt a první prodeje a jak kvalitně má řešen finanční plán, popisuje Novotný. Vlastní e shop spotravinami Jedním z projektů, které se probojovaly do akcelerační linky aport, je firma Naturalis Martina Sedláčka. Mladý podnikatel spustil e shop se zdravými potravinami na podzim Původně začal jako distributor,na začátku roku 2014 se rozhodl založit vlastní značku Naturalis. V současné době máme 16 produktů. V portfoliu jsou knalezení tři typy takzvaných superpotravin (výživově bohatých potravin považovaných za prospěšné zdraví, pozn. red.). Jde o zelené potraviny třeba mladý ječmen, superovoce například maqui berry,které je nejsilnějším antioxidantem na světě,a pak máme ještě supersemínka například chia semínka, uvádí Sedláček. Nyní má firma zhruba 2000 zákazníků a20partnerů, kteří její produkty nabízejí ve svých prodejnách. Roční obrat se pohybuje kolem 2,5 milionu korun. Dodavatelé produktů jsou roztroušeni po celém světě.při jejich výběru se prý mladý podnikatel neřídil jen cenou, ale i tím, aby měli všechny potřebné certifikáty,patenty a technologie kpěstování.šlo mu o kvalitu. Každý odborník ví, že například nejlepší maqui berry musí být pěstováno v Chile.Měl jsem i levnější nabídky z Číny či Ruska, ale nevěřil jsem, že by kvalitou obstály.tak dovážím od farmářů zchile, říká. Ikdyž Sedláček považuje své studium na VŠE za přínosné,s praktickou stránkou podnikání mu nejvýrazněji pomohl až vstup do akcelerátoru xport. Nyní mám určité problémy scash flow či s časovou koordinací dodávek zboží, to mi například pomáhá řešit smluvený mentor, vysvětluje. Sotázkou, jak postupovat při dalším rozvoji firmy,mu zase radí akcelerátorem přidělený podnikatel, který už má vtomto směru zkušenosti. xport ale nenabízí účastníkům pouze mentoring a navázání kontaktů. Je to komplexní služba. Pořádají se tu třeba přednášky odborníků, k dispozici máme prostory,které mi mohou nahrazovat kancelář.máme možnostlevnéhodaňového,účetníhoiprávníhoporadenství. Časem bychom si mohli půjčovat izařízení fotoaparáty, mobily nebo auto, uvádí Sedláček. Účastníci za služby xportu neplatí. Ale pokud firma akceleračnímprogramemúspěšněprojdeadosáhne v následujícím roce určitého minimálního obratu, budou z něj xportu náležet jedno až tři procenta. PodobnězazprostředkováníinvestorafirmaxPortu zaplatí tři procenta ze získané investice.

4 4 KVALITATECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ Anketa Tereza Škorpilová HR manažerka Cofely Pro úspěšné udržení si avychování nového zaměstnance je potřeba udělat mnoho důležitých kroků. Tím základním krokem je sladit vztah mezi manažerem azaměstnancem. Součtem všech nákladů se celková suma investovaná do absolventů vyšplhá do statisíců. Utechnických odborníků se tato investice samozřejmě vyplatí. Petr Blažek Výkonný ředitel aspolumajitel Dřevojasu Pokud se bavíme o vychování absolventa na technicko-hospodářské pozice na hlavní pracovní poměr,tak jde přibližně o dvě stě tisíc korun. Časově pak záleží na kvalifikačních předpokladech, stylu a náplni práce, jiný požadavek máme na fakturanta, jiný na technologa. Celkově nám to tedy trvá od pěti do osmi měsíců. Jakub Brýdl Výkonný ředitel Story Designu Znaší zkušenosti vyplývá, že klíčovým faktorem pro délku lhůty zaškolení, respektive ceny absolventa, nejsou prioritně jeho znalosti, ale jeho odhodlání, chuť učit se nové věci, přirozená asociální inteligence či komunikativnost. Někteří absolventi jsou výkonní po dvou měsících, jiní po šesti. Tedy průměrně jde očtyři měsíční mzdy. Rozhovor Naši technickou školu zaplatíhlavně sámjablotron DALIBORDĚDEK, MAJITEL SKUPINY JABLOTRON, KTERÁVYVÍJÍBEZPEČNOSTNÍSYSTÉMY. Suplujírolistátu, zlobí se, ale na své školy jsou pyšní Martin Knížek martin.knizek@economia.cz Ivana Gračková autori@economia.cz Firmy jako Jablotron profitují především zvývoje nových výrobků. Ktomu ale potřebují šikovné techniky atěch je vsoučasnosti málo. Jejich kvalita navíc není taková, jakou by si podle zakladatele amajitele Jablotronu Dalibora Dědka firmy představovaly.tojedáno itím, že na technické školy se dnes hlásí relativně málo zájemců. Dalibor Dědek se rozhodl nečekat na pomoc státu akezměně situace vtechnickém školství chce sám přispět. Atozaložením vlastní elitní střední školy, která bude vychovávat studenty podle požadavků průmyslu. HN: S jak velkou investicí na rozjezd školy počítáte? V tuto chvíli máme vytipováno několik objektů, které se snažíme získat. Odhaduji, že do přípravy budovy ajejího vybavení investujeme zhruba 50 milionů korun. Na provozu školy se bude podílet hlavně Jablotron, ale měli bychom dostat i příspěvek od státu. Za to jsme samozřejmě rádi, i když školu bychom otevřeli ibez toho.problém je vtom, že středních škol je mnoho a žáků málo,ale v oblasti technických škol je situace jiná a možnost státního příspěvku je reálná. Školné bude spíše symbolické,ale chceme,aby vzdělání nebylo úplně zadarmo.naproti tomu zavedeme systém stipendií za dobré studijní výsledky. HN: Co je tedy hlavním důvodem pro založení vlastní školy? Nedostatek techniků? Nemáme problém se získáváním absolventů pro své potřeby.ale odliv zájemců o studium na technických školách je natolik významný apovažuji ho za tak velký problém do budoucna, že jsme se rozhodli to řešit. Chceme zlomit určitý odpor žáků vycházejících ze základních škol ke studiu techniky anaším příspěvkem bude založení elitní technické školy, okterou, jak věřím, bude takový zájem, že si budeme moci vybírat. Chceme získat kvalitní absolventy pro sebe,ale i posloužit dalším technickým firmám vnašem regionu. Škola samozřejmě budegenerovat větší počet absolventů, než sami uplatníme.navíc předpokládám, že většina z nich bude pokračovat ve studiu na vysokých školách, ale chceme si ty šikovné atalentované lidi podchytit už během studia. V první fázi bychom chtěli otevřít technické lyceum a elektrotechniku. Nevylučuji ale, že do budoucna záběr rozšíříme.máme velmi dobré odezvy od firem z regionu, které mají zájem o strojírenské obory. HN: Kdy plánujete školu otevřít? S myšlenkou na založení vlastní školy jsme loni v létě oslovili Liberecký kraj. Reakce byla pozitivní, ale dosavadní legislativa neumožňovala založit střední školu bez toho,aby se nějaká existující zrušila. Krajský úřad proto připravoval takové řešení, ve kterém bychom převzali předměty vypsané na školách v kraji, ale neobsazené studenty.to byl proces velmi pomalý.mezitím se změnil postoj ministerstva školství, které pro nové technické školy udělalo výjimku. Dnes tedy máme stanovisko ministerstva, že pokud budeme mít vlastní budovu a doložíme všechny náležitosti, umožní nám školu zřídit. Vybudovat od základů vlastní tým bude i mnohem snazší než převzít nějaký stávající. Kvůli popisovaným průtahům se projekt bohužel o rok zpozdil, počítáme s otevřením ve školním roce 2017/2018. Rádi bychom to urychlili, ale nemáme připravenou budovu. Takové řešení se bohužel nenašlo, i když evidentně nějaké školní budovy v naší oblasti nakonec zbudou. Utlumovat existující školu, přestože nemá požadované parametry adostatečný počet studentů,jevelmi těžké. Ikdyž se otokrajský úřad snažil, dotčené školy se úporně bránily. Dalibor Dědek Vystudoval mikroelektroniku na pražském ČVUT. Společnost Jablotron založil vroce Od průmyslových aplikací výpočetní techniky se firma rychle přeorientovala na vývoj, výrobu adistribuci zabezpečovací techniky. Kromě toho dnes vyrábí izdravotní alarmy, telefony, regulační aměřicí systémy aprovozuje bezpečnostní centrum střežící objekty avozidla. VJablonci nad Nisou plánuje otevřít elitní soukromou technickou střední školu. FOTO: HN MATEJ SLÁVIK HN: Jak chcete vzbudit zájem mladých lidí o studium techniky právě na vaší škole? V našem regionu jsou sice velmi dobré technické školy,například elektrotechnická průmyslovka v Liberci, ale konkrétně vjablonci taková škola chybí. Máme ale příležitost přilákat zájemce ostudium izjiných regionů. Když jsme zveřejnili záměr otevřít školu, začala se mi ozývat řada obchodních partnerů, že jejich děti by měly zájem u nás studovat. Z vlastní zkušenosti vím, že ve škole často není problém zjednoduchých věcí udělat vědu. Těžké je ty relativně složité věci vysvětlit srozumitelně.a právě takovou cestou chceme jít, přilákat ktomu rodiče, veřejnost avzbudit zájem žáků na základních školách. Vposledních dvou letech jsme vlibereckém kraji na prvním stupni základních škol rozjeli aktivitu Věda nás baví. Tím si už vlastně připravujeme jakési podhoubí žáků, které zajímá, jak věci fungují. A ty pak chceme na školu dostat. Naši studenti se budou seznamovat s technologiemi, které teprve přijdou. Ne že budou používat učební pomůcky,které pamatuje už můj tatínek. Díky vazbě na instituce typu CERN a technické univerzity nejen v Česku máme na to,abychom v odborných předmětech šli až na samou hranici dnešního poznání. Areakce od dalších firem dokazují, že nám vtom budou ochotné pomoci nejen po stránce materiální, ale i lektorováním některých témat nebo uplatňováním absolventů v praxi. HN: A jak těžké bude získat kvalitní učitele? U všeobecných předmětů jako matematika a jazyky je nabídka poměrně široká. Vím to i ze zkušenosti z firmy,kam řada zájemců o manažerské pozice přichází zřad učitelů. Uodborných předmětů mohou být samozřejmě motivačním stimulem finance.ale i ve firmě máme mnoho odborníků schopných konkrétní technické předměty vyučovat. Rádi bychom tedy kombinovali stálé pedagogy s externisty z Jablotronu. Já sám se těším, že budu vyučovat základy elektrotechniky. Právě základy se totiž musí vysvětlit tak, aby je žáci chápali. Když vás někdo hned vprvní hodině vystraší hromadou rovnic avzorečků, zájem ve vás určitě nevzbudí. Osuplování role státu, odoplácení na neschopnost systému, který neumí vzdělat odborníky vpotřebných oborech, ale ioinvestici do své budoucnosti hovoří šéfové firem, když vysvětlují, proč přispívají na provoz vlastních středních odborných škol. Mnohdy jdou částky, které do nich investují, do desítek milionů korun, jinde je škola sfirmou natolik provázaná, že se čisté náklady vyčíslují jen stěží. Jako naprostá výjimka by pak mohla vypadat společnost AGC Flat Glass Czech, která vyrábí avyvíjí ploché sklo pro stavebnictví. Provoz vlastní odborné školy ji prý nic nestojí. Žádné dotace od nás škola nedostává, prohlašuje mluvčí podniku Libor Sehnal. Součástí školy je totiž istředisko celoživotníhovzdělávání, kteréposkytuje svéslužbytakédalším podnikajícím subjektům vregionu. Za účast jejich zaměstnanců na vzdělávacích akcích se škole platí kurzovné. Takže zdrojem příjmů školy jsou vedle státních dotací též školné hrazené žáky avlastní tržby, vypočítává mluvčí Sehnal. Přesně vyčíslit, na kolik přijde provoz školy, neumějí například ve společnosti Aircraft Industries. Zjistit konkrétní sumu je obtížné.firma udržuje avytápí budovy školy, poskytuje jí své nářadí avybavení včetně dvou letadel, stará se oopravy aservis, platí žákům odměny za práci isvým zaměstnancům za instruktorskou činnost. Náklady převedené na komerční ceny se mohou pohybovat vřádech statisíců až milionů za rok, odhaduje Hynek Horňáček, ředitel Střední školy letecké. Desítky milionů korun ročně Na Středním odborném učilišti strojírenském Škoda Auto se náklady na výuku jednoho žáka ročně pohybují v řádu desítek tisíc korun, liší se ale obor od oboru. Jenloni vydala automobilka za modernizaci výukových prostor 55 milionů korun. O desítkách milionů korun ročně na provoz a rozvojové investice hovoří i v Třineckých železárnách, ve Vítkovicích jsou to miliony. Včetně nákladů na její pořízení jsme už do naší školy investovali zhruba 105 milionů korun. Ročně vynakládáme,pokud nejsou v plánu žádné mimořádné investice,přibližně deset milionů korun na provoz, vypočítává generální ředitel apředseda představenstva strojírenského holdingu Vítkovice JanSvětlík. Firemní školy nedostávají od státu stejný příspěvek na žáka jako školy státní, takže musíme financovat podstatnou část provozu školy.pokud by to tak nebylo,přispívali bychom jen na investice,ale to za současného chybného nastavení systému financování ze strany státu není možné, tvrdí Světlík. Soukromé školy mají podle zákona nárok na 60 procent normativních finančních prostředků na žáka. Za splnění dalších kritérií, která ovšem od státních škol nikdo nevyžaduje,může škola požádat o navýšení dotace na 90 procent. Takmájakž takž zabezpečeny prostředky na mzdy aučební pomůcky.nikoli už na svůj rozvoj. Znormativního příspěvku na žáka od státu se mohou hradit pouze neinvestiční výdaje, zejména mzdy zaměstnanců, zákonné odvody pojištění, učební pomůcky. Ostatní náklady dle zákona hradí zřizovatel školy,případně škola ze školného.pokud chce škola koupit například stroj na výuku odborného výcviku, jehož cena překročí 40 tisíc korun, musí použít prostředky ze školného nebo od svého zřizovatele, doplňuje ředitel letecké školy Horňáček. Musejí si poradit bez školného Atoještěmůžehovořitoštěstí. Na vítkovickénebotřinecké střední škole si totiž ani nemohou dovolit vybírat školné; naopak hledají další motivaci, jak technicky zdatné jedince přilákat. Není proto divu, že se firmám současný systém financování nelíbí. Přesto se svých středních škol nechtějí vzdát. Kvalifikovanápracovnísílastechnickýmzaměřením na trhu práce schází, argumentuje Libor Sehnal. Nic jiného než vlastní škola prý nezbývá letecké společnosti. Nelze se bohužel spoléhat na stát, pro který není prioritou kvalita, ale kvantita, objasňuje ředitel Horňáček. Zčistě finančního hlediska vnímá firemní školu jako naprosto ztrátovou záležitost Jan Světlík. Financováním vlastní školy vlastně platíme státu další vynucenou daň. Doplácíme na to, že stát neumí vzdělávat lidi, které potřebuje průmysl. Ovšem zpohledu dlouhodobého rozvoje firmy je pro nás vlastní průmyslová škola naprosto klíčová věc a konkurenční výhoda. Investujeme do vlastní budoucnosti a vybíráme si z absolventů ty nejlepší, konstatuje Jan Světlík.

5 5 Jiří Dvořák Ředitel výroby společnosti Lifebric Vnaší výrobě používáme automatický vibrolis, kde je nezbytné znát dokonalé seřízení anastavení spuštění linky. Pro samostatnou obsluhu linky jenutné zaučení, atopodobu čtyř až šesti měsíců, což odpovídá výši nákladů mzdy jednoho školícího pracovníka navíc, tedy zhruba 160 tisíc korun. Michal Hromčík Personální ředitel firmy ZVU POTEZ Záleží, na jakou pozici absolvent nastupuje. Obecně však platí, že nemají ze škol dostatečné vzdělání pro praxi unás ve firmě, atrvá jim proto určitou dobu, než se plně začlení. Na řemeslné pozici je to obvykle několik měsíců, konstruktér se zaškoluje většinou rok, někdy idéle. Absolventům se speciálně věnují interní trenéři amistři. Ludvík Ješátko Generální ředitel společnosti Pacovské strojírny Absolventům, kteří nastupují do technického úseku, trvá většinou až dvanáct měsíců, než jsou schopni samostatně pracovat. Ve výrobě to jde rychleji, tam je to přibližně půl roku. Pro firmu jsou to samozřejmě určité náklady, jako nejcennější ovšem vidím to, žesejim musí někdo věnovat, mentorovat je. Téma FIRMYSIMOHOU PRAXE ŽÁKŮ ODEČÍSTZDANÍ Zuzana Keményová Už více než rok mají firmy, které podporují žáky astudenty,možnost odečíst si výdaje, jež stím souvisejí, ze svých daní. Když například firma nakoupí stroje nebo počítače, na nichž se budou studenti učit při praxích, může si odečístzezákladu daně až 110procent pořizovací ceny. Stejně tak může získat daňové výhody izačas, který zaměstnanci firmy studentovi při praxi věnují. Stát tak chce motivovat podniky ktomu, aby se více otevřely spolupráci se školami avíce se podílely na praxi žáků astudentů. Odpočet činí až 200 korun na hodinu ažáka na praxi. Jenže mnoho firem otéto možnosti dosud ani neví, akdyž už otom vědí, tak ji stejně nevyužívají. Sdaňovými odpočty jetotiž spojená celá řada omezení, aby firmy nemohly úlevy zneužívat. Omezení je ale tolik, že se podnikům často ani nechce se do celého procesu pouštět. Odaňové výhodě neví skoro 40 procent podniků Omožnosti odpočtu ví například iskupina ČEZ, ale nevyužívá ji. S ohledem na naše působení vrámci celé republiky a svým způsobem roztříštěnost našich pracovišť nemáme s žádnou školou tak úzkou vazbu, abychom se domluvili na této formě spolupráce.také jsou pro nás podstatná omezení z titulu zajištění bezpečnosti při práci na elektrozařízeních, říká Pavel Puff, manažer strategického náboru ČEZ. Podle nedávné ankety Svazu průmyslu adopravy mezi téměř osmdesátkou českých firem o možnostech odpočtů nevědělo skoro 40 procent dotázaných společností. Zaměstnavatelé, kteří odpočty využívají, se z valné části shodují v tom, že jsou poměrně motivační. Společnosti ovšem často nemají ve firmě dostatek času a lidí, kteří by stáže studentům zajistili. A některé firmy upozorňují, že školy ani studenti často nemají o praxe dostatečný zájem. Rektor VŠCHT: firmy často chtějí jen rychlé řešení Jak podotýká rektor pražské Vysoké školy chemicko technologické Karel Melzoch, kvalitní vzdělávání a výzkum v oblastech technických, chemických nebo i potravinářských se dnes neobejdou bez nákladného přístrojového vybavení laboratoří, které stojí i desítky milionů korun. To jenáš handicap vporovnání sekonomickými ahumanitními obory, upozorňuje Melzoch. ČEZ odpočty za žáky nevyužívá Sžádnou školou nemáme tak úzkou vazbu, abychom se domluvili na této formě spolupráce, říká ovýchově budoucích techniků amožném daňovém odpočtu Pavel Puff, manažer strategického náboru ČEZ. Odkazuje přitom také na omezení kvůli zajištění bezpečnosti práce. Ilustrační snímek je zjaderné elektrárny Temelín. FOTO: RENÉ VOLFÍK/FOTOREPO Podíl peněz, které dávají do vzdělávání firmy v Česku, je vporovnání se západní Evropou, ale iasií ausa spíše nízký. Snažíme se sfirmami uzavírat víceleté smluvní vztahy na aplikovaný výzkum, vývoj a rozvoj, do kterého by byli zapojeni studenti. Většina společností, bohužel, má zájem pouze orychlé řešení aktuálních výrobních problémů a investování do víceletého koncepčního rozvoje je příliš nezajímá, popisuje zkušenost Melzoch. Jednou z možností, jak školám ve výchově techniků finančně ulehčit, je zavedení školného i na veřejných školách auniverzitách, očemž se uvažovalo vroce Podle průzkumu serveru Jobs.cz mezi 2300 respondenty by školné do 5000 korun za rok nevadilo třetině lidí. Další třetina by zaplatila až 10 tisíc za rok, a to jak na středních,tak i na vysokých školách. Nejžádanější firmy podle studentů IT 1. Google 2. Microsoft 3. IBM 4. Seznam.cz 5. Oracle 6. Red Hat 7. Samsung 8. Dell 9. Cisco Systems 10. ESET software 11. Škoda Auto 12. Alza.cz 13. Vzdělávací avýzkumné instituce (školy, Akademie věd ČR) 14. HP 15. Avast Software 16. ČEZ 17. AVG Technologies CZ 18. Siemens 19. ČSOB (KBC) 20. AT&T 21. Lego 22. Honeywell 23. T-Mobile 24. SAP 25. Český Aeroholding 26. Vodafone 27. Kofola 28. O2 Czech Republic 29. Ikea 30. Česká spořitelna 31. Komerční banka (Société Générale) 32. Coca-Cola HBC 33. Nestlé 34. UPC 35. Plzeňský Prazdroj 36. Deloitte 37. Česká pojišťovna 38. EmbedIT 39. ABB 40. České dráhy 41. GE Money Bank 42. Škoda Transportation 43. Toyota Peugeot Citroën Automobile 44. KPMG 45. Unicorn 46. AutoCont CZ 47. UniCredit Bank 48. Hyundai 49. Procter &Gamble 50. Nemocniční aléčebná zařízení Oprůzkumu Průzkum Czech Republic s Most Attractive Employers 2015 provedla na konci loňského roku švédská společnost Universum a česká agentura Studenta Media. Zúčastnilo se ho českých vysokoškoláků. Inzerce HN Současná tvář průmyslu je jiná než ji pamatujete jemoderní ainovativní páteříčeské ekonomiky nabízí atraktivní práci sdobrou životní perspektivou zaměstnává adobře ohodnocuje schopné talenty pomáhá ve vzdělávání přímou vazbou na praxi asoučasné trendy Další informace telefonicky na , em na rokprumyslu@spcr.cz či přímo přes webové stránky Vyhlašovatel: Generální partner: Partneři:

6 6 KVALITATECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ Příběh JEDNIČKY NA ZAHRANIČNÍ ŠKOLUNESTAČÍ.CHCETOVÍC Instruktor vytvářímost mezi žáky afirmou JEDNAUŽPATŘÍ MEZI UZNÁVANÉ VĚDKYNĚ, DRUHÁ SPRESTIŽNÍM STUDIEM ZAČÍNÁ.NAJEHO KONCI BUDE DLUŽIT MILION KORUN, INVESTICE ALE NELITUJE. Kateřina Adamcová Několik měsíců přemýšlela, co napíše do motivačního dopisu. Během týdne pak sesumírovala myšlenky, které rozhodly overdiktu poroty. Kdybych tam tvrdila, že mám samé jedničky abaví mě chemie,tak to rozhodně stačit nebude, popisuje své zkušenosti dvacetiletá vysokoškolačka Barbora Pinlová, která ve Velké Británii studuje chemii na jedné znejtěžších škol světa naimperial College London. Univerzita se vhodnocení pravidelně drží na světové špičce apodle QS World University Rankings je druhou nejlepší vzdělávací institucí na světě. Aby se na školu dostala, musela Barbora Pinlová, jak ona sama říká, makat. Nepatřila jsem mezi nejchytřejší děti ve třídě, ale dřela jsem na sobě, popisuje. Podle ní se na britských školách hodně dá na dobrovolnictví aukaždého se tak nějak počítá, že někde pomáhá. Začala proto na střední škole doučovat matematiku. Aještě jedna věc je podle ní podstatná pro přijetí ocenit se. V motivačním dopisu se musíte umět nenápadně pochválit, to ale dělá hodně Čechům problém, myslí si studentka. Studium za všechny peníze Až dodělá školu, bude dlužit 27 tisíc liber (zhruba milion korun). Přesto bez dlouhého rozmýšlení tvrdí, že studium vcizině je ta nejlepší investice. Neměnila bych. Velké plus vidím ve způsobu výuky,tamním učitelůmneníjedno,jaklátkupochopíme nebo jestli vůbec, říká Pinlová, kterou během prvního roku finančně podporují rodiče.toseale změní a mladá chemička si vezme na další tři roky studia půjčku. Devět tisíc liber za každý rok školy bude splácet po jejím skončení. Barbora Pinlová je zatím na začátku studia vprvním ročníku. Za sebou má dva trimestry,nyní se učí na zkoušky ajeplná očekávání. To vědkyně Kateřina Falk, která si prošla v cizině střední školou, dále zmíněnou Imperial College či Oxfordem, působila vamerickém centru Los Alamos National Laboratory adnes pracuje jako vědkyně v laserovém centru ELI Beamlines,užhodnotízahraniční vzdělání s nadhledem. Určitě bych řekla, Spokojená studentka Barbora Pinlová studuje chemii na jedné znejtěžších škol světa na Imperial College London. Na univerzitě si pochvaluje především přístup pedagogů. Podle jejích slov škola nenutí studenty k biflování, ale naopak po nich chce samostatné kritické myšlení. FOTO: HN LUKÁŠ BÍBA že studium v cizině má především pozitiva. Člověku kromě vzdělání, které samo o sobě nemusí být lepší než v Česku, rozšíří obzory, dá nové příležitosti, dodá nezávislost, kontakty, cenné zkušenosti ahlavně odvahu do života, uvádí Falk. Mezi negativa řadí odloučení od rodiny, přátel a finanční náročnost studia. Do školy na kole Kateřina Falk nastoupila na střední školu St Leonards ve Skotsku. Vpřekonávání jazykové bariéry bylo nejnáročnějších přibližně prvních šest týdnů. Díky stipendiu nemusela řešit peníze,to se však změnilo po přijetí na pověstnou a přísnou Imperial College. Vtédobě sice nemusela platit školné,přesto po večerech aovíkendech pracovala po barech apodle svých slov si vydělala právě tak na živobytí. Žádný luxus. Do školy jsem nejezdila metrem, ale na levném kole, amísto drahých kolejí jsem si našla levné bydlení dál od centra. Znám mnoho lidí, kteří to dělali stejně, vzpomíná.zatímco střední školu zvládala bezproblémů, vzpomínkynavysokou má zastřené stresem. Imperial College se pyšní tím, že vyhodí asi 60 procent studentů ještě před dokončením studia na úrovni master. Toto samozřejmě znamenalo velký tlak a stres, především pro mě, protože mě rodiče nemohli na škole podporovat a musela jsem se živit sama, svěřuje se Falk. Studium jí navíc komplikovala dyslexie, kvůli které si občas nestíhala dělat poznámky (dnes už studenti dostávají materiály vytištěné předem). Ale díky této zkušenosti jsem se naučila efektivně organizovat svůj čas, plánovat studium a práci hodně dopředu a pořádně si nastavit priority, vypráví žena,která se dnes podílí na vývoji nejmodernějšího laserového zařízení na světě azameriky se vrátila do Česka. Zkušenosti získané zahranicemihodnotíjakonenahraditelné,itak oceňuje české školy. Rozhodně mezi ty špičkové patří Fakulta jaderná afyzikálně inženýrská na ČVUT, matfyz, Fakulta informačních technologií VUT v Brně,přírodní vědy a především biochemie na Masarykově univerzitě, vyjmenovává. Přímo vtechnických oborech je podle ní úroveň dosaženého vzdělání vtuzemsku dost podobná té v zahraničí. Vědkyně Falk se sprvňačkou Pinlovou shodují na odlišném přístupu ke studiu, který není založený na biflování, ale především na pochopení. AzatímcoPinlovájepevně rozhodnutá si na školné půjčit, zkušenávědkynějevtomtosměruopatrnější. Mnozíargumentují výhodnými půjčkami, ale já před dluhy studenty varuji. Půjčky nejsou zdaleka tak výhodné a je to ještě horší, když se někdo chystá na vědu, kde nemůže očekávat závratně vysoké platy.splácení je pak velmi těžké,až paralyzující normální život. Přisoučasné výši školného vanglii bude jedinci trvat desítky let, říká Falk. Petra Horáková petra.horakova@economia.cz Projekt Pospolu, kterým od roku 2013 ministerstvo školství zjišťuje,jak mohou spolupracovat firmy aško ly na výchově žáků středních škol, se blíží do červnového finále.hlavním cílem je navrhnout díky zkušenostem desítek tuzemských škol afirem, které se do projektu přihlásily,systémové alegis lativní úpravy,jež spolupráci obou stran usnadní. Vrámci projektu bude také 14. května vyhlášen nejlepší instruktor praktického vyučování. Instruktoři jsou zaměstnanci firem, kteří se starají oodbornou přípravu žáků na praxi. Žákům nejen předávají odborné dovednosti, ale působí inaformování osobnosti žáků ajejich vztah kprofesi, vysvětluje Lucie Šnajdrová znárodní ho ústavu pro vzdělávání, který má projekt Pospolu na starost. Role avýznam instruktora jsou pro profesní, ale iosobnostní rozvoj žáka naprosto nezastupitelné, aproto jsme se také rozhodli ocenit instruktory,kterých si váží nejen firma, ale ižáci či škola, dodává Šnajdrová. Jedním zprvních nominovaných na Cenu Pospolu pro instruktora ve firmě je jedenačtyřicetiletý Zdeněk Struska ze společnosti Motor JikovGroup zčeských Budějovic. Podařilo se mu podstatně změnit pohled mistrů adělníků ve firmě na žákovskou praxi. Když nastupoval, zaměstnanci se na začlenění žáků do výroby netvářili. Nechtěli je.dnesjesituace opačná. Všichni poznali, že kluci svou práci odvedou. Chtějí je ačasto ani nemám tolik žáků,abych požadavky uspokojil. Stejné je to isvýrobou vučňovském středisku. Zpočátku nám nikdo nechtěl nic zadávat, dnes si můžeme zakázky vybírat, vypráví Struska. Nejvíce nominovaných instruktorů je ze strojírenských oborů, ale mezi jednadvaceti finalisty je itruhlář nebo chemik. Do soutěže přihlásily instruktory firmy,jako jsou Metrostav,Siemens, Dopravní podnik městabrna, RobertBosch, MotorJikov Group,ale iústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd. Kromě ministerstva školství práci instruktorů vkvětnu ohodnotí také Svaz průmyslu adopravy. HN Příloha FINANCOVÁNÍ TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Petra Horáková Editoři: Bořek Hanuš, Ondřej Luštinec Grafika azlom: Vizuální studio mediálního domu Economia Obchod ainzerce: Daniel Hort (daniel.hort@economia.cz)