Sociální důsledky zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR [Sociologická analýza.]

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální důsledky zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR [Sociologická analýza.]"

Transkript

1 2012 Sociální důsledky zavedení školného na veřejných vysokých školách v ČR [Sociologická analýza.] PhDr. Zuzana Kubišová PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D.

2 Obsah Úvod... 3 Stručný rozbor současného stavu financování... 4 Poplatky za VŠ studium v EU Velká Británie a Rakousko... 6 Nástin sociální situace a situace ve vzdělávání v ČR...12 Nerovnosti v přístupu ke vzdělávání Změny sociální struktury společnosti: ohrožené skupiny Závěr: Moţné sociální dopady zavedení školného a doporučení...26 Přílohy

3 Úvod Současná vládní koalice v návaznosti na předchozí vládu Mirka Topolánka plánuje zavedení školného či jeho obměny na veřejných vysokých školách. Tato expertiza je pokusem o stručnou analýzu moţných sociálních dopadů tohoto politického kroku v České republice z hlediska sociální struktury a z hlediska prohlubujících se sociálních rizik současnosti. V poţadovaném rozsahu této práce není moţné uskutečnit dostatečně široké šetření tak, aby bylo zvolené téma prozkoumáno vyčerpávajícím způsobem. Jedná se tedy spíše o základní vhled do tématu. Naším cílem je především poukázat na to, ţe v přístupu ke vzdělávání panují jiţ v současném stavu nerovnosti, které by byly zavedením školného pravděpodobně prohloubeny. Jiţ v programovém prohlášení vlády se píše, ţe [v]láda zavede finanční spoluúčast absolventů vysokých škol na hrazení nákladů jejich studia formou tzv. odloţeného školného s termínem zavedení od akademického roku 2013/2014, při stropních nákladech Kč na jeden semestr a při uplatnění zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a sluţeb. Školné bude školám zaplaceno ihned, za tímto účelem student bude mít moţnost uzavřít půjčku garantovanou státem. Půjčka bude hrazena občany v okamţiku, kdy jejich příjem překročí výši průměrné mzdy, coţ nevylučuje moţnost dobrovolné dřívější úhrady přímým způsobem. 1 V průběhu času došlo k několika změnám záměru vlády a obecně je moţné říci, ţe v tomto procesu změn postojů vlády není snadné se orientovat. I z tohoto důvodu volí autoři této studie ten postup, ţe se především pokusí ukázat dopady zavedení školného na veřejných vysokých školách obecně. V návaznosti na publikované domácí i zahraniční výzkumy ukáţeme, ţe zavedení školného (bez ohledu na jeho startovací výši) pravděpodobně zvýrazní jiţ existující sociální nerovnosti v přístupu k terciárnímu vzdělávání. V první části se tudíţ zaměříme na stručný rozbor současného stavu financování veřejných vysokých škol. Ve druhé části se budeme věnovat seznámení se situací školného ve Velké Británii a v Rakousku. Třetí část bude věnována nástinu sociální situace v ČR a situace ve vzdělávání především z hlediska přístupu k němu. Poslední část (závěr) shrnuje moţné dopady zavedení školného a stručně popisuje navrhovaná řešení. 1 Viz <http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove_prohlaseni_vlady.pdf>. 3

4 Stručný rozbor současného stavu financování Rolí tohoto stručného rozboru financování veřejných vysokých škol je pouze ilustrovat jednoduché mezinárodní srovnání a obecně ukázat podfinancovanost tohoto sektoru v České republice. Podíl veřejných prostředků státního rozpočtu navrhuje vláda a schvaluje parlament. Podle 18 bodu 2 platného zákona o vysokých školách 2 jsou hlavními příjmy veřejných vysokých škol: a) dotace ze státního rozpočtu, b) poplatky spojené se studiem, c) výnosy z majetku, d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí, e) výnosy z doplňkové činnosti a f) příjmy z darů a dědictví. Veřejné vysoké školy sestavují svůj rozpočet vţdy na kalendářní rok a podle něj mají hospodařit se svými finančními prostředky. Tento rozpočet má být sestavován jako vyrovnaný. Veřejné vysoké školy jsou v důsledku financovány převáţně z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT. Mezi nejdůleţitější poloţky patří příspěvky a dotace, které jsou základem tohoto rozpočtu. Jaká je skutečnost z hlediska základních ukazatelů: celkových veřejných výdajů na vzdělávání a z hlediska nastavení normativů 3? V mezinárodním srovnání nevychází Česká republika v ukazateli podpory vzdělávání vůbec dobře. Tabulka č. 1 v příloze jasně indikuje, ţe Česká republika vydává relativně malou částku financí na vzdělávání obecně. V roce 2008 to bylo pouze 4,08 % HDP, přičemţ průměr EU činí 5,08 % HDP. Zde je navíc jasně vidět, ţe veřejné výdaje na vzdělávání od roku 2007 klesají. Graf č. 1 přehledně zobrazuje výdaje státního rozpočtu (včetně výdajů územních rozpočtů) na terciární vzdělávání v letech 2004 aţ 2010 v nominálních hodnotách. V roce 2010 byly výdaje na vysoké školství meziročně sníţeny o 6 %. Mezinárodní srovnání ilustrují také schémata č. 1 a 2 v přílohách. Zde se přehledně ukazuje podprůměrná míra financování vzdělávání v ČR ve srovnání s EU. 2 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 3 Výše státního příspěvku na ţáka a studenta. 4

5 Tento trend zůstává nadále zachován. V této souvislosti je moţné se podívat na vývoj výše normativů 4 za roky 2010, 2011 a 2012, kdy nastoupila koaliční vláda Petra Nečase. V roce 2010 byl průměrný normativ stanoven na 34770,- Kč (základní 29554,- Kč). V roce 2011 byl sníţen o cca 1500 Kč a v roce 2012 je odhadován na 30546,- Kč (základní normativ 24437,- Kč). V těchto třech letech se tedy jedná o sníţení o 12 %. Takový krok nelze vnímat jinak neţ jako klasický příklad fungování politiky této vlády: veřejné systémy dostat pod rozpočtový tlak a poté privatizovat jejich potenciálně výdělečné prvky 5. V tomto případě tedy školství jde o to, ţe zavedení školného umoţní sníţit část financování vysokých škol z veřejných zdrojů. Je tedy pravdou, ţe školství obecně a tudíţ také terciární vzdělávání je v mezinárodním srovnání jednoznačně a dlouhodobě podhodnoceno (viz schémata č. 1 a 2 z přílohy). Hlavní zjištění z těchto základních ukazatelů je to, ţe současné politické tendence (omezování rozsahu financování a snaha o prosazení školného/zápisného) tento stav ještě prohlubují. Navrhované zavedení školného je doprovázeno stejným typem argumentace, jaký se pouţívá v dalších privatizovaných oblastech 6. 4 Výše státního příspěvku na ţáka a studenta. 5 V souladu s daňovou, sociální, zdravotní ad. politikou vlády. Především sníţení daní příjmově nejlépe situovaným občanům a zároveň zvýšení DPH se níţe ukáţe jako jeden ze zdrojů problémů v této oblasti. V kapitole XXX ukáţeme, ţe současné rozpočty domácností jsou natolik napjaté, ţe další dodatečné výdaje (školné apod.) jejich situaci mohou rapidně zhoršit. 6 Viz např. analýzy a komentáře zde: <http://zasvobodnevysokeskoly.cz/>. 5

6 Poplatky za VŠ studium v EU Velká Británie a Rakousko Jeden z nejvýznamnějších trendů v evropském vysokoškolském vzdělávání v poslední dekádě je nárůst počtu studujících tj. růst tohoto sektoru. Tento nárůst je o to významnější, ţe se týká slabších demografických ročníků, tj. počet obyvatel v dané věkové kategorii klesá, ale počet studujících na vysokých školách roste. Například Česká republika 7 má mezi lety 2004 a 2008 nárůst 55 %. V souvislosti se zavedením školného je v grafu signifikantní Rakousko (v grafu AT), kde změny počtu studujících souvisejí se zavedením školného v roce 2000 a jeho (částečným) zrušením v roce Graf č. 2: Tendence v počtech studujících v terciárním sektoru. Srovnání roků 2000 a V České republiky jsou mezi studujícími v terciárním vzdělávání počínání studující vysokých škol i vyšších odborných škol. 8 Převzato z Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s. 32. Počítáno podle dat Eurostatu. 6

7 Z hlediska plateb za vysokoškolské studium 9 je důleţité, ţe tyto platby mají celou řadu forem, od poměrně nízkého zápisného, které například aktuálně existuje ve Francii, aţ po školné, které se dnes například platí ve Velké Británii. Jde také o to, zda poplatky platí všichni studující na veřejných vysokých školách či jen někteří. Například v České republice platí platby za překračování standardní délky studia ex definitione pouze ti, kteří standardní délku studia překročí. V České republice studenti zatím neplatí zápisné, ale poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením 10, které Evropská komise pravděpodobně začleňuje do statistik jako poplatky za studium. Existují i další rozdíly v platbách spojených s vysokoškolským studiem, například v tom, zda se poplatky platí ihned či aţ po absolvování VŠ. Pro plné pochopení plateb za studium je ovšem třeba se dívat nejen na stránku plateb, ale rovněţ na stránku finančních příspěvků, na které mají studenti nárok. Stejně jako v případě plateb, tak i v případě příspěvků existuje celá řada forem těchto příspěvků, které mohou být jak nevratné (státní podpora), tak mohou zahrnovat půjčky, které studující/absolventi musejí v určitý moment splatit. Z hlediska poměrů mezi platbami a příspěvky, lze státy v EU rozdělit do čtyř skupin, které jsou představeny v následujícím grafu. Graf č. 3: Poměr mezi platbami a příspěvky (stipendii) u studujících na VŠ (první a druhý cyklus) v akademickém roce 2009/10 11 Do první skupiny patří ty země, kde jen menšina (případně ţádní) 12 studujících platí poplatky a zároveň má většina studujících nárok na finanční příspěvky. Druhá skupina je tvořena těmi státy, kde menšina studujících platí poplatky a zároveň má 9 Zde vycházíme z Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension Materiál Evropské komise. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, 2011, s. 45. ISBN Dostupné na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>. 10 Podle odstavce 1, 58, Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 11 Hlavní body ze zprávy Modernizace vysokého školství v Evropě 2011: financování a sociální dimenze. Dostupné na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>. Vzhledem k tomu, ţe v rámci Velké Británie se liší situace ve Skotsku a v ostatních částech, tak v grafu figuruje samostatně Skotsko (UK-SCT) a zbytek Velké Británie, tj. Anglie, Wales, Severní Irsko (UK-EWNI). 12 Ţádné poplatky za studium se neplatí v Dánsku, Finsku, Švédsku 7

8 nárok na příspěvky/stipendia jen menšina studujících. Tyto dvě menšiny se samozřejmě nemusejí překrývat neboli ti studující, kteří mají nárok na příspěvky, nemusejí být zároveň těmi, kdo platí poplatky. Třetí skupina v grafu je tvořena těmi zeměmi, kde většina studentů platí poplatky a jen menšina studujících pobírá příspěvky/stipendia. Sem patří i Česká republika. Do čtvrté skupiny patří ty země, kde většina studujících platí poplatky, ale zároveň většina studentů získává určité finanční příspěvky. Graf č. 3 však nevypovídá o výši poplatků, ani o výši příspěvků/stipendií. Pro tyto údaje se je třeba podívat na situaci v jednotlivých státech. Zde uvádíme pár vybraných zemí (graf č. 4). 13 Graf č. 4: Platby a příspěvky u studujících na VŠ (první a druhý cyklus) v České republice v akad. roce 2009/10 14 Platby za studium v České republice jsou čtverého typu. Jednak zápisné, které platí všichni studující na začátku kaţdého studijního cyklu (bakalářský, magisterský). Ostatní platby za studium se týkají jen některých studujících. Jednak těch, kteří překračují standardní délku studia. Dále povinnost hradit poplatek za další studium vzniká studujícímu, který je jiţ absolventem studijního programu v daném cyklu a studuje studijní program další v témţe cyklu. Další platby se týkají studia studijních programů v cizím jazyce. 13 Výše poplatků i příspěvků jsou vyjadřovány ve standardu kupní síly (PPS). 14 Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s

9 Co se týče finanční podpory studujících v České republice, tak existují stipendia poskytovaná na základě studijních výsledků, stipendia poskytovaná na výzkumnou, uměleckou a další činnost. Existuje rovněţ příspěvek na bydlení a sociální stipendia. Další formu finanční podpory představují rodinné přídavky, na které má nárok část rodin do 26 let věku dítěte, a slevy na dani, na které mají nárok rodiče studujících do 26 let věku studujícího. Graf č. 5: Platby a příspěvky u studujících na VŠ (první a druhý cyklus) v Rakousku v akad. roce 2009/10 15 V Rakousku je nyní studium bezplatné pro studující ze zemí EU a pro ty studující, kterým jsou přiznána stejná práva jako studující z EU. Jedinou platbou je platba za studium při překročení minimální doby studia o více neţ dva semestry. V tomto případě studující platí 363,63 EUR za semestr. Všichni ostatní studující kromě výše uvedených a kromě studujících z rozvojových zemí, které povinnosti platby zbaví univerzita, musejí platit za studium ve výši 363,63 EUR za semestr. Co se týče státní finanční podpory studujících v Rakousku tu lze rozdělit na dva druhy. Za prvé se jedná o přímou podporu vyplácenou v hotovosti studentům. Výše této podpory je určována na základě příjmu a počtu rodinných příslušníků studujícího a maximální výše této podpory je EUR. Další druh podpory se týká rodičů 15 Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s

10 studujících a jedná se buď o rodinné přídavky (152,7 EUR) či slevu na dani (58,4 EUR na dítě), na které mají rodiče nárok do 27-mi let věku studujícího. Graf č. 6: Platby a příspěvky u studujících na VŠ (první a druhý cyklus) ve Velké Británii (Anglie, Wales, Severním Irsku) v akad. roce 2009/10 16 V rámci studií prvního stupně byla v akad. roce 2009/2010 vládou stanovena maximální výše poplatků ve výši GBP/rok, přičemţ většina vysokých škol vyţaduje školné v maximální výši. Školné za bakalářské programy nemusí být placeno ihned během studií, neboť studující mají moţnost vzít si na školné půjčku, kterou budou splácet ve chvíli, kdy jejich příjem překročí GBP/rok. Školné za studium ve druhém cyklu a zároveň školné placené zahraničními studujícími a dálkovými studujícími si určují přímo vysokoškolské instituce a maximální výše tohoto školného není nijak stanovena. Existují poměrné velké rozdíly ve výši plateb, a to zvláště v případě zahraničních studujících a dálkových studujících. V grafu jsou poplatky za studium ve druhém cyklu počítány jen pro studující denního studia, kteří v učebních programech (taught programmes) platí v průměru GBP/rok a studující ve výzkumných programech (research programmes) platí v průměru GBP/rok. Pro studující prvního cyklu existuje všeobecný a centrálně spravovaný systém půjček na školné. Zároveň existuje systém příspěvků a půjček na ţivotní náklady a specifická stipendia pro nízko-příjmové studenty. Pro studentu druhého cyklu v akad. 16 Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension 2011, s

11 roce 2009/2010 neexistoval všeobecný systém podpor a půjček na ţivotní a studijné náklady. Existují programy zásluhových grantů (merit-based grants) a podpory studujících specifických oborů, ale obecně platí, ţe většina studujících ve druhém cyklu si studium hradí z vlastních zdrojů a nemá nárok na ţádné specifické studentské podpory či půjčky. Podpory a úlevy na dani specificky zaměřené na rodiče studujících ve Velké Británii neexistují. 11

12 Nástin sociální situace a situace ve vzdělávání v ČR Tato kapitola sestává ze dvou částí. V první části představíme závěry výzkumů, které se týkají panujících nerovností v přístupu ke vzdělávání. Druhá část textu se zabývá seznámením s některými aspekty proměn sociální struktury v rozvinutých ekonomikách. Základním zjištěním je zde to, ţe panující nerovnosti v přístupu ke vzdělávání budou v souladu s měnící se sociální strukturou pravděpodobně zavedením školného posíleny, anebo přinejmenším nebudou sníţeny. Nerovnosti v přístupu ke vzdělávání Pro analýzu sociálních dopadů zavedení školného na veřejných vysokých školách v České republice je třeba nejdříve popsat aktuální situaci přístupu k vysokoškolskému vzdělání v České republice. Při tomto popisu se zaměříme na to, jak významnými faktory jsou pro studium potomka na vysoké škole vzdělání jeho rodičů, socioekonomický status rodičů a kulturní kapitál rodiny. 17 Po té, co popíšeme aktuální situaci, se zaměříme na předpokládaný vývoj situace po zavedení školného na veřejných vysokých školách. V rámci výzkumu sociálních nerovností v oblasti vzdělávání se sociologové věnují otázce, jaké jiné faktory kromě inteligence a individuálního úsilí ovlivňují vzdělávací dráhu jedince. V centru pozornosti stojí zejména faktory, které jedinec nemůţe nijak ovlivnit svým úsilím (tzv. připsaný či askriptivní status). Jedná se o faktory jako vzdělání rodičů, socioekonomický původ, etnicita, pohlaví, velikost bydliště apod. Jde totiţ o to, ţe zatímco rozdíly v dosaţeném vzdělání, které jsou výsledkem rozdílné inteligence a rozdílného individuálního úsilí jsou ospravedlnitelné, tak rozdíly ve vzdělání, které vycházejí z připsaného statusu, neodpovídají ideálu rovnosti šancí. Při analýze vzdělanostních nerovností je třeba sledovat jak distribuci vzdělání a takalokaci vzdělání. Distribuce vzdělání je koncept, který popisuje, kolik procent osob celkově z dané populace dosahuje daného stupně vzdělání. Například v roce 2008 bylo 17 Při tomto popisu vycházíme primárně z následujících zdrojů: Katrňák, T.; Simonová, N. Intergenerační vzdělanostní fluidita a její vývoj v České republice v letech 1990 aţ Sociologický časopis. 2011, vol. 47, č. 2, s ; Katrňák, T., Fučík P. Návrat k sociálnímu původu. Vývoj sociální stratifikace v české společnosti v letech Brno: CDK, 2010.; Simonová, N.; Soukup, P. Stává se přístup ke vzdělání v České republice rovnějším/spravedlivějším? In: Maříková, H.; Kostelecký, T.; Lebeda, T.; Škodová, M. (eds.). Jaká je naše společnost? Praha: SLON, 2010, s ; Simonová, N.; Katrňák, T. Empirické přístupy v sociálně stratifikačním výzkumu vzdělanostních nerovností. Sociologický časopis. 2008, vol. 44, č. 4, s

13 v České republice 15% osob s terciárním vzděláním na populaci ve věku let. 18 Jiným údajem o distribuci vzdělání můţe být počet zapsaných na VŠ ve vztahu k populaci maturantů. 19 Alokace vzdělání popisuje relativní šance potomků různých sociálních skupin na dosaţení určitého stupně vzdělání. Například tedy šanci vystudovat vysokou školu u dítěte, jehoţ rodiče jsou vyučeni, anebo šanci vystudovat vysokou školu u dítěte, jehoţ rodiče jsou vysokoškoláci. A právě na alokaci vzdělání, a to se zřetelem ke vzdělání rodičů a k socioekonomickému původu jednice se soustředíme v tomto textu. Kulturní kapitál a vzdělanostní nerovnosti v celé školské soustavě Existuje celá řada sociologických teorií, které na základě provedených empirických šetření vysvětlují, proč a jak jsou vzdělávacím systémem zvýhodněni potomci vyšších vrstev. Pro (nejen) českou situaci povaţujeme za velmi relevantní teorii přenosu kulturního kapitálu od francouzského sociologa Pierra Bourdieho, který kulturní kapitál definuje jako celek intelektuálních kvalifikací a dispozic a také kulturních statků získaných v průběhu vzdělávání a individuálního ţivota. 20 Podle jeho zjištění platí to, ţe čím více je člověk zběhlý v dominantních kulturních kódech a praktikách (např. ve způsobech interakce, ve způsobu mluvy, ve vysoké kultuře apod.) a čím více jsou statky (např. obrazy, nábytek, knihy), které vlastní, hodnoceny v rámci dominantních kulturních kódů a praktik jako ocenění-hodné, tím vyšší mnoţství kulturního kapitálu má jedinec k dispozici. Z hlediska fungování školského systému jsou zásadní dvě skutečnosti. Za prvé mnohé dimenze kulturní kapitálu se přenášejí v rodinném prostředí. Například rozvinutý lingvistický kód (kdy mluvčí uţívají rozvinutých vět, velké slovní zásoby, obecné výrazy apod.), motivace ke studiu, vzdělanostní aspirace, obeznámenost s vysokou kulturou apod. Děti z těchto rodin tak vcházejí do školy s většími znalostmi, ale hlavně jsou poměrně snadno schopni dekódovat pravidla skrytá pravidla školní hry, lépe se adaptují a dále rozvíjejí kulturní dovednosti a záliby, které škola vyţaduje. Takoví ţáci pak snáze zdolávají cestu vzdělávacím systémem aţ po jeho nejvyšší stupně Statistika Eurostat, 2010; převzatá ze Statistického úřadu ČR. <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/6_osoby_s_ukoncenym_terciarnim_vzdelanim_mezinarodni_srovnani>. 19 Viz graf č. 7 dále v textu. 20 Definice kulturního kapitálu vychází z Bourdieu, P. The Forms of Capital. s In: Richardson, G. (ed.). Handbook of Theory and Research for Sociology of Education. New York: Greenwood Press, Definice převzata a citována podle Katrňák, T. Odsouzeni k manuální práci. Praha: SLON, 2004, s. 42. V češtině dostupný Bourdieho text o vzdělanostních nerovnostech viz první dvě kapitoly v Bourdieu, P. Teorie jednání. Praha: Karolinum, Simonová, N.; Soukup, P. Stává se přístup ke vzdělání v České republice rovnějším/spravedlivějším? C. d., s

14 Druhým zásadním momentem je to, ţe škola jakoţto instituce k ţákům a studujícím přistupuje jako k individuím a tyto sociální diference nebere v potaz, resp. ignoruje náskok, který mají děti z rodin s vyšším kulturním kapitálem, a jejich dobré školní výsledky připisuje pouze jejich inteligenci a jejich individuálnímu úsilí. Obdobně pak v případě dětí z rodin s nízkým kulturním kapitálem jsou jejich průměrné či podprůměrné výsledky vysvětlovány opět individuálními faktory a nikoli sociálním kontextem. Škola tak tím, ţe sama sebe pojímá jako neutrální prostředí, kde mají všichni stejné podmínky a kde jsou výsledky jen záleţitostí individuálních proměnných (inteligence, píle), a tím, ţe v rámci tohoto sebepojetí zároveň pomíjí sociální kontext, ze kterého studující pocházejí (kulturní kapitál rodiny), podle Bourdieho působí ve velké míře jako mechanismus sociální reprodukce, protoţe v ní dosahují úspěchu zejména potomci z rodiny s vyšším kulturním kapitálem (potomci z vyšších vrstev), kterým školní úspěch a dosaţené vysokoškolské vzdělání zajišťují lepší výchozí pozici na trhu práce a následně pak rovněţ vyšší socioekonomický status. A naopak neúspěch ve školním prostředí zakoušejí vesměs potomci rodin s nízkým kulturním kapitálem. Výhody dané vyšším mnoţstvím kulturního kapitálu se neprojevují teprve aţ na terciárním stupni vzdělávání, ale projevují se od začátku vzdělávací dráhy, přičemţ zásadní je to, ţe děti z vysokoškoláků si z rodiny přinášejí vyšší vzdělávací aspirace, lépe se orientují ve školním prostředí a dosahují lepších výsledků. Mají tak výhodu tedy nejen v tranizici mezi sekundárním a terciárním vzděláváním, ale jiţ v tranzicích mezi primárním a sekundárním stupněm, coţ v praxi znamená, ţe právě z vrstev z vyšším kulturním kapitálem (a zároveň vyšším socioekonomickým statusem) se vesměs rekrutují studenti gymnázií, a to zvláště gymnázií víceletých. 22 Tuto situaci ilustrují následující tři grafy. Všechny grafy pocházejí z kvantitativního empirického šetření provedeného v roce , kdy rodiče ve standardizovaných rozhovorech vypovídali o činnostech, prospěchu a aspiraci svých dětí na druhém stupni základní školy. Graf č. 7 ilustruje vazbu mezi vzděláním rodičů a prospěchem ţáka ve škole. Graf č. 8 ukazuje, do jaké míry je čtení (tedy činnosti, která je z hlediska školy jak povinná, tak doporučovaná a kterou si jedinec zvyšuje vlastní kulturní kapitál) věnují děti z rodin vysokoškoláků a děti z rodin dělníku. Graf č. 9 pak dokumentuje odlišnou strukturu vzdělanostních aspirací u potomků dělnických rodičů a rodičů vysokoškoláků. 22 Viz Straková, J. Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů. Sociologický časopis. 2010, vol. 46, č. 2, s Špaček O.; Šafr J.; Vojtíšková K. Rodiče a výchova 2010: Závěrečná zpráva z výzkumu. Praha: Sociologický ústav AVČR, (Dostupné z: <http://sdilenihodnot.soc.cas.cz/>). Problematikou rozdílného přístupu ke škole v dělnických rodinách a v rodinách vysokoškoláků se v kvalitativním výzkumu zabýval Tomáš Katrňák ve svém výzkumu. Katrňák, T. Odsouzeni k manuální práci. C. d. 14

15 Graf č Graf č. 8: Vliv kulturního kapitálu a vzdělání rodičů na rozvíjení aktivit, které škola vyžaduje a podporuje Špaček O.; Šafr J.; Vojtíšková K. Rodiče a výchova 2010: Závěrečná zpráva z výzkumu. C. d., s Tamtéţ, s

16 Graf č : Vzdělanostní mobilita Termín vzdělanostní mobilita 27 zde pouţíváme pro označení situaci, kdy mají potomci vyšší vzdělání neţ rodiče. Na vzdělanostní mobilitě se podílí jednak celkové fungování systému sociální stratifikace a zároveň také podoba a struktura vzdělávacího systému. Z hlediska vzdělanostní mobility v lze České republice po roce 1989 pro populaci ve věku 25 aţ 40 let lze konstatovat, ţe mezi lety 1990 aţ 2003 se šance na vzdělání podle vzdělanostního původu (tedy alokace vzdělání) nemění, přičemţ existuje silná vazba jak mezi vzděláním rodičů, resp. otce, a vzděláním potomků (viz graf č. 10), tak mezi socioekonomickým statusem (vyjádřeným socioekonomickým statusem povolání otce) a vzděláním potomků (viz graf č. 11). Vzdělanostní reprodukce v tomto období přitom roste především zdola, kdy jsou to potomci rodičů niţších sociálních tříd, kteří končí se stejně nízkým vzděláním jako jejich rodiče (viz graf č. 11). Od půlky prvního desetiletí, se vzdělanostní mobilita zvyšuje, coţ v grafu č. 10 indukuje růst křivky otec bez maturity, potomek s maturitou a v grafu č. 11 pokles u křivek všech pěti kvintilů. Zvyšování vzdělanostní mobility v posledních několika letech podle Katrňáka a Simonové důsledkem zvyšujícího se počtu studujících na vysokých školách. 26 Tamtéţ, s Definice vychází z Katrňák, T.; Simonová, N. Mezigenerační vzdělanostní fluidita a návrat k sociálnímu původu. In: Katrňák T., Fučík P. Návrat k sociálnímu původu. Vývoj sociální stratifikace v české společnosti v letech Brno: CDK, 2010, s a ze Simonová, N.; Katrňák, T. Empirické přístupy v sociálně stratifikačním výzkumu vzdělanostních nerovností. Sociologický časopis. 2008, vol. 44, č. 4, s Celá následující část, pokud není uvedeno jinak, vychází z Katrňák, T.; Simonová, N. Mezigenerační vzdělanostní fluidita a návrat k sociálnímu původu. C. d, 16

17 Graf č. 10: Podíl osob s maturitou a vyšším vzděláním a osob s nižším vzděláním podle vzdělání otce (věkové omezení let) 28 Graf č. 11: Vývoj vzdělanostní fluidity podle socioekonomického původu (kvintily ISEI otce) a období (věkové omezeni let) 29 Graf č. 11 ukazuje, ţe čím niţší je socioekonomický status otce, tím menší je vzestupná vzdělanostní mobilita jednice (resp. vzdělanostní fluidita, kterou autoři měřili). Čím vyšší je hodnota na svislé ose grafu, tím je vzdělanostní mobilita (fluidita) niţší, neboli tím více lidí z dané vrstvy má stejné vzdělání jako jejich otec. Jednotlivé 28 Katrňák, T.; Simonová, N. Mezigenerační vzdělanostní fluidita a návrat k sociálnímu původu. C. d., s Tamtéţ, s

18 kvintily, do kterých byla rozdělena populace respondentů, jsou vytvořeny na základě mezinárodního indexu socioekonomického statusu povolání (ISEI), přičemţ čím niţší číslo kvintilu, tím se jedná o povolání s niţším socioekonomickým statusem. Jak je v grafu vidět nejniţší vzdělanostní fluidita (a tedy nejvyšší počet osob se stejným vzděláním jako jejich otec) je mezi lety 1993 aţ 2003 v prvním kvintilu, tedy mezi respondenty, jejichţ rodiče pocházejí z niţších sociálních tříd. Následující tabulka a graf (č. 12) dokládají, jak roste počet studujících na vysokých školách, coţ je důsledek rozšíření terciárního sektoru vzdělávání. Tabulka č. 3: Počet přihlášených a zapsaných na VŠ ve vztahu k populaci 18/19letých a k počtu maturantů (v denní formě vzdělávání) v letech 1999/ /12 (v tis.) / / / / / / / / / / / / /12 zapsaní v tis. 43,2 43,7 52,5 58,3 66,5 72,2 76,2 85,5 92,7 98,7 99,8 100,7 97,8 podíl na počtu 18/19letých* 30,60% 31,50% 37,60% 43,20% 49,00% 53,30% 57,30% 65,10% 68,70% 76,40% 75,30% 77,00% 79,10% podíl na počtu maturantů 47,50% 124,50% 71,90% 78,70% 83,80% 88,40% 90,00% 100,10% 108,00% 110,70% 111,10% 108,80% 108,70% 18/19letí k * 141,2 138,7 139,7 134,9 135,8 135,5 133,1 131,3 134,9 131,5 132,6 130,8 123,8 maturanti v předch. roce 91 35,1 73,1 74,1 79,4 81,7 84,7 85,4 85,8 89,2 89,9 92,5 90 * Do roku 2002 populace 18letých, od roku 2002 populace 19letých. Graf č. 12: Vývoj počtu maturantů a studentů zapsaných na vysoké školy mezi lety 1980 až 2009 v České republice 31 Aktuální situace v České republice odpovídá teorii maximálně udržovaných nerovností (Maximally Maintained Inequality MMI) Adriana Rafertyho a Michaela 30 <http://www.msmt.cz/file/21578>. 31 Katrňák T; Simonová, N. Intergenerační vzdělanostní fluidita a její vývoj v České republice v letech 1990 aţ Sociologický časopis. 2011, vol. 47, č. 2, s

19 Houta. 32 Tato teorie zaloţená na empirických výzkumech provedených v Irsku tvrdí, ţe v situaci, kdy je hlavním či jediným faktorem, který se mění v rámci vzdělávacího systému, růst počtu míst na daném stupni vzdělávání (např. růst počtu míst na vysokých školách), zůstávají rozdíly v alokaci vzdělání mezi jednotlivými sociálními vrstvami konstantní aţ do té doby, neţ se nasytí poptávka po vzdělání u potomků nejvyšších vrstev. Jinými slovy, jak je vidět v grafu č. 13, přestoţe distribuce vzdělání roste (v populaci je stále více absolventů vysokých škol), tak šance potomka rodičů ze střední třídy, ţe vystuduje vysokou školu, je stále o konstantu a niţší neţ šance potomka rodičů z vyšší třídy. Konstanta a přestane být konstantou a začne se zmenšovat aţ ve chvíli, kdy je nasycená poptávka po vzdělání u potomků vyšších vrstev. To ukazuje graf č. 14, kdy je vidět, ţe teprve od momentu m, se rozdíl v alokaci vzdělání mezi třídou 1 a třídou 2 začíná sniţovat, zatímco rozdíl mezi třídou 2 a třídou 3 zůstává konstantní, protoţe poptávka po vzdělání mezi potomky třídy 2 ještě plně uspokojena nebyla. Graf č. 13: Stabilita třídních nerovností ve vzdělání podle teorie MMI S teorií maximálně udržovaných nerovností, kterou zde představujeme, v českém prostředí seznamují například články Katrňák, T.; Simonová, N. Intergenerační vzdělanostní fluidita a její vývoj v České republice v letech 1990 aţ C d.; Simonová, N.; Soukup, P.: Stává se přístup ke vzdělání v České republice rovnějším/spravedlivějším? In: Maříková, H.; Kostelecký, T.; Lebeda, T.; Škodová, M. (eds.). Jaká je naše společnost? C. d., s ; Simonová, N.; Katrňák, T.: Empirické přístupy v sociálně stratifikačním výzkumu vzdělanostních nerovností. C. d. Původní text viz Raftery, A. E., Hout, M.. Maximally Maintained Inequality: Expansion, Reform, and Opportunity in Irish Education, Sociology of Education. 1993, vol. 66, č. 1, s Katrňák, T. Jaký je mechanismus sniţování nerovných šancí na vzdělání podle sociálního původu? Sociologický časopis. 2009, vol. 45, č. 5, s , s

20 Graf č. 14: Snižování třídních nerovností ve vzdělání podle teorie MMI 34 Situace popisované teorií MMI ovšem není nevyhnutelná. Vzdělávací politikou a dalšími politicko-sociálními strategiemi je moţné docílit toho, aby se křivky třída 2 a třída 3 začali přibliţovat křivce třída 1. Tato situace nastala například ve Švédsku, kde v v 80. a 90. letech 20. století se ekonomické třídní diference ve švédské společnosti sniţovaly díky progresivnímu zdanění a redistribucím v rámci sociálního státu (přídavky na děti, nejrůznější peněţní dávky a materiální pomoc rodinám niţších sociálních tříd). Cílem bylo vyrovnat ekonomické podmínky dětí z rozdílných sociálních prostředí. Společně s tím byly zrušeny veškeré poplatky spojené se středním a vysokoškolským studiem. Stravu ve školách a zdravotní péči pro ţáky začal hradit švédský stát. Učebnice a výukové materiály pro ţáky základních a střední škol začaly být dostupné zdarma. Zkrátka v posledních desetiletích 20. století byla ve švédské společnosti zavedena taková opatření, jejichţ cílem bylo rozpojit vazbu mezi vzdělanostními šancemi potomků a ekonomickými zdroji jejich rodin původu. 35 Tím došlo ke zvyšování šance na vyšší vzdělání u všech dětí z jiných neţ nejvyšších vrstev (křivky třída 2 a třída 3 nejsou rovnoběţné s křivkou třída 1, ale této křivce se přibliţují, tj. rozdíly mezi křivkami nezůstávají konstantní, ale zmenšují se) a ve švédské společnosti vzrostla vzestupná vzdělanostní mobilita. Změny sociální struktury společnosti: ohrožené skupiny Dopady zavedení školného je obtíţné přesně predikovat, neboť sociologické výzkumy jsou realizovány dlouhodobě a přesné sociologické analýzy sociálních dopadů 34 Upraveno na základě: Tamtéţ. 35 Tamtéţ. Katrňák odkazuje na studie Breen, R. Inequality, Economic Growth and Social Mobility. British Journal of Sociology. 1997, vol. 48, č. 3, s ; Erikson, R. Explaining Change in Educational Inequality: Economic Security and School Reforms. In: Erikson, J. R.; Jonsson, O. (eds.). Can Education Be Equalized? Boulder, CO: Westview Press, 1996, s

21 opatření této vlády z let 2010 a 2011 nejsou v zásadě k dispozici. Přesto je moţné vycházet z uskutečněných výzkumů a z dat ČSÚ, která se týkají především osob ohroţených příjmovou chudobou. Český sociolog Jan Keller se v některých svých posledních textech věnoval tématu proměny sociální struktury v postindustriální společnosti 36 a také tématu sociálních rizik 37. V těchto textech ukazuje, ţe v současné době dochází k přeměně sociální struktury postindustriálních společností. Česká společnost prochází v současné době obdobnou proměnou sociální struktury. V čem tato změna spočívá? Je známo, ţe období zhruba 50. aţ 70. let 20. století tzv. zlatá éra sociálního státu je v Západním světě obdobím institucionalizovaného sociálního kompromisu 38 mezi kapitálem a prací. V této době se rozvíjí sociální stát keynesiánského typu a s ním související organizace výroby spočívající ve fordismu. Z hlediska vývoje sociální struktury dochází do 70. let k růstu ţivotní úrovně relativně širokých vrstev. Avšak postupně od 70. let dochází k další změně, která spočívá v tom, ţe je tento poválečný kompromis napadán neoliberálními reformami 39 sociálního státu jeho destrukcí. Rozpad sociálního státu je zapříčiněn na jedné straně globalizačními procesy a nad druhé straně poklesem míry sociálních transferů a změnou struktury práce. Ve stručnosti jde o to, ţe společnosti rozvinutých ekonomik od sedmdesátých let postupně přecházely k ekonomice zaloţené na sluţbách a nikoliv na rozvinuté industriální výrobě (deindustrializace) 40. Výroba byla přenášena do zemí s niţší cenou práce. V této souvislosti dochází také k přeměně organizace práce: z pyramidální formy organizace se firmy proměňují na sítě. Konkurence je tak přenášena na nejniţší články těchto sítí: zaměstnané pracující a samostatně výdělečně činné. Ti mezi sebou soupeří o kontrakty a závodí v tom, kdo dokáţe nabídnout menší cenu vlastní práce. Politické kroky jednotlivých vlád (v podstatě neoliberální reformy) je následně moţné vnímat jako snahy o institucionální potvrzení rozpadu institucí industriálních společností. Sociální stát je postupně redukován na pouhou svou karikaturu a jeho financování je postupně svěřováno jen zaměstnancům. Velmi ilustrativní je v této otázce přesun finanční zátěţe sociálního státu z firem na zaměstnance. (Graf č. 15 zobrazuje tento přesun na příkladu 36 Keller, J. Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. Praha: SLON, Keller, J. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: SLON, Munck, R. Globalisation and Labour. The New Great Transformation. London & New York: Zed Books, 2002, s Jedná se o politiku, jejíţ ambicí je na úrovni makrosociální přeměna státu v obsluţnou instituci soukromých firem a na úrovni mikrosociální modelování myšlení a jednání kaţdého člověka podle priorit těchto firem. Keller, J. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. C. d., s S tímto procesem souvisí fenomén nové mezinárodní dělby práce. Srov. s Munck, R. Globalisation and Labour. The New Great Transformation. London & New York: Zed Books,

22 Německa.) Výsledkem je to, ţe sociální struktura industriální společnosti se rozpadá a vzniká společnost nesouměřitelnosti 41. Graf č. 15: Přesun daňové zátěže z firem na zaměstnance 42 Jeden z důsledků, který nás na tomto místě zajímá, je proměna sociální struktury společností, které prošli touto změnou deindustrializací. Česká republika se jako postkomunistický stát zapojila do těchto globálních procesů později, avšak v současné době lze říci, ţe prochází podobnými změnami sociální struktury. Samozřejmě, ţe např. deindustrializace se ve struktuře práce projevila jiţ dříve. Graf č. 16 ukazuje, jak v České republice postupně ubývalo dělníků, coţ zásadně souvisí s procesem transformace od reálného socialismu směrem k post-industriálnímu kapitalismu. Jestliţe v roce 1988 představovali dělníci téměř 45 % pracujících, tak v roce 2009 je to jiţ pouze necelých 29 %. To znamená, ţe třídní struktura ČR reagovala na změněné podmínky dělby práce. 41 Keller, J. Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. C. d., s Srov. s Keller, J. Soumrak sociálního státu. Praha: SLON, 2005, s

23 Graf č. 16: Vývoj třídní struktury v letech 1988 až 2009 v ČR (6 tříd ESeC) 43 Z hlediska moţného zavedení školného na veřejných vysokých školách je důleţité si uvědomit, ţe jiţ dnes existují nerovnosti v přístupu na tento stupeň vzdělávání (viz výše). Na následujících stránkách se pokusíme podpořit kvalifikovaný odhad, ţe tyto nerovnosti by byly tímto krokem prohloubeny, neboť v České republice rostou skupiny obyvatel, které se pohybují pod či těsně nad hranicí chudoby. Přechod od industriální k postindustriální společnosti vedl k rozpadu dělnictva jako jednotné síly, která je spojována podobnými socio-ekonomickými charakteristikami. Část dřívějších dělníků se stala součástí niţších středních vrstev zaměstnanců převáţně ve sluţbách a část samozřejmě zůstala na pozicích kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělnických profesí. Celkovým efektem je to, ţe [ ] společnost se stále výrazněji a podle stále více kritérií diferencuje a rozpadá v mozaiku zcela odlišných sociálních a kulturních skupin. 44 Český statistický ústav zveřejňuje dvě zajímavé statistiky, které mohou leccos napovědět o vrstvě sociálně ohroţených. Kdyţ se podíváme na tabulku č. 2 z přílohy, zjistíme, ţe pod hranicí 40 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu se v roce tisíc osob, zatímco v roce 2009 to bylo 230 tisíc osob. Avšak v roce Katrňák, T.; Fučík, P. Návrat k sociálnímu původu. Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až C. d., s Keller, J. Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. C. d., s

24 došlo ke strmému nárůstu na 298 tisíc osob, coţ představuje meziroční nárůst přibliţně o 30 %. Shodou okolností se v této době začaly realizovat některé z neoliberálních reforem současné vlády. Na 70 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu se v roce 2007 podílelo 7,1 % pracujících, avšak v roce 2010 to jiţ bylo 8,3 %, coţ potvrzuje stoupající trend, ţe zaměstnání přestává fungovat jako jistá pojistka před chudobou. (Je třeba poznamenat, ţe se jedná o meziroční nárůst přibliţně 17 %). Zároveň tato data ukazují, ţe existuje relativně široká vrstva obyvatel, kteří trpí určitou mírou chudoby (od 40 % po 70 % mediánu příjmů), jejíţ příslušníci se většinou přelévají mezi těmito kategoriemi, avšak v letech došlo k rapidnímu zhoršení jejich situace. Jan Keller se nadto dlouhodobě věnuje tématu rozkladu středních vrstev. Snaţí se ukázat, ţe ani příslušníci středních vrstev nejsou uchráněni vlivu rozkladných procesů sociálního státu. Naopak. Jejich situace je paradoxně v určitém smyslu horší. Prekarizací práce jsou totiţ tyto vrstvy ohroţeny podobně nebo stejně jako vrstvy niţší: v situaci ČR např. prostřednictvím oslabování pozice zaměstnance ve vztahu zaměstnavatel/zaměstnance či tím, ţe obecně mizí plnohodnotná pracovní místa. Navíc řada sluţeb, které dříve ve velké míře poskytoval sociální stát je stále více omezována či zpoplatňována (veřejná doprava, kultura, zdravotnictví apod.), čímţ se zatěţují rozpočty rodin a jednotlivců. Na druhou stranu jsou to však především právě střední vrstvy, které musí na chod sociálního státu přispívat stále větší část svých příjmů (viz zvyšování DPH a výše uvedený graf č. 15 apod.). Střední vrstvy se vytrácejí v tom smyslu, ţe se vytrácí jistota, kterou jejich pozice dříve zaručovala. V tomto smyslu se pomalu přibliţují situaci jiţ dnes deklasovaných sociálních vrstev. Pokud se bude tato situace dále prohlubovat (přičemţ zavedení školného je přesně tímto prohloubením), je pravděpodobné, ţe se příslušníci (či jejich děti) takto ohroţených vrstev budou strukturálně hůře dostávat k veřejnému vzdělávání. Tato současná proměna sociální struktury tedy spočívá ve třech vzájemně propojených procesech: 1. v tom, ţe přibývá lidí, kteří sice pracují, ale jejich práce není dlouhodobou zárukou toho, ţe si zajistí vše potřebné ke svému přeţití v situaci, kdy o tuto práci z nějakého důvodu přijdou (v situaci nemoci apod.), 2. v tom, ţe se pravděpodobně rozpadá jednotný charakter středních vrstev jako vrstev, které dostatečně chráněny před riziky, 24

25 3. v tom, ţe začíná vznikat vrstva lidí trpící opakující se nezaměstnaností, která není přímo ohroţena chudobou, ale je této hranici velmi blízko. Určitý stav nejistoty se postupně stává realitou stále širších vrstev společnosti a práce jiţ není zárukou toho, ţe tuto nejistotu budou schopni odvrátit. Zavedení školného jako dalšího nákladu by pravděpodobně vedlo k tomu, ţe ti, kteří se ocitají v této obtíţně uchopitelné vrstvě, by na veřejné vysoké školy vůbec nenastupovali. Nerovnosti v přístupu ke vzdělání by se tak pravděpodobně prohloubili. 25

26 Závěr: Možné sociální dopady zavedení školného a doporučení Možné sociální dopady zavedení školného Nelze předpokládat, ţe zavedení školného, ať jiţ s názvem školné či zápisné, by jakkoli přispělo k odstranění existujících nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Naopak k jiţ existujícím vzdělanostním nerovnostem zaloţeným na rozdílných objemech kulturních kapitálu se přidá ještě ekonomická překáţka. Tato ekonomická překáţka bude jednak dále snižovat atraktivitu vysokoškolského vzdělání zvláště u rodin s niţším kulturním kapitálem, kde i v současné době část těchto rodin nepředává svým potomkům vysoké vzdělanostní aspirace (viz graf. č. 9). Dále bude samozřejmě představovat ekonomickou zátěž, jiţ nyní napnutých rozpočtů domácností (viz analýza Změny sociální struktury společnosti: ohrožené skupiny a příslušné tabulky v příloze). Přičemţ samozřejmě i dnes, v situaci bezplatného veřejného vysokého školství s sebou studium nese ekonomické náklady. Jednak náklady přímé učebnice, ubytování, ţivotní náklady, které je třeba hradit bez ohledu na to, zde jedinec pracuje, studuje či je třeba nezaměstnaný a dále náklady nepřímé, které představuje odloţený (plnohodnotný) vstup na trh práce. Celkově lze předpokládat, ţe zavedení školného by prohloubilo závislost dosaţeného vzdělání na socioekonomickém statusu rodičů, tj. došlo by prohloubení jiţ v současnosti existujících vzdělanostních nerovností. Doporučení Jakkoli to můţe znít banálně, tak zásadní doporučení zní: školné v žádné podobě nezavádět. Situace v Anglii a v Rakousku ukázala, ţe zavedení školného na veřejných školách vede k zadluţování generace absolventů, přičemţ větší ekonomické problémy mají samozřejmě lidé z niţších sociálních vrstev (lidé, jejichţ rodiče mají niţší socioekonomický status), kteří nejsou schopni školné zaplatit ihned z vlastních či zdrojů či ze zdrojů svých rodičů. Jak ukázaly příklady v Anglii a v Rakousku, zavedení školného na veřejných školách vede v průběhu následujících let ke zvyšování částky, kterou musejí studující platit. 26

27 Jak ukázaly příklady v Anglii a v Rakousku, zavedení školného na veřejných školách vede ke sniţování objemu financí, které veřejné vysoké školy získávají ze státního rozpočtu, coţ školy nutí k tomu, aby se chovaly jako firmy, tudíţ aby generovaly zisk (anebo alespoň minimálně pokryly náklady na svůj provoz), namísto toho, aby se plně věnovaly výuce a výzkumu, včetně výzkumu dlouhodobého, který nemusí v krátkodobém horizontu přinášet ţádné ekonomické zisky. Vede to často k rušení tzv. nerentabilních oborů. Jak ukázal stručný nástin analýzy situace v České republice, jiţ nyní existují nerovnosti v přístupu ke vzdělání na základě sociálního původu a zavedení školného by tyto nerovnosti jen prohloubilo. Předpokládáme, ţe cílem politické reprezentace je zajistit co nejrovnější přístup k vysokoškolskému vzdělání bez ohledu na připsaný sociální status jednotlivce. Zároveň předpokládáme, ţe politická reprezentace nechce jít cestou pouhého zvyšování počtu studijních míst na veřejných vysokých školách, kterých je v České republice jiţ stejně více neţ dost (viz výše tabulka č. 3 a graf č. 12). Za těchto výchozích předpokladů je moţno dosáhnout cíle egalitárnějšího školského systému jedině promyšlenou reformou celé vzdělávací soustavy, školských politik a ostatních sociálních politik (doprava, zdravotnictví). Inspirací pro takovéto reformy mohou být skandinávské státy. Jednak, jiţ výše (sekce Nerovnosti v přístupu ke vzdělávání) zmíněné Švédsko, kde díky progresivnímu zdanění a redistribucím v rámci sociálního státu; díky zrušení veškerých poplatků spojených se středním a vysokoškolským studiem; a díky souvisejícím sociálním politikám (zcela státem hrazená strava ve školách, zdravotní péči pro ţáky, učebnice a výukové materiály zdarma pro ţáky základních a střední škol) byly odstraněny socioekonomické překáţky pro vzdělávání na niţších stupních, coţ se pak pozitivně projevilo i ve vyrovnání šancí na dosaţení vysokoškolského vzdělání u potomků z niţších sociálních vrstev. Nejinspirativnější vzdělávací systém má v současné době Finsko, 45 kde v sedmdesátých letech 20. století provedli zásadní reformu vzdělávacího systému, kde došlo ke sjednocení dříve poměrně diverzifikovaného primárního a sekundárního vzdělávání. Vznikl systém jednotné devítileté základní školy, tzv. Peruskoulu, který 45 Popis vzniku a fungování finského vzdělávacího systému viz např. Sahlberg, P. Finnish Lessons. What Can the World Learn from Educational Change in Finland? New York and London: Teachers College Press, 2011; Hargreaves, A.; Shirley, D. The Fourth Way. The Inspiring Future for Educational Change. Thousand Oak (CA) and London: Corwin Press,

28 ve Finsku funguje dodnes. (Současný finský systém je zobrazen na schématu č. 2 v příloze.) Impulsem pro další fázi proměny finského vzdělávacího systému byla pak ekonomická krize, kterou Finsko prošlo v počátku devadesátých let. Klíčové je, ţe jak v sedmdesátých, tak devadesátých letech nebyly reformy neseny imperativem, co nejvyšší výkonnosti a excelence, ale záměrem bylo dosáhnout rovnosti. Cílem bylo, aby kaţdé dítě mělo stejnou šanci na vzdělání bez ohledu na svůj rodinný původ, příjem rodiny, lokalitu, gender, etnický původ apod. Ke škole Finové přistupovali a přistupují nikoli jako k systému, jehoţ cílem je vychovat elitu a pak taky dát určité vzdělání všem ostatním, ale jako k instituci, která má přispívat k vytváření společenské rovnosti. Základem finského vzdělávacího systému je jiţ zmíněný důraz na rovnost a spolupráci, který se projevuje jednak tím, ţe učitelé mají velkou samostatnost v tom, jak vedou své ţáky, přičemţ například jediným povinným testem ve Finsku je výstupní maturita. Jinak je zcela na škole a na učitelích, jak budou pojímat výuku. Ve škole se vzhledem ke studentům klade velký důraz na sdílenou odpovědnost. Nejedná se tedy o rovnost formálních kritérií, kdy je všem bez ohledu na jejich rozdíly měřeno podle stejných měřítek (stejné testy), ale o rovnost ve výsledku, kdy jde o to, aby se všem bez ohledu na jejich výchozí podmínky dostalo co nejlepšího vzdělání. Proto ve Finsku neexistuje aţ do konce povinné školní docházky dělení na lepší a horší typy škol, jako je známe například v českém prostředí v rozdělování a soutěţi mezi druhým stupněm základní školy a prvními ročníky víceletých gymnázií. Nedílnou součástí finského systému je pak stejně jako ve Švédsku provázanost s dalšími veřejnými sektory (zdravotnictví, zaměstnanost, doprava). Aby obdobná reforma vedená ideálem rovnosti, kdy se má všem bez ohledu na jejich výchozí podmínky dostat co nejlepšího vzdělání, byla dlouhodobě úspěšná, tak musí probíhat za celonárodního konsensu, tj. po dlouhodobé celonárodní diskusi, které se budou účastnit všichni dotčení, tj. vyučující všech stupňů, rodiče, studující, školští úředníci, příslušné samosprávy atd. Je samozřejmostí, ţe výsledky reformy by se neprojevily ihned, ale po několika letech fungování nového systému. Aby takováto reforma byla vůbec moţná, je třeba v této souvislosti opustit politiku neoliberálních škrtů a promyslet daňový systém a následnou redistribuci, a to nejen ve školství, ale ve všech sektorech. 28

29 Přílohy Schéma č. 1: Celkové veřejné výdaje na vzdělávání podle klasifikace vzdělávání ISCED v procentech HDP z roku Metodika ISCED 97 aplikovaná v České republice vychází především z mezinárodní klasifikace ISCED 97 vydané UNESCO a ji rozpracovávajících materiálů OECD a Eurostatu. Klasifikace byla v rámci přípravy české verze porovnávána s uspořádáním úrovní a oborů vzdělání v českém školství a v detailech doplněna či upravena tak, aby byla v ČR bez problémů pouţitelná. Tato klasifikace má tyto stupně: ISCED 0 Preprimární vzdělání ISCED 1 Primární vzdělání ISCED 2 Niţší sekundární vzdělání ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání ISCED 5 Terciární vzdělání - první stupeň ISCED 6 Terciární vzdělání - druhý stupeň Více viz <http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_>. 29

30 Schéma č. 2: Celkové veřejné výdaje na terciární vzdělávání v % HDP v letech 2000 až Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension Materiál Evropské komise. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, 2011, s. 36. Dostupné na <http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/thematic_studies_en.php>. 30

31 Tabulka č. 1: Veřejné výdaje na vzdělávání v % HDP v časové řadě Eurostat,

32 Tabulka č. 2: Osoby ohrožené chudobou v letech (2010 jako odhad) <http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/cb0030d2af/$file/ pdf>. 32

33 Schéma č. 3: Finský vzdělávací systém v roce Graf převzatý z prezentace Finnish Lessons: What can British Columbia learn from educational change in Finland? od Pasi Sahlberga představené na BCSTA Annual Meeting ve Vancouveru. Dostupné z: <http://www.pasisahlberg.com/>. 33

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Schéma vzdělávacího systému České republiky

Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma vzdělávacího systému České republiky Doktorský studijní program PhD. 5 Mgr., Ing., MUDr., MVDr.,... 4 1 0 19 Magisterský studijní program Magisterský Istudijní program 1 Bakalářský studijní program

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství

Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro jednání ekonomických ministrů Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1.

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Zaostřeno na odborné vzdělávání

Zaostřeno na odborné vzdělávání CZ Česká republika Česká republika Tradice a modernizace Odborné vzdělávání a příprava (OVP) byly vždy podstatnou součástí českého vzdělávacího systému. Kromě toho, že tato oblast těží z tradice kvality,

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020

Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020 Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období 2016-2020 Libor Svoboda Tým TA04 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA04? Za dobu řešení se zapojilo cca

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA. Zaostreno na odborné vzdelávání. Vzdelávání v císlech. Další informace

CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA CESKÁ REPUBLIKA. Zaostreno na odborné vzdelávání. Vzdelávání v císlech. Další informace CEÁ REPUBLIKA CEÁ REPUBLIKA Vzdelávání v císlech Žáci ve středním vzdělávání zapsaní v odborných a všeobecných programech % všech žáků ve středním vzdělávání, 11 ODBORNÉ VŠEOBECNÉ 1 23,9 27, 8 29,1 49,

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Školství, věda, výzkum POLITIKA MLÁDEŽE A REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

Školství, věda, výzkum POLITIKA MLÁDEŽE A REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Školství, věda, výzkum POLITIKA MLÁDEŽE A REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Vzdělanost občanů je zásadní podmínkou rozvoje demokratické společnosti. Bez dobré vzdělanostní struktury si nelze představit dlouhodobě

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Jan Koucký 1. Uplatnění

Více

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je možné v rámci projektu pořádat kurz / školení? Ne, nelze financovat vlastní realizaci kurzu, finanční prostředky (a tudíţ celý projekt) musí

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Aktuální témata ve školství

Aktuální témata ve školství Aktuální témata ve školství 1 Petr Bannert ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Koncepční

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku?

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? Mezinárodní konference Systémy financování vysokého školství Praha, 10. listopadu 2005 Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? PhDr. Walter Bartoš předseda Výboru pro vědu, vzdělání,

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012 Summary in Czech Read the full book on: 10.1787/eag-2012-en Stručný pohled na školství 2012 Přehled v českém jazyce Stručný pohled na školství: Ukazatele

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR Současnost a předpokládaný vývoj na území hl. m. Prahy Ing. Jiří Mejstřík srpen 2011 Evropská unie a Česká republika

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Stručný úvod do odborného vzdělávání v České republice

Stručný úvod do odborného vzdělávání v České republice Stručný úvod do odborného vzdělávání v České republice V 90. letech došlo k oslabení vzájemných vztahů mezi odborným vzděláváním a zaměstnavateli. Přerušení vazeb mezi firmami a oblastí školství způsobilo

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1

STIPENDIJNÍ ŘÁD. Část první Základní ustanovení Článek 1 V Š VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ s. r. o. O&H STIPENDIJNÍ ŘÁD Část první Základní ustanovení Článek 1 Rozsah platnosti 1. Stipendijní řád Vysoké školy obchodní a hotelové s. r. o. (dále jen stipendijní

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Boj o talenty. Nábor a personální marketing ZC/31 Rozvoj lidských zdrojů. Projekt IQ auto

Boj o talenty. Nábor a personální marketing ZC/31 Rozvoj lidských zdrojů. Projekt IQ auto Radka Čupíková Nábor a personální marketing ZC/31 Rozvoj lidských zdrojů 1 Realita na trhu práce České republiky 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 - nepřízeň demografického

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ

PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ HLAVNÍ CÍL STUDIA OBORU: znalost právního rámce regulujícího počínání ekonoma OJEDINĚLOST OBORU: Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava jako první ekonomická

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Workshop Sociální nerovnosti a přístup ke vzdělání PhDr. Natalie Simonová

Workshop Sociální nerovnosti a přístup ke vzdělání PhDr. Natalie Simonová Workshop Sociální nerovnosti a přístup ke vzdělání PhDr. Natalie Simonová I. Základní pojmy z oblasti sociální stratifikace II. Pojmy vzdělanostní nerovnost a nerovný přístup ke vzdělání III. Vývoj nerovností

Více

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce Education at a Glance 2010: OECD Indicators Summary in Czech Language Education at a Glance 2010: OECD Indicators Přehled v českém jazyce V zemích OECD, vlády jednotlivých zemí hledají takovou vzdělávací

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

HLAVNÍ DOTAZNÍK EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ VÝZKUM KARTA 1

HLAVNÍ DOTAZNÍK EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ VÝZKUM KARTA 1 KARTA 1 Vůbec ţádný čas Méně neţ ½ hodiny ½ hodiny aţ 1 hodinu Více neţ 1 hodinu, ale ne více neţ 1,5 hodiny Více neţ 1,5 hodiny, ale ne více neţ 2 hodiny Více neţ 2 hodiny, ale ne více neţ 2,5 hodiny

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005

Více

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula ANGLICKÝ JAZYK Studijní obory ukončené maturitou dle přehledu studijních oborů na SŠSSaD v Liberci ÚVOD ŠVP AJ pro studijní obory pro ţáky s návazností

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition Summary in Czech Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Přehled v českém jazyce Vzdělání a celoživotní vzdělávání hrají klíčovou roli

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem

Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem Na začátku září zahájil Středočeský kraj realizaci projektu Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem. Díky

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 11. zasedání zastupitelstva města dne: 12. 12. 2013 Bod pořadu jednání: Návrh rozpočtu statutárního města Liberec a řízených organizací na rok 2014 a návrh plánu

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům

Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům III. Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům A) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA 1 Důvod předložení návrhu Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentů se předkládá na základě Programového

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

Analýza procesu zpřesňování dat o HDP - je minulost předvídatelná? František Cvengroš Smilovice, červen 2003

Analýza procesu zpřesňování dat o HDP - je minulost předvídatelná? František Cvengroš Smilovice, červen 2003 Analýza procesu zpřesňování dat o HDP - je minulost předvídatelná? František Cvengroš Smilovice, červen 2003 1 Protože nikdy nebudeme znát skutečnou hodnotu HDP, všechna publikovaná čísla o HDP jsou odhady

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž Fakulta pedagogická 5.11.2014 Pavlína Bínová, Ondřej Krpal Erasmus+: Erasmus Mobility studentů jsou rozděleny na studijní pobyt praktická stáž 1 Erasmus + / student Kdo se může zapojit podmínky: Student

Více