Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK duben 2012

2 Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v Moravskoslezském kraji Sociotrendy, 2012 ISBN

3 Obsah: Úvod Obecná část Počet realizací střednědobého plánu obcí Začátek období střednědobého plánu obcí Ukončení období střednědobého plánu obcí Délka období střednědobých plánů obcí Střednědobý plán obce a plánování v území Závaznost střednědobého plánu v rámci plánování v území Strategická část Kvalitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (výskyt oblastí obsažených ve střednědobých plánech) Kvantitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (rozsah a konkrétnost oblastí obsažených ve střednědobých plánech) Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu na obcích Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a velikost obce Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a počet realizací plánu obcí Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a způsob zpracování plánů Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu dle územních celků Realizační část Kompetence pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování Mapování potřebnosti sociálních služeb Mapování zdrojů Fáze zpracování střednědobého plánu Příprava a tvorba střednědobého plánu Připomínkování střednědobého plánu Schvalování střednědobého plánu Naplňování plánu - realizace Vyhodnocování střednědobého plánu Časová náročnost zpracování plánů obcí Fáze realizace střednědobého plánu na časové ose Časová náročnost vybraných aktivit Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje Struktura doporučená krajským plánem a její naplnění v dokumentech obcí Sjednocení termínů platnosti obecních střednědobých plánů s termínem platnosti krajského plánu Metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni strana 176 celkem

4 a) Děti, mládež a rodina Tabulka 26 Možný počet potenciálních respondentů v POU MSK Souhrnná zjištění Závěr Tabulková příloha č. 1: Komparační tabulka obecných charakteristik procesu střednědobého plánování v obcích s POU MS kraje* strana 176 celkem

5 Úvod Předmětem analýzy střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb obcí, strategických dokumentů, komunitních plánů obcí a dalších podpůrných zdrojů bylo vyhledat, popsat vztah k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování. Analýza probíhala u 30 obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje (dále MSK) v rámci projektu Plánování sociálních služeb cesta k vytvoření sítě místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje 1. Předkládaný dokument obsahuje souhrnnou analýzu procesu střednědobého plánování v obcích s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje. Po obecné části, která obsahuje srovnání charakteristik střednědobých plánů obcí a jejich komparace z různých hledisek, následují kapitoly věnující se strategické a realizační části procesu střednědobého plánování sociálních služeb, včetně zpracování souhrnných tabulek znázorňujících výskyt analyzovaných oblastí v jednotlivých obcích. Samostatnou kapitolu tvoří promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánování kraje. Závěr tvoří souhrnná zjištění, metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni a závěr. Z metodologického hlediska bylo pro řešení úlohy nutné použít kvalitativní výzkumnou strategii, a to vyplývající z požadavku obsahové analýzy dokumentů induktivním způsobem, kvantitativní strategii vyplývající z požadavku následně ohodnotit dokumenty podle předem dané struktury prostřednictvím úrovně naplnění konkrétních údajů v dokumentu (kvantitativní, deduktivní přístup) a integrovaný přístup vplývající z požadavku osobní účasti ve všech vybraných obcích s pověřeným obecním úřadem na území Moravskoslezského kraje. 2 Zjištění založená na osobních interview jsou formulována do tematických celků, které se v různé intenzitě vyskytovaly ve vztahu k zaměření a činnosti koordinátorů či pracovníků odpovědných za proces realizace střednědobého plánování sociálních služeb. V rámci prováděné analýzy byly realizovány následující aktivity. Byla uskutečněna analýza dokumentů v tištěné nebo elektronické podobě, příprava a tvorba dotazníku, příprava terénního šetření, kontakt se zástupci vybraných obcí MSK, interview face to face, zpracování dotazníků do textových dokumentů a formou tabulek, které obsahují jedinečné údaje pro každou obec, zpracování a analýza těchto údajů a jejich sumarizace do souhrnné závěrečné zprávy. Introduction The objective of the analysis of medium-term plans of the development of social services in municipalities, strategic documents, community plans of municipalities and other auxiliary documents was to describe the relation to the need for, development and quality of social services and their funding. The analysis was carried out in 30 municipalities with designated local authorities of the Moravian-Silesian Region (thereinafter MSR) within the project Planning of Social Services 1 Číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/ Projekt byl podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a byl financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. 2 Popis výzkumných strategií, např. Loučková, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha, SLON, ISBN strana 176 celkem

6 a Way to Forming of a Net of Locally and Type-Specifically Available Social Services in the Territory of the Moravian-Silesian Region. 3 The present document contains a comprehensive analysis of medium-term planning process in municipalities with authorized municipal office of the Moravian-Silesian Region. After a general section that includes a comparison of characteristics of medium-term plans of municipalities and their comparison of various aspects, chapters devoted to strategic and implementation including the preparation of summary tables showing the occurrence of the analyzed characteristics of the individual municipalities. A separate chapter is formed by the projection of the planning process of municipalities in the medium-term planning of the region. Finally, the first section of the summary findings, methods and techniques used in the analysis of local needs and conclusion. From the methodological point of view it was necessary to use a qualitative research strategy, and resulting from the requirement to document an inductive content analysis method, quantitative strategy resulting from the requirement to assess subsequent publications by the structure in advance through the level of fulfillment of specific data in the document (quantitative, deductive approach) and integrated approach to the requirement of personal participation in all selected municipalities with commissioned local authorities in the Region. Findings based on personal interviews are formulated into thematic units, which occurred in varying degrees in relation to the focus and activities of the coordinators and staff responsible for implementation of medium term planning process of social services. The analysis carried out following activities were implemented. Document analysis was carried out in printed or electronic form, preparation and development of the questionnaire, preparation of field research, contact with representatives of selected of municipalities Moravian-Silesian Region, face to face interviews, questionnaires, processing and text documents in the form of tables containing data unique to each municipality, processing and data analysis, preparation and creation of individual sub-reports (second section) and a comprehensive final report (first section). 3 Project No. CZ.1.04/3.1.00/ The project was supported by the Operational Programme Human Resources and Employment and was funded by the European Social Fund and from the state budget. 5 strana 176 celkem

7 1. Obecná část Moravskoslezský kraj (dále jen MS kraj ) je situován na severovýchodě České republiky (dále jen ČR ). Svou rozlohou 5 427km 2 zaujímá MS kraj necelých 7 % území celé ČR. V rámci ČR sdílí společnou hranici s Olomouckým a Zlínským krajem, rovněž se Slezským a Opolským vojvodstvím v Polsku a s Žilinským krajem na Slovensku. Po geografické stránce MSK obklopují ze západu pohoří Jeseníky a Oderské vrchy. Střední část kraje je charakteristická terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Jihovýchodním směrem se prostírá horský charakter kraje, Moravskoslezské Beskydy. Na území Moravskoslezského kraje se nachází šest okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Oblast kraje je rozdělena na 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále jen obcí s POU ) 4. Předkládaná analýza se týká 30 obcí, které: a) zajišťují 5 potřeby pro poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území či na území určitého seskupení obcí, b) zajišťují dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na území dané obce či seskupení obcí, c) mohou zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Obce dle 94 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů spolupracují s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje. Za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. Zjištěné skutečnosti mohou předávat také formou schválených strategických dokumentů, resp. střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. 1.1 Aktuální stav střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb obcí s POU na území MS kraje Proces střednědobého plánování sociálních služeb je realizován v celkem 29 obcích s POU MS kraje. V Moravskoslezském kraji má v současnosti zpracované střednědobé plány rozvoje sociálních služeb (dále střednědobě plánuje ) 28 obcí, jedna obce s POU MSK střednědobý plán rozvoje sociálních služeb připravuje (Horní Benešov) a jedna obec s POU MSK střednědobě neplánovala a ani neplánuje (Vratimov). 4 Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český, Těšín, Frenštát p. Rad., Frýdek - Místek, Frýdlant n. Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní, Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město, Albrechtice, Nový Jičín, Odry a Fulnek, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno p. Pradědem. 5 Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 6 strana 176 celkem

8 Tabulka 1 Přehled střednědobých plánů obcí s POU MS kraje Obec Název dokumentu Bílovec Závěrečná zpráva o činnosti pracovních skupin v rámci komunitního plánování města Bílovce Bohumín Komunitní plán sociálních služeb města Bohumína na období let Bruntál Návrh cílů a opatření pro III. komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Bruntál Český Těšín Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín Frenštát p. Rad. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek - Místek na léta Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním Frýdlant n. Ostravicí obvodu Fulnek Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období Havířov Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Havířov - pozor, je pouze zpráva o plnění cílů a opatření, nic dalšího, ostatní dokumenty z r Hlučín Střednědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučísnko Horní Benešov Komunitní plánování ve městě Horní Benešov Jablunkov Plán sociálních služeb města Jablunkova na období let Karviná Komunitní plán rozvoje sociální služeb statutárního města Karviné na období Kopřivnice 1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnice na období Kravaře Komunitní plán sociálních služeb v Kravařích na období Krnov Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Krnova na období Město Albrechtice 1. střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Albrechticka na období Nový Jičín Komunitní plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících ve městě Nový Jičín na léta Odry a Fulnek Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období Opava Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období Orlová Komunitní plánování sociálních služeb města Orlová Osoblaha Komunitní plánování sociálních služeb na Osoblažsku na rok 2012 Ostrava 3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období Příbor Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Příbora na období Rýmařov Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Rýmařova do roku 2011 Studénka Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Studénka Třinec Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Třince na období Vítkov Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb ve Vítkově na období Vratimov Bez komunitního plánu. Vrbno p. Pradědem Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Vrbensko 2007/2008 Celkovou situaci v oblasti existence zpracovaného střednědobého plánu v obcích s POU na území MS kraje znázorňuje kartogram 1. 7 strana 176 celkem

9 Kartogram 1: Střednědobé plánování v obcích POU MSK Obce se strategickým dokumentem pro střednědobé plánování sociálních služeb Obce připravující střednědobý plán sociálních služeb Obce, které nepřipravují střednědobý plán sociálních služeb a zároveň nerealizují ani proces střednědobého plánování Počet realizací střednědobého plánu obcí Téměř polovina obcí střednědobý plán rozvoje sociálních služeb realizuje poprvé (48,8 %), 6 více než třetina obcí (37,9 %) podruhé a vice než desetina obcí potřetí (13,8 %), viz graf 1. 6 Je uvedena i obec Horní Benešov, která v dalších analýzách není hodnocena, protože s procesem střednědobého plánování začíná. 8 strana 176 celkem

10 Graf 1: Počet realizací střednědobého plánu obcí (N=29) Začátek období střednědobého plánu obcí Začátek střednědobého plánu je obcemi uveden v rozmezí od roku 2005 do roku 2012, ukončení období plánu je uvedeno v rozmezí let 2008 až Počty obcí, které odpovídají jednotlivým rokům uvedeným jako začátek období střednědobého plánu, jsou uvedeny v grafu 4.2. Po dvou obcích uvedly začátek období střednědobého plánu v roce 2005, 2007 a Nevětší počet obcí uvedl začátek období střednědobého plánu v letech 2009 a Další možnosti jsou zřejmé z grafu č. 2. Graf 2: Počty obcí dle uvedeného roku začátku období střednědobého plánu (N=28) Ukončení období střednědobého plánu obcí Počty obcí, které odpovídají jednotlivým rokům uvedeným jako ukončení období střednědobého plánu, jsou v rozmezí let 2008 až 2016 uvedeny grafem 3. Nevětší počet obcí (9) uvedl ukončení období střednědobého plánu v roce 2012, šest obcí uvedlo období ukončení střednědobého plánu v roce 2013 a pět v roce Další možnosti jsou zřejmé z grafu č strana 176 celkem

11 Graf 3: Počty obcí dle uvedeného roku ukončení střednědobého plánu (N=28) Délka období střednědobých plánů obcí Délka trvání střednědobých plánů se pohybuje v rozmezí dvou až 16 let, pokud považujeme rok zahájení za celou část. Nejčastěji uváděnou dobou je 5 let, střední dobou (medián) jsou 4 roky. 7 Četnostní údaje jsou uvedeny v grafu č. 4. Graf 4: Počty obcí dle délky období střednědobých plánů (N=28) 1.2 Střednědobý plán obce a plánování v území V rámci střednědobého plánování sociálních služeb obce plánují většinou (63 %) samostatně. Přesto se na území MS kraje nacházejí obce, které plánují v rámci území, tj. ve spolupráci s okolními obcemi s obecním úřadem, viz Tabulka 2. Tabulka 2 Plánování dle územních celků Plány dle územních celků POU MSK Četnost % Validní % Obec, město plánující samostatně 19 63,3 62,1 Více než jedna obec zapojená do procesu 10 33,3 37,9 Celkem ,7 100,0 7 Průměrná doba je 4,6 let. 8 Obec Vratimov proces střednědobého plánování nerealizuje a nemá zpracován ani střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. 10 strana 176 celkem

12 Vratimov - neplánuje 1 3,3 Celkem Závaznost střednědobého plánu v rámci plánování v území Strategický dokument vypracovaný jednotlivými obcemi či spolupracujícími obcemi, viz kartogram č. 2 a tabulka 2, se stává závazným schválením orgány obce. Ze strany orgánů obcí s POU MS kraje je návrh střednědobého plánu schvalován vždy. Pokud je dokument zpracován i pro spolupracující obce, je vyjma Osoblahy, Karviné a Orlové, schvalován také orgány všech zapojených obcí. U tří výše uvedených obcí dokument orgány zapojených obcí neschvalují. Spolupracující obce Kartogram 2: Spolupracující obce v rámci plánování sociálních služeb Ze spolupracujících obcí polovina z nich má ve strukturách KPSS své zástupce. Zástupci obcí s obecním úřadem mívají zastoupení jak ve skupině řídící, tak v dílčích pracovních skupinách zaměřených na konkrétní cílovou skupinu Hodnocení spolupráce v rámci plánování v území Hodnocení spolupráce s obcemi zapojenými do střednědobého plánováni je pozitivní, viz tabulka strana 176 celkem

13 Tabulka 3: Hodnocení spolupráce s obcemi s obecním úřadem Hodnocení spolupráce s obcemi s obecním úřadem ze strany obcí s POU Četnost velmi dobrá 5 dobrá 2 místy problematická 2 Celkem Problematika zapojování obcí s obecním úřadem do procesu plánování obce s POU Více než polovina obcí s POU zatím s obcemi prvního typu nespolupracuje, další obce s POU spolupráci dojednávají. Představitelé obcí s POU hodnotí zapojování obcí s obecním úřadem do procesu plánování sociálních služeb jako problematické. Níže uvádíme některé z překážek, které byly na úrovni obcí s POU pojmenovány: - obce nespolupracují v rámci procesu plánování sociálních služeb, ale jsou v kontaktu co se sociální oblasti týká (např. problematika opatrovnictví, umístění občana v zařízení výměna dobrých zkušeností, řešení jednotlivých případů, poskytování doporučení, atd.) - obce neprojevily zájem, necítí nutnost, potřebu podílet se na plánování sociálních služeb KPSS není pro obce ze zákona závazné); služby na území obce s POU většinou využívají i občané z přilehlých/spádových obcí, - spolupráce v rámci komunitního plánování s některými obcemi ve správním obvodu existuje, nicméně není deklarována prostřednictvím jejich zastupitelstev, - zájem obcí je pouze formálního charakteru, - obce nejsou ochotny spolupracovat. 1.3 Pracovní skupiny v obcích V rámci MSK je v obcích vytvořeno 96 pracovních skupin, které jsou činné v rámci procesu KP na obcích s POU. Analýza statistické řady počtu pracovních skupin ukazuje, že v MSK je nejvíce obcí, které mají dvě pracovní skupiny (11 obcí), následují obce se čtyřmi pracovními skupinami, jak je uvedeno v grafu Jedná se o aktualizované počty pracovních skupin. Statistické charakteristiky jsou: Průměrný počet skupin = 3,38; Medián = 3, Modus = 2, Rozptyl = 3,2. 12 strana 176 celkem

14 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Rad. Frýdek - Místek Frýdlant n. Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vrbno p. Pradědem I. Oddíl: Souhrnná analýza SPRSS obcí s pověřeným obecním úřadem MS kraje ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování Graf 5: Sumární údaje - histogram četnosti pracovních skupin v MSK počet 1 počet 2 počet 3 počet 4 počet 5 počet 6 počet 10 Počty pracovních skupin v jednotlivých obcích s POU MSK jsou uvedeny v grafu 6. Graf 6: Počty pracovních skupin v obcích s POU MSK Cílové skupiny Pracovní skupiny v obcích jsou zaměřeny na různé cílové skupiny a to od zaměření pouze na jednu cílovou skupinu, až po pracovní skupiny, v jejichž náplni je zaměření na více cílových skupin. Např. se jedná o pracovní skupiny zaměřené pouze na seniory, pracovní skupinu zaměřené jak na seniory, tak na občany se zdravotním postižením apod. Byla provedena další analýza, která zjišťuje počty cílových skupin v rámci pracovních skupin v obcích s POU MSK. Četnostní údaje jsou uvedeny v grafu strana 176 celkem

15 Nejvíce cílových skupin je zaměřeno na seniory a osoby se zdravotním postižením, které se nacházejí ve všech obcích s POU, dále na cílovou skupinu děti, mládež a rodina (kromě dvou obcí s POU). Graf 7: Četnost zastoupení konkrétních cílových skupin v POU MSK rámci pracovních skupin Zdravotně postižení Senioři Děti, mládež, rodina Osoby ohrožené sociálním vyloučením Menšiny Prevence sociálně patologických jevů Občané v tíživé sociální situaci Krizové situace Občané společensky nepřizpůsobiví Osoby bez přístřeší Osoby v nouzi Osoby bez zaměstnání strana 176 celkem

16 2. Strategická část Strategická část této analýzy je zaměřena na obsahovou analýzu aktuálních střednědobých plánů 30 obcí s POU MS kraje, a to jak ve směru identifikace témat, která jsou pro dané strategické dokumenty obcí stěžejní, tak do směru jejich souladu s doporučenou strukturou komunitního plánu obce uvedenou ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Identifikace oblastí střednědobých plánů je založena na analýze dokumentů jednotlivých obcí, jejichž struktura je uvedena v komparační tabulce tabulkové přílohy č Kvalitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (výskyt oblastí obsažených ve střednědobých plánech) Základní témata obsažená ve střednědobých plánech obcí - Ve většině střednědobých plánů obcí je provedeno mapování regionu prostřednictvím uvedení jeho základních sociodemografických charakteristik. Data jsou prezentována v rozsahu od několika málo (funkčních, vypovídajících) tabulek, až po zprávy s tabulkami rozsáhlého charakteru, které jsou buď součástí dokumentu nebo samostatných analýz. Zpravidla se mapování vyskytuje jako samostatná část, většinou je všeobecně uváděná problematika stárnoucí populace, což je jeden z celorepublikových jevů. Málokdy jsou údaje použity pro konkrétní argumentaci (např. pro jakou část z celku). Součástí mapování regionu bývá i odkaz na dotazníkové šetření (potřebnost pro různé cílové skupiny). Někdy tento odkaz není uveden, informaci lze vyhledat prostřednictvím internetu či osobním dotazem. Bylo by v této souvislosti vhodné, aby součástí střednědobých plánů obcí byly všechny odkazy i na tyto dílčí zprávy uvedeny. - Ve většině střednědobých plánů obcí je popsána organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS), pokud proces plánování probíhá již dlouhodobě, je zpravidla uveden odkaz na návaznost na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb z předcházejícího období. V tabulkách či volně v textu je zpravidla uveden seznam členů řídící skupiny, manažerského týmu nebo koordinační skupiny 11, zpravidla i seznam všech členů pracovních skupin Ve většině střednědobých plánů obcí jsou prezentované SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny či manažerského týmu (resp. koordinační skupiny), jednak na úrovni všech pracovních skupin. Jsou velmi propracovanými částmi střednědobých plánů. V minimálním počtu případů SWOT analýzy uvedeny nebyly, případně je bylo možno vyhledat na webu, aniž by na ně byl uveden přímý odkaz. Důležitost SWOT analýz ve střednědobých plánech spočívá v jejich propojenosti s formulováním cílů a opatření. SWOT analýzy poskytují plánům výraznou 10 Obce Odry a Fulnek mají společný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, obec Vratimov aktuálně nemá střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. 11 Užíváno ve významu synonym. 12 Podrobné kontakty na jednotlivé členy jsou asi v polovině dokumentů (telefonní kontakty méně časté). V některých dokumentech nebylo možné uvádět seznam všech participujících, byl např. uveden jejich počet - okolo 600 občanů. 15 strana 176 celkem

17 argumentaci. Pokud dokument SWOT analýzu neobsahuje, předpokládá se, že realizována byla. Na proces analýzy lze metodologicky nahlížet prostřednictvím teorie sociálních reprezentací jako jedné z integrovaných metod analýzy dat. V této perspektivě lze položit dotaz, jaké významy jsou dávány některým metodám, které jsou používané jejími aktéry. Jinými slovy ptáme se, jaké reprezentace přijímají jednotlivé obce ve vztahu ke zpracování střednědobých plánů. Metodu SWOT analýzy obce přijímají jako stěžejní, je jádrem jejich sociálních reprezentací, na něž poté navazují cíle a opatření, pokud jsou ve střednědobém plánu uvedeny. Ostatní oblasti jsou periferní a nejsou chápány obcemi jako stěžejní. - Klíčovými údaji střednědobých plánů obcí jsou cíle resp. priority a jejich naplňování je uvedené v částech s názvem Opatření. Cíle a opatření obvykle navazují na SWOT analýzy a jsou strukturované do tabulek většinou přehledných, případně jsou opatření uvedena jejich volným výčtem. Opatření jsou většinou specifikována dalšími upřesňujícími indikátory, v několika málo případech opatření upřesněna nebyla. Specifikace opatření prostřednictvím upřesňujících indikátorů odpovídá logice úlohy, a to možnosti proces plánování jednak identifikovat prostřednictvím jeho jednotlivých fází (harmonogramu) a jednak i řídit. Málokdy je uveden jako samostatný indikátor ten, který již názvem jednoznačně rozlišuje službu stávající (a její případné udržení či rozšiřování) a službu novou. Pokud byly indikátory v plánech uvedeny, bylo to v provedených analýzách dokumentů reflektováno jako zvýznamnění prostřednictvím příkladu dobré praxe Rozpracovanost vybraných témat střednědobých plánů obcí Mapování regionu - demografie - Prostřednictvím demografického zmapování regionu lze odhalit vztahy mezi populačními jevy, ekonomikou a společností na daném území. Ve většině plánů se nalézají sociodemografické popisy obcí obsahující základní přehledy a charakteristiky, jako počet obyvatel, věkovou strukturu a vývoj nezaměstnanosti. Častěji se jedná o zevrubný přehled statistických údajů než o podrobnou sociodemografickou analýzu obce. Takto hloubkově provedenou analýzu lze nalézt pouze v několika plánech 13. Častým zdrojem dat jsou průběžné výsledky ČSÚ. Lze nalézt v dokumentech i data, která neobsahují odkaz na zdrojové údaje, čímž se jejich vypovídající hodnota snižuje. Čtyři plány sociodemografické údaje neobsahovaly. Organizační struktura - Organizační struktura odráží vztahy v procesu plánování. Téměř u všech plánů je uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a odkazy na východiska střednědobého plánu v předchozím období. Také téměř u všech plánů lze nalézt seznam členů řídící skupiny a seznam členů pracovních skupin. Pouze ve dvou případech se tyto informace v plánech nenalézají. Z analýzy dokumentů je tedy zřetelný jednotný přístup k organizační struktuře. 13 Jedná se např. o obce Třinec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice. 16 strana 176 celkem

18 Metody užívané při zjišťování potřebnosti - Většina střednědobých plánů staví své strategické cíle na analýze potřebnosti služeb, která byla pro plánování provedena. Většinou se jedná o formulace, že v rámci zjišťování potřebnosti bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření nebo je odkazováno na výzkumné aktivity probíhající v souladu s požadavky komunitního plánu. U velké většiny plánů však metody užívané při zjišťování potřebnosti není možné nalézt. Ve třech případech je pro zjišťování potřebnosti zmíněno i použití metody, avšak o jaké konkrétní metodologické postupy se jednalo již uvedeno není. Z důvodů zpětné kontroly nebo pro porovnávání výsledku analýz z jiných obcí by bylo vhodné konkrétní metody uvádět. SWOT analýza a její promítnutí do strategického materiálu obce - SWOT analýza je důležitou metodou pro vyjasnění směřování strategického plánování. Zpravidla je SWOT analýza zahrnuta přímo v dokumentu a jsou prezentována zpracovaná témata, společné cíle, opatření a témata na úrovni všech pracovních skupin. SWOT analýzy jsou v plánech realizované jednak na úrovni řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin. Pouze ve dvou případech byla SWOT analýza a její promítnutí do strategického plánu problematická. V prvním případě byla SWOT analýza prezentovaná v samostatném dokumentu, na který ale nebylo v plánu odkazováno. V druhém případě SWOT analýza nebyla uvedena vůbec. Cíle a opatření - Cíle a opatření jednotlivých střednědobých plánů obcí navazovaly nebo byly přímo součásti kapitoly související se SWOT analýzou. Obvyklý je souhrn jednotlivých cílů a opatření. Nejčastější formou je tabulkový výčet obsahující popis cíle, opatření vedoucí k naplnění daného cíle a jeho zevrubný popis, předpokládané finanční náklady a zdroje, realizátor a datum realizace. Forma a popis jednotlivých cílů a opatření se často liší. Hlavním důvodem je zejména různorodost cílů a opatření, ke kterým je nutné přistupovat specificky, je však doporučován co nejširší a nejkonkrétnější popis, aby byly známé všechny indikátory již před započetím opatření. Chybějícím indikátorem, který se nalézal pouze v několika plánech, je indikátor úspěšnosti, který by určoval, zdali cíle bylo či nebylo dosaženo. Jako přínosné lze také hodnotit shrnutí případných rizik, které stanovené cíle a opatření mohou přinést. Díky takto zhodnocenému přístupu je možné rizika předpokládat, zachytit a případně se jim včas vyhnout Uchopení potřebnosti, kvality a financování ve střednědobých plánech obcí - Potřebnost služby je zpravidla uvedena odkazem na výzkum potřeb uživatelů (dotazníkové nebo anketní šetření), výzkum či analýzu potřeb poskytovatelů, v menším počtu případů i zadavatelů. Také jsou uváděny odkazy na zjišťování aktuálních demografických údajů. Lingvisticky na zdrojová data zpravidla odkazováno není (ve smyslu argumentace). Může pak nastat situace, kdy je služby požadovaná poskytovatelem z důvodu případného rozvoje vlastní organizace, nikoli z důvodu argumentované potřebnosti uživateli potenciálních služeb. Potřebnost služby byla 17 strana 176 celkem

19 uváděna v různé argumentační úrovni. A to od jednoduché formulace, že služba je potřebná, až po odborně a metodicky věcně zjišťovanou potřebnost profesionálními organizacemi, jejichž prostřednictvím mohla být tato potřebnost odůvodněná. - Odkaz na kvalitu služeb jakkoliv uvedenou (i přeneseně) má četnostní zastoupení charakteristiky ve střednědobých plánech obcí minimální. Konkrétní kritéria kvality služby formulována ve střednědobých plánech nebyla. Kvalita služeb byla zmiňována u jedné obce jako součást indikátoru Předpokládané dopady opatření, např. formulací Kvalita služeb se odráží v dostupnosti služby uživatelům a v dostatku kvalifikovaného personálu, který na základě svých dovedností a znalostí umí poskytnout sociální služby dle potřeb uživatelů., také Stabilita a kvalita poskytovaných služeb bude zajištěna pravidelným a transparentním financováním z dotačních titulů města v rámci vícezdrojového financování sociálních služeb což jsou sice obecná sdělení, ale uváděná jako významná. Kvalitu lze chápat v přeneseném významu i prostřednictvím vzdělávání pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování. Tento význam ve střednědobých plánech obcí zjištěn nebyl. - Financování služeb je upřesněno ve vztahu ke skladebnosti rozvojových záměrů podle použitých indikátorů. Tyto indikátory (jednoho nebo dvou) jsou využity jak pro odhad finanční částky, tak i pro předpokládané možnosti zdrojů financování. Pouze v minimálním počtu případů je samostatná finanční analýza uvedena jako součást střednědobého plánu obce nebo jako příloha. 18 strana 176 celkem

20 2.1.3 Propojenost témat uvedených ve střednědobých plánech obcí s POU MS kraje - Zjevné propojení výsledků z dotazníkového šetření, které mají argumentovat potřebnost služby s konkrétním opatřením, bývá v lingvistickém slova smyslu minimální. Tato propojení jsou předpokládána logikou úlohy. - Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu ve velké většině přímo uváděny nejsou Z induktivního pohledu je provázanost oblasti SWOT s oblastí Cíle a opatření zjevná, protože účel SWOT analýzy je takto definován. Pokud by vazba mezi jevy chyběla, dopadem by mohlo být nezajištění finančních prostředků na provoz konkrétní služby (např. neschválením orgánů obce, pokud by potřeba nebyla argumentovaná podílem, jakým se promítá do zajištění všech dalších služeb), případně i možným nezájmem klientů (zájem o pobyt v domově pro seniory by mohl být pouze formální). - Kvalita vymezená ve většině střednědobých plánů není. Kvalita služeb je propojena s financováním služeb. Pokud jsou snižovány výdaje na sociální služby, tato situace se logicky promítne do potenciálu její kvality, pokud je potřebnost prokázána. Kvalita služeb je garantována zajištěním standardů a je záležitostí poskytovatelů služeb, jakým podílem budou řešeny odpovídající mzdové prostředky. - Z individuálních rozhovorů vyplynulo, že potřebnost služeb je, z pozice aktérů střednědobého plánování, uváděná vždy, zejména pokud se jedná o realizovaná terénní šetření, která mají potřebnost argumentovat. Problémy ve smyslu nadhodnocení nebo podhodnocení konkrétních služeb mohou nastávat, pokud zjevně není odkazováno na výsledky terénního zjištění. - Celkově k identifikaci oblastí bez vazby na další části plánu z induktivního pohledu se jedná o vazby mezi daty a jejich propojení ve smyslu zmínky o něčem a výskytu informací v dokumentech. V plánech se vyskytují samostatné údaje, týkající se např. situace rodinného stavu (např. rozvodovost) či bytového fondu v dané oblasti, které však nenavazují na možnost tuto informaci propojit s potřebou některou službu zachovat či ji rozšířit (např. pobočku rodinného poradenství či dluhového poradenství). - Označení jednotlivých oblastí (dále kódy P, F, K ) dle vazby na potřebnost P, kvalitu K, financování F, SWOT (F, P) - dle definice; cíle a opatření (F, P) - dle použitých indikátorů; spojení ostatních oblastí s P a F může se vyskytovat. Vazba na K nebyla zjištěna. Viz tabulková příloha č Celková propracovanost střednědobých plánů obcí - Úroveň propracovanosti střednědobých 15 plánů obcí se pohybuje v rozmezí od zpracované absolventské práce, až po profesionální odborné studie. Téměř všechny obce mají snahu komunitně plánovat, přesněji vytvořit strategický dokument, který by jim umožnil procesy odpovídající střednědobému plánování na obcích v plně míře zajišťovat. 14 Poukazujeme na rozdíl, který lze zaznamenat mezi analýzou písemných materiálů (absence popisu činností, které byly pravděpodobně realizovány) a reálnými činnosti, které byly následně komunikovány a jsou uvedeny v části realizační. 15 Ačkoliv řada obcí používá v rámci procesu plánování sociálních služeb termín komunitní, pro potřeby tohoto dokumentu je terminologie komunitní/střednědobý sjednocena termínem střednědobý, který je užíván ve smyslu synonyma termínu komunitní.

21 - Nejpropracovanější bývají části týkající se Cílů a opatření. Tuto aktivitu obce považují za podstatnou. Pokud jsou uvedeny ve střednědobém plánu pouze cíle a opatření, jedná se v takovém případě o minimalistickou verzi zpracovaných střednědobých plánů. - Příklady dobré praxe jsou patrné zejména z osobních nasazení koordinátorů, dobře zpracovaných a zapracovaných indikátorů, z uvedených částí dokumentů např. kapitoly Zdroje a zásady financování sociálních služeb a uvedeného časového harmonogramu aktivit 16, z textů přehledně graficky strukturovaných, z dokumentů, z nichž je patrna opakující se zkušenost s realizací dřívějších aktivit apod. Konkretizace příkladů dobré praxe pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulkové příloze č Slabými místy plánů jsou vesměs neuvedení odkazů na konkrétní data z podpůrných podkladů, výzkumů argumentující potřebnost uvedených služeb. Řešení potřebnosti anketou (pouze s variantami odpovědí ano či ne) s nedostatečným pokrytím zjišťované potřebnosti všech cílových skupin či cílové populace a v neposlední řadě řešení potřebnosti sociálních služeb bez spolupráce se sociologem, profesionálním výzkumníkem, lze reflektovat jako slabé místo plánu. Slabá místa plánu jednotlivých obcí jsou uvedeny v tabulkové příloze č Frýdek-Místek. 20 strana 176 celkem

22 2.2 Kvantitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (rozsah a konkrétnost oblastí obsažených ve střednědobých plánech) Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje bylo možno zjišťovat dvěma způsoby. Prvním způsobem byla varianta, kdy byl obcím položen dotaz, aby uvedly, jaký podíl aktivit zaznamenaných v jejich střednědobých plánech se, dle jejich názoru, promítá do struktury střednědobého plánu doporučené krajským plánem, viz tabulka 4. Obce většinou (více než tři čtvrtiny) podhodnocovaly podíl promítnutí svého plánu do plánu krajského. Pouze jedna obec odhadla podíl zcela přesně a dvě obce podíl výrazně nadhodnotily. 17 Proto bylo přistoupeno k alternativní metodologické variantě, kdy jsme z analyzovaných dokumentů zjišťovali, jaký podíl doporučené struktury krajského plánu jako ideálního stavu lze v plánech obcí vyhledat. Formulovali jsme proto hypotézu, jak dalece obce samy logicky vytvářejí či vytvářely své plány tak, aby jim umožnily lépe koordinovat jejich činnost na obcích. Pokud by plány neměly být použity pro koordinaci, resp. řízení procesu střednědobého plánování a zajišťování systému sociálních služeb, jednalo by se pouze o formální dokument bez užitné hodnoty. Dokument je pro koordinaci, resp. řízení systému sociálních služeb důležitý již proto, že na procesu plánování se podílí řada aktérů, kteří se mohou v průběhu času měnit. Někteří odcházejí ze svých funkcí, noví zase přicházejí. Pokud by nebyl (alespoň relativně) stabilní základ pro proces koordinace, resp. řízení, naplňování a vyhodnocování aktivit odpovídajících střednědobým plánům, potom by tento proces nebylo možné uskutečňovat. Odpovídající dokument je proto základem (bez ohledu na další okolnosti, např. střídání se politických reprezentací apod.). Analýzou údajů reflektujících hlavní charakteristiky plánů obcí, které mohly být dány do souladu s doporučenými charakteristikami krajského plánu, bylo možno použít jako rozhodovací kritérium pro vyhledání míry zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování na obcích prostřednictvím střednědobých plánů. Obce tyto charakteristiky používaly a používají bez ohledu na doporučení, které bylo navrženo krajským plánem. (Uvedený postup může být použit pro dohodu o stanovení minimální struktury, která by měla být v každém střednědobém plánu jednotlivých obcí uvedena.) Níže uvedená zjištění prokazují, že obce umějí formulovat své střednědobé plány tak, aby potenciálně mohly být pro koordinaci či řízení procesu plánování sociálních služeb na jejich územích využity. Výše uvedenou část považujeme za jeden z důležitých výstupů celkové analýzy střednědobých plánů obcí s POU MSK. Struktura střednědobých plánů, která byla doporučena v dokumentem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta (dále Střednědobý plán kraje), je uvedená seznamem položek v tabulce č Některé z obcí, jejichž struktura střednědobých plánů byla ohodnocena vysokým podílem, uvedly, že jejich plán se do krajského plánu nepromítá.

23 Tabulka 4 Výčet doporučených položek Střednědobého plánu kraje Struktura obsahuje N=54 měřitelných položek (označené čísly zleva) Téma: Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce (v případě plánování v mikroregionech obcí) 1.1 Poslání a vize plánu 1.2 Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) 1.3 Schválení závaznosti plánu (deklarace politické vůle aktivně se na procesu realizace plánu podílet) 1.4 Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje) 1.5 Kdo se na tvorbě plánu aktivně podílel (jak byl plán vytvořen, vymezení organizační struktury, kompetence jednotlivých subjektů, principy plánování) 1.6 Základní popis území, stručné sociodemografické údaje (definovat základní potřebné údaje) Téma: Stanovené cílové skupiny (včetně problémů cílových skupin, které je třeba řešit) 2.1 Podle jednotlivých cílových skupin 2.2 Seznam členů pracovní skupiny (včetně kontaktu na skupinu, popř. členy pracovní skupiny) 2.3 Zpracovaná SWOT analýza s jednotným zadáním pro všechny obce:zaměřená na sociální služby v obci, zaměřená na sociální i návazné služby v obci Téma: Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny Způsob zjišťování potřeb u uživatelů sociálních služeb U veřejnosti 3.2 Zjištěné potřeby (zjištěná potřebnost sociální služby) rozdělení potřeb na ty, jež lze uspokojit veřejnými zdroji a ty, jež je nutno uspokojovat prostřednictvím sociálních služeb 3.3 Přehled finančních zdrojů pro zajištění potřeb (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) 3.4 Mapa stávajících sociálních služeb Téma: Popis zajištění stávající sítě sociálních služeb 4.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 4.2 Zřizovatel služby/ Poskytovatel služby 4.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou prostřednictvím přímého výčtu měst, jejichž poptávka může být poskytovatelem služby uspokojena) 4.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 4.5 Kapacita služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu, uváděná x reálná) 4.6 Využitelnost služby v % (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 4.7 Náklady na zajištění služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 4.8 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu), včetně výše podílu jednotlivých zdrojů 4.9 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby) 4.10 Provázanost s dalšími sociálními službami Téma: Popis zajištění nových sociálních služeb 5.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 5.2 Zřizovatel služby/poskytovatel 5.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou) prostřednictvím přímého počtu obcí, jejichž poptávka bude poskytovatelem služby uspokojena 5.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 5.5 Kapacita služby 5.6 Náklady na zajištění služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.7 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu), včetně výše podílu jednotlivých zdrojů 5.8 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro níž má vznik sociální služby význam) 22 strana 176 celkem

24 5.9 Provázanost s dalšími sociálními službami Téma: Služby stávající sítě sociálních služeb, u nichž bude ze strany obce docházet k útlumu 6.1 Zdůvodnění útlumu sociální služby 6.2 Územní působnost nepodpořené sociální služby (územní působnost) 6.3 Alternativní zdroje pomoci a podpory pro stávající či potenciální uživatele za danou sociální službu Téma: Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby) 7.1 Způsob stanovení priorit 7.2 Rozdělení priorit na obecné (procesní) a specifické (vážící se ke konkrétním cílovým skupinám či sociálním službám) 7.3 Zdůvodnění vazby priorit na zjištěné potřeby a jejich soulad s vizí plánu 7.4 Priority jsou rozděleny do opatření a aktivit 7.5 Opatření Termín splnění (časový horizont): Zodpovědné osoby (realizátoři): Náklady a finanční zdroje: Ukazatel plnění (hodnotící indikátory): 7.7 Způsob sledování a vyhodnocování plánu 7.8 Stanovení způsobu, jakým lze v plánu učinit změny 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 9. Kritéria financování sociálních služeb v obci Téma: Práce s kvalitou sociálních služeb 10.1 Popis mechanismů, které obec používá při zjišťování a zabezpečování kvality sociálních služeb poskytovaných na jejím území 10.2 Popis propojení oblasti kvality s financováním sociálních služeb 11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění se na trhu práce, volnočasové aktivity pro cílové skupiny, vzdělávání aj.), jež je možno řešit ve spolupráci s jinými odbory 12. Práce s veřejností 13. Termín aktualizace plánu Výše uvedená struktura je sice v plánech obcí obtížně diagnostikovatelná, také jednotlivé položky nemusejí mít pro proces koordinace a řízení sociálních služeb na obcích stejnou důležitost, nicméně struktura je pojata jako ideální stav. Naplnění doporučené formální struktury střednědobého plánu obce podle Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta (viz tabulka 4), bylo u každé obce řešeno prostřednictvím zaznamenání jednotlivých položek vyhledaných v doporučené struktuře 18. Počet položek byl použit pro vytvoření nového indikátoru Doporučená struktura, jehož pomocí bylo provedeno požadované třídění procesu střednědobého plánování podle daných kritérií, viz dále. Vytvořený indikátor Doporučená struktura obsahuje podíly (procenta) odpovídající naplnění formální struktury plánu doporučené Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. V případě minimální verze se jednalo o naplnění položek v podílu 15 %. 18 Položky jsou uvedené pro každou obec v dokumentu II. Oddíl: Dílčí analýzy střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v Moravskoslezském kraji v konkrétní tabulce Struktura komunitního plánu obce dle dokumentu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta strana 176 celkem

25 2.2.1 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu na obcích Proces koordinace resp. řízení střednědobého plánování obcí byl, operacionalizován výskytem položek zjištěných ve střednědobých plánech obcí a výpočtem podílu, jakým se plány obcí promítají do struktury doporučené krajským plánem. Naplnění jednotlivých položek střednědobých plánů obcí ve struktuře krajského plánu bylo vyhledáno zpracovatelem a byly vypočítány odpovídající podíly (procenta) ze všech položek doporučených krajským plánem (viz tabulka 5). Jednotlivé tabulky, v nichž je uvedeno konkrétní naplnění střednědobých plánů obcí jednotlivými položkami, jsou uvedeny v závěru kapitol týkajících se analýzy jednotlivých obcí 19. Pro další analytické práce, tedy komparace střednědobých plánů obcí v souvislosti s požadavkem zjistit shody či rozdíly v koordinaci či řízení procesu plánování podle dalších charakteristik obcí (velikost obce, počet realizací plánu a další) byl použit vypočítaný podíl. V tabulce 6 jsou uvedeny dosažené podíly na naplnění plánu obce promítnuté do střednědobého plánu kraje, v tabulce 7 je uvedena kategorizace podílů (jejich seskupení), která je použita pro další požadovaná třídění, neboť kvalitativní obsahy bez kvantitativní opory není možné třídit. 20 Podíly obcí na doporučené struktuře střednědobých plánů ve smyslu zdrojových údajů vypočítaných pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulce č. 5 a je použit indikátor Doporučená struktura. V tabulce jsou tučným písmem zvýrazněny obce s naplněním doporučené struktury Střednědobým plánem kraje více než 50 %. Kurzívou jsou označeny obce s naplněním struktury více než třetinou. Tabulka 5: Podíly obcí na doporučené struktuře dle Střednědobého plánu kraje Obec Doporučená struktura (podíly obcí,%) Ostrava 78 Frenštát p. Rad. 61 Český Těšín 59 Frýdek - Místek 59 Nový Jičín 59 Krnov 57 Opava 52 Kopřivnice 50 Bruntál 48 Vítkov 48 Frýdlant n. Ostravicí 46 Třinec 46 Studénka 44 Vrbno p. Pradědem 44 Fulnek Jedná se o druhý oddíl analýzy. 20 Procentovými údaji jsou odhady, které dávají obraz o procesu řízení na obcích. Jedná se o jeden z možných postupů či pohledů na realizaci komparací založeném na převažující analýze dokumentů. 24 strana 176 celkem

26 Odry a Fulnek 39 Příbor 39 Osoblaha 37 Bohumín 35 Rýmařov 35 Kravaře 33 Hlučín 26 Jablunkov 26 Orlová 24 Karviná 20 Bílovec 19 Město Albrechtice 19 Havířov 15 Horní Benešov Vratimov Problémem tohoto srovnání byla situace, že v době, kdy byl plán některých obcí vytvářen, žádná doporučená struktura k dispozici nebyla. Kategorizace podílů naplnění struktury krajského plánu dosažených jednotlivými střednědobými plány obcí je uvedena v tabulce č. 6. U obcí Horní Benešov a Vratimov údaje uvedené nejsou, neboť obec Horní Benešov s procesem střednědobého plánování na svém území teprve začíná a obec Vratimov střednědobě neplánuje. Obě obce tedy žádný odpovídající dokument k dispozici nemají. Tabulka 6: Kategorizace indikátoru doporučená struktura Doporučená struktura Počty obcí Validní % Kumulativní % % 4 14,3 14, % 3 10,7 25, % 7 25,0 50, % 7 25,0 75, % 5 17,9 92, % 1 3,6 96,4 71 a více % 1 3,6 100,0 celkem (2 obce bez plánů) Výše uvedené podíly naplnění krajského plánu, tedy indikátoru doporučená struktura, odpovídají míře zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování na obcích prostřednictvím plánů, protože takto byla operacionalizace provedena (definována). Závěrem lze shrnout, že s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu mají zřejmě největší zkušenost obce Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek - Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. Tyto obce lze chápat ve smyslu příkladů dobré praxe v rámci koordinace, resp. řízení procesů plánování sociálních služeb v jiných obcích. 25 strana 176 celkem

27 2.2.2 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a velikost obce Vazba mezi velikostí obce a procesy tvorby střednědobých plánů je zprostředkována podílem naplnění doporučených položek Střednědobého plánu kraje a je uvedena v tabulce 7. Nejvíce velkých obcí dosahuje úrovně řízení v rozmezí více než padesátiprocentním naplnění podílu struktury doporučené krajem, viz graf 8. Pouze v těchto polích lze vysledovat rozdíl mezi malou a velkou obcí. Jinak jsou rozdíly na úrovni jednotlivých obcí. Závěrem lze konstatovat, že velké obce mají větší zkušenosti s procesem tvorby střednědobého plánu sociálních služeb. Tabulka 7: Procesy střednědobého plánování v obcích podle jejich velikosti Doporučená Počty obcí Sloupcové podíly struktura velikost obce velká malá celkem velká malá celkem % ,4% 13,3% 14,3% % ,7% 13,3% 10,7% % ,7% 40,0% 25,0% % ,1% 26,7% 25,0% % ,5% 17,9% % ,7% 3,6% 71 a více % ,7% 3,6% celkem (2 obce bez plánů) ,0% 100,0% 100,0% Graf 8: Procesy střednědobého plánování v obcích podle jejich velikosti (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28) % % % % % % 71 a více % malá velká 26 strana 176 celkem

28 2.2.3 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a počet realizací plánu obcí Obce, které zpracovaly střednědobý plán poprvé, dosahovaly převážně třetinového podílu naplnění struktury doporučené krajem. Obce, které zpracovávaly podruhé, dosahovaly více než padesátiprocentního naplnění podílu struktury doporučené krajem, viz tabulka 8 stínovaná pole a graf 9. Celkově lze usoudit, že četnost zpracování plánů souvisí se způsobem řízení procesu střednědobého plánování prostřednictvím odpovídajících plánů. Nicméně i v této souvislosti se vyskytly obce, pro něž tato formulace neplatí. Závěrem lze usoudit, že četnost zpracování plánů souvisí obecně se způsobem řízení procesu střednědobého plánování prostřednictvím odpovídajících plánů. Tabulka 8: Procesy střednědobého plánování v obcích podle počtu realizací plánu Počty obcí Sloupcové podíly Doporučená struktura poprvé podruhé potřetí celkem poprvé podruhé potřetí celkem % ,1% 25,0% 14,3% % ,7% 18,2% 10,7% % ,2% 9,1% 25,0% % ,4% 27,3% 50,0% 25,0% % ,5% 17,9% % ,7% 3,6% 71 a více % ,0% 3,6% celkem (2 obce bez plánů) ,0% 100,0% 100,0% 100,0% Graf 9: Procesy střednědobého plánování v obcích podle počtu realizací plánu (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28) potřetí podruhé poprvé % % % % % % 71 a více % 27 strana 176 celkem

29 2.2.4 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a způsob zpracování plánů Pouze pětina obcí (21 %) realizovala zpracování střednědobého plánu dodavatelsky (externí firmou), ostatní obce tento plán zpracovávaly samy, jedna obec tento plán zpracovávala s pomocí metodika KP 21. Dá se usoudit, že role dodavatelské firmy bude závislá na mnoha dalších faktorech, které ve struktuře doporučené krajem obsaženy nejsou (komunikace s aktéry střednědobého plánování apod.). Dodavatelské firmy se podílejí téměř na všech dosažených podílech, kterými byly střednědobé/komunitní plány ohodnoceny. Jejich účast na zpracování střednědobých plánech je však malá na to, aby bylo možno usoudit obecnější závěry. Viz tabulka 9 a graf 10. Účast externí firmy má vliv na vyšší kvalitu zpracovaných dokumentů střednědobého plánování, vliv na koordinaci, resp. způsob řízení procesu střednědobého plánování v obcích nelze prokázat. Tabulka 9: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování plánů Počty obcí Sloupcové podíly obec a externí obec a Doporučená externí obec metodik celkem obec firma a metodik struktura firma a obec KP obec KP celkem % ,5% 33,3% 14,3% % ,3% 10,7% % ,6% 16,7% 25,0% % ,6% 16,7% 25,0% % ,3% 16,7% 100,0% 17,9% % ,7% 3,6% 71 a více % ,8% 3,6% celkem (2 100,0 obce bez 21 (75 %) 6 (20,7 %) 1 (3,4 %) ,0% 100,0% 100,0% % plánů) 21 Upřesňujeme, že obce s metodiky KP spolupracují. Ale zde se jednalo o zpracování dokumentu, ne o průběžnou spolupráci. 28 strana 176 celkem

30 Graf 10: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28) obec a metodik KP externí firma a obec obec % % % % % % 71 a více % Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu dle územních celků Ze získaných údajů (viz tabulka 10 a graf 11) nelze předpokládat, že by se ve zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu projevily rozdíly dle územních celků. Tedy mezi tím, zda obce zpracovávají střednědobý plán samy, nebo zda se na plánu podílí obcí více. Jak obce samotné, tak i mikroregiony či seskupení obcí se podílejí téměř na všech dosažených podílech, kterými byly střednědobé plány ohodnoceny. Mírná převaha ve prospěch samostatného plánování obcí se však projevuje v dosažení podílu % naplnění struktury dle plánu krajského, viz tabulka 4.7, stínované pole. Zkušenost se způsobem koordinace, resp. řízení procesu střednědobého plánování souvisí s rozlišením územních celků na obce, které střednědobě plánují samostatně nebo s dalšími obcemi. Tabulka 10: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování Počty obcí Sloupcové podíly Doporučená struktura obec, město více než jedna obec celkem obec, město více než jedna obec celkem % ,8% 18,2% 14,3% % ,9% 18,2% 10,7% % ,5% 27,3% 25,0% % ,5% 27,3% 25,0% % ,4% 17,9% % ,1% 3,6% 71 a více % ,9% 3,6% celkem (2 obce bez plánů) 17 (60,7 %) 11 (39,3 %) ,0% 100,0% 100,0% 29 strana 176 celkem

31 Graf 11: Řízení procesu střednědobého plánování dle územních celků (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28) % % % % % % 71 a více % více než jedna obec obec, město 30 strana 176 celkem

32 3. Realizační část 3.1 Kompetence pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování Do procesu střednědobého plánování jsou zapojeni pracovníci, jejichž kompetence je dána pracovní pozicí, kterou zastávají. V obcích pracují koordinátoři střednědobého plánování v rozmezí od nepřítomnosti této pozice, až po pozici koordinátora na plný úvazek, viz tabulka 11. Pokud je pozice pracovníka na částečný úvazek, je v jednotlivých obcích kumulovaná s další agendou. Tabulka 11 Úvazek koordinátora počet úvazek 0,1 3 úvazek 0,2 2 úvazek 0,25 1 úvazek 0,3 1 úvazek 0,4 1 úvazek 0,5 3 úvazek 0,8 1 úvazek 1 10 bez koordinátora, jiné funkce, v jednání 7 Souhrnné údaje týkající se pozice koordinátorů v obcích jsou zřejmé z grafu 12. Více než třetina obcí pracuje s koordinátorem na plný úvazek (35 %). Téměř čtvrtina obcí samostatného koordinátora nemá, funkce buď nebyla zřízena, případně je situace aktuálně řešena. Zbylý podíl je řešen částečnými úvazky. Upřesnění pozice pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Graf 12: Podíl koordinátorů podle úvazků v obcích (N=29) bez koordinátora, jiné funkce, v jednání úvazek 0,1 35% 24% úvazek 0,2 úvazek 0,25 10% úvazek 0,3 10% 3% 4% 4% 7% úvazek 0,4 3% úvazek 0,5 úvazek 0,8 úvazek 1 31 strana 176 celkem

33 Osoby vykonávající proces SPRSS v obcích působí nejčastěji (dvě pětiny osob) 3 a více let, po čtvrtinách do 1 roku či v rozmezí 2-3 roky, podrobněji v grafu 13. Graf 13 Délka působení osoby vykonávající proces SPRSS v obcích (N=20) 8; 40% 5; 25% do 1 roku 2; 10% 1-2 roky 5; 25% 2-3 roky více jak 3 Zpravidla vykonávají aktivity vázané na koordinaci činností směrem k realizaci a plnění plánu, koordinaci činností pracovních skupin, spolupráci s vedoucími pracovníky, orgány města, politickou reprezentací. Dále se jedná o koncepční práci (návaznost na jiné dokumenty, dotace, kvalitu služeb, financování) apod. Výkon této pozice je obvykle zajištěn dosažením vysokoškolského vzdělání (Mgr., Bc., obory sociální práce, sociální politika apod.) a dalším vzděláváním formou absolvování vzdělávacích kurzů a seminářů, např. k metodice střednědobého plánování, získávání dotací, ke komunikačním a jiným dovednostem, dle zákona o sociálních službách apod. Vzdělanostní úroveň dotčených pracovníků je upřesněna v grafu 14. Nejvíce pracovníků (téměř dvě třetiny) má vysokoškolské vzdělání. Graf 14 Vzdělání pracovníků zapojených do procesu SPRSS 4; 17,4% 5; 21,7% 14; 60,9% VŠ vzdělání SŠ vzdělání Kurzy a různá školení 32 strana 176 celkem

34 K doplnění kvalifikace by obce většinou uvítaly nabídku jak specializovaných kurzů pro koordinátory, tak zajištění vzdělávání dalších pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování ze strany Moravskoslezského kraje obdobně jako tomu je v projektu Plánování sociálních služeb cesta k vytvoření místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje, z nichž některé obce jsou kurzy schopny financovat alespoň částečně, některé nikoliv. Méně než třetina obcí vzdělávání nepožaduje Mapování potřebnosti sociálních služeb Mapování potřebnosti je chápáno ve významu zjišťování informací ve všech fázích procesu střednědobého plánování a tvorby střednědobého plánu a to přípravné, zpracování, připomínkování, schvalování, ve fázi realizace i vyhodnocení. Pokud je mapování chápáno ve významu výzkumu, jedná se o aktivity části přípravné. Obdobně se jedná o mapování zdrojů. Zde jsou významy zdrojů chápány jak zdroje finanční, tak zdroje institucionální (poskytovatelé a jejich potřebnosti) či personální. Většinou je odkazováno na metody kvantitativního výzkumu s technikou ankety nebo dotazníku. Nástroj v některých případech vytváří sám koordinátor a pracovní skupiny svépomocí, výzkumný nástroj distribuují členové pracovních skupin a dotazníkové šetření vyhodnocuje koordinátor. Nebo je poměrně často šetření profesionálně zajištěno nezávislou výzkumnou agenturou. Četnostní údaje jsou uvedené v grafu 15. Graf 15: Počty obcí, v nichž nástroj tvoří jednotliví aktéři koordinátor externí firma metodik KP pracovní skupiny jiné V rámci tvorby plánu zpravidla probíhá terénní šetření zaměřené na potřebnost sociálních služeb vzhledem k veřejnosti, uživatelům i poskytovatelům a to v různých obcích různou mírou a jejich upřesnění je uvedeno v odpovídajících částech u jednotlivých obcí. Údaje týkající se terénního výzkumného šetření zaměřeného jak na mapování potřebnosti sociálních služeb, tak mapování zdrojů (viz níže) v obcích POU jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 4. Počet subjektů (aktérů) mapujících v obcích potřebnost služeb je upřesněn v tabulce Konkrétní údaje jsou uvedeny v rámci analýz jednotlivých obcí ve druhém oddílu. 33 strana 176 celkem

35 Tabulka 12 Subjekty mapující potřebnost sociálních služeb v území koordinátor PS sociální odbor metodik externí ŘS projektový manažer jiné-studenti VŠ V jedné obci může mapovat potřebnost více subjektů. Nejčastěji se podílejí na mapování potřebnosti služeb koordinátoři (více než třetinou), dále pracovní skupiny, viz graf 16. Graf 16: Počty subjektů mapujících potřebnost služeb (Abs, %, N=63) 2; 3,0% 3; 4,5% 7; 10,6% 7; 10,6% 24; 36,4% Koordinátor Pracovní skupiny Externí firma/instituce 23; 34,8% Odbor Metodik KP Řídící skupina Počet subjektů (aktérů) vyhodnocujících v obcích potřebnost služeb je upřesněn v tabulce 13. V jedné obci může vyhodnocovat potřebnost více subjektů. Na vyhodnocení potřebnosti služeb ze všech subjektů, kteří se na této aktivitě podílejí, se největší mírou angažují koordinátoři, následovaní pracovními skupinami, viz graf strana 176 celkem

36 Graf 17 Subjekty vyhodnocující potřebnost sociálních služeb v území (Abs, %, N=53) koordinátor PS 2% 2% 2% sociální odbor/odbor vnitřních věcí 2% 11% 7% 11% 8% 21% 34% metodik externí ŘS projektový manažer poskytovatelé soc. služeb osoba na veřejné službě jiné-studenti VŠ Tabulka 13 Subjekty vyhodnocující potřebnost sociálních služeb v území koordinátor PS sociální odbor/odbor vnitřních věcí metodik externí ŘS projektový manažer poskytovatelé sociálních služeb osoba na veřejné službě jinéstudenti VŠ Získané informace o potřebnosti sociálních služeb v procesu střednědobého plánování jsou využívány ve střednědobých plánech. Jelikož je problematika mapování potřeb a dostupných zdrojů k jejich uspokojení základním pilířem pro následnou argumentaci potřebnosti sociálních služeb v území, resp. legitimity financování těchto zdrojů z veřejných rozpočtů, věnujeme se jí také v kapitole č. 5 tohoto dokumentu. 35 strana 176 celkem

37 3.3 Mapování zdrojů Dostupné, resp. chybějící zdroje potřebné k uspokojení zjištěných potřeb v území jsou mapovány v rámci terénního šetření, jak je uvedeno v tabulkové příloze 4. Často jsou obě aktivity, tj. mapování potřebnosti i zdrojů propojeny. Jsou mapovány zejména sociální služby, které jsou registrované a poskytované na území, pro něž je platný strategický dokument. Zejména se jedná o analýzu jejich finančního zajištění ve smyslu zjištění nákladů na poskytování služeb. Jsou zkoumány nejen služby z daného území, ale i z širšího území, které poskytuje služby občanům. 3.5 Fáze zpracování střednědobého plánu Příprava a tvorba střednědobého plánu Na přípravě, tvorbě a schvalování střednědobého plánu se podílí celá řada subjektů od politické reprezentace obce, až po uživatele sociálních služeb či veřejnost. Upřesnění těchto fází je uvedeno v tabulkových přílohách č. 5, rovněž je řešeno v rámci analýz jednotlivých obcí. V přípravné fázi má důležitou roli politická reprezentace obcí, která se v této fázi zapojuje do procesu střednědobého plánování přibližně desetinou. Politikové se podílejí zejména na jednáních pracovních skupin, často jako členové řídící skupiny. Role koordinátorů je dána jejich pracovní náplní. Upřesnění jejich činností v těchto fázích je uvedeno v souhrnné tabulce 14, kde je uvedeno zapojení i dalších subjektů do fází přípravy a tvorby plánu. Do procesu přípravy a tvorby plánu se zapojují všechny subjekty, avšak obce uváděly kombinace jednotlivých subjektů tak, jak byly pro ně významné. Podíly zapojení různých kombinací subjektů na přípravě a tvorbě plánu jsou uvedeny v grafu 18. Největším podílem, téměř polovinou případů, se zapojuje koordinátor a pracovní skupiny. 36 strana 176 celkem

38 Graf 18: Podíly subjektů na přípravě a tvorbě plánu (N=28) Koordinátor, metodik, vedoucí, PS ( kromě externisty) 3,6 7,1 Koordinátor a PS 28,6 10,7 7,1 42,9 Jen PS Koordinátor,extenista, PS Externí a metodik Všichni dotčení Tabulka 14 :Zapojení subjektů od přípravné fáze a fáze tvorby Subjekty Politická reprezentace, nejčastěji starosta, místostarosta Odbor sociálních věcí Ostatní odbory Např. místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, městská policie Přípravná fáze, specifikace činností (Podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze) Uvedlo 21 obcí. Necelé tři čtvrtiny obcí uvádí zapojení politiků přímo, podíl účasti na jednáních pracovních skupin 1-10 % Uvedlo 20 obcí, podíl zapojení 5-50 %. Pokud garantem komunitního plánování, je účast na všech jednáních, předkládány materiály do rady města, zastupitelstva Uvedlo 8 obcí. Více než třetina obcí uvádí zapojení 5 % Fáze tvorby, specifikace činností (Podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze) Uvedlo 14 (polovina) obcí, podíl zapojení do 10 % Uvedlo 17 obcí. Podíl zapojení 5-40 %, např. IP MSK (den sociálních služeb, tisk materiálů), tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování Uvedlo 6 obcí. Podíl zapojení do 5 %, Např. projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními skupinami, v řídící skupině, s poskytovateli SS Koordinátor procesu KP Uvedlo 16 obcí. Dvě třetiny obcí uvádí zapojení; podíl %; Účast na jednání PS, shromažďování informací, přenos informací, Uvedlo 14 obcí. Podíl zapojení % Poskytovatelé sociálních služeb Uvedlo 17 obcí. Vyjádřily se více než dvě třetiny obcí; 3-20 % Uvedlo 6 obcí. Podíl zapojení % Uživatelé Uvedlo 15 obcí. Podíl účasti 2-15 % Podíl zapojení 2-16 % 37 strana 176 celkem

39 Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.) Metodická podpora (externí subjekt, metodik) Externí firma Pracovní skupiny Řídící skupina Např. místostarosta, vedoucí OSV, zástupce a poskytovatele, vedoucí PS, senioři, vedoucí PS, osoby se ZP, osoby v tíživé životní situaci Uvedlo 10 obcí, zapojení 5-15 %; např. účast v pracovních skupinách, zapojení do terénního šetření Uvedlo 12 obcí. Vyjádřila se téměř polovina obcí, podíl zapojení 5-43 % Uvedly 4 obce, podíl zapojení 5-43 % (Odry). Např. setkání při tvorbě SWOT analýz a dotazníkového šetření Uvedlo 14 obcí; podíl zapojení %. Schválení základní listiny, vytvoření pracovních skupin, volba vedoucích PS, připomínkování dotazníků Uvedlo 11 obcí. Podíl zapojení 2-20 %. Koordinační a iniciační role. (Vedoucí PS jsou většinou zástupci uživatelů a veřejnosti) Uvedlo 12 obcí. Podíl zapojení 2-10 % Uvedlo 8 obcí. Podíl zapojení 5-26 % Uvedly 4 obce. Podíl zapojení 5-26 % Uvedlo 16 obcí. Podíl zapojení %. Dávají podněty, zpracovávají podklady za své sociální služby, připomínkují, navrhují, účastní se pracovních skupin Uvedlo 12 obcí. Podíl zapojení %. Koordinační a iniciační role Připomínkování střednědobého plánu Návrh střednědobého plánu je v obcích vždy připomínkován, je uváděna možnost připomínkování všemi subjekty, které se podílejí na procesu střednědobého plánování sociálních služeb. Konkretizace subjektů, kteří se na připomínkování podílejí, byly jednotlivými obcemi specifikovány a odpovídající varianty jsou uvedeny v grafu 19. Odtud vyplývá, že ačkoliv se na připomínkování se podílejí všechny dotčené subjekty, nejčastěji se jednalo o všechny dotčené strany, sociální odbor, pracovní skupiny, řídící skupinu a veřejnost, a tuto kombinaci subjektů uvedly téměř dvě třetiny obcí. 38 strana 176 celkem

40 Graf 19:Počet subjektů a jejich podíl na fázi připomínkování (N=28) všichni dotčení Soc.odb, PS,ŘS,Věř 3; 11% 7; 25% 18; 64% jen někteří, nepodílí se ZM,RM kombinace různých možností (nepodílí se ŘS, jinak všichni,řs, ŘS a veřejnost,kromě RM, veřejnost, PS a pracovníci soc.odpobu) Proces verzování dokumentů v části připomínkování se zpravidla nepoužívá, ve dvou případech (Frýdlant nad Ostravicí, a Krnov) bylo verzování dokumentů uvedeno ve smyslu, že je o připomínkách uveden záznam Schvalování střednědobého plánu Střednědobý plán je předkládán ke schválení konkrétními subjekty, např. vedoucí sociálního odboru, jako strategický dokument, který schvalují orgány obce (tabulková příloha 4). Tabulka 15 upřesňuje podíl různých subjektů na jejich zapojení do fáze schvalování plánu. Významné místo v této fázi zastává politická reprezentace, dále řídící skupina. Podíly zapojení ve srovnání se zapojením ostatních subjektů jsou průměrně větší, maximum bylo uvedeno 90 % pro politickou reprezentaci. Tabulka 15: Zapojení subjektů do fáze schvalování Subjekty Politická reprezentace, nejčastěji starosta, místostarosta Odbor sociálních věcí Ostatní odbory Specifikace činností (podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze) Uvedlo 22 obcí, ale některé obce ještě neschvalovaly, velký rozptyl podílů zapojení, až 5 % až 90 % (Opava) Uvedlo 19 obcí. Podíl zapojení 5-50 %. Např. předkládání SPRSS ke schválení ZM, - tvorba akčního plánu, připomínkování SPRSS MSK Nepodílí se 39 strana 176 celkem

41 Např. místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, městská policie Koordinátor procesu KP Uvedlo 16 obcí. Podíl zapojení % Poskytovatelé sociálních služeb Uvedlo 12 obcí. Podíl zapojení 5-20 % Uživatelé Uvedlo 10 obcí. Podíl zapojení 2-5 % Metodická podpora (externí subjekt, metodik) Externí firma Pracovní skupiny Řídící skupina Např. místostarosta, vedoucí OSV, zástupce a poskytovatele, vedoucí PS, senioři, vedoucí PS, osoby se ZP, osoby v tíživé životní situaci Vyjádřily se 3 obce; připomínkování dokumentu, vyjádření k celému procesu v Kopřivnici, 5%, Nepodílí se Uvedlo 8 obcí. Podíl zapojení 6-20 %, připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města Uvedlo 11 obcí. Podíl zapojení % ( 80 %Vítkov) Koordinační a iniciační role Připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města Projednávání reálného přidělení finančních prostředků na jednotlivá opatření, cíle a aktivity střednědobého plánu z rozpočtu obce se děje v různých fázích naplňování plánů. Finanční prostředky určené na zajištění sociálních služeb v obci schvaluje v 54 % případů Zastupitelstvo obce, ve zbylém podílu Rada obce a Zastupitelstvo obce (46 %). 23 Finanční prostředky na zajištění sociálních služeb většina obcí poskytuje poskytovatelům sociálních služeb formou dotací ze svého rozpočtu, kromě jedné obce, která dotace neposkytuje. Obec poskytuje ze svého rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb dotace, přičemž obvykle jsou podporovány sociální služby registrované v souladu se střednědobým plánem. Mohou být ale podporované i neregistrované a na sociální služby navázané služby na území obce. 23 Pokud schvaluje zastupitelstvo, schvaluje logicky i rada jako orgán před zastupitelstvem. Požadavek zadavatele však byl, aby byla tato okolnost obcemi uvedena. 40 strana 176 celkem

42 3.5.4 Naplňování plánu - realizace Na realizaci střednědobého plánu se podílí opět řada subjektů, z nichž největší podíl na této fázi připadá Řídící skupině (až 70 %). Upřesnění zapojení dalších subjektů do této fáze je uvedeno v tabulce 16. Tabulka 16 : Subjekty podílející se na fázi realizace Subjekty Politická reprezentace Odbor sociálních věcí Ostatní odbory městského/obecního úřadu Koordinátor procesu KP Poskytovatelé sociálních služeb Specifikace činností Uvedlo 11 obcí. Schvalují průběžné hodnocení KPSS během realizačního období, schvalování rozpočtu na KP, podíl zapojení 2-10 % Uvedlo 10 obcí. Realizují především formou dotačního řízení pro naplňování cílů a opatření, ale také realizaci obecných cílů, podíl zapojení % Uvedlo 9 obcí. Např. odbor majetku města zajišťuje bezplatné či zvýhodněné pronájmy prostor pro sociální služby, podíl zapojení 5-15 %; Uvedlo 10 obcí. Koordinace činností (v některých obcích součástí OSV), podíl zapojení % Uvedlo 13 obcí. Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu, podíl zapojení 3-20 % Uživatelé Uvedlo 10 obcí. V pracovních skupinách, podíl zapojení 5-20 % Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.) Externí firma Metodická podpora (externí subjekt, metodik) Pracovní skupiny Řídící skupina Uvedlo 6 obcí. Např. definují potřebnost sociálních služeb, poptávku atd., podíl zapojení 5-15 %. Uvedla 1 obec bez podílu zapojení. Uvedly 3 obce. Podíl zapojení do 5 % Uvedlo 12 obcí. Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu, podíl zapojení % Uvedlo 9 obcí. Monitoruje činnost PS, předává informace z jednotlivých obcí, podíl zapojení 5-70 % Na plnění jednotlivých opatření, cílů a aktivit střednědobého plánu obvykle dohlíží vedoucí pracovních skupin, koordinátor, vedoucí odboru sociálních služeb, komise rady a zastupitelstvo, nicméně v jednotlivých obcích je situace diferencovaná. Zpravidla odpovědnost za naplňování jednotlivých opatření, cílů, aktivit střednědobého plánu je určována organizační strukturou. Rovněž finanční prostředky potřebné na realizaci definovaných cílů, opatření, aktivit střednědobého plánu zajišťuje odbor, orgány města, určitým způsobem i poskytovatelé a uživatelé, případně i veřejnost prostřednictvím darů atd. 41 strana 176 celkem

43 3.5.5.Vyhodnocování střednědobého plánu Na vyhodnocování střednědobého plánu se podílí všechny dotčené subjekty, pracovníci sociálního odboru, pracovní skupiny i veřejnost, jak je uvedeno v grafu 20. Konkretizace subjektů podílejících se na fázi vyhodnocování a upřesnění jejich činnosti je uvedena v tabulce 17. Největší podíl zapojení v této fázi připadá poskytovatelům sociálních služeb a koordinátorovi. Graf 20: Subjekty podílející se na vyhodnocování plánu (N=28) 35,7% 64,3% všichni dotčení soc.odb, PS,ŘS,veřejnost jiné kombinace skupin (jednotlivě, např.jen ŘŠ) Tabulka 17 : Subjekty podílející se na fázi vyhodnocování Subjekty Specifikace činností Politická reprezentace Odbor sociálních věcí Koordinátor procesu KP Poskytovatelé sociálních služeb Uvedlo 7 obcí. Schvalují vyhodnocení kom.plánu za celé období realizace; projednávání hodnocení na radě a zastupitelstvu, podíl zapojení do 5 %, Uvedlo 10 obcí. Např. připravuje materiály ke schválení do RM a ZM, ve spolupráci s koordinátorem připravuje podklady pro zprávu do RM a ZM, podíl zapojení % Uvedlo 8 obcí. Např. Sumarizace závěrečné hodnotící zprávy, činnost různá, podíl zapojení %, Uvedlo 10 obcí. Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom.plánu, podíl zapojení % Uživatelé Uvedly 4 obce. Podíl zapojení 5 % Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.) Metodická podpora (externí subjekt, metodik) Pracovní skupiny Uvedly 2 obce. Podíl zapojení 2-10 % Uvedla 1 obec. Podíl zapojení do 5 % Uvedlo 9 obcí. Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom.plánu, podíl zapojení 42 strana 176 celkem

44 20-35 % Řídící skupina Uvedlo 6 obcí. Spolupodílí se na zpracování monitorovací a hodnotící zprávě, podíl zapojení % Vyhodnocování střednědobého plánu je důležitou součástí procesu střednědobého plánování sociálních služeb. Jednotlivé obce tuto okolnost specifikují. Za jeho vyhodnocení (nikoliv však za realizaci a naplnění všech cílů) jsou odpovědny různé subjekty, např. pracovní skupiny (resp. poskytovatelé), odbor sociálních služeb nebo zastupitelstvo. Dvě třetiny obcí dosud celkové vyhodnocení střednědobých plánů nerealizovaly (případně se k vyhodnocení nevyjádřily) zbylá třetina plán již vyhodnocovala. Monitorování a vyhodnocování střednědobého plánu bylo obvykle zaměřené na zjištění stavu sociálních služeb, financování sociálních služeb, kvalitu sociálních služeb (i bez upřesnění měřitelných indikátorů a specifikace obsahu), míru naplnění opatření, cílů a aktivit popsaných ve střednědobém plánu apod. Upřesnění je uvedeno v grafu 21. Graf 21: Počet obcí zaměřujících se na oblasti monitoringu na stav soc. služeb na kvalitu na míru naplňování 8 stav a financování vše výše uvedené vše výše uvedené mimo kvalitu Aktualizační mechanismy střednědobých plánů obcí Ve většině obcí dosud aktualizační mechanismy nastaveny nejsou. V případech vyhodnocování se plánované využití finančních prostředků uvedené ve střednědobých plánech obcí pro konkrétních opatření, cíle a aktivity téměř shoduje, jindy neshoduje s reálně dostupnými finančními prostředky z důvodu nedostatku finančních prostředků. 43 strana 176 celkem

45 Některé obce 24 uvedly, že aktualizační mechanismy nastaveny mají. Např. obec Karviná uvádí, že v obci se využívají aktualizační mechanismy ve formě připomínkování v řídícím výboru a pracovních skupinách aktualizované znění musí být schváleno v zastupitelstvu města. Plán je aktualizován nepravidelně podle potřeby. Tyto aktualizační mechanismy nejsou schváleny orgány obce. Příkladem obce, které sice uvádí, že nemá nastaveny aktualizace střednědobých plánů, ale která má ve střednědobém plánu uvedeny podmínky pro evaluaci procesu střednědobého plánování (což je podmínka pro aktualizaci procesu plánování nutná) je např. Vrbno pod Pradědem. Jako příklad uvádíme monitorovací tabulku z odpovídajícího strategického dokumentu. 25 Tabulka 18: Monitorovací tabulka z hlediska plnění cílů Tabulka pro sledování dosažených výsledků - textová část: Cíl číslo: Název cíle: Opatření číslo: Název opatření: Partneři: a) státní správa b) samospráva c) NNO d) zahraniční partneři e) ostatní Proces vedoucí k dosažení opatření (jakým způsobem bylo dosaženo naplnění opatření): a) počet setkání, jednání b) počet zpracovaných záměrů projektů c) počet získaných zahraničních partnerů d) počet zpracovaných projektů c) jiné Zdroje financování: a) samospráva b) státní správa c) nadace d) zahraniční zdroje e) programy EU f) jiné Výstupy (kvantitativní výstupy v rámci opatření): a) počet proškolených osob b) počet klientů c) počet nových pracovních míst d) vznik webových stránek ano ne e) počet vzdělávacích modulů 24 Konkrétně 7 obcí, dvě z nich uvedly, že ještě nejsou schváleny orgány obce. 25 Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Vrbensko. 44 strana 176 celkem

46 f) počet nových programů (služeb) g) počet nových svépomocných skupin uživatelů h) počet mediálních výstupů i) jiné Podařilo se naplnit opatření: (ano/ne) V případě, že ne, uveďte konkrétně, co se nepodařilo a důvody: Vypracoval vedoucí pracovní skupiny...dne Časová náročnost zpracování plánů obcí Fáze realizace střednědobého plánu na časové ose Fáze, v nichž obce zpracovávají své střednědobé plány, jsou názorně uvedeny v grafu 22, kdy je zřejmé, že obce plánují diferencovaně a tomu odpovídají i dílčí fáze uvedené na časové ose. Přípravná fáze může být odhadnuta většinou na dva roky. Fáze naplňování plánu a vyhodnocování, probíhají u většiny obcí paralelně, kdy je možno začít s vyhodnocováním plánu přibližně s půlročním oddálením od počátku fáze naplňování plánu, které lze odhadovat na dva až čtyři roky. Tabulka 18 Fáze přípravy, naplňování a vyhodnocování plánů na obcích Obec Počátek fáze přípravy Konec fáze přípravy Délka přípravy v měsících Počátek fáze naplňování Konec fáze naplňování Délka naplňování v měsících Počátek fáze vyhodnocování Konec fáze vyhodnocování Bohumín 9/2010 8/ / / / / Bruntál 3/ / / / / / Český Těšín 1/ / / / / / Frenštát pod Radhoštěm 8/ / / / / / Frýdek- Místek Frýdlant nad Ostravicí 9/2009 7/ / / / / / / / / / / Jablunkov 11/ / / / / / Karviná 10/2010 6/ / / / / Kopřivnice 1/ / / / / / Nový Jičín 4/ / / / / / Opava 1/ / / / / / Orlová 1/2012 9/ / / / / Příbor 4/ / / / /2009 2/ Rýmařov 5/ / / / /2011 3/ Studénka 12/ / / / /2015 5/ Vítkov 10/ / / / / / Délka vyhodnocování měsících 45 strana 176 celkem

47 Tabulka 19 Základní statistické charakteristiky pro jednotlivé fáze 26 Počet obcí = 16 Průměrný počet měsíců Medián Nejčetnější počet měsíců Směrodatná odchylka Rozptyl Minimální počet měsíců Maximální počet měsíců Fáze přípravy Fáze naplňování Fáze vyhodnocování Graf 22: Zpracování plánů obcí ve fázích na časové ose Časová náročnost vybraných aktivit Co se týká analytických činností, konkrétně SWOT analýzy pro zpracování plánu, opatření a financování zaměřené na sociální služby, jejich trvání je odhadováno od několika hodin až na dobu několika měsíců, jak je uvedeno v tabulce 3.4. Záleží na počtu subjektů zapojených do analýz, četnosti vzájemných kontaktů a časových možnostech dotčených osob apod. Většinou je vede pracovník obce se znalostí metodického postupu jejich tvorby, rovněž externí subjekt se znalostí metodického postupu, jestliže je tento subjekt k aktivitám přizván. Do procesu realizace SWOT analýzy jsou zpravidla v obcích zapojeny všechny subjekty (řídící skupina, dotčené pracovní skupiny, politická reprezentace, pracovníci sociálního odboru, koordinátor a pracovníci ostatních odborů úřadu). SWOT analýzy zaměřené na návazné služby, tak i na dostupnost zdrojů bývají realizovány současně, případně realizovány nejsou. Obce uváděly průběh zpracování včetně časových údajů, které jsou uvedeny v částech dokumentu odpovídajících jednotlivým obcím. Procesuální stránka střednědobého plánování je v jednotlivých obcích zcela specifická. 26 Statistické charakteristiky jsou počítané pro obce, které údaje o fázích plánu uvedly. 46 strana 176 celkem

48 Tabulka 20: Časová náročnost realizovaných aktivit Počet Minimální údaj Maximální údaj Průměrná doba SWOT v hodinách ,45 SWOT dny ,83 SWOT v měsících , Doplňující informace o procesu střednědobého plánování na obcích s POU Zdroje na realizaci procesu střednědobého plánování Zdroje, přesněji finanční prostředky určené na realizaci procesu střednědobého plánování ve 27 obcích schvaluje Zastupitelstvo města (ZM) a Rada města (RM). ZM bylo uvedeno 27 obcemi, 8 obcí uvedlo ještě specificky Radu města, viz tabulka níže. Tabulka 21 Schválené zdroje na realizaci procesu střednědobého plánování Kdo schvaluje Počty obcí % Zastupitelstvo města 27 96% Rada města 8 29% Schvalovatel střednědobého plánu jako závazného dokumentu obce Nejčastěji jsou schvalovatelem střednědobého plánu jako závazného dokumentu orgány obce, tedy RM, ZM. Více než třetina obcí uvedla orgány obce a všech zapojených obcí, malý podíl obcí uvedl, že strategický dokument schvalují orgány obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují, viz tabulka níže. Tabulka 22 Schvalovatel střednědobého plánu jako závazného dokumentu obce Schvalovatel střednědobého plánu Počty obcí % Strategický dokument schvalují orgány obce (RM, ZM) 16 57,1% Strategický dokument schvalují orgány obce a všech zapojených obcí 10 35,7% Strategický dokument schvalují orgány obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují 2 7,1% Dostupnost informací ke střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb Informovanost o procesech střednědobého plánování obcí je zajištěna obvykle prostřednictvím internetových stránek obce a z průběžných sdělení v regionálním tisku. Zpřístupňování strategického dokumentu obce veřejnosti a možnosti jejího zapojení do procesu střednědobého plánování obce se děje zejména informovaností veřejnosti a prostřednictvím aktualizace strategických dokumentů. Proces střednědobého plánování je procesem neustále se vyvíjejícím, proto i střednědobé plány by měly být jak pravidelně vyhodnocovány, tak následně aktualizovány. Do aktualizace by měly být zařazeny všechny dotčené strany, tedy i veřejnost. 47 strana 176 celkem

49 Zpracování metodiky pro činnost pracovních skupin činných na úrovni obcí Z pohledu metodika je důležité, že v některých obcích pro fungování pracovních skupin vzniklých v rámci procesu střednědobého plánování, vytváření skupin, přijímání nových členů apod. písemná metodika stanovena není. Tato část by měla být v budoucnu více ošetřena. Některé obce však tato metodické pravidla mají a jsou veřejné přístupná, v minimu případů jsou veřejnosti nepřístupná. 4. Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje 4.1 Struktura doporučená krajským plánem a její naplnění v dokumentech obcí 27 Ve střednědobém plánu kraje je uvedena doporučená struktura obecního plánu. Ke každému z doporučených položek je v tabulce 23 uvedena četnost, tj. u kolika obcí se daná položka vyskytla. Položky jsou v tabulce uspořádané od největšího výskytu. Např. první položka Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) je ve všech plánech zřejmá, případně vyplývá ze samotného dokumentu. Ostatní položky mohou být chápány jako takové, které obce zvýznamňují (uvádějí) do té míry, která je pro ně samotné smysluplná. Výskyt některých položek, např. Zdůvodnění útlumu sociální služby, v plánech zaznamenán nebyl. Četnost výskytu položek může být vodítkem pro formulování (relativně) povinné struktury střednědobých plánů obcí, protože obce samy respektují ty okolnosti (např. formulací potřebných položek), které jim umožní koordinaci plánování sociálních služeb. Tyto okolnosti se projevují v již zmíněné četnosti. Procentuální zastoupení všech oblastí ve všech existujících plánech obcí je uvedeno v posledním sloupci tabulky 23. Současná minimální struktura plánu je uvedena v tabulce 24. Obsahová témata odpovídající doporučeným položkám jsou uvedena v tabulce 25 (podle prvního ciferného údaje uvedeného u položky zleva 28 ). Tabulku 25 uvádíme pro upřesnění významu doporučených položek (jak jsou komplexně uvedena v souhrnu v tabulce č. 4). Z výše uvedených zjištění vyplývá, že sestavení krajského plánu reálné je, protože obce používají ty položky, které jsou pro řízení procesu KPRSS zásadní. Tabulka 23 Počet obcí, u nichž se doporučená položka (indikátor) vyskytla Položky doporučení krajským plánem 1.2 Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) Počet obcí Procentuální zastoupení položky v rámci obcí (N=28 obcí) ,0 52,0 7.5 Opatření 26 92,9 48,1 2.1 Podle jednotlivých cílových skupin 25 89,3 46,3 Procentuální zastoupení položky (N=54 položek) 27 Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje bylo již analyzováno v kapitole 2.2. Zde se jedná o jiné pojetí tohoto procesu. 28 Příklad: Položce Zodpovědné osoby (realizátoři) odpovídá téma struktury krajského plánu uvedené v tabulce Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby). 48 strana 176 celkem

50 7.6.1 Termín splnění (časový horizont) 24 85,7 44, Zodpovědné osoby (realizátoři) 24 85,7 44, Náklady a finanční zdroje 24 85,7 44,4 1.1 Poslání a vize plánu 23 82,1 42,6 1.3 Schválení závaznosti plánu (deklarace politické vůle aktivně se na procesu realizace plánu podílet) 23 82,1 42,6 1.4 Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje) 23 82,1 42,6 2.2 Seznam členů pracovní skupiny (včetně kontaktu na skupinu, popř. členy pracovní skupiny) 2.3 Zpracovaná SWOT analýza s jednotným zadáním pro všechny obce:zaměřená na sociální služby v obci, zaměřená na sociální i návazné služby v obci 23 82,1 42, ,1 42,6 1.5 Kdo se na tvorbě plánu aktivně podílel (jak byl plán vytvořen, vymezení organizační struktury, kompetence jednotlivých subjektů, principy plánování) 22 78,6 40,7 1.6 Základní popis území, stručné sociodemografické údaje (definovat základní potřebné údaje) 22 78,6 40,7 3.3 Přehled finančních zdrojů pro zajištění potřeb (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) 18 64,3 33, Způsob zjišťování potřeb u uživatelů sociálních služeb 17 60,7 31,5 3.4 Mapa stávajících sociálních služeb 17 60,7 31,5 4.8 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (minimálně za uplynulé 3 roky 16 57,1 29, Ukazatel plnění (hodnotící indikátory) 16 57,1 29,6 7.4 Priority jsou rozděleny do opatření a aktivit 15 53,6 27, U veřejnosti 14 50,0 25,9 4.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 14 50,0 25,9 4.2 Zřizovatel služby/ Poskytovatel služby 13 46,4 24,1 4.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 4.5 Kapacita služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu, uváděná x 12 42,9 22, ,9 22,2 4.9 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby) 11 39,3 20,4 5.8 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro níž má vznik sociální služby 10 35,7 18,5 7.1 Způsob stanovení priorit 9 32,1 16,7 5.9 Provázanost s dalšími sociálními službami 8 28,6 14,8 7.2 Rozdělení priorit na obecné (procesní) a specifické (vážící se ke konkrétním cílovým skupinám či sociálním službám) 8 28,6 14,8 7.7 Způsob sledování a vyhodnocování plánu 8 28,6 14,8 3.2 Zjištěné potřeby (zjištěná potřebnost sociální služby) rozdělení potřeb na ty, jež lze uspokojit veřejnými zdroji a ty, 4.7 Náklady na zajištění služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.6 Náklady na zajištění služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 5.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 7 25,0 13,0 7 25,0 13,0 6 21,4 11,1 6 21,4 11,1 5 17,9 9,3 5.2 Zřizovatel služby/poskytovatel 5 17,9 9,3 5.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 5 17,9 9,3 7.3 Zdůvodnění vazby priorit na zjištěné potřeby a jejich soulad s vizí plánu 5 17,9 9, Provázanost s dalšími sociálními službami 4 14,3 7,4 5.7 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky 4.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou 4 14,3 7,4 3 10,7 5,6 7.8 Stanovení způsobu, jakým lze v plánu učinit změny 3 10,7 5,6 49 strana 176 celkem

51 9. Kritéria financování sociálních služeb v obci 3 10,7 5,6 11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění 3 10,7 5,6 13. Termín aktualizace plánu 3 10,7 5,6 5.5 Kapacita služby 2 7,1 3, Popis mechanismů, které obec používá při zjišťování a zabezpečování kvality sociálních služeb poskytovaných na jejím území 4.6 Využitelnost služby v % (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou) 2 7,1 3,7 1 3,6 1,9 1 3,6 1, Popis propojení oblasti kvality s financováním sociálních služeb 1 3,6 1,9 12. Práce s veřejností 1 3,6 1,9 6.1 Zdůvodnění útlumu sociální služby 0,0 6.2 Územní působnost nepodpořené sociální služby (územní působnost) 0,0 6.3 Alternativní zdroje pomoci a podpory pro stávající či potenciální uživatele za danou sociální službu 0,0 Tabulka 24 Minimální podíl položek v plánu Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce Poslání a vize plánu Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje) Stanovené cílové skupiny Podle jednotlivých cílových skupin Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny Způsob zjišťování potřeb u uživatelů Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny Způsob zjišťování potřeb u veřejnosti Popis zajištění nových sociálních služeb Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro niž má vznik sociální služby význam) Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se nové i stávající služby) Opatření Tabulka 25 Témata doporučené struktury 1. Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce (v případě plánování v mikroregionech obcí) 2. Stanovené cílové skupiny (včetně problémů cílových skupin, které je třeba řešit) 3. Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny 4. Popis zajištění stávající sítě sociálních služeb 5. Popis zajištění nových sociálních služeb 6. Služby stávající sítě sociálních služeb, u nichž bude ze strany obce docházet k útlumu 7. Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby) 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 9. Kritéria financování sociálních služeb v obci 10. Práce s kvalitou sociálních služeb 11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění 12. Práce s veřejností 13. Termín aktualizace plánu 50 strana 176 celkem

52 Uvádíme položky, které doporučujeme jako závazné a které jsou podrobně argumentovány v dokumentu Návrh optimalizace procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje. Zda uvádíme výčet položek, které by bylo možno považovat za povinné, neboť jsou již v současnosti přítomné v plánech SRPSS u více než poloviny obcí. - Opatření - které by měla být konkretizována prostřednictvím navržených indikátorů - Potřebnost opatření - argumentace - Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření - Předpokládané finanční zdroje Položky, které považujeme za velmi důležité, ale jejich výskyt v plánech by mohl být problémový, jsou následující: - Kritérium kvality služby - Stávající služba - podpořená - Stávající služba - navýšení kapacity - Nová služba 4.2 Sjednocení termínů platnosti obecních střednědobých plánů s termínem platnosti krajského plánu Sjednocení platnosti obecních plánů tak, aby byly návazné na plán krajský, je reálné od roku 2016 pro 11 obcí. 29 Sedm obcí by uvítalo termín roku 2017, čtyři obce uvedly rok 2015 a jedna až rok 2020, viz graf 23. Čtyři obce sjednocení termínů nehodlaly brát v úvahu a jedna obec tuto situaci komentovala: Komunitní plán se zpravidla píše na 4 roky. Vzhledem k tomu, že obce a města začaly psát komunitní plány v různém časovém období, jediná možnost, jak v případě nutnosti sladit časově plány s krajským plánem, je napsat plány na různě dlouhá časová období (např. 1 rok, 2 roky... ) a tím se dopracovat k nějakému vhodnému srovnání termínu. 29 Metodik střednědobého plánování k době sjednocení plánů uvádí:...toto je v praxi velkým problémem, nejkratší doba platnosti plánu by měla být 3 roky. Kratší doba je nereálná z důvodu, že než by začaly obce implementovat, už by vyhodnocovaly a neměly by prostor na tvorbu následného plánu. V posledním roce platnosti plánu již pracují na analytické fáze, ke které dodávají i informace z vyhodnocení implementační fáze. 51 strana 176 celkem

53 Graf 23: Termíny reálného sjednocení platnosti obecních plánů tak, aby byly návazné na krajský plán (roky) 52 strana 176 celkem

54 5. Metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni Aktuální stav Mapování potřebnosti sociálních služeb prostřednictvím terénního šetření ve vybraných obcích MSK je realizováno v zásadě dvěma různými přístupy. Jednak svépomocí, tuto možnost využívají téměř dvě třetiny obcí (64 %), jednak dodavatelsky. V situaci svépomocí je většinou odkazováno na metody kvantitativního výzkumu s převažující technikou ankety. Nástroj zpravidla vytváří koordinátor ve spolupráci s pracovními skupinami. Nástroj obvykle distribuují členové pracovních skupin. Dotazníkové šetření vyhodnocuje koordinátor, případně koordinátor za pomoci členů pracovních skupin. Analýza dokumentů (včetně odkazů) je zmiňována minimálně, ačkoliv je používaná běžně. Za předpokladu spolupráce s externí firmou v procesu mapování potřebnosti, přechází výzkumná činnost v rámci celého šetření na profesionálního dodavatele. Někdy jsou doplňkově používány i metody kvalitativní, a to diskusní skupiny (FG). Tabulka níže popisuje výzkumné metody dle obvyklých modelů zkoumání. Obce převážně používají přístup, viz šedé pole. Tabulka 25: Standardní modely zkoumání ELEMENTY MODELŮ ZKOUMÁNÍ MODELY ZKOUMÁNÍ KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ INTEGROVANÉ Poznávací princip Positivistický, neopositivistický (objektivita a měření) Fenomenologický (založený na jevech), interpretativní, konstruktivistický (subkjektivita a významy dotazovaných) Konstruktivistický (respektování dynamiky a změny, jejich záznam) Teorie Hypothetickodeduktivní konstrukce Teorie (používá lineární model zkoumání) Induktivní konstrukce Teorie (používá cyklický model zkoumání) Systemická strategie, (používá interaktivní model zkoumání) domény, kódy; Proměnné, kódy Koncepty, tvorba dat, kritéria kvality výzkumů Proměnné, indexy; statistická data; validita, reliabilita, objektivita textové údaje; vycházet zásadně z dat, různá úroveň abstrakce, reflexivita, dokumentace, teoretické výběry a analýza negativního případu, citlivost ke sjednaným okolnostem, přenositelnost dle výzkumné fáze; interaktivní tvorba dat; možnosti dle jednostranných strategií, vyhledání problémových potencialit, sociální změna, vyřešení problému 53 strana 176 celkem

55 Metody Např. survey, experiment Např. případové studie, zakotvená teorie, etnografie apod. Např. výzkum jednání Úkoly Např. průzkum potřeb seniorů Např. sociální potřeby handicapovaných Např. marginální skupiny v podniku, situace seniorů Autoři Např. Durkheim, Lazarsfeld, Kinsey Např. Dilthey, Spradley, Denzin, Feyerabend, Strauss, Corbinová, Goffman Např. Lewin, Maturana, Bateson, Watzlavick, Frýba, Hájek, Loučková Mapování svépomocí Ačkoliv ve funkcích koordinátorů jsou v posledních letech VŠ s magisterským či bakalářským vzděláním humanitního oboru, úroveň zkušeností s výzkumnou činností je obecně velmi nízká. Svépomocné aktivity sice šetří finance obcím, ale vytvářejí následné problémy, které mohou vynaložené úsilí znehodnotit chybnými postupy. Mapování dodavatelsky Účast externích subjektů se pohybuje v rozmezí realizace demografických analýz založených na sekundárních statistických datech (desk research), až po aktuálně realizovaná terénní šetření podle různé úrovně s ohledem na daný subjekt (primární statistická data). Více než třetina obcí (10 obcí z 28, tj. 35,7 %) realizovala terénní šetření dodavatelsky. Může se jednat o výzkumné agentury, jejichž primární pracovní náplní jsou sociologické nebo psychologické výzkumy. V této situaci je důležité, aby zadavatel (obec prostřednictvím odpovědné osoby, zpravidla koordinátora) uměl nejen správně formulovat zadání, ale i uměl ohodnotit výstupy získané od dodavatelů. To je umožněno např. absolvováním vhodného vzdělávacího kurzu, které některé firmy nabízejí (např. dodavatelé statistických softwarových řešení). Nejčastější chyby Mezi opakované metodologické nedostatky lze zařadit: - Nepokrytí cílové populace - např. umístění sběrných boxů pro rozhodovací účely je metodologicky nelegitimní (není zachycena populace nenavštěvující danou lokalitu, nákupní středisko, lékaře apod. a jedná se o tzv. samovýběr). Tzv. samovýběr, který způsobuje vychýlení od tzv. normálního rozložení, je přítomen v těchto situacích. Obdobně se týká např. internetových anket na webech a portálech různých společností. V této souvislosti je třeba zmínit velikost výzkumného souboru. Velikost výzkumného souboru záleží na velikosti cílové populace (např. počtu všech sociálních služeb, nebo počtu seniorů v obci), údaje lze získat ze statistických zdrojů (web CZSO, šetření SILC apod., počet 54 strana 176 celkem

56 poskytovatelů v lokalitě je znám z registru sociálních služeb). Z pozice znalosti cílové populace se lze rozhodnout pro úplně šetření (např. poskytovatelů), nebo pro výběrové šetření, např. pro populaci veřejnosti. Velikost výběrového souboru se zjišťuje dle standardních postupů. 30 Jestliže není uveden alespoň rámcový způsob výběru výzkumných jednotek, nelze ohodnotit obsahovou platnost a spolehlivost získaných zjištění. Lze použít i stratifikované výběrové postupy, případně expertní soubory, ale v dokumentech popisujících výzkumná šetření by mělo být uvedeno, jak výběr probíhal, jakých cílových populací se dotýkal, a měly by být popsané základní demografické údaje jednotek výzkumného souboru. - Nevhodné formulace otázek v dotazníku, např. tzv. zavádějící otázky, když je pokládán dotaz vedoucí respondenta k pozitivní odpovědi navádí, např. proč jste spokojeni s, nebo dotazy na myšlení, např. myslíte si, že, neboť myšlení, stejně tak plánování je silně proměnlivé a tedy ne příliš vhodné. Na druhé straně je důležité brát v úvahu kontext terénního šetření. Každou otázku lze jak kritizovat, tak i respektovat. Poznamenáváme, že vytvořit dotazník, který konkrétní sociální situaci měří, je mnohdy obtížné. - Nevhodné použití techniky - např. anketu lze využít pro vyhledání témat a rychlých informací, ne pro cíle komplexního strategického rozhodování či zobecnění zjištění na širší populaci. - V dokumentech zpracovávajících statistické údaje mohou chybět odkazy na zdroj dat. Zpracovávané údaje mohou být téměř 10 let staré bez valné výpovědní hodnoty, ale mohou být použity aktuálnější data matrik obcí, případně z formulářů zasílaných na různé instituce. Odkaz zdroj dat legitimizuje analytickou práci s daty a argumentuje případné obsahové požadavky (např. na počet míst v mateřských školách pro matky se specifickými potřebami). - Diskusní skupiny mohou být používané pro nevhodné účely. Zajímavost a módnost této metody by neměla zastínit funkčnost ve smyslu, co k čemu vede a co hodláme zjišťovat. V diskusní skupině se jedná převážně o procesy interakce a vzájemně se informovat. Důvody pro diskusní skupinu by měly být zpravidla 31 psychologické 32. Jestliže jsou vyhledávány problémové jevy, je vhodnější realizovat předvýzkum a na základě získaných zjištění se rozhodnout pro další postup. - V terénních šetřeních chybějí časově velmi náročné kvalitativní výzkumné metody ve smyslu výzkumných strategií (etnografie, biografie, teorie sociálních reprezentací apod.). Tyto metody by bylo možno použít ve specifických situacích a pro zvláštní cíle, např. dlouhodobé studium domácího násilí, opakovaného jednání sociálně znevýhodněných, šikany, záškoláctví, závislosti školáků či 30 Např. Katriak, Matrin. Metodologické základy sociologického výzkumu. Bratislava: SAV, Vytlačil, Josef. Výběrová šetření v praxi. Praha: SEVT, Jedná se o obvyklé důvody. Tím ale není znemožněno použít diskusní skupinu dle záměru organizátora. 32 Nemělo by se jednat o vyhledání či ověřování témat, které jsou již známá např. ze studia literatury, ze zkušenosti. 55 strana 176 celkem

57 mladistvých, gambling. V praxi se však používají kvalitativní výzkumné techniky (nikoliv metody) např. rozhovory nebo pozorování, které jsou zakotveny na stejném poznávacím principu jako metody kvantitativní. (Toto má své důsledky v limitujících možnostech zobecnění získaných zjištění.) Připomínky k výzkumným aktivitám Poznámky, které jsou formulovány k problematice poznávacích či výzkumných procesů, směřují do roviny vzdělávacích či školících aktivit osob angažovaných ve střednědobém plánování obcí. Není nutné, aby dotčené osoby, např. koordinátoři, uměli realizovat terénní výzkumy. Dokonce ani nemusejí umět konstruovat dotazníky. Měli by však umět posoudit, zda návrh aktivit, který je jim předkládán od externistů či konzultantů, odpovídá standardním výzkumným postupům. Měli by umět nejen vhodně zadat úkol, ale být schopni ohodnotit základní výzkumná zjištění. Pokud obce nemají informace o tom, co všechno by mělo být v terénních šetřeních kontrolováno, bylo by vhodné, aby bylo pro ně zajištěno odpovídající školení. 33 V každém případě je zásadní rozdíl v tom, kdy mapování potřebnosti služeb či širší výzkumné šetření provádí laik, nebo kdy výzkum provádí zkušený profesionál. Setkáváme se s rozptylem výzkumných zpráv od čtivých textů, které ale mnoho z podstaty problému nesdělují (pokud je např. formulováno, že problém nastal, ale informace, jakým podílem se odráží v cílové skupině, není uvedena), až po profesionálně zpracované výzkumné šetření. Grafická úroveň (barevnost textu, barevná pestrost tabulek) nemusí být zárukou kvality práce (ve smyslu pokrytí populace problémem, pokrytí počtem jednotek apod.). Řešení výzkumných aktivit stojí v první řadě na morálním kreditu a to nejen výzkumníka, ale i všech osob, které se dobrovolně a bez zákonné povinnosti výzkumného procesu účastní. 33 Základní publikací, která vysvětluje možnosti sociologického, tedy i sociálního výzkumu, je: Disman, Miloslav Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Univerzita Karlova. 56 strana 176 celkem

58 6. Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni vychází z dlouholeté praxe dodavatele, který obdobné úlohy již v minulosti řešil na úrovni jiných krajů a který se osvědčil. 34 Mapování potřebnosti sociálních služeb na úrovni MSK by mělo být vždy aktualizováno podle stávajícího kontextu, např. s ohledem na specifika pracovních skupin, které jsou v rámci kraje vytvářeny. 35 Navíc tato specifika mohou být měněna. Návrh proto bere v úvahu zejména cíl, kterým je potřebnost služeb těch, jichž se služba dotýká, to jsou klienti cílových skupin. 1. Celkový přístup Pro řešení Návrhu na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni lze použít kvantitativní a kvalitativní výzkumný přístup. Pro navržený postup je nutno využít spolupráci s obcemi, zejména pro mapování potřeb zadavatelů. Mapování by mělo být umístěno do fáze přípravy střednědobého plánování, aby aktualizované výstupy mohly být jednotlivými zadavateli použity ještě před obdobím, kdy se zahájí nový cyklus plánování sociálních služeb. 2. Metody V rámci výzkumného přístupu mohou převažovat kvantitativní nebo kvalitativní výzkumné metody podle specifikace cílových skupin a požadavků zadavatele. 1) Kvantitativní metody Použití kvantitativních metod může převažovat pro cílové skupiny, které jsou relativné homogenní 36 a pro něž existuje tzv. výběrová opora, např. seznam výzkumných jednotek, seznam specifických organizací, které se problematikou uvedených cílových skupin zabývají, nebo znalost podílového zastoupení výzkumných jednotek v cílové populaci. Jedná se například o cílové skupiny: a) Děti, mládež a rodina Např. Sociotrendy. Příloha 3. Popis navrženého řešení zakázky, postupů a metod, které budou aplikovány při zpracování včetně informačních zdrojů, Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji,(přístup, metody, výzkumné soubory a průběh zpracování, vstupy, výstupy). Olomouc, V rámci MSK nejsou vytvářeny krajské pracovní skupiny podle zaměření na jednotlivé cílové populace, např. na seniory, osoby se zdravotním postižením apod. 36 Pokud se jedná o analýzu specifických cílových skupin, jejichž výskyt je špatně zjistitelný, kvantitativní výzkumné metody se pro analýzu těchto cílových skupin nehodí. 37 Cílovou skupinou děti, mládež a rodina je rodina, jejímiž členy jsou děti, mládež, mladí dospělí ve věkové kategorii do 26 let, ale i rodiče vyžadující zvláštní pozornost zejména z důvodu nepříznivých sociálních a výchovných podmínek, ve kterých žijí nebo mají výchovné či jiné problémy. V těchto rodinách není zdravotně handicapovaný člen. 57 strana 176 celkem

59 b) Osoby se zdravotním postižením 38 c) Senioři d) Další cílové skupiny podle výběru zadavatele Zadavatelem by měl být každý výzkumný soubor specifikován. Respondenti některých cílových skupin mohou být získáni ze seznamu uživatelů sociálních služeb pravděpodobnostním výběrem při dodržení ochrany osobních údajů (výběrová opora - seznamy), případně by měl být zvolen termín, ve kterém by byly provedeny rozhovory s uživatelem sociálních služeb v plánovaném počtu a v požadovaných zařízeních. Upřesnění výběrového šetření je v kompetenci řešitele úlohy, který by měl brát v úvahu rozsah cílové populace, na něž je výzkum zaměřen. Nezáleží na počtu cílových skupin, na něž by mělo být mapování zaměřeno, záleží na dostupnosti výzkumných jednotek, která je pro kvantitativní výzkumné metody předpokládaná. 39 2) Kvalitativní metody 2.1 Hloubkové rozhovory Pro všechny cílové skupiny může být doplňkově použita technika hloubkové rozhovory. Rozhovory by měly probíhat podle daného scénáře. Na rozdíl od dotazníkového šetření by umožnily detailnější zmapování zkoumané problematiky. Navíc vedení individuálního rozhovoru by mohlo umožnit odhalení problémů, které by respondenti měli zábrany sdělit v diskusních skupinách. 2.2 Diskusní skupiny (focus groups FG) Pro všechny cílové skupiny lze použít metodu diskusních skupin (focus groups - FG). Realizovat jednu FG pro každou cílovou skupinu. Pro tuto cílovou skupinu je typická absence funkčního rodinného systému, který děti v době dospívání opouštějí a hledají společenství svých vrstevníků. Cílová skupina nachází uspokojení svých psychických a společenských potřeb ve společenství obdobně zanedbávaných dětí, mládeže, mladých dospělých, ale i rodičů, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy, případně mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. 38 Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, kterými je třeba rozumět osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Za osoby se zdravotním postižením jsou považovány zejména osoby s postižením tělesným, mentálním, duševním, zrakovým, sluchovým, řečovým, civilizačními nemocemi, kombinovaným. 39 Údaje lze získat ze statistických zdrojů (web CZSO, šetření SILC apod., počet poskytovatelů v je znám z registru soc. služeb), případně je možno použít i expertní odhady. 58 strana 176 celkem

60 2.3 Použití kvalitativních metod 40 by mělo převažovat pro specifické cílové skupiny (analýzy tohoto typu jsou časově velmi náročné), např. o osoby, na nichž je uplatňováno domácí násilí (nezletilí, senioři), specifické skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením, případně témata, která se dotýkají specifických prostředí, jako šikana ve školách, gambling apod. V těchto situacích je vhodné rozlišovat, zda by se mělo jednat o psychologický výzkum, sociologický výzkum, sociálně psychologický výzkum, výzkum jednání, výzkum sociálních reprezentací vázaný na dané téma, případně další. Pro potřeby výzkumu s kvalitativní orientací je důležité zvolit vhodnou metodu zkoumání (etnografie, sociální reprezentace, biografie - nikoliv pouze kvalitativní techniky). Při formulaci zadání úlohy je vhodná konzultace s externím specialistou. 3. Výzkumné soubory a průběh zpracování Je možné realizovat následujících pět typů výzkumných projektů včetně specifikací pro požadované cílové skupiny. I. Analýza dokumentů II. III. IV. Výzkum mezi poskytovateli Výzkum mezi zadavateli Výzkum mezi uživateli a potenciálními uživateli (veřejností) V. Komparace a analýzy V průběhu realizace projektu by měla být zajištěna průběžná součinnost se zadavatelem, s odpovídajícími koordinátory a členy pracovního týmu. I. Analýza dokumentů Analýza vstupních dokumentů slouží jako podklad pro následující výzkumné projekty. II. Výzkum mezi poskytovateli Analyzovány by měly být všechny sociální služby poskytované na území MSK vzhledem ke konkrétní cílové skupině. Jedná se o služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o 40 Jedná se o ty metody, jejichž poznávací pozice je zakotvena na principech fenomenologie (založených na jevech), principech interpretativních či konstruktivistických (subjektivita a významy dotazovaných), na induktivním logickém principu (nepředpokládajícím ani hypotézy, ani jakákoliv zjištění předem). 59 strana 176 celkem

61 sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a to pro konkrétní cílové skupiny určené zadavatelem. Cílové skupiny specifikované níže uvádíme jako příklad vymezení odpovídajících služeb: Pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina se jedná zejména o: 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 69 Terénní programy, 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. Pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením se jedná zejména o: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 39 Osobní asistence, 40 Pečovatelská služba, 41 Tísňová péče, 42 Průvodcovské a předčitatelské služby, 43 Podpora samostatného bydlení, 44 Odlehčovací služby. 45 Centra denních služeb, 46 Denní stacionáře, 47 Týdenní stacionáře, 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 50 Domovy se zvláštním režimem, 51 Chráněné bydlení, 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, 54 Raná péče, 55 Telefonická krizová pomoc, 56 Tlumočnické služby, 57 Azylové domy, 58 Domy na půl cesty, 59 Kontaktní centra, 60 Krizová pomoc, 60a Intervenční centra, 63 Noclehárny, 60 strana 176 celkem

62 64 Služby následné péče, 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 67 Sociálně terapeutické dílny, 70 Sociální rehabilitace. Pro cílovou skupinu sociálně vyloučené lokality se jedná zejména o: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 69 Terénní programy, Pro cílovou skupinu imigranti se jedná zejména o: 37 odborné poradenství. Pro cílovou skupinu osoby v krizi se jedná zejména o : 55 Telefonická krizová pomoc, 60 Krizová pomoc. Pro cílovou skupinu osoby ohrožené návykovým jednáním se jedná zejména o : 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. 55 Telefonická krizová pomoc, 57 Azylové domy, 59 Kontaktní centra, 60 Krizová pomoc, 64 Služby následné péče, 68 Terapeutické komunity, 69 Terénní programy. Pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené se jedná zejména o : 50 domovy se zvláštním režimem, 57 azylové domy, 58 domy na půli cesty, 61 nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší (terénní služby), 63 noclehárny apod. 61 strana 176 celkem

63 Sociální služby pro další cílové skupiny mohou být vymezeny podle výše uvedených příkladů, Mohou být ale uváděny i služby registrované i neregistrované dle zákona č. 108/2006Sb., rovněž služby absentované. Cílové skupiny by měly být formulované dle potřeby zadavatele. Doporučujeme zařazení výzkumných oblastí, např.: - identifikace problémů sociálních služeb; - názory poskytovatelů na zajištění sociálních služeb jinými subjekty a potřeba spolupráce s dalšími subjekty; - identifikace forem/druhů požadovaných sociálních služeb; - potřeby poskytovatelů; - informovanost o sociálních službách; - zjištění dostupnosti poskytovaných služeb ve smyslu spokojenosti s charakteristikami sociálních služeb. III. Výzkum mezi zadavateli Měla by být zjištěna potřebnost sítě sociálních služeb z pohledu zadavatelů sociálních služeb - zejména obcí s pověřeným obecním úřadem. Zjištění provést prostřednictvím kontaktu (strukturovaného rozhovoru) s pracovníky odborů sociálních věcí POU, případně koordinátory soc. služeb, např.: - Vyžadovaná pomoc občanů v oblasti sociálních služeb; - Informovanost o sociálních službách; - Problematika cílových skupin; - Podíl obcí na spolufinancování sociálních služeb a spolupráce se zařízeními sociálních služeb; - Okolnosti zlepšující situaci v oblasti sociálních služeb; - Typy požadovaných (chybějících) sociálních služeb podle zastupitelů (pověřených pracovníků) obcí; případně další témata podle požadavků obcí či zadavatele. IV. Výzkum mezi uživateli a potenciálními uživateli (veřejností) Měly by být zjištěny potřeby uživatelů sociálních služeb, zda jsou nabízené služby skutečně využívány k účelu, k jakému byly určeny. Identifikována by měla být spokojenost uživatelů, výhrady k poskytovaným sociálním službám a návrhy na doplnění sítě sociálních služeb. 62 strana 176 celkem

64 Pokud se jedná o potřeby potenciálních uživatelů sociálních služeb, tedy veřejnosti, je na zadavateli, jaká témata hodlá zjišťovat. Pokud veřejnost zkušenosti se službami nemá, lze zjišťovat úroveň povědomí o službách prostřednictvím dotazu na obecnou informovanost o službách nebo cílových skupinách. Je možné se dotazovat i na zdroje, odkud jsou informace získávány. Často je zjišťováno, jaký druh pomoci by byl uvítán, pokud by byl dotazovaný odkázán na pomoc druhých. Problém tzv. projektivních otázek je však v tom, že dotázaný nemá s promítanou situací osobní zkušenost. Pouze může odhadovat, co by dělal, kdyby situace hypoteticky nastala. Případně zkušenost je dána povědomím o dané problematice zprostředkovaně, např. z doslechu od známých. Řešení reálných situací může být zcela jiné. 41 Nicméně je důležité znát tendence v nasměrování i těchto oblastí. Standardním dotazem bývá vyjmenování tematických oblastí, kterými by se, z pohledu dotazovaného, sociální služby měly zabývat, rovněž ochota platit za sociální služby 42. Výzkum by měl být realizován zvoleným výzkumným přístupem u jedinců, kteří jsou uživateli sociálních služeb, jejichž upřesnění může formulovat zadavatel. Mohou být realizovány hloubkové rozhovory kombinací následujících metod zjišťování: - kvantitativní výzkumné šetření s použitím dotazníku; - kvalitativní výzkumné metody dle specifikace cílových skupin diskusní skupiny (focus groups), hloubkové rozhovory. Návrh na výběrové šetření pro skupinu veřejnost Níže uvádíme návrh na výběrové šetření pro cílovou skupinu potenciální uživatelé sociálních služeb, tedy veřejnost. V tabulce je uveden výběrový plán pro odhad velikosti výběrových souborů v jednotlivých POU MSK, který je reprezentativní pro MSK s ohledem na předen stanovaný rozsah výběrového souboru (např výzkumných jednotek). S ohledem na požadavky zadavatele, které vždy výzkumnou úlohu upřesňují, lze použít i jiné (nejen poměrové, jak uvádí tabulka) modely výběrových postupů, např. stratifikované, skupinkové apod Z tohoto důvodu lze zařadit do dotazování zjištění hodnotových hierarchií respondentů a z nich vyhledat potenciality jako tendence k jednání jedinců. 42 Ochota měsíčně připlácet za sociální služby může být zjišťována jako blíže nespecifikována bez ohledu na jakýkoliv druh služeb. Cílem dotazu je zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. 43 Podrobněji např. v publikaci Jeřábek 1992:37. Jeřábek, Hynek Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. Další publikace: Vytlačil, Josef Výběrová šetření v praxi. Praha: SEVT. 63 strana 176 celkem

65 Tabulka 26 Možný počet potenciálních respondentů v POU MSK Počet obyvatel Může být požadován minimální počet v POU Volba počtu obyvatel s ohledem na velikost lokality Ostrava Frýdek-Místek Opava Havířov Karviná Třinec Nový Jičín Orlová Hlučín Krnov Bohumín Kopřivnice Bruntál Český Těšín Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov Kravaře Frenštát pod Radh Rýmařov Bílovec Vítkov Příbor Studénka Odry Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem Vratimov strana 176 celkem

66 Fulnek Horní Benešov Osoblaha Celkem V. Komparace a analýzy Měla by být provedena srovnání vybraných (komparovatelných) charakteristik cílových skupin, potřebnosti zadavatelů se stávajícími poskytovanými službami s důrazem na návrh doporučení pro řešení zjištěné situace. Komparace by měla být upřesněna podle výstupů dle jednotlivých cílových skupin a požadavků zadavatele. Pro mapování potřebnosti s ohledem na výše uvedené projekty je nutno respektovat časové rozsahy pro všechna výzkumná šetření. Pro terénní šetření doporučujeme minimální dobu 6 měsíců. Toto mapování provést s ohledem na možnosti zapojených subjektů, především obcí POU. 65 strana 176 celkem

67 7. Souhrnná zjištění Na základě výše uvedených analýz obsahů střednědobých plánů obcí a jednak na základě dotazníkového šetření face to face 44 byly celkově vysledovány tendence, které jsou uvedeny v následujícím souhrnu. Vztah k potřebnosti sociálních služeb Potřebnost sociálních služeb je řešena v obcích POU MSK jako: - SWOT analýza - Průzkum potřeb uživatelů (anketní nebo dotazníkové šetření) - Průzkum či analýza potřeb poskytovatelů - Argumentace není explicitní (není obsažena formulace např. : bylo uvedeno, že, proto je potřebné, aby ) - Úroveň argumentace v rozmezí od výroků typu je potřebná, až po předložené závěry na základě věcně a metodicky zjišťované potřebnosti. Vztah k financování sociálních služeb - Financování služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle použitých indikátorů v jednotlivých dokumentech obcí - Jsou uváděny zdroje financování u více než tří čtvrtin plánů - Necelá pětina plánů specifikuje nové služby samostatným indikátorem - Pětina plánů uvádí zjevnou finanční analýzu (jako součást dokumentu nebo v příloze v rozsahu tabulky, až samostatného dokumentu) Vztah ke kvalitě sociálních služeb - Odkaz na kvalitu služeb není uváděn - U jedné obce byla jako součást indikátoru Předpokládané dopady opatření, formulací Kvalita služeb se odráží v dostupnosti služby uživatelům a v dostatku kvalifikovaného personálu, který na základě svých dovedností a znalostí umí poskytnout sociální služby dle potřeb uživatelů., také Stabilita a kvalita poskytovaných služeb bude zajištěna pravidelným a transparentním financováním z dotačních titulů města v rámci vícezdrojového financování sociálních služeb 44 Bylo podstatné dohodnout se na kritériu, které by rozlišovalo nejen úroveň plánů jako takových, ale aby byly do procesu zahrnuty další charakteristiky, což vyžaduje řadu dalších konzultací a dohod na úrovni zadavatele i obcí. Klíčovou okolností bylo zajistit intersubjektivitu, tj. sdílený význam relevantních osob s významy pojmů nebo se vztahem mezi pojmy. 66 strana 176 celkem

68 - Kvalitu lze v dokumentech chápat v přeneseném významu prostřednictvím např. vzdělávání pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování, zlepšování a rozšiřování stávajících služeb Specifika střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na území MS kraje - S koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování mají velkou zkušenost především obce Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek - Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. Tyto obce lze v rámci analýzy považovat za subjekty poskytující dobré příklady pro ostatní obce MSK. - Velké obce mají zpravidla větší zkušenosti s procesem střednědobého plánování sociálních služeb. - Koordinace procesu střednědobého plánování zpravidla souvisí s četností zpracování plánů. - Problémem spojeným s koordinací procesů střednědobého plánování sociálních služeb může být i dlouholetá zkušenost dotčených osob. Znalost problematiky se může promítat do stereotypů v myšlení i jednání kompetentních pracovníků, které nemusejí být zaznamenané a reflektované. Jedná se o možné předjímáním potřeb sociálních služeb těch cílových populací, které v minulosti služby potřebovaly, avšak v realitě mohou být v průběhu času velmi změněné. - Účast externích firem na zpracování podkladů nezbytných pro přípravu střednědobých plánů má vliv na vyšší kvalitu procesu střednědobého plánování, nicméně nemá vliv na zásadní okolnost, kterou je způsob koordinace, resp. jeho řízení. - Způsob koordinace, resp. řízení procesu střednědobého plánování může souviset s rozlišením územních celků, které střednědobě plánují samostatně nebo ve svazku obcí. Obce plánující samostatně mají zpravidla vyšší náklady na způsob řízení střednědobého plánování. - Koordinátoři tvoří poměrně heterogenní skupinu. Toto je dáno rozdíly v počtu již realizovaných střednědobých plánů v rozmezí od situace, kdy k realizaci plánu dochází poprvé, anebo k realizaci již dochází opakovaně většinou s ohledem na nastavenou dobu platnosti plánu, která je obvykle na čtyři roky. Kromě rozdílů v délce plánování se projevily také rozdílné postoje v chápání důležitosti střednědobého plánování. Jeden typ koordinátorů vnímá důležitost ve smyslu povinnosti, která nemusí mít jednoznačně legislativní oporu. Druhá skupina koordinátorů vnímá důležitost střednědobého plánování ve smyslu činnosti pro občany, pro daný region, kde je úsilí nezbytnou a také samozřejmou podmínkou, přičemž se jedná o proces přípravy vhodných podmínek, na jejichž základě může následně dojít k zásadnímu zlepšení sociální situace v regionu či obci. S tím souvisí i 67 strana 176 celkem

69 rozdíly v náplni práce jednotlivých koordinátorů, tato problematika na personální úrovni je řešena individuálně a často každou obcí samostatně. - Výhodou v procesu přípravy, tvorby i realizace střednědobého plánování se projevovala externí spolupráce s metodiky a externí zajištění průzkumu potřebnosti v daném regionu či obci. Tento pozitivní přínos se u dotčených obcí ve výpovědích koordinátorů opakoval zejména prostřednictvím kladného hodnocení této externí spolupráce s metodikem či agenturou zjištující potřebnost cílových skupin. Dále byl uváděn příklad vhodného koncepčního sjednocení střednědobých plánu. - Z šetření vyplývá slabší orientace koordinátorů na týmovou kulturu. Není zcela jasné pochopení principů střednědobého plánování v praxi a odkaz na dobré příklady z jiných obcí může být nepochopen. První neúspěch v komunikaci i s jinými obcemi nebo i s veřejností může vyrůst do velkého problému, přičemž by často stačila externí spolupráce s výzkumnou agenturou, sociologem, či metodikem střednědobého plánování. - Mezi koordinátory se občas projevila kritika do vlastních řad, postoj k jakési bezbrannosti a vyhoření, často v souvislosti s finanční nejistotou stávajících či nových služeb. Zároveň se u některých projevuje otevřenost a ochota k možnostem vyhledávání a zpracování grantových žádostí a projektů, které by zajistily vícezdrojové financování pro rozvoj obce či regionu. - Někdy se nedaří zapojit zastupitelstvo především v obcích prvního typu. Řešení technických záležitostí (kanalizace, osvětlení apod.) se jeví s vyšší prioritou. V případě nastavení mechanizmů spolupráce a komunikace se zastupitelstvem je obvykle následně vzájemná spolupráce bezproblémová. Zapojení zastupitelstva je řešeno buď jednostrannou informovaností, zastoupením prostředníky, konzultanty či odborníky a v neposlední řadě aktivní spoluúčastí zastupitelstva v řídících nebo pracovních skupinách. - Existují velké rozdíly mezi obcemi v počtu služeb působících na jejich území co se týká nákladnosti i jejich udržování. Jedná se o rozdíly v potřebách, zdrojích i finančním zajištění. - Mezi pozitivní příklady v rámci přípravy střednědobého plánu lze zařadit neformální vtažení veřejnosti (rozdělené dle věkových skupin) do zjišťování potřebnosti a diskuse nad různými i citlivými tématy. (Např. dotované jednodenní výlety pro seniory, společenské jednodenní akce s pohoštěním apod.) - Pro malé obce je příznačný problém kumulování nesourodých skupin do jedné pracovní skupiny. Návrhy a optimalizace - Využít v řízení procesu střednědobého plánování zkušenosti především obcí, které mají zpracovaný více než jeden plán, jsou velkými obcemi a využívají metodiky příp. jiné odborníky. Tyto obce lze v rámci analýzy považovat za subjekty poskytující dobré 68 strana 176 celkem

70 příklady pro ostatní obce MSK s ohledem na procesy řízení střednědobého plánování sociálních služeb. - Získávat zkušenosti se způsobem řízení procesu střednědobého plánování s četností zpracování plánů. - Předcházet stereotypům v myšlení i způsobech práce kompetentních pracovníků v případě dlouholeté zkušenosti se střednědobým plánováním sociálních služeb - Podpořit účast externích subjektů na zpracovávání podkladů nezbytných pro přípravu střednědobých plánů. Zvyšovat kvalitu procesu střednědobého plánování. - Zefektivnit způsob řízení procesu komunitního plánování možností propojení větších územních celků, které střednědobě plánují. Obce plánující samostatně mají zpravidla vyšší náklady na způsob řízení střednědobého plánování. Summary - The municipalities most experienced in coordination of the process of the mediumterm planning are namely Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. These municipalities can be regarded subjects providing good examples for other municipalities of the MSR with respect to the processes of management of medium-term planning of social services. - Large municipalities are usually more experienced in the process of medium-term planning of social services. The way of coordination of the process of medium-term planning is usually related to the frequency of plan processing. - A problem can be caused also by long-time experience of medium-term planning of social services. - The knowledge of the given issue can be reflected in stereotypes in thinking and acting of the competent employees that can be unnoticed and unreflected. - These are possible anticipations of the needs of social services of the target populations that needed the services in the past but that can be changed considerably in the course of time. - The way of management of the process of community planning can be related to the differentiation of territorial entities making medium-term plans individually or in unions of municipalities. - The municipalities making plans individually are more experienced in the way of management of medium-term planning. - The participation of external companies in processing of materials necessary for the preparation of medium-term plans influences higher quality of the process of 69 strana 176 celkem

71 medium-term planning; nevertheless it does not influence the fundamental factor the way of management of the process of community planning. - Coordinators form a rather heterogeneous group. It is caused by the differences in the number of realized medium-term plans ranging from the situation when the plan is carried out for the first time to the one when the realization is performed repeatedly, usually with respect to the set period of the plan duration which is usually four years. - Beside the differences in the planning duration, different attitudes in understanding of importance of community planning were manifested. One type of coordinators is aware of the significance in the sense of a duty that does not need a clear legal background. The second group of coordinators perceives the significance of community planning as an activity for the sake of the citizens and the given region where endeavour is an essential and also natural circumstance while it is a process of preparation of suitable circumstances on the basis of which the social situation in the region or municipality can be considerably improved. This is also related to the differences in the scope of work of the coordinators; this issue is arranged on the personnel level individually and frequently separately with each municipality. - The external cooperation with methodologists and the external realization of surveys of the needs in the given region or municipality proved to be an advantage in the process of preparation, creation and realization of medium-term planning. This helpful contribution was repeated in the coordinators statements especially through positive evaluation of this external cooperation with a methodologist or an agency surveying the needs of the target groups. An example of a suitable conceptual unification of the medium-term plan was also mentioned. - The survey shows the coordinators weak orientation to team culture. What is not absolutely clear is the understanding of the principles of community planning in practice and references to good examples of other municipalities are not understood. The first failure in communication with other municipalities as well as the public often develops into an insurmountable problem while this could be frequently solved by means of external cooperation with a research agency, sociologist or mediumplanning methodologist. The coordinators sometimes expressed criticism of themselves, an attitude towards some defenselessness and burn-out, often in relation to financial insecurity of the existing or future services. At the same time, some of them show openness and willingness to find new opportunities to search and elaborate grant applications and projects, ensuring multisource funding of the development of a municipality or region. - What sometimes fails is the participation of local authorities, especially in municipalities with designated local authorities and municipalities. Solving of technical issues (sewerage systems, lighting etc.) seems to be of higher priority. Mutual cooperation is usually problem-free if the mechanisms of cooperation and 70 strana 176 celkem

72 communication with the authority have been set. The participation of the local authority is often in the form of one-way flow of information, representation by mediators, consultants or specialists and last but not least an active participation of the local authority in control or working groups. - There are great differences among the municipalities regarding the number of services functioning in their territory and their expensiveness and maintenance. These are differences in needs, sources and funding as well. Some positive examples of the preparation of a medium-term planning are informal involvement of the public (divided into age cohorts) in the surveying of the needs and discussions about various, even delicate issues. (E.g. subsidized one-day trips for senior, social one-day events including refreshment etc.). - What is typical for small municipalities is the problem of accumulation of heterogeneous groups in one working group. 71 strana 176 celkem

73 8. Návrh optimalizace procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje 1. Zhodnocení náročnosti tvorby a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí Tvorba a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí (POU) je náročná zejména s ohledem na zákon č. 108/206 Sb. o sociálních službách, ze kterého vyplývá: Obec zajišťuje: - potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, - dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, - zjištění o dotčených oblastech předává kraji, - zjištění zařazuje do střednědobého plánu obce. Z toho dále vyplývají pro obec dílčí úkoly: - mapovat prostředí (demografické údaje, vázané na populaci obce, včetně dostupnosti zdrojů - služeb), - identifikovat potřeby obyvatel a potřeby třídit na potřeby vázané na sociální služby a na jiné typy služeb, - mapovat dostupné zdroje (finanční, materiální - budovy, personální - dostatek pracovníků ve službách apod.) - zjišťovat chybějící zdroje plánovat napojení na síť potřebných zdrojů (kapacita služeb, finanční zajištění, územní dostupnost apod.) Z výše uvedeného výčtu povinností obcí vyplývá, že se jedná o činnosti, které musejí být realizovány v souladu s mnoha dalšími aktivitami a že musejí být řízeny pracovníkem, který bude za výše uvedené aktivity odpovědný při jejich zajišťování, koordinaci a řízení. Náročnost tvorby a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí vyplývá rovněž z Analýzy střednědobých plánů obcí Moravskoslezského kraje POU, jejíž součástí bylo výzkumné šetření zaměřené na obce POU jako objekt zkoumání. Odtud bylo zjištěno, že pracovní zařazení koordinátora v obcích neodpovídá vždy jeho funkci a je kumulováno s dalšími aktivitami. Tři čtvrtiny obcí zpracovávaly střednědobé plány samy (bez účasti dalších subjektů, které by byly zjevně uváděny). Z upřesnění počtu zpracovatelů střednědobých plánů v obcích podle úvazku koordinátora uvedeného v grafu 1 vyplývá, že střednědobý plán zpracovává 8 koordinátorů s plným úvazkem (1,0), 3 koordinátoři s úvazkem v rozmezí (0,4-0,8), 5 koordinátorů s úvazkem (0,1-0,3) a 6 pracovníků bez úvazku koordinátora. Koordinátor je tedy převážně zpracovatelem střednědobých plánů obcí. 72 strana 176 celkem

74 Graf 1: Počty zpracovatelů střednědobých plánů v obcích dle úvazku koordinátora (Počet obcí=29) 0,4-0,8 bez úvazku % 50% 100% obec externí firma a obec obec a metodik KP Pro funkci koordinátora je potřebné získat odborné vzdělání a řada pracovníků obcí s ohledem na zákon o sociálních službách si musela dokončit předepsaný stupeň vzdělání. Náročnost aktivit je dokládaná dalšími skutečnostmi, které jsou argumentovány výše zmíněnou Analýzou střednědobých plánů: - Ve většině střednědobých plánů obcí jsou prezentované SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny či manažerského týmu (resp. koordinační skupiny), jednak na úrovni všech pracovních skupin. Jedná se o vstupní aktivity, jimž se zakládají podmínky pro vyhledání adekvátních cílů a opatření. Tato činnost zahrnuje aktivity v rozmezí od 4-48 hodin, pokud jsou uváděné dny, jedná se o aktivity realizované od dvou do 30 dnů, pokud jde o měsíce, jedná se o aktivity uváděné od dvou do sedmi měsíců. - Ve většině střednědobých plánů obcí je provedeno mapování regionu nebo potřebnosti služeb. Výsledná zjištění jsou prezentována v rozsahu od několika popisných tabulek, až po zprávy s tabulkami rozsáhlého charakteru, které jsou buď součástí dokumentu nebo samostatných analýz. - Na procesu střednědobého plánování sociálních služeb se podílí celá řada subjektů, jejichž účast se liší podle jednotlivých fází, a to přípravy, tvorby, schvalování, realizace a vyhodnocení. Jedná se nejen o koordinátory a pracovníky sociálních odborů obcí, ale politickou reprezentaci obcí, členy řídících a pracovních skupin, specialisty, metodiky, poskytovatele a uživatele sociálních služeb, výzkumníky i veřejnost. - Problémem spojeným s koordinací procesů střednědobého plánování sociálních služeb může být i dlouholetá zkušenost dotčených osob. Znalost problematiky se může promítat do stereotypů v myšlení i jednání kompetentních pracovníků. Jedná se o možné předjímáním potřeb sociálních služeb těch cílových populací, které v minulosti služby potřebovaly, avšak v realitě mohou být v průběhu času velmi změněné. 73 strana 176 celkem