ČESKO, SVĚT NETUŠENÝCH MOŽNOSTÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKO, SVĚT NETUŠENÝCH MOŽNOSTÍ"

Transkript

1 ČESKO, SVĚT NETUŠENÝCH MOŽNOSTÍ Ozdravení státu prof. Ing Josef Šíma, Ph.D., vedoucí katedry institucionální ekonomie VŠE v Praze Matěj Šuster, výzkumný pracovník Liberálního institutu

2 Zdravotnictví Základní problém dnešního způsobu financování zdravotní péče spočívá v tom, že tento systém jen velmi slabě motivuje spotřebitele 1 a poskytovatele zdravotních služeb k tomu, aby úsporně a hospodárně nakládali se vzácnými zdroji v oblasti zdravotnictví. Zákazníci i lékaři jsou do značné míry izolováni od finančních následků svých rozhodnutí, a proto mají tendenci nedostatečně zohledňovat náklady dodatečných zdravotních úkonů. Tento stav je zapříčiněn především současnou konstrukcí veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění versus předplacená konzumace Pojištění je vhodnou ochranou proti relativně vzácně se vyskytujícím událostem, jež jsou spjata s rizikem vysoké škody. Současný systém veřejného zdravotního pojištění se však spíše než opravdovému pojištění podobá předplacené konzumaci prakticky veškerých zdravotních služeb. Nedává příliš smyslu, aby se z pojištění hradily i náklady na předvídatelné, relativně levné a často čerpané zdravotní služby (např. lékařská prohlídka při nachlazení). Je to podobné, jako kdyby se z pojištění domu či bytu proti škodám financovala také běžná údržba nemovitosti (výměna žárovek atd.) či drobné opravy jeho vybavení. Z dnešního zdravotního pojištění se však hradí takřka v plné míře celá zdravotní péče. 2 Pojištěnci tak v okamžiku spotřeby čerpají naprostou většinu zdravotní péče bezplatně. Toto silné oddělení placení péče od její spotřeby vede k předvídatelným negativním důsledkům, které jsou blíže nastíněny níže. A co zdravotní pojišťovny? Tlak na úsporné nakládání se vzácnými zdroji by v oblasti zdravotnictví teoreticky mohla vykonávat třetí zainteresovaná strana, totiž zdravotní pojišťovny. Tak např. ve Švýcarsku vede konkurence mezi pojišťovnami k tomu, že se pojišťovny snaží nasmlouvat s lékaři a zdravotnickými zařízeními co nejlepší poměr ceny a kvality péče ve prospěch svých klientů. V České republice však zdravotní pojišťovny nejsou schopny plnit funkci efektivního nákupčího kvalitní péče pro své pojištěnce. Prostor pro smysluplnou konkurenci pojišťoven totiž u nás nebyl dosud vytvořen. Na vině je především všeobjímající pojetí veřejného zdravotního pojistného. Výše pojistného je pevně určena zákonem. Pojišťovny sice provádějí revizi vykázané zdravotní péče, ale ke kontrole nákladů nejsou dostatečně motivovány, protože případné úspory mohou velmi těžko promítnout do atraktivní nabídky pro klienty. Pojišťovny mají jen omezenou možnost, jak ovlivňovat cenu a kvalitu zdravotních služeb, jež budou čerpat jejich pojištěnci. Stávající regulace staví pojišťovny do role 1 2 Stranu, která poptává zdravotní péči, budeme obvykle označovat termínem zákazník či spotřebitel. Vžitý výraz pacient není v kontextu této kapitoly úplně vhodný, neboť etymologicky pochází z latinského patiens (gen. patientis) = trpící. V této kapitole ponecháváme stranou dobře míněná, ale nepříliš systémová opatření typu regulační poplatků či doplatků za léky (v každé kategorii léčiv má být ostatně k dispozici lék bez doplatku). Regulační poplatky by navíc v případě vítězství levice ve volbách byly pravděpodobně zrušeny. 2

3 pasivního subjektu, jenž plošně financuje chod existujících zdravotních zařízení. Úkolem pojišťoven by přitom mělo být, aby v zastoupení svých pojištěnců poptávaly zdravotní služby podle jejich potřebnosti, kvality a efektivity. Místo toho jsou v dnešním systému nuceny platit historický rozsah poskytovaných služeb bez zřetele na jejich kvalitu, cenu a potřebnost. Po tomto úvodu se podrobněji zaměříme na otázku, jaké motivace vytváří dnešní systém u spotřebitelů a lékařů. 1) Spotřebitelé jsou pobízeni k nadměrné spotřebě zdravotních služeb Současná konstrukce veřejného zdravotního pojištění vede k tomu, že drtivá většina zdravotní péče je pro zákazníka v okamžiku spotřeby bezplatná. Platba pojistného je pro člověka utopeným nákladem. I kdyby se rozhodl zdravotní služby nečerpat, na pojistném nic neušetří. Tato skutečnost má závažné následky. Jelikož lidé v okamžiku spotřeby čerpají zdravotní služby zadarmo, nepociťují jejich náklady a mají tendenci je spotřebovávat nadměrně. Poptávají podstatně větší množství zdravotních služeb než v situaci, kdy by nesli plné náklady těchto služeb. Častěji navštěvují lékaře s banálními problémy. Požadují, aby jim lékař předepsal lék i v situaci, kdy jim léčivo může přinést jen minimální užitek. Předepsané léky si z lékárny vyzvednou i tehdy, kdy předem ví, že je pravděpodobně nepoužijí. Doma je pak uloží do lednice a nechají v klidu propadnout jejich dobu použitelnosti. Vyžadují další a další vyšetření i v těch případech, kdy jim dotyčné zdravotní úkony přinášejí zcela zanedbatelný dodatečný prospěch. Mají-li na výběr mezi finančně nákladnější léčbou a méně nákladnou léčbou, dají - za jinak stejných okolností - vždy přednost dražší léčbě, pokud je alespoň trošičku účinnější než levnější léčba. Přitom z celospolečenského hlediska může být dodatečný prospěch dražší léčby podstatně nižší než její dodatečné náklady (tj. než cenový rozdíl mezi levnější a dražší léčbou). Spotřebitelé jsou zkrátka izolováni od finančních následků svých rozhodnutí, a proto mají tendenci zdravotní služby spotřebovávat nadměrně. Druhým důsledkem je tzv. morální hazard. Bezplatnost zdravotní péče v okamžiku jejího čerpání oslabuje motivaci lidí k celoživotní preventivní péči o své zdraví a ke zdravému způsobu života. Uměle totiž snižuje náklady nezdravého životního stylu. Lidé pak mají menší snahu zdravotním problémům předcházet. 3 3 Tento důsledek je navíc zvýrazněn tím, že rizikový zdravotní styl (např. kouření) není penalizován vyšší sazbou pojistného, jak by tomu bylo na svobodném trhu. 3

4 Doplněk: RAND 4 experiment zaměřený na důsledky zdravotního pojištění Výše uvedený rozbor přitom není pouhou teorií. Fakt, že čím nižší je pojištěncova finanční spoluúčast 5 v době spotřeby zdravotní péče, tím více zdravotních služeb čerpá, je prokázán i empiricky. V této oblasti je nejvýznamnější empirickou studií RAND Health Insurance Experiment (HIE). Tento experiment proběhl v letech 1974 až 1982 a financovalo jej americké ministerstvo zdravotnictví (Department of Health, Education, and Welfare). Předmětem zkoumání byly dvě klíčové otázky financování zdravotní péče: O kolik více zdravotní péče lidé spotřebují, pokud jim bude (v době čerpání) poskytována zdarma? Má rozdílná míra finanční spoluúčasti pojištěnců významně odlišné dopady na jejich zdravotní stav? V rámci experimentu bylo přibližně 2000 domácností (cca 7700 lidí) náhodným výběrem rozděleno na dobu 3 až 5 let do několik skupin, přičemž každá skupina byla zařazena do odlišného typu zdravotního pojištění. Jeden typ pojištění zajišťoval bezplatnou zdravotní péči v okamžiku spotřeby. Kontrolní skupiny se naopak v různém rozsahu na čerpání zdravotních služeb finančně spolupodílely (finanční spoluúčast ve výši 25 %, 50 % a 95 %). Všichni účastníci experimentu byli léčeni těmi samými lékaři. Fakt, že účastníci byli k různým typům pojištění přiděleni nahodile, umožnil výzkumníkům, aby jasně izolovali kauzální vazbu mezi typem pojištění a výsledky. Obzvláště pozoruhodné bylo srovnání skupiny s bezplatnou péčí se skupinou s relativně nízkou (25 %) finanční spoluúčastí. Skupina s plným pojištěním (tj. se zdravotní péčí zdarma) spotřebovala zhruba o 30 % více zdravotní péče než skupina s mírnou finanční spoluúčastí. Autoři experimentu následně vyhodnotili údaje o zdravotním stavu účastníků. Při analýze zdravotních indexů (na jejichž základě výzkumníci posuzovali celkové zdraví lidí) a 23 fyziologických ukazatelů nebyl zjištěn prakticky žádný významný rozdíl mezi oběma skupinami. 6 Pojištěnci, kteří dostávali zdravotní péči zdarma, tedy sice spotřebovali o 30 % více zdravotní péče (měřeno dolarovými výdaji na pojištěnce), avšak po skončení experimentu nebyli prokazatelně zdravější než lidé, kteří si zdravotní péči zčásti hradili sami. Bezplatná zdravotní péče tudíž nepřinesla téměř žádné pozitivní efekty na zdravotní stav subjektů v porovnání s lidmi, kteří se museli na úhradě zdravotní péče podílet. Tento experiment naznačil, že mírná finanční spoluúčast může přinést podstatné RAND = zkratka Research ANd Development (výzkum a rozvoj). Obecně lze rozeznávat dvě základní formy pojištěncovy spoluúčasti: tzv. deductibles, kdy jsou stanoveny limity, do nichž hradí pojištěnec výdaje sám, než za něj začne plnit pojišťovna (např. pojištěnec si plně hradí zdravotní úkony, jejichž cena nepřevyšuje 2000 Kč, zatímco pojišťovna hradí teprve ty pojištěncovy výdaje na zdravotní péči, které tuto částku přesahují), a dále tzv. copayments, kdy se pojištěnec podílí na nákladech poměrně s plněním od pojišťovny (např. hradí 10 % ceny každého zdravotního úkonu). Lidé patřící do schématu bezplatné péče vykázali významné zlepšení jen v oblasti oftalmologie díky brýlím zdarma (tj. měli pak pochopitelně o něco lepší zrak než lidé bez brýlí) a dále jim byl diagnostikován o něco nižší krevní tlak (díky pravidelným vyšetřením). V ukazatelích celkového zdravotního stavu se však průměry obou skupin pojištěnců nelišily. 4

5 úspory při poskytování zdravotní péče, aniž by tyto úspory měly nepříznivý dopad na zdraví pojištěnců. 2) Motivace lékařů, resp. poskytovatelů zdravotních služeb Viděli jsme, že všeobjímající zdravotní pojištění s (prakticky) nulovou finanční spoluúčastí motivuje pojištěnce k nadměrné spotřebě zdravotních služeb. A co druhá strana transakce, tj. poskytovatelé zdravotních služeb? Je-li výše jejich odměny závislá na množství vykázaných zdravotních úkonů (tzv. platby za výkon, fee-for-service ), jsou motivováni vykázat co největší aktivitu. Mají pak sklon vyhodnocovat co nejvíce zdravotních úkonů jako pro pacienta přínosné a potřebné. Spotřebitelé ovšem nevytvářejí dostatečnou protiváhu těmto snahám lékařů, neboť i tyto dodatečné (a ve skutečnosti nepotřebné) služby získávají bezplatně. Celý systém tak dohromady pobízí obě strany trhu k co nejvyšší (vykazované) produkci a spotřebě. Jelikož lidé nemají motivaci k úspornému čerpání zdravotní péče a lékaři nemají motivaci k jejímu úspornému poskytování, získává zdravotnictví samovolnou tendenci k neustálému růstu výdajů. Veřejné zdravotní pojištění pak trpí opakovanou tendencí k deficitům. Takový systém financování zdravotnictví samozřejmě není dlouhodobě udržitelný. Alternativou plateb za výkon jsou tzv. kapitační platby lékařům. Lékař při tomto způsobu odměňování dostává na každého svého pacienta fixní částku 7 bez ohledu na to, kolik výkonů u něj vykáže. Pro lékaře je pak výhodné, aby se k němu zaregistrovalo co nejvíce pacientů. Není však motivován k tomu, aby prováděl co nejvíce zdravotních výkonů, neboť větším objemem zdravotních úkonů si nikterak finančně nepolepší. Na kapitačních platbách je založen kupř. britský systém financování zdravotnictví. 8 Praktický lékař zde představuje jakéhosi vrátného (gate keeper) ke specialistům. Objedná-li si lékař vyšetření pacienta u specialisty, hradí specialistovy výkony z kapitačních plateb, tj. z plateb, které obdržel za své pacienty. Praktický lékař má z toho důvodu zájem omezovat svým pacientům zbytečná vyšetření u specialistů. Specialistovy úkony jdou totiž na vrub jeho kapitační platby. Hlavní potíž spočívá v tom, že paušální platby za pacienta mohou naopak vést k poskytování nižšího než optimálního objemu služeb. Lékaři mohou mít tendenci šetřit i na úkor legitimních potřeb pacientů. Spotřebitelé se ocitají v rukou praktických lékařů, kteří plně rozhodují o jejich vyšetření u specialistů. Zájmy lékařů a pacientů jsou pak zčásti protichůdné. Zatímco zákazník je motivován využívat zdravotních služeb co nejvíce (poněvadž je může čerpat zdarma ), v lékařově zájmu naopak je, aby služeb poskytoval co nejméně. 9 To může vést k četným třenicím mezi nimi. Zdá se, že britští občané nejsou s tamní lékařskou péčí příliš spokojeni Dotyčná paušální částka se u nejohroženějších pacientů zpravidla ještě násobí speciálními indexy. Ty bývají nejvyšší u nejmladších a nejstarších pacientů. Tito pacienti totiž vyžadují v průměru výrazně větší rozsah zdravotní péče než ostatní kategorie pacientů. Kdyby lékaři dostávali na každého pacienta tutéž paušální částku, snažili by se dosáhnout toho, aby se u nich zaregistrovalo co nejméně těchto nákladnějších pacientů. Srov. Robert Holman: Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. CEP, Praha 2002, str. 13 Toto tvrzení neplatí doslova, neboť nejsou-li spotřebitelé spokojeni s úrovní služeb svého praktického lékaře, pravděpodobně přejdou k jinému lékaři. 5

6 Důsledně realizované kapitační platby tudíž sice mohou účinně dostat pod kontrolu výdaje na zdravotní péči, ale zpravidla na úkor kvality těchto služeb a spokojenosti občanů. Dnešní zdravotnictví: plánovaný chaos? Eskalující náklady na zdravotní péči a deficity veřejného zdravotního pojištění státy obvykle řeší administrativními intervencemi, jimiž zavádějí rozličná množstevní a cenová omezení. Státy čelí snaze lékařů a zdravotních zařízení vykazovat co nejvíce výkonů např. tím, že arbitrárně stanovují maximální objem výdajů, který bude dotyčnému zařízení v příslušném období proplacen. Zmíněné stropy výdajů se typicky odvíjejí od výdajů na zdravotní péči, které dané zařízení vynaložilo v minulosti. Stát tímto způsobem zdravotnickým zařízením de facto zajišťuje historické příjmy bez ohledu na jejich efektivitu, kvalitu jejich služeb či vstřícnost vůči pacientům. Uměle tak podporuje méně efektivní a kvalitní zařízení na úkor efektivnějších a kvalitnějších poskytovatelů zdravotní péče. Ty naopak v rozmachu uměle brzdí. Cenové regulace (např. administrativně určené ceny různých typy výkonů) vedou k tomu, že v oblasti zdravotnictví neustále nějaké zdroje buď scházejí, anebo naopak přebývají. Zdravotnictví je rájem lobbistů. Tak např. relativní ceny (resp. bodové hodnoty) různých lékařských výkonů nebo výše doplatků za léky jsou silně ovlivněny tím, co si úspěšně vydobyla ta či ona zájmová skupina. Výsledkem je nepřehledná a obludná změť arbitrárních intervencí, která vytváří v oblasti zdravotnictví mimořádně intenzivní plánovaný chaos. Liberální reforma zdravotnictví Předchozí analýza naznačila, jakým směrem by se reforma zdravotního systému měla ubírat, aby se funkčnost a efektivnost systému aspoň dílčím způsobem zlepšila. Nabízí se především tyto dva základní reformní kroky: 1. Zvýšit finanční spoluúčast spotřebitelů, a tím je motivovat k tomu, aby zdravotní služby využívali zodpovědněji a účelněji. 2. Změnit postavení zdravotních pojišťoven tak, aby pro své pojištěnce mohly efektivně nakupovat zdravotní péči v přiměřené ceně a kvalitě. Častou námitkou proti konkurenci pojišťoven je, že se pojišťovny budou snažit přilákat mladé a zdravější pojištěnce, jejichž zdravotní péče je levná, a budou mít naopak tendenci se vyhýbat starším a nákladnějším pojištěncům (tzv. slízávání smetany, cream skimming ). Tento problém lze řešit pomocí propracovaného systému přerozdělování pojistného mezi pojišťovnami podle rizikovosti jejich pojištěnců. 6

7 Reforma zdravotního pojištění 10 Především je nezbytné podstatně změnit stávající podobu zdravotního pojištění. Pojištění by napříště již nemělo být pojato jako předplacená konzumace téměř všech zdravotních služeb. Rozsah povinného základního pojištění by byl nově definován výrazně úžeji. Tímto pojištěním by byla kryta zejména neočekávaná a velmi drahá péče (např. těžký úraz, transplantace kostní dřeně..). Ze základního pojištění by se rovněž hradily výdaje spjaté s léčbou chronických chorob (např. cukrovka), pokud by v příslušném období přesáhly zákonem vymezenou hranici. Naproti tomu běžná zdravotní péče (která je poměrně levná) by byla z rozsahu základního pojištění vyňata a pacient by si ji hradil sám - ať již v hotovosti, anebo prostřednictvím svého osobního zdravotního účtu. Osobní zdravotní účty Výhodou osobních zdravotních účtů je, že zdravotní pojištění nahrazují zdravotním spořením. Zopakujme si poznatek, že platba pojistného je pro pojištěnce v okamžiku čerpání zdravotní péče již utopeným nákladem. Pojistné proto nehraje roli při spotřebitelově rozhodování, zda danou zdravotní službu využije, či nikoli. Ať již se totiž rozhodne jakkoli, výši pojistného tím nijak neovlivní. Naproti tomu prostředky, jež se nacházejí na osobním zdravotním účtu, jsou jeho vlastními penězi (byť jsou účelově vázané na financování zdravotní péče). Tyto peníze pro něj nepředstavují utopený náklad, nýbrž mají alternativní použití. Pokud je člověk neutratí za zdravotní péči nyní, může je v budoucnu vynaložit na zdravotní péči, kterou bude potřebovat naléhavěji. Prostředky na osobním zdravotním účtu lze obvykle též použít na úhradu zdravotní péče nejbližších členů rodiny, popř. je dokonce lze z účtu i vybrat, jestliže úspory dosáhnou určité hranice. Osobní zdravotní účty proto motivují občany k úspornému čerpání zdravotní péče. Člověk pak totiž při rozhodování o tom, zda si z prostředků na svém osobním zdravotním účtu zakoupí tu či onu zdravotní službu, zohledňuje i prospěch, které by mu přineslo jiné užití těchto peněz. Dnešní zdravotní daň 11 by se rozdělila na dvě části. První část by plynula do systému povinného základního pojištění, zatímco druhá část by byla posílána na občanův osobní zdravotní účet. Výhodou by bylo i to, že povinné platby na své účty lidé subjektivně nevnímají jako daň (na rozdíl od odvodů na veřejné zdravotní pojištění), nýbrž je považují za vlastní úspory. Podobně by tomu bylo i v případě pojištěnců, za něž platí pojistné stát (např. důchodci, matky na mateřské dovolené aj.): část těchto plateb by stát začal poukazovat na osobní zdravotní účet těchto pojištěnců. Sociální únosnost by byla zajištěna i tím, že by celkové výdaje placené z osobního zdravotního účtu byly omezeny určitým ročním limitem. Výdaje jednotlivce, které by tento roční limit překročily, by již nebyly hrazeny z jeho osobního zdravotního účtu, nýbrž by šly na vrub zdravotního pojištění Tato část vychází zejm. z publikace Reforma zdravotnictví pro Českou republiku v Evropě 21. století, autoři: P. Hroboň, T. Macháček, T. Julínek, Praha 2005, dostupné na: Tj. povinné odvody na veřejné zdravotní pojištění. 7

8 Lidem by samozřejmě nic nebránilo v tom, aby si z prostředků na svých osobních zdravotních účtech (popř. i z jiných vlastních prostředků) dobrovolně zakoupili doplňkové pojištění, které by pokrývalo i tu zdravotní péči, jež je z rozsahu základního povinného pojištění vyloučena. Nicméně jak ukazují zahraniční zkušenosti, zdravotní pojištění dnešního typu, tj. se širokým rozsahem pojistného krytí a neomezeným výběrem poskytovatelů, je ze všech variant nejdražší. V principu platí, že čím vyšší míra spoluúčasti, tím je pojištění levnější. Lze tedy očekávat, že by lidé dávali spíše přednost tomu, aby podstatnou část nákladů na zdravotní služby, které základním pojištěním nejsou kryty, hradili sami ze svých osobních zdravotních účtů. I tyto dílčí a relativně malé změny by posunuly stávající systém financování zdravotní péče směrem k větší efektivnosti a racionalitě. 8

9 Vyšší vzdělání Současný neblahý stav Vysokoškolské studium se dnes nachází pod silným státním vlivem. Dominantním poskytovatelem této služby jsou veřejné vysoké školy. Ty jsou oproti soukromým vysokým školám značně zvýhodněny daňovými subvencemi. Na soukromých vysokých školách si student sám hradí veškeré přímé náklady svého vzdělání. Naproti tomu na veřejných vysokých školách většinu těchto nákladů hradí za studenta stát. Z toho důvodu soukromé VŠ de facto nemohou účinně konkurovat veřejným VŠ. Oblast vysokoškolského studia je v mnoha ohledech podrobena centrálnímu plánování ze strany státních úřadů (v čele s ministerstvem školství). Vysoké školy nejsou motivovány ke zvyšování kvality svých vzdělávacích služeb. Nejsou rovněž zainteresovány na dlouhodobé (nejlépe celoživotní) uplatnitelnosti svých absolventů na profesních trzích. Konkurence mezi VŠ existuje jen v extrémně omezené podobě. Často navíc nabývá zvrácené podoby, kdy veřejné VŠ vzájemně soupeří o to, která z nich ukořistí větší podíl na státních dotacích na úkor ostatních. O zvyšování počtu nově přijatých studentů de facto rozhodují státní úředníci. Záleží totiž především na tom, zda se škole podaří vylobbovat státní příspěvek na tyto dodatečné studenty. Školy každý rok do poslední chvíle čekají nejen na to, kolik peněz dostanou od státu na nové studenty, ale dokonce i na to, kolik jim stát přispěje na dříve přijaté studenty. 12 České vysoké školství je značně neflexibilní a zbyrokratizované. Studijní programy bývají zpravidla nastaveny tak, aby to vyhovovalo akademickým pracovníkům, zatímco legitimní zájmy studentů se ocitají na vedlejší koleji. Vysoké školství trpí všemi neduhy vzdělávacího socialismu. Zcela v této oblasti chybí tržní ceny. Ty jsou přitom nezbytným vodítkem pro posouzení, zda investice do toho kterého typu či oboru vzdělání přináší čistý prospěch, anebo je plýtváním vzácnými zdroji. Jak zdůrazňuje ekonom Josef Šíma: 13 Na otázku co učit, kdy učit, jak učit nelze odpovědět bez existence trhů, cen a podnikatelů na trhu se vzděláním. Jen ceny nám mohou být očima, pomocí nichž zjistíme, jaké vzdělání má smysl a jak dlouho má trvat, abychom se mohli zároveň těšit z jiných radostí života. Čas a prostředky, které máme, musíme využit k [nejlepšímu uspokojení našich potřeb]. Ceny nám jsou jediným vodítkem. [zdůrazněno mnou] Situace v českém vysokém školství se výrazně nezlepší, dokud školy nezačnou studenty vnímat jako své skutečné zákazníky, jimž mají poskytovat kvalitní vzdělávací služby. Je také třeba vytvořit Srov. Daniel Münich, Desatero financování vysokých škol, Dostupné zde: Viz Josef Šíma, Státní školství jako plánovaný chaos. In: Vzdělání a trh, Praha: Liberální institut, 2003 (ed: Tereza Urbanová), str. 7. 9

10 prostor pro svobodnou konkurenci mezi různými typy škol a vzdělávacích programů. Jedině v rámci konkurenčního procesu lze objevit, v jakých případech je optimální pětileté (popř. i delší) magisterské prezenční studium a v jakých případech je vhodnější kupř. kratší, ale o to intenzivnější kurz vedený převážně online. Stát by měl co nejméně závazně vymezovat obsah, délku a formu studia (denní, dálková, korespondenční, event. internetový kurz aj.). Rozhodující by v tomto směru měla být skutečná poptávka zájemců o studium. Ti by se přitom řídili svými individuálními preferencemi a potřebami profesních trhů. Jejich volba by byla výsledkem porovnání nákladů a přínosů jednotlivých alternativ. Státní dotace rozhodování zájemců o vzdělání značně pokřivují a zkreslují. Mohou snadno vést k tomu, že příliš mnoho lidí tráví příliš dlouhou dobu studiem na vysokých školách. Pro několikaleté studium na VŠ se mohou rozhodnout i lidé, kteří by bez státních dotací dali přednost jiné formě zvyšování své kvalifikace. Díky státní finanční podpoře totiž nesou jen malou část nákladů takového studia. Stát by rovněž měl pokud možno co nejméně určovat formální kvalifikační předpoklady pro výkon těch či oněch povolání. Tam, kde právní předpisy stanoví, že je k výkonu daného povolání nezbytný určitý stupeň formálního vzdělání, by bylo žádoucí pečlivě zhodnotit, zda je takové omezení vskutku ospravedlnitelné. 14 Vyšší vzdělání je převážně soukromý statek Státní financování vysokoškolského studia se nejčastěji odůvodňuje tím, že vyšší vzdělání vytváří významné pozitivní externality. Argumentuje se tím, že vyšší vzdělání neprodukuje jen čistě soukromé výnosy pro jednotlivce, nýbrž přináší prospěch též ostatním členům společnosti. Vzdělávající se jedinec tak získává jen část celkového prospěchu ze svého vzdělání. Při svém rozhodování však bere v úvahu jen své soukromé výnosy ze vzdělání, zatímco externí výnosy do svých kalkulací nezahrnuje. Bez státních intervencí (např. státních subvencí) by lidé investovali do svého vzdělání příliš málo. Státní podpora vzdělání tudíž zvyšuje společenský blahobyt. Argumentace pozitivními externalitami je však u vyššího vzdělání daleko méně přesvědčivá než např. u základního všeobecného vzdělání. Vysokoškolské studium je v prvé řadě investicí do vlastního lidského kapitálu. Investici tu představují nejen přímé náklady studia, ale i ušlá mzda a obětovaný volný čas po dobu studia VŠ. Lidé tuto investici podnikají s cílem zvýšit svou budoucí produktivitu a tedy i výdělečnou schopnost. Očekávaným výnosem této investice je zvýšený výdělek v porovnání s jedinci, kteří mají nižší vzdělání. Všude na světě získávají absolventi vysokých škol vysokou tržní prémii. Tak např. v České republice byl v roce 2006 průměrný příjem vysokoškolsky vzdělaného jedince 1,8 krát vyšší než průměrný příjem ekonomicky aktivního jedince s úplným středním vzděláním. 15 Individuální návratnost investice do Tak např. si lze jen obtížně představit nějaký legitimní důvod, proč by výkon profese advokáta, notáře či státního zástupce měl být vázán na dosažení tzv. úplného právnického vzdělání (tj. magisterského titulu). Zcela jistě by tu mohlo postačovat úspěšné dokončení bakalářského studijního programu v oboru právo. Srov. Bílá kniha terciárního vzdělávání verze projednaná vládou dne , str. 56 Podle údajů Českého statistického úřadu byla v roce 2006 průměrná měsíční mzda vysokoškoláka s minimálně magisterským diplomem 10

11 dodatečného roku formálního vzdělání se celosvětově pohybuje kolem 10 %. 16 Investice do vzdělání jsou dokonce v průměru pro jednotlivce výnosnější, než většina ostatních investic. Absolventi VŠ jsou rovněž podstatně méně ohroženi nezaměstnaností. V zemích OECD bylo v roce 2005 riziko nezaměstnanosti u jedinců s vysokoškolským vzděláním třikrát nižší než u lidí s nižším středním vzděláním (4 % versus 11 %). V České republice bylo riziko nezaměstnanosti u vysokoškoláků dokonce dvanáctkrát nižší (2 % versus 24 %). 17 Absolventi VŠ se rovněž těší vyššímu společenskému statusu a prestiží než lidé s nižším stupněm formálního vzdělání a mohou si vybírat z mnohem větší množiny pracovních příležitostí. Výše nastíněné soukromé výnosy činí z vysokoškolského vzdělání velmi atraktivní investici. Lidé jsou proto silně stimulováni k tomu, aby do této formy vzdělání investovali. Z toho důvodu lze jen obtížně argumentovat, že by lidé bez státních dotací neměli dostatečnou motivaci zvyšovat si své vzdělání. Jak významné jsou pozitivní externality vyššího vzdělání? Aby bylo jasno, netvrdíme, že vyšší vzdělání neprodukuje vůbec žádné pozitivní externality. Ve skutečnosti téměř každá lidská činnost vytváří aspoň nějaké externality (pozitivní i negativní). Naším argumentem ovšem je, že již samotné soukromé výnosy ze vzdělání jsou v drtivé většině případů dostatečnou motivací k tomu, aby se lidé vzdělávali a zvyšovali tak svou cenu na profesních trzích. Pozitivní externality vyššího vzdělání nepochybně existují, ale pouhý jejich výskyt ještě neospravedlňuje státní dotace VŠ studia. Tzv. pozitivní externality vzdělání jsou sice v politických diskusích hojně zmiňovány, ale zpravidla vysoce vágním způsobem. Jen málokdo se pokouší tyto externí výnosy vzdělávání konkrétněji identifikovat a alespoň přibližně odhadnout jejich velikost. Argumentace se obvykle pohybuje v poněkud naivní rovině. Často slýcháváme např. následující argument: My všichni přece máme prospěch ze vzdělanější pracovní síly. Investice do vzdělání zvyšují produktivitu práce, a tím podporují hospodářský růst. Toto tvrzení je sice pravdivé, ale samo o sobě není důvodem pro státní subvence VŠ studia. Totéž přece platí i v případě fyzického kapitálu (stroje, počítače, výrobní linky, budovy). Zrovna tak totiž my všichni máme prospěch z toho, že fyzický kapitál zvyšuje produktivitu práce a stimuluje hospodářský růst. Měl by tedy stát dotovat z daní i kapitálové investice firem jako Microsoft nebo Google? Jestliže investice do fyzického kapitálu zvyšují produktivitu, jedná se o lákavou ziskovou ,- Kč, průměrná mzda jedince s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním nanejvýš na bakalářské úrovni dosáhla ,- Kč, zatímco mzda jedince s maturitou činila v průměru jen ,- Kč. Je třeba zdůraznit, že výzkumníci se v dotyčných studiích pokoušejí izolovat čistý efekt formálního vzdělání. Snaží se tedy odfiltrovat např. vliv inteligence a jiných schopností, které dotyční jednotlivci měli již před započetím formálního vzdělání. Viz George Psacharopoulos a Harry Anthony Patrinos, Returns to Investment in Education: A Further Update, září 2002, Bílá kniha terciárního vzdělávání, str

12 příležitost pro podnikatele. Vidina zisku je vede k tomu, aby investici uskutečnili. Totéž ovšem platí i v oblasti vyššího vzdělání. Jestliže vysokoškolské vzdělání zvyšuje produktivitu jednotlivců, pak absolventi VŠ dosáhnou vyšších výdělků v budoucnosti. Očekávané vyšší budoucí příjmy je motivují, aby získali vyšší kvalifikaci. 18 V obou případech představují soukromé výnosy dostatečný stimul pro investování kapitálu - ať již do strojů nebo do lidských bytostí. Tyto investice tedy není zapotřebí podporovat státními dotacemi. Rovný přístup k VŠ studiu? V principu lze souhlasit s tím, že přístup k vyššímu vzdělání by měl být co nejméně omezen majetkovými poměry uchazeče o studium a jeho rodiny. Rozhodující by měl být především talent a schopnosti dotyčného člověka. Nicméně chceme-li zajistit, aby talentovaní lidé z chudých rodin mohli studovat VŠ, můžeme tak učinit i jinými a lepšími způsoby než tím, že prohlásíme studium na VŠ za všeobecně bezplatné. Ostatně, chceme-li dosáhnout toho, aby nikdo neumíral hlady, přece také nenařídíme, že jídlo a potraviny mají být napříště pro všechny zdarma a stát bude tyto náklady financovat z daní. To by bylo zjevně absurdní! Zrovna tak nesmyslné je ale tvrdit, že studium na VŠ musí být pro všechny zdarma, protože v opačném případě by si lidé z nemajetných rodin nemohli dovolit studovat. Bezplatnost studia navíc není ani zdaleka dostatečnou podmínkou k tomu, aby bylo VŠ vzdělání otevřeno i pro talentované lidi z nízkopříjmových domácností. Tak např. v České republice je sice studium na veřejných vysokých školách zdarma, nicméně přístup k VŠ vzdělání je přesto podstatně více nerovný, než v mnoha zemích, v nichž se studenti finančně podílejí na hrazení nákladů na VŠ studium. Michal Bobek ve své práci cituje studii OECD z roku 2004, jež řadí český vzdělávací systém k nejméně sociálně propustným v rámci OECD. Dítě dělnických rodičů má v ČR přibližně čtyřikrát menší šanci než ve Spojených státech, že se mu podaří získat VŠ titul. 19 Pro děti z chudších rodin zůstává VŠ vzdělávání hůře dostupné např. i kvůli výši ostatních nákladů na vzdělávání (ubytování, strava, doprava). 20 Státní dotace VŠ studia jsou přerozdělováním od chudších lidí k bohatším Ze státních subvencí VŠ studia těží všude na světě daleko více lidé z vyšších společenských vrstev než chudí. Je tomu tak ze dvou hlavních důvodů: Na vysokých školách se mnohem častěji vzdělávají studenti pocházející z bohatších rodin než studenti z chudších rodin. Absolventi vysokých škol pobírají podstatně vyšší příjmy než ti, kdo mají nižší formální vzdělání Srov. Milton a Rose Friedmanovi: Svoboda volby. Praha: Liberální institut, 1992, kap. 6. Michal Bobek, O (ne)reformovatelnosti studia práv v Čechách. Díl III. Přijímací řízení, systém výuky a zkoušení, školné. In: Právnické rozhledy 14/2005, str. 527, pozn. 21. Další hlavní příčiny vysoké nerovnosti šancí v českém vzdělávacím systému jsou nastíněny v Bílé knize terciárního vzdělávání, str

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty Pracovní list Workshop: Finanční trh, finanční produkty Úkol č. 1 Osobní půjčka Doplňte v následující tabulce kolik zaplatíte za úvěr celkem (vč. úroků) při jednotlivých RPSN. Současně porovnejte, zda

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář ČSSI SPIS CACIO 15.5.2007 Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI,

Více

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk) Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu Vít Samek (Vladimír Bezděk) Mandát PT1 OK pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Financování projektů řešených metodou EPC European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři. Tento

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Získávání pracovníků. Trh práce

Získávání pracovníků. Trh práce Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

II. Externí zdroje financování krátkodobé

II. Externí zdroje financování krátkodobé II. Externí zdroje financování krátkodobé Krátkodobé externí zdroje I) Z hlediska zdrojů: jedná se o finanční zdroje splatné do 1 roku II) Z hlediska objektu financování: Jedná se o financování OM: Vybavení

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU)

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.3 Cizí zdroje - závazky podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze, vymezení

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění Možnosti určení rozsahu povinného pojištění MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Reformy zdravotnictví v nových členských zemích EU Praha, 8. září 2004 STAV TRADIČNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍHO ZABEZPEČENÍ Zastaralé financování

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Americká hypotéka Charakteristika Americké hypotéky

Americká hypotéka Charakteristika Americké hypotéky Charakteristika Americké hypotéky Od 1. května 2004 byl uveden v platnost nový Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech, na jejímž základě mohou banky nabízet svým klientům tzv. americkou hypotéku Nový zákon

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Téma: Jednoduché úročení

Téma: Jednoduché úročení Téma: Jednoduché úročení 1. Půjčili jste 10 000 Kč. Za 5 měsíců Vám vrátili 11 000 Kč. Jaká byla výnosnost této půjčky (při jaké úrokové sazbě jste ji poskytli)? [24 % p. a.] 2. Za kolik dnů vzroste vklad

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Přednáška č. 5 18. října 2011

Přednáška č. 5 18. října 2011 Finanční zdroje podniku Přednáška č. 5 18. října 2011 Struktura přednášky 1. Úvod do problematiky 2. Vlastní kapitál 3. Cizí zdroje a příčiny jejich použití 4. Náklady na finanční zdroje 5. Kapitálová

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Finanční gramotnost pro ZŠ Životní etapy z pohledu financí

Finanční gramotnost pro ZŠ Životní etapy z pohledu financí Životní etapy Dětství a dospívání (0-25 let) Mladší produktivní věk (25-50 let) Pozdější produktivní věk (50-75 let) Čas odpočinku (75- ) Životní etapy I. Dětství a dospívání Podpora rodičů zajištění Velice

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více