Studijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM

Transkript

1 Studjní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonome) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 1 Model IS-LM Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magsterského studjního programu Fakulty vojenského leadershpu Regstrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIK.

2 Obsah Úvod - několk poznámek k hstor vznku modelu IS-LM 1 Trh zboží a služeb, křvka IS 2 Trh fnančních aktv (peněz) a křvka LM 3 Současná rovnováha na trhu statků a trhu peněz (aktv) Závěr - shrnutí V makroekonomcké lteratuře se rozlšuje dílčí a celkové rovnováha. Pokud se hovoří o dílčí rovnováze, má se na mysl rovnováha na jednotlvých, navzájem oddělených autonomních trzích. Př zkoumání celkové rovnováhy je pozornost zaměřena na analýzu podmínek, za kterých jsou všechny trhy, z nchž se ekonomka skládá, současně v rovnováze, tj. je dosaženo makroekonomcké rovnováhy. Model důchod výdaje, resp. model Keynesánského kříže, podmínky celkové, makroekonomcké rovnováhy neodhaluje, mmo jné proto, že neposthuje význam a velm důležtou úlohu peněžní masy a úrokových měr v rozhodování ekonomckých subjektů a pro ovlvňování změn důchodu a zaměstnanost. Uvedený nedostatek bude nyní odstraněn pomocí studa složtějšího modelu, který popsuje ekonomku jako jednotu dvou vzájemně se ovlvňujících trhů: trhu zboží a služeb a trhu peněz (aktv). Tento model umožňuje určt nejen rovnovážný důchod, ale odpovídající úrokovou míru. Kromě toho model IS-LM umožňuje zkoumat vlv jak fskální, tak monetární poltky na rovnováhu v ekonomce. Tomuto využtí modelu IS-LM bude věnován obsah následujících textů. Po soustředěném prostudování tohoto tématu budete: znát předpoklady modelu IS-LM, charakterstku křvek IS a LM, teoretcké a grafcké odvození křvek IS a LM, polohu, tvar, body na křvkách mmo jejch polohu, posuny křvek IS a LM; umět pomocí modelu IS-LM hodnott účnnost fskální a monetární poltky a jejch vlv na ekonomcký pohyb; znát krtéra pro volbu fskální a monetární poltky; umět analyzovat rozporný vlv vojenských výdajů na ekonomcký vývoj státu a jednotlvé makroekonomcké velčny. 2

3 Klíčová slova Křvka IS, křvka LM, rovnováha na trhu zboží a služeb a na trhu peněz a ostatních aktv, multplkátor fskální poltky, multplkátor monetární poltky, rovnovážná úroková sazba, rovnovážný důchod, koefcent ctlvost poptávky po penězích na úrokovou sazbu a důchod, koefcent ctlvost nvestc na úrokovou sazbu, poptávka po penězích a její motvy (transakční, opatrnostní, spekulační), podmínky všeobecné rovnováhy, vytěsňovací efekt, past lkvdty, účnnost fskální a monetární poltky, vojenské výdaje. DOPORUČENÝ ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU: 4 6 hodn LOGICKÁ STRUKTURA MAKROEKONOMIE T 1. 1 a T 1. 2 URČENÍ ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Keynesánský kříž Preference lkvdty Křvka IS Křvka LM Model IS - LM (BP) TRH PRÁCE Agregátní poptávka Agregátní nabídka MODEL AD - AS FLUKTUACE MAKROEKONOMICKÝCH VELIČIN (makroekonomcká nerovnováha) NEZAMĚSTNANOST INFLACE DLOUHODOBÝ EKONOMICKÝ RŮST 3

4 Úvod - několk poznámek k hstor vznku modelu IS-LM Model IS-LM, který nejlépe vyjadřuje podstatu tradčního keynesánství, byl vyvnut z modelu IS-LL, jehož autorem byl J. R. Hcks 1. Do dnešní podoby modelu IS-LM ho postupně upravl A. H. Hansen. V modelu Hcks přsoudl penězům stejně významnou úlohu př dosahování makroekonomcké rovnováhy, jakou Keynes přsuzoval efektvní poptávce. Současně se J. R. Hcks snažl pomocí uvedeného modelu vysvětlt rozdíly mez přístupem M. Keynese a neoklasckou koncepcí. Proces dosažení makroekonomcké rovnováhy je na tomto modelu znázorněn prostřednctvím dvou křvek SI a LL. Křvka SI zobrazuje body rovnováhy na trhu zboží a statků, tj. rovnost úspor a nvestc, křvka LL znázorňuje rovnováhu na trhu peněz, tj. rovnost poptávaných a nabízených peněz. Obrázek 1 Původní Hcksův model SI-LL Rovnovážná úroková míra LL * F Rovnovážný důchod SI * Zdroj: VOLEJNÍKOVÁ, J. Moderní kompendum ekonomckých teorí (Od antckých zdrojů až po třetí tsícletí). Praha: Profess Consultng s.r.o., 2005, s Profesor John Rchard Hcks byl synem novnáře. Na unverztě v Oxfordu postupně studoval matematku, lteraturu a hstor a nakonec skončl u studí ekonome. V letech přednášel ekonom na London School of Economc. V letech přednášel ekonom v Cambrdge. Přínos J. R. Hckse spočívá především v rozvíjení ordnalstcké verze teore hodnoty, rozpracování a formalzac teore spotřebtelské poptávky. S využtím aparátu ndferenčních křvek nejdříve rozpracoval tuto teor ve stud Reformulace teore hodnoty ( A Reconsderaton of the theory of Value, 1934), kterou napsal spolu s R. G. D. Allenem. Během svého působení v Cambrdg napsal své nejvýznamnější dílo Hodnota a kaptál ( Value and Captal, 1939), ve kterém se věnuje rozpracování teore poptávky a dokazuje, že teore hodnoty je ve skutečnost spíše teorí chování spotřebtele. Hcks byl všestranným ekonomem s šrokým ekonomckým obzorem. \jeho zájem o hstor jej vedl k napsání rozsáhlého díla Teore ekonomcké hstore ( The Theory of Economcs Hstory, 1969). Jeho dílo bylo oceněno Nobelovou cenou, kterou v roce 1972 obdržel společně s Amerčanem Kennethem Arrowem za příspěvky do teore všeobecné rovnováhy a teore blahobytu. 4

5 Obrázek 2 Struktura modelu IS-LM DŮCHOD TRH PENĚZ (AKTIV) Peněžní trh Nabídka Poptávka Trh oblgací Poptávka Nabídka TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB Agregátní poptávka Výstup Monetární poltka Úroková míra Fskální poltka Zdroj: DORNBUSCH, R. - FISCHER, S. Makroekonome. Praha: SPN a Nadace Economcs, 1994, s. 94 (upravené). Základem v současnost používaného učebncového grafckého modelu vzájemných makroekonomckých souvslostí (reálného trhu statků a peněžního trhu) jsou úrokovou mírou propojené dvě křvky: křvka IS a křvka LM. Každá z nch reprezentuje rovnováhu na jednom ze dvou trhů, z nchž se ekonomka skládá. Zkratka LM označuje lqudty = money supply, přčemž lqudty znamená poptávku po penězích a money supply nabídku peněz. Tím je křvka LM keynesovským popsem trhu peněz a nahrazuje kvanttatvní teor peněz. Zkratka IS označuje nvestment = savngs, nebol nvestce = úsporám, tj. na trhu statků je rovnováha. K zapamatování! Model IS-LM významně rozšřuje jednoduchý keynesánský model o úrokovou míru, která se stává další determnantou agregátní poptávky. 5

6 Předpoklady analýzy Př odvozování a analýze mechansmu fungování modelu IS-LM se vychází z následujících předpokladů (modelových zjednodušení) : 1) Ceny jsou fxní. Proto všechny změny v reálném důchodu budou současně stejným změnam v nomnálním důchodu. 2) Zásoba kaptálu je dostatečná, takže může být vyrobena produkce, která je poptávána. 3) Nabídka práce je na trhu práce dostatečná, takže může být vyrobena produkce, která je poptávána př dané fxní nomnální mzdové sazbě. 4) Předpokládáme uzavřenou ekonomku (určení rovnovážné produkce v otevřené ekonomce bude provedeno pozděj). 5) Centrální banka kontroluje nabídku peněz. Z předpokladu 2) a 3) plyne, že v ekonomce exstuje produkční mezera, tj. potencální produkt (značíme *) je větší než skutečný produkt () a leží od něj napravo. 1 Trh zboží a služeb, křvka IS K modelování trhu zboží a služeb využjeme model Keynesánského kříže, který doplníme o řadu nových parametrů. Vyjdeme-l z podmínky makroekonomcké rovnováhy = AD, potom rovnovážná úroveň v třísektorové ekonomce je dána vztahem: Přpomeňme s, že autonomní výdaje ( A) tvoří: autonomní spotřeba (Ca ) mínus efekty autonomních daní na spotřebu (- ct A ) plus transfery krát mezní sklon ke spotřebě z dsponblního důchodu (ctr ) plus autonomní nvestční výdaje ( I ) a vládní nákupy zboží a služeb (G ). Úroveň složek plánovaných autonomních výdajů a jejch změny byly dány exogenně jako dané. Poptávková nvestční funkce Jestlže jsme dříve předpokládal, že nvestce jsou velčnou konstantní, tak nyní zavedeme poptávkovou nvestční funkc. Investcem se rozumí výdaje na udržení a zvýšení zásoby kaptál, jako předpokladu udržení a zvýšení zsku. Předpokládejme, že frmy s půjčují prostředky na nákup kaptálových statků. Potom čím vyšší je úroková míra, tím větší jsou úrokové platby, které musí frmy platt a následovně, tím menší je jejch zsk, který jm zůstane po zaplacení úroků, a tím je menší stmulace k nvestcím. Investce jsou tak klesající funkcí úrokové sazby, kterou můžeme zapsat ve tvaru: I = I - b( I), b (I) 0 kde je úroková míra, a b (I) určuje ctlvost nvestc na úrokovou míru. 6

7 Obrázek 3 Křvka nvestc a její sklon (v%) 1 b () = 0 E 2 0 b () =0 I 1 I 0 0<b () < I I - plánované nvestční výdaje, I - plánované nvestční výdaje nezávslé na důchodu na úrokové sazbě a b (I) - ctlvost poptávky po nvestcích na úrokovou sazbu Na obr. 3 je znázorněna na vertkální ose úroková sazba () a na horzontální ose plánované nvestční výdaje (I). Křvka poptávky po nvestcích má zde záporný sklon, z čehož vyplívá, že snížení úrokové sazby vede k vyššímu objemu plánovaných nvestčních výdajů. Plochá (strmá) křvka poptávky po nvestcích značí vysokou (nízkou) ctlvost poptávky po nvestcích na úrokovou sazbu, tzn. malé (velké) změny v úrokové sazbě vyvolají velké (malé) změny v poptávce po nvestcích. Zvýšení (snížení) autonomní část nvestčních výdajů ( I ) znamená, že frmy př každé úrovn úrokové sazby zamýšlejí nvestovat více (méně). Křvka poptávky po plánovaných nvestčních výdajích se posunuje doprava (doleva). K zapamatování! Frmy př rozhodování o vypůjčování fondů porovnávají úrokovou sazbu z vypůjčených fondů s výnosovou mírou nvestčních projektů. Výnosová míra z nvestčních projektů musí převyšovat úrokovou sazbu. Čím vyšší je úroková sazba, tím více budou muset frmy platt z výnosů z realzovaných nvestčních projektů, a tím méně zsku zůstane frmám po zaplacení úroku, a tím méně budou ochotny nvestovat. A opačně: čím nžší je úroková sazba, tím zskovější jsou nvestční výdaje, a tím vyšší je objem plánovaných nvestc. 7

8 Poptávka po autonomních výdajích Na úrokové sazbě je závslá také autonomní spotřeba (Ca ). Poptávka po autonomní spotřebě se formuje obdobně jako poptávka po plánovaných nvestčních výdajích. Domácnost se rozhodují, zda koupt předměty dlouhodobého užívání v závslost na velkost měsíčních splátek úvěru, které závsejí na výš úrokové sazby. Př nízkých úrokových sazbách a tedy př nžších měsíčních splátkách s vypůjčují spotřebtelé více, kupují více a kvaltnější zboží a autonomní spotřeba roste. Př vyšší úrokové sazbě s spotřebtelé vypůjčují méně a autonomní spotřeba tak klesá. Funkce poptávky po autonomní spotřebě je negatvně skloněná a obsahuje vedle autonomní komponenty poptávky (Ca) koefcent ctlvost poptávky po autonomní spotřebě na úrokovou sazbu, tj. b (Ca). Obrázek 4 Křvka poptávky po plánovaných autonomních výdajích (%) 0 G +ctr +ct A 0 A 0 A Rovnce poptávky po autonomních výdajích: kde b (Ca) = Ca Ostatní tř komponenty autonomních výdajů tj. (G ), (ctr ), (- ct A ) jsou autonomní. Z obrázku 4 vyplývá, že (G ), (ctr ) a (- ct A ) jsou vertkální, protože jsou nezávslé na úrokové míře. Zbylé dvě složky, poptávka po autonomní spotřebě a plánované nvestce jsou negatvně závslé na úrokové sazbě (proto je vdět negatvní sklon křvek). Protože platí, že b = b (I) + b (Ca), tak rovnc křvky poptávky po autonomních výdajích můžeme zapsat ve tvaru: 8

9 Posuny křvky poptávky po autonomních výdajích Křvka poptávky po autonomních výdajích se může posunout doprava (a v opačném případě doleva tehdy, když se: 1) zvyšují vládní výdaje na zboží a služby, G 2) zvyšují transferové platby, TR 3) snžují autonomní daně, T A 4) zvyšuje podnkatelská důvěra, roste I 5) zvyšuje spotřebtelská důvěra, roste Ca Odvození křvky IS V rovnováze musí být agregátní poptávka rovna výstupu ekonomky (produktu), tj. musí platt AD =. Výstup ekonomky představuje agregátní nabídku AS, a tak dostáváme denttu AD = AS. Víme, že agregátní poptávku můžeme vyjádřt následující denttou: AD = Ā + c(1 t). Vyjdeme-l ze závěru, že nvestce autonomní spotřeba domácností jako součást autonomních výdajů jsou závslé na úrokové míře, a tudíž, že celé autonomní výdaje jsou závslé na úrokové míře, pak rovnc agregátní poptávky s přítomností úrokové sazby můžeme upravt do tvaru: A D = A + c(1 - t) - b K zapamatování! Z dané rovnce AD = A + c(1 - t) - b plyne, že agregátní poptávka je - př dané úrovn autonomních výdajů (Ā), mezním sklonu ke spotřebě z dsponblního důchodu (c), sazby důchodové daně (t) a ctlvost autonomních výdajů na úrokovou sazbu (b) - tím větší (menší), čím nžší (vyšší) je úroková sazba. Geometrcké odvození křvky IS Prozkoumejme nyní lneární funkc agregátních výdajů a lustrujme na tomto příkladu grafcký závěr o křvce IS z modelu Keynesovského kříže. Základem odvození je vztah: AD = A + c(1 t) b Na obrázku 5 je znázorněné geometrcké odvození křvky IS. Jeho počátkem je zobrazení křvka poptávky po autonomních výdajích pro dvě různé úrokové míry 0 a 1 (obr 5. 1). Na obrázku 5. 2 je provedena konstrukce křvky agregátní poptávky, nejdříve AD 0, odpovídající velkost autonomních výdajů A 0. Obdobně je provedena konstrukce křvky AD 1, odpovídající autonomním výdajům A 1. Tam 9

10 kde křvky agregátní poptávky protínají přímku 45, získáváme body E 0, resp., jako body rovnovážné produkce 0 (AD 0 = 0 ), resp. 1 (AD 1 = 1 ). Do obrázku 5. 3 jsou z obrázku 5. 1 promítnuty dvě úrovně úrokové sazby ( 0 a 1 ) a z obrázku 5. 2 jm odpovídající dvě úrovně rovnovážné produkce 0 a 1. Spojením bodů E 0 a jako bodů rovnovážné produkce př daně úrovn úrokové míry jsme obdržel křvku IS, která představuje souhrn všech kombnací úrokové sazby a výstupu (produktu), př kterých se trh zboží nachází v rovnováze. Za předpokladu lneární funkce, můžeme křvku IS je popsat rovncí: 1 = ( Α - b) nebo = α (A - b), 1- c(1- t) kde první násobtel představuje Keynesánský multplkátor, který jsme označl písmenem α. Obrázek 5 Geometrcké odvození křvky IS Obr Obr A I S E 0 0 E 0 45 AD0 = A + c( 1 t ) b0 A 0 1 AD1 = A + c( 1 t ) b1 A 1 0 A 1 A 0 (.MLR), A 1 0 I (v %) (v %) E 0 0 E 0 A= Ã-b 0 A 1 A 0 A 0 Obr Obr IS

11 Z rovnce křvky IS je zřejmé, že se jedná o rovnost agregátní poptávky a produkce. Je-l = 0 %, křvka IS protíná horzontální osu, kde měříme důchod (). Z rovnce je též patrný sklon křvky IS, kdy křvka IS je tím plošší (strmější čím), čím větší (menší) je výdajový multplkátor (α) a čím vyšší (nžší) je ctlvost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b). K zapamatování! Křvka IS zobrazuje všechny kombnace úrokové sazby () a úrovně důchodu (), př kterých je trh zboží a služeb v rovnováze, tj. agregátní poptávka se rovná produkc (důchodu, tj. AD =. Rovnce křvky IS má tvar = α. ( A - b) Vlastnost křvky IS (sklon, poloha a body mmo křvku IS) Křvka IS má negatvní (záporný) sklon, tj. charakterzuje j záporná závslost mez úrokovou sazbou a výstupem. To znamená, že snžuje-l se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje agregátní poptávka, jakož se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce (a opačně). Obecně je sklon křvky IS dán výrazem Δ/Δ. Úhel sklonu křvky IS je určován dvěma faktory: α) multplkátorem autonomních výdajů α, a β) ctlvostí nvestc na úrokovou sazbu b. ad α) Vlvu multplkátoru na sklon křvky IS Př velkém α povede stejná změna úrokové sazby a tudíž stejná změna nvestc, k většímu růstu produkce (důsledek velkých nepřímých efektů) a v důsledku toho bude křvka IS plošší. Jným slovy, čím vyšší (nžší) bude multplkátor α, tím plošší (strmější) bude IS (vz obr 6) Obrázek 6 Účnky multplkátoru na sklon křvky IS (v%) IS 1 IS 2 0 E

12 ad β) Vlv ctlvost nvestc na úrokovou sazbu b na sklon křvky IS. Vlv ctlvost nvestc (I) jako součást autonomních výdajů na úrokovou sazbu se odráží ve velkost agregátní poptávky a následně v poloze křvky IS, pro kterou platí, že bude tím plošší (strmější), čím vyšší (nžší) bude ctlvost nvestc, resp. poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b) vyšší (nžší). Křvka IS odpovídající vysoké ctlvost nvestc bude velm plochou. Tabulka 1 Závslost křvky IS na ctlvost poptávky po nvestcích na úrokovou sazbu Hodnoty ctlvost Ῑ (Ā) na úrokovou sazbu b = 0 b = malé b = velké b = nekonečno Sklon křvky IS vertkální strmá plochá horzontální Obrázek 7 Vlv ctlvost poptávky po nvestcích na úrokovou sazbu na polohu křvky IS (v%) IS IS (b=0) 1 IS (b= ) 0 E < b < 12

13 Růst (pokles) autonomních výdajů posune křvku IS doprava (doleva) přčemž pro každou úrokovou sazbu se produkce bude měnt proporconálně velkost multplkátoru: Δ=αΔĀ. Obrázek 7 Pohyb křvky IS v důsledku růstu autonomních výdajů (%) α.δā 0 IS IS K zapamatování! Posuny křvky IS doprava (doleva) vyvolávají př daném výdajovém multplkátoru všchn čntelé, které ovlvňují změny autonomních výdajů (Ā), tj. + Ca, + TR, + I, + G (včetně vojenských výdajů) a - TA. Posuny křvky, resp. změny rovnovážné produkce vyjadřuje vztah: = α. A. Oblast převsu nabídky a převsu poptávky. Jestlže křvka IS vyjadřuje body rovnováhy na trhu zboží a služeb, co se pak děje mmo tuto křvku? K odpověd na tuto otázku s přpomeňme, jak jsme konstruoval křvku IS. Prozkoumejme bod B s koordnátam ( 1, 0 ), který se nachází nalevo od křvky IS, a určeme jeho polohu na dagramu Keynesánského kříže. Vdíme, že v tomto bodě je stejná úroveň produktu ( 0 ) jako v bodě E 0, ale úroková míra je v tomto bodě nžší. Proto je zde poptávka po nvestcích vyšší než v E 0. To znamená, že poptávka po statcích musí převýšt úroveň výstupu, a proto vznká přebytečná poptávka po statcích. Obdobně v bodě A je úroková míra vyšší než v bodě, a proto poptávka po statcích bude nžší než v bodě. To znamená, že v bodě A je přebytek nabídky statků nad poptávkou po nch. Protože body A B byly vybrány náhodně (lbovolně), znamená to, že analogcký výsledek získáme pro lbovolný bod, který se bude nacházet vlevo nebo vpravo od křvky IS. Vpravo od křvky IS jsou body přebytku nabídky statků. Tato skutečnost bývá v některé lteratuře označována písmeny ESG (excess supply of goods). Body dole nalevo od křvky IS jsou body 13

14 přebytečné poptávky po statcích EDG (excess demand for goods). V obdobných bodech jako bod B je úroková míra přílš nízká, a agregátní poptávka je proto vzhledem k výstupu vysoká. Obrázek 8 Oblast převsu nabídky a převsu poptávky v modelu IS-LM Obr 8. 2 Obr 8. 1 AD B ( 1, 0 ) 45 AD 1 0 E 0 A A 1 E 0 A AD 0 1 B A 0 IS Obr 8. 3 ESG A A I B B EDG IS Body napravo od IS můžeme označt zkratkou ESG (excess suply of goods přebytečná nabídka statků), neboť označují přebytečnou nabídku statků a služeb. V bodech nad křvkou IS: - je stejná úroveň důchodu (výstupu HDP, ) jako na křvce IS; - ale je vyšší úroková míra. Například v bodě B je úroveň výstupu (produkce) stejná jako na křvce IS, tj. na hodnotě 0, avšak úroková míra je vysoká a dosahuje hodnoty B. Tato vysoká úroková míra vede k nízkým agregátním výdajům (na úrovn 1 ). Frmy tak v souhrnu produkují HDP větší, než jsou agregátní výdaje. Proto na trzích exstuje přebytečná nabídka statků. 14

15 Body pod křvkou IS můžeme označt zkratkou EDG (excess demand of goods přebytečná poptávka po statcích), neboť vyjadřují přebytečnou poptávku po statcích a službách. V bodech pod křvkou IS: - je stejná úroveň důchodu (výstupu HDP, ) jako na křvce IS; - ale je nžší úroková míra. Například v bodě A je úroveň výstupu (produkce) stejná jako na křvce IS, tj. na hodnotě 0, avšak úroková míra je nízká a dosahuje hodnoty A. Tato nžší úroková míra vede k vyšším agregátním výdajům, a tím tedy k přebytečné agregátní poptávce na úrovn 1. Agregátní výdaje (AE)jsou př dané úrokové míře A vyšší než HDP (), proto dochází k přebytečné poptávce po statcích a službách. K zapamatování! Nalevo od IS je převs agregátní poptávky nad agregátní nabídkou a dochází k nedobrovolnému čerpání zásob (IU<0), protože produkce je přílš nízká. Napravo od IS je převs produkce nad agregátní poptávkou. Dochází k akumulac zásob (IU>0). V bodech mmo křvku IS, v bodech nerovnováhy (ekonomka je v nerovnováze), vznká tlak na přzpůsobení produkce agregátní poptávce, tedy tlak na obnovení rovnováhy ekonomky. 2 Trh fnančních aktv (peněz) a křvka LM Nyní přeneseme naš pozornost na trh aktv (peněz), který zapojíme do naší analýzy makroekonomcké rovnováhy. Z předchozího studa víme, že jedným vlastníky výrobních faktorů jsou domácnost. Z jejch pronájmu domácnostem plyne dsponblní důchod, který rozdělují na spotřební výdaje a úspory. Realzací spotřebních výdajů a úspor domácnost formují svá aktva ve formě peněz, akcí, oblgací, pozemků, domů, obrazů, šperků apod. Tato aktva, která vlastní domácnost a představují jejch bohatství, můžeme rozdělt na hmotná aktva a fnanční aktva. Domácnost rozhodují o tom, jakou strukturu bude jejch bohatství mít. Zdal bude mít podobu hmotných aktv, nebo aktv fnančních, nebo bude tvořeno jejch kombnací. Domácnost tedy buďto nabízejí fnanční aktva a poptávají za ně aktva hmotná, nebo naopak. Pokud jsou tedy v rovnováze fnanční aktva, jsou v rovnováze hmotná aktva. Proto je možné př analýze sledovat pouze trh fnančních aktv a jeho rovnováhu. Pokud je tento trh v rovnováze, tedy pokud se nabídka fnančních aktv rovná poptávce po nch, je v rovnováze trh hmotných aktv, poptávka po nch se tedy rovná jejch nabídce. 15

16 K odvození křvky LM využjeme trh peněz. Na peněžním trhu zavedeme funkc poptávky po reálných peněžních zůstatcích (L) a nabídku reálných peněžních zůstatků (M/P). Fnanční aktva Protože exstuje velké množství fnančních aktv, přjmeme zjednodušující předpoklad, že všechna tato aktva rozdělíme na peníze a aktva, která přnáší úrok (tyto budeme nazývat oblgacem). Oblgace je cenný papír, který představuje slb vyplatt jeho držtel určtou dohovořenou sumu peněz v určtý budoucí okamžk. Poptávka po fnančních aktvech se skládá z poptávky po penězích (L) a poptávky po ostatních fnančních aktvech (DOFA). Peníze a ostatní fnanční aktva (OFA) představují celkové fnanční bohatství země. Celkové fnanční bohatství země, oceněné v běžných cenách, označme WN, souhrnný cenový ndex P. Potom je možné vyjádřt celkové reálné bohatství země jako WN/P. Jestlže se poptávka po fnančních aktvech rovná celkovému reálnému bohatství země, platí: WN P L + DOFA Na druhé straně je fnanční bohatství země nabízeno za hmotná aktva. Nabídku fnančních aktv tvoří jednak nabídka reálných peněžních zůstatků (M/P) a nabídka ostatních fnančních aktv (SOFA). Pokud se nabídka fnančních aktv rovná celkovému reálnému bohatství země, platí: WN P M + SOFA P Pokud dojde na trhu fnančních aktv k rovnováze, tedy nastane-l rovnost nabídky fnančních aktv a poptávky po nch, platí: L + DOFA M/P + SOFA Tuto rovnost můžeme upravt do podoby: (L M/P) + (DOFA SOFA) = 0 Některé domácnost tedy nabízejí fnanční aktva v podobě peněz a ostatních fnančních aktv (OFA), jné peníze a OFA poptávají. Pokud nastane stuace, že se nabídka peněz vyrovná s poptávkou po penězích, vyrovná se nabídka OFA s poptávkou po OFA. Domácnost, které fnanční aktva poptávaly, je směnly za hmotná aktva, která získaly domácnost, jež fnanční aktva nabízely. 16

17 Z dosavadní analýzy vyplývá, že rovnováhu na trhu ostatních fnančních aktv (krátce jen aktv) můžeme analyzovat prsmatem trhu peněz. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích (značíme L), tj. nomnální poptávkou po penězích dělenou cenovou úrovní. Nomnální poptávka veřejnost (jednotlvce) je poptávka po daném počtu korun (peněžních jednotek). Poptávka po reálných peněžních zůstatcích závsí: na úrovn reálných důchodů. Ldé drží peníze k tomu, aby mohl fnancovat své výdaje, které ve své podstatě závsí na jejch důchodech. Čím vyšší je reálný důchod jednotlvce, tím vce je potřeba reálných peněžních zůstatků pro fnancování jeho výdajů na nákup spotřebního zboží a služeb, placení nájemného apod., tím více je třeba peněž pro transakční účely. Proto růst reálných důchodů vede ke zvýšení poptávky po reálných peněžních zůstatcích. na výš úrokové sazby. Pochopení vlvu úrokové sazby na poptávku po penězích úzce souvsí s odpovědí na otázku, proč ldé upřednostňují peněžní formu své fnanční bohatství? Jaké jsou jejch důvody pro to, aby svá fnanční aktva držel především ve formě peněz? Proč raděj neupřednostňují jné, alternatvní formy fnančních aktv, např. oblgace? Poptávka po penězích je dána motvy držby peněz a náklady jejch držby. V této souvslost lze na peníze nahlížet zejména v podobě peněžního agregátu M1, respektve M2. Poptávkou po penězích (L) se rozumí poptávka po reálných peněžních zůstatcích (M/P): 1. Reálná poptávka po penězích se př růstu cenové hladny nezmění, když se nezmění žádná z reálných proměnných úroková míra, reálný důchod, reálné bohatství. 2. Jestlže se reálné proměnné mění, nomnální poptávka po penězích roste proporconálně s růstem cenové hladny. Z uvedeného vyplývá, že jednotlvc, nepodléhají peněžní luz. Čím vyšší je úroková sazba, tím nžší je poptávka po penězích, a naopak tím vyšší je poptávka po ostatních aktvech. Čím vyšší je úroveň produktu, tím více peněz potřebují domácnost k jeho nákupu. Keynesánská teore poptávky po penězích nazývaná také teorí preference lkvdty rozeznává tř základní motvy držby peněz (důvody proč ldé peníze poptávají): 1. Motv transakční peníze jsou drženy z důvodů nákupů. Mzdy jsou ekonomckým subjektům vypláceny v určtém ntervalu a nákupy jsou nepřetržté. To nutí ld, aby držel určté množství peněz na obsluhu svých nákupů. 2. Motv opatrnostní - ldé drží určtou část hotovost pro případ neočekávaných výdajů (výskyt vhodných nákupů, nutných výdajů) Peníze držené z těchto dvou motvů závsí poztvně na výš důchodu. 17

18 3. Motv spekulační - v případě, že je úroková míra nad úrovní normální úrokové míry, ldé očekávají její pokles a drží bohatství ve formě dluhopsů spekulují na růst jejch tržní ceny. Pokud očekávají subjekty růst úrokové sazby, budou raděj držet peníze, protože s růstem úrokové míry tržní cena dluhopsů klesne. Spekulační poptávka po penězích je negatvně závslá na úrokové sazbě. K zapamatování! Rovnce poptávky po reálných peněžních zůstatcích má tvar: L = k. h., k, h > 0 Koefcent k je ctlvost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na změnu důchodu (produktu) a udává, o kolk se změní poptávka po reálných peněžních zůstatcích, když se produkt změní o jednu jednotku. k = L Koefcent h je ctlvost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na změnu úrokové sazby a udává, jak se změní poptávka po reálných peněžních zůstatcích, když se úroková míra změní o jednu jednotku. L h = Obrázek 9 Poptávka po penězích (%) úroková sazba na alternatvní fnanční aktva L poptávka po reálných peněžních zůstatcích k. Δ 0, % 5% L 0 L L 18

19 Zvyšování (snžování) důchodu zvyšuje (snžuje) poptávku po reálných peněžních zůstatcích o k.δ; křvka poptávky L se posunuje doprava (doleva) př všech úrovních úrokové sazby. Zvýší-l se v našem příkladu důchod z 0 =2000 na 1 =3000, potom poptávka po penězích př úrokové sazbě 0% ční 1500, a pro každou úroveň úrokové sazby je křvka poptávky posunuta doprava o 0, (tj. kδ), tj. o 500. Nabídka peněz Nomnální množství peněz (M) je kontrolované centrální bankou, a proto je zcela nezávslá na úrokové míře. V následujícím textu budeme vycházet z předpokladu, že je to stanovená velčna M. Přpomeňme s, že zkoumáme ekonomku s horzontální křvkou agregátní nabídky, a proto úroveň cen P je daná a reálná nabídka peněz je konstantní a rovna M P. Na obr 10 je znázorněná křvka nabídky reálných peněžních zůstatků př různých úrovních nabídky peněz. V prvním případě, kdy centrální banka sníží peněžní nabídku z M 0 na M 1 křvka nabídky reálných peněžních zůstatků se posune doleva. V případě, že centrální banka nabídku peněz zvýší z M 0 na M 2, křvka reálných peněžních zůstatků se posune doprava. Obrázek 10 Nabídka reálných peněžních zůstatků (%) M 0 /P M 1 /P M 2 /P 0 M/P Rovnováha na trhu peněz Př porovnání reálné poptávky a nabídky peněz získáváme podmínku rovnováhy: L ( ; ) = M P Tato podmínka defnuje takové kombnace důchodu a úrokové míry, př kterých je trh peněz (a alternatvních aktv) v rovnováze. Jným slovy, trh peněz je v rovnováze, pokud se nabídka reálných 19

20 peněžních zůstatků (M/P) rovná poptávce po reálných peněžních zůstatcích (L). To znamená, že ldé drží právě tolk peněz, kolk chtějí držet. Obrázek 11 Rovnováha na trhu peněz (%) M 0 /P 1 * E 2 L 0 (M/P) 1 (M/P) 2 M/P Jestlže zobrazíme všechny body kombnace důchodu a úrokové míry do grafu v osách úroková míradůchod, získáme křvku, která se nazývá křvkou LM. Tuto křvku charakterzuje kladná závslost mez úrokovou mírou a důchodem, což bezprostředně vyplývá z přjatých předpokladů vztahujících se k funkc poptávky a nabídky peněz. Kladný sklon křvky LM je možné vysvětlt ntutvně. Představme s stuac, kdy dojde ke zvýšení důchodu př neměnné úrokové sazbě. Zvýšení důchodu povede ke zvýšení poptávky po penězích a př neměnné nabídce peněz, vznkne převs poptávky po penězích nad jejch nabídkou (zásobou). Pro nastolení rovnováhy je nutné, aby se peníze staly méně přtažlvým aktvem. Zvažte, jakým cestam je možné řešt tento problém v stuac, kdy centrální banka nebude zvyšovat nabídku peněz. Formální algebracké odvození křvky LM Východska: - centrální banka kontroluje nomnální zásobu peněz, která je stanovena na konkrétní úrovn ( M ); - agregátní cenová hladna je fxní na úrovn P ; - nabídka reálných peněžních zůstatků je tudíž na úrovn M / P. Trh peněz je v rovnováze pokud se nabídka reálných peněžních zůstatků rovná poptávce po reálných peněžních zůstatcích L = M / P Do rovnce funkce poptávky po reálných peněžních zůstatcích L= k h substtuujeme za L výraz M / P a obdržíme rovnc: M = k. - h. P. 20

21 Řešením získané rovnce dostaneme rovnc křvky LM ve tvaru: 1 =. k. - h M P K zapamatování! Křvka LM zachycuje rovnováhu trhu peněz, respektve zachycuje veškeré kombnace úrokové míry a výstupu, př nchž je trh peněz v rovnováze. Geometrcké odvození křvky LM Stejně jako v případě křvky IS budeme zobrazovat křvku LM pomocí přímky. K tomu s zapíšeme lneární funkc poptávky po penězích v následujícím tvaru: L = k h Grafcké odvození křvky LM provedeme na základě analýzy rovnováhy na trhu peněz. Se zřetelem k jž uvedeným předpokladům má křvka nabídky peněz tvar vertkální přímky, odpovídající danému reálnému množství peněz v ekonomce. Na rozdíl od poptávky po reálných peněžních zůstatcích je nabídka peněz na úrokové míře nezávslá. Proto se změnou důchodu dochází pouze ke změně poptávky po reálných peněžních zůstatcích, která je klesající funkcí úrokové sazby. Obrázek 12 Geometrcké odvození křvky LM Obr Obr Úroková sazba v % 1 M P Úroková sazba v % 1 M LM P 0 E 0 0 E 0 L 1 L 0 0 L, M/P Poptávka a nabídka reálných peněžních zůstatků Důchod 21

22 Na obr 12.1 vdíme, že př daném důchodu ( 0 ) průsečík křvky poptávky s křvkou nabídky generuje úrokovou sazbu 0, která vyrovnává trh peněz př dané úrovn důchodu 0. Trh je v rovnováze E 0. Se zvýšením důchodu (např. na úroveň 1 ) vzroste poptávka po reálných peněžních zůstatcích (křvka L se posune doprava). Protože nabídka peněz je konstantní (vertkální křvka) k vyčštění trhu může dojít pouze zvýšením úrokové míry na 1, a tím ustanovením nové rovnováhy v bodě. Mmo jné, zde máme názorný důkaz, že vysoké úrovn důchodů odpovídá vysoká rovnovážná úroková míra 1. Promítnutím jednotlvých stuací na trhu peněz do modelu o souřadncích, (obr 12.2) obdržíme hledanou křvku LM., která je tvořena body všech kombnací (, ), které vyrovnávají trh peněz. Vlastnost křvky LM 1) Křvka LM má kladný sklon a je rostoucí. 2) Sklon křvky LM je určován dvěma faktory: α) ctlvostí poptávky po penězích na změnu důchodu (k), a β) ctlvostí poptávky po penězích na změny úrokové sazby (h). ad α) vlv ctlvost poptávky po penězích na změnu důchodu (k) na sklon křvky LM Čím vyšší je ctlvost poptávky po penězích na důchod (k), tím strmější bude křvka LM. Obrázek 13 Vlv ctlvost poptávky po penězích na důchod na sklon křvky LM LM(k 2 ) k 2 > k 1 LM(k 1 ) 22

23 ad β) vlv ctlvost poptávky po penězích na změny úrokové sazby (h) na sklon křvky LM Čím vyšší je ctlvost poptávky po penězích na úrokovou míru, tím plošší bude křvka LM. Obrázek 14 Vlv ctlvost poptávka po penězích na úrokovou míru na sklon křvky LM LM(h 1 ) h 1 < h 2 LM(h 2 ) Tabulka 2 Závslost sklonu křvky LM na ctlvost poptávky po penězích na úrokovou sazbu h Hodnoty ctlvost (pro dané k) h = 0 h = malé h = velké h = nekonečno Sklon křvky LM vertkální strmá plochá horzontální Změny reálné nabídky peněz a posuny křvky LM Nyní budeme věnovat pozornost tomu, jak se bude měnt stuace, když dojde, př dané úrovn cen, k růstu nomnální nabídky peněz. To je stuace, která vznká např. v souvslost s tzv. kvanttatvním uvolňováním peněz, ke kterému se v současnost uchylují některé vlády, především vláda USA. Př původním důchodě 0 a původní úrokové sazbě 0 by růst nomnální nabídky peněz vedl ke vznku převsu nabídky na trhu peněz. Proto, aby se trh dostal do rovnováhy, je nutné zvýšt poptávku po penězích. K tomu dojde, pokud úroková sazba klesne př každé úrovn důchodu a v důsledku toho se křvka LM posune níže, jak je to znázorněno na obrázku

24 Obrázek 15 Vlv zvýšení nabídky peněz na křvku LM Úroková sazba v % 1 Obr 15.1 Obr 15.2 M 1 P M 2 P Úroková sazba v % 1 LM 1 M P 1 LM 2 M P 2 0 E 0 L 1 0 E 0 L 0 0 Poptávka a nabídka reálných peněžních zůstatků L, M/P Důchod Oblast převsu poptávky a nabídky Jestlže křvka LM znázorňuje rovnováhu na trhu peněz, pak je namístě se ptát, co znázorňují body ležící mmo tuto křvku. Obecně lze konstatovat, že tyto body představují buď přebytečnou poptávku po penězích, nebo přebytečné zásoby peněz. Přesnější odpověď nalezneme pomocí obrázku 16. Věnujme pozornost nejdříve bodu, který je bodem rovnováhy trhu peněz. Předpokládejme dále, že dojde ke zvýšení důchodu na úroveň 2. Tato změna důchodu vyvolá zvýšení poptávky po reálných peněžních zůstatcích a posune křvku do pozce L 2. Př úrokové míře 1 by poptávce po reálných peněžních zůstatcích odpovídal bod A na obrázku 16. 1, ve kterém je přebytek poptávky po penězích nad jejch množstvím, rovnající se vzdálenost A. Bod A je tedy bodem přebytečné poptávky po penězích. V tomto bodě je úroková míra přílš nízká nebo úroveň důchodu je přílš vysoká na to, aby vyčstla trh peněz. Obdobné úvahy nás dovedou k závěru, že v bodě B exstuje přebytečné množství peněz, rovnající se vzdálenost BE 2. Bod B na obrázku 16.2 proto odpovídá přebytečné peněžní zásobě, resp. převsu nabídky peněz nad poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Zobecníme-l získané poznatky, pak každý bod napravo dole pod křvkou LM je bodem přebytečné poptávky po penězích (EDM excess demand for money) a každý bod nalevo nad křvkou LM je bodem přebytečné peněžní zásoby (ESM excess supply of money). 24

25 Obrázek 16 Oblast převsu nabídky a poptávky na trhu peněz Obr Obr M/P Převs nabídky LM 2 B 2 E 2 B E 2 1 A 1 A L 1 ( 1 ) L 2 ( 2 ) Převs poptávky L, M/P 1 2 Obr ESM ve všech bodech nalevo od křvky LM je převs nabídky peněz nad poptávkou LM M P EDM ve všech bodech napravo od křvky LM je převs poptávky po penězích nad nabídkou 0 25

26 3 Současná rovnováha na trhu statků a trhu peněz (aktv) Na základě posouzení vlastností křvek IS a LM můžeme nyní přejít k společnému zkoumání trhu zboží a trhu peněz. Křvky IS a LM zobrazují podmínky, př kterých trh zboží nebo trh peněz se samostatně nachází v rovnováze. Aby mohlo být dosaženo rovnováhy současně jak na trhu zboží, tak na trhu peněz, musí stuace vyhovovat oběma skupnám podmínek, tj. rovnováhy v ekonomce se dosahuje v bodě, který je průsečíkem obou zmíněných křvek, resp. úroková míra a důchod musí nabývat takových hodnot, aby jak trh statků, tak trh peněz byly v rovnováze. Tato podmínka je splněna v bodě E (obr 17). Obrázek 17 Současná rovnováha na trhu zboží a na trhu peněz (aktv): Model IS-LM (%) IS LM E + P N E K + R L O 0 E Mechansmus ustanovování současné rovnováhy Současná rovnováha na trhu zboží a peněz nastává v bodě E, tj. v průsečíku křvek IS a LM. Body N a O na křvce IS jsou body rovnováhy na trhu zboží, ale nkolv současně také rovnováhy na trhu peněz. V bodě O je přebytek poptávky po penězích nad jejch nabídkou (a tedy přebytek nabídky ostatních fnančních aktv nad poptávkou po nch), v bodě N je přebytek nabídky peněz nad poptávkou (a tedy poptávky po ostatních aktvech nad jejch nabídkou). V bodě K je přebytek produkce nad poptávkou po ní, v bodě L je převs poptávky po zboží nad nabídkou, ale současně body K a L představují rovnováhu na trhu peněz (aktv). V bodech P a R není rovnováha an na trhu zboží, an na trhu peněz. Prostřednctvím mechansmu neplánovaných zásob dochází k tlaku na ustanovování rovnováhy na trhu zboží. Tak např. v bodě P je převs agregátní poptávky nad nabídkou na trhu zboží, a proto dochází k neplánovanému čerpání zásob (IU<0), frmy zvyšují produkc a 26

27 ekonomka se posunuje do bodu E. Současně v bodě P je nerovnováha na trhu peněz (aktv), a to přebytek nabídky peněz nad jejch poptávkou: ldé začnou kupovat ostatní aktva, tím vznkne přebytek poptávky po ostatních aktvech nad nabídkou, tlak na zvýšení těchto cen a současně dojde k poklesu úrokové sazby, která vyčstí trh peněz ( aktv). Prostřednctvím mechansmu přzpůsobování úrokových sazeb dojde k ustanovení rovnováhy na trhu peněz (aktv)a současně s působením mechansmu neplánovaných zásob se ustavuje rovnováha na trhu zboží. K zapamatování! Podmínky současné rovnováhy na trhu zboží a peněz (aktv): Trh zboží 1. AD = 2. IU = 0 1) 2) 3) Trh peněz (aktv) L = M/P DOFA = SOFA Struktura portfolaje taková, jakou s přeje veřejnost Struktura portfola je poměr peněz v sestavě portofla k ostatním aktvům. Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba Z dosavadního výkladu tak plyne důležtý závěr: úroková sazba a úroveň výstupu (důchod) jsou určeny nterakcí trhu aktv (křvka LM) a trhu statků (křvka IS). Koordnáty průsečíku křvek IS a LM na jednotlvých osách vyznačují velkost rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové míry. Rovnce rovnovážného důchodu b M = γ. A + γ.. specfkuje všechny čntele, které ho h P ovlvňují. Jsou to: autonomní výdaje (Ᾱ), reálné peněžní zůstatky (M P ) a koefcent ϒ, b a h. Rovnce rovnovážné úrokové sazby ovlvňují její velkost. k 1 =. γ. A - h h + αbk specfkuje všechny čntele, které Rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby se mění tehdy, jestlže se mění podmínky, které kondenzuje křvka IS nebo křvka LM, nebo se mění podmínky, jež zakotvuje jak křvka IS tak křvka LM současně. Ukažme s to na dvou jednoduchých příkladech. Nechť vlvem masívních výdajů vojenských výdajů dojde ke zvýšení vládních výdajů o G (ostatní podmínky, které kondenzuje křvka IS, se nezmění). Nabídka reálných peněžních zůstatků se také nezmění. V důsledku těchto vládních výdajů dojde k tzv. fskální expanz. Jejím vlvem dojde v ekonomce ke změnám (růst a zvýšení ), které se v našem modelu 27

28 IS-LM projeví v posunu křvky IS doprava v rozsahu α. G, jak je znázorněné na obr 18. Produkt se ale vlvem tzv. vytěsňovacího efektu zvýší pouze o = γ. G, tj. z 0 na 1. Obrázek 18 Vlv zvýšení vládních výdajů (vojenských výdajů) na růst produktu (%) LM 1 0 E 0 =γ. G J E 2 α. G IS 1 IS Vždy, kdy není křvky LM horzontální nebo vertkální, vede zvýšení vládních nákupů zboží a služeb, resp. obecněj zvýšení autonomních výdajů ke zvýšení důchodu, které zvyšuje poptávku po penězích a př neměnné nabídce reálných peněžních zůstatků dochází k růstu úrokové sazby. K zapamatování! Zvýšení úrokové sazby vyvolá snížení soukromých autonomních výdajů, zejména nvestčních, ale spotřebních a dochází tak k vytěsnění (crowdng out) část soukromých nvestčních a část spotřebních výdajů. Vytěsnění tlumí růst rovnovážného důchodu. Rozsah snížení důchodu v částečného crowdng out efektu znázorňuje na obrázku 18 vzdálenost bodů J a E 2. Jako druhý příklad s můžeme uvést aktvní chování centrální banky, která se v zájmu podpory nvestční aktvty frem, snížení nezaměstnanost a zvýšení produktu rozhodne snížt základní úrokovou sazbu (monetární expanze). Změny, ke kterým v důsledku této monetarní expanze dojde v ekonomce jsou znázorněné na obrázku

29 Obrázek 19 Vlv snížení úrokové sazby na růst produktu (%) LM 0 E 0 1 M. k P 0 LM 1 1 M β. = I P IS 0 0 O 1 V grafech použté symboly γ a β jsou multplkátory fskální, resp. monetární poltky. Multplkátor fskální poltky γ ukazuje, o kolk se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby o G, resp. autonomních výdajů o A bude-l nabídka reálných peněžních zůstatků konstantní. γ = α α b k 1 + h Multplkátor monetární poltky β vyjadřuje, jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu, za předpokladu, že fskální poltka je nezměněna. β = b. γ h Přechod k rovnovážnému stavu Vývoj vntřních a vnějších podmínek fungování ekonomky způsobuje, že ekonomcký systém je neustále vychylován ze svého rovnovážného stavu. Proto se žádná odborná dskuse nemůže ve vztahu k modelu IS-LM vyhnout dskus k velm zajímavému problému přechodu ekonomky 29

30 z nerovnovážného stavu do stavu rovnováhy. I my se budeme, alespoň krátce, tomuto problému věnovat. Předpokládejme, že ekonomka se nejdříve nachází ve stavu rovnováhy v bodě E (vz obr 18). Následně dojde v ekonomce ke změnám, které se v našem modelu projeví změnou polohy jedné z křvek (IS). Nový stav rovnováhy bude dosažen v bodě. Jakým způsobem se dosáhne obnovení rovnováhy? Jak lustruje obrázek, přechod k ní vyžaduje změny v úrokové sazbě v úrovn důchodu. K tomu, abychom mohl hodnott, jak k těmto změnám dochází v čase, zavedeme dvě přípustná zjednodušení: 1/ výstup roste, když se objevuje převs poptávky na trhu zboží, a obráceně; 2/ úroková sazba roste jako odpověď na převs poptávky po penězích a klesá jako odpověď na převs nabídky peněz. Obrázek 20 Nerovnováha v modelu IS-LM LM 1 0 E IS 1 IS 0 1 Analyzujme stuac z pohledu přjatých hypotéz, vztahujících se k reakc trhů na stuac nerovnováhy. Př studu modelu Keynesánského kříže jsme zkoumal, jak se vyrovnává poptávka s nabídkou na trhu zboží. Došl jsme k závěru, že př exstenc převsu poptávky na trhu zboží frmy využívají své zásoby hotové produkce a zvyšují výstup. Stejné deje se budeme držet ve vztahu ke křvce IS př zkoumání stuace znázorněné pomocí našeho modelu IS-LM. Přzpůsobování na trhu peněz (křvka LM) vyplývá z těsné vazby tohoto trhu s trhem oblgací. Pokud exstuje převs poptávky po penězích, pak to znamená, že exstuje převs nabídky na trhu oblgací. Trh oblgací funguje na základě stejných zákonů jako ostatní trhy zboží, tj. v reakc na převs nabídky následuje pokles cen oblgací. Nyní nám tudíž zůstává jž jen objasnt, jak spolu souvsí ceny oblgací a úroková sazba. 30

31 Jako příkladu použjme roční oblgac o nomnální hodnotě B, za kterou je jejímu vlastníku po roce vyplacena suma X dolarů. Za jakou mnmální cenu bude vlastník oblgace ochoten j dnes prodat? Př hledání odpověd na tuto otázku vlastník porovnává dvě varanty řešení: a) prodat oblgac dnes za určtou cenu p B a získané peníze uložt do banky př úrokové sazbě, nebo b) neprodávat danou oblgac a za rok získat její nomnální hodnotu X dolarů? V prvém případě bude mít vlastník oblgace po roce peněžní částku, která se bude rovnat sumě (B + ) p B. Jestlže se ukáže, že tato velčna: - je větší než X, pak vlastník oblgace j prodá dnes; - je menší než X, pak je pro něj výhodnější počkat s prodejem oblgace; - v případě rovnost je vlastníku oblgace jedno, kterou varantu zvolí. Když budeme vycházet ze skutečnost, že všchn jednotlvc se rozhodují na základě stejných prncpů, a že v ekonomce je dostatečný prostor pro nákup (prodej) oblgací a přílv (odlv) peněz, můžeme uzavřít naše úvahy konstatováním, že ceny oblgací se ustalují na takové úrovn, př které obě zkoumané varanty přnáší stejný důchod (výnos). V našem příkladu to konkrétně znamená, že buď (B + )p B = X nebo p B = X(B + ). Uvedený příklad nám umožňuje přjmout závěr, že mez úrokovou sazbou a cenou oblgací exstuje závslost, kterou lze popsat následovně: růst úrokové sazby vede k poklesu cen oblgací a naopak, pokles úrokové sazby vede k růstu cen oblgací. Obrázek 21 Přzpůsobování trhu zboží a trhu peněz a přechod do nové rovnovážné stuace LM Přzpůsobování na trhu peněz Přzpůsobování na trhu zboží E* Trajektore pohybu k nové rovnováze E IS 31

32 Vrátíme-l se k problému ustanovování rovnováhy na trhu peněz, můžeme vyslovt závěr, že převs poptávky po penězích vede k převsu nabídky oblgací a poklesu jejch cen a zároveň s tím vede k zvyšování úrokové sazby. Nyní můžeme zobrazt, jak ekonomka přechází z počátečního stavu rovnováhy E do stuace nové rovnováhy E*. Bez dalších předpokladu ale nemůžeme zaručt, že přzpůsobování trhů skutečně bude probíhat tak, jak jsme s ukázal na obrázku 21. Je možné, že trajektore nás povede směrem od předpokládaného bodu rovnováhy. I tento problém je možné řešt, pokud vezmeme v úvahu nesymetrčnost reakcí trhů. Je moudré předpokládat, že přzpůsobování na trhu peněz (alternatvních aktv) probíhá mnohem rychlej, než na trhu zboží. Proč bychom to měl předpokládat? Odpověď je jednoduchá. V zájmu dosažení rovnováhy na trhu zboží musí frmy změnt objem své produkce, a to pochoptelně vyžaduje určtý čas. Proto proces přzpůsobování trvá na tomto trhu déle, než na trhu peněz, kde se uskutečňuje cestou nákupu (prodeje) oblgací a odpovídající změny cen oblgací a úrokové sazby. Tento proces přzpůsobování nevyžaduje v podstatě žádný čas. V dalším textu budeme vycházet z předpokladu, že trh peněz se přzpůsobuje okamžtě, tj. že v každý okamžk je trh peněz v rovnováze, a zároveň, že trh zboží se přzpůsobuje postupně. Prozkoumejme jak, bude vypadat přechod z původního rovnovážného stavu k novému rovnovážnému stavu za těchto předpokladů (obr 22). Nechť v důsledku uskutečňování fskální poltky dojde k posunu křvky IS doprava vzhůru. V důsledku toho ekonomka musí přejít z původní rovnováhy E 0 do nové. Vlvem nepřetržtého přzpůsobování nabídky a poptávky na trhu peněz je tento trh v rovnováze. Proto se ekonomka bude pohybovat podél křvky LM do nového bodu rovnováhy. Obrázek 22 Přzpůsobování jako reakce na fskální šok za podmínky okamžtě reakce trhu peněz LM E 0 IS 1 IS 0 32

33 Nyní s vyzkoušíme jak, bude vypadat trajektore přzpůsobování v případě pohybu křvky LM 0 (například v důsledku zvýšení nabídky peněz). Exogenní zásahy (zvýšení nabídky peněz) narušly rovnováhu na trhu peněz, a proto musí být tato rovnováha obnovena. V důsledku zvýšení nabídky úroková sazba prudce klesá takovým způsobem, že se dostáváme na novou křvku LM 1 a následně se budeme pohybovat po křvce LM 1 k novému bodu rovnováhy, tak jak je to zobrazené na obrázku 23. Obrázek 23 Přzpůsobení jako reakce na monetární šok za podmínky okamžté reakce trhu peněz LM 0 LM 1 0 E 0 1 IS 33

34 SHRNUTÍ * Model IS-LM je základním modelem agregátní poptávky, který zahrnuje trh aktv (peněz) a trh statků a služeb. Tyto trhy jsou spojeny úrokovou mírou. * Konstrukce modelu umožňuje možnost a způsoby, kterým fskální a monetární poltka ovlvňuje ekonomku a současně analyzovat jejch účnnost. * Křvka IS je tvořena kombnacem úrokové míry a úrovně důchodu (produktu), př kterých je trh statků a služeb v rovnováze. Zvyšování úrokové míry, jako exogenního faktoru, snžuje agregátní poptávku tím, že se omezuje poptávka po nvestcích a klesá nvestční aktvta. Proto je př vyšších úrokových mírách úroveň rovnovážného produktu nžší. Křvka IS je proto klesající. * Trh aktv (peněz) charakterzuje centrální bankou kontrolovaná nomnální zásoba peněz (nabídka peněz) poptávka po reálných peněžních zůstatcích, které mají charakter exogenního faktoru. Tato poptávka se zvyšuje s důchodem (růst produktu) a snžuje s úrokovou mírou, která je nákladem držby peněz místo alternatvních aktv. * Vzhledem k exogennímu charakteru zásoby reálných zůstatků je křvka LM, představující body rovnováhy na trhu peněz, rostoucí. * Bohatství ldí, jejch aktva, nabývá dvou forem, formy peněz a formy ostatních alternatvních aktv, které jsou v modelu reprezentované oblgacem. Vzhledem k omezení danému bohatstvím plyne z rovnováhy na trhu peněz rovnováha na trhu alternatvních aktv, oblgací. * Rovnovážná úroková míra a rovnovážný produkt jsou společně určeny současnou rovnováhou na trhu statků a služeb a trhu peněz, tj. průsečíkem křvek IS a LM. Pokud je ekonomka charakterzována rovnovážnou úrokovou mírou a rovnovážným produktem (bod průsečíku), pak můžeme hovořt o tom, že bylo dosaženo makroekonomcké rovnováhy. * Z modelu IS-LM plyne, že př přebytečné poptávce po statcích a službách se výstup ekonomky zvyšuje a úroková míra po penězích roste a ekonomka se pohybuje směrem k stavu nové rovnováhy. Obvykle se předpokládá, že trhy aktv se vyčšťují rychle, a proto pohyb ekonomky k nové rovnováze, jako reakce na exogenní změnu, probíhá především po křvce LM. 34

35 Lteratura základní MACH, M. Makroekonome II pro nženýrské (magsterské) studum, 1. a 2. část. Slaný: Melandrum ISBN DORNBUSCH, R. - FISCHER, S. Makroekonome. Praha: SPN a Nadace Economcs, SOUKUP, J., POŠTA, V., NESET, P., PAVELKA, T., DOBRLOVSKÝ, J. Makroekonome. Moderní přístup. Praha: Management Press ŠTANCL A kol. Základy teore vojenskoekonomcké analýzy. 1. vyd. Brno: Monka Promoton, ISBN: Lteratura doporučená MAITAH, M. Makroekonome v prax. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN WAWROSZ, P., HEISSLER, H., MACH, P. Reále v makroekonom odborné texty, medální reflexe, praktcké analýzy. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., ISBN OLEJNÍČEK, A. a kol. Ekonomcké řízení v podmínkách AČR. 1. vyd. Uherské Hradště: LV. Prnt, ISBN ROMER, D. Advanced Macroeconomcs. 3rd edton. New ork: McGraw-Hll/Irwn, p. ISBN