ŠUMAVA HRANIČNÍ PŘECHODY A PŘESHRANIČNÍ STEZKY. Ing. Hynek Hladík. Prosinec 2006 NA ÚZEMÍ BIOSFÉRICKÉ REZERVACE

Transkript

1 A PŘESHRANIČNÍ STEZKY NA ÚZEMÍ BIOSFÉRICKÉ REZERVACE ŠUMAVA Ing. Hynek Hladík Prosinec 2006 Studie byla vytvořena v rámci projektu Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava Koordinace projektu / Coordinators of the project: Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd české republiky Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ökologischer Tourismus in Europa Projekt podpořili / This project was supported by: UNEP GEF, UNESCO, MAB, EU, INTERREG IIIB CADSES, MŽP ČR

2 Zemské hranice na Šumavě a je překračující stezky v dávné historii K přírodním zvláštnostem Čech patřila vždy přirozená hradba hor porostlých hustými pralesy. Na jihozápadě Čech Šumava, mohutný horský hřeben na hranicí země České s Bavorskem a Horním Rakouskem, oddělovala od sebe sousední země,. Dlouhou dobu nebyl definován průběh hranic České země, nebylo třeba přesně vědět, kde byly hranice, hranice byly jednoduše kdesi v lese, většinou po hřebenech hor. Přes překážky, které Šumava vytvářela, překračovaly Šumavu již od pravěku četné stezky, po kterých se dopravovalo zboží ze zemí v jižní části Evropy na sever a zpět. Je jisté, že v těchto dávných dobách české historie probíhal obchod, kudy přesně tehdejší stezky vedly, je nejspíš velkým otazníkem. Přesnější údaje jsou již z ranného středověku, z 10. století. Mezi nejvýznamnější stezky, které spojovaly tehdy Prahu s cizími zeměmi např. patřily: - Praha Písek Netolice Vyšší Brod Linec - Praha Písek Netolice Pasov (počátky Zlaté stezky) - Praha Staré Prachatice Pasov (Zlatá stezka) - Praha Prácheň Sušice Hartmanice Železná Ruda klášter Rinchnach klášter Nieder Altech (Vintýřova stezka) Vedle těchto hlavních směrů byla řada cest a stezek. Některé z nich byly staré od pravěku. Ve středověku se množství stezek zvýšilo, podél nich vyrostla řada hradů. Na zemských stezkách se vstupovalo z pohraničního hvozdu zemskými branami, u nichž byly celnice, místa, kde se vybíralo mýto a clo. Po stezkách protínajících Šumavu se dopravovalo z jihu především zboží, kterého v Čechách nebylo sůl. Stezky vedly především po návrších, kde si koně vyšlapali cestu, v údolích, podél řek a potoků byly často bažiny, kterým se bylo třeba vyhnout. Trasa stezky se občas měnila, někde padly rozsáhlé polomy, bílé zlato bylo však třeba dopravit včas, proto si karavany našly novou cestu někde v blízkosti. Některé stezky se místy rozvětvily a posléze zase spojily, aby došly ke svým cílům. Středověké solné stezky na Šumavě - Stezka přes Sv. Kateřinu vedla z bavorského města Kouba (Cham) přes Kötzling Hohenwart Sv. Kateřina Nýrsko. O významu této obchodní cesty svědčí i fakt, že ve 14. století byl postaven k její ochraně hrad Pajrek. Osada Nýrsko vznikla na této obchodní stezce rovněž ve 14. století - Stezka přes Železnou Rudu - z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov. Stezka podél řeky Řezná (Regen) přes železnorudské sedlo byla trochu výjimkou mezi šumavskými stezkami, přesto patří mezi velmi staré stezky. Na její ochranu vyrostly tři tvrze Strážov, Opálka a tvrz v Janovicích n.ú. Ve Zwieselu z ní k severovýchodu odbočovala Vintýřova stezka - Vintýřova stezka z klášterů Niederaltaich na Dunaji a Rinchnach do Zwieselu a Lindbergu, na Zlatý stolek mezi horami Plesná a Žďánidla, přes Vysoké Lávky, Rovinu, Dobrou Vodu, Hartmanice, Hořejší a Dolejší Krušec, Nuzerov do Sušice. Tato velmi stará stezka, jak bylo již uvedeno byla připomínána již v 10. století, nesla tři jména hartmanická, březnická (podle obce Březník, která byla v barokní době přejmenována na Dobrá Voda) a Vintýřova (podle poustevníka Sv. Vintýře, německy Hl. Gunther). Její úsek nad obcí Scheuereck se dodnes nazývá Alte Straße Stará 2

3 silnice). Stezka zde byla však již v 6. století (doloženo nálezem hrotu kopí z doby merovejské) - Kašperskohorská stezka vedla z Pasova (Passau) přes Grafenau, St.Oswald, Waldhäuser, po východním svahu hory Luzný (Lusen) (tedy oblastí tzv. Modrého sloupu) do Filipovy Huti, Horské Kvildy, dále přes Kozí Hřbety do Kašperských Hor. Cestu nechal postavit císař římský a král český Karel IV., aby propojil Pasov (Passau) s Kašperskými Horami a tak dále zvýšil ekonomické postavení města Kašperské Hory. Vytýčením cesty byl pověřen královský úředník Heinzlin vn Bader. Heinzlinovi stály v cestě vysoké hory, nedohledné pralesy, zrádná rašeliniště a neobydlená krajina. Rozhodl se postavit cestu pokud možno přímo. Cesta, kterou bylo možné nazvat silnicí, byla široká cca 2,5 m, byla dlážděná. Na německé straně hranic, v St. Oswaldu nechal Karel IV. vystavět klášter. Následující město Grafenau s rozsáhlým tržištěm patřilo stejně jako St.Oswald zemskému hraběti Johannu Leuchtenbergovi, který se stal roku 1379 purkrabím na hradě Kašperku. Ve stejné době byla postavena i sousední cesta přes Kvildu. Problémem na Kašperskohorské stezce byl 30 km dlouhý nebezpečný úsek vedoucí z Horské Kvildy do St.Oswaldu přes rašelinné pralesy. Cesta nabyla na významu poté, co se koncem 16. století podařilo obejít pasovský monopol na obchod se solí. Naopak úpadek nastal kolem poloviny 17. století. - jak bylo výše řečeno, současně se stavbou Kašperskohorské stezky byla postavena i Kvildská cesta (Zlatá stezka) z Freyungu přes Mauth, (Bučinu) do Kvildy a dále na Horskou Kvildu. Tato cesta nevedla tak nebezpečným terénem rašeliništi pod Luzným (Lusen) jako cesta Kašperskohorská - pravděpodobně později byla postavena stezka, později silnice, přes tzv. Modrý sloup / Bei den Blauen Säulen, která dodnes nese v Bavorsku název Böhmweg, vede však po západním svahu Luzného - Vimperská obchodní stezka vedla z Pasova (Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach, Freyung, Kunžvart, Horní Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka. Jedna z větví této stezky vedla přes Wotzmannsdorf, Winkelbrunn, Hinterschmieding do Kunžvartu. Na německé straně byl postaven kolem roku 1200 hrad Wolfstein (ve Freyung), v polovině 13. století byl postaven hrad Vimperk, pod ním vyrostlo tržiště, které dostalo roku 1479 městská práva. Koncem 13. století byl vybudován na hranicích českého království hrad Königstwarte (později Kunžvart, dnes Strážný). V blízkosti Vimperské stezky se vyskytovalo několik stezek pašeráků. - Zlatá stezka prachatická vedla z pasovského Ilzstadu u ústí řeky Ilz do Dunaje přes Grubweg, Großtannensteig, Salzgattern, Deching, Waldkirchen, Schieffweg, Böhmzwiesel, Fürholz (zde se vybíralo mýto pasovského kláštera Niederburg), Grainet, Leopoldsreut, Marchhäuser, České Žleby (dříve zvané České Trouby, německy Böhmisch Röhren), Soumarský most, Volary, Cudrovice, hrad Hus, Albrechtovice, Perlovice, Prachatice. Stezka byla používána již době předhistorické, v době historické jistě v 9. století, v Pasově (Passau) se již tehdy obchodovalo se solí. Zlatá stezka patřila mezi nejvýznamnější stezky. Výnosy z výběru cla Zlaté stezky na pasovské straně patřily od roku 1010 benediktinskému ženskému klášteru v Niedeburgu v Pasově (Passau), proto byl kraj často nazýván Land der Abtei, země opatství, nebo také abatyšina země. Na české straně od osmdesátých let 11. století patřil celní výnos vyšehradskému proboštství. Roku 1706 císař Josef I. zakázal dovoz cizí soli (tedy soli nepocházející z Rakouska), sůl byla hlavním zbožím dopravovaný do Čech. Tím se význam stezky značně snížil do Čech se nadále vozily štýrské kosy, železné nářadí a nástroje, víno, látky a různé koření. Obráceným směrem bylo dopravováno třeba obilí, pálenka, vodil se živý dobytek. Navíc, kvetlo tu pašeráctví. - Hornoplánská stezka měla dvě větve, každá z nich překračovala šumavský hřeben v jiném místě. Stezka vedla z Pasova (Passau), přes Waldkirchenu, do Klafferstass, dnes již malý kousek od rakouských hranic, zde se rozdvojila, jedna větev vedla 3

4 údolím potoka Klafferbach do sedla mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a do Horní Plané. Stezka byla zejména na rakouské straně velmi strmá, v zimě neschůdná. Druhá větev pokračovala do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg pak do sedla mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané. Horní Planá je poprvé připomínána v roce 1332 jako osada na obchodní stezce. - Dolnovltavická stezka vedla z hornorakouského Rohrbach přes Drkolnou (Schlägl), Aigen, Kyselov, Dolní Vltavice, dále pak buď přes Chvalšiny do Netolic, nebo přes Hořice do Zlaté Koruny. Rakouská část stezky náležela premonstrátskému klášteru Drkolná (Schlägl). V kyselovském dvoře, který založili mniši z Drkolné na pozemcích na pravém břehu Vltavy věnovaných řádu roku 1308 Jindřichem z Rožmberka, se vybíralo mýto. Na horském hřebeni na rakouském území v blízkosti osady Oberhaag vyrostlo v první čtvrtině patnáctého století rozsáhlé obranné zařízení na ochranu před husity právě tímto směrem útočícími do Rakouska. Zařízení sloužilo naposledy v době třicetileté války na obranu proti Švédům přicházejícím z Čech proto se dodnes nazývá Švédská šance / Schweden Schanze - Frymburská stezka měla svůj začátek již u Dunaje v Obermühl, v Neufeldenu bylo vybíráno mýto, stejně jako v Haslachu na soutoku řek Velká a Malá Mühla (Große a Kleine později Steinerne Mühl), dále na Rychnůvek a Svatý Tomáš, Frymburk, Malšín a Zátoň do Přídolí, kde se stezka rozdvojila na Český Krumlov nebo přes Velešín do Doudleb. Vznik vedení této stezky souvisí s kolonizačním úsilím Vítkovců v polovině 13. století. Stezka z Haslachu však byla jistě starší. - Stezka přes obec Kapličky vedla z hornorakouského Altenfeldenu přes Helfenberg, Kapličky do Vyššího Brodu. Tato stezka byla uvedena v seznamu vyšebrodských klášterních pozemků z roku Velká většina stezek přežila do novověku, z některých se staly moderní silnice spojující významná města na obou stranách státních hranic, jiné sloužily jako okresní silnice, aby propojovaly lokální centra, další zůstaly pouze pěšinami, kterými chodili pocestní či pašeráci. Schwarzenberský plavební kanál Další významnou dopravní stavbou, která přetnula hřeben Šumavy se stal v posledních letech 18. století Knížecí Krumlovsko-Vídeňský plavební kanál, který později dostal jméno Schwarzenberský plavební kanál. Bylo po něm dopravováno dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji. Podél plavebního kanálu vedla doprovodná či kanálová cesta, která sloužila nejen pro účel provozu plavebního kanálu, ale také třeba k podstatnému zkrácení cesty z hornorakouské sklářské osady Sonnenwald do kostela či školy ve Zvonkové. Vytýčení zemských (státních) hranic Středověkou kolonizací vznikly v podhůří na obou stranách Šumavy četné vesnice. U obchodních stezek vyrostla městská střediska. Zejména sklářství, hornictví, hutnictví i tradiční dřevařství přispělo 16. století k pronikání do lesů. Na počátku 17. století začala další vlna kolonizace lesa, lidé se natrvalo usazovali i do vyšších poloh. Po třicetileté válce se vylidnily rozsáhlé oblasti Šumavy a Českého lesa. Majitelé měli zájem o znovuosídlení krajiny, proto přišlo hodně nových obyvatel z Bavorska a Rakouska. V průběhu osmnáctého století se kolonizace krajiny rozšířila tak, že byly využívány často i oblasti ležící na hranicích sousedních zemí, proto bylo vytýčit zemské (státní) hranice. Skutečná cizina vůči Českému království bylo pouze Bavorské království, respektive Pasovské biskupské knížectví. Horní Rakousko bylo stejně jako České království součástí jednoho státu. V roce 1764 byla uzavřena tzv. habsbursko-wittelbašská smlouva, kterou byly nejen určeny státní hranice, ale i stanoven 4

5 způsob jejich vyznačení. Z doby po uzavření smlouvy jsou i první hraniční kameny. Po roce 1764 docházelo jen k menším úpravám průběhu hranic. V roce 1842 byla uzavřena smlouva mezi Rakouskem a Bavorskem o státních hranicích. Přestože byly vytýčeny státní hranice, neznamenalo to, že přestal nekontrolovaný pohyb lidí přes hranice, především narůstalo pašeráctví a podloudnictví, které napomáhalo ulehčit těžký život na obou stranách Šumavy. Rakousko-bavorské hranice střežili z české strany pohraniční myslivci, později i důchodková stráž, od roku 1842 byly obě stráže sloučeny do finanční stráže. Hranice definovaná smlouvou z roku 1842 je základem současného průběhu česko-bavorských hranic. Zemské hranice mezi císařsko-královskými zeměmi Čechy a Horní Rakousko byly vytýčeny v roce Z té doby je i historický hraniční kámen v údolí potoka Světlá / Zwettelbach (v blízkosti hraničního znaku II/12) a hraniční znak II/24. Vytýčení zemských (státních) hranic nemělo vliv na průběh cest a silnic procházejících přes Šumavu. Mezi nejvýznamnější dopravní spojení mezi Čechami a Bavorskem a Čechami a Horním Rakouskem počátkem 20. století patřily silnice překračující zemské hranice v těchto místech: - Sv. Kateřina u Nýrska / Neukirchen b. Hl. Blut - Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein (silniční i železniční přechod) - Gsenget přes Frischův most Frisch Brücke / Scheureck - Bučina / Finsterau (silniční přechod) - Kunžvart (Strážný) / Philippsreut (silniční přechod) - České Žleby / Bischofsreut - Nové Údolí / Haidmühle (silniční i železniční přechod) - Zvonková / Schöneben (silniční přechod) - Kyselov (Sarau) / Diendorf (silniční přechod) - Dolní Hraničná (Untermarktschlag) / St. Oswald bei Haslach (silniční přechod) - Rychnůvek (Deutsch Reichenau) / Hörlandsödt (silniční přechod) - Kapličky (Kapellen) / Guglwald (silniční přechod) Státní hranice nově vzniklé Československé republiky a cesty je přetínající Státní hranice Československé republiky byly vyznačeny na základě Saint-germainské mírové smlouvy po 1. světové válce. Podél státních hranic s Německou říší, ale také nově vzniklých hranic s Rakouskem byly vystavěny celnice, kasárna finanční stráže, od roku 1936 i Stráže ochrany hranic. Ani vznik nového státu neznamenal přerušení styků občanů sousedních států. Hranice bylo možné překračovat pouze na místech určených na překračování státních hranic. Na základě povolení bylo možné překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody v rámci malého pohraničního styku. Bylo tomu často proto, že rolník bydlící na československém území vlastnil pozemky na rakouském území, či naopak. Po uzavření tzv. Mnichovské smlouvy a odstoupení československého pohraničí Německé říši zanikly historické hranice země České. Území dnešní biosférické rezervace Šumava připadlo do Německa. Území obce Reiterschlag (Pasečná) v jihovýchodní části Šumavy, které bylo až do září součástí politického okresu Kaplice, bylo zahrnuto do okresu Rohrbach. Kontakty, které odjakživa ztěžovaly šumavské hory a lesy se zintezivněly. Byla zřízena např. pravidelná autobusová doprava mezi Horní Planou přes Zvonkovou a Schöneben do Lince. Do doby než museli muži, později i mladíci a kluci narukovat na frontu, připadalo místním Němcům, že je lépe. 5

6 Po osvobození Československa v květnu 1945 to nejprve vypadalo, že státní hranice obnovené Československé republiky budou vypadat podobně, jako to bylo před válkou. V květnu 1945 nastoupily na státní hranice jednotky finanční stráže. Ke střežení státních hranic bylo povoláno i 12 rot 1. pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem bylo bránit pašování zboží, ale i nelegálním přechodům státních hranic. Krátce po únoru 1948 byl omezen přístup obyvatelstva ke státním hranicím, byla nařízena přísná kontrola osob a motorových vozidel pohybujících se směrem ke státním hranicím. Hraniční přechody byly opatřeny zábranami, na vedlejších cestách ke státním hranicím byly vykopány před hranicemi hluboké příčné příkopy. Krátce p únoru 1948 nebyly státní hranice absolutně neprostupné, jako tomu bylo později. Přes hranice přecházeli běženci, které převáděli převaděči, znalců místního terénu a podmínek, zejména z řad odsunutých Němců i místních lidí. K 1. březnu 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo podél státních hranic od Jáchymova po Bratislavu. V roce 1951 byla k ochraně státních hranic zřízena Pohraniční stráž. V hraničním pásmu bylo postaveno ženijně-technické zabezpečení státních hranic železná opona, lidově zvané mezi místními dráty. Veškeré hranice překračující stezky byly přerušeny. Byla přerušena i železniční přeprava přes železniční hraniční přechody Železná Ruda Bayerisch Eisenstein a Nové Údolí Haidmühle. Na území Šumavy byly ponechány pouze tyto hraniční přechody: - Železná Ruda Bayerisch Eisenstein silniční hraniční přechod - Strážný Philippsreut Vedle těchto oficiálních hraničních přechodů bylo předáváno exportované surového dříví např. v Novém Údolí a Guglwaldu. Hranice se znovu otevírají 23. prosince 1989 přestřihli symbolicky ministři zahraničí Československé socialistické republiky a Spolkové republiky Německo Jiří Diensbier a Hans Dietrich Genscher v bývalé vesnici Neuhäusel u Rozvadova. V úterý 20. února 1990 v Novém Údolí začala demontáž železné opony. Dráty zmizely z československo-bavorských hranic do května 1990, hraniční pásmo bylo oficielně zrušeno v červnu

7 Bývalé hraniční pásmo se stalo cílem pro spoustu zvědavých turistů. Velmi často, když přišli ke státním hranicím, narazili na tabulky: Zde není hraniční přechod. Překračování státních hranic není dovoleno. Postupně byly znovu otevírány některé hraniční přechody, např. Sv. Kateřina Neukirchen b. Hl. Blut, později Přední Výtoň Guglwald, ještě později i Zvonková Schöneben ( , pro osobní automobily, autobusy a lehké nákladní automobily, během prvního dne provozu projelo z Rakouska 67 osobních automobilů s 90 osobami, z České republiky 48 osobních automobilů s 84 osobami), byl obnoven provoz na železničním hraničním přechodu Železná Ruda Bayerisch Eisenstein. K obnově provozu na bývalém hraničním přechodu Nové Údolí Haidmühle nedošlo, neboť na německém území byly odstraněny koleje a bylo odstraněno těleso násypu železniční trati mezi hraničním přechodem a obcí Haidmühle. V návazném úseku od Haidmühle směrem k Neureichenau byla po bývalém tělese železnice zřízena stezka pro pěší a cyklisty, v zimě běžecká trať. Místa, kde cesty křižují státní hranice, byla ještě před otevřením hraničních přechodů svědkem setkávání obyvatel sousedních obcí. Jednou z příležitostí k setkávání bylo např. předávání betlémského světla na česko-rakouských hranicích. Např. u hraničního znaku I/10 mezi Novou Pecí a Holzschlagem předává již tradičně betlémské světlo starosta obce Klaffer svému kolegovi z Nové Pece, podobně u hraničního znaku I/60 mezi Kyselovem a Diendorfem starosta obce Schlägl starostovi obce Černá v Pošumaví. Právě u hraničního znaku I/10 byl poměrně brzy otevřen hraniční přechod Nová Pec Holzschlag. V roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava o výměře cca ha, který se táhne v nepravidelně širokém pruhu podél česko-bavorských a česko-rakouských hranic v délce cca 114 km mezi Železnou Rudou a Zadní Zvonkovou. Počátkem roku 1996 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a Spolkové republiky Německo o zřízení turistických stezek protínajících státní hranice. Tak došlo k otevření těchto přechodů na turistických stezkách na hranicích se Spolkovou republikou Německo: Nové Údolí (Třístoličník) Dreisessel, Stožec - Haidmühle, České Žleby Bischofsreut (Märchäuser), Bučina Finsterau, Prášily Scheureck, Železná Ruda Bayerisch Eisenstein, Ostrý Grosser Osser. Významnou službou pro turisty překračující státní hranice na územích národních parků Šumava (NPŠ) a Bavorský les (NPBW) jsou ekologické autobusy jezdícími v sousedících národních parcích bavorské Iglbusy a Zelené autobusy, jejichž linky se setkávají na hraničním přechodu Bučina Finsterau. Podobná dohoda o turistických stezkách na česko-rakouských hranicích dlouho chyběla. V roce 1998 byly otevřeny dva hraniční přechody na Schwarzenberském plavebním kanálu Ježová Iglbach a Koranda St. Oswald bei Haslach. Vzhledem k tomu, že již dříve byl pro pěší, cyklisty a malé motocykly otevřen hraniční přechod Zvonková Schöneben, byla otevřena pravděpodobně první turistická stezka, která jedním značením přechází státní hranice. Modře značená stezka začíná u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic přes Jelení Vrchy, Zadní Zvonkovou k hraničnímu přechodu Zvonková Schöneben, dále do Sonnenwaldu, po tzv. Kanálové cestě po rakouském území k hraničnímu přechodu Ježová Iglbach, do místa, kde plavební kanál křižuje hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch (Rosenhügel, U Korandy), dále přes hraniční přechod Koranda St. Oswald bei 7

8 Haslach do obce St. Oswald bei Haslach, luční cestou a dále lesem k historickému hraničnímu kameni u spáditého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu, podél spáditého úseku k hraničnímu znaku II/10 a lesem opět k hraničnímu přechodu Koranda St. Oswald bei Haslach. Otevření hraničních obou přechodů umožnilo konat ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu v oblasti hraničního potoka Ježová / Iglbach. Zhruba od roku 2000 žádaly sousední obce Horní Planá a Ulrichsberg o mimořádné otevření hraničního přechodu u hraničního znaku I/36 v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s hraničním potokem Pestřice / Rothbach ve dnech, kdy se konaly ukázky plavení dříví Začátkem května 2006 vstoupila v platnost česko-rakouská dohoda o turistických stezkách na česko-rakouských hranicích. Byly tak na území Šumavy otevřeny tyto hraniční přechody (respektive byl upraven režim již otevřených přechodů): Plechý Plöckenstein, Nová Pec/Říjiště Holzschlag, Pestřice Sonnenwald, Ježová Iglbach, Koranda - St. Oswald. Nedošlo však k otevření dvou původně navržených přechodů na turistických stezkách Kyselov Diendorf a Rychnůvek Hörlandsödt. 8

9 Hraniční přechody a přeshraniční stezky v současnosti Železniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein/Bavorská Železná Ruda Rozsah dopravy OD Charakter - přestup státních hranic přes železniční hraniční přechody je umožněn občanům všech států světa. Vysvětlivky k rozsahu dopravy (platí pro přechody se Spolkovou republikou Německo) OD - osobní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu) ND - nákladní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu) Česko-německé státní hranice - silniční hraniční přechody v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod Charakter Rozsah dopravy Provozní doba Svatá Kateřina - Neukirchen b.hl.blut Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein/Bavorská Železná Ruda 1 1 P, C, M, OA, linkový kyvadlový autobus P, C, M, OA, B, N do 7,5 t největší povolené hmotnosti Nepřetržitě Nepřetržitě Strážný Philippsreut 1 P, C, M, OA, B, N Nepřetržitě Charakter 1 - hraniční přechod pro občany všech států. Vysvětlivky k rozsahu dopravy: P - pěší C - cyklisté M- motocykly M reg. - regionální osobní doprava prováděná motocykly OA - motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t OA reg. - regionální doprava prováděná motorovými vozidly do největší povolené hmotnosti 3,5 t B - autobusy B reg. - regionální osobní doprava prováděná autobusy N - nákladní doprava N reg. - regionální nákladní doprava prováděná nákladními vozidly 9

10 Česko-německé státní hranice - turistické stezky v oblasti Biosférické rezervace Šumava Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). Název turistické stezky Okres Nové Údolí/ Třístoličník/ - Dreisessel okr.prachatice Stožec - Haidmühle okr.prachatice České Žleby Bischofsreut (Marchhäuser) okr.prachatice Bučina Finsterau okr.prachatice Prášily - Scheuereck okr.klatovy Debrník - Ferdinandsthal okr.klatovy Železná Ruda - Bayer. Eisenstein okr.klatovy Ostrý - Grosser Osser okr.klatovy Hraniční úsek XII Průsečík se státními hranicemi mezi HHZ 13 a Trojmezím 1) ČR, SRN, Rakousko Rozsah provozu Provozní období a provozní doba P XII mezi MHZ 9/1 a 9/2 P,C,L *),V 2) XII mezi MHZ 5/4 a 5/5 P,C,L *) XI mezi HHZ 9 a 10 P,C,L *) X u MHZ 11/24 P,C X u HHZ 5 P,C,L *) X u HHZ 3 P,C,V 2) IX mezi MHZ 22/15 a 23/6 P Zadní chalupy - Helmhof IX u MHZ 17/2 P,C,L *) Pro lyžaře: ) Turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí podél hraniční čáry, která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16 a 17 10

11 2) Vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny *) Povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy Význam zkratek použitých v seznamu: P - pěší C - cyklisté L - lyžaři; na turistických stezkách určených pro lyžaře je umožněn provoz techniky za účelem úpravy lyžařských stop V - vozíčkáři JK - jezdci na koních KS - koňská spřežení Hraniční znaky: ZHZ - základní hraniční znak HHZ - hlavní hraniční znak MHZ - mezilehlý hraniční znak 11

12 Česko-rakouské státní hranice - silniční hraniční přechody v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod Hraniční úsek / hraniční znak Rozsah dopravy Provozní doba Zadní Zvonková Schöneben I/34 I/34-1 P,C,M,OA,B,N hod. Přední Výtoň Guglwald II/ II/39-5 II/39-5a P,C,M,OA,B,N hod. Druhy dopravy: P - pěší C - cyklisté M - motocykly OA - osobní automobily B - autobusy N - nákladní vozidla bez omezení tonáže N1 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 3,5 t N2 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 7,5 t. stav k Česko-rakouské státní hranice - turistické stezky (platí od ) Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů Název turistické stezky Hraniční úsek / hraniční znak Rozsah užívání Provozní doba Plechý Plöckenstein I/5 Pěší Nová Pec/Říjiště Holzschlag I/10 pěší, cyklisté, lyžaři Pestřice Sonnenwald I/36 - I/36-1 pěší, cyklisté, lyžaři, jezdci na koních Ježová Iglbach I/72 - I/72-1 pěší, cyklisté, lyžaři Celoročně Koranda - St. Oswald II/7 - II/8 pěší, cyklisté Autor: Ing. Hynek Hladík, Česká 677, Prachatice hladik.hynek@iol.cz 12

13 SVATÁ KATEŘINA / NEUKIRCHEN bei Hl.Blut Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Nýrsko Katastrální území: Chudenín hraniční přechod na přeshraniční stezce Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Provozní doba: pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, linkový kyvadlový autobus 00:00 24:00 (nepřetržitý provoz) Poznámka: - hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží zhruba v místech, kde historická obchodní stezka Cham Kouba (Kouba) přes Kötzling Hohenwart Sv. Kateřina Nýrsko - silniční hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží na silnici II/191 (na českém státním území) 44 na území SRN - k hraničnímu přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut vede z české strany žlutě značená turistická trasa - v blízkosti hraničního přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut vede z cyklotrasa 2055, ze které je odbočka přes státní hranice, aby se navázala na systém cyklotras na německém území 13

14 Zadní Chalupy - Helmhof Hraniční úsek: hraniční úsek IX u mezilehlého hraničního znaku 17/2 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Hamry Katastrální území: Hamry hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší Provozní doba: , , , pro lyžaře Poznámka: - k hraničnímu přechodu Zadní Chalupy Helmhof vede z českého území cyklotrasa, která se napojuje cca 500 m od hranic na cyklotrasu 2055, za dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází cyklotrasa Na německém území navazuje cyklotrasa připojující na německou síť cyklotras - cca 400 m od hraničního přechodu Zadní Chalupy Helmhof vede červeně značená turistická trasa vedená v trase cyklotrase 2055, po dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází modře značená turistická trasa od Nýrska 14

15 OSTRÝ - GROSSER OSSER Hraniční úsek: hraniční úsek IX mezi mezilehlými hraničními znaky 22/15 a 23/6 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Hamry Katastrální území: Hamry hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší Provozní doba: , Poznámka: - k hraničnímu přechodu vede z českého území modře značená turistická trasa, která odbočuje nedaleko křižovatky Stateček z červené turistické trasy. Na německé straně vede dálková evropská značená turistická trasa E6 15

16 ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN / Bavorská Železná Ruda Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Silniční hraniční přechod Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Provozní doba: pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do největší povolené hmotnosti 7,5 t 00:00 24:00 (nepřetržitý provoz) Poznámka: - hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží zhruba v místech, kde hranice překračovala historická obchodní stezka z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov - silniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží na silnici E53 - I/27 (na českém státním území) E53 B11 (na území SRN) na trase (Praha) Plzeň Klatovy Železná Ruda Bayerisch Eisenstein Deggendorf - k silničnímu hraničnímu přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu 16

17 ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN / Bavorská Železná Ruda Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Železniční hraniční přechod Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Provozní doba: osobní doprava 00:00 24:00 (nepřetržitý provoz) Poznámka: - železniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží nedaleko od míst, kde hranice překračovala historická obchodní stezka z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská dálková značená turistická trasa E6 - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa 2072, která na německém území navazuje na německou síť cyklostezek 17

18 Železná Ruda - Bayer. Eisenstein Hraniční úsek: hraniční úsek X, u hlavního hraničního znaku 3 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté, vozíčkáři Provozní doba: , Poznámka: - vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská dálková značená turistická trasa E6 - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa 2072, která na německém území navazuje na německou síť cyklostezek 18

19 Debrník - Ferdinandsthal Hraniční úsek: hraniční úsek X u hlavního hraničního znaku 5 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté, lyžaři Provozní doba: , Poznámka: - povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - hraniční přechod Debrník Ferdinandsthal leží přímo na hranicích Národního parku Šumava - ke hraničnímu přechodu Debrník Ferdinandsthal vede cyklostezka, která spojuje český systém cyklostezek s německým na německém území navazuje cyklostezka údolím Řezné Regental Radweg - ke hraničnímu přechodu Debrník Ferdinandsthal vede ze Železné Rudy po stejné trase jako cyklostezka zeleně značená turistická trasa, na kterou na německé straně navazuje značená turistická trasa. Po cca 2 km u Zwieselwaldhaus ji křižuje evropská dálková značená turistická trasa E6 19

20 Prášily - Scheuereck Hraniční úsek: hraniční úsek X u mezilehlého hraničního znaku 11/24 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Prášily hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté Provozní doba: , Poznámka: - hraniční přechod Prášily Scheureck je v místech bývalého křížení historické obchodní Vintířovy stezky se zemskými hranicemi v místech bývalé osady Gsenget. Nedaleko od hraničního přechodu Prášily Scheureck směrem k jihovýchodu je historický hraniční kámen z josefínské doby - k hraničnímu přechodu Prášily Scheureck vede z české strany odbočka cyklostezky 2113, na kterou na německé straně navazuje systém cyklostezek v Německu - k hraničnímu přechodu Prášily Scheureck vede z české strany z Prášil žlutě značená turistická stezka a zároveň přeshraniční naučná Vintířova stezka St. Günterweg 20

21 Bučina - Finsterau Hraniční úsek: hraniční úsek XI mezi hlavními hraničními znaky 9 a 10 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Kvilda hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté, lyžaři Provozní doba: , Poznámka: - povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - hraniční přechod Bučina - Finsterau je v místech bývalé významné obchodní stezky větvi Kašperskohorské stezky přes Kvildu, zvané Zlatá stezka. Do roku 1948 zde byl silniční hraniční přechod - v bývalé obci Bučina / Buchwald, založené v 2. polovině 18. století, dříve nejvýše položená osada na české straně Šumavy (1162 m n.m.) - ke hraničnímu přechodu Bučina Finsterau vede z české strany z Kvildy cyklostezka 331, která na německém území navazuje na cyklostezku do Finsterau - ke hraničnímu přechodu Bučina Finsterau vede z české strany z Kvildy zeleně značená turistická trasa, na kterou navazuje na německém území značená turistická trasa do Finsterau. Cca 500 m od hraničního přechodu na českém území je křižovatka turistických značených tras a cyklostezek Bučina - v blízkosti hraničního přechodu jsou na obou státních územích zastávky ekologických autobusů Zelený autobus Igelbus, jejichž linky na sebe navazují 21

22 STRÁŽNÝ - PHILIPPSREUT Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Strážný Katastrální území: Silnice Silniční hraniční přechod Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Provozní doba: pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily 00:00 24:00 (nepřetržitý provoz) Poznámka: - hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží zhruba v místech, kde hranice překračovala historická Vimperská obchodní stezka z Pasova (Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach, Freyung, Kunžvart, Horní Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka. - silniční hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží na silnici I/4 (na českém státním území) B12 (na území SRN) na trase (Praha) Strakonice Strážný Philippsreut Passau - k hraničnímu přechodu Strážný Philippsreut vede z české strany cyklostezka Na německé straně nenavazují značené cyklostezky 22

23 České Žleby Bischofsreut (Märchäuser) Hraniční úsek: hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 4/5 a 5/5 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Stožec Katastrální území: České Žleby hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté, lyžaři Provozní doba: , Poznámka: - hraniční přechod České Žleby Bischofsreut (Märchhäuser) se nachází v místech, kde zemské hranice překračovala historická obchodní stezka Zlatá stezka - povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - k hraničnímu přechodu České Žleby Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany z Českých Žlebů cyklotrasa 1025, na kterou navazuje na německé straně cyklostezka do Haidmühle, kde navazuje na německý systém cyklostezek, např. i na cyklotrasu Adalberta Stiftera Adalbert-Stifter- Radweg - k hraničnímu přechodu České Žleby Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany z Českých Žlebů žlutě značená turistická trasa 23

24 Stožec Haidmühle Hraniční úsek: hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 9/1 a 9/2 Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Stožec Katastrální území: Stožec hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři Provozní doba: , Poznámka: - povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy, vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny - hraniční přechod Stožec Haidmühle leží v blízkosti bývalého železničního hraničního přechodu Nové Údolí - Haidmühle - k hraničnímu přechodu Stožec Haidmühle vede z české strany ze Stožce cyklotrasa 1024, v těsné blízkosti ji křižuje cyklostezka Na německém území navazuje na českou cyklotrasu německá cyklotrasa do Haidmühle,, kde navazuje na německý systém cyklostezek, např. i na cyklotrasu Adalberta Stiftera Adalbert-Stifter-Radweg - k hraničnímu přechodu Stožec Haidmühle vede z české strany ze Stožce žlutě značená turistická trasa, která je v těsné blízkosti křižována červeně značenou turistickou trasou. Ta ve směru na Třístoličník / Dreisesselberg Trojmezí / Dreiländereck je přeshraniční turistickou stezkou. V Haidmühle navazuje německá síť značených turistických stezek - k hraničnímu přechodu Stožec Haidmühle vede z české strany železniční trať s osobní dopravou. V letním období je na trati Nové Údolí Černý Kříž Černá v Pošumaví provozován nostalgický provoz s parní lokomotivou - na německé straně je v blízkosti hraničního přechodu Stožec Haidmühle placené parkoviště pro osobní automobily. 24

25 Nové Údolí / Třístoličník Dreisessel Hraniční úsek: mezi HHZ 13 a Trojmezím ČR, SRN, Rakousko Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Stožec Katastrální území: Stožec, Nová Pec hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne ). pěší Provozní doba: , Poznámka: - turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí podél hraniční čáry, která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16 a 17 - trasa je vyznačena jako česká červeně značená turistická trasa z Nového Údolí na Třístoličník / Dreisesselberg a dále pak po státních česko-německých hranicích na Trojmezí / Dreiländereck. Trasa pak pokračuje dále po česko-rakouských hranicích směrem na Plechý / Plöckenstein. Z německé strany přichází od Haidmühle na Třístoličník / Dreisesselberg evropská dálková značená turistická trasa E6 Ostsee Wachau Adria, která pak vede přes Kamenná moře / Steinernes Meer. Z ní pak ještě před německo-rakouskými hranicemi odbočuje vlevo neznačená cesta na Trojmezí / Dreiländereck 25

26 Plechý Plöckenstein Hraniční úsek: u HZ I/5 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Nová Pec Katastrální území: Nová Pec hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů pěší Provozní doba: , Poznámka: hraniční přechod Plechý Plöckenstein leží na české hřebenové červeně značené turistické trase, od Plechého odbočuje stezka ke Stifterovu pomníku 26

27 Nová Pec/Říjiště Holzschlag Hraniční úsek: u HZ I/10 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Nová Pec hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů pěší Provozní doba: , Poznámka: - hraniční přechod Nová Pec / Říjiště Holzschlag leží v místě, kde jedna z větví tzv. Hornoplánské cesty z Pasova (Passau), přes Waldkirchenu, do Klafferstass, údolím potoka Klafferbach do sedla mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a do Horní Plané - hraniční přechod Nová Pec Holzschlag / Říjiště leží na hřebenové české červeně značené turistické trasy z Třístoličníku / Dreisesselberg přes Trojmezí / Dreiländereck, Plechý / Plöckenstein na Smrčinu / Hochficht. Z české strany k němu přichází po tzv. Rakouské cestě od Říjiště zeleně značená turistická trasa. Ve vzdálenosti cca 300 m na rakouském území prochází evropská dálková značená turistická trasa E6 Nordwald Kammweg - z české strany přichází po tzv. Rakouské cestě od Říjiště cyklotrasa 1026, která na rakouské straně navazuje na cyklotrasu do Holzschlagu, kde navazuje na cyklotrasu Böhmerwaldweg 27

28 ZVONKOVÁ - SCHÖNEBEN HRANIČNÍ ÚSEK: mezi hraničními znaky I/34 I/34-1 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Horní Planá Silniční hraniční přechod Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Provozní doba: osobní doprava pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do celkové hmotnosti 3,5 t Poznámka: - hraniční přechod Zvonková Schöneben je zhruba na trase historické stezky z Pasova (Passau), přes Waldkirchen, Klafferstass, do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg, pak do sedla mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané - autobusy mohou užívat přístupovou komunikaci k hraničnímu přechodu Zvonková / Schöneben mezi Zadní Zvonkovou a hraničním přechodem v dopoledních hodinách ve směru na výjezdu z České republiky, v odpoledních hodinách ve směru na výstupu z Rakouské republiky - hraniční přechod leží přímo na hranicích Národního parku Šumava - z české strany vede k hraničnímu přechodu Zvonková Schöneben po silnici užívané i automobily cyklotrasa 1020, která navazuje na rakouské straně na síť cyklostezek - z české strany vede po silnici užívané i automobily k hraničnímu přechodu Zvonková Schöneben modře značená turistická trasa, která pokračuje i po rakouském území směrem k hraničnímu přechodu Ježová Iglbach. Za hraničním přechodem navazují rakouské značené turistické trasy 28

29 Pestřice Sonnenwald Hraniční úsek: mezi HZ I/36 a HZ I/36-1 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Horní Planá hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů pěší, lyžaři, jezdci na koních Provozní doba: , Poznámka: - hraniční přechod Pestřice - Sonnenwald leží na doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu - užitím hraničního přechodu cyklisty nebo pěšími turisty je možné se vyhnout úseku silnice Zadní Zvonková hraniční přechod Zvonková Schöneben, na kterém je smíšený provoz automobilů, cyklistů a pěších - k hraničnímu přechodu Pestřice Sonnenwald není v současnosti vyznačena turistická trasa z české strany. Předpokládá se však přeložení modře značené turistické trasy z hraničního přechodu Zvonková Schöneben na hraniční přechod Pestřice Sonnenwald. Na rakouském území prochází v blízkosti česká modře značená turistická trasa a další rakouská značená turistická trasa 29

30 Ježová Iglbach Hraniční úsek: mezi HZ I/72 a HZ I/72-1 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Přední Výtoň hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů pěší, cyklisté, lyžaři Provozní doba: celoročně 08,00 20,00 Poznámka: - hraniční přechod Ježová Iglbach leží na doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu - přes hraniční přechod přichází z obou státních území česká modře značená turistická trasa, z rakouské strany přichází značené stezky z Oberhaag do Bavorské slati / Bayrische Au - podél Schwarzenberského plavebního kanálu vede cyklostezka procházející přes hraniční přechod Ježová Iglbach 30