VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÝ TĚŠÍN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Transkript

1

2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÝ TĚŠÍN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Část A OBSAH 1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. 3 2 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 15 3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 72 ČÁST C - F C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech 74 D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech 89 E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje 90 F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území shrnutí 92

3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území obsahuje následující části: Část A : Vyhodnocení vlivu změny č. 4 územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů územního plánu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon). Autorem posouzení je : Ing. Pavla Žídková, Polní 293, Mokré Lazce, osvědčení č. j. 4094/435/OPVŽP/95 z , prodlouženo rozhodnutím č. j /ENV/11 z a rozhodnutím č. j /ENV/16 z Část C - F : C: Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech D: Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech E: Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje F: Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj - shrnutí Autorem části C-F vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je: Ing. arch. Helga Kozelská Bencúrová, autorizovaný architekt ČKA, č. autorizace 2604 Podklady pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: - Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín (ÚAP ORP Český Těšín), aktualizace Doplnění průzkumů (2016) - Územní plán Český Těšín (2010), ve znění pozdějších změn č. 1, č. 2, č. 3 - Právní stav Územního plánu Český Těšín po změně č. 3 (2015) 2

4 VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE ZÁKONA č. 100/2001 Sb. V ROZSAHU PŘÍLOHY č. 5 ZÁKONA č. 183/2006 Sb. A PŘIMĚŘENĚ PODLE PŘÍLOHY č. 9 ZÁKONA č. 100/2001 Sb. část A 3

5 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. 1.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace Hlavním cílem navrhovaného územního plánu je splnění požadavků zadání ÚP, zejména doplnit ÚP o nové zastavitelné plochy dle potřeb navrhovatelů: 1. Prověřit a podle možností zapracovat požadavky občanů na nové zastavitelné plochy pro bydlení a zahrady. 2. Prověřit možnost zřízení plochy pro mobilní kompostárnu, plochy pro zemědělskou výrobu přiléhající k domům provozovatelů a plochu pro průmyslovou zónu. 3. Prověřit možnost změny využití některých ploch již schválených v platném ÚP. 4. U nově navrhovaných ploch navrhnout jejich napojení na inženýrské sítě (vodovod, kanalizaci, plynovod, rozvody el. energie). Pro všechny navrhované plochy budou stanoveny podmínky jejich využití. 5. Zohlednit požadavky k řešení slabých míst a posílení silných míst vyplývající z aktualizace ÚAP ORP Český Těšín. 6. Výše uvedené požadavky řešit s přihlédnutím k situování obce v rozvojové oblasti OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava dle platné PÚR ČR. 7. Aktualizovat zastavěné území s ohledem na již vydaná a platná kolaudační rozhodnutí. 8. Zapracovat do ÚP návrh ploch pro potřeby krizových situací (evakuace obyvatelstva, ukrytí v případě mimořádné události, vymístění odpadů vzniklých pro mimořádných událostech v souladu s Krizovým plánem kraje. 9. Navrhnout úpravy trasy drobných dopravních staveb (cyklostezka, lávka pro pěší přes Olši do Polska) 10. Při zpracování návrhu Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín respektovat zařazení ORP Český Těšín do Rozvojové oblasti OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava s velmi silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska. Výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. 11. Respektovat koridory konvenční železniční dopravy: C - E40b - Dětmarovice - Karviná - Český Těšín a ŽD9 - Ostrava - Svinov - Havířov - Český Těšín ( vymezit koridor pro železniční spojení Ostrava - Svinov - Havířov - Český Těšín) a koridory kapacitních silnic: R48 - Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín - hranice ČR/Polsko (-Kraków). 12. Z návrhu zásad územního rozvoje (ZÚR) vyplývá požadavek koordinace územně plánovací činnosti obce Český Těšín při upřesňování vymezení těchto ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) nadmístního významu: VPS - D32 - Životice - Český Těšín, přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy, koridor 200 m od osy komunikace na obě strany, VPS - D164 - žel. trať č. 320, Dětmarovice - Karviná - Český Těšín - hranice okr. Karviná (- Mosty u Jablunkova - st. Hranice ČR/SR), modernizace v rámci III. železničního tranzitního koridoru - koridor 100 m od osy železniční trati na obě strany, VPS - PZ 6 WTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice - státní hranice ČR/Polsko koridor o šířce 400 m v celém úseku (již byl zrealizován), VPS - P2 (PZP Třanovice-) hranice okresu Karviná - Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly - koridor o šířce 200 m od osy vedení, VPS - P5 Albrechtice - Český Těšín (Žukov) - obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území - koridor o šířce 200 m od osy vedení, 4

6 VPS - T5 Třinec - Český Těšín (TN) - výstavba tepelného napáječe 2x DN koridor o šířce 200 m od osy vedení, VPO - Regionální biocentra č Koňakovský les a Těšínská niva Regionální biokoridory č. 563, 564, 565 a koridor o šířce 200 m (tj. 100 m na každou stranu osy), v jehož rámci je možné provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, ZÚR dále stanovuje požadavek na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování koridoru v ÚPD obce Český Těšín: Greenways - evropský turistický koridor; Krakow - Wien - páteřní trasa Cyklistické magistrály; Jablunkov - Třinec - Český Těšín - Chotěbuz 1.2 Vztah k jiným koncepcím Návrh Změny č. 4 ÚP Český Těšín je v tomto vyhodnocení posuzován zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na celostátní a krajské úrovni: A. Politika územního rozvoje ČR (dále jen PUR ČR), ve znění změny č. 1. B. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , Agentura pro regionální rozvoj a.s., aktualizace 2012 C. Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., prosinec 2003); D. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, květen 2004 včetně relevantních aktualizací) část týkající se ORP Český Těšín E. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), Ostrava, 2011 F. Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje (dokončena v říjnu 2003); Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají k hodnocení návrhu ÚP Český Těšín vztah zejména: Politika územního rozvoje ČR, ve znění změny č. 1 V PUR ČR jsou vymezeny rozvojové osy a koridory, které jsou akceptovány a dále upřesněny v krajských dokumentech (zejména Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, dále jen ZUR MSK). Český Těšín je součástí rozvojové oblasti OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava. Na území města nutno respektovat koridory dopravní infrastruktury: V rámci III. tranzitního železničního koridoru část C - E40b - Dětmarovice-Karviná-Český Těšín (pro trať č. 320), ŽD 9 koridor Ostrava Svinov Havířov Český Těšín (modernizace trati, součást TEN-T). Koridor kapacitní silnice (109a), dálnice D48, vymezen v trase Bělotín-Frýdek-Místek-Český Těšínhranice ČR/Polsko(-Krakov) jako součást TEN-T. Z obecných požadavků stanovených v PUR ČR je potřeba při zpracování územního plánu respektovat obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Především je nutno: - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. 5

7 V ÚP jsou stanoveny podmínky ochrany přírodních hodnot území, historických i architektonických památek, stávající výraz a zaměření sídla jsou respektovány, změnou č. 4 se nemění. - Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Zastavitelné plochy jsou prioritně navrhovány v návaznosti na stávající zástavbu a do proluk, jsou využívány i plochy přestavby. - Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. V řešeném území se nenacházejí lokality, kde by mohlo docházet k prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. - Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Změna č. 4 ÚP je navržena v souladu se zásadou udržitelného rozvoje s rovnováhou všech tří pilířů, je upřednostňován princip komplexního řešení před řešením jednostranným. - Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. - Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. V rámci obce jsou vymezeny nové plochy pro podnikání, které jsou svým rozsahem úměrné velikosti sídla. Předpokládá se také zachování současné vazby na hlavní ekonomické centrum, do něhož směřuje dojížďka za prací (Ostrava, Karviná) s únosnou dopravní vzdáleností. - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. V návrhu změny č. 4 ÚP jsou využívány i plochy přestavby a změny nevyužívaných areálů pro vymezení nového účelu užívání. - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu; vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systému ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; v rámci územně plánovací činnosti 6

8 vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. - Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména pro umisťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. V rámci změny č. 4 ÚP byly navrženy plochy vedoucí ke zhoršení průchodnosti územím, omezení migrace a k fragmentaci krajiny. Takové plochy jsou ve vyhodnocení SEA navrženy k vyloučení. - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), pří zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožní celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Pro posuzovanou koncepci není relevantní. - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Zmirňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic i. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistikou). V ÚP je akceptován a doplněn ÚSES lokální a regionální úrovně. Pro zajištění prostupnosti územím včetně zajištění vazeb na sousední obce územní plán zachovává současný komunikační systém a vymezuje plochy veřejných prostranství k zajištění komunikačních vazeb mezi zastavěným územím a krajinou. V nezastavěném území jsou akceptovány stávající cyklotrasy. - Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Město je plynofikováno, plynofikace je navrhována i pro nově navrhované plochy. Součástí návrhu Změny č. 4 ÚP je mimo jiné také plocha pro průmyslovou zónu a plochy zemědělské výroby, které 7

9 by mohly mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Pro omezení těchto negativních vlivů jsou navrženy vhodné podmínky využití těchto ploch. - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. - V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. V posuzované koncepci jsou tyto podmínky zohledněny. - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V návrhu změny č. 4 nejsou nově navrhovány plochy v záplavovém území Olše. S požadavky PUR ČR je návrh ÚP v souladu. Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta Předmětem koncepce je střednědobý programový dokument zaměřený k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, jež specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity Moravskoslezského kraje, které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. Program rozvoje Moravskoslezského kraje je rozčleněn do pěti prioritních oblastí, které se dále člení na strategické cíle a opatření. Prioritní oblasti byly navrženy na základě sociálně-ekonomické analýzy kraje, která je součástí koncepce. Jedná se o tyto prioritní oblasti: 1) Konkurenceschopné podnikání (vytváření podmínek pro podnikání a investice, zajištění kvalitního marketingu regionu). 2) Úspěšní lidé (zvyšování konkurenceschopnosti pracovních sil, cílená příprava lidských zdrojů pro strategická odvětví, využití lidského potenciálu a rozšíření nabídky pracovních sil pro tradiční klíčová odvětví, rozvoj podnikavosti). 3) Dynamická společnost (vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, rozvoj kulturního života v kraji, uchování a využití kulturního dědictví, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, udržení a rozvoj sítě sociálních služeb). 4) Efektivní infrastruktura (dobudování dopravní infrastruktury, zlepšení stavu sítě komunikací I. třídy i nižší úrovně a místních komunikací, zlepšování dopravní obslužnosti, zvýšení podpory dopravy šetrné k ŽP, kombinované dopravy a dopravní obslužnosti spojené s rozvojem hromadné dopravy, modernizace a rozšíření kapacity infrastruktury inženýrských a energetických sítí, ochrana složek ŽP a rozvíjení systému krizového řízení v oblasti ŽP, zlepšení systému nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží). 5) Vzkvétající území (regenerace větších sídel jako center ekonomického rozvoje, zvyšování kvality krajiny a života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje). Relevantními cíli, jejichž odraz lze nalézt v předložené územně plánovací dokumentaci, jsou zejména: Podpora zakládání nových podnikatelských subjektů: výměry ploch pro podnikání jsou navrženy v dostatečném rozsahu tak, aby dávaly podnět k omezení stěhování obyvatelstva za prací 8

10 Optimalizovat síť sociálních služeb na území kraje dle zjištěných potřeb jeho obyvatel: Podmínky využití ploch smíšených obytných a ploch občanské vybavenosti umožňují přestavbu stávajících staveb pro sociální služby. Na území obce bude síť sociálních služeb dále doplňována, nové plochy v tomto směru nejsou navrhovány. Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů rozšířit nabídku volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedních regionů: jsou respektovány stávající cyklistické stezky v návaznosti na okolní území včetně Polska Mít kvalitní vnitřní i vnější dopravní propojení kraje včetně napojení na Transevropské sítě: je respektována nadřazená síť silnic a železniční koridory (I/67, I/11, D48, trať č. 468 aj.). Podstatně zlepšit kvalitu ovzduší v kraji a rozvíjet technické podmínky nezbytné pro kvalitní životní prostředí: podle možností jsou navrženy regulativy vyžadující omezující opatření z hlediska emitování škodlivin z podnikání, Podporovat druhovou rozmanitost, ekologicky stabilní krajinu včetně postindustriální a udržitelné zemědělství: je respektován stávající ÚSES lokální úrovně a vymezena ochrana VKP Rozšířit, modernizovat a lépe využívat energetické zdroje a rozvodné sítě: jsou respektovány koridory pro energetické rozvodné sítě Vrátit lidem k užívání brownfields včetně nevyužívaných objektů: jsou navrženy přestavbové plochy Zajistit rozvoj informační a komunikační infrastruktury: jsou respektovány a dále rozvíjeny komunikační sítě, které jsou již v současné době v území k dispozici Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu a zajistit rovnoměrný rozvoj kraje ve všech jeho částech: ÚP cíleně vede k vyrovnání ekonomického, ekologického a sociálního pilíře Při hodnocení návrhu Změny č. 4 ÚP Český Těšín konstatuji, že výše uvedené přímé vazby na Strategii rozvoje MSK povedou k vyrovnání všech pilířů rozvoje. Hodnocený územní plán je s krajskou koncepcí v relevantních bodech v souladu. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - Zajistit a zlepšit dopravní obslužnost území s ohledem na hlavní dopravní tahy v území. - Z hlediska širších dopravních vazeb jsou nejvýznamnějším prvkem v území silnice D48 a I/11. - Územím obce prochází významná železniční trať, je zde k dispozici autobusové spojení. Do výše uvedených dopravních systémů návrh Změny č. 4 ÚP nevstupuje a zůstávají v ÚP plně respektovány. Návrh Změny č. 4 ÚP Český Těšín není v rozporu s požadavky dokumentu krajské úrovně na vedení významných dopravních tras, dopravní koridory nadmístního významu obsažené v ZÚR MSK a v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury MSK jsou v ÚP respektovány. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKUK) s přihlédnutím k plánu, který se konkrétně dotýká ORP Karviná Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje (PRVKUK). Zdrojem vody pro veřejný vodovod zůstane i nadále Ostravský oblastní vodovod, s vyhovující kapacitou hlavního přivaděče. Z důvodu špatného fyzického stavu jižní větve přivaděče OOV (potrubí 9

11 narušeno bludnými proudy) počítá provozovatel s jeho rekonstrukcí v úseku od Frýdecké ulice až po VDJ Dolní Žukov. Podle hydraulického posouzení vodovodní sítě (generel 1996) vykazuje akumulace stávajících vodojemů (7 000 m 3 ) pro současný odběrový stav dostatečnou rezervu, pro daleký výhled byl vyčíslen pro zajištění akumulace 60 % z Q m nedostatek 112 m 3. Toto je hodnota zanedbatelná, představuje pouze 1 % z Q m a z tohoto důvodu se neuvažuje s přístavbou další komory k VDJ Dolní Žukov, jak navrhuje územní plán. K tomuto by se přistoupilo až v dalším výhledu, pokud by si to vyžádalo připojení nových odběratelů mimo okres. Pokud jde o vodovodní síť v centru města, dojde při výhledovém navýšení odběrů podle ÚP (včetně odběru pro Polsko) v několika úsecích ke zvýšení rychlosti na hodnotu 1,60 až 2,0 m/s. V tomto případě bude nutné rekonstruovat příslušné úseky. Toto je třeba respektovat při provádění oprav posílením potrubí o jeden stupeň. Jde o nové potrubí v celkové délce 750 m, z toho 420 m DN 200 a 330 m DN 150. Jak vyplývá z PRVKUK, jsou místní části Koňákov, Dolní Žukov i Horní Žukov zásobovány pitnou vodou z hlavního přivaděče OOV DN 500 pomocí automatické tlakové stanice Horní Žukov přes vlastní akumulační vodojemy, tento způsob zásobování zůstane zachován. Místní části Mistřovice a Mosty jsou zásobována z ATS Mosty, Stanislavice z vodojemů Stanislavice a Kostelec. Ve Stanislavicích není vybudována soustavná kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, přepady z nich jsou stejně jako dešťové vody vyústěny do vodotečí nebo otevřených příkopů. V Mostech je v lokalitě U Antoníčka vybudovaná soustavná jednotná kanalizace napojena na sběrač DN 300, který odvádí odpadní vody na stávající čerpací stanici. Výtlak z ČS DN 100 je napojen na jednotnou stokovou síť v povodí ČOV Český Těšín. Na tento sběrač je také napojena jednotná kanalizace z části Mostů situované pod ulicí Ostravská. Zbývající části zájmového území není odkanalizována. Jsou zde pouze dílčí krátké stoky ve správě města zaústěné do vodotečí. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Mistřovice nemají vybudovánu soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, přepady z nich jsou stejně jako dešťové vody vyústěny do vodotečí. Krátké úseky kanalizace pro odvádění dešťových vod jsou ve správě města. V Koňákově je zástavba rozvolněná, odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích (přepady zaústěny do vodoteče) a žumpách na vyvážení. Soustavná kanalizace vybudována není, dešťové odpadní vody jsou odváděny nejkratší cestou do vodoteče. V Horním Žukově není vybudována soustavná kanalizační síť. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, přepady z nich jsou stejně jako dešťové vody vyústěny do vodotečí. Výjimku tvoří lokalita pod ulicí Frýdeckou, která je zčásti odkanalizována do stávajícího sběrače na ul. Žukovská, který odvádí odpadní vody na ČOV Český Těšín. V Dolním Žukově není vybudována soustavná kanalizační síť. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, přepady z nich jsou stejně jako dešťové vody vyústěny do vodotečí. Výjimku tvoří lokalita pod ulicí Frýdeckou, která je zčásti odkanalizována do stávajícího sběrače na ul. Žukovská, který odvádí odpadní vody na ČOV Český Těšín. Na území Českého Těšína je vybudována soustavná síť jednotné kanalizace. Páteř kanalizačního systému tvoří osm kmenových kanalizačních sběračů (A-H). Převážná část stávající kanalizace je vybudována z betonového potrubí, technický stav odpovídá stáří jednotlivých kanalizačních stok. Předpokládá se rekonstrukce částí sítě, které jsou ve špatném technickém stavu, 10

12 Jednotná stoková síť je ukončena na mechanicko-biologická ČOV, která je v provozu od roku V roce 1991 byly v aktivačních nádržích instalovány elementy jemnobublinné aerace. V roce 1994 byla instalována odstředivka kalů. V letech 1995 až 1996 byla ve dvou etapách provedena automatizace provozu čistírny. ČOV má dostatečnou kapacitu i čisticí efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Změna č. 4 ÚP nepředpokládá zásadní změnu způsobu zásobování vodou nebo odkanalizování, dojde pouze k napojení nových ploch. Návrh ÚP je s PRVK v souladu. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Dle ZÚR Moravskoslezského kraje jsou v území vymezeny následující koridory a plochy nadmístního významu, mající statut veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO): - VPS: D32 - Životice - Český Těšín, přeložka dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - koridor 200 m od osy komunikace na obě strany, - VPS: D164 - žel. trať č. 320, Dětmarovice - Karviná - Český Těšín - hranice okr. Karviná (- Mosty u Jablunkova - st. Hranice ČR/SR), modernizace v rámci III. železničního tranzitního koridoru - koridor 100 m od osy železniční trati na obě strany, - VPS: PZ 6 WTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice - státní hranice ČR/Polsko - koridor o šířce 400 m v celém úseku - tento tranzitní WTL plynovod byl již zrealizován - VPS: P2 (PZP Třanovice-) hranice okresu Karviná - Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly - koridor o šířce 200 m od osy vedení, - VPS: P5 Albrechtice - Český Těšín (Žukov) - obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území - koridor o šířce 200 m od osy vedení, - VPS: T5 Třinec - Český Těšín (TN) - výstavba tepelného napáječe 2x DN koridor o šířce 200m od osy vedení, - VPO: Regionální biocentra č Koňakovský les a Těšínská niva - Regionální biokoridory č. 563, 564, 565 a 575 (koridor o šířce 200 m, tj. 100 m od osy na každou), v jehož rámci je možné provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, ZUR dále stanovuje tyto požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování následujících ploch a koridorů v ÚPD obce Český Těšín: - Greenways - evropský turistický koridor; - Krakow - Wien - páteřní trasa Cyklistická magistrála; - Jablunkov - Třinec - Český Těšín Chotěbuz Veškeré stavby navržené v ZUR MSK byly do ÚP Český Těšín zapracovány již v rámci předchozích změn a nebudou Změnou č. 4 změněny. Záměry, které jsou obsaženy v ZÚR MSK, jsou znázorněny na následujícím obrázku: 11

13 Zdroj: ZÚR MSK Ze ZÚR MSK dále vyplývá zařazení území do krajinné oblasti D Podbeskydí a do typů krajina zemědělská harmonická, krajina sídelní. Zásady pro rozhodování o změnách v území jsou ZÚR MSK stanoveny pro dané území takto: Chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel včetně jejich vnějšího obrazu. Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, zejména - nevytvářet nové pohledové bariéry; - novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území; - v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst. Chránit historické krajinné struktury. Stabilizovat stávající poměr ploch polních a trvalých zemědělských kultur, lesa, vodních ploch a zástavby. 12

14 Ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb. Zásady ochrany pro jednotlivé typy krajin v řešeném území: Krajina zemědělská harmonická Vyskytuje se zpravidla v kontaktu s krajinou polní a leso-luční. Vyznačuje se mírnou převahou zemědělských kultur s relativně vyrovnaným podílem polních a ostatních trvalých kultur, lesů a zastavěného území. Sídelní struktura je tvořena menšími sídly spíše venkovského charakteru. Krajinu lze označit za harmonickou se zvýšenou přírodní a estetickou hodnotou. Je atraktivní pro bydlení a rekreaci. Přírodní charakteristiky Pahorkatiny až ploché vrchoviny, lesní porosty, biotopy trvalých travních porostů, lučních sadů a zahrad se zvýšenou přírodní hodnotou, ekotony porostních okrajů. Kulturní charakteristiky Vyrovnaný poměr lesa, zemědělských kultur a zástavby, dochované architektonické a urbanistické znaky sídel, drobné sakrální stavby, extenzivní trvalé zemědělské kultury (ovocné sady, louky a pastviny), místy dochovaná historická plužina a další historické krajinné struktury, rozptýlená zeleň. Vjemové charakteristiky Přírodní i kulturní různorodost, harmonie vztahu člověka a přírody, harmonické měřítko krajiny, kombinace otevřené a uzavřené krajinné scény, pohledové vazby na významné dominanty, symboly v krajině, sakrální stavby. Zásady pro rozhodování o změnách v území Respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel. Zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny. Stabilizovat stávající poměr ploch zemědělských kultur, lesa, vodních ploch a zástavby. Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny. Nepřipouštět nové rozsáhlejší rezidenční areály nebo rekreační centra mimo hranice zastavitelného území zejména v pohledově exponovaných územích. Pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields. umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst. Chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně a trvalých zemědělských kultur (trvalé travní porosty, sady, zahrady). Krajina sídelní Území s výrazným podílem souvislé městské zástavby, zahrnující bydlení, občanskou a technickou vybavenost, dopravu, průmysl a příměstskou rekreaci. Vysoká dynamika změn, včetně změn charakteristik krajinného rázu. Mimo hranice zastavěného území většinou navazuje krajina polní, 13

15 příp. zemědělská harmonická. Území atraktivní pro bydlení zejména s ohledem na dobrou dopravní dostupnost, vybavenost území, pracovní příležitosti. Charakteristické tendence k intenzivnímu rozšiřování suburbií (obytné zóny, logistická a obchodní centra), které významným způsobem mění vnější obraz sídla. Za velmi citlivý prostor z hlediska ochrany krajinného rázu je nutné považovat zejména hranici zastavěného území. Přírodní charakteristiky Rovina až plochá pahorkatina, snížený podíl přírodě blízkých ekosystémů, společenstva narušených stanovišť (zejména ruderální), antropicky podmíněné změny mezoklimatu (změny teplotního a srážkového režimu, proudění vzduchu, kvality ovzduší apod.). Kulturní charakteristiky Městská zástavba, výrazný podíl zastavěných ploch, parky, zahrady a příměstské lesy, areály komerční občanské vybavenosti, areály a koridory dopravní a technické infrastruktury, industriální architektura, sakrální architektura, sportovní a rekreační zařízení). Vjemové charakteristiky - Krajinná scéna diverzifikovaná až přehlcená s tvarovou různorodostí prvků. - Výrazný projev suburbií. - Industriální charakter prvků krajinné scény. - Zastavěné pohledové horizonty a potlačený projev kulturně-historických dominant. - Vysoká dynamika změn krajinného obrazu. Možné ohrožení - Extenzivní rozšiřování zastavěných území (suburbií) a vymezování nových zastavitelných území v pohledově exponovaných lokalitách. - Nerespektování krajinných horizontů, historických kulturních dominant a hodnot vnějšího obrazu sídla. - Redukce ploch sídelní a příměstské zeleně. - Vznik mrtvých" nevyužívaných území. Zásady pro rozhodování o změnách v území - Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. - Chránit plochy stávající městské zeleně. - Při vymezování nových zastavitelných území: - důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz sídla a jeho kulturně historické dominanty; - podporovat vymezování ploch veřejné zeleně; podporovat vymezování nových veřejných prostranství. - Pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields. Podpora asanace, rekultivace a revitalizace ploch starých ekologických zátěží. Dále ZÚR MSK obsahují požadavky pro řešené území: Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: 14

16 kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na ostatní dopravní systémy kraje, systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska, včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Uvedené požadavky jsou obecného charakteru a jsou návrhem Změny č. 4 ÚP plněny. Návrh Změny č. 4 ÚP je se ZÚR MSK v souladu. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce stanovuje přednostní způsob zásobování a zdroje energie v jednotlivých částech Moravskoslezského kraje a vymezuje hlavní nástroje realizace cílů koncepce. Z nástrojů, které lze uplatnit nebo zohlednit v rámci územního plánování, jsou dále uvedeny např.: - podpora využití solárních systémů na střechách domů v regulativech ÚP je tato podpora obsažena pro vhodná místa nenarušující krajinný ráz, a solární panely jsou také již v území instalovány; - podpora využití biomasy, tepelných čerpadel a dalších obnovitelných zdrojů energie v regulativech platného ÚP je tato podpora obsažena, - využití transformačních území pro nové výrobní a podnikatelské aktivity v zadání pro řešené území je tento požadavek obsažen, - využití odpadního tepla pro řešené území není relevantní. 15

17 S výše uvedenými zásadami a regulativy je navrhovaná Změna č. 4 ÚP v souladu. 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Územní plán je nástrojem pro vymezování ploch a linií daného zaměření, nikoliv nástrojem pro aplikaci opatření organizačního charakteru. Z tohoto pohledu jsou také vnímány možné aplikace dále uváděných dokumentů. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje včetně aktualizace Opatření jsou převážně organizačního charakteru a nemají přímou vazbu na územní plánování obcí s výjimkou základního požadavku na zajištění předcházení produkce odpadů a její minimalizaci. Pro oblast odpadového hospodářství je ve vztahu k platné legislativě a ke směrné části Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje doporučeno: povolovat a využívat pouze zařízení, jejichž vybavení a zabezpečení je v souladu s platnými předpisy v ochraně životního prostředí, zejména odpadů, ovzduší a vod, a jejichž výsledným efektem bude maximální možné využití sebraných a vykoupených odpadů na úkor jejich odstranění, podle možností zajistit potřebný počet sběrných míst (nebo míst s odložení těchto odpadů do kontejnerů) vytříděného odpadu plastů, papíru a skla v každé z obcí řešeného území, zajistit možnost odložení a následného využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) jak z údržby veřejné zeleně a hřbitovů, tak ze sféry domácností, podporovat výstavbu zařízení na využití BRKO ve vhodných lokalitách (bioplynové stanice, kompostárny), zajištěním pravidelného sběru vytříděných složek komunálního odpadu, kromě skla, kovů a papíru zejména plastů a nápojových kartonů jako dobře využitelného, avšak obtížně rozložitelného odpadu snížit podíl skládkovaných odpadů, podporovat zřízení sběrných dvorů pro nebezpečné složky komunálního odpadu, a pokud to není možné, zajistit min. 2x ročně separovaný sběr nebezpečných složek a velkoobjemového komunálního odpadu. Územní plán z hlediska zajištění zákonného rozsahu sběru odpadů od obyvatelstva a jeho účelného využití nebo odstranění neodporuje požadavkům uvedeného krajského dokumentu. Celé území města má zajištěn sběr komunálních odpadů v potřebném rozsahu. V ÚP nejsou navrhovány nové plochy pro nakládání s odpady. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje, Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje včetně aktualizací a Program ke snižování emisí zóna CZ08Z Moravskoslezsko Základním cílem těchto Programů je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Vedlejšími cíli Programů jsou: - přispět k omezování emisí "skleníkových plynů", zejména oxidu uhličitého a metanu, 16

18 - přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, - přispět k omezování vzniku odpadů. Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní energetická politika a Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu Státní dopravní politika a materiály navazující Společný regionální operační program Operační program Infrastruktura Celková strategie Fondu soudržnosti Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti omezování emisí znečišťujících látek jsou, s přihlédnutím k doporučeným hodnotám krajských emisních stropů, následující znečišťující látky (skupiny látek): - Oxidy dusíku - Poletavý prach - Těkavé organické látky - Oxid siřičitý Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti zlepšování kvality ovzduší jsou, s přihlédnutím k imisním limitům a k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): - Suspendované částice (především velikostní frakce PM 10) - Polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren - Benzen - Arsen a dále ze snižujících opatření např.: - Podpora výstavby silničních obchvatů a modernizace komunikací - Podpora zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací Na řešené území se vztahují opatření pro snižování produkce emisí: 17

19 Z výše uvedených opatření je pro hodnocenou koncepci relevantní opatření ED1: Při tvorbě, aktualizaci a změnách ÚPD je nutné, aby její pořizovatel dle zákona o územním plánování a stavebním řádů a orgán uplatňující k jejímu obsahu stanoviska dle zákona o ochraně ovzduší v maximální možné míře (odpovídající měřítku zpracovávané ÚPD) zohledňovaly níže uvedené zásady. Pro uplatnění těchto zásad je nutné využívat především prostorového uspořádání území, lokalizaci a rozsah využití území, institutu podmíněně přípustného využití, podmínek pro využití ploch, resp. pro vymezení a využití pozemků apod. Zásady pro tvorbu ÚPD stanovené z hlediska ochrany ovzduší jsou uvedeny v následujícím přehledu: rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, vytvoření územních podmínek pro zajištění rozvoje města s ohledem na snižování přepravních nároků a maximalizaci energetických úspor (optimalizace rozmístění a kapacit ploch s 18

20 rozdílným způsobem využití, omezování negativních dopadů suburbanizace, zamezení bezdůvodnému rozšiřování zastavitelného území s nízkou hustotou osídlení atd.) vytvoření územních podmínek pro snižování objemu individuální automobilové dopravy, vytvoření územních podmínek pro další rozvoj veřejné hromadné dopravy, zejména kolejové, a rozvoj integrovaných systémů dopravy, včetně plnohodnotného začlenění železniční dopravy, pokud je to možné, nezvyšování míry využití území v lokalitách bez vazby na odpovídající veřejnou hromadnou dopravu, neumisťování obytné zástavby do bezprostřední blízkosti velmi silně dopravně zatížených komunikací a koridorů dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo v ÚPD, podpoření prostupnosti města pro lokální spojení, optimalizace napojení významných zdrojů či cílů automobilové dopravy, jako např. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu vyššího řádu, vytvoření územních podmínek pro zachycení radiálních dopravních vztahů na parkovištích P+R s vazbou na systém veřejné hromadné dopravy, vytvoření územních podmínek pro prostupnost území pěší a cyklistickou dopravou a v detailu území pak pro bezkolizní a bezpečný pohyb pěších a cyklistů, zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru města, postupné zvyšování zastoupení vegetačních ploch v lokalitách s deficitem vegetace. Současně je nutno stabilizovat výsledné řešení, kterého bude při tvorbě územního plánu se zohledněním výše uvedených zásad dosaženo, a nepřipustit zejména: neodůvodněné rozšiřování zastavitelných ploch vedoucí k významnějšímu nárůstu objemů automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným územním plánem. Návrh Změny č. 4 ÚP obsahuje návrhy záměrů, které mohou významným způsobem negativně ovlivnit kvalitu ovzduší (průmyslová zóna, kompostárna); pro tyto záměry jsou ale stanoven opatření pro snížení těchto negativních vlivů. Návrh ÚP je s uvedenými koncepcemi v relevantních bodech v souladu. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje, 2006 Koncepce zejména definuje problémy v oblasti povrchových a podzemních vod, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ÚSES, lesů, VKP, přírodních parků, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a stanovuje nástroje pro její ochranu. Nástroji pro zajištění potřebné ochrany přírody a krajiny využitelnými v oblasti územního plánování jsou zejména: - ochrana proti erozi, např. zřizování biopásů kolem vodotečí, zatravňování apod., - plochy pro rozlivy pro případ vysokých vodních stavů, - minimalizace zásahu do lesních porostů a obecně zeleně, - zajištění ochrany památných stromů a stromořadí, - zvyšování podílu zeleně v řešeném území, - zvyšování prostupnosti krajiny pomocí stabilizace ÚSES, - zvyšování diverzifikace krajiny pomocí drobných vodních ploch, mokřadů apod., - revitalizace vodotečí, zvyšování protipovodňové ochrany, - ochrana přírodních stanovišť s významnými druhy rostlin a živočichů aj. 19

21 Předložený územní plán danou koncepci obecně respektuje a není s ní v rozporu, zejména z hlediska zajištění ochrany VKP, stanovení minimálního podílu zeleně v zastavitelných plochách, stabilizace a rozšíření ÚSES, respektování a vymezování ochrany VKP a dodržení zatravněných ochranných pásem kolem vodotečí. 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Řešeným územím je správní území města Český Těšín, ORP Český Těšín. Správní území se skládá z katastrálních území Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína a Stanislavice. Hlavní linií území je řeka Olše, která je zároveň hraniční řekou mezi Polskem a Českou republikou. Zdroj: Zdroj: Změna č. 4 ÚP Český Těšín 20

22 Počet obyvatel. Dle údajů ČSÚ se počet obyvatel v 5 letém období ( až ) pohybuje okolo , z toho v průměru mužské populace a ženské populace. Zdroj: období počet obyvatel celkem muži ženy k k k k k Hustota zalidnění k činila 2737 obyv. na km 2. Zdroj: Historie (Zdroj: Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Počátky osídlení jsou datovány do století př. n. l. - slovanské hradiště Podobora v dnešní Chotěbuzi, zvané také Starý Těšín. V průběhu 12. století byl Těšín jedním z nejdůležitějších měst Opolsko-ratibořského knížectví. V roce 1220 byla městu udělena městská práva lvoveckého typu. Od roku 990 byl Těšín a Těšínsko součástí polského státu. Roku 1339 se Těšín spolu s celým Těšínském stal součástí Zemí Koruny české a takto se pak stal i součástí Rakousko - Uherska. Město Český Těšín vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínská mezi nově vznikající Československo a Polsko. Rozdělení města vedlo k úpadku významu města v regionu a ke zbrzdění jeho rozvoje. Polský Těšín ztratil důležité železniční spojení a průmysl, Český Těšín byl zase odříznut od historického centra, správních úřadů a kulturně-osvětových zařízení. V říjnu 1938 byl po ultimátu polské vlády, která zneužila oslabení ČSR po Mnichovské dohodě, Český Těšín obsazen polskými vojsky a přičleněn k polskému Těšínu jako Cieszyn Zachodni(Západní Těšín). Po porážce Polska v roce 1939 byl, spolu s polskou částí, připojen k Německu. Ustupující polská vojska tehdy vyhodila do povětří most přes Olši. V roce 1945 byl Těšín znovu rozdělen a mosty na Olši mezi Cieszynem a Českým Těšínem se staly nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Československem a Polskem. 21

23 Dopravní infrastruktura Územím oblasti prochází významné silniční tahy, které patří k důležitým dopravním koridorům Moravskoslezského kraje: - Rychlostní silnice R 48 Bělotín Nový Jičín Frýdek-Místek Český Těšín Polsko - I/11 Hradec Králové Bruntál Opava Ostrava Havířov Český Těšín Jablunkov Slovensko. - silnice I. třídy - I/67 Bohumín Karviná Český Těšín Železniční trať Bohumín Čadca (Slovensko); trať je součástí 3. železničního koridoru. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3;

24 Obecná charakteristika území Obecná charakteristika území Český Těšín a jeho blízké okolí jsou charakteristické vysokou hustotou osídlení, které je značně ovlivněno antropogenními vlivy (doprava, průmysl apod.). Jsou zde patrné silné funkční vazby na nejbližší města (Třinec, Karviná, Havířov, Frýdek Místek). Na stabilitě území se rovněž negativně projevuje jeho poloha na okraji regionu s poškozeným životním prostředím. Významný faktor, který významně ovlivňuje rozvoj města je jeho hraniční poloha s Polskem a rovněž blízkost průmyslových center Třinecka a Karvinska, která historicky přinášela řadu pracovních příležitostí. Průmyslové aktivity jsou v současné době zaměřeny jednak na polygrafický průmysl a nově rovněž pružně reagují na poptávku po tzv. automotive; tyto aktivity jsou rozvíjené v nově budovaných průmyslových areálech. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Klimatické poměry Řešené území je součástí mírně teplé klimatické oblasti. Teploty Roční průměrná teplota se pohybuje okolo 8 C. Roční počet mrazových dnů (méně než -0,1 C) je v průměru , počet letních dnů (nad 25 C) v roce se pohybuje v rozmezí Délka slunečního svitu je v průměru hodin ročně. Srážky Celkový úhrn srážek činí mm, v zimním období je to mm, v letním období mm. Celkový počet dní během roku se srážkami 1 mm a více je Roční počet dnů se sněhovou pokrývkou odpovídá intervalu dnů, přičemž maximum sněhové pokrývky dosahuje obvykle cm. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 23

25 Směry větrů v řešeném území jsou jižní (30%), západní (21,3%), severní (14,6%) a východní (14,6%) a východní (7%). Imisní pozadí je stanoveno jako průměr imisního pozadí vybraných znečišťujících látek za období dle ČHMÚ. Částice PM 10, roční průměr. Imisní limit (µg.m -3 ) 40. Částice PM 10, 36.max. 24 hod. prům. Imisní limit (µg.m -3 ) 50. Jemné částice PM 2,5, roční průměr. Imisní limit (µg.m -3 ) 25. Benzen, roční průměr. Imisní limit (µg.m -3 ) 5. Benzo(a)pyren, roční průměr. Imisní limit (µg.m -3 ) 1 NO 2 oxid dusičitý, roční průměr. Imisní limit (µg.m -3 )

26 Zdroj: Území SO ORP Českého Těšína patří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde k překračování imisního limitu suspendovaných částic frakce PM 10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Celkovou imisní situaci ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů a dopravy, ale hlavně emise ze zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Významným zdrojem emisí (především B(a)P a PM10) jsou lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Voda Hydrologie Sídelní útvar Český Těšín patří v celém rozsahu k povodí řeky Odry. Hlavním vodním tokem je řeka Olše, která v Českém Těšíně dosahuje délky téměř 5 km, roční průtok v řece činí průměrně 18 m3 /s, hloubka tekoucí vody dosahuje průměrně cm. Koryto Olše je směrově i výškově stabilizováno. Druhým největším vodním tokem v sídelním útvaru je řeka Ropičanka, která však zasahuje do sídelního útvaru jen okrajově. Vodní tok Olše (Olza) po celé své délce vymezen v kategorii významný, Ropičanka je v kategorii významných toků po jez Smilovice. Podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. náleží oba toky do kategorie vod lososových. Čistota vodních toků ve sledovaných profilech je dlouhodobě udávána ve třídě III znečištěná voda. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou v řešeném území evidována. Celé sledované území je z hlediska hodnocení oblastí citlivých na živiny deklarováno jako citlivá oblast. 25

27 Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3; Hydrogeologie lokality Území spadá do hydrogeologického rajonu v základní vrstvě 3211 Flyš v povodí Olše. Charakteristika: nevymezený kolektor, budovaných v pískovcích a slepencích, flyšových sedimentech. Hladina volná, typ propustnosti průlino - puklinová. Transmitivita střední (0,0001 0,001 m 2 /s), mineralizace 0,3 1 g-l -1, chemismus Ca Na HCO 3. Zdroj:

28 Geofaktory životního prostředí Řešené území přísluší do následujících geomorfologických jednotek: Systém: Alpsko-himalájský Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západobeskydské podhůří Celek: Podbeskydská pahorkatina Podcelek: Těšínská pahorkatina Okrsek: Hornožukovská pahorkatina Zdroj: Geologická stavba Reliéf Těšínské pahorkatiny se rozvíjel z převážné části působením eroze a denudace v horninách souvrství spodní křídy. Toto souvrství bylo do oblasti Těšínské pahorkatiny nasunuto jako součást slezského příkrovu směrem od jihu k severu. Koncem miocénu podlehl povrch slezského příkrovu značné subaerické destrukci, podporované intenzivním zvětráním hornin. Nejpozději v pliocénu se zde prostíral zarovnaný destrukční povrch. V době před náporem pevninského ledovce byla oblast postižena tektonickým pohybem a rozrušena hloubkovou erozí předchůdců dnešní Olše, Stonávky a Chotěbuzky. V období zalednění a ústupu ledovce došlo k rozsáhlému zarovnání rozvodních hřbetů pahorkatiny ve výškách m n.m. Sedimenty glaciální formace byly po ústupu ledovce silně rozrušeny erozí, jejíž účinnost byla podpořena mírným zdvihem území. Vodní toky později vyplnily údolí sedimenty fluviatilními. Tyto sedimenty tvoří v průlomových údolích zřetelný systém akumulačních teras. Hlubší vrstvy těšínského území patří k druhohornímu křídovému útvaru, jehož podložím je prvohorní produktivní karbon a nadložím třetihorní paleogénové eocénové vrstvy (flyš), prostoupené vyvřelými druhohorními těšínity. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 27

29 V řešeném území se nachází chráněná geologicky významná lokalita ID 2419 Velké Doly, rozkládající se na pravém svahu údolí řeky Olše mezi Třincem a Českým Těšínem, v bezprostřední blízkosti státních hranic s Polskem. Jedná se o protáhlý hřbet tvořený těšínskými vápenci (přelom jury a křídy), místy odkrytých v opuštěných lomech. Západní úbočí hřbetu tvoří spodní člen hradišťského souvrství (dříve označovaný jako svrchní těšínské vrstvy) překrytý svahovinami. Z regionálního hlediska náleží území ke slezské jednotce. Zdroj: Ložiska nerostných surovin Ve správním území Českého Těšína jsou evidovány: Chráněné ložiskové území Čs. Část Hornoslezské pánve. 28

30 Ložiska výhradní plocha Žukov a Žukovský hřbet (uhlí, zemní plyn) Ložiska nevyhrazených nerostů Český Těšín a Bludovice (cihlářské hlíny). Detailní rozložení viz následující mapa. Zdroj: Staré ekologické zátěže V území jsou evidovány staré ekologické zátěže: v katastru Český Těšín: - Benzína s.r.o. - RWE GasNet, s.r.o. v katastru Mosty u Českého Těšína: - skládka TKO Zdroj: Poddolovaná území, sesuvy V řešeném území se nacházejí poddolovaná území vzniklá v důsledku těžby železné rudy, jedná se o lokality Mistřovice a Vělopolí. Dále jsou zde evidovány tzv. poddolované územní body, opět vzniklé vlivem těžby železné rudy. 29

31 Seizmicita Území leží dle hodnocení ČSN EN /Z2 v oblasti s návrhovým zrychlením základové půdy 0,10-0,12 g. 30

32 V území jsou registrovány svahové nestability s různými stupni aktivity (aktivní až potenciální). Jejich rozložení je dokresleno v následující mapě. Zdroj: Půdy V údolní nivě řeky Olše jsou zastoupeny nivní a lužní půdy (místy oglejené). Rovněž v úzkých nivách výše položených malých vodních toků se vyskytují nivní půdy. Hladina podzemní vody je zde nejčastěji v hloubce 1-3 m pod povrchem a stále či periodicky ovlivňuje půdy. V místech výskytu glejové lužní půdy je hladina podzemní vody v hloubce 0,5-1 m. Půdotvorným substrátem jsou aluviální sedimenty, společně nasycené, především štěrkopísky. Svrchní humusový horizont je mocný, vždy hlubší než 30 cm. Na lužní půdy navazují v prostoru přilehlých pahorkatin hnědozemě, degradované černozemě a illimerizované půdy, v nejvyšších polohách hnědé půdy. Hnědé lesní půdy jsou většinou hluboké, na různých stanovištích je různá minerální bohatost půd a tím je podmíněna nasycenost či nenasycenost půd. Proměnlivá je taky jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. Území spadá do klimatického regionu MT4 (mírně teplý, vlhký) Řešené území leží v klimatickém regionu MT4 mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 7. 31

33 Charakteristika klimatického regionu MT4: Symbol Charakteristika teplot nad průměrná regionlota regionu 10 C roční tep- C MT4 Mírně teplý, vlhký Průměrný roční úhrn srážek Pravděpodobnost suchých vegetačních období v % Vláhová jistota ve vegetačním období > 10 Východní třetina řešeného území a izolované rozsáhlejší plochy v severní části Stanislavic a na rozhraní Koňákova a Horního Žukova jsou zařazeny do II. třídy ochrany. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Biogeografie Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996, 2005) se zájmové území nachází v západokarpatské podprovincii biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, na pomezí dvou biogeografických regionů (neboli bioregionů) převažujícího Podbeskydského a Ostravského, zasahujícího okrajově do severní části území. Charakteristickou biotu Ostravského bioregionu tvoří směs polonských, hercynských i splavených horských karpatských druhů. Pro severovýchodní část je typický antropogenní reliéf těžebního území. Podbeskydský bioregion - biota je zde dosti pestrá, s převažujícími hájovými karpatskými i hercynskými prvky a prvky karpatského bukového lesa a se splavenými horskými druhy a vlivy polonské podprovincie. Do řešeného území zasahují čtyři typy biochor z Podbeskydského regionu: - 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. vegetačního stupně - 4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně - 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. extrémní typ - 4RN Plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s. 32

34 a jedna biochora z Ostravského bioregionu: - 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Fauna a flóra Potenciální přirozená vegetace v převládající části území patří podle fytocenologického příslušenství do skupin: (26) Podmáčená dubová bučina (Carici brizoidis Quercetum) a ostřicí třeslecovitou (Carex brizoides) (11) Lipová dubohabřina (Tilio Carpinetum) podružně (1) Střemchová jasanina (Pruno Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosea) Fauna je relativně chudá a jednotvárná, představuje druhy obecně rozšířené. Z významných druhů fauny lze jmenovat ježka východního, myšici temnopásou, vodouše rudonohého, strakapouda jižního, břehuli říční, moudivláčka lužního, havrana polního, mloka skvrnitého, kuňku žlutobřichou, vřetenovku voskovou, řasnatou nadmutou, skalnici lepou a vážku jasnoskvrnnou. Zdroj: Mapa přirozené potenciální vegetace České republiky, Neuhäuslová a kol. Academia 2001 Významné krajinné prvky (VKP) Dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou rozeznávány dva typy VKP: 1. VKP ze zákona, tj. lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. 2. Jiné části krajiny, které zaregistruje dle 6 zákona orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. V řešeném území se nacházejí VKP ze zákona lesy, vodní toky a jejich nivy, rybníky a jezera. ÚSES V řešeném území se nacházejí tři tahy regionálního ÚSES: regionální biokoridor - 1 Olše, tvořený regionálními biokoridory č. 575 a 565 s regionálními biocentry Pod Kempy (č. 198) a Těšínská niva (č. 227), regionální biokoridor 2 Podobora, tvořený regionálním biokoridorem č

35 regionální biokoridor 3 Koňakov, tvořený regionálními biokoridory č. 563 a 564 a regionálním biocentrem Koňákovský les (č. 149),. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Natura 2000, maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území V zájmovém území je evidované maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace Velké Doly. Přírodní rezervace Velké Doly vznikla v roce 1990 na ochranu přirozených lipových dubohabřin s výskytem chráněných druhů rostlin. Rezervace je lesním komplexem na svahu pravého břehu řeky Olše (Olzy) mezi městy Třinec a Český Těšín. Přírodní rezervace Velké Doly představuje maloplošný fragment polopřirozených lesních porostů na vápenatých horninách flyše. Převládající asociací na většině území je Tilio cordatae Carpinetum s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus), přimíšenou lípou malolistou (Tilia cordata) a velkolistou (T. platyphyllos), vzácněji přistupuje javor babyka (Acer campestre) a klen (A. pseudoplatanus). V keřovém a bylinném patře převládají druhy jako svída krvavá (Cornus sanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), bez černý (Sambucus nigra), česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), kopytník evropský (Asarum europeum), dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj. 34

36 Zdroj: Ekologická stabilita území Ekologická stabilita území je vyjádřena koeficientem ekologické stability KES, který představuje poměr mezi tzv. stabilními ekosystémy k nestabilním ekosystémům. Tento index při posuzování zájmového území z hlediska širšího pohledu Český Těšín a Chotěbuz je ke dni vypočtena na hodnotu 0,75. To představuje hodnocení území jako území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Jedná o území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Zdroj: Územně analytické podklady Český Těšín, 2014, aktualizace 3 Lesnatost 35

37 Nemovité kulturní památky V řešeném území jsou evidovány nemovité kulturní památky: Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umís- Číslo rejstříku tění / / / / / Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín čp.1 čp.30 kostel Božského Srdce Páně IdReg Masarykovy sady kaplička Hřbitovní hřbitov centrální hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice - STALAG VIII B společenský dům - městský dům pionýrů a mládeže (býv. střelnice) střední škola - gymnasium Masarykovy sady na břehu řeky Olše Střelniční Frýdecká čp.77 Fuldova vila Masarykovy sady čp.154 synagoga bývalá Božkova čp.170 vila Smetanova

38 / Český Těšín Horní Žukov Český Těšín Horní Žukov / Koňákov Koňákov čp.1133 železniční stanice - výpravní budova (komplex tří budov) socha sv. Jana Nepomuckého kostel Prozřetelnosti Boží Nádražní při Chlebusově statku / Mosty Mosty kaple švédská při silnici / Mosty Mosty kříž při čp / Stanislavicvicpomuckého Stanisla- kaplička sv. Jana Ne- SV nad vsí Zdroj: V území je rovněž vymezena městská památková zóna Český Těšín. Krajina Dle platných ZÚR MSK spadá území Českého Těšína do krajinné oblasti D Podbeskydí, kam spadají obce: Albrechtice, Baška, Bordovice, Bruzovice, Bystřice, Čeladná, Český Těšín, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frenštát pod Radhoštěm, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hnojník, Hodslavice, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Hostašovice, Hukvaldy, Chotěbuz, Janovice, Kaňovice, Karviná, Komorní Lhotka, Kopřivnice, Kozlovice, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lichnov, Lučina, Malenovice, Metylovice, Mořkov, Nižní Lhoty, Nošovice, Nový Jičín, Ostravice, Palkovice, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Ropice, Rybí, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Staré Město, Starý Jičín, Střítež, Štramberk, Těrlicko, Tichá, Trojanovice, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Veřovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Závišice, Ženklava, Žermanice, Životice u Nového Jičína Přírodní charakteristiky Mírně teplá oblast úpatních členitých pahorkatin až vrchovin podhůří Slezských a Moravských Beskyd místy s výchozy jurských vápenců a bazických vyvřelin, kontrastní charakter biochor, v potenciální biotě dominují dubohabrové háje, dubové a ochuzené bučiny, suťové lesy, střemchové olšiny, zvýšená druhová diverzita. Kulturní charakteristiky Oblast Lašska, okrajový vliv Valašska, území staré sídelní oblasti (od paleolitu) s výraznou středověkou kolonizační vlnou, četná menší města původně středověkého charakteru výrazně změněna industrializací, ulicové a silnicové půdorysné typy menších obcí, převládá zemědělství, v menší míře lesní hospodářství (smrkové lesy), místy povrchové lomy, krajina místy zvýšené kulturně historické hodnoty. Vjemové charakteristiky Krajina harmonická, spíše drobnějšího měřítka, různorodá krajinná scéna s výrazným projevem zalesněných krajinných horizontů a kulturních dominant (středověké hrady), velmi citlivá na změny krajinného rázu, četné výhledy do Moravské brány, přítomnost regionálně významných kulturních dominant (Štramberk, Starý Jičín, Hukvaldy).. Převládající typy krajin 37

39 Krajina leso-luční, krajina zemědělská harmonická, krajina lesní. Zdroj: ZÚR MSK Na území města Český Těšín byly v rámci Nového vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín vymezeny oblasti a místa krajinného rázu: Oblasti krajinného rázu Místa krajinného rázu A.4 - Český Těšín A Koridor řeky Olše A.5 - Velké doly B.2 - Stanislavice B Těšínská pahorkatina B.3 - Koňákovský hřbet B.4 - Žukovský hřbet Při jakékoliv stavební činnosti a při změnách využití území v rámci schválené koncepce ploch rozdílným způsobem využití respektovat schválená Doporučení k ochraně krajinného rázu ORP Český Těšín (dále jen doporučení), která jsou rozdělena do tří kategorií lokalit se zástavbou. Ochranné podmínky pro jednotlivé lokality (kategorie) členěné dle úrovně urbanizace na tři kategorie: - kategorie I. rozptýlená slezská zástavba, - kategorie II. soustředěná venkovská zástavba a - kategorie III. silně urbanizovaná krajina, 38

40 3.2. Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Bez uplatnění navrhovaného ÚP by nebyly upřesněny a sjednoceny podmínky využití jednotlivých druhů ploch v území a stanoveny jasné zásady koncepčního řešení rozvoje sídla v souladu s platnými obecně závaznými předpisy a zájmy obyvatelstva i ochrany přírody. Nerealizování územního plánu by vedlo k absenci ploch potřebných pro další rozvoj obce. Neuplatnění územního plánu by mohlo vést k neplnění požadavků krajských a republikových koncepčních materiálů a nezajištění návaznosti vedení komunikací, inženýrských sítí, ale i ÚSES na okolní správní území. Pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace, pak by vývoj území: vedl k nekoordinovaným a neekonomickým umisťováním staveb v území, které by v budoucnu bylo obtížné napravovat; vedl k blokování dalšího rozvoje území vlivem absence vhodných pozemků, přičemž řada schválených pozemků by nebyla využita, mohl přinést nevhodnou lokalizaci nekoncepčních záměrů, které by mohly ztížit racionální využití ZPF vyšší bonity a PUPFL a jejich trvalé ztráty; mohl vést k absenci vhodného architektonického uspořádání funkčních ploch s obtěžováním obyvatelstva hlukem, emisemi a pachovými vlivy, ztíženou prostupností území, sníženou využitelností veřejných prostranství, apod.; setrvával u nedostatečně vymezených podmínek využití jednotlivých druhů ploch, vedl k nezajištění prostupnosti územím. 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Významné ovlivnění složek životního prostředí se předpokládá zejména v následujících oblastech: 4.1 Zábor zemědělské půdy (vliv realizace ÚP bude negativní) Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu BPEJ označuje klimatický region. Správní území města náleží do klimatického regionu 7 MT4 mírně teplý, mírně vlhký. Půdy v řešeném území spadají převážně pod následující hlavní půdní jednotky: 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. 39

41 23 - Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 4.2 Ochrana registrovaných VKP a ekologicky významných segmentů krajiny (vliv realizace ÚP bude neutrální) Mezi významné krajinné prvky a ekologicky významné segmenty ze zákona v území patří zejména vodoteče a jejich nivy, liniové porosty podél komunikací, plochy lesních porostů a ostatní vzrostlá zeleň na nelesní půdě. 4.3 Ochrana přírody Vliv realizace ÚP bude neutrální, nepředpokládá se významný negativní ani pozitivní vliv na přírodu a krajinu. 4.4 Krajina (předpokládá se mírně negativní nebo neutrální vliv, jsou navrhovány plochy pro bydlení a podnikání situované s ohledem na stávající zástavbu i mimo ucelenou zástavbu (rozptýlená zástavba), ale zůstává zachována skladba a struktura krajiny 40

42 Dle vymezení v ZÚR MSK náleží území Českého Těšína do krajinné oblastí Podbeskydí. Typ krajiny byl popsán výše. ÚP respektuje požadavek na zvýšenou ochranu nelesní zeleně a hodnotných segmentů krajiny, podporu vymezování a realizace prvků ÚSES a ochranu místních kulturně historických dominant a pohledově významných krajinných horizontů, ochranu harmonického měřítka krajiny. Novou zástavbu neumisťuje do pohledově exponovaných území a minimalizuje negativní vlivy koridorů technických staveb, nakolik je to u územního plánu možné. 4.5 Ekologická stabilita území (vliv realizace ÚP bude mírně negativní vlivem převedení ploch ekologicky stabilnějších na plochy nestabilní (zastavěné). Řešené území má extrémně nízký koeficient ekologické stability 0,75-0,93, což značí území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. V území je vymezeno jedno maloplošné zvláště chráněné území. 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Velkoplošná zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti se v území nenacházejí. Z maloplošných ZCHÚ se v území vyskytuje PR Velké Doly. Řešené území je hlukově zatížené, navíc se jedná o území s vysokou fragmentací krajiny dopravními systémy. Hlavními problémy, detekovanými v území v rámci tohoto posouzení, jsou: - nízká ekologická stabilita území, daná vysokým podílem ekologicky nestabilních ploch, - sousedství zástavby a zemědělské půdy vysoké bonity, což limituje rozvoj území, - snaha o rozšiřování zástavby ve volné krajině, přičemž pro území je typická roztroušená zástavba, která značně omezuje migrační kapacitu území, - nedořešené odvádění a čištění splaškových odpadních vod s následným znečišťováním místních vodotečí v okrajových místních částech Českého Těšína, a to především z důvodu vysokého podílu roztroušené zástavby bez možnosti napojení na kanalizaci, - hlukové zatížení území dané dopravou na silnicích I. třídy a na železnici, - vysoká fragmentace krajiny dopravními systémy s následným omezením migrace zvěře, - zábory ZPF II. třídy ochrany, - zatížení ovzduší emisemi ze spalování pevných paliv v soukromých topeništích a přenosy znečištění ovzduší z průmyslových oblastí Polska a České republiky, - nebezpečí lokálního zvyšování hladin v Olši a jejích přítocích (stanovené záplavové území Olše), - poddolovaná a svahově nestabilní území. 41

43 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ). Návrh Změny č. 4 územního plánu Český Těšín je předkládán v jedné variantě. Dále uvedené vlivy jsou (není-li výslovně uvedeno jinak) považovány za trvalé. Pro zpřístupnění stávajícího stavu s výhledovým promítnutím ploch je text prokládán výseky koordinačního výkresu. Změnou č. 4 ÚP byly (kromě úprav ÚP zahrnujících zmenšení nebo vyřazení stávajících schválených ploch po jejich prověření) požadovány pro prověření následující zastavitelné plochy: plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území podmínky realizace dle výroku výměra v ha Z4/1 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,54 Z4/2 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,46 Z4/3 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,42 Z4/4 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,05 Z4/5 Mosty u Českého Těšínské BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměst- 0,20 - Z4/6 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,45 Z4/7 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,22 Z4/8 Český Těšín VL výroba a skladování lehký průmysl - 2,03 Z4/9 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,59 Z4/10 Stanislavice DS dopravní infrastruktura silniční - 0,07 Z4/11 Koňákov DS dopravní infrastruktura silniční - 0,04 Z4/12 Český Těšín výroba Na DS dopravní infrastruktura silniční - 0,92 Zelené Z4/13 Český Těšín VL výroba a skladování lehký průmysl - 4,45 Z4/14 Mistřovice SV smíšené obytné - venkovské - 0,05 Z4/15 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské - 0,18 Z4/16 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,20 Z4/17 Český Těšín SV smíšené obytné - venkovské - 0,18 Z4/18 Mosty u Českého Těšína VD výroby, drobné řemeslné výroby - 0,25 Z4/19 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,02 Z4/20 Stanislavice SV smíšené obytné - venkovské - 0,03 Z4/21 Koňákov VZ - Výroba a skladování zemědělská výroba - 0,55 Z4/22 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,67 Z4/23 Dolní Žukov DS dopravní infrastruktura silniční - 0,01 Z4/25 Český Těšín výroba Na DS dopravní infrastruktura silniční - 0,12 Zelené 42

44 plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území podmínky realizace dle výroku výměra v ha DS dopravní infrastruktura silniční - 0,02 Z4/26 Mosty u Českého Těšína Z4/27 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské - 0,36 Z4/29 Český Těšín VD výroby, drobné řemeslné výroby - 1,30 Z4/30 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské - 0,12 Z4/31 Mistřovice SV smíšené obytné - venkovské - 0,30 Plochy Z4/27 a Z4/30 byly po společném jednání z ÚP vypuštěny. Na základě požadavků vznesených v rámci společného jednání byla naopak do změny č. 4 doplněna plocha Z4/31. Dále jsou navrženy plochy přestavby: plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území podmínky realizace RP/ÚS 1) výměra v ha P4/1 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,03 P4/2 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,13 P4/3 Mistřovice OM občanské vybavení komerční - malá a střední - 0,05 P4/4 Český Těšín SC smíšené obytné - v centru města - 0,82 P4/5 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské - 0,20 P4/6 Český Těšín OS občanské vybavení - tělovýchova a sport - 0,52 P4/7 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční - 1,50 P4/8 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční (výrobní zóna) - 0,52 P4/9 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční - 0,20 P4/10 Český Těšín SM smíšené obytné městské US 3,46 P4/11 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční 0, Hodnocení jednotlivých ploch Z4/1, SV, 0,54 ha Plocha v k.ú. Horní Žukov pro smíšené venkovské bydlení navazuje na stabilizovanou plochu stejného způsobu využití. Plocha je situována v ochranném pásmu lesa a vyžaduje zábor ZPF zahrad a trvalých travních porostů ve IV. třídě ochrany v celém rozsahu plochy. Vlivy plochy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. 43

45 44

46 Z4/2, SV, 0,46 ha; Z4/9, SV, 0,59 ha Plochy v k.ú. Horní Žukov pro smíšené venkovské bydlení navazují na stabilizovanou plochu stejného způsobu využití. Plochy jsou situovány v orné půdě a vyžadují zábor ZPF ve IV. třídě ochrany v celém svém rozsahu. Na malé části plochy č. Z4/9 se nachází investice do půdy. Vlivy ploch na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné a budou dále specifikovány v rámci hodnocení koncepce jako celku. Plochy jsou doporučeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. Z4/3, SV, 0,42 ha Z4/23, DS, 0,01 ha Z4/4, SV, 0,05 ha P4/1, SV, 0,03 ha Z4/4 Plochy v k. ú. Dolní Žukov pro smíšené venkovské bydlení a příjezdovou komunikaci ke skupině rodinných domů navazují na stabilizované plochy stejného způsobu využití. Plocha P4/1 a Z4/4 těsně navazují na výrobní areál. Negativní vlivy výroby na plochy bydlení je nutno eliminovat, umístění ploch těsně u jeho hranice nezabezpečuje potřebnou kvalitu bydlení. U těchto ploch je realizace podmíněna změnou způsobu využití na ochrannou zeleň v šířce min. 20 m, která bude sloužit jako alespoň minimální ochrana plochy Z4/3. To znamená, že u ploch P4/1 není doporučena změna umožňující vznik bydlení a ze stejného důvodu není doporučen navrhovaný způsob využití u plochy Z4/4. U obou ploch je doporučena změna na ochrannou zeleň. Plocha Z4/3 vyžaduje zábor ZPF orné půdy a trvalých travních porostů ve III. třídě ochrany v celém rozsahu plochy. Vlivy ploch na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné a budou dále specifikovány v rámci hodnocení koncepce jako celku. Plochy jsou doporučeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. U plochy Z4/3 je doporučeno před umisťováním staveb pro bydlení prověřit možný dosah hlukových vlivů z plochy výroby a plochu realizovat jen za podmínky 45

47 současné realizace ochranné zeleně v plochách P4/1 a Z4/4. Z4/5, BI, 0,20 ha Plocha v k.ú. Mosty u Českého Těšína pro individuální bydlení navazuje na stabilizovanou plochy bydlení. Plocha vyžaduje zábor orné půdy ve IV. třídě ochrany v celém rozsahu plochy. Vlivy plochy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. Z4/6, SV, 0,45 ha Plocha v k.ú. Horní Žukov pro smíšené bydlení je navržena na základě požadavku obyvatelstva v proluce mezi dalšími plochami bydlení. Plocha vyžaduje zábor půdy ve IV. třídě ochrany v celém rozsahu plochy. Vlivy plochy na jednotlivé složky životního prostředí jsou zanedbatelné, s výjimkou vlivu na migrační potenciál území. Jedná se o proluku, kterou, jak bylo odborem životního prostředí minulých letech zmapováno, migruje zvěř přibližně v severojižním směru k pochodu pro zvěř vybudovaném na D48. Jiná možnost migrace se s ohledem na rozptýlenou zástavbu v dané lokalitě v této části území nevyskytuje. Její realizace by znamenala příkrý rozpor s požadavky PÚR ČR a ZÚR MSK na územní plánování. Plochu je z tohoto důvodu doporučen nerealizovat. 46

48 Z4/7, SV, 0,22 ha Plocha v k.ú. Dorní Žukov pro smíšené bydlení venkovské navazuje na stabilizované plochy bydlení. Je situována v ochranném pásmu lesa. Plocha nevyžaduje zábor orné půdy ve IV. třídě ochrany v celém rozsahu plochy. Vlivy plochy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. Z4/8, VL, 2,03 ha Celá plocha pro výrobu a skladování je navržena jako změna funkce plochy Z135 OK v k.ú. Český Těšín a nevyžaduje tedy zábor ZPF. Plocha je navržena v sousedství rozsáhlých dopravních systémů a má tedy zajištěno vhodné dopravní napojení. Obtěžování obytné zástavby v důsledku realizace dané plochy je nepravděpodobné vzhledem ke vzdálenosti mezi plochou Z4/8 a plochami pro bydlení. Při realizace dané plochy je možno očekávat emise z výroby umisťované v ploše a z dopravy související s obslužností plochy. Dále lze předpokládat vznik technologických vod a potenciálně znečištěných vod z pojezdu vozidel po ploše, a také zvýšenou produkci průmyslových odpadů. Realizace plochy v této lokalitě nemůže vést k narušení migračních cest zvěře ani ke změně krajinného rázu. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. 47

49 Z4/10, DS, 0,07 ha; Z4/20, SV, 0,03 ha Plochy v k.ú. Stanislavice nevyžadují zábor ZPF. Jsou doplněním stávajících stabilizovaných ploch a na jednotlivé složky životního prostředí mají jen zanedbatelný vliv, který bude dále hodnocen v rámci kumulativních vlivů koncepce jako celku. Plocha Z4/10 u Sedláckeho potoka je nezbytná pro zabezpečení údržby vodoteče, proto ji lze realizovat jen v případě, že zde nebude zřízeno oplocení bránící přístupu v vodoteči. Plochy jsou doporučeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výroku ÚP. Z4/11, DS, 0,04 ha; Z4/21 VZ, 0,56 ha 48

50 Plochy v k.ú. Koňákov jsou navrženy pro zemědělskou výrobu a obslužnou komunikaci k této ploše. Jedná se o soubor ploch účelově navržených pro kompostování biologicky rozložitelných odpadů. Plochy jsou navrženy na pozemcích s půdou II. třídy ochrany. U plochy Z4/21 je předpoklad častého uvolňování emisí pachových látek, a to i v případě, že zde budou kompostovány komunální biologicky rozložitelné odpady (tráva, podrcené větve apod.), a ne odpady zemědělského charakteru. Zpracovatelka SEA konstatuje, že s ohledem na druh náplně plochy je nutno dodržet vzdálenost plochy od obytné zástavby min. 150 m, aby nebyla obytná zástavba obtěžována zápachem. Jižně od plochy se ale nachází obytná zástavba ve vzdálenosti menší, proto je třeba kompostárnu v případě, že zde bude realizována, vybavit technologiemi pro snížení uvolňování pachových látek a technologií izolovat zelení v rámci plochy Z4/21 (nejlépe v šířce min. 30 m) ve směru k obytné zástavbě, nebo vybavit jiným účinným opatřením proti zápachu (např. biofiltr apod.). 49

51 Plocha Z4/21 Obytná zástavba Komplex podnikatelských ploch v k.ú. Český Těšín, výrobní zóna u VN Hrabinka Z4/12, DS, 0,92 ha Z4/13, VL,4,45 ha Z4/29, VD, 1,30 ha, 0,12 ha ochranná zeleň O4/4, O4/1, O4/2 Z4/25, DS, 0,12 ha přestavbová plocha P4/8, DS, 0,92 ha Rozsáhlý komplex ploch má sloužit k rozšíření průmyslové zóny v k.ú. Český Těšín. Jedná se o část ploch původně schválených jako plochy BH pro hromadné bydlení, proto zde není znovu vyhodnocován zábor půdy. Plochy mají výhodu v přímé návaznosti na silnici I. třídy. Východně od těchto ploch se ale rozkládá poměrně rozsáhlá stávající využívaná plocha obytné zástavby. Z tohoto důvodu, i přes navržené plochy ochranné zeleně, je jako podmínka realizace tohoto komplexu ploch stanoveno provádět při umisťování jakýchkoliv aktivit v daných plochách vyhodnocení dosahu hlukové zátěže ve vztahu ke stávajícím i plánovaných objektům hygienické ochrany, a to nejen ze stacionárních zdrojů, ale také ze související dopravy, která může být u tohoto komplexu ploch značně zatěžující. U daných ploch lze dále očekávat kromě negativních vlivů na hlukovou situaci negativní vlivy dané produkcí emisí z dopravy i umisťovaných technologií a vytápění, produkcí technologických odpadních vod a zrychlení odtoku dešťových vod, které musí být kompenzováno zásakem nebo retencí. Vlivy ploch na snížení migračního potenciálu území a krajinný ráz jsou v tomto případě minimální. 50

52 51

53 Z4/14, BV, 0,05 ha Jedná se o malou plochu v k.ú. Mistřovice, bez sledovatelných negativních vlivů kromě záboru orné půdy v III. třídě ochrany. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/15, BI, 0,18 ha P4/11, DS Plocha pro individuální bydlení s příjezdovou komunikací v k.ú. Mistřovice je situována v proluce mezi plochami obdobného využití a u komunikačního systému. Negativní vlivy realizace těchto ploch jsou zanedbatelné, zábor orné půdy v V. třídě ochrany je akceptovatelný. Plochy jsou doporučeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/16, SV, 0,2 ha Plocha v k.ú. Horní Žukov je rozšířením stávající plochy pro smíšené bydlení. Její realizace vyžaduje zábor zahrad a trvalých travních porostů v II. a III. třídě ochrany, který je s ohledem na malou výměru plochy akceptovatelný. Negativní vlivy plochy na jiné složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. 52

54 Z4/17, SV, 0,18 ha Plocha v k.ú. Český Těšín pro smíšené bydlení je navržena na základě požadavku obyvatelstva v proluce mezi dalšími plochami bydlení. Vlivy plochy na jednotlivé složky životního prostředí jsou zanedbatelné, s výjimkou vlivu na migrační potenciál území. Jedná se o proluku, kterou, jak bylo odborem životního prostředí v minulých letech zmapováno, migruje zvěř ze sousedních správních území. Jiná možnost migrace se s ohledem na rozptýlenou zástavbu v dané lokalitě v této části území nevyskytuje. Její realizace by znamenala příkrý rozpor s požadavky PÚR ČR a ZÚR MSK na územní plánování. Realizace plochy z tohoto důvodu není doporučena. Z4/18, VD, 0,25 ha Plocha pro výrobní služby, drobnou výrobu v k. ú. Mosty u Českého Těšína navazuje na komunikační systém a další již stabilizované plochy pro podnikání, nemá nároky na zábor půdy. Realizace této plochy je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví nekonfliktní. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. 53

55 Z4/19, SV, 0,02 ha Plocha pro smíšené bydlení v k.ú. Dolní Žukov je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví nekonfliktní. Vyžaduje zábor orné půdy III. třídy ochrany. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/22, SV, 0,67 ha Plocha pro smíšené bydlení v k.ú. Horní Žukov je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví nekonfliktní. Nevyžaduje zábor půdy, jedná se o plochu 3/10 z platného ÚP se změnou podmínek využití. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/26, DS, 0,02 ha P4/3, OM, 0,05 ha Plochy v k.ú. Mistřovice jsou určeny pro zajištění funkčnosti zázemí stávajících ploch bydlení. S ohledem na malé výměry se nepředpokládají významné negativní vlivy. Plochy jsou doporučeny pro realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. 54

56 Z4/27, BI, 0,36 ha Plocha pro individuální bydlení v k.ú. Dolní Žukov je navržena v proluce stávající zástavby. V celém rozsahu vyžaduje zábor ZPF II. třídy ochrany, který zde ale tvořil obtížně obhospodařovatelnou enklávu a je proto akceptovatelný. Vlivy na ostatní složky životního prostředí včetně migračního potenciálu území jsou zanedbatelné. Plocha je doporučena pro realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/30, BI, 0,12 ha Plocha pro individuální bydlení v k.ú. Dolní Žukov je navržena v proluce stávající zástavby a je svým rozsahem i mírou negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí zanedbatelná. Plocha je doporučena pro realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. P4/2, SV, 0,13 ha Plocha bez nároků na zábor ZPF v k.ú. Dolní Žukov navazuje na stávající stabilizované plochy. Je svým rozsahem i mírou negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí zanedbatelná. Plocha je doporučena pro realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. 55

57 P4/5, SV, 0,2 ha Plocha v k.ú. Dolní Žukov je navržena jako změna stávající plochy rekreačních zahrad (RZ). Plocha naprosto architektonicky zcela nevhodně vybíhá do volné krajiny, navíc narušuje funkčnost ploch přírodní a krajinné zeleně a brání migraci zvířat v území, což je v zásadním rozporu s požadavky PUR ČR a ZUR MSK na územní plánování. U plochy je proto doporučeno zachovat stávající způsob využití. P4/6, OS, 0,52 ha Plocha je určena pro výstavbu sportovní haly. Stejně jako další dvě plochy nemá nároky na zábor zemědělské půdy. Z hlediska negativních vlivů na životní prostředí může být problematická související doprava návštěvníků, nikoliv vlastní provoz sportovní haly, a to jak z hlediska kvality ovzduší, tak z hlediska hlukového. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou nulové. P4/7, DS, 1,5 ha Plocha po areálu bývalé Osivy je určena pro přesun autobusového nádraží. Také u této plochy je nutno pečlivě zvážit, nejlépe na základě rozptylové studie, zda autobusová doprava neovlivní nadlimitně zástavbu severně od předmětné plochy, ale také výhledovou zástavbu v ploše P4/4. S dopravou souvisí především hlukové a emisní vlivy a následně také vlivy na veřejné zdraví. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že se nejedná o dopravu novou, nýbrž o přesun stávající dopravy z jiné části Českého Těšína. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou nulové nebo zanedbatelné. P4/4, SC, 0,82 ha Plocha P4/4 je určena pro vybudování komplexu polyfunkčních domů s vybaveností. Vlivy plochy na jednotlivé složky životního prostředí souvisí především s obslužnou dopravou, tedy s ovlivněním hlukové a imisní situace. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou nulové nebo zanedbatelné. Všechny tři uvedené plochy jsou doporučeny k realizaci za podmínky vyhodnocení hlukové a imisní zátěže stávajících a výhledových objektů hygienické ochrany a zajištění jejich účinné ochrany proti hluku. 56

58 Plochy jsou doporučeny k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. 57

59 P4/10, SM, 3,46 ha Rozsáhlá plocha v centru Českého Těšína je ve změně č. 4 navržena pro smíšené bydlení, původní návrh ÚP je bydlení individuální. Bližší určení plochy bude řešeno v rámci územní studie. Jedná se o plochu realizovanou na bývalé ploše průmyslu, dnes převážně garáže, navrženou pro nový způsob využití jako smíšené bydlení. U plochy se kromě související dopravy neočekávají významné negativní vlivy. Plocha je doporučena k realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Z4/31, SV, 0,30 ha Plocha Z4/31, část pozemku parc. č. 654/9, k. ú. Mistřovice, byla zapracována do změny č. 4 územního plánu po společném projednání, na základě pokynů pořizovatele po zohlednění stanoviska uplatněného Městským úřadem Český Těšín, odborem výstavby a životního prostředí - orgánem ochrany přírody dne Požadavek, v zadání původně uvedený pod č. 5, byl po jeho projednání vypuštěn. Plocha navazující na zástavbu v m. č. Mistřovice je ve změně č. 4 navržena pro smíšené bydlení. původní návrh ÚP plochu zastavitelnou nevymezoval. V celém rozsahu vyžaduje zábor ZPF VI. třídy ochrany, a je proto akceptovatelný. Rozsah i míra negativních vlivů daného záměru na jednotlivé složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Vymezení zastavitelné plochy na pozemku parc. č. 654/9, k. ú. Mistřovice bylo prověřen Biologickým posouzením zaměřeným na výskyt ohroženého biotopu ještěrky živorodé a ťuhýka obecného, zpracovaným Ing. Janem Hartlem CSc. v září Závěrem po- 58

60 sudku je konstatováno, že v současné době není posuzována část parcely významnou součástí biotopu místních populací ještěrky živorodé a ťuhýka obecného a lze bezpečně vyloučit negativní vliv stavby rodinného domu na místní populaci uvedených druhů. Plocha je doporučena pro realizaci bez dalších podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Plochy v této části neuvedené jsou svým významem a negativními vlivy zanedbatelné a jsou hodnoceny v rámci kumulativních vlivů v následujících kapitolách. 6.2 Vlivy koncepce jako celku na půdu Změnou č. 4 se do vyhodnocení záboru půdy doplňuje nových lokalit, a to jak pro bydlení, tak pro průmysl. Jde o plochy navazující na stávající zástavbu ve všech katastrálních územích. Jejich záborem nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu z hlediska možnosti špatně obdělávatelných enkláv nebo nadměrné fragmentace. Celkový předpokládaný zábor půdy se Změnou č. 4 zvyšuje o 4,19 4,01 ha, z toho je 3,83 3,65 ha zemědělských pozemků. Zábory zahrnují i Kvalitní půdy ve třídě ochrany II v rozsahu 1,08 ha, tj. 28 % z celkového záboru ZPF. Zábor půdy podle funkčního členění ploch (úpravy ploch po společném projednání) Navržené funkční členění zábor půdy celkem z toho zemědělských pozemků (ha) (ha) Zastavitelné plochy BI bydlení individuální v rodinných domech městské a příměstské 0,86 0,38 0,86 0,38 SV plochy smíšené obytné - venkovské 2,43 2,73 2,40 2,70 VZ plochy výroby a skladování zemědělská 0,55 0,55 výroba VD plochy výroby, drobné řemeslné výroby 0,25 0,00 DS plochy dopravní infrastruktury silniční 0,10 0,02 4,19 návrh celkem 4,19 4,01 Meliorace celkem se zábor odvodněných zemědělských pozemků zvyšuje o 1,30 1,24 ha. Zábory podle zařazení pozemků a bonity půd ZPF celkem zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) orná půda zahrady TTP I. II. III. IV. V. 59

61 3,83 3,65 2,75 2,69 0,63 0,51 0,45 0,00 1,08 0,6 0,56 2,01 2,31 0,18 Při zabírání pozemků je nutno ve všech případech zabránit narušení organizace zemědělského půdního fondu a vzniku neobhospodařovatelných enkláv a zajistit návaznost a přístupnost zemědělských cest. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa Zábor PUPFL realizace ÚP nevyžaduje. 6.2 Vlivy na dopravní zátěž území Návrh Změny č. 4 ÚP obsahuje plochy pro průmysl i bydlení, jejichž obslužná doprava povede k dalšímu zahuštění dopravy ve městě. U ploch pro bydlení lze předpokládat postupný mírný nárůst intenzit průjezdů osobních vozidel, naopak u rozvojových ploch pro výrobu a skladování nebo ploch smíšených výrobních porostou intenzity také u nákladní dopravy. Výhodou těchto ploch je skutečnost, že jsou většinou situovány v přímé návaznosti na významné silniční systémy. Odhad intenzity této dopravy nelze kvantifikovat, neboť záměry, které by zde měly být umístěny, nejsou dosud známy. Obecně lze očekávat, že souhrnný vliv realizace ÚP na dopravní zátěž v území bude mírně negativní z hlediska postupného navyšování dopravy spojené s obsluhou území. 6.3 Vlivy na ovzduší a klima Vliv realizace Změny č. 4 ÚP na ovzduší souvisí s již zmíněným vlivem dopravy související především s plochami pro výrobu a skladování, ale také s plochami pro bydlení, očekávanými průmyslovými emisemi i s vytápěním nových domů. V území bude pravděpodobně využíván pro vytápění převážně zemní plyn, ale lze předpokládat, že část zástavby bude i nadále používat pevná paliva. To s sebou přinese mírné zhoršení kvality ovzduší v území. Zvýšení imisní zátěže s původem u průmyslových zdrojů lze částečně omezit vyžadováním splnění nejlepších dostupných technik. V souladu s ustanovením zákona o ovzduší lze v území umisťovat vyjmenované zdroje pouze v případě, že nedojde ke zhoršení kvality ovzduší nad úroveň imisních limitů a emisních stropů. V některých případech, jako je tomu např. u pachových látek (např. u kompostárny) ale nejsou imisní limity stanoveny. Celkový dopad uplatnění návrhu koncepce bude z hlediska ovlivnění ovzduší mírně negativní. Vlivy realizace ÚP na klima se sledovatelným způsobem neprojeví Vlivy na hlukovou zátěž Lze konstatovat totéž, co platí pro bod 5.3 hlukové vlivy jsou v území spojeny zejména s dopravou na komunikacích nadmístního významu. Problematické mohou být hlukové vlivy spojené s realizací ploch pro větrné elektrárny. Hlukové vlivy se v řešeném území dosud projevují zejména podél komunikace D48 a I/11, kde je již dnes intenzita dopravy vysoká. Vlivy provozu v plochách pro výrobu a skladování a plochách pro smíšené bydlení mohou být s významné, ale předpokládá se vyhodnocení hlukových vlivů před realizací jednotlivých projektů v těchto plochách umisťovaných s následnou realizací protihlukových opatření Vlivy hlukové a imisní zátěže jsou do značné míry vlivy synergickými, způsobujícími při významném působení sekundárně poškození zdraví. 60

62 6.5. Vliv produkce odpadních vod Návrh Změny č. 4 ÚP s ohledem na předpokládaný vznik nových zastavěných a zpevněných ploch a zejména nových ploch pro podnikání přináší zvýšení produkce odpadních vod úměrné odběru vody. Odpadní vody budou z velké části splaškového charakteru, avšak z provozu ploch průmyslu budou vznikat i technologické odpadní vody, které budou čištěny v místě vzniku. Dešťové vody z potenciálně znečištěných manipulačních ploch v plochách pro podnikání musí být předčištěny v odlučovačích ropných látek. U dešťových vod se předpokládá zasakování na pozemku vlastníka stavby, pokud to hydrogeologická skladba podloží umožní Zvýšení rizika havárií V území jsou navrhovány plochy pro výrobu, které by mohly mít vliv na zvýšení rizika havárií proti současnému stavu. U každého umisťovaného záměru bude vyžadováno dostatečné zabezpečení z hlediska ochrany povrchových a především podzemních vod. Umisťování podnikatelských aktivit z hlediska prevence havárií bude ošetřeno při jejich povolování např. zpracováním havarijních plánů a předkládáním výpočtů potřebných pro posouzení aktivit z hlediska zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií Vliv na změnu odtokových poměrů Při řešení odvádění dešťových vod je nutno vycházet ze současně platných právních předpisů v oblasti ochrany vod, podle kterých je zneškodňování srážkových vod ze zastavěného území nutno řešit v následujícím přednostním pořadí: - přednostně jejich vsakováním - není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací do vod povrchových - není-li možné oddělené odvádění, pak jejich regulované vypouštění do jednotné nebo dešťové kanalizace Tyto požadavky jsou zapracovány do výrokové části územního plánu a jsou pro realizaci ploch závazné. Pro hospodaření v okolí vodních toků jsou vyžadována protierozní a protipovodňová opatření týkající se např. zatravnění ochranných pásem vodotečí a dalších přírodě blízkých opatření, která ale nejsou předmětem Změny č. 4 ÚP. Vliv na odtokové poměry území bude z důvodu nové výměry zastavěných ploch mírně negativní Vlivy na čerpání podzemních nebo povrchových vod V rámci návrhu ÚP jsou kromě ploch pro smíšené bydlení, které nemají vysoké nároky na odběr vody, navrhovány také nové plochy pro výrobu, u nichž lze předpokládat vyšší požadavky na zásobování vodou. Tyto zvýšené nároky budou pokryty ze stávajícího vodovodního přivaděče. Vliv ÚP v této oblasti je mírně negativní z hlediska zvýšených nároků na odběr vody pro podnikání i bydlení Vliv na krajinu a krajinný ráz Předkládaný návrh ÚP neobsahuje významné změny podmínek pro umisťování staveb v území z hlediska jejich možného dopadu na pohledově ovlivnitelné prvky krajiny. 61

63 Z pozitivních prvků krajinného rázu se v řešeném území vyskytují VKP - lesní porosty a vodoteče a jejich nivy a jedno maloplošné zvláště chráněné území. V tomto směru se vliv ÚP projeví významným způsobem pozitivně, neboť navrhuje rozsáhlé plochy pro zalesnění zemědělské půdy. Mírně pozitivně se také na krajinném rázu projeví stabilizace ÚSES a doplnění veřejné a ochranné zeleně Vliv na čerpání neobnovitelných zdrojů Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů (např. paliv, el. energie, vody aj.) se za stávajícího stavu jeví jako únosné. V současné době nelze ani odhadnout nároky na čerpání těchto zdrojů u ploch pro výrobu a skladování. V území nejsou v současné době ve významné míře využívány obnovitelné zdroje energií s výjimkou fotovoltaických panelů dvou podnikatelů. V rámci realizace ÚP nebude blokováno nebo omezeno využití žádného ložiska nerostných surovin Vlivy na veřejné zdraví Obsahem návrhu ÚP mimo jiné také návrhy ploch pro průmysl, které by jednotlivě i v kumulaci mohly přinášet významné negativní vlivy na zdraví obyvatelstva. Změna č. 4 ÚP jak po stránce imisní, tak po stránce hlukové přináší mírně negativní vlivy nad rámec současného stavu spojené zejména s nárůstem dopravy i hlukové a imisní zátěže v území, a to zejména s přihlédnutím k již překročeným imisním limitům PM10 a benzo(a)pyrenu. U případně umisťovaných významných podnikatelských by podle platných předpisů bylo vyžadováno hodnocení vlivů na veřejné zdraví a v každém případě minimálně hodnocení hlukových příspěvků. Průmyslové plochy jsou navíc v některých případech navrženy v blízkosti obytné zástavby, proto negativní ovlivnění zástavby nelze vyloučit. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví a pobytovou pohodu se přes nejistotu vztahující se na umisťování záměru v plochách pro průmysl při uplatnění navrhované Změny č. 4 ÚP neočekávají významné negativní dopady na obyvatelstvo v porovnání se stávajícím stavem Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, ÚSES a zvláště chráněná území Negativní vlivy realizace posuzovaného návrhu Změny č. 4 ÚP na biologickou rozmanitost a flóru se neprojeví. Návrh akceptuje již existující ochranu lesních porostů a ploch a koridorů ÚSES, stejně jako limity dané existencí VKP a maloplošného zvláště chráněného území. Nové plochy určené k zástavbě jsou navrhovány v lokalitách, kde se neočekává výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Vlivy realizace Změny č. 4 ÚP na ÚSES a zeleň je nulový, do této oblasti změny č. 4 nezasahuje. Významné přímé nebo nepřímé vlivy hodnocených návrhových ploch na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 nenastanou a byly vyloučeny i stanoviskem KÚ MSK Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Architektonicky cenné stavby, nemovité kulturní památky a urbanisticky významné kompoziční prvky budou mít prostřednictvím ÚP nadále zajištěnu potřebnou ochranu Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí aktivit, jejichž umístění je možno v území očekávat, je uvedený výčet možných dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví konečný a neočekávají se zde významnější odchylky od uvedených předpokladů. Umisťování záměrů s rušivým charakterem bude 62

64 podléhat samostatnému posouzení jejich vlivů v rámci projektové EIA. V průběhu hodnocení nebyly shledány významné negativní vlivy, které by bránily realizaci kterékoliv z návrhových ploch ÚP nebo ji výrazně omezovaly. Hodnocení je v tomto stupni poznání provedeno slovně bez použití výpočtových modelů na základě pochůzky v území. Z tohoto důvodu chybí v hodnocení přesná kvantifikace vlivů jak u koncepce jako celku, tak u jednotlivých ploch, s výjimkou vlivu na ZPF, který je přesně kvantifikován. Závěr hodnocení Návrh Změny č. 4 ÚP doporučuji ke schválení a realizaci při splnění podmínek daných výrokovou částí ÚP a kapitolou 8 a 11 tohoto hodnocení. 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Návrh Změny č. 4 ÚP je předkládán v jedné variantě, která byla v předchozí kapitole hodnocena jako celková koncepce i jako jednotlivé plochy. 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů zjištěných závažných záporných vlivů na životní prostředí je koncepcí navrženo: 8.1 Vlivy na půdu Při narušení polních cest nebo investic do půdy realizací zastavitelných ploch zajistit jejich opětovné napojení a zpřístupnění všech částí pozemků. 8.2 Dopravní zátěž území Při umisťování jakýchkoliv nových podnikatelských aktivit je nutno nejpozději v rámci územního řízení, popř. v rámci řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (pokud bude vedeno) posoudit konkrétní možný dopad na dopravní zátěž v území s porovnání se stávajícím stavem Hluková a imisní zátěž Při umisťování záměrů v plochách pro průmysl vyžadovat posouzení předpokládané hlukové zátěže včetně související dopravy a navržení a realizaci případně potřebných protihlukových opatření. Z hlediska imisní zátěže preferovat využití alternativních zdrojů. Při umisťování nových vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší vyžadovat instalaci co nejúčinnějších zařízení pro čištění vzdušiny pro zamezení výrazného zhoršení kvality ovzduší. 63

65 8.4. Odpady a odpadní vody, zvýšení rizika havárií Vyžadovat čištění potenciálně znečištěných dešťových vod z parkovacích a manipulačních ploch včetně plochy autobusového nádraží s počtem stání nad 20 vozidel. Odpadní technologické vody z podnikatelských čistit v místě vzniku na úroveň danou kanalizačním řádem města. 8.5 Změny odtokových poměrů a ochrana vod Dešťové vody ze zastavěných ploch přednostně zasakovat, pokud to umožní inženýrskogeologické podmínky území, nebo zajistit jejich retenci Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.7 Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz Podle prostorových dispozic vyžadovat realizaci ozelenění podnikatelských areálů jak uvnitř, tak zejména na okrajích v místě kontaktu nebo přiblížení k obytné zástavbě. 8.8 Vlivy na veřejné zdraví Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.9 Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Při zpracování návrhu ÚP byly zvažovány relevantní stanovené cíle přijaté na vnitrostátní a komunitární úrovni. Cíle v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci stejně jako požadavky platných odpisů v ochraně ovzduší, vod a půdy nebo přírody byly zpracovatelem ÚP zhodnoceny a promítly se do konečného řešení předkládaného návrhu ÚP. Tyto cíle byly zohledněny zejména v řešení odkanalizování a čištění vod, nároků na zábor ZPF, hlukovou a imisní ochranu území, na prostupnost vyšších i lokálních systémů ÚSES územím, rozšíření systému sídelní zeleně a lesních pozemků a v doporučení zvyšování podílu využívání obnovitelných zdrojů při výrobě tepla a el. energie. Návrh ÚP je zpracován invariantně. Do výrokové části ÚP byly zapracovány relevantní požadavky na ochranu ovzduší, nakládání s vodami, ochranu přírody, ochranu před povodněmi, ochranu před haváriemi a ochranu krajinného rázu i přírodně významných lokalit. Hodnocení Výsledek zapracování cíle do Zm. č. 4 ÚP míry zapracování cíle do Zm. č. 4 ÚP 2 Realizace ÚP významně přispívá k naplnění relevantního cíle (jsou navrženy plochy pro přímé naplnění cíle) 1 Realizace ÚP mírně přispívá k naplnění relevantního cíle (jsou stanoveny 64

66 podmínky využití ploch nebo obecné zásady k dosažení cíle) 0 Realizace ÚP nemá na naplnění daného cíle vliv, nebo je nositelem nevýznamných kladných i záporných vlivů -1 Realizace ÚP je v mírném střetu s daným cílem (jsou navrženy plochy přinášející mírné negativní vlivy z hlediska daného cíle) -2 Realizace ÚP je v zásadním střetu s daným cílem (jsou navrženy plochy přinášející významné negativní vlivy z hlediska daného cíle, koncepce jako celek má významný negativní vliv na plnění relevantního cíle) Obecné cíle ochrany životního prostředí Zapracování Cíl/priorita cíle do Zm. č. 4 ÚP Omezit emise látek ohrožujících lidské zdraví -1 Minimalizovat míru zasažení území nadměrným hlukem -1 Ochrana zvláště chráněných území 0 Ochrana biologické rozmanitosti 0 Zachovat nebo zvýšit současnou výměru lesních porostů 0 Minimalizovat zábory půdy, zejména I. a II. třídy ochrany -1 Snížení erozního ohrožení půd 0 Podporovat mimoprodukční funkci lesa 0 Snížit znečištění podzemních vod 0 Snížit znečištění povrchových vod 0 Zvýšit retenční schopnost krajiny -1 Ochrana krajinného rázu 0 Zachování prostupnosti krajiny, minimalizace fragmentace -1 Ochrana kulturního, archeologického a architektonického dědictví 0 Konkrétní cíle a priority stanovené v jednotlivých relevantních řídících dokumentech v oblasti životního prostředí Státní politika životního prostředí ČR pro období 2012/2020 Cíl/priorita Zapracování cíle do Zm. č. 4 ÚP Ochrana a udržitelné využívání zdrojů - zajištění ochrany povrchových a podzemních vod a zlepšování jejich stavu; 0 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí; 0 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 0 Snižování emisí skleníkových plynů, -1 Snížení úrovně znečištění ovzduší; -1 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 0 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny; 0 Zachování přírodních a krajinných hodnot; 0 Zlepšení kvality prostředí v sídlech 0/-1 65

67 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2010 Cíl/priorita Zapracování cíle do Zm. č. 4 Zlepšování podmínek pro zdravý život Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace 0 Upevňování územní soudržnosti Zvyšování kvality života obyvatel území 1 Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví 0 Adaptace na změny klimatu Strategie regionálního rozvoje ČR Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 0 Odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields a území po bývalé těžbě nerostných surovin 1 Snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení jejich materiálního využití 0 Využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energie ve vazbě na místní podmínky 0 Omezování negativních vlivů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a krajinu -1 Udržitelné využívání vodních zdrojů 0 Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život 0 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot 0 Posílení preventivních opatření proti vzniku živelných pohrom 0 Plán hlavních povodí České republiky Cíl/priorita Vztah k Zm. č. 4 Ochrana vod jako složky životního prostředí - chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů 0 Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. 0 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Cíl/priorita Vztah k Zm. č. 4 Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším 0 negativním vlivům; Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny; 0 Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve 0 vazbě na ně; Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES; 0 Obnovit přirozené hydroekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám; 0 66

68 Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku; 0 Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezit jeho 0 další fragmentaci; Zabezpečit ochranu půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje; -1 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Cíl/priorita Dosažení imisních limitů na celém území ČR do roku 2020 a současně udržování a zlepšování kvality ovzduší tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Dodržení k roku 2020 národních emisních stropů stanovených scénářem NPSEWaM. Postupné vytváření podmínek pro splnění národních závazků snížení emisí k roku 2025 a Dobudování kapacit systému posuzování kvality ovzduší (technická a znalostní základna, lidské zdroje). Vztah k Zm. č Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR Cíl/priorita Vztah k Zm. č. 4 Pro efektivní ochranu před povodněmi vycházet z kombinace opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a 0 technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Cíl/priorita Podpora obnovy a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Zachování nebo zvýšení současné výměry lesů jako minimálního základu pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa. Zlepšení retenční funkce krajiny diverzifikací využívání krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny. Prosazování účinných protipovodňových opatření s využitím přirozených hydroekologických funkcí. Podpora významu zvláště chráněných území a ÚSES pro zajištění prostupnosti krajiny Dokončení systému účinného čištění odpadních vod na území České republiky. Hodnocení zapracování do Zm. č

69 Snížit rizika znečištění podzemních a povrchových vod ze starých ekologických zátěží a ekologických havárií. 0 Zachování pestrých hydromorfologické útvarů, umožnit jejich vznik, existenci a ošetřit jejich ochranu 0 Posílení nástroje podporujícího opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields). 1 Realizace chybějících skladebných částí ÚSES. 0 Omezování fragmentace krajiny způsobené migračními bariérami NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Základní monitorovací ukazatele pro danou koncepci jsou navrženy následovně: A. Výskyt oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, překračování imisních limitů Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, Český statistický úřad, Ministerstvo životního prostředí ČR B. Míra znečištění povrchových a podzemních vod Zdroj: CENIA, Výzkumný ústav vodohospodářský Hydroekologický informační systém C. Změna výměry zemědělské půdy a PUPFL Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český statistický úřad D. Podíl území s překročenými mezními hodnotami (případně počet osob zasažených překročenými mezními hodnotami) hlukové expozice Zdroj: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje E. Fragmentace území dopravou a dalšími liniovými systémy Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český statistický úřad F. Mira realizace a funkčnosti územního systému ekologické stability území; Zdroj: Stavební úřady, územní plánování G. Koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch k plochám ekologicky nestabilních ploch); Zdroj: ÚAP ORP Český Těšín 68

70 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území Z4/1 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/2 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/3 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/4 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/5 Mosty u Českého Těšína BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské Z4/6 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/7 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/8 Český Těšín VL výroba a skladování lehký průmysl Z4/9 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/10 Stanislavice DS dopravní infrastruktura silniční Z4/11 Koňákov DS dopravní infrastruktura silniční Z4/12 Český Těšín výroba DS dopravní infrastruktura Na Zelené silniční Z4/13 Český Těšín VL výroba a skladování lehký průmysl Z4/14 Mistřovice SV smíšené obytné - venkovské Z4/15 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské Z4/16 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/17 Český Těšín SV smíšené obytné - venkovské Z4/18 Mosty u Českého VD výroby, drobné řemeslné Těšína výroby výměra v ha podmínky realizace dle SEA 0,54 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,46 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,42 doporučeno s podmínkou realizace ochranné zeleně v šíři min. 20 m a prověření dosahu hlukových vlivů umisťovaných záměrů včetně související dopravy a realizace potřebných protihlukových opatření 0,05 doporučeno k realizaci za podmínky změny způsobu využití na ochrannou zeleň 0,20 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,45 nedoporučena realizace plochy 0,22 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 2,03 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,59 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,07 doporučeno s podmínkou nezřizování oplocení bránícího přístupu k vodoteči 0,04 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,92 doporučeno jen za podmínky realizace ochranné zeleně a vyhodnocení dosahu hlukových a emisních vlivů včetně dopravy 4,45 doporučeno jen za podmínky realizace ochranné zeleně a vyhodnocení dosahu hlukových a emisních vlivů včetně dopravy 0,05 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,18 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,20 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,18 není doporučena realizace plochy 0,25 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 69

71 plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území Z4/19 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/20 Stanislavice SV smíšené obytné - venkovské Z4/21 Koňákov VZ - Výroba a skladování zemědělská výroba Z4/22 Horní Žukov SV smíšené obytné - venkovské Z4/23 Dolní Žukov DS dopravní infrastruktura silniční Z4/25 Český Těšín výroba DS dopravní infrastruktura Na Zelené silniční, cyklostezka Z4/26 Mosty u Českého DS dopravní infrastruktura Těšína silniční Z4/27 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské Z4/29 Český Těšín VD výroby, drobné řemeslné výroby Z4/30 Dolní Žukov BI - bydlení individuální (v RD) - městské a příměstské výměra v ha podmínky realizace dle SEA 0,02 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,03 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,55 doporučeno při dodržení odstupové vzdálenosti od nejbližšího objektu hygienické ochrany min. 150 m, nebo min. 120 m a současné instalace opatření proti zápachu (např. biofiltry) + zřízení ochranné zeleně v dané ploše s min. šířkou 30 m ve směru k zástavbě 0,67 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,01 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,12 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,02 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,36 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP (plocha po společném jednání z ÚP vypuštěna) 1,30 doporučeno jen za podmínky realizace ochranné zeleně a vyhodnocení dosahu hlukových a emisních vlivů včetně dopravy 0,12 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP (plocha po společném jednání z ÚP vypuštěna) 0,30 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP (plocha po společném jednání do ÚP doplněna) Dále jsou navrženy plochy přestavby: Z4/31 Mistřovice SV smíšené obytné - venkovské plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území P4/1 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské výměra v ha P4/2 Dolní Žukov SV smíšené obytné - venkovské P4/3 Mistřovice OM občanské vybavení komerční - malá a střední 0,05 P4/4 Český Těšín SC smíšené obytné v centru města P4/5 Dolní Žukov SC - smíšené obytné v centru města podmínka realizace dle SEA 0,03 doporučeno k realizaci za podmínky změny způsobu využití na ochrannou zeleň 0,13 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,82 doporučeno za podmínky vyhodnocení vlivů související dopravy a zajištění účinné ochrany okolní stávající i výhledové obytné zástavby proti hluku 0,20 doporučeno zachovat stávající způsob využití plochy 70

72 plocha číslo katastrální území typ plochy s rozdílným využitím území výměra v ha P4/6 Český Těšín OS občanské vybavení - tělovýchova a sport 0,52 P4/7 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční P4/8 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční (výrobní zóna), cyklostezka P4/9 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční P4/1 Český Těšín SM smíšené obytné městské 0 P4/11 Český Těšín DS dopravní infrastruktura silniční podmínka realizace dle SEA doporučeno za podmínky vyhodnocení vlivů související dopravy a zajištění účinné ochrany okolní stávající i výhledové obytné zástavby proti hluku 1,50 doporučeno za podmínky vyhodnocení vlivů související dopravy a zajištění účinné ochrany okolní stávající i výhledové obytné zástavby proti hluku 0,52 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,20 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 3,46 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 0,01 realizace doporučena bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP 71

73 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Primárním důvodem předkládaného návrhu Změny č. 4 ÚP Český Těšín je potřeba prozkoumání oprávněnosti a využitelnosti návrhových ploch platného územního plánu a jejich rozšíření o plochy odrážející potřebu rozvoje města. V neposlední řadě je nutno zajistit návaznost na požadavky a podmínky uvedené ve významných krajských a celostátních koncepcích, aby byla respektována návaznost na správní území okolních obcí, zejména dopravních systémů a ÚSES. Návrh Změny č. 4 ÚP řeší kromě návrhu nových ploch pro průmysl také plochy pro bydlení a jejich dopravní napojení na stávající silniční síť. Všechny zastavitelné plochy budou napojeny na stávající technickou infrastrukturu (vedení el. energie, kanalizace, vodovody, obslužné komunikace a chodníky). Předložený návrh ÚP je z hlediska dopadů na životní prostředí mírně negativní z hlediska záboru zemědělské půdy (který se týká také půd II třídy ochrany), ale také z hlediska návrhu nových ploch pro podnikání. Tyto plochy na druhé straně zajišťují dostupnost pracovních míst, posilují ekonomický růst v území a je možno je vhodně umístit mimo dosah vlivů k obytné zástavbě a s napojením na dopravní systémy. Primární potřebou v území je zachování jeho migračního potenciálu a zachování nebo zlepšení pobytové pohody obyvatelstva. Tyto požadavky nebyly u některých ploch v plné míře respektovány, proto zpracovatelka SEA navrhla jejich úpravu nebo změnu a v několika případech i jejich vypuštění tak, aby nedošlo k významnému zhoršení žádné ze složek životního prostředí nebo veřejného zdraví. Obecně byly navrženy upřesňující podmínky, jejichž splnění by mělo vést k minimalizaci negativních vlivů realizace jednotlivých ploch i koncepce jako celku. Územní plán slouží pro jednotné koncepční a koordinované řízení rozvoje obce a musí zajistit, že přírodní zdroje včetně zemědělské půdy v území budou uvážlivě využívány a že produkované znečištění (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude minimalizováno tak, aby nepřinášelo nepřijatelné negativní dopady a nevedlo k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví a pobytové pohody obyvatelstva. Pořízení Změny č. 4 územního plánu respektuje rovněž požadavky ochrany přírody a krajiny a historických a kulturních památek. Realizace ÚP nebude mít žádný vliv na chráněná území a zdroje nerostných surovin nebo architektonické památky. Celkově zpracovatelka SEA konstatuje, že návrh Změny č. 4 ÚP Český Těšín v předložené podobě splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, na rozvoj individuálního podnikání v území stejně jako požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a doporučuje jeho schválení s podmínkami uvedenými v kapitolách 8 a

74 Seznam nejdůležitějších zkratek používaných v textu EVL EIA PRVK PÚR ČR KÚ MSK RBK ÚP ÚSES VKP SEA ZÚR MSK evropsky významná lokalita projektové posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Politika územního rozvoje České republiky Krajský úřad Moravskoslezského kraje regionální biokoridor územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek posuzování vlivů koncepce nebo územního plánu na životní prostředí Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí: Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, Mokré Lazce, tel , zidkova.pavla@seznam.cz Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j /ENV/16. Podpis zpracovatele vyhodnocení:.. 73

75 VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE ZÁKONA č. 100/2001 Sb. V ROZSAHU PŘÍLOHY č. 5 ZÁKONA č. 183/2006 Sb. A PŘIMĚŘENĚ PODLE PŘÍLOHY č. 9 ZÁKONA č. 100/2001 Sb. část C - F

76 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F ÚVOD Předmět posouzení a vymezení území Cílem tohoto dokumentu je vyhodnocení vlivů Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na udržitelný rozvoj území (dále také Vyhodnocení). Předmětem tohoto Vyhodnocení je invariantní návrh Územního plánu Český Těšín, změna č. 4. Návrh změny č. 4 zahrnuje správní území města Český Těšín, v rámci katastrálních území Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína a Stanislavice. Český Těšín je sídlem města s rozšířenou působností Český Těšín v Moravskoslezském kraji. Východiska Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je jedním z úkolů územního plánování. Vyhodnocení se zpracovává postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelem Vyhodnocení je zjištění předpokládaného vlivu uplatňování územního plánu (dále také ÚP) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (to znamená příznivé sociální podmínky). Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný úřad ochrany přírody vydal pod č. j /2016 ze dne , stanovisko ve smyslu 47 stavebního zákona k návrhu Zadání Územního plánu Český Těšín, změna č. 4, ve kterém stanovil, že Územní plán města Český Těšín, změna č. 4 je nutno posoudit z hlediska jeho vlivů na životní prostředí dle 10i zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Předložené Vyhodnocení vlivů Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na udržitelný rozvoj území bylo zpracováno v souladu s platnou legislativou, obsah Vyhodnocení po formální stránce sleduje přílohu č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která stanovuje strukturu vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Názvy kapitol Vyhodnocení v maximální míře respektují výše uvedenou přílohu číslo 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. V případě potřeby mohou být tituly jednotlivých částí Vyhodnocení (části A až F) oproti citované příloze zkráceny, aby se zvýšila přehlednost dokumentu. Část A Část A vyhodnocující vlivy Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na životní prostředí je umístěna před touto kapitolou, v první části tohoto Vyhodnocení. Obsah části A odpovídá příloze k zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s podmínkami dle 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Část C Část C představuje vyhodnocení vlivů změny č. 4 územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů, obsažených v územně analytických podkladech. V případě návrhu Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 byly z hlediska závažnosti a významnosti pro dané území vybrány pro posouzení vlivů ÚP na stav a vývoj území skupiny jevů ve třech základních pilířích (C.I. environmentální, C.II. sociální, C.III. ekonomický pilíř). 75

77 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F Dále bylo v této části provedeno vyhodnocení předpokládaných vlivů Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na výsledky SWOT analýzy (analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území). Pro hodnocení byla použita SWOT analýza města s rozšířenou působností Český Těšín (prosinec 2012). Vlivy návrhu ÚP byly popsány v členění: - C.IV. Vlivy územního plánu na výsledky SWOT analýzy. - C.V. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území - C.VI. Souhrnné hodnocení vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro soudržnost - společenství obyvatel v území dle UAP SO ORP Český Těšín - C.VII. Problémy k řešení vyplývající z UAP SO ORP Český Těšín (r. 2014) Část D Část D hodnotí vlivy na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech. Část E Část E hodnotí přínos návrhu Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 k prioritám územního plánování. Pro potřeby územního plánu jsou prioritami územního plánování míněny priority stanovené v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále též ZUR MSK). Část F Část F obsahuje vyhodnocení vlivů na rozvoj území shrnutí. - F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad - F.II. Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení rizik a ohrožení - F.III. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel - F.IV. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích - F.V. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, shrnutí se zohledněním výsledků Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů územních plánů na životní prostředí ČÁST C VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU, ZMĚNY Č. 4 NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Pro vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na stav a vývoj území byly z hlediska závažnosti a významnosti pro dané území vybrány skupiny jevů ve třech základních pilířích: Environmentální pilíř (krajina, zemědělský půdní fond); Sociální pilíř (hospodářský rozvoj); Ekonomický pilíř (rozvoj cestovního ruchu). Hodnocení vlivů návrhu Územního plánu Český Těšín, změna č. 4 na stav a vývoj území byl proveden pomocí standardně používaných znaků: - ÚP má na stav a vývoj území negativní vliv 0 ÚP nemá na stav a vývoj území žádný vliv; + ÚP má na stav a vývoj území pozitivní vliv; 76

78 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F Základním dokumentem pro vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech byla analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza) zpracovaná v rámci Územně analytických podkladů UAP SO ORP Český Těšín v roce Ve výčtu níže jsou uvedeny jevy odpovídající skutečnosti na území města Český Těšín. C.I./1 ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINA SILNÉ STRÁNKY koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí velké plochy trvale travních porostů s rozptýlenou krajinnou zelení zachovaná původní koryta vodotečí a čistota vody na horních tocích SLABÉ STRÁNKY absence dostatečných zdrojů pitné vody přímo v území a nevyhovující čistota vodních toků ovlivněná především vypouštěním odpadních vod, splachy živin z polí a snížená samočisticí schopnost regulovaných vodotečí málo fragmentovaná zemědělská krajina ve východní části území PŘÍLEŽITOSTI revitalizace údolí potoků výstavba kanalizace a ČOV v integrovaných částech města Český Těšín (Stanislavice, Koňákov, Dolní Žukov a Mistřovice) zlepšení kvality ovzduší v sídlech lze docílit vytěsněním spalovaní tuhých paliv v malých zdrojích a opatřeními v dopravě výsadba nefunkčních prvků ÚSES a zvýšení lesnatosti zalesněním málo úrodné půdy ve volné krajině zalesnění málo úrodné půdy ve volné krajině zvýšit lesnatost území HROZBY zhoršování retenční schopnosti území vlivem urbanizace vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště pokračování znečišťování vodních toků odpadními vodami vodní cesta Váh - Odra pokračování nežádoucího procesu suburbanizace, estetické devastace krajinného rázu; toto nerespektování principů udržitelnosti rozvoje území vede k další degradaci volné krajiny a jejich biologických složek a snížení ekologické stability krajiny stálý tlak na zábory kvalitní zemědělské půdy, lesní půdy a volné krajiny Stanovením podmínek pro využití ploch a uplatňováním zásad navržených územním plánem a změnou č. 4 budou hrozby na území města postupně eliminovány. V územním byly stanoveny zásady z hlediska ochrany krajinného rázu, při jejichž dodržení by bylo možno zmírnit negativní dopad areálů a staveb i v okrajových částech sídla. Území je vyhodnoceno v rámci tří kategorií se samostatně stanovenými podmínkami pro každou z nich, čímž se umožní i lepší zapojení do krajiny. Územní plán včetně jeho změn č. 1 4 bude mít výraznější vliv na celkovou koncepci uspořádání krajiny. Aktualizuje ÚSES regionální v souladu se ZÚR MSK, vkládá lokální biocentra v trasách regionálních biokoridorů, respektuje migrační prostupnost územím. Kolem lesů, prvků ÚSES, vodních toků a ploch budou dodrženy nezastavitelné pásy v šířce dle platné legislativy. Budou minimalizovány střety krajiny se stavbami dopravní a technické infrastruktury. Hodnocení vlivu Územního plánu Český Těšín a jeho změn, včetně změny č. 4 na krajinu: +1 Odůvodnění 77

79 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F Územní plán Český Těšín a jeho změny č. 1 č. 4 doplňuje regionální ÚSES a stanovuje jeho cílový stav, stejně tak doplňuje stávající lokální systém ÚSES vloženými biocentry. Lesní pozemky zůstanou zachovány. Navrhují se nové plochy zeleně a stanovují podmínky pro ochranu území před nevhodnými zásahy do krajinného rázu. C.I./2 ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY značná část zemědělské půdy je kvalitní (II. třída ochrany), velké plochy meliorované půdy tradice zemědělského obhospodařování pozemků i v méně příznivých podmínkách a údržba ploch v krajině SLABÉ STRÁNKY podprůměrná plocha lesních ekosystémů, malé procento zalesnění (16,48%) zemědělství nemá výraznou specializaci - malá přidaná hodnota plošné překračování imisních limitů pro PM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území výstavba na plochách zemědělské půdy v II. třídě ochrany ZPF PŘÍLEŽITOSTI podpora pastevectví využít málo produktivní půdy v blízkosti sídel pro zástavbu zalesnit málo úrodné půdy ve volné krajině zvýšit lesnatost území HROZBY degradace dlouhodobě neobhospodařovaných půd neustálý tlak na rozšiřování zastavěného území a přidávání zastavitelných ploch do volné krajiny Zemědělské půdy jsou hlinitopísčité, středně hluboké až hluboké, mírně až středně až silně skeletovité. Z hlediska zemědělské výroby lze řešené území dle dřívější rajonizace zařadit do oblasti B3 - zemědělské bramborářsko - ovesné. Terén je zvlněný, členitý s průměrnou mechanizační dostupností, místy svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy. Meliorace jsou zastoupeny jak velkoplošným, tak menšími odvodňovacími akcemi. Mimo katastrálního území Českého Těšína je to oblast vhodná pro chov skotu a ovcí. Z hlediska rostlinné výroby pro pěstování brambor, obilovin, řepky, lnu a pícnin. Značná část zemědělské půdy je zatravněna a využívá se k pastvě. Zemědělské pozemky v řešeném území jsou převážně v lepší kvalitě, podíl půdy v nejlepší kvalitě - II. třídě ochrany je vyšší. Vzhledem k nepříznivým vláhovým, terénním a půdním podmínkám patří řešené území k oblastem s nižší intenzitou zemědělské výroby. Většina pozemků navržených k nové zástavbě má současné využití jako trvalé travní porosty, resp. zahrady. Celkový předpokládaný trvalý zábor zemědělské půdy v rámci Změny č. 4 činí 4,19 ha. Hodnocení vlivu Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín na zemědělský půdní fond: -1 Odůvodnění Realizací Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín dojde k trvalému záboru pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond (ZPF) o výměře přibližně cca 4,19 ha. Výstavba na kvalitní půdě ve třídě ochrany II je navrženy v rozsahu 1,08 ha, tj. 28 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Nové plochy potřebné pro územní rozvoj města jsou navrženy převážně v návaznosti na hranice zastavěného území a jsou jeho doplněním. Jejich záborem nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. C.II. SOCIÁLNÍ PILÍŘ - HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 78

80 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F SILNÉ STRÁNKY geografická poloha SO ORP Český Těšín v Metropolitní rozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezí tří států, intenzivní česko-polsko-slovenské vztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina) územní stabilizace, úspěšné fungování průmyslové zóny v Českém Těšíně průmyslové a podnikatelské tradice ve městě Český Těšín (polygrafického průmyslu) rozšíření těžby černého uhlí a další rozšiřování využití podzemního zásobníku plynu v rozsahu výhradních bilancovaných ložisek nerostných surovin relativně mladý bytový fond s nadprůměrnou vybaveností tradiční stabilizované bydlení v rodinných domech příznivý vývoj počtu obyvatel v příměstských částech Českého Těšína (mimo vlastní město) značná soudržnost obyvatel, historická a kulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmová a sportovní činnost v celém řešeném území relativně příznivá věková struktura obyvatel jako celku (ve srovnání s jinými SO ORP) regenerace řady významných veřejných prostranství v centru města i v přilehlých sídlištích úspěšné projekty ve spolupráci s městem Cieszyn (Zahrada dvou břehů) s cílem posílení atraktivity a kvality bydlení v průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP SLABÉ STRÁNKY omezené volné plochy pro podnikání v Českém Těšíně přetrvávající záporné saldo pohybu za prací u města Český Těšín, neobvyklé u měst podobné velikosti značný podíl bytů v bytových domech a zejména panelových domů v Českém Těšíně sociálně ekonomické problémy spojené s fungováním části sídlišť, zejména sídliště Svibice deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby chybějící jesle PŘÍLEŽITOSTI další přiměřený rozvoj průmyslových zón, zejména brownfieldů, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prostředí další posilování širších, mezinárodních hospodářských vazeb s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu posílení nabídky připravených ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavby v návaznosti na stávající souvislou zástavbu oddělených sídel plánované navýšení levobřežní hráze pro ochranu centra Č. Těšína před povodní Q 100 zlepšování migračního pohybu obyvatel využití migračního potenciálu zejména ze Slovenska a Polska rozvoj podnikání další zlepšování podmínek zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel dobrá základní občanská vybavenost umožňuje stěhování do venkovského prostoru. možné využití naddimenzovaných objektů vybavenosti (např. škol) pro jiné účely (vysokého školství) HROZBY zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby a sním spojený proces urban sprawl vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu a segregace skupiny obyvatel rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti. omezování provozu zdravotnických zařízení je hrozbou zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 79

81 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F nepříznivé důsledky lokalizace nadměrných obchodních kapacit na obchodní vybavenost ve městě, zejména v menších sídlech, její zánikstagnace, pokles v kvalitě bytového fondu a obytného prostředí v městské zástavbě v Českém Těšíně dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel) centrum Českého Těšína (vč. kolejiště navazujícího na hlaví nádraží Českých drah) není chráněné před záplavami úrovně Q 100 odliv mozků a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný konkurencí jiných oblastí ČR a vyplývající z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí a v důsledku podprůměrných mezd dopady útlumu a restrukturalizace těžkého průmyslu versus omezené možnosti rozvoje high-tech odvětví (bariéra relativně nízké vzdělanosti, nabídky vhodných ploch) Změna č. 4 územního plánu se zabývá i hospodářským rozvojem, navrhuje plochy pro lehký průmysl, drobné podnikání obyvatel města, plochy komerční vybavenosti a v rámci ploch smíšeného bydlení - vesnického umožňuje rozvíjet formy podnikání slučitelné s bydlením. Hodnocení vlivu návrhu Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín na sociální pilíř - hospodářský rozvoj: +1 Odůvodnění ÚP města Český Těšín, jakož i změna č. 4 vymezuje plochy pro rozvoj bydlení v lokalitách atraktivních pro bydlení. Podmínkami stanovenými pro využití ploch umožňuje územní plán využít stavby v zastavěném území pro občanskou vybavenost sociální péči, podnikatelské aktivity. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou. Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenou s růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Na rozdíl od většiny měst podobné velikosti, do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí. Hlavním centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec. Hospodářský rozvoj v oblasti cestovního ruchu by měla podpořit také postupná obnova centra města, úpravy veřejných prostorů a zakládání a údržba ploch zeleně. Stávající zařízení občanské vybavenosti veřejné a komerční se změnou č. 4 nemění. C.III. EKONOMICKÝ PILÍŘ - VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÝ TĚŠÍN NA ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU SILNÉ STRÁNKY vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na okolní rekreační zóny, Archeopark a okolí zámku (brána a hláska) vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí v rámci obou spojovaných měst Český Těšín Ciezsyn velké plošné zabezpečení území technickou infrastrukturou (vodovodem, el. energií, plynovodem) poměrně rozsáhlé parkové plochy ve městě, centrum města Český Těšín s vazbami na polský Cieszyn, a Archeopark v Chotěbuzi otevřený pro veřejnost kvalitní širší rekreační zázemí SO ORP v Beskydech umělé i přirozené vodní plochy (nádrž Hrabinka) 80

82 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F pořádaní řady kulturních akcí - Mezinárodní divadelní festival Bez hranic ; Mezinárodní taneční soutěž; Těšínský jazzový festival; Mezinárodní dekáda varhan, komorní hudby a sborového zpěvu; Kino na hranici; Zlatý klas; Svátek tří bratří atd. prohlášení centra města Český Těšín památkovou zónou SLABÉ STRÁNKY potřeba posílení rekreačních a volno časových aktivit nepříznivá percepce (vnímání) města a regionu z hlediska cestovního ruchu nedostatečné využívání stávajících vodních ploch (Hrabinka) chybějící cykloturistické trasy PŘÍLEŽITOSTI využití možností rozvoje rekreace v celém řešeném území rozvoj cykloturistiky propojení Karviná-Beskydy přes řešené území s napojením archeopark a zámek v Chotěbuzi, centrum Těšína citlivé využití prostorů podél vodních toků ve vztahu k ochraně přírody a krajiny (s možnosti rekreačního využití) zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekreačním účelům (Hrabinka) agroturistika a jezdectví v okrajových částech města, rozvoj hipostezek HROZBY zánik omezených rekreačních předpokladů území v důsledku ekonomického rozvoje zpomalování rozvoje vlivem nedostatečné státní podpory rozvoje cestovního ruchu pokles zájmu o tuzemskou rekreaci vlivem poklesu kupní síly Hodnocení vlivu Územního plánu Český Těšín na rozvoj cestovního ruchu: +1 Odůvodnění Atraktivita území v příhraniční oblasti, dochovaná historická zástavba centra města, urbanistická struktura města. Ve změně č. 4 se navrhují nové cyklistické stezky, místních komunikací umožňujících vstup do krajiny, vhodných pro chodce a cyklisty, umožňující propojení všech na území obci turisticky atraktivních území. Součástí návrhu Územního plánu Český Těšín jsou plochy komerční vybavenosti ve vazbě na ně sportovně rekreační areály, které zvýší atraktivitu města a poskytnou vyšší standard služeb návštěvníkům ze širšího okolí ale i polského Cieszyna. Územní plán navrhuje zlepšení v propojení centra Českého Těšína s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami lávkami a mosty přes Olši. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, nastavěné v územním plánu umožní posílení rekreace a cestovního ruchu, využívajíc příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy), tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Příležitostí ke zvýšení atraktivity města bude taktéž postupná obnova historického jádra z titulu jeho prohlášení za památkovou zónu s cílem chránit, resp. obnovit mnoho architektonicky cenných domů obzvláště z počátku 20. století, postavených v době první republiky. Významnou příležitostí z hlediska turistického ruchu, je především kvalitní dopravní propojení tohoto území cyklostezkami s ohledem na blízkost Moravskoslezských Beskyd, přehradních nádrží Žermanice, Těrlicko a také propojení se sítí cyklostezek v Polsku. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydskokarpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. V poslední době zaznamenalo značný rozvoj provozování jezdectví, zejména v obci Chotěbuz, bohužel nejsou v zájmovém území evidovány žádné značené hipostezky. Další velkou příležitostí v každodenní rekreaci obyvatel je zpřístupnění volné krajiny a využití okolí vodních toků procházejících sídly a okolí vodní nádrže Hrabinka. C.IV. VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY. 81

83 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F V rámci vyhodnocení předpokládaných vlivů Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území byly vyhodnoceny podle přílohy číslo 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podkladem pro vyhodnocení vlivů návrhu Změny č. 4 územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech byla analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza) zpracovaná v rámci Územně analytických podkladů města Český Těšín (UAP) v roce Hodnocení vlivů návrhu Změny č. 4 Územního plánu Český Těšín na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území bylo provedeno podle následující osnovy: D.I. vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.IV. vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území. Hodnocení vlivů návrhu Územního plánu Český Těšín bylo provedeno pomocí standardně používaných znaků: - ÚP má na stav a vývoj území negativní vliv 0 ÚP nemá na stav a vývoj území žádný vliv; + ÚP má na stav a vývoj území pozitivní vliv; Výsledky hodnocení jsou v souladu s výše uvedenou osnovou uvedeny v následujících tabulkách a verbálně jsou stručně shrnuty pod tabulkami. I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Hodnocení vlivů ÚP na výsledky analýzy SWOT - hrozby SWOT analýza - hrozby Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení koridor pro uvažované venkovní vedení 110kV k rozvodně je v kolizi s obytnou zástavbou a prvky ÚSES Aktualizace koncepce energetiky bude předmětem změny č nárůst sídel, zvětšování zastavitelného území do zachovaných částí harmonické krajiny (např. údolních niv) Změna č. 4 nevymezuje plochy pro novou zástavbu v údolních nivách ani na pohledových horizontech resp. v lokalitách uplatňujících se v dálkových pohledech nebo obrazu města vodní cesta Váh-Odra Není předmětem Změna č. 4 0 neustálý tlak na rozšiřování zastavěného území a přidávání nových zastavitelných ploch do volné krajiny - zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby a sním spojený proces urban sprawl vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu a segregace skupiny obyvatel Ve změně č. 4 bylo vymezeno 13 zastavitelných ploch ve venkovských částech Českého Těšína navazujících na stávající zástavbu, z toho 5 ploch za účelem zvětšení rozlohy zahrady, bez záměru výstavby RD, pouze 1 plocha samostatně v krajině, pro zemědělské využití - kompostárnu, kterou nelze poblíž zastavěných území umístit Ve změně č. 4 vymezené zastavitelné plochy lze napojit na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, v plochách navazujících na zástavbu, bez narušení rázu krajiny. 0 0 nedostatečná koordinace záměrů samostatných plánů rozvoje Českého Žádný vztah k ÚP. 0 82

84 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F SWOT analýza - hrozby Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení Těšína a Ciezsyna při očekávaném srůstání obou měst nárůst individuální dopravy mezi Českým Těšínem a Ciezsynem vlivem malé nabídky hromadné dopravy Řešení hromadné dopravy není předmětem změny č. 4 dle zadání. 0 Vlivy na eliminaci nebo snížení hrozeb Pozitivní vlivy návrhu Změny č. 4 ÚP Český Těšín na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území je neutrální. Do určité míry bude představovat možnost využití nových ploch pro bydlení a podnikání (ploch s rozdílným využitím) s ohledem na jejich hlavní využití a možnost využívat obnovitelné zdroje. Další pozitivní vlivy návrhu Změny č. 4 ÚP na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území budou představovat rovněž aktivity zaměřené v rámci ÚP na zlepšení dopravní dostupnosti a nové plochy bydlení, které budou vytvářet předpoklady pro postupné zlepšování věkové skladby obyvatel. Mírně negativní vlivy na eliminaci nebo snížení hrozeb bude mít zábor pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond pro novou výstavbu. Omezeně dojde k záboru ZPF s třídou bonity II. Mírně negativní vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb bude mít také vyčlenění nových rozvojových ploch pro výstavbu ve venkovských částech sídla a dojde k úbytku ploch volné krajiny. II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Hodnocení vlivů ÚP na výsledky analýzy SWOT posílení slabých stránek řešeného území SWOT analýza slabé stránky Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení nedostatek kapacit el. energie pro další Aktualizace koncepce energetiky bude 0 rozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín, nedostatek kapacit el. energie pro další rozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín předmětem změny č. 5. V územním plánu a jeho změně č. 2 je středotlaká plynovodní síť navržena 0 Z hlediska nezájmu - žádný vztah k ÚP. chybějící kanalizační síť téměř ve všech jádrech oddělených sídel města Českého Těšína a v celém navazujícím území s rozptýlenou zástavbou a z toho vyplývající potřeba velkých investic do rozšíření kanalizační sítě deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby potřeba posílení rekreačních a volno časových aktivit Ve změně č. 4 lze z vymezených zastavitelných plochy napojit na kanalizaci 2 lokality, koncepce aktualizace odkanalizování území není předmětem změny č. 4 Ve změně č. 4 nové zastavitelné plochy, ve kterých dojde k zástavbě a doplnění stávající rozptýlené pouze v jediném případě Ve změně č. 4 se navrhuje plocha veřejné vybavenosti OS pro sport a tělovýchovu, upravují regulativy umožňující výstavbu

85 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F SWOT analýza slabé stránky Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení k posílení volnočasových aktivit zaměřeních na sport. Vlivy na posílení slabých stránek řešeného území Vliv Změny č. 4 na posílení slabých stránek bude neutrální, dojde k posílení k rekreačních a volnočasových aktivit. Na vodu a nn rozvodnou síť lze napojit veškerou ve změně č. 4 navrženou výstavbu. Negativní vlivy ÚP na slabé stránky se předpokládají pouze výjimečná zástavba na plochách zemědělské půdy v II. třídě ochrany ZPF. III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Hodnocení vlivů ÚP na výsledky analýzy SWOT silné stránky SWOT analýza silné stránky Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení + vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na okolní rekreační zóny, Archeopark a okolí zámku (brána a hláska) vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí v rámci obou spojovaných měst Český Těšín Ciezsyn vysoký stupeň plynofikace obcí velké plošné zabezpečení území technickou infrastrukturou (vodovodem, el. energií, plynovodem) relativně vysoké procento obyvatel připojených na vodovod v průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP Změna č. 4 ÚP navrhuje další trasy cyklistické dopravy jako samostatné cyklostezky od Hrabinky směrem do centra města. Změna č. 4 ÚP posiluje vazby a umožňuje + rozvoj cyklistické dopravy, bezkolizní trasy pro pohyb pěších, a to i navržením nové lávky přes Olši u železničního mostu Změna. 4 vymezuje zastavitelné plochy, + které bude možno napojit na středotlakou síť.. Zastavitelné plochy, navržené Změnou č. + 4 lze z převážné většiny napojit na stávající dopravní a technickou infrastrukturu sídla. Změna č. 4 podporuje návrhem ploch pro + nové RD stabilizaci obyvatelů na území města Ve Změně č. 4 se nemění. 0 snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP v průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP Zůstává zachováno i ve Změně č Ve Změně č. 4 se nemění. 0 snadná dostupnost na distribuční elektrizační síť 110kV Změna č. 4 využívá tyto místní podmínky, navrhuje zastavitelné plochy pro výrobu v poloze s dostupným napojením distribuční elektrizační síť 110kV + 84

86 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F Vlivy na využití silných stránek řešeného území Pozitivní vlivy na posílení silných stránek řešeného území bude mít cyklistických stezek, plánovaná výstavba rodinných domů a bytů, občanského vybavení, výrobních aktivit a výrobních služeb, v rámci ploch bydlení umožňuje umístění staveb pro obchod, služby, ubytování a stravování a další. Mírně negativní vlivy na silné stránky řešeného území bude mít zábor pozemků chráněných jako zemědělský půdní fond pro novou výstavbu. K záboru ZPF s třídou bonity I. nedojde, výjimečně ve II. tř., převládají navržené zastavitelné plochy na ZPF, který je charakterizován třídou bonity III a V. Hodnocení vlivů ÚP na výsledky analýzy SWOT příležitostí území SWOT analýza příležitosti území Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení plánovaná modernizace a elektrizace železniční tratě z Frýdku-Místku, obsluhující průmyslovou zónu v Nošovicích, včetně doplnění spojky v prostoru Ropice pro přímé vedení vlaků ve směru na Žilinu UP a jeho změně č.4 respektuje. 0 přesun autobusového nádraží jižním směrem s těsnou vazbou na jižní podchod pod železniční tratí dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, s důrazem na dálkové trasy pokračující výstavba kanalizace a místních čistíren odpadních vod v integrovaných částech města pokračující výstavba místních čistíren odpadních vod v integrovaných částech města pokračování v regeneraci sídel s cílem posílení jejich atraktivity pro kvalitní bydlení zlepšování migračního pohybu obyvatel využití migračního potenciálu zejména ze Slovenska a Polska rozvoj podnikání další zlepšování podmínek zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva Ve změně č. 4 jue pro tento účel vymezena plocha přestavby. Změna č. 4 ÚP navrhuje další trasy cyklistické dopravy jako samostatné cyklostezky od Hrabinky směrem do centra města. Vymezení zastavitelných ploch je v souladu s těmito záměry Územní plán stanovuje podmínky pro ochranu krajinného rázu a vymezuje ÚSES v rámci možností daných měřítkem výkresů, navrhuje veřejnou i ochrannou zeleň a zvyšuje tak atraktivitu území. ÚP a jeho Změna č. 4 využívá silné stránky a příležitosti území, navrhuje zastavitelné plochy bydlení, výroby i rekreace Změna č. 4 navrhuje nové zastavitelné plochy pro výrobu a podnikání (plochy VD, VL). Změna č. 4 podporuje návrhem ploch pro nové RD růst počtu obyvatelů i migrací obyvatel z měst

87 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F SWOT analýza příležitosti území Vyhodnocení vlivů ÚP, komentář Hodnocení dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel Vliv na využití příležitostí řešeného území Nebylo předmětem změny č Územní plán bude mít mírně až silně pozitivní vlivy na využití většiny příležitostí prezentovaných ve výše uvedené části SWOT analýzy. Negativní vlivy ÚP na využití příležitostí řešeného území se nepředpokládají. C.V. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Návrh územního plánu bude mít níže uvedené vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území. Vlivy na architektonické, historické a kulturní hodnoty Návrh Změny č. 4 územního plánu navazuje na dosavadní stavební vývoj města. Stávající strukturu osídlení rozvíjí přednostně návrhem dostavby vhodných proluk a doplňkově ji rozvíjí do nových ploch. Současně návrh územního plánu zachovává stávající historické a kulturní hodnoty města. Vlivy na krajinný ráz, vlivy na přírodní hodnoty, vlivy na ÚSES Návrh Změny č. 4 územního plánu respektuje stávající krajinný ráz zájmového území, migrační prostupnost územím. Rozvoj města je zaměřen především na bydlení, které je navrženo v návaznosti na stávající zastavěné území města. Nové plochy výstavby se navrhuji pouze pro bydlení v rodinných domech, o které je ve městě vyšší zájem. Také ostatní rozvojové plochy respektují stávající charakter území. Návrh Změny č. 4 územního plánu nezahrnuje žádné záměry problematické z hlediska krajinného rázu. Návrh Změny č. 4 územního plánu zachovává stávající přírodní hodnoty území. Stávající plochy veřejné zeleně zůstanou zachovány, případně budou rozšířeny. Zůstane zachována veškerá vzrostlá zeleň na nelesní půdě. Návrh respektuje zásady ochrany významných krajinných prvků. S cílem zvýšit ekologickou stabilitu krajiny podporou funkčnosti USES je navrženo doplnění stávajících lokálních prvků ÚSES. Vliv na civilizační hodnoty, hmotné statky a rekreační potenciál Návrh Změny č. 4 územního plánu respektuje civilizační hodnoty zájmového území a přiměřeně přitom využívá a rozvíjí jeho hmotné statky a rekreační potenciál. Plochy pro sport a rekreaci jsou nově navrženy ve vazbě na nové plochy navržené pro bydlení, chrání nejhodnotnější území, vymezuje architektonicky cenné stavby, památky místního významu. Vlivy na využívání surovin a vlivy na půdu Návrh Změny č. 4 územního plánu nebude mít negativní vliv na využívání surovin. K záboru půdy dojde v souvislosti s návrhem zastavitelných ploch, což představuje nejvýznamnější negativní vliv navrhovaného územního plánu. Shrnutí Hodnoty území jsou v návrhu Změny č. 4 územního plánu chráněny, ale současně jsou vytvářeny podmínky pro jeho další udržitelný rozvoj. Návrh územního plánu nebude mít významně negativní vliv na stávající hodnoty území. C.VI. Souhrnné hodnocení vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území dle UAP SO ORP Český Těšín 86

88 Vyhodnocení vlivů Změny č. 4 ÚP Český Těšín na udržitelný rozvoj, část C F Území ORP Český Těšín vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti plynoucí z omezení výroby a nezbytnou dojížďkou do dostupných podniků nejvíce do Třince, vyšší míru migrace mladých lidí za prací a výhodnějšími životními podmínkami. Vysoce je zastoupeno bydlení v rodinných domech a nízkopodlažních bytových domech. Na základě vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v předchozích kapitolách lze konstatovat, že na území města Český Těšín dojde k mírnému posílení po realizací záměrů navržených ve změně č. 4 územního plánu. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V OBCÍCH NA ÚZEMÍ SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN (r. 2014) V následujícím přehledu je uvedeno vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí ORP s komentářem, který zařazení obce do příslušné kategorie charakterizuje. 87