Rozsudek Evropského soudního dvora 21-76

Transkript

1 Přeložily: Jakub Brdíčko, Iva Florianová, Zuzana Hanáčková, Michal Vlasák a Vojtěch Zachar Rozsudek Evropského soudního dvora listopadu 1976 Rozsudek soudu ze dne 30. listopadu Handelskwekerij G. J. Bier BV v Mines de potasse d'alsace SA. - žádost o předběžné rozhodnutí: Gerechtshof 's-gravenhage Netherlands (nizozemský soud). Bruselská úmluva o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí, článek 5 (3) (odpovědnost za protiprávní jednání, delikt a kvazidelikt) Bruselská úmluva o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí, článek 5 (3) (protiprávní jednání, delikt nebo kvazidelikt) Úmluva z 27. září o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v civilních a obchodních věcech znečištění ovzduší nebo vody spor mezinárodního charakteru záležitosti vztahující se k protiprávnímu jdenání, deliktu a kvazideliktu pravomoc soudu speciální pravomoc místo, kde škodná událost nastala místo události, která zapříčinila škodu a místo, kde škoda nastala hraniční určovatelé významní pro určení pravomoci právo volby žalobce ZÁVĚR : Místo, kde nastala událost, která zapříčinila protiprávní jednání, delikt nebo kvazidelikt a místo, kde událost vyústila ve škodu samotnou nejsou identické. Výraz místo, kde škodná událost nastala v čl. 5 (3) Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních ze dne 27. listopadu 1976, musí být chápán tak, aby zahrnoval obojí místo, kde škoda skutečně nastala a místo, kde nastala událost, která zapříčinila vznik škody. Výsledkem je, že žalovaný muže být žalován podle výběru žalobce buď u soudu místa, kde škoda skutečně nastala nebo u soudu místa, kde nastala událost zapříčinujíce vznik škody (událost, která je původcem vzniku škody). 1

2 Strany Ve věci 21/76 Odkaz k soudu na základě článku 1 protokolu z 3. června 1971 o interpretaci soudním dvorem podle Úmluvy z 27.září 1968 o pravomoci soudů a uznání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních záležitostech Gerechtshofem (odvolacím soudem) v Haagu pro předběžné rozhodnutí v této dosud projednávané žalobě mezi Handelskwekerij G. J. Bier B. V. z Nieuwerkerk Aan Den Ijssel ( Nizozemí) a the Reinwater Foundation zaregistrovaným v Amsterodamu, a Mines De Potasse D Alsace S. A. zaregistrovaným v Mulhausu Předmět sporu Interpretace pojmu místa, kde došlo ke škodné události z článku 5(3) Úmluvy z 27. září 1968 Podstata sporu 1 V rozhodnutí z 27. února 1976, které soud zaregistrova l 2. března téhož roku, odvolací soud v Haagu předložil otázku na základě protokolu z 3. června 1971 o interpretaci Úmluvy z 27. září 1968 o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních záležitostech (dále zvané Úmluva ), o interpretaci článku 5 (3) řečené Úmluvy. 2 Z tohoto rozhodnutí se jeví, že se v současnosti hlavní žaloba, která se dostala před Gerechtshof na základě odvolání, týká jurisdikce (pravomoci) soudu první instance v Rotterdamu, a obecně nizozemských soudů, aby zvážili žalobu předloženou podnikem zabývajícím se zahradnictvím, založeným v oblasti, kde má soud, před který se žaloba poprvé dostala, svou jurisdikci, a nadací The Reinwater Foundation, která vznikla, aby prosazovala zlepšení kvality vody v rýnském povodí, proti Mines De Potasse D Alsace, založeném v Mulhausu (Francie), týkající se znečišťování vod Rýna vypouštěním odpadu z provozů odpůrce do těchto vnitrozemských vodních cest. 3 Ze spisu se jeví, že co se týče zavlažování, zahradnický podnik prvně jmenovaného odvolatele je závislý hlavně na vodě z Rýna, která kvůli vysokému obsahu soli podle slov odvolatele způsobuje škody na jeho plantážích a nutí jej přijímat drahá opatření k omezení těchto škod. 4 Odvolatelé se domnívají, že nadměrná slanost Rýna je způsobena především masívním vypouštěním, kterých se dopuští Mines De Potasse D Alsace, a tvrdí, že je to hlavní důvod, proč se rozhodli předložit žalobu k soudu za účelem stanovení odpovědnosti za toto podnikání. 5 Rozsudkem vydaným 5. května 1975 se Rotterdamský soud vyslovil, že nemá pravomoc rozhodnout tento spor. Soud dospěl k názoru, že podle čl. 5 (3) Úmluvy tento 2

3 nárok nespadá pod jeho pravomoc, ale pod pravomoc francouzského soudu, kde byl vynesen dotyčný osvobozující rozsudek. 6 Bier a Reinwater se odvolali proti rozsudku k The Gerechtshof, The Hague (nizozemský odvolací soud), který následně předložil soudu následující otázku: Je formulace Místo, kde došlo ke škodné události, vyplývající z textu čl. 5 (3) Úmluvy o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v civilních a obchodních záležitostech, sjednané v Bruselu 27. září 1968, chápána ve smyslu Místo, kde se škoda vyskytla (Místo, kde ke škodě došlo nebo kde byla zřejmá ) nebo lépe Místo, kde došlo k události, v jejímž důsledku škoda vznikla ( Místo, kde čin byl nebo nebyl spáchán)? 7 Čl. 5 Úmluvy říká: Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována:... (3) ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. 8 Toto ustanovení musí být interpretováno v souvislosti se soustavou udělení pravomoci, která utváří hlavní obsah II. Kapitoly Úmluvy. 9 Tento systém je založen na obecném pravidle stanoveném v čl. 2, že pravomoc má soud státu, ve kterém má žalovaný své bydliště. 10 Nicméně čl. 5 stanoví případy speciální (alternativní) pravomoci, z kterých si žalobce může vybrat. 11 Tato volnost rozhodnutí byla zavedena s ohledem na existenci, v jednotlivě přesně definovaných situacích, v těsné vazbě mezi sporem a soudem, který může být povolán ke slyšení, s ohledem na účinné vedení řízení. 12 Takto v případech protiprávního jednání, deliktu nebo kvazideliktu čl. 5 (3) umožňuje žalobci přednést svůj případ před soud, v místě, kde došlo ke škodné události. 13 V souvislosti s Úmluvou, význam tohoto vyjádření je nejasný, jestliže místo události, která způsobila škodu, je situováno v jiném státě, než tam, kde je škoda přímo způsobená, jako v případě Inter Inter Alia se znečištěním ovzduší nebo vody za hranicemi státu. 14 Formulace: Místo, kde došlo ke škodné události, užitá ve všech jazykových verzích Úmluvy nastiňuje otázku, zda je v popsané situaci nezbytné ve vymezené pravomoci vybrat jako určující faktor místo, kde událost zavdává příčinu ke škodě nebo místo, kde se škoda objeví nebo uznat, že žalobce má volbu mezi jedním a druhým nebo oběma určujícími činiteli. 15 Je dobré poukázat na to, že v konkrétním případě může kromě místa, kde ke škodě došlo, představovat z hlediska soudní pravomoci významný související faktor také místo události, která škodu vyvolala (způsobila). 3

4 16 Odpovědnost za protiprávní jednání, delikt nebo kvazidelikt může vyvstat jen za předpokladu, že mezi škodou a událostí, která ji vyvolala, bude zřejmá příčinná souvislost. 17 Pokud se vezme v úvahu úzká spojitost mezi součástmi každého druhu odpovědnosti, není vhodné volit jeden z těchto zmíněných faktorů na úkor druhého; každý z nich může, v závislosti na okolnostech, být z hlediska důkazu a vedení soudního řízení zvlášť nápomocný. 18 Vyloučit jednu z těchto možností je více než nežádoucí, čl. 5 (3) Úmluvy kryje různé druhy odpovědnosti. 19 Význam výrazu místo, kde škodlivá událost nastala v čl. 5 (3) může být chápán do jisté míry jako připuštění toho, že žalobce má možnost zahájit soudní řízení buď v místě, kde škoda vznikla, nebo v místě události, která ji způsobila. 20 Tento závěr je podporován úvahou, že za prvé, rozhodnout jen ve prospěch místa události, která škodu způsobila, by ve značném počtu případů způsobilo zmatek mezi představiteli soudní pravomoci stanovené čl. 2 a 5 (3) Úmluvy tak, že druhé opatření by značně ztratilo na účinnosti. 21 Za druhé, rozhodnutí jen ve prospěch místa, kde škoda nastala, by v případech, kde místo události, která škodu způsobila, nesplývá s bydlištěm odpovědné osoby, mělo za následek jeho vyřazení jako pomocného faktoru zvláště u příčiny škody. 22 Navíc se ukazuje ze srovnání národních právních předpisů a národních právních případů v otázce rozdělení soudní pravomoci pokud se týká vnitřních vztahů, tzn. mezi soudy v jednotlivých oblastech, a v mezinárodních vztazích, že přes odlišné zákonné techniky mají své místo oba zvažované faktory a že v několika státech jsou přijímány souběžně. 23 Za těchto okolností výklad uvedený výše se vhodně vyhýbá jakékoli převratné změně v řešeních vypracovaných v různých národních právních systémech vzhledem k pravděpodobnému sjednocení v souladu s článkem 5 (3) Úmluvy, systematickým uspořádáním řešení, která, pokud jde o jejich podstatu, již byla potvrzena ve většině států, kterých se to týká. 24 Tedy mělo by být odpovězeno, že místo příhody, kde byla založena odpovědnost z protiprávního jednání, deliktu nebo kvazideliktu a místo, kde tato příhoda má za následek škodu, nejsou totožné, vyjádření místo, kde nastala škodná událost, podle článku 5 (3) Úmluvy, musí být chápáno jako zamýšlené, aby krylo obě, místo, kde škoda nastala a místo události, které vyvolalo škodu. 25 Výsledkem je, že obviněný může být žalován dle výběru žalobce, buď u soudů, kde škoda nastala nebo u soudů, kde nastala událost, která zapříčinila vznik škody. 4

5 Rozhodnutí o nákladech Náklady 26 Náklady vzniklé vládou Francouzské republiky, vládou oblasti Nizozemí a Komise ES, které uplatnili u soudu, jim nebudou nahrazeny. 27 Protože soudní řízení je, co se týče stran hlavní soudní pře, krokem v jednání učiněných před Gerechtshofem, Haag, rozhodne o nákladech tento soud. Rozhodující část Na tomto základě Soud V odpovědi na otázku výše uvedenou Gerechtshofem, Haag (nizozemským odvolacím soudem), rozsudkem z 27. února 1976, rozhodl takto: Místo události, která vyvolala odpovědnost za protiprávní jednání, delikt nebo kvazidelikt a místo, kde tato příhoda způsobila škodu, nejsou totožné, vyjádření místo, kde škodná událost nastala, podle článku 5 (3) Úmluvy ze dne 27. září 1968 o pravomoci soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanskoprávních a obchodněprávních věcech, musí být chápáno tak, aby krylo obojí, místo, kde škoda nastala a místo události, která ji vyvolala. Výsledkem je, že obviněný může být žalován dle výběru žalobce, buď u soudů, kde škoda nastala nebo u soudů, kde se stala událost, která zapříčinila vznik škody. 5