Testamenti factio v římském právu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Testamenti factio v římském právu"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra dějin státu a práva Testamenti factio v římském právu Diplomová práce Lucie Mrázková Brno 2017

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Testamenti factio v římském právu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 15. března Lucie Mrázková

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce, JUDr. Pavlu Salákovi, Ph.D. za ochotu, pochopení a trpělivost v průběhu zpracování práce, jakož i za neutuchající nadšení. Rovněž bych ráda poděkovala JUDr. Petru Dostalíkovi, Ph.D. za neocenitelnou pomoc s překladem latinských textů. Speciální poděkování pak patří mým rodičům za pochopení nepochopitelného a umožnění nemožného.

4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá aktivní, pasivní a svědeckou testamentární způsobilostí v římském právu a dále navazujícími instituty capacitas a indignitas. Shrnuje poznatky, obsažené v příslušné literatuře, a srovnává výklady zejména se věnuje míře zjednodušení problematiky testamentární způsobilosti a vhodnosti tohoto zjednodušení. Dále rozebírá prameny, které souvisí s testamentární nezpůsobilostí otroků, a upozorňuje na souvislosti s dalšími instituty římského práva a na jejich vzájemnou provázanost. Klíčová slova Testamentární způsobilost aktivní, testamentární způsobilost pasivní, testamentární způsobilost svědecká, capacitas, indignitas, otroci. Abstract The topic of this master thesis is testamenti factio activa, testamenti factio pasiva and the capacity to become a witness to the testament in the Roman law. It also deals with related institutes capacitas and indignitas. It summarizes findings of the related literature and also compares these findings, concerning the extent of simplification and its suitability. Secondly, this thesis analyzes legal sources concerning the testamentary incapacity of slaves, and emphasizes its connection and consistency with other institutes of the Roman law. Key words Testamenti factio activa, testamenti factio pasiva, capacity to become a witness, capacitas, indignitas, slaves. 4

5 Obsah 1. Úvod Vývoj testamentu Testamentum calatis comitiis Testamentum in procinctu Mancipacio familiae Testamentum per aes et libram Testamentum praetorium Veřejné testamenty Testamentum civile Testamentární způsobilost Testamenti factio activa Osoby s výslovným omezením aktivní způsobilosti Následná ztráta aktivní způsobilosti Srovnání výkladů Testamenti factio pasiva Právnické osoby Svědecká způsobilost Capacitas Indignitas Rozbor fragmentů Aktivní způsobilost Pasivní způsobilost Svědecká způsobilost Závěr Seznam literatury a pramenů

6 6.1. Prameny Digesta seu Pandectae Ostatní Monografie Odborné články Ostatní

7 1. Úvod Testamentární způsobilost lze označit za jeden ze základních stavebních kamenů dědického práva. Obzvláště ve starověkém Římě, kde převládala preference posloupnosti testamentární před zákonnou, se jednalo o velmi důležitou otázku. Již ze samotného pojmu způsobilost je zřejmé, že bez ní nemůže být dané jednání vůbec učiněno, resp. učiněno platně. Přesto je této otázce v rámci římského dědického práva věnována poměrně malá pozornost. Ucelená monografie na téma testamentární způsobilosti v našich podmínkách dosud vydána nebyla. Otázce se však věnuje i naprosté minimum odborných článků, a to většinou v souvislosti s jinou, primárně řešenou otázkou. Nejčastěji se tak lze s testamentární způsobilostí setkat v rámci učebnicových výkladů, a to v značně variabilním rozsahu od pouhých několika řádků 1 po několik stránek. 2 Zvláště při kratším výkladu pak dochází v některých případech k poměrně zjednodušenému pohledu na věc, jak bude ukázáno v příslušné kapitole, věnující se rozboru jednotlivých způsobilostí. Ze zahraniční literatury podává obsáhlejší výklad testamentární způsobilosti kupříkladu Longchamps de Bérier. 3 Tento zdroj je navíc podepřen značným množstvím odkazů na prameny. Výše uvedené tedy autorku vedlo ke zvolení tématu, v rámci kterého bude zkoumána testamentární způsobilost aktivní, pasivní i svědecká a zároveň také navázaná témata, capacitas a indignitas. Poslední dvě uvedené oblasti sice nespadají, striktně definičně, do oblasti testamentární způsobilosti, nicméně jejich důležitost pro faktický osud pozůstalosti je značný. S mírnou nadsázkou lze říci, 1 Srov. kupř. VANČURA, J. Úvod do studia soukromého práva římského. Díl I. Praha: J. Vančura, 1923, 255 s., nebo KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, 386 s. 2 Srov. kupř. DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, 423 s., nebo LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, 290 s. 3 LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s

8 že dědic nakrásně může mít pasivní testamentární způsobilost, ale pokud je kupříkladu incapas, tak mu způsobilost nebude příliš platná. Východiskem této práce je tedy jak záměr uceleného shrnutí obecných poznatků o testamentární způsobilosti, capacitas a indignitas, tak i záměr detailního prozkoumání jedné z výsečí testamentární způsobilosti. Již při prvotní rešerši autorka zjistila, že informace o tématu, uvedené v literatuře, se od sebe často poměrně odlišují, což je dáno povětšinou prostorem, který je dané problematice věnován. Je tedy možné vypozorovat, že čím menší část textu (zejména učebnicového charakteru) je věnována testamentární způsobilosti, tím je přistupováno k většímu zjednodušení. Jak daným výjimkám, tak případům jejich absence bude věnována pozornost v příslušných kapitolách. Autorčiným záměrem bude tedy pokrytí přístupů k výkladu o testamentární způsobilosti a jejich zhodnocení, zejména z hlediska vhodnosti zjednodušení. Autorka rovněž zvolila i práci s prameny jako nutný předpoklad naplnění záměru detailního zkoumání jedné z výsečí testamentární způsobilosti. Tuto způsobilost lze (pouze v základních pramenech) nalézt ve 28. knize Digest, 2. knize Institucí i 6. knize Codexu, a dohromady se jedná o desítky fragmentů. Proto není možné v rámci této práce provést detailní rozbor pramenů k celé zastřešující problematice. Jako reprezentativní výseč byla vybrána otázka testamentární nezpůsobilosti otroků. Při zkoumání pramenů došla autorka k závěru, že této skupině osob je věnována velká pozornost z hlediska výjimek z obecných pravidel, které se na ně aplikují. Proto považuje za vhodné právě na této skupině demonstrovat úskalí daného tématu, ve kterém, jak se zdá, existuje více výjimek než pevně daných pravidel. Z hlediska výjimek je také nutné zmínit problematiku vojenského testamentu. Autorka se po jistém váhání rozhodla pro vynechání celé této oblasti, zejména z důvodu koncepce práce. Vojenský testament je zejména v rámci učebních pomůcek vykládán většinou odděleně od jiných otázek dědického práva, představoval by tedy naprosto samostatnou oblast pro porovnání výkladů o testamentární způsobilosti. Daná část práce by tak byla rozdělena do dvou částí, které by mezi sebou měly pouze volnou návaznost v zastřešujícím tématu. I 8

9 z hlediska obecného výkladu by pak každá zmínka o vojenském testamentu byla spíše exkurzem, což by způsobovalo roztříštěnost textu. Pro záměr zkoumání konkrétní výseče testamentární způsobilosti by pak volba otázek vojenského testamentu znamenala značný odklon od tématu práce, protože by se věnovala otázkám výjimek, které nemají pro nevojenské skupiny osob v římském právu žádný význam. 9

10 2. Vývoj testamentu 2.1. Testamentum calatis comitiis Jednou z prvních doložených forem pořízení pro případ smrti je v římském právu tzv. kalátní testament. Z poměrně kusých informací, které máme dnes k dispozici, je možno s jistotou říci snad jen to, že se jednalo o veřejný akt, konaný před kalátním shromážděním (comitia calata). Tím bylo v podstatě shromáždění kuriátní (comitia curiata), řízené ale vrchním pontifikem. 4 Podle Heyrovského tak kalátní shromáždění spolupůsobilo při arrogaci, 5 ale další podrobnosti zřizování tohoto testamentu jsou již nejasné. Heyrovský tak uvádí, že [j]ak se zdá, žádalo se přitom původně, aby curiae potvrdily testament svým usnesením. Později záleželo spolupůsobení kurií asi jen v pouhém osvědčování. 6 Takové vyjádření označuje kupř. Salák za šalamounské, a nastiňuje tezi, že etymologicky i sám termín testament by spíše vedl k tomu, že byla tato poslední pořízení pouze dosvědčována. Na druhou stranu také upozorňuje na fakt, že adrogaci provádělo shromáždění kuriátní, nikoliv kalátní. 7 Více k této problematice pak uvádí Kleňová, která upozorňuje na podobnost adrogace s kalátním testamentem, ale zároveň i na fakt, že mezi tyto dva instituty nelze klást rovnítko. Zásadní rozdíl pak zde spočívá v charakteru obou shromáždění, kdy na kuriátním shromáždění se prokazatelně hlasovalo, zatímco kalátní bylo svoláváno pro svědectví, případně pro vyslechnutí různých oznámení. 8 Na druhou stranu se v literatuře objevují i názory, poměrně 4 HEYROVSKÝ, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vydání, Praha: Nakladatelství J. Otto, 1910, s Tamtéž. 6 Tamtéž, s SALÁK, P. Testamentum militis jako inspirační zdroj moderního dědického práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s KLEŇOVÁ, V. Právna podstata kalátného testamentu v antickom Ríme. In: Teoretické úvahy o práve. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, Právnická fakulta, 2010, s Zde je rovněž ke kalátnímu shromáždění uvedeno, že Th. Mommsen ho priamo označuje ako die Zeugnissversammlung, teda svedecké zhromaždenie. 10

11 kategoricky podané, že kalátní shromáždění muselo tento testament schválit. Tak uvádí kupříkladu Sommer 9 nebo Longchamps de Bérier. 10 Na základě výše uvedených argumentů se rovněž autorka přiklonila k názoru, že comitia calata testamenty pouze dosvědčovala, a že testamentum calatis comitiis je tedy institutem podobným, nikoliv však totožným s adrogací. Jelikož však ani tyto základní otázky nejsou vyjasněny, není možné postupovat dále a zabývat se způsobilostí zůstavitele, dědice ani svědků Testamentum in procinctu Druhou z nejstarších forem testamentu byl testamentum in procinctu, který byl vyhrazen vojákům v poli, v nastoupeném šiku před bitvou. Spočíval v prohlášení vojáka o tom, komu mají připadnout jednotlivé věci z jeho pozůstalosti, svou povahou byl tedy odkazový. Prohlášení bylo směřované spolubojovníkům, kteří tak byli svědky tohoto pořízení. S nejvyšší pravděpodobností se jednalo o vojáky, kteří stáli jemu nejblíže, nikoliv všechny spolubojovníky v nastoupeném vojsku. 11 Testamentum in procinctu byl svou povahou mimořádný, na rozdíl od řádného testamentu kalátního reagoval na výjimečnost situace, ve které by činěn, tedy na bezprostřední ohrožení života v nadcházející bitvě. Tato mimořádnost se ale vázala na jeho formu, nikoliv na způsobilost zůstavitele, která tak zůstávala stejná jako u testamentu kalátního, případně později vzniklého mancipačního testamentu. 12 Na druhou stranu je však už zřejmější, že se v souladu se zásadou ambulatoria est voluntas defuncti usque ad vitae supremum exitum bylo zřízení testamentu v šiku jednáním jednostranným, které okolo stojící spolubojovníci 9 K tomu ( ) musí se [zůstavitel] však dovolati souhlasu kuriátních [sic!] komicií. SOMMER, O. Učebnice soukromého práva římského. Díl II, Právo majetkové. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s Uvádí, že zůstavitel musel pronést formální větu, kterou se shromáždění ptal, zda je jejich vůlí a příkazem, aby stanovený občan se stal jeho dědicem. LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s SALÁK, P. Testamentum militis jako inspirační zdroj moderního dědického práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s Tamtéž. 11

12 pouze dosvědčovali. 13 Je však pravdou, že se objevují o opačné názory, kupříkladu Longchamps de Bérier uvádí, že je možnost, že spolubojovníci jednání dosvědčovali. Je to spíše však důsledek jeho předchozího názoru, že i kalátní testament musel být schválen komicií, a proto testament v šiku jako jednodušší varianta musel mít podobné, nikoliv opačné rysy. 14 Bartošek pak uvádí, že testamentum in procinctu byl povahy spíše veřejnoprávní a [mohl být činěn] patrně jen tehdy, neměl-li zůstavitel jiného dědice. 15 Toto vztahuje i ke kalátnímu testamentu, ale zvláště pro testament v šiku nelze pro toto tvrzení nalézt oporu. Testament v šiku však mohli, na rozdíl od testamentu kalátního, činit i plebejci, kteří jinak do kalátního shromáždění neměli přístup. Nadto bývá někdy v literatuře uváděno, že testament v šiku byl předchůdcem vojenského testamentu (testamentum militis), 16 návaznost však mezi těmito formami nebyla. 17 Vzhledem k absenci speciálních pravidel o způsobilosti je možné u tohoto testamentu vycházet z obecných pravidel pro právní jednání, resp. dispozici s majetkem. Zůstavitel tedy musel být sui iuris, jinak by ani nemohl mít majetek, o kterém by mohl testament pořídit. Ohledně pasivní dědické způsobilosti tak zřejmě platilo, že dědicem mohl být jen ten, kdo by mohl nabýt majetek i jinak. Zvláštní pravidla pro dědice se zřejmě konstituovala až v souvislosti s pozdějšími formami 13 K problematice vývoje jednostrannosti a dvoustrannosti posledního pořízení viz MRÁZKOVÁ, L. Vybrané otázky způsobilosti být svědkem testamentu podle Digest. In: MACH, P., VLADÁR, V. (eds.): Historia et interpretatio Digestorum seu Pandectarum. Zborník z 18. konferencie právnych romanistov Slovenskej republiky a Českej republiky, uskutočnenej v dňoch mája 2016 na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave. Praha : Leges, 2016, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Oba instituty k sobě klade kupříkladu SOMMER, O. Učebnice soukromého práva římského. Díl II, Právo majetkové. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s Urfus pak označuje testamentum in procinctu jako nejstarší formu vojenského testamentu, případně tyto dva pojmy používá promiscue. Viz KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 276, SALÁK, P. Testamentum militis jako inspirační zdroj moderního dědického práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s

13 testamentu. 18 Jako svědci působili u testamentu v šiku spolubojovníci, pro ně také nejsou známa omezení Mancipacio familiae V době existence obou výše zmíněných testamentů se římský občan mohl dostat do situace, kdy mu hrozilo nebezpečí smrti, ale neměl možnost testament pořídit. Možnosti kalátního testamentu byly omezené faktem, že kalátní shromáždění se konalo pouze dvakrát do roka, a to navíc nikoliv s odstupem, ale velmi blízko k sobě, 24. března a 24. května. 20 Pro zřízení testamentu v šiku by se zase muselo jednat o vojáka, nadto před bitvou. Proto se postupem času vyvinula další forma pořízení pro případ smrti, využívaná v těchto naléhavých situacích. Nejednalo se o závěť v pravém slova smyslu, protože tato mancipacio familiae záležela v žádosti zůstavitele, směřované k blízkému příteli (familiae emptor), na kterého tímto byl i převeden majetek zůstavitele. Pokud pak skutečně zůstavitel nepřežil danou situaci, tento blízký přítel pak splnil jeho přání, a vydal jednotlivé věci z jeho pozůstalosti těm, které zůstavitel označil. Majetek tak přešel dvakrát, a to pokaždé inter vivos. Familiae emptor pak byl hereditas loco, na místě dědice, protože byl přímým následníkem zůstavitele. Nemohl ale tím pádem převést dluhy, které vázly na pozůstalosti, nebo sacra, tedy náboženské povinnosti. 21 Vzhledem k významu zejména posledně zmíněných povinností pro život Římanů se tak jednalo o velice provizorní řešení, 22 které však dalo základ pozdějšímu, velmi populárnímu testamentu per aes et libram. 18 Zejména šlo o pravidla pro určité skupiny osob, například ženy. Více viz příslušná kapitola. 19 Viz například pro testamentum per aes et libram, jak uvádí Gaius Gai Konkrétně o těchto pravidlech bude pojednáno v příslušné kapitole. 20 SALÁK, P. Testamentum militis jako inspirační zdroj moderního dědického práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s K náboženským povinnostem spjatým s dědickým právem viz např. DOSTALÍK, P.: Quis astrigantur sacris aneb přechod náboženských povinností patris familias na jinou osobu než dědice. In: Rímska rodina v sociálnych a právnych vzťahoch. Bratislavská vysoká škola práva, Bratislava 2007, s , nebo MRÁZKOVÁ, L. Zvyšování akcentu na majetkovou hodnotu dědictví v římském právu. In: Petr Osina (ed.) Právo a hodnoty. Sborník příspěvků z jednání sekce teorie práva a právních dějin na konferenci Olomoucké právnické dny konané ve dnech Brno: Tribun EU, 2016, s

14 2.4. Testamentum per aes et libram Tento druh pořízení pro případ smrti se vyvinul z mancipacio familiae, ačkoliv není možné přesně určit, kdy se tak stalo. Základním rozdílem mezi oběma testamenty byla forma, kdy macipacio familiae byla založena čistě na dobré víře, zatímco testamentum per aes et libram se prováděl klasickou mancipací za přítomnosti svědků a vážného. 23 Lze tak i říci, že se již nejednalo o tak nouzovou variantu, jako se zdála mancipacio familiae, ačkoliv zejména z počátku vývoje tohoto institutu se objevovaly podobné problémy. Z hlediska využívání se tento druh testamentu stal brzy jediným používaným podle ius civile, všechny předchozí formy již vymizely z užívání. 24 Na rozdíl od mancipacio familiae byl v rámci testamentu per aes et libram jmenován dědic, na kterého tak po smrti zůstavitele přecházela nejen aktiva pozůstalosti, ale i pasiva a náboženské povinnosti. V celém procesu stále fungoval familiae emptor jako kupec rodinného majetku, avšak nenacházel se již v postavení dědice, jeho přítomnost byla čistě formální. Při mancipaci tak v rámci nunkupace zůstavitel uváděl celou svou poslední vůli a dědická instituce se stávala základní náležitostí. 25 Jedním z důvodů, proč byla tato dispozice s majetkem umožněna, bylo ustanovení Zákona XII desek, které uvádělo: Uti legassit super pecunia tutelave suae rei, ita ius esto. 26 Na volní dispozici zůstavitele se tak hledělo, jako kdyby byla právo, což umožnilo i další vývoj tohoto typu testamentu, zejména jeho písemnou formu. Při testamentu per aes et libram se totiž záhy stalo zvykem, že obsah nunkupace byl zapsán na voskové tabulky, později na papyrus či pergamen. Pro zjednodušení se posléze vyvinula praxe, že v rámci nunkupace zůstavitel jen 23 LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s Tamtéž. 25 HEYROVSKÝ, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vydání, Praha: Nakladatelství J. Otto, 1910, s Jak kdo ustanovil o svém majetku nebo poručenství nad svým hospodářstvím, tak budiž po právu. Překlad Michal Skřejpek. 14

15 potvrdil, že tabulky či listiny obsahují jeho poslední vůli, což mělo následky ve vývoji praetorského testamentu. Nejdříve praetor vyhlásil v ediktu, že udělí bonorum possessionem secundum tabulas tomu, kdo bude zapsán jako dědic v tabulkách či na listině, a to i v případě, že nebyly dodrženy všechny náležitosti, které civilní právo vyžadovalo. Pokud se však objevil civilní dědic, získal pozůstalost pro sebe, v rozporu se zapsanou poslední vůlí zůstavitele. 27 Je nutné také podotknout, že pouhým prohlášením zůstavitele, že zápis odpovídá jeho poslední vůli, mohlo dojít k situaci, kdy svědci neměli tušení o skutečném obsahu závěti. Jejich postavení bylo svým způsobem dvojí dosvědčovali nejen to, že řádně proběhla mancipace, ale i to, jaký byl obsah nunkupace. Vzhledem k tomu, že tabulky či listiny se zápisem měly pouze důkazní povahu a mohlo se stát, že budou zničeny, nesdělení obsahu zápisu bylo ze strany zůstavitele poměrně riskantní. Na druhou stranu toto riziko mohl vyvážit fakt, že zůstavitel potřeboval, aby obsah jeho poslední vůle zůstal v tajnosti. 28 Ohledně testamentární způsobilosti se pak objevují ustanovení zejména o svědcích probíhající mancipace. Z okruhu svědků tak byli vyloučeni ti, kteří byli podrobeni pravomoci kupce rodinného majetku či zůstavitele. Na druhou stranu Gaius výslovně uvádí, že není na škodu, pokud je svědkem dědic, odkazovník či osoba, podrobená jejich pravomoci Testamentum praetorium Jak již bylo výše řečeno, na základě zápisu na voskových tabulkách či na listině uděloval praetor bonorum possessionem secundum tabulas. To však nebylo účinné v případě, kdy se objevil civilní dědic, a proto se postupně objevila další myšlenka, kterou reskriptem zavedl císař Antoninus Pius. Proti zákonnému dědici měl od té chvíle dědic praetorský exceptio doli, kterou odrazil jeho nárok na pozůstalost. I 27 HEYROVSKÝ, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vydání, Praha: Nakladatelství J. Otto, 1910, s. 995, LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s Gai

16 přes nesplnění náležitostí, které civilní právo předepisovalo pro pořízení testamentu, se tak stal dědicem a ujal se pozůstalosti. 30 Stále však bylo vyžadováno, aby bonorum possessionem secundum tabulas bylo uděleno pouze na základě zápisu na tabulkách či listině, doplněném o pečetě sedmi svědků. Nebylo tak možné touto formou reagovat na ústní testament. Svědci u tohoto druhu testamentu dosvědčovali jak vznik listiny, tak i obsah zůstavitelovy vůle, ačkoliv ta byla i zapsána. Stále tak zde figurovalo jisté nebezpečí při zatajení obsahu listiny ze strany zůstavitele (viz předchozí kapitola), vyvážené potřebou utajení. Postupným vývojem se z této možnosti vyvinul koncept nuda voluntas, který měl značný dopad nejen na dědické právo, ale i na ostatní odvětví Veřejné testamenty Až do doby poklasického práva se veřejná forma testamentu vyskytla pouze na začátku vývoje jako testamentum calatis comitiis. Nicméně v době rozvoje císařské byrokracie se objevily nové druhy testamentů, pořizované za součinnosti veřejné moci. Jedním z nich bylo testamentum principi oblatum, kdy byla poslední vůle zasílána císařské kanceláři, kde měla být uložena. Dalším druhem pak bylo testamentum apud acta conditum, při kterém se poslední vůle zaznamenávala před soudem nebo municipálním orgánem do protokolu. 32 Původně se u soudcovské varianty tohoto testamentu jednalo o ústní formu, později pak bylo možné předložit testament již sepsaný. 33 Z povahy těchto testamentů je zřejmé, že zejména role svědků zde byla nahrazena, a to spolupůsobením veřejné moci při jejich vytváření. 34 O aktivní a 30 HEYROVSKÝ, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vydání, Praha: Nakladatelství J. Otto, 1910, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Právo římské: základy soukromého práva. České vydání DOSTALÍK P. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s Více k otázce soukromoprávního a veřejnoprávního charakteru testamentu viz MRÁZKOVÁ, L. Vybrané otázky způsobilosti být svědkem testamentu podle Digest. In: MACH, P., VLADÁR, V. (eds.): Historia et interpretatio Digestorum seu Pandectarum. Zborník z 18. konferencie právnych 16

17 pasivní testamentární způsobilosti zřejmě neplatily žádné výjimky ve vztahu k této formě, lze tedy předpokládat, že se řídily stejnými pravidly, jako ostatní testamenty dané doby Testamentum civile V rámci rozvoje poklasického práva se začaly množit různé použitelné druhy testamentů. Vedle veřejných testamentů, zmíněných výše, se jednalo v čistě soukromoprávní sféře především o možnost pořídit holografní testament. Ten zavedl císař Valentinián roku 446 n. l., a ačkoliv nebyl později uznán Justiniánem, stal se uznávanou formou testamentu i v moderní době. 35 Do jisté míry to může být způsobeno faktem, že při vlastnoručním sepisováním testamentu má zůstavitel naprostou kontrolu nad jeho textem, zapsané vyjádření tak může přesněji odpovídat jeho myšlenkám a přáním. Ve spojení s konceptem nuda voluntas, zmíněným již výše, se tak jedná o maximální míru respektování vůle zůstavitele. 36 Justiniánské právo uznávalo jak praetorský testament, tak (pochopitelně) i testament civilní, a to jak písemný, tak ústní. Byl nazýván tripertitum, jelikož převzal z předchozí úpravy tři prvky z civilního práva požadavek nepřetržitosti jednání, z praetorské úpravy připojení pečetí a z císařských konstitucí zase požadavek na současnou přítomnost sedmi svědků při zřizování. 37 Lze však nalézt i jiný pohled na úpravu tohoto testamentu V. Urfus tak považuje připojení pečetí za požadavek pouze pro písemnou formu testamentu. Při ústním testamentu totiž listina se zápisem měla pouze podpůrnou povahu, sloužila jako případný důkaz. 38 Pořízení listiny bylo tedy fakultativní (ačkoliv jistě vhodné), a nemělo by tedy smysl jej zatěžovat dalším formálním požadavkem. Navíc romanistov Slovenskej republiky a Českej republiky, uskutočnenej v dňoch mája 2016 na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave. Praha : Leges, 2016, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Právo římské: základy soukromého práva. České vydání DOSTALÍK P. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s Tamtéž, s Tamtéž, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s

18 vzhledem k tomu, že při ústním testamentu zůstavitel prohlásil svou vůli před svědky lze předpokládat, že vyšší váha byla přikládána jejich svědectví. 18

19 3. Testamentární způsobilost Testamenti factio, tedy obecná testamentární způsobilost, se vyžadovala u všech osob, které se nějakým způsobem účastnily pořizování testamentu, nebo se jich dotýkal jeho obsah. 39 Jejím základem je způsobilost svědecká, která začala ve vývoji testamentu hrát roli v době počátků testamentu per aes et libram. V souvislosti se zřizováním testamentu se vydělily další dvě způsobilosti s poněkud odlišným obsahem aktivní testamentární způsobilost (testamenti factio activa) se vyžadovala u zůstavitele, pasivní (testamenti factio pasiva) pak u dědiců. 40 S procesem nabývání dědictví pak také souvisí dva další pojmy, a to capacitas a indignitas. Z hlediska jejich základní charakteristiky je možné na tomto místě uvést následující: capacitas vyjadřovala schopnost dědice přijmout dědictví. Pokud scházela (daná osoba byla incapas), dělo se tak na základě zákona, a nebylo možné dědictví nabýt. Nedostatek capacitas také nebylo možné obejít prohlášením zůstavitele. Indignitas naproti tomu vyjadřovala neschopnost daného dědice přijmout dědictví po daném zůstaviteli, jednalo se tedy o individuálně posuzované případy. Z hlediska důvodů, které budou rozvedeny v příslušné podkapitole, by možná vhodnějším označením byla nehodnost dědice Testamenti factio activa Aby vůbec mohla vzniknout závěť, zůstavitel musí disponovat aktivní testamentární způsobilostí (testamenti factio activa). I Gaius ve svých Institucích uvádí, že [z]jišťujeme-li tedy, zda testament je platný, musíme především zkoumat, zda ten, kdo jej pořídil, měl testovací způsobilost; jestli ji měl, potom prověříme, zda testoval podle pravidel civilního práva 42 Způsobilost pořídit testament je 39 KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s Gai 2.114, překlad Jaromír Kincl. 19

20 tedy výchozím bodem, od kterého se odvíjí platnost posledního pořízení. Gaius však již neuvádí specificky, kdo tuto způsobilost měl. Taktéž Instituce císaře Justiniána se věnují otázce, kdo aktivní testamentární způsobilost neměl, 43 než že by výslovně stanovily, kdo ji měl. V literatuře však již výslovné vymezení nalezneme. Urfus tak uvádí, že tuto způsobilost měli zásadně jen římští občané a Latini, nebo vůbec ti, jimž náleželo, pokud šlo o mancipační testament, ius commercii. 44 Je třeba zdůraznit, že se muselo jednat o osoby sui iuris. Obdobně uvádí Bartošek, 45 že tuto způsobilost měli jen dospělí římští občané a Latini. Dále však také specifikuje některé výjimky synové v otcovské moci směli pořizovat, pokud měli peculium castrense 46 nebo quasicastrense 47 (a samozřejmě pouze o majetku v rámci tohoto peculia). U otroků, kteří se jinak považovali za věc, představovali tuto výjimku servi publici, kteří rovněž mohli testovat, ale jen o polovině svého peculia. 48 Ženy zpočátku vůbec testament zřídit nesměly (s výjimkou kněžek bohyně Vesty), ale posléze, s rozvojem testamentu per aes et libram, se pro ně objevila možnost v podobě coemptio faciendi testamenti causa. 49 Od dob císaře Hadriána pak směly testovat zcela volně, nebo v případě, že měly poručníka, na základě auctoritate tutoris. 50 V případě žen je však situace ještě o něco složitější. Podává o tom obšírnější výklad nedávno vydaná polská učebnice římského práva v překladu Petra Dostalíka. 51 Uvádí, že se ženy mohly zúčastnit již mancipacio familiae, pokud byly 43 I KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Majetek, který nabyl syn, podřízený otcovské moci, v rámci vojenské služby. Institut se rozvinul císařskými konstitucemi. Tamtéž, s Více k problematice peculia castrense viz SALÁK, P. Testamentum militis jako inspirační zdroj moderního dědického práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016, 356 s. 47 Majetek, který syn, podřízený otcovské moci, nabyl v rámci výkonu vysokých úřadů, a to jak světských, tak i duchovních, institut se rozvinul v poklasickém právu. BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Servi publici byli otroci, kteří náleželi státu, vykonávali povětšinou pomocné administrativní služby. Tamtéž, s Druh mancipace; žena toto jednání činila v součinnosti s důvěrníkem za účelem možnosti pořídit poslední pořízení. Tamtéž, s Potvrzení poručníka, které bylo vyžadováno k platnosti jednání ženy. Tamtéž, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, 423 s. 20

21 sui iuris a měly svolení poručníka, a také uvádí, že první doložený testament, který byl takto pořízen, pochází z roku 186 př. n. l. Ohledně coemptio fiduciae causa 52 pak rozvádí, že šlo o formu, kterou žena mohla změnit nevyhovujícího poručníka tedy takového, který jí bránil ve zřízení testamentu. Toto jednání poručníka bylo pochopitelné zejména s přihlédnutím k faktu, že ve většině případů byli ženinými poručníky její agnátští příbuzní tedy dost možná ti, kteří by v případě, že by žena testament zřídila, o dědictví přišli. Taktéž zpřesňuje výše uvedené Bartoškovo tvrzení, že od dob císaře Hadriána mohly ženy testovat volně nebo se svolením poručníka uvedená auctoritas tutoris se totiž mohla lehce stát formalitou vzhledem k možnosti císařských úředníků, kteří mohli tutora přinutit, aby svolení udělil. Zcela plnou aktivní testamentární způsobilost pak ženám přiznává až lex Iulia et Papia, zákon, který stanovil ius trium liberorum, 53 a tedy po porodu třetího dítěte žena mohla zřídit testament, aniž by byla vázána na jakýkoliv souhlas třetí osoby. 54 Otázku dispozice s majetkem pro osoby alieni iuris více rozvádí Longchamps de Bérier. 55 Pokud pomineme otázku vojenského, nebo lépe řečeno táborového majetku, 56 přichází ještě do úvahy tzv. bona materna, tedy majetek, který dítě nabylo děděním po své matce. Tento institut však znalo až poklasické právo, zavedl jej císař Konstantin. 57 Císař Justinián pak stejnému režimu podřídil i bona adventicia, majetek, který dítě nabylo jiným způsobem, než od otce či ve 52 Bartošek tento pojem uvádí jako zřejmě nadřazený k dalším formám, které obsahoval pojem coemptio. Konkrétní zbavení se poručníka pak označuje pojmem coemptio tutelae evitandae causa, a dodává, že důvěrník, se kterým bylo toto jednání činěno, se pak sám stával ženiným poručníkem. BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Žena, která porodila tři děti, byla osvobozena od povinnosti mít poručníka. Zároveň byly tímto zákonem upraveny i další manželské otázky, kupříkladu povinnost vstupovat znovu do manželství (pro muže i ženy, končila rovněž třetím dítětem) či zákaz uzavírání tzv. nepřiměřených manželství, tedy manželství s bezectnými ženami. BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s. 146, DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s Jak již bylo řečeno v úvodu, není bohužel v možnostech této práce věnovat se postavení vojáků v této oblasti dědického práva. 57 BONFANTE, P. Instituce římského práva. 9. vydání, Brno: Nákladem Čs. Akademického spolku Právník, 1932, s

22 vojenské službě 58 (kupříkladu darem od třetích osob či jako výsledek vlastní práce 59 ). K majetku v rámci bona materna měl od dob císaře Konstantina otec dítěte usufructus a povinnost správy, dítěti však zůstala zachována podstata vlastnictví. 60 Z hlediska aktivní testamentární způsobilosti se pak jako důsledek objevila možnost pro dítě pořizovat o tomto majetku. Je pravdou, že úprava majetkových poměrů osob alieni iuris byla poměrně složitá, a zůstala tak i přes snahu císaře Justiniána sjednotit tyto majetky pod pojem a režim peculia quasicastrense. 61 Jednou stanovená možnost dispozice pro případ smrti však osobám alieni iuris zůstala. Ohledně dalších kategorií osob pak Longchamps de Bérier dodává stručné poznámky už z výše uvedeného je poměrně zřejmé, že nezletilí i přes všechny uvedené výjimky a výhody o svém majetku pořizovat nemohli. Stejně tak na základě Iuniova zákona nemohli testovat iuniánští Latinové, toto právo však na druhou stranu náleželo cizincům, kterým to umožňovala příslušnost k civitas, která jim toto právo udělila Osoby s výslovným omezením aktivní způsobilosti Tímto je možné přesunout těžiště výkladu k osobám, o kterých bylo výslovně stanoveno, že o svém majetku pořizovat nemohou. V prvé řadě se tak jednalo o římské občany, kteří byli furiosi nebo marnotratníci, a to z pochopitelných důvodů jejich možnost dispozice s majetkem byla omezena obecně, nebyl tedy důvod ji zachovávat u pořízení pro případ smrti. 63 I zde se však objevovaly výjimky furiosi 58 BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s Již podle Zákona XII desek podléhali opatrovnictví cura prodigi se ustanovovala marnotratníkovi, cura furiosi pak šílenému. Při jeho vyléčení či při napravení marnotratného už však nebyl nutný magistrátský zásah, aby cura zanikla. BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s

23 totiž aktivní testamentární způsobilost měli v tzv. světlých okamžicích, 64 na což byla navázána (v tomto případě znatelně) i otázka, kdy se vyžaduje, aby způsobilost existovala a trvala. V obecné rovině se totiž způsobilost vyžadovala od okamžiku zřízení závěti do okamžiku smrti a to nepřetržitě. 65 Právě v případě osob šílených se však jednalo o výjimku, a tak v případě, že zůstavitel zešílel až po pořízení závěti, nebo závěť pořídil ve světlém okamžiku (lucida intervalla) šlo o platný testament. 66 Zde je nutné zdůraznit, že nezpůsobilost šíleného odpadala okamžikem, kdy duševní choroba pominula, nebyl nutný žádný zásah veřejné moci ani opatrovníka. 67 Zajímavou a složitou otázku prokazování existence takového světlého okamžiku je však bohužel nutné ponechat stranou. Z důvodu absence možnosti vůbec právně jednat neměli aktivní testamentární způsobilost nedospělci, a tuto nemožnost nebylo možné zhojit ani poručníkovým schválením. 68 Stejně tak nenáležela iuniánským Latinům, což korespondovalo s jejich postavením. Před vydáním lex Iunia Norbana, který neformálně propuštěným otrokům přiznával v zásadě obdobné postavení, jako Latinům, se takový otrok nestal svobodným pouze jej chránil praetor před bývalým pánem, který by chtěl uplatňovat panství nad osobou tohoto otroka. Právě vytvořením kategorie iuniánských Latinů se neformálně propuštění otroci stali svobodnými, ale umírali jako otroci, neměli totiž způsobilost pořizovat testament. 69 Ačkoliv císař Caracalla v roce 212 n. l. přiznal římské občanství všem svobodným osobám v říši, nevztáhl toto přiznání na ty, kteří nenáleželi k žádné z městských obcí. Zároveň ani nebránil tomu, aby se změnou statutu vytvářeli noví iuniánští Latinové. Až císař Justinián tak zrušil tuto kategorii, čímž mimo jiné tyto osoby mohly dosáhnout na aktivní testamentární způsobilost KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s HEYROVSKÝ, L. Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vydání, Praha: Nakladatelství J. Otto, 1910, s

24 Další kategorií osob, kterým striktně nenáležela testamentární způsobilost, byli intestabiles tedy ti, kteří byli zbaveni schopnosti svědčit při formálních právních jednáních za to, že jako svědci, nebo pokud byli při mancipaci na místě vážného, odmítli vydat svědectví o tom, že jednání proběhlo. Zároveň také nemohli svědectví přijímat což mělo logický následek v naprosté nemožnosti provést jednání, které svědky vyžadovalo, tedy i pořízení testamentu. 71 V období pozdního císařství ztratili aktivní testamentární způsobilost apostatae 72 a heretici. 73 Není bez zajímavosti, že i tyto osoby byly označovány jako intestabiles nadto se toto označení vžilo specificky právě pro případy pořizování závěti, a ztratilo tak do značné míry svůj původní význam. 74 Ohledně osob s různým smyslovým postižením pak platilo, že slepí mohli pořizovat poměrně volně ústnímu projevu u nich nic nebránilo, a v případě písemného projevu byla vyžadována součinnost notáře nebo osmého svědka. Úkol této osoby byl přečíst zapsaný testament za přítomnosti všech ostatních svědků, aby zůstavitel mohl potvrdit, že skutečně obsahuje jeho vůli. Je nutné podotknout, že se jednalo o ryze praktické opatření, mající původ čistě ve slepotě zůstavitele a jeho ujištění o správnosti zápisu. 75 Takový testament se pak nazýval testamentum caeci. 76 Na okraj je možné podotknout, že stejná pravidla platila i pro testamenty, zřizované negramotnými a se stejným zdůvodnění, jelikož stejně jako slepému, negramotnému v ústním projevu nic nebrání, ale zápis si sám přečíst nemůže. 77 Naproti tomu němým a hluchým byla po dlouhou dobu odepřena možnost testament pořídit, právě pro jejich už nadměrně sníženou schopnost němý se nemohl vyjádřit, a hluchý nemohl ověřit, zda jeho vyjádření bylo správně přijato. Nicméně k nim právní věda přistoupila poměrně šmahem a první možnost pořídit 71 BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Křesťané, kteří opustili svou víru výraz pochází z řeckého slova odpadlík. Tamtéž, s Tamtéž, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s Tamtéž, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s

25 testament jim dal až císař Justinián. 78 Rozlišovaly se potom různé formy testamentum muti v případě osoby němé, testamentum surdi u osoby hluché. 79 I tato možnost pořízení měla však své limity pokud se jednalo o osobu hluchoněmou od narození, ani Justinián pořízení testamentu neumožnil. 80 Po jistou dobu pak byla možnost zřídit testament odepřena i kleštěncům 81 (podle Sommera do doby Konstantina 82 ) Následná ztráta aktivní způsobilosti Mimo změn v legislativě je nutné se také věnovat změnám (řekněme) osobním. Jak již bylo výše řečeno, platnosti testamentu kupříkladu nebránilo, že po jeho pořízení zůstavitel zešílel. I další změny, které se týkaly osoby zůstavitele, zejména z hlediska jeho statutu, měly svůj dopad na testamentární způsobilost. Capitis deminutio minima jako změna rodinného statutu není vnímána jako zásadní zásah do postavení osoby (tím spíše z dnešního pohledu), ale měla značný dopad v oblasti dědického práva. Pokud tedy zůstavitel kupříkladu podstoupil arrogaci, stával se osobou alieni iuris a jeho testament pozbýval platnosti. Pokud však zemřel jako osoba sui iuris, a před svou smrtí testament potvrdil, bylo pořízení platné. 83 Capitis deminutio media a její následky byly již v jistém smyslu zmíněny výše zůstavitel v tomto případě ztrácel příslušnost k římské obci, a tedy i všechna práva veřejná. Ze soukromých pak ta, která měla základ v ius civile, tedy i možnost zřízení testamentu. 84 Pokud ale nabyl příslušnost k jiné obci, tak pořizoval podle jejího práva. V postavení vůči římskému právu byl ale peregrinem Tamtéž. 79 BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s LONGCHAMPS DE BÉRIER, F. Law of Succession. Roman Legal Framework and Comparative Law Perspective. Varšava: Wolters Kluwer, 2011, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s SOMMER, O. Učebnice soukromého práva římského. Díl II, Právo majetkové. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s Tamtéž, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s

26 Capitis deminutio maxima pak znamenala ztrátu osobní svobody upadnutím do zajetí. 86 Člověk se tak stával otrokem, v pojetí římského práva tedy de facto věcí bez právní subjektivity, ovšem pouze v cizině, kde do zajetí upadl doma byl posuzován jako zemřelý. 87 Vyvstávala však jednak otázka platnosti jeho testamentu, a jednak otázka situace, kdy se tento římský občan ze zajetí osvobodil a navrátil. Definitivní řešení přinesla až lex Cornelia de captivis, upravující zejména právo návratu (ius postliminii) a vytvářející tzv. fictio legis Corneliae domněnku, že zůstavitel zemřel v okamžiku, kdy do zajetí upadl, tedy ještě jako svobodný člověk, a jeho testament tak zůstával v platnosti. Není bez zajímavosti, že ačkoliv bývá s tímto zákonem spojováno primárně právo návratu, s důsledky takřka ve všech oblastech práva, vývoj byl opačný zákonem byla stanovena právě fictio legis Corneliae, na základě které pak bylo ius postliminii dovozeno. 88 Jde o logický důsledek stanovené fikce, kdy nebyl důvod, aby se její účinky nemohly vztáhnout i na další právní vztahy (nikoliv však na vztahy faktické, tedy držbu a manželství). 89 Dále je ještě třeba doplnit jeden subjektivní prvek v aktivní testamentární způsobilosti. Nepostačovalo totiž, aby tuto způsobilost zůstavitel objektivně měl musel si jí být i vědom, tedy musel být sám přesvědčen o tom, že splňuje všechny podmínky pro to, aby testament mohl pořídit. 90 Zvláště pokud si nebyl jist o svém statutu, tak nemohl být považován za někoho, kdo by mohl testament pořídit ačkoliv ve skutečnosti byl takového statutu, že by mu nic nebránilo testament zřídit. 91 Jak je z předcházejících odstavců zřejmé, problematika aktivní testamentární způsobilosti je protkána četnými výjimkami. Tyto výjimky jsou nadto poměrně konzistentní s ostatními instituty římského práva, na které navazují 86 Více k problematice zajatců viz BARTOŠEK, M. Captivus: studie o právním postavení římského občana-válečného zajatce. Praha: Knihovna sborníku věd právních a státních, 1948, 206 s. 87 KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s Tamtéž, s DAJCZAK, W., GIARO, T., LONGCHAMPS DE BÉRIER, F., DOSTALÍK, P. Právo římské. Základy soukromého práva. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2013, s D překlad a rozbor fragmentu viz příslušná kapitola. 26

27 (příkladmo souhlas poručníka u jednání ženy, včetně vývoje jejího postavení; správa peculia; osobní statut). Je rovněž zřejmé, že (snad s výjimkou nedospělců) není možné jednotlivé kategorie osob bez dalšího upřesnění rozřadit podle kritéria, zda mají či nemají aktivní testamentární způsobilost. Pro srovnání je tedy možné uvést, jak se s touto problematikou vypořádávají vybrané učebnice římského práva Srovnání výkladů Boháček ve svém Nástinu přednášek o soukromém právu římském uvádí, že aktivní testamentární způsobilost měli jen občané římští a Latini, pokud šlo o testamentum per aes et libram též ti z peregrinů, kteří měli ius commercii[,] ( ) odepřena jest otrokům, osobám alieni iuris, nedospělcům, na duchu chorým (mimo dilucida intervalla), kleštěncům (až do Konstantina), osobám prohlášeným za marnotratníky, němým a hluchým (až do Justiniána) a těm, kdož byli intestabiles. 92 Z nejdůležitějších výjimek tak naprosto pomíjí problematiku peculia a testamentární způsobilost žen. Z hlediska systematiky římského práva se nejedná o zcela ideální přístup správa peculia i postavení (a možnosti) žen se i v oblasti mimo dědické právo řídí svými pravidly a principy, do kterých možnost dispozice mortis causa logicky zapadá. Vynechání těchto dvou oblastí tedy systematiku poměrně narušuje. Rovněž Sommer ve své Učebnici soukromého práva římského věnuje aktivní testamentární způsobilosti malý prostor, a navíc problematiku poměrně zjednodušuje: Způsobilost tuto mají pouze občané římští a Latini, nikoliv ostatní peregrinové a intestabiles (osoby nezpůsobilé účastniti se jednání mancipačního). Poříditi testamentem nemohou dále osoby nezpůsobilé k činům (nedospělci, choří na duchu mimo dilucida intervalla osoby prohlášené za marnotratníky), kleštěnci (do Konstantina), němí a hluší (do Justiniána). Ženy mohou testovati jen tutore auctore. 93 Rovněž tak pomíjí řadu výjimek v případě peregrinů mohli 92 BOHÁČEK, M. Nástin přednášek o soukromém právu římském. II., Právo obligační, právo dědické. Praha: M. Boháček, 1946, s SOMMER, O. Učebnice soukromého práva římského. Díl II, Právo majetkové. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s

28 testovat ti, kteří měli ius commercii, nevěnuje pozornost problematice peculia, tedy obecně vynechává osoby alieni iuris, a v případě žen se omezuje na velice zjednodušující prohlášení o souhlasu poručníka. Přitom právě v případě žen se jednalo o velice komplexní problematiku, procházející dlouhým vývojem a navázanou na mnoho dalších institutů. Opět je tedy možné zkonstatovat, že takto krátké vyjádření neprospívá chápání římského práva jako provázaného systému. Většina autorů tak věnuje aktivní testamentární způsobilosti více prostoru. Kupříkladu Bonfante ve svých Institucích římského práva nejdříve vyjmenovává jednotlivé kategorie osob, které byly v možnosti zřidit testament omezeny, a to včetně upřesnění vývoje jejich postavení a možností. Zmiňuje také všechny výjimky, a více se pak věnuje problematice peculia a aktivní testamentární způsobilosti žen. Celkově jeho výklad zabírá zhruba tři strany. 94 Podobně činí Vančura v Úvodu do studia soukromého práva římského, byť celkově ani ne na dvou stranách nejdříve rozebírá omezení jednotlivých kategorií osob, včetně změn a výjimek (kupříkladu lucida intervalla u osob duševně chorých), a posléze se zmiňuje o způsobilosti žen a možnostech v případě peculia. Je však třeba podotknout, že problematiku testování žen poměrně zkracuje, a omezuje se tak na vyžadování souhlasu poručníka Testamenti factio pasiva Pasivní testamentární způsobilost (testamenti factio pasiva) byla nutným předpokladem k tomu, aby se daná osoba mohla stát dědicem z testamentu. Na rozdíl od aktivní způsobilosti se pasivní vyžadovala pouze ve třech okamžicích okamžiku sepsání závěti, smrti zůstavitele a přijetí dědictví (tzv. tria momenta). 96 V případě této způsobilosti římské právo řešilo trochu jiné problémy než u 94 BONFANTE, P. Instituce římského práva. 9. vydání, Brno: Nákladem Čs. Akademického spolku Právník, 1932, s VANČURA, J. Úvod do studia soukromého práva římského. Díl I. Praha: J. Vančura, 1923, s BARTOŠEK, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s

DĚDICKÉ PRÁVO I. Zápatí prezentace

DĚDICKÉ PRÁVO I. Zápatí prezentace DĚDICKÉ PRÁVO I. Zápatí prezentace OBSAH Podstata, základní zásady a pojmy dědického práva Civilní a praetorská posloupnost Delační důvody Testament vývoj, druhy, typy dědická instituce, obsahové náležitosti

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO Hlava dvacátá sedmá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11 Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému českého

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Seznam autorů............................................ XIII Autoři a recenzenti jednotlivých ustanovení...................... XV Seznam zkratek......................................... XXXII Cizojazyčný

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_20_PRÁVO_3.02_Dědické právo. Výkladová prezentace k tématu Dědické právo

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_20_PRÁVO_3.02_Dědické právo. Výkladová prezentace k tématu Dědické právo Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Právo Ročník/y/ 1. Ročník Datum vytvoření Anotace Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_20_PRÁVO_3.02_Dědické

Více

Rigorózní práce POVOLÁNÍ TESTAMENTEM A JINÁ POŘÍZENÍ PRO PŘÍPAD SMRTI V ŘÍMSKÉM PRÁVU

Rigorózní práce POVOLÁNÍ TESTAMENTEM A JINÁ POŘÍZENÍ PRO PŘÍPAD SMRTI V ŘÍMSKÉM PRÁVU Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Rigorózní práce POVOLÁNÍ TESTAMENTEM A JINÁ POŘÍZENÍ PRO PŘÍPAD SMRTI V ŘÍMSKÉM PRÁVU CALL IN OF THE TESTAMENT AND OTHER OPTIONS IN CASE OF DEATH IN ROMAN LAW

Více

ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA PŘEDNÁŠKA 6. JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová

ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA PŘEDNÁŠKA 6. JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA PŘEDNÁŠKA 6 JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová 23662@mail.bivs.cz DĚDICKÉ PRÁVO patří mezi absolutní majetková práva dědické právo = právo na pozůstalost nebo poměrný podíl z ní pozůstalost

Více

ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA

ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA JAKUB JUŘENA Faculty of Law, Masaryk University, Czech Republic Abstract in original language Tento příspěvek si klade za cíl čtenáře seznámit

Více

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo JUDr. Klára Svobodová Manželské právo způsobilost uzavřít manželství podmínky platnosti manželství forma uzavření manželství osobní vztahy mezi manželi majetkové

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

CPr_2 Civilní právo 2 DĚDICKÉ PRÁVO Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.

CPr_2 Civilní právo 2 DĚDICKÉ PRÁVO Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. CPr_2 Civilní právo 2 DĚDICKÉ PRÁVO Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Dědické právo - úvod právo na pozůstalost nebo poměrný díl z ní

Více

Úvod do rodinného práva

Úvod do rodinného práva HLAVA PRVNÍ Úvod do rodinného práva 1 Rodina a rodinné právo. Pojem a povaha rodinného práva 1. Rodina není v současné době v českém právním řádu definována. O rodině ale mluví jak Listina (čl. 32), tak

Více

ROZDÍLOVÁ TABULKA. Předkladatel: Ministerstvo spravedlnosti. Ustanovení Obsah CELEX číslo Ustanovení Obsah. Čl. 63. Účel osvědčení

ROZDÍLOVÁ TABULKA. Předkladatel: Ministerstvo spravedlnosti. Ustanovení Obsah CELEX číslo Ustanovení Obsah. Čl. 63. Účel osvědčení ROZDÍLOVÁ TABULKA Název: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a zákon č. 91/2012

Více

Presumpce poctivosti a dobré víry

Presumpce poctivosti a dobré víry Výjezdní workshop z obchodního práva Obchodní právo v roce II 10. 12. dubna 2015 Presumpce poctivosti a dobré víry Tomáš Mach 3. ročník PF UK Resumé Práce se zabývá problematikou zakotvení zásady presumpce

Více

Opatrovnictví dítěte Radovan Dávid, 2015

Opatrovnictví dítěte Radovan Dávid, 2015 Opatrovnictví dítěte Radovan Dávid, 2015 OBSAH Obecný úvod Poručenství a opatrovnictví Odlišnosti Opatrovnictví Vymezení pojmu Důvody pro jmenování opatrovníka Osoba opatrovníka Práva a povinnosti opatrovníka

Více

Občanské právo. Občanský zákoník. dědění

Občanské právo. Občanský zákoník. dědění Občanské právo Občanský zákoník dědění Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál má podobu pracovního listu, jehož náplň je věnována dědickému právu. Materiál

Více

Zákon. o účetnictví. s komentářem. Jana Pilátová. Svazu účetních. s komentářem od prezidentky. s účinností od 1. 1. 2016

Zákon. o účetnictví. s komentářem. Jana Pilátová. Svazu účetních. s komentářem od prezidentky. s účinností od 1. 1. 2016 Jana Pilátová Zákon o účetnictví s komentářem s účinností od 1. 1. 2016 ѼѼ rozsáhlá novela, týkající se všech účetních jednotek ѼѼ nové členění účetních jednotek ѼѼ nová pravidla pro účetní závěrku ѼѼ

Více

1) Úvod a stanovení podmínek pro zápočet

1) Úvod a stanovení podmínek pro zápočet Masarykova univerzita Katedra občanského práva Právnické fakulty Cvičení z rodinného práva Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D. 1) Úvod a stanovení podmínek pro zápočet Program cvičení: 1) Úvod a stanovení

Více

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2008

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2008 Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2008 Označení stanoviska: Právní předpis: Důsledky porušení povinnosti obecního úřadu informovat o místě, době a o navrženém

Více

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva

Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_DĚDICKÉ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.05 Téma sady: Občanské právo dědické právo Ročník: Nástavbové

Více

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů 193/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. července 1999 o státním občanství některých bývalých československých státních občanů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 46/2006 Sb. Změna: 142/2012 Sb. Parlament ve snaze zmírnit

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Občanské právo Datum vytvoření 14. 8. 2013 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód 4. ročník čtyřletého gymnázia a 8. ročník osmiletého gymnázia Dědické

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

RIGORÓZNÍ PRÁCE. Autonomie vůle zůstavitele. Autonomy of testator s Will

RIGORÓZNÍ PRÁCE. Autonomie vůle zůstavitele. Autonomy of testator s Will UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA RIGORÓZNÍ PRÁCE Autonomie vůle zůstavitele Autonomy of testator s Will Konzultant: Prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. Zpracovatel: Mgr. Sandra Šotová Listopad

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná opatření

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

K právní povaze protokolu o kontrole a rozhodování o námitkách proti němu 1)

K právní povaze protokolu o kontrole a rozhodování o námitkách proti němu 1) Petr Svoboda K právní povaze protokolu o kontrole a rozhodování o námitkách proti němu 1) I. Úvod Navrhovaný zákon o kontrole 2), podobně jako platný zákon o státní kontrole 3), stanoví obecnou, subsidiární

Více

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná

Více

Dědické právo je upraveno dvěma základními právními normami. Jedná se o občanský zákoník a občanský soudní řád.

Dědické právo je upraveno dvěma základními právními normami. Jedná se o občanský zákoník a občanský soudní řád. Otázka: Dědické právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Ježek M 1. ZÁSADY DĚDICKÉHO PRÁVA: Zásada univerzální sukcese dědic vstupuje do všech práv a povinností zůstavitele. Majetek

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 5 Afs 54/2012 33 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr.

Více

Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Doručování právnické osobě bez statutárního orgánu

Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Doručování právnické osobě bez statutárního orgánu Příloha č. 2 k zápisu z 2. 12. 2016 MINISTERSTVO VNITRA Sekretariát poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 150 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2.

Více

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta Katedra právních dějin Testament a jeho právní úprava v historii, v současnosti a de lege ferenda Diplomová práce Vedoucí práce: prof. JUDr. PhDr. Karolina

Více

Poručenství Radovan Dávid, 2015

Poručenství Radovan Dávid, 2015 Poručenství Radovan Dávid, 2015 OBSAH Obecný úvod Poručenství a opatrovnictví Odlišnosti Poručenství Vymezení pojmu Důvody pro jmenování poručníka Osoba poručníka Práva a povinnosti poručníka Dozor soudu

Více

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

ŠIKANÓZNÍ INSOLVENČNÍ NÁVRH

ŠIKANÓZNÍ INSOLVENČNÍ NÁVRH ŠIKANÓZNÍ INSOLVENČNÍ NÁVRH JAKUB JUŘENA Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Česká republika Abstract in original language Příspěvek se věnuje aktuálnímu problému českého insolvenčního právašikanózním

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta právnická

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta právnická Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Diplomová práce Vůle zůstavitele při dispozici s majetkem pro případ smrti, v kontextu historického a socio-ekonomického vývoje Veronika Mlejnková Plzeň

Více

Absolutní majetková práva II. Dědické právo. Základní pojmy právní (podzim 2016)

Absolutní majetková práva II. Dědické právo. Základní pojmy právní (podzim 2016) Absolutní majetková práva II. Dědické právo Základní pojmy právní (podzim 2016) Dědické právo - definice = souhrn právních norem, které upravují přechod majetku zemřelého na jeho právní nástupce (dědice)

Více

PRÁVNÍ ZÁKLAD UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY

PRÁVNÍ ZÁKLAD UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY PRÁVNÍ ZÁKLAD UŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU V OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY LENKA TUŠEROVÁ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Abstrakt Na výrazný zájem o elektronický podpis, který mu je v několika posledních

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU

Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Právní úprava požadavku na zvláštní formu plné moci v některých zemích EU Země Belgie Bulharsko Chorvatsko Estonsko Právní úprava Čl. 2 zákona č. 10-10-1913 obsahuje stejný požadavek pro formu plné moci

Více

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L 1997R1103 CS 01.01.2001 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o

Více

*MVCRX01XSSFG* odbor bezpečnostní politiky Nad Štolou Praha 7. Praha 14. května Č. j. MV /OBP-2014

*MVCRX01XSSFG* odbor bezpečnostní politiky Nad Štolou Praha 7. Praha 14. května Č. j. MV /OBP-2014 *MVCRX01XSSFG* odbor bezpečnostní politiky Nad Štolou 3 170 34 Praha 7 MVCRX01XSSFG prvotní identifikátor Praha 14. května 2014 Č. j. MV-64775-1/OBP-2014 Stanovisko ve věci vydávání nových zbrojních průkazů,

Více

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná FYZICKÉ OSOBY 1 Zpracovala Mgr. Tereza Novotná Fyzická osoba, tedy člověk, jakákoli lidská či jinak řečeno biosociální bytost, zásadně bez ohledu na další charakteristiku, představují spolu s osobou právnickou

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Dědické právo ( 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Dědické právo ( 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA ( 1475 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní následky smrti smrt fyzické osoby (či prohlášení za mrtvého) zánik způsobilosti k právům a povinnostem (zánik

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Oponentský posudek habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Vybrané historické zdroje současného rodinného práva, KEY Publising, s.r.o., Ostrava, 2013, 177 str. Na právněhistorických pracovištích právnických

Více

duben 2014 Úvodník Dědické právo v novém občanském zákoníku Právní novinky Deloitte Česká republika

duben 2014 Úvodník Dědické právo v novém občanském zákoníku Právní novinky Deloitte Česká republika Právní novinky Deloitte Česká republika Vážení čtenáři, nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích definitivně, po bouřlivých debatách a všemožných pokusech o odložení jejich účinnosti, vstoupily

Více

Petr Lavický

Petr Lavický Petr Lavický 1. 10. 2010 Osnova přednášky Účastníci řízení Procesní zastoupení Procesní úkony účastníků Část I. Základní otázky Kdo je účastníkem konkrétního řízení? Je účastník způsobilý být účastníkem

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 53/2002-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : 141. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 4 Ads 32/2012-30 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: Centrum Rožmitál

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar

Více

Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu

Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu si dovoluje Vás pozvat na speciální praktický konzultační seminář Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu (Prodloužený seminář lze vzít s sebou smlouvy a jiné podklady

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 2 As 3/2008-110 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha

Více

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor *MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor odbor všeobecné správy náměstí Hrdinů 1634/3 Praha 4 140 21 Č. j. MV- 5047-30/VS-2010 Praha 20. ledna 2011 Počet listů: 5 Rozeslat dle rozdělovníku INFORMACE

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje Praha

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje Praha Odpočet na podporu výzkumu a vývoje 8. 9. 2016 Praha Odpočet na podporu výzkumu a vývoje S účinností od 1.1.2005 byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ( dále

Více

ZÁVĚŤ Diplomová práce

ZÁVĚŤ Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Tereza Kotrnochová ZÁVĚŤ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. et MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D. Katedra občanského práva Datum vypracování práce (uzavření

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Občanského práva hmotného a procesního Platnost od zimního semestru akademického roku 2013/2014

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Občanského práva hmotného a procesního Platnost od zimního semestru akademického roku 2013/2014 Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Občanského práva hmotného a procesního Platnost od zimního semestru akademického roku 2013/2014 Pozn.: Každá z otázek může být doplněna položenou podotázkou na hmotněprávní,

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 11. 11. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

SOUČASNOST A BUDOUCNOST TRANSFEROVÝCH DANÍ

SOUČASNOST A BUDOUCNOST TRANSFEROVÝCH DANÍ SOUČASNOST A BUDOUCNOST TRANSFEROVÝCH DANÍ JAN NECKÁŘ Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republika Abstrakt v rodném jazyce Příspěvek se zabývá současným a budoucím postavením transferových

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Ústí nad Labem (dále jen město ) Návrh obecně závazné vyhlášky č. x/2012, Statut Statutárního

Více

MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO

MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO CPr_2 Civilní právo 2 MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Společné jmění manželů to, co manželům náleží, má

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976. II. v. o. Vládní návrh,

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976. II. v. o. Vládní návrh, Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1976 II. v. o. 128 Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Úmluva o mezinárodní

Více

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce - 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,

Více

Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory

Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Marcela Danišová Vypracoval: Miroslav Frýba Čelákovice

Více

Otázka: Právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): David Macháč. Právo

Otázka: Právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): David Macháč. Právo Otázka: Právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): David Macháč Právo souhr norem stanovených a zabezpečených státem každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdy nesmí být nucen činit,

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 52 Sbírka zákonů č. 142 / 2012 Strana 2251 142 ZÁKON ze dne 11. dubna 2012 o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Základní škola a mateřská škola Měčín p.o. Školní 93, Měčín, 340 12 Švihov

Základní škola a mateřská škola Měčín p.o. Školní 93, Měčín, 340 12 Švihov Označení směrnice: Vnitřní směrnice školy O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Číslo jednací: ZŠMŠ/229/2010 Zpracovala: Mgr. Václava Čejková Platnost od: 22.3.2010 Datum vydání: 22.3.2010 Vydává: Mgr. Václava

Více

DOHODA ČESKOU REPUBLIKOU MEZINÁRODNÍ ORGANIZACÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE INTERPOL 44. EVROPSKÉ REGIONÁLNÍ KONFERENCE MEZI O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH

DOHODA ČESKOU REPUBLIKOU MEZINÁRODNÍ ORGANIZACÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE INTERPOL 44. EVROPSKÉ REGIONÁLNÍ KONFERENCE MEZI O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE INTERPOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH POSKYTOVANÝCH V SOUVISLOSTI S KONÁNÍM 44. EVROPSKÉ REGIONÁLNÍ KONFERENCE Česká republika (dále

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Obchodní závazkové vztahy I. Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka Metodické doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj 1/ ÚVOD Dne 3. června 2008 nabyl účinnosti zákon č. 191/2008

Více

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ZPRÁVA PE

Více

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA JOSEF FIALA Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republika ÚVODEM Soudcovské zástavní právo se do československého právního

Více

Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti

Předpis Notářské komory České republiky o Evidenci právních jednání pro případ smrti Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. q) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

OBSAH. Preambule (Motivy a hodnotová východiska zákonodárce)... 1

OBSAH. Preambule (Motivy a hodnotová východiska zákonodárce)... 1 OBSAH Seznam použitých zkratek........................................ IX Seznam předpisů citovaných v komentáři............................ XI Vývoj právní úpravy a průběh příprav zákona o majetkovém

Více

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.

KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02. Dědictví KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Dědictví - NOZ Dědické právo je

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 2. dubna 2013 Ročník: první Předmět

Více

Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu)

Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu) Tomáš Gřivna Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu) Úvodem Na začátku se jeví jako vhodné vymezit základní tezi, ze které vychází tento příspěvek. Stručně ji lze vyjádřit

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R275/2015/VZ-00558/2016/322/EDy Brno 8. ledna 2016

PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R275/2015/VZ-00558/2016/322/EDy Brno 8. ledna 2016 *UOHSX007Y9QS* UOHSX007Y9QS PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R275/2015/VZ-00558/2016/322/EDy Brno 8. ledna 2016 V řízení o rozkladu ze dne 19. 8. 2015 doručeném Úřadu

Více

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. ZÁKLADNÍ POJMY právo: pozitivní (ius positivum) x přirozené (ius naturale) objektivní x subjektivní právní řád v rámci státu právní systémy ( sdružují podobné

Více

Informace o uplatňování zákona o DPH ve svobodných pásmech s účinností od

Informace o uplatňování zákona o DPH ve svobodných pásmech s účinností od Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Č. j. 124403/16/7100-20116-050701 Informace o uplatňování zákona o DPH ve svobodných pásmech s účinností od 29.

Více

Římskoprávní Moot Court

Římskoprávní Moot Court Římskoprávní Moot Court Pravidla lokálního kola PRVNÍ ČÁST Základní ustanovení 1 (1) Římskoprávní Moot Court je soutěží studentů práv simulující preatorský soudní spor (dále jen soutěž ). (2) Hlavním organizátorem

Více

6. V 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými.

6. V 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými. Strana 7318 Sbírka zákonů č. 432 / 2013 432 VYHLÁŠKA ze dne 12. prosince 2013, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. PRÁVO Občanské

Více