Prézens a imperativ v současné češtině

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prézens a imperativ v současné češtině"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky Obecná jazykověda Anton Alexandrovič Poludněv Prézens a imperativ v současné češtině Magisterská diplomová práce VEDOUCÍ PRÁCE: MGR. MARKÉTA ZIKOVÁ, PH.D. 2014

2 Prohlašuju, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

3 Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí práce Markétě Zikové za kritický přístup i trpělivost. Děkuju Rolandu Antonu Wagnerovi, který přečetl část o prézentu a vyslovil metodologické poznámky. Děkuju Petru Karlíkovi za mnohé inspirativní myšlenky a také za pomoc se sháněním literatury. Zvláštní poděkování patří mým rodičům, bez jejichž podpory bych nedokázal být. Спасибо огромное, дорогие мои!

4 I'm Going Deeper Underground. (c) Jamiroquai Противоречие с теорией это самое интересное. (c) Пётр Леонидович Капица

5 Obsah Úvod Klasifikace sloves Morfematická struktura sloves Slovesné kmeny Slovesné třídy Shrnutí Prézens Flexe Théma Třída I-III Třída IV-V Shrnutí Imperativ Imperativní paradigma Vztah k prézentu Shrnutí Metoda Distribuovaná morfologie Architektura gramatiky Komplexní hlava Vokabulář a vkládání fonologických forem Shrnutí CVCV Lineární fonologie Autosegmentalismus Asociační linky a podmínka správné formy

6 4.2.4 Reprezentace a změny Fonologie řízení Teorie elementů Shrnutí Analýza Morfosyntaktická struktura Prézens Imperativ Rysové svazky VI-vkládání Jednotky vokabuláře Autosegmentální reprezentace Fonologická interpretace Shrnutí Závěr Bibliografie

7 Úvod V dané práci se zabývám prézentem a imperativem současné češtiny. Zkoumám tyto kategorie morfosyntakticky a fonologicky. Před tím, než popíšu obsah práce, je nutno uvést, o čem ta práce není. Ačkoliv ze sémantického úhlu pohledu představují prézens a zvláště imperativ velmi zajímavou problematiku, sémantikou se zde nezabývám. Rovněž nezkoumám komunikačněfunkční stránku. Naopak v ústředí mého zájmu stojí formální vlastnosti těchto kategorií. Obsah práce je následující. V 1 představuju tradiční klasifikaci sloves vycházející převážně z Mluvnice češtiny 2 (MČ 1986). Vytyčuju problém tohoto přístupu v tom, že kvůli nerozlišení morfologických a fonologických jevů je výsledný systém příliš složitý, přičemž se ztrácejí důležité generalizace. V 2 se soustřeďuju na prézens a v 3 na imperativ. V obou kapitolách uvádím konjugační paradigmata a na jejich základě dělám první deskriptivní generalizace. V 4 představuju model distribuované morfologie (DM), který dále používám pro popis morfosyntaxe, a model CVCV odpovědný za fonologickou stránku. Tvrdím, že separujeme-li informaci různého druhu do různých míst v architektuře gramatiky, dokážeme porozumět struktuře prézentu a imperativu lépe. Navíc potřebujeme dostatečně abstraktní teorii schopnou zachytit jevy, které odolávají popisu využívajícímu jen empiricky pozorovatelné entity. Moje základní teze je, že implementace teorie CVCV do architektury gramatiky přijaté v DM tvoří model odpovídající daným požadavkům. V DM je morfologie zvláštním mechanismem nezávislým na fonologii. Fonologický materiál se objevuje až po dokončení morfosyntaktické derivace, načež je interpretován ve zvláštním fonologickém komponentu. Analýzu českého prézentu a imperativu v rámci tohoto systému předvádím v 5. Jelikož se nezabývám jinými verbálními kategoriemi, specifikaci toho či onoho morfému definuju jenom pro prézens a imperativ. Není vyloučeno, že některý morfém by se dal podspecifikovat i pro další kategorie, ale to ve své práci ignoruju. Pro mou práci je charakteristické zvláštní použití slova chovat se. Říkám-li, že dané sloveso se chová tak či onak, míním tím, že v rámci prézentního/imperativního paradigmatu pozorujeme určité jevy, které jsou s tím slovesem spjaty, které ho definují. Výrazem stejné chování (resp. chovat se stejně) pak vyjadřuju skutečnost, že tyto jevy pozorujeme u různých sloves. Sloveso dělat se chová tak, že skoro ve všech prézentních 3

8 tvarech vykazuje théma -á-, ovšem ve tvaru 3. osoby plurálu nacházíme théma -aj-. Sloveso padat se v tomto ohledu chová stejně jako dělat. Aby výklad byl koherentní a srozumitelný, občas uvádím několik verzí té či oné definice. Je-li uvedeno, že jde o ʻv1ʼ (= verzi 1), znamená to, že danou definici níže přepracuju. Finální verzi vždy explicitně značím jako ʻv2-finálníʼ. Nakonec v rámci každé kapitoly je zvláštní číslování schémat a příkladů. Potřebuju-li odkázat na schéma/příklad v kapitole jiné, používám odkaz typu ( 4-1), který odpovídá schématu (1) v kapitole 4. 4

9 1 Klasifikace sloves 1.1 Morfematická struktura sloves Minimální verbální struktura je standardně pojímána jako třísložková (MČ2 1986:410). Bázově se skládá z lexikálního základu a tvarotvorného formantu, přičemž druhý se dále dělí na théma (TH) a post-thematickou složku. V (1a) uvádím originální pojetí MČ2 (1986), v (1b) toto pojetí lehce upravuju, a to následujícím způsobem. Lexikální/tvarotvorný základ definuju jako kořen ( ). Post-thematická složka představuje dvousložkovou strukturu, která se skládá z jednoho nebo více derivačních sufixů (DRV), přičemž ty jsou fakultativní, a jedné koncovky/flektivního sufixu (FLX). Takto mámě čtyřsložkovou strukturu českého slovesa. (1) Minimální verbální struktura Lexikální základ Tvarotvorný formant a. tvarotvorný základ théma post-thematická složka b. KOŘEN TH (DRV) FLX 1.2 Slovesné kmeny Existuje několik klasifikací slovesných kmenů. Asi nejminimalističtější klasifikaci nabízí MČ2 (1986:410f.), jde o systém s dvěma kmeny, prézentním a infinitivním. Naopak nejrozvětvenější klasifikaci navrhuje Rusínová (1993:76-79), jde o systém s pěti kmeny, a to prézentním, minulým, infinitivním, imperativním a pasivním. Na pomezí stojí PMČ (2012:325ff.), kde nacházíme systém s třemi kmeny: prézentním, minulým a infinitivním. Problémem pojetí MČ2 (1986) je velký počet alternací uvnitř každého z kmenů, přičemž k alternacím dochází jak v kořenu (2a/3a), tak v thématu (2b/3b). (2) Některé alternace prézentního kmene a. Kořenové alternace [ PEČ-e]-me ~ [ PEK-Ø]-a [ STŮN-ě]-me ~ [ STON-ej]-Ø / peč ~ pek / stůň ~ ston 5

10 b. Thematické alternace [nes-e TH ]-š ~ [nes-ø TH ]-u [kup-uj TH ]-u ~ [kup-uje TH ]-me / e ~ Ø / uj ~ uje (3) Některé alternace infinitivního kmene a. Kořenové alternace [ NÉS-Ø]-t ~ [ NES-Ø]-l-Ø [ TÁH-nou]-t ~ [ TAŽ-Ø]-en-Ø / nés ~ nes / táh ~ taž b. Thematické alternace [ct-í TH ]-t ~ [ct-i TH ]-l-ø [vz-í TH ]-t ~ [vz-a TH ]-l-ø / í ~ i / í ~ a Pojetí Rusínové (1993) tento problém částečně překonává zvětšením počtu kmenů, v důsledku čehož je počet alternací v rámci jednoho kmene mnohem menší, ovšem celkový počet alternací zůstává stejný. Oba přístupy totiž ignorují čistě fonologickou (tedy ne morfologickou) povahu některých alternací. Překonat problémy obou pojetí proto vyžaduje rozlišení morfologických a fonologických jevů. Dále budu vycházet z klasifikace MČ2 (1986). 1.3 Slovesné třídy MČ2 (1986:415f.) definuje základní konjugační paradigma jako soubor syntetických tvarů daného slovesa, jde tedy o kategorii čistě formální, postavenou na (mor)fonologických vlastnostech slovesa. Pro určení paradigmatu hraje roli a) théma prézentního i infinitivního kmenů, b) flektivní sufix, c) morfonologické alternace. MČ2 (1986:427ff.) rozlišuje pět slovesných tříd podle základních konjugačních paradigmat. Třída se identifikuje na základě thématu prézentního kmene ve tvaru 3. osoby indikativu prézentu. V (4) uvádím zjednodušenou klasifikaci, která postrádá vnitřní rozlišení tříd na konjugační typy, nicméně vzory náležející každému z těchto typů vypisuju dole kurzívou. Podle MČ2 (1986:440) má třída II složené théma -n TH -e TH -. Hned dole tento názor odmítnu, nicméně v (4) uvádím originální pojetí MČ2 (1986) s tím rozdílem, že komplex -n TH -e TH - zapisuju jako -ne TH -. To nepředstavuje nic než grafickou úpravu. Jako slovesa izolovaná, nepatřící do žádné z uvedených tříd, se uvádějí slovesa být, chtít, jíst a vědět. Až na sloveso chtít jsou to diachronně atematické verbální konstrukce. Tato slovesa rozebírat nebudu. 6

11 (4) Slovesné třídy / v1 (MČ2 1986:427ff.) Třída I Třída II Třída III Třída IV Třída V -E TH - -NE TH - -(U)JE TH - -Í TH - -Á TH - nes-e TH -Ø ber-e TH -Ø tř-e TH -Ø tisk-ne TH -Ø mi-ne TH -Ø zač-ne TH -Ø kry-je TH -Ø kup-uje TH -Ø pros-í TH -Ø trp-í TH -Ø děl-á TH -Ø Systém představený v tabulce (4) je problematický ze tří důvodů. Za prvé, vzory nese a bere třídy I vykazují v prézentu a imperativu úplně stejné chování. Naopak u vzoru vede v imperativu dochází k palatalizaci: vede :: veď. Proto považuju za vhodné zaměnit nese za vede. Podíváme-li se na třídu II pozorněji, všimneme si, že mine se chová odlišně od dvou ostatních vzorů. V prézentu a imperativu má paradigma shodné se vzorem vede, přičemž stejně jako v případě vede končí imperativní tvar palatalizovaným konsonantem: veď :: miň. To se neděje vzoru tiskne ani začne, kde v imperativu je přítomno -i: tiskni :: začni. Z toho plyne, že řetězec /min/ tvaru mine je kořenem typu CVC 1 stejně jako VED-e TH -Ø, NES-e TH -Ø, BER-e TH -Ø, a mine proto patří do třídy I: MIN-e TH -Ø. Jelikož se vzor mine v prézentu a imperativu neliší od vede, uvádět ho dále nebudu. Nakonec je třeba probrat status -n- u vzorů třídy II. Jak uvidíme níže, tato třída vykazuje velmi podobné chování jako třída I, což je důvodem k podezření, že obě třídy snad tvoří jednu množinu sloves. Tak vzory tiskne a začne se v prézentu a imperativu chovají jako tře. To kromě jiného implikuje, že -n- sloves třídy II není součástí thématu, nýbrž je samostatným sufixem. Jeho podstatu zde rozebírat nebudu, ohraničím se pouhou konstatací. Níže budu uvádět tato slovesa pořád jako třídu II, ovšem jejich morfematická analýza bude odrážet dané podezření: TISK-n-e TH -Ø, ZAČ-n-e TH -Ø. V (5) uvádím revidovanou klasifikaci sloves. (5) Slovesné třídy / v2-finální Třída I Třída II Třída III Třída IV Třída V -E TH - -N-E TH - -(U)JE TH - -Í TH - -Á TH - ved-e TH -Ø ber-e TH -Ø tř-e TH -Ø tisk-n-e TH -Ø zač-n-e TH -Ø kry-je TH -Ø kup-uje TH -Ø pros-í TH -Ø trp-í TH -Ø děl-á TH -Ø 1 Stejný názor vyslovil Caha (2005:28, pozn. 28). 7

12 1.4 Shrnutí MČ2 (1986) definuje slovesa minimálně jako čtyřsložkovou lineární strukturu KOŘEN- THÉMA-(DRV)-FLEXE, přičemž derivační sufix (DRV) nemusí být všude přítomen: srov. DĚL-aj TH -í FLX :: DĚL-a TH -l DRV -a FLX. Nejminimálnější klasifikace sloves počítá se dvěma kmeny, prézentním a infinitivním. Rozlišuje se pět slovesných tříd a každá z nich vykazuje zvláštní thematický sufix. Vzor mine nepatří do třídy II, neboť jeho thématem je pouhé -e- ( MIN-e TH -Ø), navíc celá třída II podle všeho představuje jen pokračování třídy I a sufix -n- není součástí thématu: TISK-n-e TH -Ø, ZAČ-n-e TH -Ø. 8

13 2 Prézens 2.1 Flexe V následujících tabulkách předvedu distribuci flektivních sufixů v rámci prézentu. Morfematická analýza se prozatím řídí analýzou přijatou v MČ2 (1986); níže tuto analýzu zreviduju. Bude nás zajímat hlavně to, jakou flektivní koncovku nese 1. osoba singuláru a jakou 3. osoba plurálu, neboť právě tyto tvary vykazují variaci. Prézentní konjugace sloves třídy I je předvedena v (1). Žádnou variaci zde nenacházíme. Ostatní vzory (bere, tře) vykazují totožné chování, proto se ohraničím jednou tabulkou; stejně postupuju i dále. (1) SG PL 1 ved-ø-u ved-e-me 2 ved-e-š ved-e-te 3 ved-e-ø ved-ø-ou Slovesa třídy II vykazují naprosto stejné chování. (2) SG PL 1 tisk-n-ø-u tisk-n-e-me 2 tisk-n-e-š tisk-n-e-te 3 tisk-n-e-ø tisk-n-ø-ou MČ2 (1986) definuje témata třídy III jako složená: -j-e, -u-j-e. Nevidím důvod sledovat počet fonémů a rovnou uvádím daná thémata jako jeden řetězec. Slovesa této třídy vykazují théma všude, ovšem v různé podobě. Plná podoba -uje-/-je- chybí v 1. osobě singuláru a 3. osobě plurálu, místo ní se objevuje redukovaná forma -j- v případě vzoru kryje a -uj- v případě kupuje. Dále zde pozorujeme dublety: kryj-i :: kryj-u, kryj-í :: kryjou a kupuj-i :: kupuj-u, kupuj-í :: kupuj-ou. 9

14 (3) SG PL 1 kry-j-i, kry-j-u kry-je-me 2 kry-je-š kry-je-te 3 kry-je-ø kry-j-í, kry-j-ou (4) SG PL 1 kup-uj-i, kup-uj-u kup-uje-me 2 kup-uje-š kup-uje-te 3 kup-uje-ø kup-uj-í, kup-uj-ou Vzor prosí třídy IV vykazuje théma všude kromě 3. osoby plurálu, přičemž to je čistě důsledkem analýzy představené v MČ2 (1986); viz (5). Homonymie mezi 3. osobou singuláru a 3. osobou plurálu (prosí :: prosí) se řeší různým pozičním uspořádáním thématu a koncovky. Taková analýza se odvolává na analýzu sloves třídy I-II, kde situace je mnohem jasnější díky různé fonologii thématu a koncovky. Níže uvedu argumenty, proč je třeba takovou analýzu odmítnout. V (6) je paradigma podvzoru sází, který v 3. osobě plurálu má dublety sází :: sázejí. (5) SG PL 1 pros-í-m pros-í-me 2 pros-í-š pros-í-te 3 pros-í-ø pros-ø-í (6) SG PL 1 sáz-í-m sáz-í-me 2 sáz-í-š sáz-í-te 3 sáz-í-ø sáz-ø-í, sáz-ej-í Slovesa třídy V mají théma všude, navíc ve 3. osobě plurálu se místo -á- objevuje -aj-. (7) SG PL 1 děl-á-m děl-á-me 2 děl-á-š děl-á-te 3 děl-á-ø děl-aj-í Můžeme tedy shrnout, že jde-li o monovokalické théma (třída I-II), nenacházíme ho v 1. osobě singuláru a 3. osobě plurálu. V rámci flexe pozorujeme dublety -i :: -u a -ou :: -í, přičemž jde pouze o slovesa třídy III. Slovesa všech tříd nemají flexi ve 3. osobě singuláru. V tabulce (8) uvádím prézentní flexi. Vycházím v podstatě z MČ2 (1986:416), jediným rozdílem je přítomnost variantní koncovky -m v 1. osobě plurálu. Její výskyt je 10

15 možný jenom u těch sloves, kde 1. osoba singuláru -m nedovoluje, tj. u sloves třídy I-III. Nelze argumentovat komunikační potřebou rozlišení tvarů, neboť ihned vyvstává otázka, proč taková potřeba nezasáhla v případě 3. osoby. Jinými slovy proč vedle prosím 1sg :: prosíme 1pl (*prosím 1pl ) existuje prosí 3sg :: prosí 3pl? Tak či onak zařazení plurální koncovky -m do tabulky považuju za legitimní, neboť spisovná norma jakožto umělý konstrukt už pocítila zásah obecné češtiny v případě dublet -i :: -u. Domnívám se, že dalším krokem bude přijetí -m 1. osoby plurálu. (8) Prézentní paradigma SG PL 1 -u / -i / -m -me / -m 2 -š -te 3 -Ø -ou / -í 2.2 Théma Třída I-III Níže uvádím kodistribuci thémat a flektivních koncovek. I z tohoto hlediska slovesa třídy I-II vykazují stejné chování théma je přítomno všude kromě 1. osoby singuláru a 3. osoby plurálu, což představuje další argument pro sjednocení obou tříd. Je zajímavé, že tyto flektivní tvary jsou reprezentovány vokalickými koncovkami, kdežto ostatní tvary jsou buď čistě konsonantické, nebo aspoň začínají na konsonant. Dále si všimněme, že plné théma -e- se objevuje před nulovou koncovkou 3. osoby singuláru. (9) Distribuce thémat: třída I-II (nese, tiskne) THÉMA FLEXE a. [2 sg]: -š nes-e TH -š / tisk-n-e TH -š b. [3 sg]: -Ø nes-e TH -Ø / tisk-n-e TH -Ø -ec. [1 pl]: -me / -m nes-e TH -m(e) / tisk-n-e TH -m(e) d. [2 pl]: -te nes-e TH -te / tisk-n-e TH -te e. [1 sg]: -u nes-ø TH -u / tisk-n-ø TH -u -Øf. [3 pl]: -ou nes-ø TH -ou / tisk-n-ø TH -ou V (10-11) je předvedena kodistribuce thémat a flexe sloves třídy III. Ta ukazují podobnou alternaci -je- ~ -j- / -uje- ~ -uj-; srov. řádky (a-d) a (e-f) tabulek (9-11). Ve všech případech jde o absenci finálního -e- před vokalickými koncovkami. Opět pozorujeme plné théma -(u)je- před nulovou flexí 3. osoby singuláru. Od sloves třídy I- II se tato slovesa liší dubletními koncovkami ve tvarech 1. osoby singuláru a 3. osoby plurálu. 11

16 (10) Distribuce thémat: třída III (kryje) THÉMA FLEXE a. [2 sg]: -š kry-je TH -š b. [3 sg]: -Ø kry-je TH -Ø -jec. [1 pl]: -me / -m kry-je TH -m(e) d. [2 pl]: -te kry-je TH -te e. [1 sg]: -i / -u kry-j TH -i / kry-j TH -u -jf. [3 pl]: -í / -ou kry-j TH -í / kry-j TH -ou (11) Distribuce thémat: třída III (kupuje) THÉMA FLEXE a. [2 sg]: -š kup-uje TH -š b. [3 sg]: -Ø kup-uje TH -Ø -ujec. [1 pl]: -me / -m kup-uje TH -m(e) d. [2 pl]: -te kup-uje TH -te e. [1 sg]: -i / -u kup-uj TH -i / kup-uj TH -u -ujf. [3 pl]: -í / -ou kup-uj TH -í / kup-uj TH -ou Další vzory se ve svém chování liší, proto je na místě uvést první shrnutí. Thémata sloves třídy I-III jsou citlivá na fonologický kontext: začíná-li flexe vokálem, pozorujeme redukovanou podobu thématu (-Ø-, -j-, -uj-), začíná-li flexe konsonantem nebo je flexe nulová, pozorujeme plnou podobu (-e-, -je-, -uje-). Tento jev odpovídá tzv. Jakobsonovu pravidlu (1948/1971), které formalizuju v (11). Symbol ʻ+ʼ znamená morfematickou hranici, takže (12) čteme takto: pokud se k pravé hranici morfému M 1, jenž končí na vokál V 1, připojuje morfém M 2, který začíná vokálem V 2, V 1 morfému M 1 se maže. (12) Jakobsonovo pravidlo V 1 + V 2 V 2 Tímto jsem sice zachytil společné chování thémat náležejících slovesům třídy I-III, ale pořád nevysvětlil, proč se to děje. Jakobsonovo pravidlo je deskriptivní nálepkou. V této kapitole to problém nepředstavuje, ale při analýze dole to budu muset teoreticky ukotvit v rámci vybrané metody a z té vyplyne, že morfonologicky definované Jakobsonovo pravidlo je čistě fonologickým jevem Třída IV-V Nyní se podívejme na kodistribuci thémat a flexe sloves třídy IV. Zajímavostí je nulová forma thématu ve tvaru 3. osoby plurálu všech vzorů a thematická alternace -Ø- ~ -ej- 12

17 podvzoru sází. Připomínám, že jde o interpretaci MČ2 (1986:466), kterou vzápětí přehodnotím. (13) Distribuce thémat: třída IV (prosí) THÉMA FLEXE a. [1 sg]: -m pros-í TH -m b. [2 sg]: -š pros-í TH -š c. -í- [3 sg]: -Ø pros-í TH -Ø d. [1 pl]: -me pros-í TH -me e. [2 pl]: -te pros-í TH -te f. -Ø- [3 pl]: -í pros-ø TH -í (14) Distribuce thémat: třída IV (trpí) THÉMA FLEXE a. [1 sg]: -m trp-í TH -m b. [2 sg]: -š trp-í TH -š c. -í- [3 sg]: -Ø trp-í TH -Ø d. [1 pl]: -me trp-í TH -me e. [2 pl]: -te trp-í TH -te f. -Ø- [3 pl]: -í trp-ø TH -í (15) Distribuce thémat: třída IV (sází) THÉMA FLEXE a. [1 sg]: -m sáz-í TH -m b. [2 sg]: -š sáz-í TH -š c. -í- [3 sg]: -Ø sáz-í TH -Ø d. [1 pl]: -me sáz-í TH -me e. [2 pl]: -te sáz-í TH -te f. -Ø- [3 pl]: -í sáz-ø TH -í g. -ej- [3 pl]: -í sáz-ej TH -í Slovesa třídy V se liší jenom tím, že nemají nulové théma. Místo toho je tvar 3. osoby plurálu reprezentován podobou -aj-. 13

18 (16) Distribuce thémat: třída V (dělá) THÉMA FLEXE a. [1 sg]: -m děl-á TH -m b. [2 sg]: -š děl-á TH -š c. -á- [3 sg]: -Ø děl-á TH -Ø d. [1 pl]: -me děl-á TH -me e. [2 pl]: -te děl-á TH -te f. -aj- [3 pl]: -í děl-aj TH -í MČ2 (1986) zakládá morfematickou analýzu pros-í TH -Ø :: pros-ø TH -í, trp-í TH -Ø :: trp- Ø TH -í a sáz-í TH -Ø :: sáz-ø TH -í, kde singulární théma a plurální flexe jsou fonologicky stejné, na analogii s třídou I, kde za prvé dochází k thematické alternaci -e- ~ -Ø- a za druhé jsou théma a flexe fonologicky jasně odlišeny: nes-e TH -Ø :: nes-ø TH -ou. Z toho plyne, že slovesa třídy IV by měla mít ve 3. osobě singuláru nulovou flexi (pros-í TH -Ø, trp-í TH -Ø, sáz-í TH -Ø) a ve 3. osobě plurálu flexi odpovídající standardní plurální flexi. Poslední tvrzení implikuje, že -í ve 3. osobě plurálu je flexe stejně jako v kryj-í, kupuj-í a dělaj-í a že théma je tedy nulové. Pracovní hypotézou by pak mohlo sloužit tvrzení, že u sloves třídy IV stejně jako u sloves třídy I-III dochází k vymazání thematického vokálu v důsledku Jakobsonova pravidla (12). Problém je, že Jakobsonovo pravidlo odkazuje ke krátkým vokálům a v případě pros-í TH -í pros-ø TH -í, trp-í TH -í trp-ø TH -í a sáz-í TH -í sáz-ø TH -í by šlo o vymazání dlouhého vokálu. Navíc existují data ukazující, že slovesa třídy IV mají jak ve 3. osobě singuláru, tak ve 3. osobě plurálu nulovou flexi. Nestačí se ale dívat na spisovné tvary, musíme vzít v potaz tvary dialektické. Stejně jako i slovesa třídy III dovolují slovesa třídy IV-V variaci koncovek 3. osoby plurálu, i když tato variace nepronikla do spisovné češtiny. Vedle prosí 3pl nacházíme obecněčeské prosej 3pl a moravské prosijou 3pl a vedle trpí 3pl nacházíme obecněčeské trpěj 3pl a moravské trpijou 3pl. Podobně vedle spisovného dělají 3pl nacházíme obecněčeské dělaj 3pl a moravské dělajou 3pl. V tabulce (17) je vidět distribuce thémat a flexe napříč dialekty. (17) Třída SPISOVNÁ ČEŠTINA OBECNÁ ČEŠTINA MORAVISMUS III kry-j TH -í / kry-j TH -ou kry-j TH -ou kry-j TH -ou kup-uj TH -í / kup-uj TH -ou kup-uj TH -ou kup-uj TH -ou pros-ø TH -í pros-ej TH -Ø pros-ij TH -ou IV trp-ø TH -í trp-ěj TH -Ø trp-ij TH -ou sáz-ø TH -í / sáz-ej TH -í sáz-ej TH -Ø sáz-ij TH -ou V děl-aj TH -í děl-aj TH -Ø děl-aj TH -ou V (17) pozorujeme tři koncovky 3. osoby plurálu: -í, -ou, -Ø. Ignorujeme-li na chvíli vzory prosí a trpí, flexe -í se objevuje jen po fonologicky vyjádřených thématech (kryj TH -í, kup-uj TH -í, sáz-ej TH -í, děl-aj TH -í) na rozdíl např. od flexe -ou, která se může objevit i 14

19 po nulovém thématu (nes-ø TH -ou, tisk-n-ø TH -ou). Navíc existuje-li tvar pros-ij TH -ou, proč nemůže existovat pros-ij TH -í, vždyť fonologický řetězec /ijiː/ nacházíme i u tvaru kry-j TH -í? Zřejmě nejde o fonologii, ale o morfologii. Tvar pros-ij TH -í neexistuje, protože plurální flexe -í, ať už z jakýchkoliv důvodů, se nekombinuje s thématem -ij-. Shrňme tedy. Kdyby -í mělo být flexí, pak by se připojovalo k fonologicky vyjádřenému thématu. Ve spisovné češtině je to -í-, které by se ale muselo transformovat na -ij-, aby se vytvořil řetězec odpovídající české fonologii (řetězec /iːiː/ je negramatický). Výsledná forma by byla pros-ij TH -í, kterou ale nepozorujeme ani v dialektických tvarech. Z toho všeho plyne, že -í nemůže být flexí, je to théma. Tvary prosí 3pl a trpí 3pl mají nulovou koncovku, čímž se shodují s obecněčeskými tvary prosej 3pl, trpěj 3pl, sázej 3pl a dělaj 3pl. Zbývá uvést argumenty pro něco, co jsem implicitně ve svém výkladu předpokládal. Dejme tomu, že jota v thématech je fonologického původu a tedy tvary jako dělají vykazují hiát, který není přítomen ve fonologické specifikaci morfémů samotných. Jinými slovy dělají je výsledkem konkatenace morfémů děl+a+í (Caha 2005:32f.). Vyvstávají tu ovšem dva problémy. Museli bychom tvrdit, že vlastnosti definující -j- mají původ v přilehlém fonému s podobnými vlastnostmi. Pro tvar dělají se nabízí, že jde o flektivní -í. Hned ovšem vzniká otázka, jak to funguje v případě moravského dělajou. I když zamítneme striktní příbuznost joty se sousedními fonémy a přijmeme tezi, že jde o -j-, které se automaticky objevuje v intervokalickém kontextu (tzv. defaultní vložení), dostaneme se do problému. Obecněčeský tvar dělaj hiát nevykazuje, nicméně po thematickém -a- následuje -j. Proč v tomto případě po vokalickém thématu následuje jota, když jinde (nese, tiskne, kryje, prosí, dělá atd.) je théma končící na vokál přípustné? Zřejmě nejde o fonologický, ale morfologický požadavek, a tedy thématem je skutečně -aj- a nikoliv -a-. Shodná logika funguje i pro další tvary, kde nacházíme jotu. Konstatuju proto, že jota není fonologického, nýbrž morfologického původu, tj. je přítomna už ve fonologické specifikaci thémat: kry+je+í, kup+uje+í, děl+aj+í apod. 2.3 Shrnutí Slovesa třídy I-III vykazují thematickou alternaci e ~ Ø, přičemž nulová alternanta se objevuje pouze ve tvarech, jejichž flexe začíná vokálem. To se deskriptivně vysvětluje pomocí Jakobsonova pravidla: v řetězci V 1 +V 2 se vokál V 1 maže. Slovesa třídy IV se od ostatních kromě jiného liší tím, že mají nulovou flexi hned ve dvou tvarech: v 3. osobě singuláru (pros-í TH -Ø) a 3. osobě plurálu (pros-í TH -Ø). Slovesa třídy V vykazují dvojí théma, -á- a -aj-, přičemž nejde o důsledek konkatenace morfémů (jako Jakobsonovo pravidlo), ale o alomorfii. V (18) uvádím kodistribuci thémat a flexe se všemi úpravami vůči MČ2 (1986), které jsem výše provedl. Thémata označuju kurzívou, flexi obyčejným písmem. 15

20 (18) Třída I Třída II Třída III Třída IV Třída V SG. PL. 1 -Ø-u -Ø-u -(u)j-i/-u -í-m -á-m 2 -e-š -e-š -(u)je-š -í-š -á-š 3 -e-ø -e-ø -(u)je-ø -í-ø -á-ø 1 -e-m(e) -e-m(e) -(u)je-m(e) -í-me -á-me 2 -e-te -e-te -(u)je-te -í-te -á-te 3 -Ø-ou -Ø-ou -(u)j-í/-ou -í-ø / -ej-í -aj-í 16

21 3 Imperativ 3.1 Imperativní paradigma Český imperativ má defektivní paradigma morfologicky vykazuje jenom tři osoby: 2. osobu singuláru a 1. a 2. osobu plurálu. 1. osobě singuláru a 3. osobě obou čísel zvláštní morfologický tvar chybí, dovolují ale užití (prostých a opisných) prézentních tvarů v imperativním významu: Nekecám a dělám! (1. osoba singuláru), Ať vejde! (3. osoba singuláru), Ať vejdou! (3. osoba plurálu) 2. Navíc imperativní interpretaci nesou infinitivní konstrukce jako Číst nahlas!. Ve své práci se zabývám jenom morfologickým (tedy ne sémantickým) imperativem, a proto v úvahu připadají jen tvary 2. osobu singuláru a 1. a 2. osobu plurálu. Dole uvádím imperativní paradigmata všech vzorů. Zatím budu používat morfematickou analýzu přijatou v MČ2 (1986:417f.), která pracuje s lineární strukturou imperativu KOŘEN-THÉMA-IMP-(FLEXE), kde IMP je imperativní morfém. Zvláštní flektivní sufix se objevuje jenom v 1. a 2. osobě plurálu, kdežto v 2. osobě singuláru jde o kumulativní morfém vyjadřující jak imperativní modalitu, tak příslušnou osobu a číslo. Později tuto analýzu zamítnu. V (1-9) nás bude zajímat materiál, který se objevuje na pravé periferii kořene nebo napravo od kořene. Neboť tvary 1. a 2. osoby plurálu se od tvaru 2. osoby singuláru morfonologicky liší jen přítomností flektivního morfému, bude stačit, abych uvedl jenom jevy plynoucí z pozorování 2. osoby singuláru. V (1-3) jsou uvedeny vzory třídy I, které mají trojí imperativní sufix: 1) nulový beze změny kořene (ber), 2) nulový se změnou kořene (veď), 3) sufix -i-/-e- (tři, třete). (1) SG. PL. 1 veď-ø-ø-me 2 veď-ø-ø veď-ø-ø-te 3 2 Ačkoliv tvary vejde/vejdou vyjadřují budoucnost, jejich morfologická forma je čistě prézentní a futurální interpretace je dána díky perfektivu. 17

22 (2) SG. PL. 1 ber-ø-ø-me 2 ber-ø-ø ber-ø-ø-te 3 (3) SG. PL. 1 tř-ø-e-me 2 tř-ø-i tř-ø-e-te 3 V (4) je představena třída II. Vyřadil jsem vzor začne, protože v imperativním paradigmatu se neliší od tiskne. Slovesa této třídy mají imperativní sufix -i-/-ě- (tiskni, tiskněte). (4) SG. PL. 1 tisk-n-ø-ě-me 2 tisk-n-ø-i tisk-n-ø-ě-te 3 V (5-6) jsou vzory třídy III: kryje a kupuje. Neboť nepovažuju théma dané třídy za složené (-j-e, -u-j-e), morfématická analýza v (5-6) je vůči MČ2 (1986:457) zjednodušena o pozici chybějícího -e-. Třída vykazuje nulový imperativní sufix připojený k thématu -j- nebo -uj-. (5) SG. PL. 1 kry-j-ø-me 2 kry-j-ø kry-j-ø-te 3 (6) SG. PL. 1 kup-uj-ø-me 2 kup-uj-ø kup-uj-ø-te 3 V (7) je uvedeno paradigma vzoru prosí třídy IV. Paradigma vzoru trpí je stejné v obou vzorech je přítomen nulový imperativní sufix. V (8) je paradigma podvzoru sází, které se v imperativu od prosí liší přítomností thématu. Kromě toho tvary jako vrátí :: vrať/vraťte, platí :: plať/plaťte ukazují, že zde může docházet ke změně kořene, a tvary jako kreslí :: kresli/kreslete a barví :: barvi/barvěte vykazují imperativní (alternující) sufix -i ~ -e. 18

23 (7) SG. PL. 1 pros-ø-ø-me 2 pros-ø-ø pros-ø-ø-te 3 (8) SG. PL. 1 sáz-ej-ø-me 2 sáz-ej-ø sáz-ej-ø-te 3 V (9) je paradigma vzoru dělá třídy V. Třída disponuje nulovým imperativním sufixem a thématem -ej-. (9) SG. PL. 1 děl-ej-ø-me 2 děl-ej-ø děl-ej-ø-te 3 Není bezproblémové tvrdit, že v jednom případě je kategorie osoby a čísla vyjádřena kumulativně s imperativním významem a ve druhém dochází k separaci významů. Postrádá to motivaci a slouží jako řešení ad hoc. Výše předvedenou analýzu proto zjednodušuju a tvrdím, že théma je současně imperativním sufixem. Tak tvar veďme neanalyzuju jako veď-ø TH -Ø IMP -me, nýbrž jako veď-ø TH -me. Na základě toho můžeme shrnout, že imperativní théma má šest podob: 1) nulový sufix beze změny předchozího morfému, 2) nulový sufix se změnou předchozího morfému (palatalizace), 3) sufix -i-, 4) sufix -j-, 5) sufix -uj-, 6) sufix -ej-. Všimněme si, že a) pokud imperativní tvary mají flexi, pak jde o normální prézentní flexi, b) 2. osoba singuláru jako jediná nevykazuje příslušnou flexi (nic jako dělejš neexistuje). Nikoliv nezajímavým jevem je taky fakt, že 1. osoba plurálu v imperativu na rozdíl od prézentu nedovoluje dubletu -m (žádné dělejm neexistuje). To implikuje dvě věci: 1) flexe -m je omezena na prézens, 2) -m není fonetickou variantou flexe -me, nýbrž samostatným morfémem. V tabulce (10) uvádím příklad, přičemž vynechávám irelevantní tvary prézentu. (10) SG. PL. 1 děl-á-me :: děl-ej-me (*děl-ej-m) 2 děl-á-š :: děl-ej-ø (*děl-ej-š) děl-á-te :: děl-ej-te 3 Distribuce flexe vzbuzuje podezření, že imperativní paradigma je tvořeno jinak než prézentní. Kdežto prézens se tvoří připojením flexe ke kmeni, imperativ se zřejmě tvoří 19

24 z formy odpovídající 2. osobě singuláru. Slovo odpovídající má vyjádřit skutečnost, že tato forma není morfologickou formou 2. osoby singuláru, protože jinak by nesla příslušnou flexi. Jde o výchozí, nejméně příznakovou formu, která se morfologicky rovná holému kmeni. Právě z této formy se tvoří ostatní imperativní tvary, které už flexi mají. Na tomto pohledu není nic nového, zastával ho už Komárek (1978/2006:140) a nacházíme ho i v MČ2 (1986:417). Na rozdíl od těchto prací si nemyslím, že imperativní sufix rovněž vyjadřuje význam 2. osoby singuláru. Moje pojetí nerozlišuje mezi imperativním sufixem a thématem, je to jeden a tentýž morfém a théma z principu nemůže nést informaci o osobě a čísle; v následujících kapitolách toto tvrzení bude upřesněno. Aby nedošlo ke zmatku s tabulkami (1-9), kde jsem rozlišoval mezi thématem a imperativním sufixem, a také tabulkou (10), kde jsem pro 2. osobu singuláru ještě uváděl nulový flektivní morfém, implementuju své argumenty do morfematické analýzy v (11). (11) Třída 2 SG 1 PL 2 PL I veď-ø ber-ø tř-i veď-ø-me ber-ø-me tř-e-me veď-ø-te ber-ø-te tř-e-te II tisk-n-i tisk-n-ě-me tisk-n-ě-te III kry-j kup-uj kry-j-me kup-uj-me kry-j-te kup-uj-te pros-ø pros-ø-me pros-ø-te IV sáz-ej sáz-ej-me sáz-ej-te vrať-ø vrať-ø-me vrať-ø-te kresl-i kresl-e-me kresl-e-te V děl-ej děl-ej-me děl-ej-te V (12) je shrnutí imperativních thémat a flektivních morfémů. Termínem default vyjadřuju výchozí imperativní formu, přesněji způsob jejího tvoření. Ostatní formy se tvoří připojením flektivních morfémů k výchozí formě. Thémata třídy II jsou ve skutečnosti úplně stejná jako thémata třídy I, proto v (12) chybí -ě. Nesmíme se totiž nechat zmást pravopisem, který v jednom případě vyjadřuje /e/ po měkkém konsonantu jako -e- (třeme) a ve druhém jako -ě- (tiskněme). (12) Imperativní paradigma DEFAULT -Ø / -i ~ -e / -j / -uj / -ej 1 PL + -me 2 PL + -te 20

25 3.2 Vztah k prézentu Tabulka (12) nám nic neříká o distribuci thémat v rámci jednotlivých tříd. To činím v (13), kde uvádím dvojice prézentní théma ~ imperativní théma. (13) Třída PRÉZENS IMPERATIV I -e- / -Ø- -Ø / -i ~ -e II -e- / -Ø- -i ~ -e III -j(e)- / -uj(e)- -j / -uj IV -í- -Ø / -ej / -i ~ -e V -á- / -aj- -ej 3.3 Shrnutí Imperativní paradigma se značně liší od paradigmatu prézentního. Za prvé, představuje množinu pouhých tří tvarů. Za druhé, nemá nutně strukturu KOŘEN- THÉMA-FLEXE. Výchozí (defaultní) imperativní tvar se rovná holému kmeni (struktura KOŘEN-THÉMA) a odpovídá 2. osobě singuláru. Ostatní tvary, konkrétně 1. a 2. osoba plurálu, se tvoří z výchozí formy připojením odpovídající prézentní koncovky (-me, -te). Imperativ nedovoluje flektivní dublety. 21

26 4 Metoda Pro analýzu českého prézentu a imperativu budu používat dvě metody, což je důsledkem toho, že derivaci prézentních a imperativních tvarů považuju za nutné vnímat morfologicky i fonologicky. Morfologickou část své analýzy stavím na teorii distribuované morfologie (DM), fonologickou část na autosegmentálním přístupu CVCV. Jak předvedu v další kapitole, obě teorie se nevylučují, ba naopak implementace CVCV do architektury gramatiky přijaté v rámci DM zpřesňuje fonologickou část teorie a deleguje mnohé (pseudo)morfologické jevy do fonologie. Tato kapitola se může čtenáři zdát příliš abstraktní, pozbývající dostatek příkladů. Je to záměrem, neboť zde ani neuvádím všechny její detaily, pouze nastiňuju metodologický rámec. Má to být spíše teoretická příprava pro analýzu v 5, kde DM a CVCV dám dohromady a výsledný aparát aplikuju na prézens a imperativ. 4.1 Distribuovaná morfologie Architektura gramatiky Ve své analýze budu používat aparát a architekturu gramatiky přijaté v rámci teorie distribuované morfologie (distributed morphology, DM). Za základní literaturu o DM považuju práce Halle & Marantz (1993, 1994), Harley & Noyer (1999) a Embick & Noyer (2007). Následující výklad bude stavět právě na nich. Slovo distribuovaná má odrážet skutečnost, že informace různého ontologického druhu se objevují v různých místech gramatiky. Tím se DM liší nejen od strukturalistického přístupu znakového (tj. statického), ale i od řady přístupů generativních (tj. procesuálních). Architektura gramatiky (1) názorně tento rozdíl ukazuje. Základním předpokladem je existence tří lexikonů, které v tomto případě je vhodnější nazývat listáře. Žádný z nich totiž neobsahuje slova, nýbrž jen některou informaci, která se ve výsledném slově (a větě) objeví. Derivace jazykových struktur začíná výběrem relevantních jednotek z listáře zvaného syntaktické terminály (The Syntactic Terminals). Ten obsahuje sémantikosyntaktické rysy, přičemž rysem se myslí atomární jednotka odpovídající určité gramatické vlastnosti. Rysy v tomto listáři představují informaci relevantní pro syntax, tzn. jde o čistě jazykovou (gramatickou) informaci. Empiricky víme, že fonologie ani 22

27 koncepční sémantika syntax neovlivňují, proto není důvod tuto informaci mít v listáři, který dodává pracovní materiál pro syntax. (1) Architektura gramatiky v DM SYNTAKTICKÉ TERMINÁLY Syntax ozvučení VOKABULÁŘ Morfologie Fonologie Sémantika ENCYKLOPEDIE Syntax, přesněji základní syntax 3 (Narrow Syntax), funguje na základě rekurze. Buduje struktury pomocí dvou operací/funkcí: sloučení (Merge) a shoda (Agree). Tyto struktury se tradičně znázorňují jako binární stromy. V dané práci syntaktická složka nehraje primární roli, proto se omezím na rozlišení mezi frázovým a terminálním uzlem. Jinak předpokládám obecnou obeznámenost s generativní syntaxí. Frázový uzel je typ uzlu, který se dále větví. Terminální uzel je typ uzlu, který se dále nevětví. V (2) terminální uzly jsou A, B a C, frázové uzly jsou AP a CP. Terminální uzel nese rysový svazek, tj. množinu gramatických rysů; ty zde značím jako ʻFʼ podle anglického feature ʻrysʼ. Rysový svazek s určitým konečným počtem rysů označuju jako [F 1, F 2,...,F n ]. Důležitým termínem je taky hlava (head). Jde o rysový svazek, který jistým způsobem určuje syntaktické chování první fráze, jejíž je součástí. Toto chování je teoreticky formalizováno jako kategorie/značka (category/label), proto fráze (phrase, P) vzniklá sloučením A a B nese kategorii A (AP = fráze kategorie A). V (2) jsou dvě hlavy: A a C. Jak A, tak C definují kategorii (a tedy i chování) celé fráze, ve které jsou bezprostředně obsaženy, tj. AP a CP. 4 (2) CP C AP [F 1, F 2,...,F n ] A B [F 1, F 2,...,F n ] [F 1, F 2,...,F n ] 3 Český ekvivalent anglického narrow syntax přebírám z práce Awadová (2007:332). 4 Pro nejnovější a značně radikální pohled na kategorizaci/označkování viz Chomsky (2013). 23

28 Operace sloučení je maximálně jednoduchá a spočívá v tom, že se vezmou dvě jednotky a dají k sobě (= sloučí se). Tak strom (2) vznikl sloučením A s B, čímž vznikl frázový uzel AP, a následně C s AP, čímž vznikl další frázový uzel CP. Sloučení může být externí nebo interní. Externí sloučení je typ sloučení, kdy aspoň jedna z jednotek přichází z lexikonu/listáře. Interní sloučení je typ sloučení, kdy obě jednotky už jsou v syntaxi, proto tento typ je jednodušší nemusí se hledat jednotka v prostoru mimo syntax (Chomsky 1995, 2014). V novější terminologii interní sloučení odpovídá kopírování (Copy), ve starší terminologii pohybu (Movement). Já budu používat výrazu pohyb. Shoda je operace odpovídající za stejné ohodnocení rysů v různých rysových svazcích. Prototypickým výsledkem této operace je subjekt-predikátová kongruence jak subjekt (jméno), tak predikát (sloveso) nesou stejně ohodnocené rysy osoby, čísla a rodu. Tak ve větě Kuzma snědl rohlík jak Kuzma (subjekt), tak snědl (predikát) nesou stejné rysy 3. osoby singuláru maskulina. Jakmile syntaktická derivace je u konce, vzniklá struktura dospívá k bodu zvanému ozvučení (Spell-Out). To je místo, odkud se struktura posílá do dvou komponentů jazykového rozhrání (interfaces): fonologie (Phonological Form, PF) a sémantiky (Logical Form, LF). Kdežto cesta do sémantiky je přímočará, před fonologií struktura musí projít morfologickou derivací. Morfologie a fonologie tvoří komponenty odpovídající za proces externalizace (externalization), tj. proces překladu hierarchické syntaktické informace do lineárního fonologického řetězce. Dále do externalizace patří větná intonace, i když ta své místo v architektuře DM nemá 5. Zvláštní morfologický komponent jako součást gramatiky je dalším předpokladem, na němž stojí DM. Kdežto syntax je univerzální, morfologie představuje jazykově specifickou informaci. Tento komponent je ontologicky blízký syntaxi v tom, že 1) (rekurzivní) sloučení je jeho základní operací, 2) atomárními entitami jsou gramatické rysy, přičemž ty buď přicházejí ze syntaxe, nebo se objevují až v morfologii. V důsledku prvního morfologické reprezentace představují binární syntaktické struktury (aspoň do jistého okamžiku derivace), a proto je vhodné rozlišovat mezi základní syntaxí a morfosyntaxí. Dále morfologie má několik operací/funkcí, které nejsou přítomné v syntaxi: fúze (Fussion), rozštěpení (Fission), ochuzení (Impoverishment) a vymazání (Obliteration) 6. V (3) v zjednodušené podobě tyto operace formalizuju. Fúze má na vstupu dva rysové svazky (dvě morfosyntaktické hlavy), z nichž vytváří jeden svazek (jednu hlavu). Rozštěpení funguje opačně má na vstupu jeden rysový svazek, z něhož vytváří dva oddělené svazky, tj. dvě separované morfosyntaktické hlavy. Ochuzení má na vstupu jeden svazek, jehož rysový obsah se redukuje, některé rysy se mažou. Vymazání je podobné ochuzení, ale po jeho aplikaci svazek už neobsahuje žádné rysy, vzniká prázdná množina. 5 Pro argumenty, že větná intonace nepatří do fonologie, nýbrž představuje epifenomén syntaktické derivace, viz např. Cinque (1993) nebo Scheer (2012). První práce je syntaktická, druhá fonologická. 6 První tři operace jsou standardním vybavením DM. Operace vymazání byla navržena až v práci Arregi & Nevins (2007). 24

29 (3) OPERACE VSTUP VÝSTUP a. Fúze [F 1, F 2 ] & [F 3, F 4 ] [F 1, F 2, F 3, F 4 ] b. Rozštěpení [F 1, F 2, F 3, F 4 ] [F 1, F 2 ] & [F 3, F 4 ] c. Ochuzení [F 1, F 2, F 3, F 4 ] [F 1, F 2 ] d. Vymazání [F 1, F 2, F 3, F 4 ] [ ] Dále tyto operace specifikovat nebudu, protože v níže uvedené analýze nebudou potřeba. Jak je vidět ve schématu (1), morfologie je rovněž místem, kde dochází ke komunikaci s dalším listářem. Tím je vokabulář (The Vocabulary), který odpovídá za vložení fonologických forem; jemu je věnována další podkapitola. Dále je hierarchická struktura linearizována a poslána do fonologie. Nakonec při komunikaci s třetím listářem, encyklopedií (The Encyclopedia), dochází k vložení koncepčního významu. Protože ten není jazykovou, nýbrž kulturní informací 7, je encyklopedie umístěna na periferii architektury, tj. na rozhrání mezi jazykem a mimojazykovými schopnostmi (např. paměť). Ve své analýze budu dodržovat danou derivační chronologii Komplexní hlava Pojem slova nemá v DM žádné teoretické opodstatnění. DM nepovažuje paradigma za zvláštní jazykový objekt, proto slovo nemůže být definováno jako množina slovních tvarů, jak to činí MČ1 (1986:183). Zároveň slovo nemůže být ztotožněno s jeho koncepčním významem, jak to činí ESČ (2002:242), když nahrazuje pojem ʻslovoʼ termínem ʻlexémʼ. Za prvé, koncepční význam je extragramatickou (= nejazykovou, kulturní) informací a k jeho vložení dochází na samém konci derivace; viz. architektura gramatiky v ( 4-1). Za druhé, koncepční význam je spojen s kořenem, nikoliv s celým slovním tvarem 8, ať už jakkoliv abstraktním. Neboť DM navrhuje architekturu, kde morfologie je fakticky pokračováním syntaktické derivace, derivace slov a frází představuje shodný mechanismus. Můžeme si to představit tak, že základní syntax buduje abstraktní strukturu, která je v morfologii konkretizována jednotlivými morfematickými formami. Tak generování časové fráze (Tense Phrase, TP) je záležitostí základní syntaxe, ale dodání flexe záležitostí morfologie. Je-li manipulace se slovy totožná manipulaci s frázemi, platí teze [t]here is no reason to suspect that our intuitive or traditional notions like word should correspond in any way to a natural class of objects in the theory of grammar (Embick & Noyer 2007:302). V nejlepším 7 Zde předpokládám rozdíl mezi jazykem jako geneticky předávanou schopností, tj. jevem přírodním, a kulturou jako něčím, co se předává výchovou/vzděláním. 8 Ale viz Acquaviva & Panagiotidis (2012) pro názor, že koncepční význam souvisí s konkrétním slovním tvarem. 25

30 případě můžeme mluvit o slovním tvaru, ale to vytváří terminologickou smyčku pokud existuje slovní tvar, musí existovat i slovo. Jak tedy zachytit intuici, že ve větě nacházíme něco, co představuje separovatelnou (a nahraditelnou) jednotku? DM nabízí operovat pouze se syntaktickými objekty a těmi jsou hlava a fráze. Fráze nemůže zastupovat slovo, neboť je ze své podstaty víc než slovo. Zbývá hlava. Mějme syntaktickou strukturu (4), kde A, B, C, D jsou hlavy. (Hlava A je sloučena s celou frází BP, nicméně BP má v sobě hlavu B.) (4) Struktura před pohybem hlavy DP D CP [F 1, F 2,...,F n ] C [F 1, F 2,...,F n ] A [F 1, F 2,...,F n ] AP BP B [F 1, F 2,...,F n ] Struktura (4) podstupuje speciální typ pohybu, tzv. pohyb hlavy 9 (Head Movement). Jde o operaci interního sloučení (= pohybu) na úrovni hlav, výsledkem čehož je struktura, které se říká komplexní hlava (Complex Head). Pohyb hlavy se děje směrem zezdola nahoru. Nejdřív hlava B se sloučí s hlavou A, výsledkem čehož je minimální komplexní hlava, která získává kategorii té hlavy, která zůstala nehybná, tj. A. Celá vzniklá struktura se sloučí s C a vznikne komplexní hlava s kategorií C. Tato komplexní hlava se sloučí s D, získá jeho kategorii a tím pohyb hlavy skončí; viz (5). Právě komplexní hlava zastupuje v DM těžko zachytitelný pojem slova. Je to tedy morfosyntaktická struktura vyjadřující hierarchii jednotlivých hlav. Samotná komplexní hlava frázi netvoří, nýbrž je součástí některé fráze. Tak v (5) je komplexní hlava D součástí fráze DP. CP je doménou, odkud byl proveden pohyb hlavy; ta nás zde nezajímá, proto její strukturu přehlížím. 9 Je stále předmětem diskuze, kde pohyb hlavy probíhá, v základní syntaxi, nebo v morfologii. Matushansky (2006) nabízí alternativní řešení termín ʻpohyb hlavyʼ je zkratkou pro dvě nezávislé operace, jedna z nichž probíhá v syntaxi, druhá v morfologii. 26

31 (5) Komplexní hlava D DP D CP C A B A [F 1, F 2,...,F n ] [F 1, F 2,...,F n ] C [F 1, F 2,...,F n ] D [F 1, F 2,...,F n ] V nejjednodušším případě hierarchie hlav v (5) odpovídá jejich pořadí po linearizaci, tj. proceduře překladu hierarchické struktury do lineárního řetězce: B A C D Vokabulář a vkládání fonologických forem Vokabulář je skladištěm fonologických forem a při jeho komunikaci s morfologií dochází k vložení fonologického materiálu pod příslušné rysové svazky. Není náhodou, že s vokabulářem komunikuje až morfologický komponent. Taková architektura odráží skutečnost, že ačkoliv fonologie je citlivá na základní syntax (např. externí sandhi), základní syntax je vůči fonologii insensibilní (Pullum & Zwicky 1988). Jinými slovy fonologická informace není přístupná pro syntaktickou derivaci, a proto by měla být delegována do jiných, chronologicky pozdějších, komponentů. Takovému přístupu se říká pozdní vkládání (Late Insertion) v kontrastu k přístupům počítajícím s fonologickou informací už při syntaktické derivaci (např. Chomsky 1995). Nyní bude důležité rozlišovat mezi termíny morfém, exponent a jednotka vokabuláře, proto v (6) udávám jejich definici. (6) a. Morfém je rysový svazek nesený terminálním uzlem. b. Exponent je fonologická forma vkládaná pod morfém. Exponent může být nulový (Ø), pak nepředstavuje pro fonologii žádnou informaci. c. Jednotka vokabuláře (Vocabulary Item, VI) je svazek gramatických rysů asociovaných s exponentem. V (7) je VI obsažena ve vokabuláři češtiny. Její levá strana odpovídá svazku gramatických rysů, pro které je specifikována, a její pravou stranu představuje exponent. Jednota tohoto svazku s daným exponentem se vyjadřuje symbolem ʻ ʼ. VI (7) čteme takto: vlož exponent /i/ tam, kde morfém obsahuje rys plurálu. Výsledkem jsou tvary jako /paːɲ-i/, /ʒɛn-i/, /viɟɛl-i/ atd. (Příklad (7) je čistě názorný a netvrdím, že specifikace VI může být opravdu omezena na plurál.) 27

32 (7) [pl.] /i/ VI je obsažena ve vokabuláři a při vkládání podléhá principu podmnožiny (Subset Principle). V (8) je definice tohoto principu v originálním znění z Halle & Vaux (1998). (8) Princip podmnožiny / v1 (Halle & Vaux 1998:226) The phonological exponent of a Vocabulary Item is inserted into a terminal morpheme if the item matches all or a subset of the grammatical features specified in the terminal morpheme. Insertion does not take place if the Vocabulary Item contains features not present in the morpheme. Where several Vocabulary Items meet the conditions for insertion, the item matching the greatest number of features specified in the terminal morpheme must be chosen. Podle mého názoru je původní definice rozložitelná na dvě nezávislé podmínky, proto v (9) uvádím reformulovanou verzi. Zde a dále budu výraz vkládání VI zapisovat jako VI-vkládání. (9) Princip podmnožiny / v2-finální Shrnutí a. VI podstupuje VI-vkládání, pokud a jen pokud VI neobsahuje rysy, které příslušný morfém nemá. b. Pokud podmínku (9a) splňuje hned několik VI, vložena je ta z nich, která má nejvíce rysů obsažených v morfému. Distribuovaná morfologie (DM) je morfologická teorie vycházející z předpokladu, že jazyková informace různého ontologického druhu má být separována do různých míst v architektuře. Tři oddělené listáře (syntaktické terminály, vokabulář, encyklopedie) jsou realizací tohoto předpokladu. Dalším axiomatem je existence specifického morfologického komponentu, jehož vstupem je syntaktická hierarchická struktura a výstupem lineární fonologická struktura. V průběhu morfologické derivace dochází k VI-vkládání na základě principu podmnožiny. Je třeba podtrhnout, že DM je teorie gramatiky. DM nabízí svou architekturu a základní principy derivace, ale neříká nic o tom, jak mají reprezentace vypadat, proto je vhodné i snadné tento systém doplnit o teorii reprezentace. Neboť se ve své práci zabývám, tradičně řečeno, morfonologickými aspekty prézentu a imperativu, soustředím se na reprezentaci fonologickou a jako teorie mi poslouží CVCV. 28

33 4.2 CVCV Lineární fonologie Před tím, než se pustím do vysvětlení teorie CVCV, krátce uvedu její historické pozadí. Nevidím smysl začínat vznikem fonologie jako takové, proto startovním bodem mého exkurzu bude generativní fonologie. Případné zájemce o historický vývoj fonologického myšlení odkazuju ke své bakalářské práci Poludněv (2012: 1-2). V roce 1968 Noam Chomsky a Morris Halle vydali knihu, která se tradičně považuje za zrod generativní fonologie, jde o The sound pattern of English (Chomsky & Halle 1968) neboli zkráceně SPE. Neboť metoda představena v dané publikaci nehraje pro mou analýzu relevantní roli, uvedu jen ty teze, které považuju za nezbytné pro pochopení dalšího aparátu. Chomsky a Halle zavedli formalismus pro zápis fonologických změn. Neboť generativní přístup je přístup procesuální, je třeba zachytit změnu primární struktury (tzv. lexikální či hloubkové reprezentace) na strukturu, kterou pozorujeme empiricky (tzv. povrchovou reprezentaci). Na lexikální reprezentaci se aplikuje řada pravidel, která ji postupně mění na reprezentaci povrchovou. Z toho plyne, že vztah mezi lexikální a hloubkovou reprezentaci je asymetrický: lexikální reprezentace je nutně hloubkovou, ovšem hloubková reprezentace nemusí být lexikální. Povrchová reprezentace je finálním krokem derivace, na tuto reprezentaci se už neaplikuje žádné pravidlo a právě v takové formě se posílá do fonetiky. V (10) je abstraktní znázornění těchto vztahů. Lexikální reprezentaci dávám do dvojitých závorek, hloubkovou a povrchovou reprezentaci do jednoduchých závorek, fonetická reprezentace je standardně uvedena v hranatých závorkách. Levá část představuje derivaci se změnou, pravá část derivaci beze změny. Kdežto derivace nalevo podstupuje pravidla 1 a 2 (P1, P2) a z lexikální reprezentace //xyz// se mění na povrchovou /abz/, derivace napravo nepodstupuje žádné pravidlo, a proto lexikální reprezentace //xyz// se neliší od povrchové /xyz/. (10) //xyz// lexikon //xyz// P1 /ayz/ /xyz/ fonologie P2 /abz/ /xyz/ [abz] fonetika [xyz] Ze schématu (10) plyne, že takový formalismus potřebuje nejen reprezentace, ale i pravidla, která slouží jako převaděče jedné reprezentace do druhé. Takovým pravidlům se říká transformační (transformational rules) a jejich podoba je uvedena v (11). Levá část pravidla (11a) popisuje změnu, jeho prává část kontext relevantní pro danou 29

34 změnu. Pravidlo čteme takto: A se mění na B v kontextu mezi C a D. Pravidlo (11b) ukazuje změnu reprezentace CAD na reprezentaci CBD, přičemž CAD odpovídá termín strukturní deskripce (structural description) a CBD strukturní změna (structural change). Lineární (= jednoúrovňový) zápis fonologických reprezentací a jejich změn inspiroval označení takového přístupu jako lineárního. (11) a. A B / C D b. CAD CBD Za minimální jednotku fonologie se na rozdíl od strukturalismu nepokládá foném, nýbrž binárně ohodnocený fonologický rys, tzn. rys mající hodnotu buď ʻ+ʼ, nebo ʻ ʼ. Foném představuje svazek takových rysů a fakticky slouží jako zkratka pro ten či ony svazek, proto se místo tradičního termínu foném zavádí termín segment. Segment je tedy neuspořádaná 10 množina fonologických rysů; viz (12), kde jsem jako příklad použil svazek rysů definujících segment /a/. (12) /a/ Transformační pravidla jako v (11) jsou schopna zachytit jak derivaci se změnou (viz (10) nalevo), tak derivaci beze změny (viz (10) napravo). Jde o problém SPE, neboť daný systém snadno vytvoří pravidlo pro cokoliv v jakémkoliv kontextu. Daná teorie nemá dostatek vnitřních omezení, aby se vyhnula přegenerování (overgeneration). To vedlo k zamítnutí konceptu SPE a přechodu k autosegmentalismu, kde možné fonologické jevy jsou omezeny vlastnostmi samotné teorie Autosegmentalismus V roce 1976 John Goldsmith napsal disertaci Autosegmental phonology (Goldsmith 1976), kde na materiálu tónových jazyků navrhl, že fonologické reprezentace jsou několikaúrovňové struktury. Každá úroveň disponuje svými segmenty (jednotkami), proto se této teorii reprezentace říká autosegmentální. Spojení mezi úrovní je formalizováno prostřednictvím tzv. asociační linky a procesu spojení se říká asociace. Podívejme se nyní, jak taková formalizace funguje. V (13) jsou znázorněny dvouúrovňové struktury obsahující a) úroveň melodických segmentů (v strukturalistické terminologii fonémů), b) úroveň tónů, c) asociační linku. Melodické 10 S návrhem, že tato množina může být vnitřně (hierarchicky) uspořádána, přišel až Clements (1985). 30

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové

Více

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015 Morfologie Příručka k povinnému předmětu bakalářského studia oboru ČJL Robert Adam Grafická úprava Jan Šerých Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství

Více

1. Data a jejich pozorování

1. Data a jejich pozorování VII. mezinárodní setkání mladých lingvistů, Olomouc, 16. 5. 2006 (Systematický) synkretismus vs. (náhodná) homonymie: plurál českých jmen Markéta Ziková, FF MU, Brno (9336@muni.cz) Cíl: Systematická analýza

Více

Markéta Ziková ÚČJ FF MU, Brno. Člověk - jazyk - komunikace, České Budějovice,

Markéta Ziková ÚČJ FF MU, Brno. Člověk - jazyk - komunikace, České Budějovice, PLOVOUCÍ VOKÁLY, PRÁZDNÁ JÁDRA A JINÉ FONOLOGICKÉ OBJEKTY Markéta Ziková (zikova@phil.muni.cz) ÚČJ FF MU, Brno Člověk - jazyk - komunikace, České Budějovice, 20. 9. 2007 1. Cíle a) vysvětlit, proč paradigma

Více

Linguistica ONLINE. Added: January, 30th 2006. http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/zikcah/zic-001.pdf ISSN 1801-5336

Linguistica ONLINE. Added: January, 30th 2006. http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/zikcah/zic-001.pdf ISSN 1801-5336 Linguistica ONLINE. Added: January, 30th 2006. http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/zikcah/zic-001.pdf ISSN 1801-5336 Princip synkretismu aneb Augiášův chlév české deklinace [*] Markéta Ziková & Pavel

Více

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce

Více

1. Dědičnost a polymorfismus

1. Dědičnost a polymorfismus 1. Dědičnost a polymorfismus Cíl látky Cílem této kapitoly je představit klíčové pojmy dědičnosti a polymorfismu. Předtím však je nutné se seznámit se základními pojmy zobecnění neboli generalizace. Komentář

Více

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů.

Modely datové. Další úrovní je logická úroveň Databázové modely Relační, Síťový, Hierarchický. Na fyzické úrovni se jedná o množinu souborů. Modely datové Existují různé úrovně pohledu na data. Nejvyšší úroveň je úroveň, která zachycuje pouze vztahy a struktury dat samotných. Konceptuální model - E-R model. Další úrovní je logická úroveň Databázové

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1 Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit

Více

SYNTAX LS Úvod

SYNTAX LS Úvod SYNTAX LS 2017 Úvod Co očekáváte od předmětu? viz sylabus požadavky Literatura Nový encyklopedický slovník češtiny https://www.czechency.org/ Panevová a kol. (2014) Mluvnice současné češtiny 2. http://www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?

Více

OOT Objektově orientované technologie

OOT Objektově orientované technologie OOT Objektově orientované technologie Logická struktura systému (Diagram tříd) Daniela Szturcová Institut geoinformatiky, HGF Osnova Třídy Statický pohled na systém Atributy a operace, řízení přístupu

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Příspěvky k české morfologii

Příspěvky k české morfologii Příspěvky k české morfologii Miroslav Komárek Obsah 5 Obsah ÚVODEM.! 11 I. SYSTÉM AUTOSÉMANTICKÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ V SPISOVNÉ ČEŠTINĚ 13 0. Vstupní poznámka 13 1. Kritéria klasifikace slovních druhů 13

Více

Vztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS

Vztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS Vztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS Jan Konečný; (přednáší Lukáš Havrlant) 15. října 2013 Jan Konečný; (přednáší Lukáš Havrlant) Chomskeho hierarchie a jazyky TS 15. října 2013 1 / 23 Rychlé

Více

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Vytvoření Map učebního pokroku umožňuje vyhodnotit v testování Stonožka i dílčí oblasti učiva. Mapy učebního pokroku sledují individuální pokrok žáka a nabízejí

Více

UML. Unified Modeling Language. Součásti UML

UML. Unified Modeling Language. Součásti UML UML Unified Modeling Language 1995 počátek 1997 verze 1.0 leden dnes verze 2.0 (vývoj stále nedokončen) Standardní notace OMG podpora velkých firem (Microsoft, IBM, Oracle, HP ) popisuje struktury popisuje

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze [Vzor: Pevná deska diplomové práce není součástí elektronické verze] [Verze 3/2013 platná od 18.3.2013 dostupná z http://www.mff.cuni.cz/studium/bcmgr/prace] Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální

Více

Formální jazyky a gramatiky Teorie programovacích jazyků

Formální jazyky a gramatiky Teorie programovacích jazyků Formální jazyky a gramatiky Teorie programovacích jazyků doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Připomenutí základních pojmů ABECEDA jazyk je libovolná podmnožina

Více

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU ZMĚNA V JAZYCE Základním předmětem diachronní lingvistiky je diference. Jedním z možných českých překladů tohoto slova je rozdíl, což nám říká prostě to, že se

Více

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI OBSAH Slovo úvodem (V. Skalička) 13 Ferdinand de Saussure a jeho Kurs (F. Čermák) 15 K českému překladu a vydání Kursu obecné lingvistiky (F. Čermák) К druhému českému vydání (F. Čermák) 31 Předmluva к

Více

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování. 3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Výroková a predikátová logika - III

Výroková a predikátová logika - III Výroková a predikátová logika - III Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2017/2018 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - III ZS 2017/2018 1 / 16 2-SAT 2-SAT Výrok je v k-cnf, je-li v CNF a

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze [Vzor: Pevná deska bakalářské práce není součástí elektronické verze] Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Rok Jméno a příjmení autora [Vzor :Titulní strana bakalářské

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Databázové systémy. * relační kalkuly. Tomáš Skopal. - relační model

Databázové systémy. * relační kalkuly. Tomáš Skopal. - relační model Databázové systémy Tomáš Skopal - relační model * relační kalkuly Osnova přednášky relační kalkuly doménový n-ticový Relační kalkuly využití aparátu predikátové logiky 1. řádu pro dotazování rozšíření

Více

Univerzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta ZÁVĚREČNÁ PRÁCE. [Znak MFF UK dle Symboly a kresby spojené s MFF]

Univerzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta ZÁVĚREČNÁ PRÁCE. [Znak MFF UK dle Symboly a kresby spojené s MFF] [Vzor: Titulní strana závěrečné práce] Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Kurz Vyučování všeobecně vzdělávacího předmětu matematika [Znak MFF UK dle Symboly a kresby

Více

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí.

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.020 Listopad 1997 Terminologie - Slovník ČSN ISO 1087 01 0501 Terminology - Vocabulary Terminologie - Vocabulaire Terminologielehre - Begriffe Tato norma je identická s ISO

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 03.220.01; 35.240.60 materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Požadavky na ITS centrální datové

Více

Jednoznačné a nejednoznačné gramatiky

Jednoznačné a nejednoznačné gramatiky BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 11. Bezkontextové gramatiky p. 2/36 Jednoznačné a nejednoznačné gramatiky BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 11. Bezkontextové gramatiky p. 4/36 Automaty a gramatiky(bi-aag) 11.

Více

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace. Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice, příspěvková organizace Střední odborná škola MATURITNÍ PRÁCE název práce Obor: Třída: Školní rok: jméno a příjmení autora

Více

Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení (s terminologickým slovníkem)

Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení (s terminologickým slovníkem) Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení (s terminologickým slovníkem) Robert Adam Martin Beneš Ivana Bozděchová Pavlína Jínová František Martínek Hana Prokšová Lucie Saicová Římalová Grafická úprava

Více

Ontologie. Otakar Trunda

Ontologie. Otakar Trunda Ontologie Otakar Trunda Definice Mnoho různých definic: Formální specifikace sdílené konceptualizace Hierarchicky strukturovaná množina termínů popisujících určitou věcnou oblast Strukturovaná slovní zásoba

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková SLOVESA VY_32_INOVACE_CJ_3_17 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy sloves, slovesné kategorie, slovesné tvary určité

Více

Sémantická interpretace

Sémantická interpretace Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Sémantická interpretace Moderní teoretická informatika Semestrální projekt Autor: Zdeněk Martínek Školitel: RNDr. Jitka Kreslíková, CSc. 19.

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Jonáš Bujok Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jonáš Bujok Nástroj pro převod PDF na

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. 1. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává ve třech výtiscích v pevné vazbě. Práce musí být svázaná

Více

Funkce. Definiční obor a obor hodnot

Funkce. Definiční obor a obor hodnot Funkce Definiční obor a obor hodnot Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet.

4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet. 4 Stromy a les Jedním ze základních, a patrně nejjednodušším, typem grafů jsou takzvané stromy. Jedná se o souvislé grafy bez kružnic. Přes svou (zdánlivou) jednoduchost mají stromy bohatou strukturu a

Více

Výroková logika. p, q, r...

Výroková logika. p, q, r... Výroková logika Výroková logika je logika, která zkoumá pravdivostní podmínky tvrzení a vztah vyplývání v úsudcích na základě vztahů mezi celými větami. Můžeme též říci, že se jedná o logiku spojek, protože

Více

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce Výroková logika teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce zabývá se způsoby tvoření výroků pomocí spojek a vztahy mezi pravdivostí různých výroků používá specifický jazyk složený z výrokových

Více

Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce

Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce Vedoucí základních součástí (kateder/ústavů) jsou povinni seznámit studenta se všemi okolnostmi pro vypracování a odevzdání

Více

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Výroková logika II Negace Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak se dají výroky negovat. Obecně se výrok dá negovat tak, že před

Více

5 Orientované grafy, Toky v sítích

5 Orientované grafy, Toky v sítích Petr Hliněný, FI MU Brno, 205 / 9 FI: IB000: Toky v sítích 5 Orientované grafy, Toky v sítích Nyní se budeme zabývat typem sít ových úloh, ve kterých není podstatná délka hran a spojení, nýbž jejich propustnost

Více

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13. Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy

Více

Databázové systémy. Ing. Radek Holý

Databázové systémy. Ing. Radek Holý Databázové systémy Ing. Radek Holý holy@cvut.cz Literatura: Skripta: Jeřábek, Kaliková, Krčál, Krčálová, Kalika: Databázové systémy pro dopravní aplikace Vydavatelství ČVUT, 09/2010 Co je relační databáze?

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Výhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly.

Výhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly. Kapitola Reprezentace grafu V kapitole?? jsme se dozvěděli, co to jsou grafy a k čemu jsou dobré. rzo budeme chtít napsat nějaký program, který s grafy pracuje. le jak si takový graf uložit do počítače?

Více

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.

Více

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY

METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY Metodický aparát logistiky jedná se o metody sloužící k rozhodování při logistických problémech Metodu = použijeme, v případě vzniku problému. Problém = vzniká v okamžiku, když

Více

Bezkontextové jazyky. Bezkontextové jazyky 1 p.1/39

Bezkontextové jazyky. Bezkontextové jazyky 1 p.1/39 Bezkontextové jazyky Bezkontextové jazyky 1 p.1/39 Jazyky typu 2 Definice 4.1 Gramatika G = (N, Σ, P, S) si nazývá bezkontextovou gramatikou, jestliže všechna pravidla z P mají tvar A α, A N, α (N Σ) Lemma

Více

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu. Požadavky kreditového systému. Relační datový model, Architektury databází

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu. Požadavky kreditového systému. Relační datový model, Architektury databází 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Požadavky kreditového systému. Relační datový model, relace, atributy,

Více

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Formální úprava bakalářských a diplomových prací Odevzdání práce Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají na Studijním oddělení UK HTF a to ve

Více

OBSAHOVÁ STRÁNKA DP, BP

OBSAHOVÁ STRÁNKA DP, BP OBSAHOVÁ STRÁNKA DP, BP Obsahová stránka BP i DP se řídí: 1. Směrnicí rektora č. 9/2007 Úprava, odevzdávání a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací na VUT v Brně 2. Směrnicí děkana č. 2/2007

Více

11 Diagram tříd, asociace, dědičnost, abstraktní třídy

11 Diagram tříd, asociace, dědičnost, abstraktní třídy 11 Diagram tříd, asociace, dědičnost, abstraktní třídy Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost diagramům tříd, asociaci,

Více

Stromy, haldy, prioritní fronty

Stromy, haldy, prioritní fronty Stromy, haldy, prioritní fronty prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačů FEL České vysoké učení technické DSA, ZS 2008/9, Přednáška 6 http://service.felk.cvut.cz/courses/x36dsa/ prof. Pavel Tvrdík

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

Úvod do logiky (VL): 4. Zjištění průběhu pravdivostních hodnot formule tabulkovou metodou

Úvod do logiky (VL): 4. Zjištění průběhu pravdivostních hodnot formule tabulkovou metodou Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK) Úvod do logiky (VL): 4. Zjištění průběhu pravdivostních hodnot

Více

Příloha: Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti dodavatele o dodatečné informace

Příloha: Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti dodavatele o dodatečné informace Příloha: Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti dodavatele o dodatečné informace Pořadové číslo dodatečných informací: 14. ČÁST 1: Přesné znění žádosti dodavatele o dodatečné informace Otázka

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5 NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5 Definování množiny a jejích prvků Množina je souhrn nějakých věcí. Patří-li věc do množiny X, říkáme, že v ní leží, že je jejím prvkem nebo že množina X tuto věc obsahuje.

Více

Pokyny pro formální zpracování maturitní práce

Pokyny pro formální zpracování maturitní práce Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická F. Křižíka Praha 1, Na Příkopě 16 Pokyny pro formální zpracování maturitní práce V Praze dne: 15. 10. 2008 Ing. Jan Hildebrand ředitel školy

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická F. Křižíka Praha 1, Na Příkopě 16. Pokyny pro formální zpracování absolventské práce

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická F. Křižíka Praha 1, Na Příkopě 16. Pokyny pro formální zpracování absolventské práce Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická F. Křižíka Praha 1, Na Příkopě 16 Pokyny pro formální zpracování absolventské práce Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická

Více

6. blok část B Vnořené dotazy

6. blok část B Vnořené dotazy 6. blok část B Vnořené dotazy Studijní cíl Tento blok je věnován práci s vnořenými dotazy. Popisuje rozdíl mezi korelovanými a nekorelovanými vnořenými dotazy a zobrazuje jejich použití. Doba nutná k nastudování

Více

Principy UML. Clear View Training 2005 v2.2 1

Principy UML. Clear View Training 2005 v2.2 1 Principy UML Clear View Training 2005 v2.2 1 1.2 Co je touml? Unified Modelling Language (UML) je univerzálníjazyk pro vizuální modelování systémů Podporuje všechny životní cykly Mohou jej implementovat

Více

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce 25 45 65 50 (VZOR ÚVODNÍCH STRÁNEK PRÁCE) Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická, Brno, Sokolská 1 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu Název práce 25 Studijní obor: Technické lyceum 78 42

Více

Relační datový model. Integritní omezení. Normální formy Návrh IS. funkční závislosti multizávislosti inkluzní závislosti

Relační datový model. Integritní omezení. Normální formy Návrh IS. funkční závislosti multizávislosti inkluzní závislosti Relační datový model Integritní omezení funkční závislosti multizávislosti inkluzní závislosti Normální formy Návrh IS Funkční závislosti funkční závislost elementární redundantní redukovaná částečná pokrytí

Více

Pokyny pro zpracování bakalářských prací

Pokyny pro zpracování bakalářských prací Grafická a multimediální laboratoř Vysoká škola ekonomická v Praze 2014 Pokyny pro zpracování bakalářských prací Obsah Struktura bakalářské práce... 2 Vstupní část práce... 2 Hlavní textová část práce...

Více

4.2 Syntaxe predikátové logiky

4.2 Syntaxe predikátové logiky 36 [070507-1501 ] 4.2 Syntaxe predikátové logiky V tomto oddíle zavedeme syntaxi predikátové logiky, tj. uvedeme pravidla, podle nichž se tvoří syntakticky správné formule predikátové logiky. Význam a

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Výroková a predikátová logika - II

Výroková a predikátová logika - II Výroková a predikátová logika - II Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2017/2018 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - II ZS 2017/2018 1 / 17 Předběžnosti Základní pojmy n-ární relace a funkce

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

Paradigmata programování 1

Paradigmata programování 1 Paradigmata programování 1 Tečkové páry, symbolická data a kvotování Vilém Vychodil Katedra informatiky, PřF, UP Olomouc Přednáška 4 V. Vychodil (KI, UP Olomouc) Tečkové páry, symbolická data a kvotování

Více

Základní pojmy teorie grafů [Graph theory]

Základní pojmy teorie grafů [Graph theory] Část I Základní pojmy teorie grafů [Graph theory] V matematice grafem obvykle rozumíme grafické znázornění funkční závislosti. Pro tento předmět je však podstatnější pohled jiný. V teorii grafů rozumíme

Více

Regulární výrazy. Definice Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto:

Regulární výrazy. Definice Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto: IB102 Automaty, gramatiky a složitost, 6. 10. 2014 1/29 Regulární výrazy Definice 2.58. Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto: 1 ε, a a pro každé a

Více

Kombinatorický předpis

Kombinatorický předpis Gravitace : Kombinatorický předpis Petr Neudek 1 Kombinatorický předpis Kombinatorický předpis je rozšířením Teorie pravděpodobnosti kapitola Kombinatorický strom. Její praktický význam je zřejmý právě

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Výroková a predikátová logika - V

Výroková a predikátová logika - V Výroková a predikátová logika - V Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2015/2016 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - V ZS 2015/2016 1 / 21 Dokazovací systémy VL Hilbertovský kalkul Hilbertovský

Více

Formálnílogickésystémy pro aplikaci v informatice Martin Žáček

Formálnílogickésystémy pro aplikaci v informatice Martin Žáček ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Formálnílogickésystémy pro aplikaci v informatice Martin Žáček PŘEDMĚTY NA OU Logické základy

Více

Výroková logika dokazatelnost

Výroková logika dokazatelnost Výroková logika dokazatelnost Ke zjištění, zda formule sémanticky plyne z dané teorie (množiny formulí), máme k dispozici tabulkovou metodu. Velikost tabulky však roste exponenciálně vzhledem k počtu výrokových

Více

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

10. blok Logický návrh databáze

10. blok Logický návrh databáze 10. blok Logický návrh databáze Studijní cíl Tento blok je věnován převodu konceptuálního návrhu databáze na návrh logický. Blok se věnuje tvorbě tabulek na základě entit z konceptuálního modelu a dále

Více

Nové orgány na postupu

Nové orgány na postupu Nové orgány na postupu Pěstování celých orgánů z kmenových buněk je v současnosti oblíbené. Základní postup, který biologové používají, je vesměs podobný. Aby se kmenová buňka změnila ve správný buněčný

Více

Jazyk XSL XPath XPath XML. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů. PhDr. Milan Novák, Ph.D. KIN PF JU České Budějovice. 9.

Jazyk XSL XPath XPath XML. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů. PhDr. Milan Novák, Ph.D. KIN PF JU České Budějovice. 9. Jazyk XSL - rychlá transformace dokumentů 9. prosince 2010 Osnova 1 Jazyk XSL Úvod Princip zpracování pomocí stylů Formátování dokumentu pomocí XSL FO Osnova 1 Jazyk XSL Úvod Princip zpracování pomocí

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

Logika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Logika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D. Logika 2. Výroková logika RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D. Tato inovace předmětu Úvod do logiky je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR, projekt č. CZ. 1.07/2.2.00/28.0216, Logika:

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího

Více

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8 Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém

Více

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Institut průmyslově právní výchovy P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Zadávání odborných prací Každý posluchač si může zvolit jedno z vypsaných témat nebo navrhnout vlastní téma. U vypsaných témat

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Naproti tomu gramatika je vlastně soupis pravidel, jak

Naproti tomu gramatika je vlastně soupis pravidel, jak 1 Kapitola 1 Úvod V přednášce se zaměříme hlavně na konečný popis obecně nekonečných množin řetězců symbolů dané množiny A. Prvkům množiny A budeme říkat písmena, řetězcům (konečným posloupnostem) písmen

Více

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104 7..1 Vektory Předpoklady: 7104 Některé fyzikální veličiny (například rychlost, síla) mají dvě charakteristiky: velikost, směr. Jak je znázornit? Jedno číslo (jako například pro hmotnost m = 55kg ) nestačí.

Více