Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Transkript

1 Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

2 Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická, s primitivním jádrem (jádro bez jaderné membrány) Velikost - několik μm až desítek μm Vznik před cca 3 3,5 mld let (první buněčné organismy) Pouze jednobuněčná úroveň Jednodušší dělení buňky Jiný způsob řízení metabolismu (viz dále operonová teorie)

3 Prokaryotická buňka

4 Obaly prokaryotické buňky Plazmatická membrána pouze na povrchu buňky;může tvořit vchlípeniny váčky (tylakoidy, mezozómy) Drobné odlišnosti ve stavbě od membrány eukaryot (např. většinou neobsahuje steroidy) Buněčná stěna Tvořena jinými látkami než u eukaryot nejčastěji peptydoglykany a kys. teichová Drobné odlišnosti mezi jednotlivými taxonomickými skupinami (viz dále) Kapsula Slizové pouzdro Tvořena většinou bílkovinami či polysacharidy Není u všech Ochrana před vyschnutím, přilnavost buněk k povrchu, ochrana před viry i buňkami imunitního systému

5 Protoplast prokaryotické buňky Cytoplazma Není cytoskelet pouze cytosol Obsahuje řadu enzymů pro metabolické reakce, organely a inkluze Inkluze Glykogen Kapénky síry Plynové vakuoly Jiné zásobní a odpadní látky Organely Ribozómy menší než u EB; 2 podjednotky Bičík - jiný typ než u EB, pohyb vyvolán průchodem proudu iontů H + přes membránu (protonový gradient). Obrázek bičíku a zde článek, který oponuje argumentaci stoupenců inteligentního plánu, např. tomuto pánovi. Tak nebuďte líní a pěkně si to všechno přečtěte. 1 molekula RNA + 21 molekul bílkovin 2 molekuly RNA + 34 molekul bílkovin

6 Fimbrie vláknité či trubičkovité útvary, přilnavost buněk, receptory, někdy zvyšují virulenci bakterií Souvisí také s konjugací (viz dále) Mezozómy vchlípeniny membrány, nejsou u všech buněk Souvislost pravděpodobně s oxidativním metabolismem (vazba enzymů) Thylakoidy membránové váčky s fotosyntetickými pigmenty (u sinic či fotosyntetizujících bakterií) Barviva nejčastěji chlorofyly a fykobiliny (fykocyanin, fykoerytrin)

7 Genetický materiál prokaryot Nepravé jádro = NUKLEOID Kruhovitá molekula DNA, volně v cytosolu, bez obalu, bez histonů Všechny životně nezbytné vlastnosti Každý gen v jedné kopii (haploidní Na dvou místech poutaná k membráně Cca 3500 genů Plazmidy nedělí se mitózou) Postradatelná genetická informace (např. rezistence vůči antibiotikům) Cca 1000x menší než nukleoid (tj. 3 4 geny) Každý plazmid v jedné či několika kopiích Mohou se předávat z buňky do buňky (i mezidruhově) konjugativní plazmidy Každý konjugativní plazmid kóduje stavbu své fimbrie, prostřednictvím fimbrií se konjugativní plazmidy předávají mezi buňkami. Význam pro genové inženýrství Pozn. epizomální plazmidy takové, co jsou schopné včlenit se do nukleoidu Jeden plazmid může být zároveň konjugativní i epizomální

8 Rozmnožování a dědičnost prokaryot Rozmnožování Nepohlavní = přímé dělení replikace nukleoidu Klasické pohlavní rozmnožování není rozdělení protoplastu K určitému kombinování genetického materiálu, které je typické pro sexuální rozmnožování dochází viz níže. Dědičnost V důsledku nepohlavního dělení vznikají klony Vzhledem ke krátké generační době (některé např. pouze 20 minut) a haploidní sadě genů dochází k významným změnám díky mutacím a následným selekcím (spontánní mutace vznikají s určitou pravidelností, která se vyjadřuje jako počet mutací/ gen/generaci) Prokaryota jsou za určitých podmínek schopná přijmout cizí molekuly DNA nebo jejich části: Konjugace přestup konjugativních plazmidů (spojení buněk fimbrií replikace plazmidu jedna molekula do nové buňky) Pozn. je-li plazmid epizomální, může s sebou přenést i kus jaderné DNA Transdukce souvisí s viry (omylem při stavbě virionů přenesou kus DNA jiné bakterie (plazmidové i jaderné) Transformace vniknutí samostatné molekuly DNA a) spontánně (např. kus jádra při konjugaci) b) záměrně v laboratoři (GI) Pozn. jeden řetězec je při průniku ztracen, později se dosyntetizuje.

9 Řízení metabolismu Operonová teorie Stejně jako u eukaryot: DNA kóduje stavbu enzymu Enzym katalyzuje určitou reakci U prokaryot geny uspořádány: Operon = sled genů kódujících enzymy jedné metabolické dráhy Operon se přepisuje vždy celý najednou Přepisuje se při aktuální potřebě R kóduje represorickou bílkovinu P O represorická bílkovina) G1, G2 strukturní geny (pro enzymy metabolické dráhy) místo na DNA kam nasedá RNA-polymeráza a zahajuje přepis (transkripci) místo, které rozhoduje, zda přepis pokračuje nebo ne (zde se váže Aktivita operonu (řízena zpětnou vazbou např. díky substrátu reakce)

10 Růst populace Přímé dělení růst geometrickou řadou Generační doba v ideálních podmínkách 20 minut Předpoklady k exponenciálnímu růstu Trvalý exponenciální růst znemožněn Limitujícími podmínkami prostředí (nedostatek živin, vysoká koncentrace metabolických zplodin apod.) Růst bakterií v kultuře ukazuje růstová křivka A. Klidová fáze (lag fáze) bakterie se ještě nemnoží tak rychle, zpravidla se enzymaticky připravují na růst v novém prostředí. Začíná syntéza NK a bílkovin B. Exponenciální fáze (log fáze, logaritmická fáze) probíhá intenzivní množení bakterií a populace dosahuje exponenciálního růstu. To, jak je nárůst počtu bakterií prudký, je individuální vlastnost každého bakteriálního kmene, ale závisí i na vnějších podmínkách. Exponenciální fáze trvá, dokud není vyčerpáno množství živin; C. Stacionární fáze postupně se zpomaluje rychlost množení buněk, až do stádia rovnováhy, kdy se počet buněk zhruba nemění. Akumulují se toxické produkty a je vyčerpáno živné médium. D. Fáze odumírání v této fázi již převyšuje počet odumřelých buněk počet buněk vzniklých. Bakterie sporulují (viz dále)

11 Sporulace Schopnost některých prokaryot (zejména bakterií) Při nepříznivých podmínkách tvoří odolné spóry Spory vznikají uvnitř buňky endospóry Spóry Přežijí extrémní podmínky (teplota, kyselost, radiace) Nemetabolizují V příznivých podmínkách vyklíčí znovu ve vegetativní buňku Časový rekord drží v současné době druh Bacillus permians (v podobě spór přežil 250 milionů let uchovaný v krystalu soli a pak byl v laboratoři probuzen k životu) Pozn. některé druhy bakterií (např. rod Azotobacter) vytvářejí zapouzdřené útvary, které mají metabolismus pouze snížený. Pro tento útvar se užívá pojem bakteriální cysta.

12 Nároky na životní podmínky Kosmopolitní organismy - nejrozšířenější skupina ve všech prostředích odhadem cca 10 7 až 10 9 druhů Podle nároků na podmínky nejčastější dělení: Nároky na teplotu termofilní mezofilní psychrofilní Nároky na ph Nároky kyslík alkalofilní neutrofilní acidofilní aerobní anaerobní fakultativně aerobní/anaerobní Dále např. organismy barofilní, halofilní aj.

13 Výživa - metabolismus FOTOAUTOTROFIE CHEMOAUTOTROFIE FOTOHETEROTROFIE CHEMOHETEROTROFIE Zdroj energie Výživa = TROFIE HETERO- AUTO- FOTO- CHEMO- Pokud je donorem elektronů pro oxidoredukční reakce v organismu organická látka hovoříme o ORGANOTROFII; pokud je to látka anorganická hovoříme o LITOTROFII

14 Vztahy a význam Každý sám chvíli přemýšlí jaké vztahy prokaryot s kýmkoliv jiným zná Může jít o vztah mezi dvěma prokaryotickými organismy i o vztahy mezi prokaryoty a eukaryoty. Také se zamysli nad významem prokaryot - jejich funkcemi v ekosystémech i přínosem pro člověka

15 Vztahy Symbióza Endosymbiotická teorie Lišejníky (sinice + houby) Fixátoři dusíku (hlízkové bakterie) Vztahy symbióza která je podstatou eukaryotické buňky Mikroflóra vyšších živočichů štěpení důležitých složek potravy Komenzálismus Značná část mikroflóry různých soustav jsou komenzálové Parazitismus (patogenní druhy) většinou bakterie Původci chorob různých organismů Původci řady chorob člověka (víc viz pracovní list patogenní bakterie + otázky) Časté změny vzájemných vztahů: parazitismus komenzálismus symbióza Amenzálismus (allelopatie) vztahy s jinými prokaryoty nebo s mikroorganismy eukaryotickými Produkce látek na potlačení konkurentů (antibiotika, toxiny) Souboj o uvolněné niky (např. při oslabení mikroflóry v těle průnik patogenů)

16 Význam Obecný význam Významná složka ekosystémů (koloběh látek) Fotosyntetizující zdroj O 2 Četné symbiotické vztahy s jinými organismy (viz vztahy) Význam pro člověka (pozitivní i negativní) Biotechnologie potravinářství, chemický průmysl Genové inženýrství Biologický boj Technologicky škodlivé Patogenní původci nemocí Užití v technologiích čištění odpadních vod, odstraňování ropných látek, toxického odpadu Antibiotika

17 Kultivace Kultivace = pěstování a množení mikroorganismů pro účely výzkumu, diagnostiky, průmyslového využití apod. Kultivační médium živná půda (směs látek která obsahuje složky nezbytné pro růst a množení mikroorganismů). Základem půd bývají různé organické látky např. masový bujón, krev apod.) Živné půdy podle skupenství Tekutá (roztok) Tuhá (rosol) zpevněná nejčastěji agarem (polysacharid ze stélek ruduch) Živné půdy podle užití Obecná půda, na které roste vše Selektivní půda na které roste jen něco Diagnostické půda na které podle vzhledu kolonie poznáme, co tam vyrostlo Selektivně diagnostické Vlastnosti selektivních a diagnostických půd jsou dány různými látkami, které jsou v půdách jako přísady (růstové regulátory, barviva aj.)

18 Metody práce při kultivaci Aseptická práce Podmínka pro vypěstování čistých kultur či pro různé druhy kontrol Ochrana kultur i personálu (významné zejména u patogenů) Pro práci se užívají laminární boxy Pro likvidaci kultur či sterilizaci médií pak sterilizátory nebo autoklávy Očkování Přenos kultur na živná média Inkubace Množení kultur mikroorganismů při požadované teplotě Užívají se inkubátory s termostaty, Různé skupiny mikroorganismů se množí při různých teplotách

19 Diagnostika K diagnostice = určování mikroorganismů se užívá zejména dvojí úroveň: Makroskopická diagnostika Užití diagnostických půd Hodnotí se makroskopický vzhled kolonie Pozn. kolonie je pouhým okem viditelný útvar, který vznikl na živném médiu nárůstem původně z jedné buňky. Koloni.e zahrnuje řádově miliony buněk Nejčastěji užívaná kritéria: barva kolonie, tvar kolonie, povrch kolonie, barva půdy v okolí kolonie, vylučovaná tekutina, zápach apod. Mikroskopická diagnostika Určování mikroorganismů pod mikroskopem Určovacím znakem je tvar, velikost a seskupení buněk (viz dále tvary bakteriálních buněk). U bakterií je třeba buňky zviditelnit barvením Nejčastěji užívaným barvením je tzv. diagnostické barvení podle Grama Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Karbolfuchsin Gram pozitivní = G + Gram negativní = G - /G - Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Safranin

20 G - koky G + tyčinky G + a G - koky G + koky G - tyčinky

21 Systém - přehled I. Archea (Archebakterie) Zahrnuje starobylé a do znační míry odlišné skupiny bakterií II. Bakterie (Eubakterie) Bakterie Sinice Prochlorofyty Pozn. podle novějších poznatků se prochlorofyty už opět nevyčleňují jako zvláštní skupina ale řadí se k sinicím. Proč to tak je? Kdo je zvědavý přečte si to zde, Je to podepřeno solidně vypadajícími zdroji.

22 Archea Velmi starobylá skupina Odlišnosti ve stavbě buněčné stěny, membrány i nukleových kyselin Některé metabolické reakce (zejména procesy transkripce a translace) mají blíž k reakcím eukaryot než k reakcím bakterií Není známá klasická fotosyntéza (fototrofní archea tvoří pomocí světla ATP ale nefixují C do organických molekul a vedlejším produktem není kyslík) Původně byly označovány jako obyvatelé pouze extrémních prostředí, dnes jsou známé i druhy které žijí ve slaných i sladkých vodách, mokřadech, půdě, tvoří vztahy s rostlinami, dokonce jsou i součástí živočišné mikroflóry. Význam pro koloběh prvků (hlavně C, N, S) Významné skupiny: Metanové bakterie anaerobní; přeměna vodíku, alkoholů a mastných kyselin produkce metanu v bahně, střevech živočichů; užití čistění odpadních vod Extrémní halofilové extrémně slané prostředí cca 15% koncentrace NaCl v prostředí (Mrtvé moře, Slané jezero); fototrofní (tvorba ATP pomocí barviva bakteriorhodopsin; nefixují CO 2, netvoří O 2 ) Extrémní termoacidofilové sirné bakterie horkých pramenů (cca 80ºC; ph 2,5) Energii získávají např. reakci H 2 S + O 2 H 2 SO 4

23 Bakterie Nejvýznamnější a nejvíce známá skupina eukaryot Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi (jedinců) bakterií. Celkový počet druhů odhadován na 10 7 k 10 9 druhů Kosmopolitní skupina - možno nalézt v půdě, vodě, atmosféře, uvnitř i na povrchu těl organismů V jednom gramu půdy V jednom ml sladké vody cca 40 miliónů bakterií, přibližně milion bakterií Obyvatelé extrémních prostředí kde jiný život není (horká voda, extrémní ph; nejvyšší vrstvy atmosféry a podobně). Některé druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i v kosmu (tj. ve vakuu a o teplotě 270 ºC) viz stránka o sporulaci Vznik před ca 4 miliardami let Běžné užívání binomického názvosloví Různé způsoby třídění (taxonomické klasifikace)

24 Tvary bakterií

25 Vědecký systém bakterií Průběžně aktualizován a vydáván v International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology IJSEM - Mezinárodní ročenka systematické a evoluční mikrobiologie Vědecký systém se průběžně mění (podle úrovně současného poznání) Starší systémy používaly ke klasifikaci např. tvar buňky, typ metabolismu, Gramovo barvení. Příklady skupin ze starších systémů: Fakultativně anaerobní tyčinky Gramnegativní koky Bakterie pučící a s přívěsky Zakřivené bakterie apod. Dnes klasifikace zejména na základě molekulárně biologických znaků Metody: sekvenování DNA, množství bází G a C v DNA Dnes platná taxonomie rozděluje bakterie na kmenů (není jednotné u všech autorů)

26 Užitkový systém bakterií Pro náš přehled bakterií použijeme hledisko praktického významu: Bakterie ve vodě Bakterie v půdě Bakterie průmyslově významné Bakterie symbiotické Bakterie patogenní

27 Bakterie ve vodě Autochtonní vodní bakterie bakterie ve vodě původní Např. rody Chromobacterium, Micrococcus, Spirillum Běžná součást vody (úplně bez bakterií je pouze voda destilovaná) Funkce těchto bakterií samočištění vody Při mikrobiologickém rozboru vody normami stanoven počet bakterií, který smí ve vodě být.. Běžně se stanovuje počet psychrofilních bakterií a počet mezofilních bakterií Př. Přípustné množství psychrofilních bakterií Jedná se o širokou skupinu bakterií, kterés se při dostatku živin pomnožují ve vodě při nižší teplotě. Mezní hodnota jejich výskytu v pitné vodě činí 200 bakterií v 1 ml vody při hromadném zásobování z veřejného vodovodu a 500 bakterií v 1 ml vody při individuálním zásobování z domovní studny. Překročení mezní hodnoty neznamená přímé zdravotní riziko, avšak indikuje závady v zásobování vodou, jako je znečištění vody organickými látkami, stagnace vody v potrubí, neúčinnost dezinfekce apod. Pozn. v moři též specializované bakterie. Většinou halofilní G - druhy Allochtonní vodní bakterie bakterie odjinud A. Bakterie půdní Viz dále půdní bakterie všechny skupiny Zdroj splachy z polí B. Bakterie ze zažívacího traktu lidí a zvířat Koliformní bakterie Vypouštění kanalizace do povrchových vod Indikátor fekálního znečistění Potencionální zdroj patogenů přenášených alimentární cestou Pitná voda nesmí obsahovat vůbec žádné koliformní bakterie

28 Bakterie v půdě Význam půdních bakterií je zejména v návratu prvků do koloběhu živin. Nejvýznamnější skupiny půdních bakterií a jejich vztahy. Nitrifikační Nitrosococcus, Nitrobacter aj, přeměňují amoniak a amonné ionty ve dvou krocích. Přeměny probíhají aerobně i anaerobně První skupina vytváří dusitany NO 2-, jiné bakterie pak z dusitanů tvoří dusičnany NO 3 - Sirné Thiobacillus, a jiné rody za aerobních podmínek oxidují H 2 S na elementární síru, případně až na sírany SO 4 2- Některé druhy se podílí zároveň na koloběhu dusíku nebo železa NO 3 - Denitrifikační Bacillus, Pseudomonas a jiné rody za anaerobních podmínek přeměňují NO 3- postupně až na N 2 Ochuzují půdu o dusík SO 4 2- N 2 Vazači dusíku volní Azotobacter aerobní bakterie; váží vzdušný N 2 vestavují jej do svých bílkovin Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu Saprofytické Rozkládají odumřelá těla, metabolizují živiny za vzniku např. NH 3 ; H 2 S; Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu Vazači dusíku symbiotičtí Rhizobium poutají vzdušný N 2, přeměna na amoniak NH 2 skupina aminokyselin. Energeticky náročná reakce ATP dodává rostlina -NH 2

29 Průmyslově významné bakterie Bakterie technologicky prospěšné Mikroorganismy užívané v biotechnologiích (zejména mlékárenství) Bakterie mléčného kvašení Lactobacillus acidophyllus Lactobacillus casei Streptococcus cremoris Streptococcus lactis Bakterie octového kvašení Acetobacter Bakterie propipnového kvašení Propionibacterium Další užití bakterií čistírny odpadních vod, výroba bioplynu, rozklad plastů aj. Bakterie technologicky škodlivé Bakterie způsobující kažení potravin Technologicky prospěšné mikroorganismy bývají i příčinou kažení potravin (mléčné bakterie, octové bakterie apod.) Stejně jako u kontroly vod se při kontrole potravin stanovují počty bakterií. Normy udávají přípustné počty v daných druzích potravin. Kontroly provádějí příslušné orgány (SZÚ dříve Hygienické stanice a ČZPI) Při kontrolách se i u potravin stanovují koliformní bakterie (opět indikátor fekálního znečistění) stejně jako u vody nesmí být přítomné Bakterie patogenní Potravinami se přenáší i patogeny (viz patogenní bakterie přenášené alimentární cestou) Při mikrobiologických kontrolách potravin nesmí být patogenní bakterie přítomné Kontaminace potravin patogeny může mít za následek otravu z potravin. Následkem může být úmrtí

30 Bakteriální mikroflóra Mikroflóra = soubor mikroorganismů žijících v těle vyššího organismu. Žádoucí symbiotická mikroflóra je organismu prospěšná Nežádoucí patogenní mikroflóra je příčinou onemocnění Oslabení žádoucí mikroflóry vede k osídlení potencionálními patogeny nebo patogeny Mikroflóra člověka Novorozenec sterilní kůže i sliznice, postupná kolonizace mikroby (zejména od matky) Kůže a vlasy: stafylokoky, mikrokoky, sarciny, bacily; potencionální patogeny Staphylococcus aureus Dýchací cesty: streptokoky a neisserie; patogenní streptokoky, stafylokoky a jinými bakteriemi Dutina ústní: jiná mikroflóra v bezzubých ústech (anaerobní) a v ústech se zuby (aerobní), převažují streptokoky, podíl na zubním kazu Močopohlavní soustava:(po močový měchýř sterilní, pohlavní žlázy také sterilní) močová trubice a pohlavní cesty mají mikroflóru (stafylokoky, streptokoky aj.) Pozn. vaginální mikroflóra do puberty je výrazně odlišná od mikroflóry dospělé ženy Trávicí soustava: nejvíce osídlena; hlavní osídlení je v tlustém střevě. Escherichia coli anaerobní, podíl na tvorbě vitamínů, další rody Lactobacillus, Bifidobacterium aj. Pozn. Oslabení mikroflóry je časté v souvislosti s nadužíváním antibiotik. Vedlejšími účinky jsou proto často např. střevní potíže, kožní infekce aj.

31 Patogenní bakterie Doplňte si pracovní list o patogenních bakteriích (ti co ho mají doplněný z prváku, tak si jen opráší znalosti). Pracovní list je ke stažení na webu Vyhledejte si odpovědi na následující otázky: a. Co jsou chlamydie a co způsobují? b. Podívejte se na příbalový leták léku azitrox a najděte v něm: co je to za lék, proti čemu se užívá, kdy se užívat nesmí, jaké může mít vedlejší účinky a s čím se nesmí užívat dohromady. c. Bakterie, která patří do stejného rodu jako původce tuberkulózy způsobuje jednu nemoc, která je nám známá spíše z literatury. Původci se také někdy po jeho objeviteli říká Hansenův bacil. V současné době se tato nemoc vyskytuje zejména v Africe a Asii. O jaké jde onemocnění, jak se projevuje, jak se nakazíme? d. Jaká bakterie je spojená se vznikem žaludečních vředů? e. Co je legionářská nemoc? Proč se jí tak říká? f. Vyhledejte 3 bakteriální nemoci, které patří mezi zoonózy. Stručně je charakterizujte.

32 Syfilis Treponema pallidum Patogenní bakterie Lymeská borelióza Borelia burgdorferi Angína Streptococcus pyogenes Salmonelóza Salmonella Mor Yersinia pestis

33 A protože jde prodat úplně všechno Lymeská borelióza Borelia burgdorferi Angína Streptococcus pyogenes Syfilis Treponema pallidum Salmonelóza Salmonella Mor Yersinia pestis

34 Sinice Skupina fotosyntetizujících prokaryot (thylakoidy s barvivy) Pozn. podle světelných podmínek mohou měnit složení pigmentů a tím i barvu; v anaerobním prostředí s dostatkem H 2 S můžou přejít na anaerobní fotosyntézu Výskyt ve vodě, v půdě, v extrémních podmínkách, symbiotické vztahy Tvorba řady sekundárních metabolitů, mj. tzv. cyanotoxinů Nejstarší nálezy cca 3,5 mld let stromatolity Tělo tvořeno jednobuněčnou nebo vláknitou stélkou Specializované typy buněk ve vláknech: heterocysty hormogonie slouží k fixaci vzdušného dusíku (význam pro symbiózu s rostlinami) pohyblivé buňky obalené slizem, vznikají při stresu nebo přechodu do nového prostředí, po čase (asi 4 dnech) se mění zpět ve vegetativní buňky akinety zvláštní tlustostěnné spóry, přežití nepříznivých podmínek Někteří významní zástupci (obrázky na další straně) Aphanizomenon významná součást vodního květu (důsledek eutrofizace vod) Nostoc kulovité kolonie časté v kalužích a vlhkých půdách, skálách, symbióza s rostlinami (fixátor dusíku) či houbami; častý fotobiont u lišejníků Spirulina pěstována k výrobě vitaminových tablet (vit B12, karoteny aj.) Leptolyngbia žije v ph 13,5 (dosud nejvyšší hodnota ph při níž byl zjištěn život)

35 Vodní květ Sinice Aphanizomenon Jednořadka Nostoc Leptolyngbia Spirulina

36 Prochlorofyty Donedávna označovány za samostatnou skupinu prokaryot se zvláštním významem pro vznik vyšších rostlin (příbuznost fotosyntetických barviv chlorofyly a + b) Novější molekulárně biologické výzkumy prokázaly rozdíl ve složení chlorofylů nejde tedy o předchůdce vyšších rostlin Dnes řazeny k sinicím Některé známé rody: Prochloron (viz obrázek) symbióza s mořskými sumkami Prochlorococcus mořský planktonní Organismus, poprvé objeven v r v Sargassovém moři

37 Zdroje informací Aktuální údaje a obrázky Klaban, V.: Svět mikrobů, Gaudeamus 1999 Obsah zajímavých článků o prokaryotech zde: