Souhrnná zpráva oddílu G o koordinaci, řízení a přehledu dosažených výstupů v roce 2008

Transkript

1 Výzkumný záměr MZP Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochrana, včetně legislativních nástrojů Vedoucí řešitel: Ing. Tomáš Mičaník Souhrnná zpráva oddílu G o koordinaci, řízení a přehledu dosažených výstupů v roce 2008 Ing. Tomáš Mičaník a kol. Zadavatel Číslo výtisku: Ministerstvo životního prostředí Praha, listopad 2008

2 Výzkumný záměr MZP Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochrana, včetně legislativních nástrojů Vedoucí řešitel: Ing. Tomáš Mičaník Souhrnná zpráva oddílu G o koordinaci, řízení a přehledu dosažených výstupů v roce 2008 Ing. Tomáš Mičaník a kol. Zadavatel Ministerstvo životního prostředí Praha, listopad 2008

3 Název a sídlo organizace: Ředitel: Zadavatel: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce Podbabská 30/2582, Praha 6 Mgr. Mark Rieder Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10 Zástupce zadavatele: RNDr. Viktor Kliment, Odbor ochrany vod Zahájení a ukončení úkolu: březen prosinec 2011 Místo uložení zprávy: SVTI VÚV T.G.M. Náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost: Ing. Václav Bečvář, CSc. Hlavní řešitel : Ing. Tomáš Mičaník Řešitelé zpravodajové tematických oddílů: Ing. Oldřich Novický, Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D., RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Ondřej Simon, Ing. Jiří Kučera, Ing. Jiří Picek Řešitelé subprojektů: Ing. Zdeněk Bagal, Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., Ing. Oldřich Novický, RNDr. Petr Vlasák, CSc., Ing. Šárka Blažková, DrSc., RNDr. Blanka Desortová, CSc., Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D., Mgr. Michal Bílý, RNDr. Dana Baudišová, Ph.D., RNDr. Ladislav Havel, CSc., Mgr. Diana Ivanovová, RNDr. Petr Lochovský, RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D., Mgr. Jan Svoboda, Mgr. Ondřej Simon, Mgr. Pavel Kožený, Mgr. Pavel Rosendorf, Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, Ing. Filip Wanner, Ing. Eva Mlejnská, Mgr. Pavel Eckhardt, Ing. Petr Vyskoč, Ing. Jiří Picek, Mgr. Aleš Zbořil, Ing. Tomáš Mičaník, Ing. Arnošt Kult, Mgr. Libuše Opatřilová

4 OBSAH 1. ÚVOD ČLENĚNÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU V ROCE CÍLE A OBSAH ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU ŘÍZENÍ A KOORDINACE SOUHRN ŘEŠENÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V ROCE PUBLIKAČNÍ ČINNOST A VÝSTUPY PREZENTACE VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU VYHODNOCENÍ ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ZÁVĚRY

5 4

6 1. ÚVOD Výzkumný záměr MŽP Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochrana, včetně legislativních nástrojů je Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí řešen od roku 2005 s předpokládaným ukončením v roce Počátkem roku 2008 byl tedy zahájen čtvrtý rok řešení, který z časového hlediska zasahuje do poloviny období jeho řešení. Výzkumný záměr je strukturován do šesti odborných tematických oddílů značených písmeny A až F a jednoho oddílu koordinačního (G). Oddíly jsou dále členěny na subprojekty, základní jednotky řízení a řešení. Tato souhrnná zpráva za oddíl G pojednává o způsobu řízení výzkumného záměru v roce 2008, uvádí stručný souhrn výsledků tematických oddílů A až F a přehled dosažených výstupů v roce 2008 a v období 2005 až Oddíl G z hlediska své funkce a činnosti zahrnuje: Zpracování návrhů řešení (aktualizace) v roce 2008 a jejich projednávání s odborným garantem, zpracování podkladů pro aktualizované Rozhodnutí o poskytnutí dotace, zpracování podkladů pro kontrolní dny a zpracování výstupů - etapových zpráv atd. Průběžné řízení, koordinaci a kontrolu postupu prací v jednotlivých subprojektech a tematických oddílech, využívající standardní i specifické vnitroústavní mechanismy. Kontrola finančního zajištění řešení a harmonizace výzkumných požadavků s technickými možnostmi odborných sekcí ústavu. Informační a věcné propojení řešení úloh jednotlivých subprojektů a tematických oddílů prostřednictvím sekretariátu výzkumného záměru. Koordinaci spolupráce s ostatními složkami ústavu jako infrastrukturou pro řešení výzkumných záměrů, vedle dalších projektů ústavu a orientaci těchto složek na efektivní podporu výzkumných činností. Koordinaci, podporu a evidenci publikační činnosti v rámci výzkumného záměru. Podpora využívání elektronických databází a informačních systémů. Souhrnná zpráva je jedním ze tří dokumentů, které v roce 2008 prezentují řešení a dosažené výsledky: Závěrečná zpráva o řešení subprojektů tematických oddílů A až F v roce Souhrnná zpráva oddílu G o koordinaci, řízení a přehledu dosažených výstupů v roce Výstupy dosažené řešením výzkumného záměru v roce 2008 v elektronické podobě jsou zpřístupněny na internetových stránkách VÚV T.G.M., v.v.i. Koncepce přípravy závěrečných zpráv o řešení výzkumného záměru je poprvé v roce 2008 odlišná od předchozích let (období ), kdy byly z kapacitních důvodů zpracovávány výzkumné zprávy po jednotlivých tematických oddílech (celkem 5 zpráv za každý z oddílu A, B, C, D, E a jedna souhrnná zpráva za oddíl F). Od tohoto roku je kladen důraz na prezentaci výsledků výzkumu prostřednictvím dosažených výstupů, a to zvláště těch, 5

7 které jsou dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje bodovatelné. Výzkumná zpráva jako taková má přehledně a stručně dokumentovat předmět a způsob řešené problematiky a dosažené výsledky, které jsou dostupné v elektronické podobě. Stanovením požadavku na rozsah dílčích zpráv 10 stran na jednotlivý subprojekt (základní jednotka členění výzkumného záměru) bylo možno prezentovat výsledky všech 27 odborných subprojektů organizovaných v šesti tematických oddílech jedinou zprávou. Tímto dle našeho názoru dochází ke zpřehlednění a snazší orientaci v řešených problematikách, k menší zátěži řešitelských týmů na zpracování těchto zpráv, čímž je vytvořena větší kapacita pro vlastní výzkumnou činnost a tvorbu hodnotných výstupů. 6

8 2. ČLENĚNÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU V ROCE 2008 Výzkumný záměr je, jak již bylo řečeno výše, z důvodu účinného řízení a koordinace strukturován do tematických oddílů a dále do tzv. subprojektů, které jsou základní strukturní jednotkou v odborné i řídící rovině. Za koordinaci a řízení celého výzkumného záměru je zodpovědný hlavní řešitel, za koordinaci a odborné směřování tematického oddílu je zodpovědný tzv. zpravodaj. Na dalším stupni řízení je pak hlavní řešitel subprojektu, který odborně vede a koordinuje vlastní řešitelský tým. Záměr je v souladu s Rozhodnutím zpracován jako celek, nikoliv jako soubor disjunktních projektů. Na počátku roku 2008 došlo k významnější revizi strukturování výzkumného záměru (cca z 25 %), které zohlednilo dosavadní zkušenosti z řešení některých výzkumných témat. Došlo především k samostatnému vydělení problematiky mikrobiálního znečištění, radioaktivního znečištění a vývoje/zavádění analytických a toxikologických metod/postupů do samostatných subprojektů (celkový počet subprojektů stoupl z 24 na 28). Tím došlo k určitému přeskupení řešených problematik mezi jednotlivými subprojekty a tematickými oddíly. Jeden obsáhlejší tematický oddíl D Krajina a voda byl rozdělen na dva tematické oddíly: D Voda a zvláště chráněné části přírody, E Plošné a difúzní zdroje znečištění. Je potřeba konstatovat, že tematická náplň nadále zohledňuje původní zadání výzkumného záměru z roku 2005, revidovaná na základě již dosažených výsledků a obecného vývoje priorit a potřeb v oblasti antropogenních tlaků na vodní složku životního prostředí. Od počátku roku 2008 je výzkumný záměr dělen do sedmi tematických oddílů (šest + jeden koordinační) následovně: A Hydrologie B Společenstva a organismy C Antropogenní vlivy na povrchové vody D Voda a zvláště chráněné části přírody E Plošné a difúzní zdroje znečištění F Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy G Koordinace a řízení výzkumného záměru Přehled subprojektů včetně odpovědných řešitelů a zpravodajů je uveden v následujících tabulkách (jméno zpravodaje je zvýrazněno). V prvním sloupci je uvedeno číslo subprojektu, které je pro vnitřní potřeby řízení výzkumného záměru ve VÚV T.G.M., v.v.i rozšířeno na čtyřmístné (všechny subprojekty tohoto výzkumného záměru začínají dvojčíslím 36). Z důvodu snazší orientace v textu Závěrečné zprávy o řešení subprojektů tematických oddílů A až F v roce 2008 při odkazování řešitelů na předchozí dosažené výsledky řešení výzkumného záměru je v posledním sloupci uvedeno značení oddílů a suprojektů platné do konce roku 2007 (oddíl/číslo subprojektu). Oddíl A Hydrologie 01 Bagal Z. Přesnost měření kvantitativních parametrů hydrosféry. A/ Kašpárek L. 03 Novický O. Vývoj matematických modelů hydrologické bilance, identifikace jejich parametrů a ověřování experimentálním výzkumem. Dopady klimatických a antropogenních změn na vodní režim a přírodní prostředí. A/3602 A/3603 7

9 04 Vlasák P. Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností. D/ Blažková Š. Hydrologické a klimatické extrémní situace a jejich vliv na přírodní prostředí a na národní hospodářství. A/3601 Oddíl B Společenstva a organismy 06 Desortová B. Výzkum vlivu variability hydrologických a chemických parametrů na dynamiku společenstva fytoplanktonu v tekoucích vodách. B/ Slavík O. 28 Opatřilová L. 09 Baudišová D. Modelování struktury společenstva ryb pod vlivem variability průtoku a geomorfologie toku. Struktura společenstva makrozoobentosu a fytobentosu ve vztahu k hydromorfologii toku a antropogennímu ovlivnění. Výzkum v oblasti mikrobiálního znečištění povrchových a odpadních vod. B/3606 B/3608 B/3608 C/3610 Oddíl C Antropogenní vlivy na povrchové vody 10 Havel L. Vlivy antropogenně silně pozměněných povodí a na kvalitu odtékající vody. C/3609 D/ Ivanovová D. 12 Lochovský P. 13 Soldán P. 14 Svoboda J. Studium výskytu a chování přírodních a umělých radionuklidů v hydrosféře včetně antropogenního ovlivnění. Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění: Časové a prostorové změny v souvislosti s antropogenními tlaky. Vývoj a zavádění analytických metod do vodohospodářské praxe pro látky nebezpečné ve vodním prostředí včetně toxických a genotoxických metod. Studium chování a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka, endokr. disruptory) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na lidskou populaci. C/3610 E/3622 C/3610 C/3611 C/3611 Oddíl D Voda a zvláště chráněné části přírody 15 Simon O. Vliv suchozemských ekosystémů a dalších vlivů na ochranné podmínky na vodu vázaných zvláště chráněných území. D/ Kožený P. 08 Bílý M. Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající vody. Podmínky zachování výskytu zvláště chráněných druhů vodních a mokřadních organismů. D/3613 B/3607 8

10 Oddíl E Plošné a difúzní zdroje znečištění (Zpravodaj Kučera J.) 17 Rosendorf P. Vlivy zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody. D/ Hrkal Z. 19 Wanner F. Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní činnosti na podzemní vody v interakci s povrchovými ekosystémy. Kombinované systémy čištění odpadních vod v oblastech s nadstandardními nároky na ochranu vod. D/3617 D/ Mlejnská E. Extenzívní metody čištění vod a jejich účinnost. D/ Eckhardt P. Vsakování přečištěných odpadních vod a dešťových vod v malých sídlech. D/3616 Oddíl F Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy 22 Vyskoč P. Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy. E/ Picek J. 24 Zbořil A. 25 Mičaník T. 26 Kult A. Vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod. Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií geografických informačních systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat. Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení. Vývoj a aplikace legislativních nástrojů v oblasti ochrany a jakosti vod. E/3620 E/3621 E/ Oddíl G Koordinace 27 Mičaník T. Koordinace a řízení výzkumného záměru. F/3624 9

11 3. CÍLE A OBSAH ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU Předmětem výzkumného záměru je komplexní dlouhodobý výzkum v oblasti hydrosféry, orientovaný na vztahy a procesy ve vodní složce životního prostředí, na vliv antropogenních tlaků, na trvalé užívání a na její ochranu, včetně tvorby legislativních nástrojů a technických opatření. Cíle výzkumného záměru jsou v detailu popsány v charakteristikách navržených subprojektů, uvedených v příloze k části C 8 Návrhu výzkumného záměru (2005), které jsou dle Rozhodnutí každoročně revidovány (naposledy na počátku roku 2008). Základním obecným předpokladem výzkumu je udržovat předstih před vývojem konkrétní společenské potřeby řešení jednotlivých problematik a rovněž reagovat na vývoj a zavádění nových nástrojů vodní politiky na národní a především komunitární úrovni. Aktuální cíle a obsah řešení za jednotlivé tematické oddíly jsou následující: A Hydrologie Výzkum spolehlivosti postupů určování kvantitativních charakteristik v hydrosféře získávaných měřením a matematickým modelováním a jejich doplnění a zpřesnění. Matematické modely hydrologické bilance a jejich experimentální ověřování. Dekomposice nejistot měření a modelování na její jednotlivé složky a redukce těchto nejistot. Odhad nejistot (neurčitosti) jako podklad pro rizikovou analýzu v rozhodovacím procesu. Výzkum a rozvoj metodik a modelovacích technik pro zvýšení spolehlivosti odhadů možných dopadů klimatických změn na hydrologický režim a vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Hydro-ekologická revitalizace krajiny silně ovlivněné lidskou činností. Extrémní hydrologické situace, jejich příčiny, modelování, odhad nejistot, dopady na další faktory (jakost vody, změny koryta, apod.) B Společenstva a organismy Charakteristika změn a zpřesnění vybraných chemických a ekologických parametrů, které bezprostředně závisejí na množství vody, popř. na parametrech koryta toku, působí na habitaty vodních organismů a jejich společenstev. Konkrétní závislost charakteristik vodních společenstev na průtocích a teplotě, včetně vztahu k trofii toků, eutrofizaci a biodegradační kapacitě. Vliv hydrologických a chemických parametrů na dynamiku fytoplanktonu, eutrofizace. Analýza nároků jedinců na habitaty a prostorové faktory, migrace s predikcí na chování populací a společenstev. Výzkum diverzity habitatů makrozoobentosu a fytobentosu včetně metodik hodnocení a testování vhodných biotických indexů vztahujících se k indikaci antropogenních vlivů. Výzkum mikrobiálního znečištění, jeho eliminace, mikrobiálních společenstev a detekce hygienicky významných bakterií v povrchových a odpadních vodách molekulárněgenetickými metodami. 10

12 C Antropogenní vlivy na povrchové vody Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění v dílčích oblastech a silně pozměněných povodích znečišťujícími a nebezpečnými látkami. Strukturální charakteristiky vodních ekosystémů: kvalita vody, sedimentů, bioty. Geogenní pozadí říčních sedimentů pro kovy a metaloidy jako základ odlišení antropogenní zátěže. Chování a výskyt radioaktivních látek ve vodním prostředí se zaměřením na významně antropogenně ovlivněná území a úseky toků dotčených historickou zátěží (těžba uranu) i současnými zdroji (jaderná energetika). Studium původu, vlivu a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka, endokrinní disruptory apod.) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na lidskou populaci. Poznávání procesů probíhající ve vodním prostředí: transportní, degradační a akumulační procesy, toxické působení polutantů na jednotlivé složky ekosystému, včetně vztahu k užívání vody. Výzkum nových látek nebezpečných pro vodní ekosystémy a jeho prostřednictvím pro lidskou populaci včetně vývoje nových analytických postupů jejich stanovení a zdokonalování metod stanovení specifických polutantů současné úrovně poznání. D Voda a zvláště chráněné části přírody Základní výzkum cyklu organického uhlíku v primární říční síti s vazbou na potravní řetězce ve vodním prostředí jako příspěvek k detailnímu poznání koloběhu uhlíku v ekosystémech. Vliv revitalizací povodí a říční sítě toků 2-3 řádu na chemismus vod v oligotrofních podmínkách. Výzkum vlivu lesních povodí různého typu na jakost povrchových vod a morfologii vodních toků. Výzkum dynamiky odumřelé přirozené dřevní hmoty v tocích nižšího řádu pro odpovědný management vodních toků se zřetelem k zachování přírodně blízkých podmínek. Základní výzkum nových biologických poznatků, týkajících se zvláště chráněných druhů organismů vázaných na vodní prostředí včetně podmínek umělého odchovu. Studium silně ohrožených druhů submerzních makrofyt. E Plošné a difúzní zdroje znečištění Studium transportu a transformace znečišťujících látek ze zemědělsky obhospodařovaných území (fosfor, dusičnany, pesticidy, mikrobiální znečištění). Výzkum kvalitativních vztahů mezi povrchovými vodami a podzemními vodami a tvorba konceptuálního modelu interakce atmosféra vegetační pokryv (lesní pokryv) jakost podzemních vod. Vývoj a ověření postupů nakládání s vodami v malých sídlech se zaměřením na kombinované technologie a extenzívní metody čištění především na území vyžadujícími zvláštní ochranu. 11

13 Řešení problematiky vsakování předčištěných odpadních a dešťových vod do horninového prostředí v malých sídlech charakteristických rozptýlenou zástavbou. F Technické a legislativní nástroje, bilanční, predikční a hodnotící informační systémy Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy. Vývoj a aplikace vhodných informačních, technických, právních a ostatních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod. Vývoj a aplikace systémových nástrojů nutných pro posouzení účinnosti přijatých technických, administrativních, právních a ostatních opatření. Odborná podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES v oblasti vývoje postupů hodnocení stavu vodních útvarů, typově referenčních podmínek, stanovení environmentálních cílů, návrhů opatření a dalších podkladů pro zpracování Plánů oblastí povodí a nástrojů pro příslušný reporting. 12

14 4. ŘÍZENÍ A KOORDINACE Počátkem ledna 2008 byl zahájen čtvrtý rok řešení, který navazuje na výsledky dosažené v předchozím období. S ohledem na úkol pokračující byly práce zahájeny bez zbytečné prodlevy. Metodika prací na rok 2008 vychází z Rozhodnutí o změně Rozhodnutí o poskytnutí dotace na podporu vybraného řešení výzkumného záměru MŽP Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochrana, včetně legislativních nástrojů a podmínkách poskytnutí institucionálních finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků včetně navazujících příloh k tomuto Rozhodnutí. Bližší specifikace a podmínky řešení výzkumného záměru jsou stanoveny Přílohou 1 Rozhodnutí: Podmínky realizace projektu k dosažení cílů a parametrů řešení projektu, výsledků a způsobu ověření jejich dosažení. Rozhodnutí bylo ředitelem Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka, v.v.i. oficiálně předáno Ministerstvu životního prostředí dne 6. února 2008 a následně stvrzeno podpisem náměstkyně ministra Ing. Rút Bízkové dne Rozhodnutí reflektuje podněty a závěry z Kontrolního dne 2/2007 včetně aktualizované struktury tematických oddílů a subprojektů. Hlavní cíle řešení dle aktualizovaného Rozhodnutí jsou uvedeny v předchozí kapitole. V průběhu ledna až února 2008 byl zpracován návrh metodiky řešení výzkumného záměru v roce Změna struktury členění výzkumného záměru na skutečný obsah řešení většiny subprojektů vliv neměla. Pouze v případě subprojektu 3623 (dle původního číslování do r. 2007) došlo k výraznému omezení původně řešených problematik (směřujících k podpoře mezinárodní spolupráce) ve prospěch výzkumu a vývoje legislativních nástrojů (nyní subprojekt č. 3626). Při přípravě metodik byl zohledněn požadavek garanta uvádět u každého subprojektu odpovídající formy výstupů výzkumné činnosti, především těch, které jsou bodově hodnoceny podle platné Metodiky hodnocení výsledků výzkumu (viz. Návrh metodiky byl garantovi výzkumného záměru, RNDr. V. Klimentovi z odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, předán 18. února Jeho prostřednictvím byl návrh metodiky podstoupen oponentům. Každý tematický oddíl má svého oponenta, který se vyjadřoval k návrhům metodik subprojektů náležících k danému tematickému oddílu. Výzkumné práce dle návrhu metodiky probíhaly samozřejmě i v době jejich oponování bez přerušení. Oponentské posudky byly zpracovány do poloviny až konce měsíce března. Oponenti neměli ke zpracovanému návrhu metodiky zásadních připomínek. Pouze v případě subprojektů oddílu D si oponent vyžádal přepracovat metodiky na podrobnější úroveň, aby mohl lépe posoudit navrhovaná řešení. Přepracované metodiky obdržel 10. dubna a vzápětí 16. dubna vypracoval nový oponentský posudek. Většina oponentů si žádala přesnější specifikaci nákladů, aby mohla posoudit rozsah plánovaných prací (v návrhu metodiky byly specifikovány pouze osobní náklady, které byly v souladu s Rozhodnutím přiděleny hlavním řešitelem jako první). Poslední oponentský posudek byl obdržen 15. dubna Případné připomínky a podněty oponentů byly do návrhu metodiky řešení Výzkumného záměru MŽP na rok 2008 zapracovány. Finální verze metodiky ze dne 5. května 2008 byla garantovi výzkumného záměru předána dne 13. května 2008 elektronicky a následně i v tištěné formě. Během měsíce června byla zpracována Zpráva pro Kontrolní den č. 1/2008, který proběhl dne 27. června ve VÚV T.G.M., v.v.i. v Praze. V průběhu července 2008 garant výzkumného 13

15 záměru ve spolupráci s hlavním řešitelem zpracovali zápis z KD č. 1/2008, k 21. srpnu bylo OOV MŽP zasláno vypořádání připomínek z tohoto kontrolního dne, které garant výzkumného záměru akceptoval. Zpráva z KD č. 1/2008 byla poté hlavním řešitelem doplněna o potřebné dokumenty (pozvánka, prezenční listina, zápis, vypořádání) a zaslána OOV MŽP. Druhý, závěrečný Kontrolní den č. 2/2008 se koná 18. listopadu Dne byly v elektronické podobě předány garantovi a oponentům potřebné podklady, které sestávají ze: Závěrečné zprávy o řešení subprojektů tematických oddílů A až F v roce Souhrnné zprávy oddílu G o koordinaci, řízení a přehledu dosažených výstupů v roce Výstupů dosažených řešením výzkumného záměru v roce 2008 v elektronické podobě formou zpřístupnění na internetových stránkách VÚV T.G.M., v.v.i. Řízení výzkumného záměru je realizováno těmito základními stupni: hlavní řešitel VZ zpravodajové tematických oddílů odpovědní řešitelé subprojektů řešitelé subprojektů. Na zvážení hlavního řešitele je rozhodnutí, v kterých případech se obrátí na odpovědné řešitele subprojektů přímo a kdy prostřednictvím zpravodajů. Dne 7. ledna 2008 byl ředitelem VÚV T.G.M., v.v.i., Mgr. M. Riederem jmenován hlavním řešitelem výzkumného záměru Ing. T. Mičaník (v období jím byl RNDr. J. Fuksa, CSc.). Průběžně dle potřeby jsou uskutečňována jednání hlavního řešitele se zpravodaji tematických oddílů. Oficiálně k 1. květnu 2008 byl zřízen sekretariát výzkumného záměru, který má na starosti vedení agendy, zpracovávání dílčích podkladů, jednání uvnitř i vně výzkumného ústavu v organizačních záležitostech, vedení a aktualizace publikační činnosti, apod. Do této funkce byla jmenována ředitelem VÚV T.G.M., v.v.i. Ing. Alena Kristová. 14

16 5. SOUHRN ŘEŠENÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V ROCE 2008 Oddíl A Hydrologie Tato část výzkumného záměru se zabývá sledováním a zkoumáním variability hydrologických procesů s důrazem na dopady změn klimatu na vodní zdroje a hydrologický režim. Pozornost je věnována i extrémním jevům, to je povodním a případům hydrologického sucha. V současnosti je oddíl A tvořen pěti dílčími projekty Přesnost měření kvantitativních parametrů hydrosféry Hlavním úkolem subprojektu bylo zdokonalit metody pro zpřesnění měření kvantitativních vlastností hydrosféry. Cílem byl vývoj a výroba funkčního vzorku přístroje schopného měřit okamžité výšky hladiny v několika profilech zároveň. Nedílnou součástí je uživatelský software pro záznam a vyhodnocení měřených dat, ovládání a nastavování měřícího modulu a snímání napájecích výstupů generátoru. Byl vytvořen prototyp funkčního vícekanálového měřícího zařízení vybavený osmi měřícími sondami s převodníky, které byly zkalibrovány. Dále bylo provedeno velké množství úprav na elektronice převodníků a generátoru tak, aby byla zlepšena stabilita celého zařízení a teplotní odolnost. Byly vyhodnoceny vlivy délek napájecích a měřících kabelů a vyřešen systém dobíjení akumulátoru. Uživatelský software pro záznam a vyhodnocení měřených dat byl upraven a byly vloženy další funkce pro zápis dat. Do závěrečné fáze byl doveden princip odměřování hladiny dle PV a předána přihláška vynálezu. V současné době probíhá řízení o udělení patentu. Zápis užitného vzoru byl již udělen a dne byla zveřejněna přihláška Snímače výšky hladiny kapalin Vývoj matematických modelů hydrologické bilance, identifikace jejich parametrů a ověřování experimentálním výzkumem Subprojekt se zabývá vývojem matematických modelů hydrologické bilance, identifikací jejich parametrů a ověřování experimentálním výzkumem. V návaznosti na předchozí výsledky (a výsledky subprojektu 3603) byly v souladu s metodikou práce v roce 2008 zaměřeny na kalibraci a ověřování modelu hydrologické bilance s denním krokem výpočtu, vývoj modifikace modelu BILAN zaměřené na dokonalejší vystižení vztahů mezi celkovým odtokem z povodí a odtokem podzemní vody, analýzu citlivosti změn teploty vzduchu, změn srážek a změn relativní vlhkosti vzduchu na odhady budoucího vývoje průtoků a dotace zásob podzemní vody, pokračující dlouhodobé sledování a vyhodnocování vývoje změn klimatu a jeho vlivu na výpar z vodní hladiny ve výparoměrné stanici Hlasivo a prvků hydrologické bilance v pozorovací soustavě na horní Metuji, zpřesněný výpočet hydrologické bilance v pilotním povodí Svratky po profil Židlochovice. Vývoj a ověřování inovované verze modelu BILAN přinesl poznatky umožňující věrohodnější vystižení odtoku podzemních vod a průběhu odtoku v jarních měsících. Podle získaných výsledků lze usuzovat, že systematické podhodnocení zimních srážek zřejmě v horských oblastech není v relativním měřítku tak velké, jako v nížinných oblastech. 15

17 3603 Dopady klimatických a antropogenních změn na vodní režim a přírodní prostředí Předmětem řešení subprojektu je základní výzkum dopadů klimatické změny na vodní režim a vodní zdroje s využitím scénářů klimatické změny. V návaznosti na předchozí výsledky byly práce v souladu s metodikou v roce 2008 zaměřeny na regionální simulace a porovnání výsledků dopadů klimatické změny na hydrologický režim v denním a měsíčním kroku výpočtu, analýzu změn v časových řadách teplot vody v tocích (statisticky významné změny) a regionální studie dopadu probíhající klimatické změny na teplotu vody v tocích, odhad vývoje změn teplot vody v tocích v důsledku klimatické změny, sledování kolísání hladin podzemní vody v závislosti na infiltraci a vyhodnocení bilance, dopad klimatických změn na hydrogeologické poměry krystalinika. Kromě plánovaných prací bylo provedeno doplnění literární rešerše v oblasti změn teplot vody a závislosti na teplotě vzduchu. Vyhodnocením dat z 22 povodí z období let a 4 stanic z období se potvrdila těsná závislost měsíčních hodnot teplot vody na měsíčních hodnotách teploty vzduchu. V roce 2008 byla dále připravena metodika výpočtu budoucího odhadu vývoje teploty vody v období klimatické změny, která byla otestována na 3 vodoměrných stanicích. Analýza testování trendů teplot vody a teplot vzduchu proběhla na 56 vodoměrných a 53 klimatologických stanic. Bylo zjištěno, že test existence trendu u teploty vzduchu je rostoucí u 98 % stanic, u teploty vody je to v 77 % případů. V návaznosti na řešení subprojektu 3602 byl otestován modifikovaný model BILAN v denní kroku. Bylo zjištěno, že denní verze dosahuje zpravidla lepší shody s pozorovanými daty než měsíční, a to jak v průměrných hodnotách, tak zejména v rozdělení četností a variabilitě. Proto lze považovat výsledky simulací pro podmínky klimatické změny odhadnuté pomocí denní verze za přinejmenším stejně reprezentativní jako pomocí verze měsíční. Dopad klimatické změny na hydrogeologii šumavského krystalinika prokázal, že lesní porost na jedné straně tlumí negativní dopad povodní, na druhé straně ale může významným způsobem akcelerovat negativní dopady klimatických změn na vodní bilanci. Především v letním období s nižšími srážkovými úhrny totiž zrychluje pokles hladiny podzemí vody s největší pravděpodobností vlivem zvýšené evapotranspirace. Výsledky řešení subprojektu byly prezentovány na několika významných mezinárodních konferencích. Zároveň byly publikovány nebo připraveny pro zveřejnění v impaktovaných publikacích (Hydrogeology Journal, Environmental Geology). VÚV T.G.M., v.v.i. byla vydána publikace Klimatická změna a vodní zdroje v povodí Vltavy (29 stran) Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností Subprojekt se zabývá hydro-ekologickou revitalizací krajiny ovlivněnou lidskou činností. Výzkum řeší hydroekologické problémy oblasti severních Čech v povodí Bíliny s vysokou koncentrací průmyslové a energetické výroby a povodí Lužnice s intenzivní zemědělskou a rybníkářskou výrobou. Řešení zahrnuje dvě rekultivované zbytkové jámy po těžbě uhlí (Chabařovice, Most - Ležáky), oblast středního toku Lužnice a povodí Bíliny od Jirkova po Ústí nad Labem. Bylo provedeno souhrnné zhodnocení vývoje kvality vody zbytkové jámy Chabařovice v závislosti na zdrojích vody, posouzení sukcesního stádia společenstev jezera za období V případě zbytkové jámy Most bylo zhodnoceno iniciální stádium zatápění budoucího jezera. Poznatky byly prezentovány a publikovány na mezinárodním semináři Magdeburský seminář o ochraně vod Nad rámec metodiky byla věnována pozornost ekonomickým a legislativním otázkám hydrické rekultivace zbytkových jam. 16

18 Rámcově byl zhodnocen současný hydro-ekologický stav antropogenně silně ovlivněné řeky Bíliny a bilance znečištění za období Detailně byl posouzen úsek toku v prostoru Jiřetín Záluží. Dále byla hodnocena jakost horního a středního toku Lužnice Hydrologické a klimatické extrémní situace a jejich vliv na přírodní prostředí a na národní hospodářství Subprojekt se zabývá extrémními hydrologickými a klimatickými situacemi a jejich vlivem na přírodní prostředí a národní hospodářství. Subprojekt zkoumá extrémní situace z několika hledisek tvorba odtoku a dynamika jakosti vody, ledové a přívalové povodně, předpovědi v reálném čase, výzkum účinnějších postupů ovlivňování extrémních hydrologických situací, vliv přítomnosti tzv. mrtvého dřeva v inundačním území, účast v projektu FRIEND Unesco, extrémy v kontextu přírodního prostředí, vodního a národního hospodářství rešerše. Pokračovala měření hydrologických a meteorologických veličin na modelových povodích v Jizerských horách a srážko-odtokových poměrů včetně změn jakosti povrchových vod v dílčích povodích podkrušnohorské oblasti (Královský potok) k podchycení vlivu zemědělského hospodaření. V rámci projektu EU NeWater byl získán matematický model SWIM, který byl aplikován pro povodí řeky Jizery. Byla provedena kalibrace hydrologických dat modelu SWIM v tomto povodí. Dále byla provedena citlivostní analýza jednotlivých parametrů, které jsou specifické pro každé modelované povodí. Je připravovaná metodika, která dovoluje stanovit, jak se ve srážkoodtokovém procesu projevuje odtok z lesa, z pastviny a jiných ploch, a to přímo stanovením jejich součinitele přímého odtoku pro srážkové úhrny, které se za povodně vyskytly. Problematika rozvoje nástrojů systému řízení složité vodohospodářské soustavy (na datech Dyjsko-svratecké soustavy) byla v roce 2008 zacílena na zpřesnění řídícího algoritmu pro možnosti zlepšení řízení VS za povodňových situací. Byla testována možnost aplikace metody inverzních vzdáleností při výpočtu váženého lineárního průměru. Aplikace přístupu stanovení cílového chování systému nádrží optimalizací bylo prováděno k mapování řídících veličin pro různé úrovně plnění a pro fiktivní průběhy povodňových vln. Bylo vypočteno několik variant pro počáteční plnění nádrže. Vliv přítomnosti tzv. mrtvého dřeva v inundačním území vliv povodněmi odplavovaných přírodních a umělých objektů na tok a okolní prostředí byl modelován na Třebovce v obci Dlouhá Třebová. Byly zpracovány a vyhodnoceny varianty 1D, 2D a 3D matematického modelování. V roce 2008 byla do tohoto projektu nově zařazena problematika socio-ekonomickým dopadů v kontextu extrémních srážko-odtokových situací. Dosažené výsledky řešení tohoto subprojektu jsou pravidelně publikovány v impaktovaných zahraničních periodikách a na mezinárodních konferencích. Řešitelský tým je aktivně zapojen do několika národních i mezinárodních projektů v této problematice (NeWater, Watch, Friend). Oddíl B Společenstva a organismy Tato část výzkumného záměru se zabývá společenstvy organizmů na odlišné trofické i organizační úrovni: bakterie, řasy, makrozoobentos a ryby. Tematická struktura jednotlivých oddílu B je poměrně vzdálená; vzájemnou vazbu získaných výsledků lze v současném stadiu 17

19 výzkumu hledat jen obtížně. Nicméně představa vzájemného propojení datových sad není v budoucnu vyloučená. V současnosti je oddíl B tvořen čtyřmi dílčími projekty Výzkum vlivu variability hydrologických a chemických parametrů na dynamiku společenstva fytoplanktonu v tekoucích vodách Náplní řešení je identifikace vlivu klimatických, hydrologických a fyzikálně-chemických parametrů na časově-prostorové změny společenstev fytoplanktonu tekoucích vod a pořizování dat pro matematické modelování změn biomasy fytoplanktonu v toku. Vzhledem k proměnlivosti podmínek prostředí a variabilitě biologických složek vodních ekosystémů je základem řešení zajištění dostatečného množství analytických dat. Řešení probíhá ve dvou tématech: Dynamika fytoplanktonu tekoucích vod ve vztahu k variabilitě podmínek prostředí, Vlivy hydrologických a chemických parametrů na dynamiku společenstva fytoplanktonu v nížinném toku řeky Odry. Práce zahrnují terénní měření a laboratorní analýzy charakteristik fytoplanktonu (struktura, biomasa), vybraných chemických parametrů a hydrologických charakteristik ve sledovaných úsecích toků Berounka ( ), Vltava, Jizera a Odra a její přítoky ( ). Součástí je tvorba databází výsledků, jejich plnění vlastními daty a převzatými údaji (meteorologické a hydrologické charakteristiky) a předběžné vyhodnocování aktuálně získaných výsledků. Kromě těchto výsledků jsou analyzovány dříve získané datové sady, které umožňují hodnotit variabilitu fytoplanktonu toků z dlouhodobějšího hlediska. Část řešitelských aktivit je věnována přípravě matematického modelu v softwarovém prostředí programu DESERT, který má sloužit k simulaci vývoje fytoplanktonu v toku Odry. Podle plánu v metodice řešení pokračovalo v průběhu r sledování charakteristik fytoplanktonu, chemických parametrů a hydrologických charakteristik v úsecích toků Vltava, Jizera a Odra. Sledování na toku Odry bylo upraveno podle potřeb rozpracovaného matematického modelu. Ve srovnání s předchozím obdobím ( ) byly v letošním roce terénní a analytické práce prováděny s nižší četností odběrů. Řešitelské kapacity byly ve větší míře orientovány na zpracování a prezentaci dosud získaných výsledků. Pokračovaly práce na modelu v programu DESERT pro na simulaci změn chlorofylu-a v toku Odry. Byla provedena analýza citlivosti parametrů modelu a probíhá jeho kalibrace. Byl vyhodnocen soubor výsledků podrobného sledování změn fytoplanktonu v závěrovém úseku toku Berounky, které probíhalo v období Výsledky, získané s vysokou četností odběrů ( za rok), byly analyzovány ve vztahu ke změnám hydrologických a meteorologických charakteristik a úrovni živin a využity k odhadu možné změny struktury a biomasy fytoplanktonu za predikované klimatické změny pro území ČR. Výsledky jsou zpracovány pro publikaci. V rámci řešení ( ) byly připraveny a prezentovány 3 postery na mezinárodních konferencích, 2 přednášky na národních konferencích, příspěvek do domácího recenzovaného časopisu, ve fázi závěrečné jazykové kontroly je rukopis do zahraničního periodika s IF Struktura společenstva makrozoobentosu a fytobentosu ve vztahu k hydromorfologii toku a antropogennímu ovlivnění V rámci výzkumu společenstev makrozoobentosu byla v roce 2008 zaměřena pozornost na zpracování dat z let minulých. Byl dokončen článek věnující se vztahu diverzity habitatů 18

20 a diverzity společenstva makrozoobentosu. Na konci tohoto roku bude také dokončen článek srovnávající odběrové metody makrozoobentosu STAR/AQEM (mezinárodní metoda) a PERLA (národní metoda). Byla vydána norma ČSN Jakost vod Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou PERLA. Pokračovaly analýzy týkající se srovnání účinnosti odběrových zařízení air-lift, drapák, ruční síť, byl prezentován poster s touto tématikou na mezinárodní konferenci. Pro výzkum nebroditelných částí toků byla v letošním roce odebrána air-liftem a drapákem unikátní sada vzorků na sedmi nebroditelných lokalitách na řekách Labe a Vltava. V rámci výzkumu společenstev fytobentosu umožnily práce na úkolu v roce 2008 významné doplnění poznatků o ovlivňování společenstva fytobentosu činnostmi v povodí. Ověřování sledování nárostů na umělém podkladu otevírá další možnosti využití tohoto společenstva jako indikátoru kvality vody a vodního prostředí Modelování struktury společenstva ryb pod vlivem variability průtoku a geomorfologie toku Hlavním tématem výzkumu je snaha o vývoj matematického modelu pro odvození vztahu mezi velikostí plochy obsazené jedincem a gradientem říčního prostředí. Dílčí vztahy pro jedince budou odvozeny pro populace, případně společenstva. Jako hypotetické předpoklady jsou uvažovány dvě koncepce: v podmínkách příkrého gradientu bude plocha využívaná jedincem malá z důvodu značné energetické ceny za obsazení takového prostředí, v podmínkách příkrého gradientu bude plocha využívaná jedincem velká, protože v takových podmínkách je hustota společenstva nízká a chybí konkurenční tlak, který velikost domácího okrsku snižuje. Výzkum je prováděn v široké škále typů prostředí v závislosti na spádu toku, průtoku, vzdálenosti od pramene, kvalitě substrátu a potravní nabídce (záplavová zóna, pramenné oblasti, potoky, střední a dolní úseky velkých řek). Jako hlavní metodický nástroj je používáno značení ryb pomocí skupinových i individuálních značek. Průběžně je zjišťována hustota společenstev i úspěšnost přirozené reprodukce. Konstrukce takových hustotně závislých modelů není zajímavá pouze z hlediska vědeckého poznání. Predikce plošných nebo 3D prostorových nároků populací může být klíčovým nástrojem pro jejich ochranu nebo management. Dílčí studie jsou průběžně analyzovány a publikovány Výzkum v oblasti mikrobiálního znečištění povrchových a odpadních vod Cílem úkolu bylo sjednotit problematiku výzkumu v oblasti mikrobiálního znečištění povrchových a odpadních vod a mikrobiálních společenstev ve vodním prostředí, včetně aplikace metod molekulární biologie do této oblasti. Byla dokončena první významná etapa výzkumu eliminace mikrobiálního znečištění biologickým čištěním odpadních vod a mikrobiální kontaminace odtoků z čistíren odpadních vod (odběry a stabilita vzorků odpadních vod pro mikrobiologické analýzy, výzkum případných pravidelných cyklů v průběhu 24 hodin, eliminace mikrobiálního znečištění v pilotních ČOV apod.), výsledky byly zpracovány a odeslány k publikaci. Dále byly publikovány 2 příspěvky, zabývající se hodnocením účinnosti čistírenské technologie SBR, a byla zpracována literární rešerše, hodnotící účinnost desinfekce odtoků z ČOV. 19

21 Pokud jde o mikrobiální kontaminaci povrchových vod, bylo dokončeno hodnocení relativně nového ukazatele bakterie Escherichia coli (charakteristika, výskyt, metody stanovení, hodnocení výsledků). V letošním roce byl zpracován příspěvek, který hodnotí výskyt tohoto druhu v českých povrchových vodách. Dále byl zpracován příspěvek Mikrobiální znečištění povrchových vod mikrobiologické ukazatele, který vyzdvihuje význam mikrobiologických ukazatelů pro hodnocení jakosti povrchových vod a předkládá výběr a charakteristiku nejvhodnějších ukazatelů, včetně navržené terminologie. Byla zpracována rozsáhlá sada vzorků k analýzám mikrobiálního společenstva v povrchových vodách (metoda FISHfluorescenční in situ hybridizace), data byla vyhodnocena a výsledky publikovány v českém sborníku, zahraniční publikace je připravována. Z oblasti molekulárně-genetických metod bylo publikováno shrnutí poznatků z izolace DNA z čistých kultur bakterií a vzorků vod. Budou pokračovat práce na zvýšení výtěžnosti bakteriální DNA při přímé izolaci ze vzorku vody. Dále byla publikována úspěšná aplikace metody PCR pro vysoce specifickou detekci E. coli. Byly porovnávány výsledky stanovení salmonel kultivačními metodami a metodou PCR, vzhledem k nízkému výskytu salmonel v povrchových vodách bude opakované ověření možnosti detekce pomocí PCR odzkoušeno až po zvýšení citlivosti metody. Kromě toho byly porovnávány výsledky kvantitativních mikroskopických metod (DC, FISH) mezi brněnským a pražským pracovištěm. Výsledky mikroskopických stanovení zatím vykazují větší rozptyl výsledků, než kultivační stanovení (mezilaboratorní rozptyl průměrně okolo 50 %); zjištěné rozdíly budou dále řešeny. Oddíl C Antropogenní vlivy na povrchové vody Cílem řešení tematického oddílu C je komplexní výzkum v oblasti vodních ekosystémů ovlivněných antropogenními tlaky. Vedle popisu recentní zátěže hydrosféry ze strany jednotlivých antropogenních tlaků jsou získávány informace o procesech a změnách, které v těchto ekosystémech probíhají, jejich příčinách a dopadech a současně i možnostech kvalitativního a kvantitativního hodnocení. Oddíl je tvořen pěti následujícími subprojekty: 3610 Vlivy antropogenně silně pozměněných povodí a na kvalitu odtékající vody V roce 2008 pokračovaly průzkumné práce ve vybraných oblastech České republiky, které jsou nejvíce ovlivněné lidskou činností s různým charakterem antropogenních vlivů. Jedná se o následující oblasti: Severočeská hnědouhelná pánev (povrchová těžba uhlí, energetika, chemický průmysl); Liberecký kraj (toky ovlivněné především komunálním znečištěním); Ostravsko-karvinská oblast (hutní a chemický průmysl, hlubinná těžba uhlí); dolní tok české části Odry (ovlivnění odpadními vodami z chemického komplexu BorsodChem MCHZ s.r.o. Ostrava se zaměřením na nitrobenzen a anilín). Dosavadní výsledky sledování prokázaly přetrvávající kontaminaci škodlivinami všech typů (vč. DDT a jeho kongenerů) ve všech sledovaných matricích, narušení struktury a funkce společenstev v nejvíce postižených úsecích toků a akumulaci škodlivin v jednotlivých složkách ekosystému. Výsledky byly publikovány v národních recenzovaných časopisech. Pro standardizaci hodnocení ekotoxických účinků škodlivin byla v rámci řešení vypracována norma TNV Zhodnocení a vyvození závěrů z dosud získaných poznatků bude zpracováno do konce roku

22 3611 Studium výskytu a chování přírodních a umělých radionuklidů v hydrosféře včetně antropogenního ovlivnění V oblasti radiochemických výzkumů bylo prováděno sledování a hodnocení výskytu a distribuce přírodních a umělých radionuklidů a jeho vývoje v čase v okolí těžby a zpracování uranových rud na lokalitách Okrouhlá Radouň a Dolní Rožínka a v okolí jaderných elektráren na referenčních lokalitách nad zaústěním odpadních vod a v ovlivněných profilech pod zaústěním odpadních vod. Z předchozího období byly vyhodnoceny výsledky radiochemického sledování v povodí Ohře a Litávky. Byl hodnocen vývoj ukazatelů reprezentujících obsah radioaktivních látek ve vodě a dalších složkách hydrosféry říčních dnových sedimentech, biomase vodních rostlin a rybách. V případě jaderných elektráren se jednalo o hodnocení vlivu provozu jak ETE, tak EDU se zvláštním zaměřením na výskyt tritia ve vztahu k vyvíjejícím se referenčním úrovním, neboť současný stav představuje i novou referenční úroveň pro uvažované rozšíření jaderných zdrojů energie v ČR. Výsledky jsou každoročně prezentovány na četných národních a mezinárodních konferencích a v impaktovaných zahraničních periodikách. Řešitelský tým významně participuje při zajištění odborné náplně XIV. Konzultačních dnů pro pracovníky vodohospodářských radiologických laboratoří (září 2008). Jsou připravovány normy: Jakost vod Stanovení celkové objemové aktivity alfa srážecí metodou a Jakost vod Stanovení radia 226 emanometricky bez koncentrování Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění: Časové a prostorové změny v souvislosti s antropogenními tlaky Ze skupiny látek průmyslového původu bylo sledování v letošním roce zaměřeno na průzkum relevance alkylfenolů, jejich derivátů a bisfenolu A v povrchových vodách říčních toků a ve vyčištěných odpadních vodách z komunálních čistíren odpadních vod. Výsledky sledování ukazují na poměrně rovnoměrnou kontaminaci povrchových vod uvedenými látkami. Vedle samotných alkylfenolů se na kontaminaci povrchových vod značnou měrou podílí i jejich deriváty, jejichž výskyt není doposud běžně monitorován. Estrogenní účinek těchto derivátů (zejména ethoxyláty s 1 a 2 ethoxyskupinami) je na základě Risk assessment reportu (RAR) EU přitom vyšší než samotných alkylfenolů. V roce 2008 bylo spektrum ověřovaných analytů rozšířeno o nonylfenoxyoctovou kyselinu. Na většině sledovaných lokalit byly překračovány nejvyšší přípustné koncentrace stanovené pro jednoduché ethoxyláty dle uvedeného RAR. V případě bisfenolu A se koncentrační nálezy pohybovaly jak v povrchových vodách, tak ve vodách na výstupu z čistíren odpadních vod na nízké a značně vyrovnané úrovni. Vedle nových specifických polutantů jsou vodní ekosystémy vystaveny i klasickým antropogenním tlakům, jako jsou u některých vodních toků přirozeně zvýšené obsahy kovů v říčních sedimentech, nebo zvýšené odnosy organického uhlíku z povodí horských a podhorských oblastí v posledních dvou desetiletích. V rámci problematiky stanovení přirozených pozaďových koncentrací říčních sedimentů pro kovy a metaloidy na významných tocích ČR byly činnosti v letošním roce zaměřeny na odběr a analýzu sedimentových jader v říčních nivách na dolním toku Jizery. V povodí Flájského potoka v Krušných horách se pokračovalo ve sledování odnosu DOC a změn jakosti vody v podélném profilu potoka od zdrojů organického uhlíku v rašeliništích a lesních porostech až po vodárenskou nádrž Fláje. Dosavadní výsledky sledování ukazují na významné kvalitativní i kvantitativní změny v jakosti vody v podélném profilu potoka. 21

23 Výsledky byly publikovány v národních recenzovaných časopisech a na Magdeburském semináři o ochraně vod října Vývoj a zavádění analytických metod do vodohospodářské praxe pro látky nebezpečné ve vodním prostředí včetně toxických a genotoxických metod V posledních letech je patrný významný posun zájmu od klasického znečištění ke specifickým polutantům životního prostředí. To si vynucuje nové analytické postupy a metody. Proto byla tato problematika od roku 2008 vyčleněna do samostatného subprojektu. V rámci vývoje hydrochemických analytických metod byla zvalidována metoda pro stanovení vybraných farmak technikou HPLC s UV detekcí v povrchových a odpadních vodách (pro potřeby výzkumu v subprojektu 3614). Jednalo se o kyselinu hippurovou, acetylsalicylovou, salicylovou a klofibrovou. Dále o karbamazepin, diklolfenak, ibuprofen, estron, 17-b-estradiol a 17-a-etinylestradiol. V průběhu řešení bylo upuštěno od dalšího vývoje stanovení kyseliny hippurové a acetylsalicilové. Vzhledem k vysoké mezi stanovitelnosti použité metody a nevhodnosti její aplikace na povrchové vody bylo v druhé polovině roku 2008 zahájeno ověření stanovení vybraných farmak technikou LC-MS. Probíhá validace metody stanovení kyseliny klofibrové (v negativní ionizaci) a karbamazepinu (pozitivní ionizace) s přímým nástřikem 1 ml vzorku vody na kolonu. Ostatní farmaka však nelze takto jednoduchým postupem v požadované citlivosti zpracovat. V oblasti vývoje a ověřování metod pro stanovení ekotoxikologických rizik vodního prostředí byly provedeny rozsáhlé zkoušky toxicity a genotoxicity organického znečištění u většího počtu vzorků povrchových vod. Pro zachycování znečišťujících látek bylo ověřováno použití semipermeabilních membrán vyvinutých ve VÚV T.G.M.,v.v.i. Testy toxicity byly realizovány na luminiscenčních bakteriích podle ČSN EN ISO Posuzování možných genotoxických účinků znečištění bylo realizováno pomocí S9 frakce z jater samců krys. Celý postup stanovení uvedených ukazatelů u bioakumulujících látek byl ověřován na vybraných profilech v povodí řeky Opavy, kde je situován farmaceutický průmysl. Dosavadní výsledky toxicity a genotoxicity budou vyhodnoceny poté, co budou známy výsledky chemických analýz. Počátkem roku 2008 byl zakoupen, instalován a zprovozněn nový kapalinový chromatograf s dvojitou hmotnostní detekcí (LC/MS/MS). Probíhá validace metod stanovení desítek organických látek (zvl. pesticidů). Podíl na využitelnosti přístroje pro řešení výzkumného záměru má vzrůstající charakter Studium chování a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka, endokrinní disruptory) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na lidskou populaci V závislosti na vývoji analytického stanovení farmak v rámci subprojektu 3613 byly tyto látky ověřovány na vybraných komunálních ČOV (3 lokality). Výsledky dosažené v roce 2008 byly vyhodnoceny společně s výsledky z předchozího období řešení. I přes nedostačující citlivost aplikované analytické metody pro povrchové vody lze demonstrovat chování některých léčiv a jejich metabolitů na komunálních ČOV (ibuprofenu, karbamazepinu, diclofenaku a kys. salicylové). K další skupině chemických látek, které byly sledovány na odtocích z vybraných průmyslových a komunálních čistíren odpadních vod a v recipientech pod těmi čistírnami, patří komplexotvorné látky (NTA, EDTA) a estery derivátů kyseliny ftalové (DEHP). 22