BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
|
|
- Miloslava Lišková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská Brno
2 Úvod V roce 2012 jsme sledovali čtrnáct vodárenských nádrží, ze kterých je v současnosti odebírána pitná voda nebo slouží jako její záložní zdroj. Rok 2012 byl klimaticky velmi odlišný od předcházejícího roku Byl teplý a suchý a dal se tedy předpokládat větší rozvoj fytoplanktonu a zvláště masového sinicového vodního květu. V této zprávě jsme se také pokusili poprvé využít zařazování fytoplanktonu v průběhu vegetační sezóny do tzv. funkčních skupin (Reynolds, Pádisák, Naselli aj.). Funkční skupiny pro jednotlivé měsíce jsou uvedeny v přehledné tabulce v textu, zabývajícím se jednotlivými nádržemi. Vysvětlivky pro jednotlivé funkční skupiny: A rozsivky čistých, míchaných vod hlavně rod Cyclotella B centrické rozsivky mezotrofních nádrží rodu Aulacoseira C rozsivky míchaných a eutrofní nádrže, zde zvláště Asterionella formosa D rozsivky eutrofních a hypertrofních, silně promíchaných nádrží P řasy eutrofních epilimnii, zde hlavně Fragilaria crotonensis, Aulacoseira granulata, rod Staurastrum SI sinice tenkých vláken ze silně promíchávaných vrstev hlavně Pseudanabaena, Limnothrix a Planktothrix aghardii Y velké jezerní skrytěnky, rodu Cryptomonas X2 malí bičíkovci Rhodomonas sp., Chrysochromulina sp. X3 drobné řasy i bičíkovci zde rod Chrysococcus F zelené kokální koloniální řasy čistých epilimnií J zelené kokální řasy nádrží silně obohacených živinami HI dusík fixující vláknité sinice, zvláště rod Anabaena a Aphanizomenon H2 dusík fixující vláknité sinice mezotrofních vod, např. Anabaena lemmermanii U koloniální zlativky zde rod Uroglena Lo letní a podzimní epilimnia mezotrofních nádrží zde hlavně Woronichinia naegeliana M zde společenstva sinic rodu Microcystis Q společenstva zelenivek dystrofních vod s huminovými látkami - zde rod Gonyostomum 1
3 Popis jednotlivých nádrží Ludkovice Průhlednost v roce 2012 vykázala další, tentokráte opravdu silné zhoršení. Po většinu vegetační sezóny se pohybovala mezi půl metrem a metrem, což jsou hodnoty odpovídající eutrofnímu rybníku a ne perspektivní vodárenské nádrži. Koncem dubna se v nádrži vytvořil intenzívní vegetační zákal ze skrytěnky Cryptomonas reflexa, v květnu při poklesu biomasy se prosadila zelená kokální řasa Oocystis sp. V červnu se více pomnožil druh Coelastrum microporum spolu se skrytěnkou Cryptomonas reflexa. Na přelomu července a září byl vyvinut slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon sp. V srpnu se ve vodním sloupci prosadily sinice rodu Microcystis. V září dominoval druh Microcystis wessenbergii (viz. obrázek), v říjnu Woronichinia naegeliana. Již od roku 2009 lze u této přehrady pozorovat výrazný posun k eutrofii a zhoršování biologické jakosti vody. V roce 2012 nádrž odpovídala opět eutrofii a varovné bylo snížení průhlednosti vody, dlouhodobý výskyt vodního květu a celosezónní výskyt společenstev řas a sinic, odpovídajících eutrofii (viz.tabulka). společenstvo Y J J HI M M Lo Obr.: Microcystis wessenbergii vytvořila v nádrži Ludkovice v září 2012 slabší vodní květ 2
4 Bojkovice Průhlednost v roce 2012 nevybočovala z průměrných hodnot a nelišila se příliš ani od průběhu průhlednosti v roce Koncem dubna převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, na konci května kokální zelená řasa Planktosphaeria gelatinosa a v červnu se silně rozmnožila drobounká sinice Merismopedia temuissima (viz. obrázek) a zelené kokální řasy. Na přelomu července a srpna poklesla biomasa zhruba na polovinu a dominovala v ní skrytěnka Cryptomonas reflexa a sinice Woronichinia naegeliana. Koncem srpna se v biomase nejvíce prosadily zlativky rodu Mallomonas a v září slabý vodní květ, tvořený hlavně druhem Woronichinia naegeliana, doplněný skrytěnkou Cryptomonas reflexa. V říjnu došlo k vytvoření rozsivkového vegetačního zákalu z druhů Fragilaria crotonensis a Aulacoseira granulata. Nádrž v tomto roce odpovídala horší mezotrofii a nelišila se příliš od předchozího období. společenstvo X2 F F Y, Lo E Y,Lo P Obr.: Merismopedia tenuissima jedna z červnových dominant fytoplanktonu v nádrži Bojkovice 3
5 Koryčany Průhlednost v roce 2012 byla od června do září výrazně snížená a pohybovala se mezi jedním a dvěma metry. Extrémní pokles v polovině června však nebyl způsoben rozvojem fytoplanktonu, ale prudkým přívalovým deštěm a následným anorganickým zákalem. Zatímco v dubnu ve fytoplanktonu dominovala zlativka Dinobryon divergens (viz. obrázek), v květnu byla významnější skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu došlo k přechodnému zvýšení biomasy a ke skrytěnkám se přidal také zelený bičíkovec Phacotus lenticularis. V létě se rozmnožila zelená řasa Planktonema lauterbornii. V září došlo k poklesu biomasy fytoplanktonu na minimum a stále dominoval Phacotus lenticularis. V říjnu ve fytoplanktonu opět převažovala Cryptomonas reflexa. Všechna společenstva fytoplanktonu jsem nedokázal zařadit do funkčních skupin, proto u této nádrže chybí tabulka. Nádrž si v tomto roce zachovala i přes nízkou průhlednost svůj mezotrofní charakter. Obr.: Dinobryon divergens dominovala v Koryčanech v dubnu Biomasa zooplanktonu byla přiměřeně vyvinuta jak na jaře, tak v létě (cca 4 g/m 3 ). Na jaře bohatá populace velkých perlooček bez přílbic (Daphnia galeata + Daphnia longispina), kterou v biomase doplňují velké i malé druhy buchanek (Cyclops vicinus, Mesocyclops leuckarti, Thermocyclops). V létě byla situace obdobná, tj. obrovské dafnie, malé buchanky a navíc Diaphanosoma a vznášivka Eudiaptomus gracilis. Stejně jako v minulosti i loni se souběžně vyskytovaly oba v ČR známé druhy Thermocyclops (T. crassus a T. oithonoides). Zajímavostí byl ojedinělý letní výskyt koretry Chaoborus flavicans. 4
6 Fryšták Průhlednost v roce 2012 nevybočovala z dlouhodobého průměru. V dubnu převažovaly v biomase skrytěnky, hlavně drobná Rhodomonas minuta. V květnu se projevilo stadium clear water a větší část nízké biomasy tvořila velká skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu se rozvinul slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon cf. gracile. Koncem července se silně prosadila vláknitá sinice Planktothrix aghardii (viz. obrázek) a obrněnka Ceratium furcoides. Planktothrix aghardii dominoval také na konci srpna. Počátkem září sinice téměř vymizely a byly nahrazeny bohatou populací Fragilaria crotonensis. Na konci září došlo k silnému poklesu celkové biomasy, ve které byla dominantně zastoupena drobná skrytěnka Rhodomonas minuta. Nádrž v tomto roce odpovídala silné eutrofii až hypertrofii. společenstvo X2 Y HI SI SI P X2 Obr.: Sinice Plantothxix aghardii se letos v nádrži Fryšták silně prosadila 5
7 Slušovice Průhlednost v roce 2012 byla nadprůměrná, k jejímu neobvyklému zvýšení došlo přibližně na konci července. V dubnu a v květnu se v nádrži udržovala nepatrná biomasa fytoplanktonu, které dominovaly skrytěnky rodu Cryptomonas a rozsivka Asterionella formosa. V červnu se objevily první sinice, schopné vázat vzdušný dusík, hlavně druh Anabaena lemmermanii z funkční skupiny H2, typické pro mezotrofní nádrže. Tyto sinice zůstaly jako dominanta fytoplanktonu i koncem července. Na konci srpna se již prosadila zlativka Dinobryon divergens a jako subdominanta sinice Woronichinia naegeliana. Tato sinice se také prosadila i v září spolu s rodem Microcystis a skrytěnkou Cryptomonas reflexa. V říjnu byla hlavní součástí biomasy rozsivka Fragilaria crotonensis. Oproti předchozímu roku došlo ke znatelnému zlepšení a nádrž se přiblížila k oligotrofii. společenstvo Y C HI HI E, Lo Y, Lo, X P Biomasa zooplanktonu po celou sezónu převládá nad biomasou fytoplanktonu. Maximum bylo zaznamenáno v červnu a červenci - 7 g/m 3 (loni duben a květen). Po celou sezónu se hojně vyskytovaly velké filtrující perloočky Daphnia galeata (> 2 mm), bohaté populace vířníků (běžné druhy) a menší druhy Copepoda (Mesocyclops, Thermocyclops). Zajímavosti: podobně jako loni se od června do září hojně vyskytovaly koretry (v červenci představoval Chaoborus flavicans ¼ biomasy). Po delší době se znovu objevila Daphnia pulicaria (naposledy zjištěna v roce 2010). Obr.: Velká perloočka Daphnia galeata (pelagiál u hráze VD Slušovice) 6
8 Znojmo Průhlednost vody byla v roce 2012 nadprůměrná a oproti roku předcházejícímu se výrazně zlepšila. Počátkem dubna se v nádrži nepříliš silně rozvinula biomasa centrických rozsivek, zlativek rodu Chrysococcus a drobné skrytěnky Rhodomonas minuta. V květnu v této nízké biomase dominovala velká skrytěnka Cryptomonas reflexa a v červnu rozsivka Fragilaria crotonensis, jejíž biomasa zapříčinila trojnásobný vzestup koncentrace chlorofylu a. Počátkem července již biomase dominovala krásivka Staurastrum messikommeri a současně došlo k rozvoji zelených kokálních řas, zvláště druhu Coelastrum reticulatum, který fytoplanktonu dominoval i v srpnu. V září se opět prosadila Fragilaria crotonensis a počátkem října jednoznačně Cryptomonas reflexa. společenstvo D, X2, X3 Y P, Y J, P J P Y Oproti roku 2011 došlo v nádrži Znojmo k výraznému zlepšení, zlepšila se průhlednost, významně se snížila biomasa a trofický stav přehrady je možno označit jako lepší eutrofii. Biomasa zooplanktonu byla slabá po celou sezónu (1 2 g/m 3 ), maximum v červenci 11 g/m 3 (stejně jako v roce 2011). Clear water z hlediska zooplanktonu byl nevýrazný. Na jaře byla biomasa tvořena jen dravými vířníky. Koncem května dochází k nástupu velmi drobných perlooček (Daphnia cucculata, Bosmina coregoni; absence velkých jedinců). Jejich množství kulminuje až v červenci (stejně jako v roce 2011) clear water (dafnie s přilbicemi i bez) a přetrvává po celé léto. Na počátku září byl již zaznamenán úbytek perlooček, doprovázený silným vegetačním zákalem. V říjnu byl zooplankton již v podstatě potlačen. Po celý rok se vyskytovaly běžné druhy vířníků. Zajímavost: zaznamenán výskyt buchanky Eucyclops serrulatus (ve VD Znojmo poprvé). Obr.: Perloočka Daphnia cucculata v pelagiálu VD Znojmo (hráz) 7
9 Karolinka Průhlednost této po biologické stránce výjimečně čisté přehrady se v posledních šesti letech pohybovala mezi dvěma až šesti metry. V roce 2011 došlo k poklesu na průměrné hodnoty mezi dvěma až čtyřmi metry. V roce 2012 došlo navzdory snížení hladiny ke zlepšení situace a opětovnému posunu hodnot mezi tři až pět metrů. Zlepšení bylo výrazné zvláště v letním období. Na jaře se podobně jako v roce 2011 prosadily zlativky, dominoval však druh Chrysococcus triporus, který vytvořil podobně významnou biomasu jako Dinobryon divergens v roce předcházejícím. V květnu a v červnu došlo k významnému poklesu biomasy a postupně k rozvoji drobných centrických rozsivek a skrytěnek. Na rozdíl od roku 2011 se první sinice objevily již koncem června (Microcystis sp.). Na konci července se nejsilněji prosadily centrické rozsivky rodu Cyclotella. V srpnu v biomase převládla skrytěnka Cryptomonas reflexa a koncem září obrněnka Ceratium hirundinella. V srpnu se ve fytoplanktonu objevil největší podíl sinic, dominoval vláknitý druh Aphanizomenon flos aquae. Při srovnání grafů je patrné, že obě sezóny se téměř neliší v množství průměrné i maximální biomasy. Podobné je i zastoupení jednotlivých skupin fytoplanktonu v konkrétních měsících. V roce 2012 jsme v září zaznamenali větší rozvoj obrněnek a hlavně dřívější výskyt sinic, který mohl být zapříčiněn teplejším počasím v letních měsících. Svým chemismem, průměrnými i maximálními koncentracemi chlorofylu a, biomasou i výskytem dominantních taxonů a funkčních skupin fytoplanktonu nádrž odpovídá oligotrofii. Oproti roku 2011 jsme zaznamenali určité zlepšení. společenstvo X3 A Y A Y Lo Y, X2, HI, LM Obr.: Ceratium hirundinella obrněnka typická pro nádrž Karolinka 8
10 Biomasa zooplanktonu byla celkově chudá, slabší než loni (celoročně mezi 0 až 2 g/m 3, maximum v červnu 5,5 g/m 3 ). Na jaře ji tvořily především velké buchanky Cyclops vicinus (včetně naupliových stadií), které od června začínají doplňovat perloočky (dominance Daphnia galeata v květnu a červnu). V létě (červenec, srpen) jsou vůdčí složkou zooplanktonu vznášivky Eudiaptomus gracilis, které jsou s výkyvy přítomny po celou vegetační sezónu, doplněné perloočkou Diaphanosoma brachyurum. Na podzim opět převažují perloočky Daphnia galeata a naupliová stadia buchanek. Po celou sezónu byl hojný výskyt planktonních vířníků (Synchaeta lakowitziana, Synchaeta oblonga, Kellicottia longispina, Asplanchna priodonta apod.). Obr.: Jarní zooplankton VD Karolinka dospělá samice buchanky Cyclops vicinus 9
11 Mostiště Nádrž svojí průhledností v roce 2012 přibližně odpovídala dlouhodobému průměru a současně i předcházejícímu roku. V dubnu i v květnu v nádrži Mostiště převažovaly v biomase fytoplanktonu skrytěnky, zvláště druh Cryptomonas reflexa. V červnu se překvapivě prosadila rozsivka Asterionella formosa, patřící do funkční skupiny C, preferující spíše promíchaný vodní sloupec. V červenci se rozvinul poměrně silný vodní květ, tvořený sinicí Microcystis aeruginosa, současně však velkou část biomasy tvořila pro nádrž typická krásivka Staurastrum messikommeri. Během srpna a září se krásivky postupně prosazovaly proti sinicím, takže v říjnu byla už S. messikommeri jasnou dominantou biomasy fytoplanktonu. společenstvo Y Y C M, P P P P Troficky byla situace podobná roku 2011 a odpovídala silné eutrofii. Obr.: Staurastrum messikommeri tvořící vegetační zákal v nádrži Mostiště v roce 2012 Biomasa zooplanktonu byla během sezóny rozvinutá, ale rozkolísaná (mírně slabší než loni, výrazný úbytek v létě); maximum v červnu (7 g/m 3 ). Stadium clear water v květnu, ale pouze malé perloočky (Bosmina longirostris) nevytvářející výraznou biomasu; větší druhy (Daphnia galeata) se začínají objevovat až v červnu, ale to už souběžně s rozvinutým fytoplanktonem (biomasa fytoplanktonu převládala nad biomasou zooplanktonu od června do srpna). Od září nástup perlooček (velkých i malých; Diaphanosoma brachyurum, Daphnia galeata), maximum v říjnu (6,7 g/m 3 ) opět hlavně malé perloočky (Bosmina coregoni). Po celou sezónu běžné druhy vířníků (Keratella, Conochiloides, Conochilus), buchanek (Cyclops, Thermocyclops, Mesocyclops; zejména naupliová stádia) a vznášinky Eudiaptomus gracilis. 10
12 Nová Říše Průhlednost v roce 2012 oproti předcházejícímu roku poklesla v průměru zhruba o jeden metr a patřila k nejhorším za posledních osm let. V dubnovém fytoplanktonu bylo v biomase poměrně rovnoměrně zastoupeno několik funkčních skupin, reprezentovaných druhy Asterionella formosa, Rhodomonas minuta, Aulacoseira subarctica, Fragilaria crotonensis, Dinobryon sertularia. V květnu se prosadily blíže neurčené zlativky a Cyclotella balatonis, která přetrvala jako dominanta biomasy také v červnu. V červenci svým objemem převládly rozmanité zelené kokální řasy ze skupiny F, které byly doplněny různými sinicemi, např. druhem Microcystis wessenbergii. Podobné bylo složení řas a sinic také v srpnu. V září se již sinice z funkční skupiny M silně prosadily. Tato situace přetrvala také v říjnu. společenstvo C,P,X2,P X2, A? A? F, M F, M M M Nádrž si v roce 2012 podržela svůj mezotrofní charakter, větší rozvoj sinic od září je možno vysvětlit suchým a teplým létem. Biomasa zooplanktonu byla po celou vegetační sezónu rovnoměrně a silně vyvinuta. Z dubnového minima strmý vzestup (jarní clear water ), následuje víceméně setrvalý stav a pozvolný úbytek na podzim. Dvě maxima: první v květnu (téměř 8 g/m 3 ) a druhé v září (9,5 g/m 3 ). V dubnu byla v nádrži zastoupena pouze pestrá škála vířníků (Keratella, Filinia, Conochiloides, Polyarthra). Na jarním maximu se podílely zejména drobné perloočky (souběžně Bosmina longirostris a Bosmina coregoni) a naupliová stadia buchanek. Ta se početně prosazovala po celý zbytek sledovaného období. V červnu tvoří biomasu zooplanktonu hlavně vznášivka Eudiaptomus gracilis spolu s masivně rozmnoženým vířníkem Kellicottia longispina (červen, červenec). Velké filtrující perloočky se nakrátko prosadí až v červenci (Daphnia cucculata, Daphnia galeata, Diaphanosoma brachyurum). Od srpna se k nim přidruží malé druhy buchanek (Thermocyclops crassus, Mesocyclops leuckarti), které se zaslouží o druhé podzimní maximum. V říjnu kromě buchanek opět drobné perloočky (Chydorus sphaericus, Ceriodaphnia quadrangula). Obr.: Filtrující zooplankton si bohužel nedokáže poradit s vodním květem sinic (Daphnia galeata versus kolonie sinic Microcystis; srpen 2012, VD Nová Říše) 11
13 Landštejn Průhlednost v roce 2012 odpovídala dlouhodobě průměrným hodnotám. Období clear water se vyznačovalo nevýraznými hodnotami. K většímu poklesu jejich hodnot došlo v polovině července. Na jaře v dubnu a v květnu převážily kvantitativně i biomasou zlativky. V dubnu to byli drobní bičíkovci rodu Chrysococcus. V červnu, v období clear water se objevily rozsivky Fragilaria crotonensis, které zcela ovládly červencovou biomasu. V srpnu opět došlo k poklesu koncentrace chlorofylu a a k dominanci drobných i velkých skrytěnek ve slabém fytoplanktonu. Skrytěnky tvořily významnou součást biomasy také v září, kdy se objevily obrovské buňky zelenivek rodu Gonyostomum. Tyto zelenivky, které se vyskytují hlavně ve vodách zabarvených huminovými látkami, svou biomasou převážily ve fytoplanktonu říjnovém. společenstvo X3 U P, F P X2 X2, Y, Q Q Znepokojivě silným rozvojem rozsivky Fragilaria crotonensis se nádrž v tomto roce posunula blíže k mezotrofii. Jedním z důvodů pro poněkud větší rozvoj fytoplanktonu mohlo být dlouhodobé snížení hladiny. VD Landštejn je jedinou Povodím Moravy, s. p. sledovanou nádrží, ve které je dlouhodobě pozorována populace velkých perlooček Holopedium gibberum. Tato populace byla v roce 2012 silně rozvinutá (v květnu jedinců /m 3 ), ale oproti minulosti (kdy se vyskytovala od jara do podzimu) se omezila pouze na začátek sezóny (duben až červen). Biomasa zooplanktonu byla rozvinutá pouze v květnu (maximum 26 g/m 3 ) a v červnu, v ostatních měsících minimální. V dubnu ji tvořili velcí, dospělí jedinci vznášivky Eudiaptomus gracilis. V květnu nastal hlavní rozvoj Holopedium a Eudiaptomus (drtivá převaha v biomase). V červnu dochází k jejich ústupu, v biomase je nahrazují perloočky (hlavně Daphnia, velké i malé) a drobné buchanky (Mesocyclops, Thermocyclops). Silný vegetační zákal, který přetrvává i v červenci (převaha perloočky Diaphanosoma brachyurum a malé buchanky Mesocyclops leuckarti). V srpnu, září a říjnu vegetační zákal potlačen, biomasa zooplanktonu minimální (tvoří ji jen malé druhy perlooček Ceriodaphnia, méně Diaphanosoma) a drobné buchanky (Mesocyclops, Thermocyclops). Po celý rok bohatě vířníků (běžné druhy + Ploesoma hudsoni + Conochiloides coenobasis + Polyarthra euryptera). Obr.: Velká perloočka Holopediu gibberum ve slizovitém obalu (typická složka pelagiálního zooplanktonu v nádrži Landštejn) 12
14 Hubenov Průhlednost nádrže Hubenov odpovídala v roce 2012 dlouhodobému průměru, období clear water se projevilo pouze slabě. V dubnu v biomase fytoplanktonu převažovala rozsivka Asterionella formosa, která byla v květnu doplněna o významnou populaci rozsivky Fragilaria crotonensis. V červnu v období clear water se v nevýznamné biomase prosadila skytěnka Cryptomonas reflexa a Rhodomonas minuta a také se objevily první sinice (Microcystis aeruginosa, Woronichinia naegeliana a Anabaena lemmermanii). V červenci se již sinice W. naegeliana a M. aeruginosa zcela prosadily a dominovaly potom biomase také v srpnu a v září. V říjnu se objevila jako dominanta biomasy fytoplanktonu rozsivka Asterionella formosa spolu se skrytěnkou C. reflexa. společenstvo C C, P Y,X2,M,Lm,HI Lo, M Lo, M Lo,M C, Y Nádrž v tomto roce odpovídala horší mezotrofii. Biomasa zooplanktonu byla poměrně rozvinutá po celé sledované období (maximum v dubnu: téměř 16 g/m 3 ). Jarní maximum tvořeno buchankami (Cyclops vicinus), které tvoří spolu se vznášivkami Eudiaptomus významnou složku biomasy po celou sezónu (v létě a na podzim drobnější druhy Mesocyclops a Thermocyclops). Perloočky se vyskytují početně spíše jako druhořadá součást biomasy (Daphnia galeata, Diaphanosoma brychyurum); vůdčí složkou zooplanktonu se stávají až na podzim, ale pouze drobné druhy (Chydorus sphaericus, Ceriodapnia quadrangula). Byl zaznamenán pouze ojedinělý výskyt koretry Chaoborus flavicans a běžné druhy vířníků. 13
15 Vír Průhlednost vody v roce 2012 odpovídala dlouhodobému průměru, zhruba od začátku srpna je však možno na jejím průběhu sledovat výrazné zhoršení oproti výbornému roku Zhoršení bylo zapříčiněno velmi intenzívním krásivkovým zákalem. Po slabém dubnovém rozvoji rozsivek se v květnu v období clear water prosadila skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červnu se silněji rozmnožila rozsivka Asterionella formosa. V červenci se objevil slabší sinicový vodní květ a rozsivkový zákal, ve kterém převládal druh Fragilaria crotonensis. V srpnu a v září jsme zaznamenali výjimečně silný krásivkový zákal, tvořený druhy Staurastrum manfeldtii (obrázek na titulní straně) a Staurastrum messikommeri. Tyto krásivky byly hlavní složkou biomasy i v říjnu, kdy došlo k jejímu výraznému poklesu. společenstvo X3, D Y C P, M, HI P P P Nádrž v tomto roce odpovídala silné eutrofii, jejímž projevem však nebyl masový rozvoj sinic. Zhoršení oproti roku 2011 bylo patrné ve druhé polovině vegetační sezóny. Biomasa zooplanktonu byla po celou sezónu slabá, ale oproti roku 2011 má stoupající tendenci. Maximum v květnu (6,1 g/m 3 ; clear water ), kdy ji tvoří hlavně velké filtrující perloočky (Daphnia galeata, Diaphanosoma brachyurum) doplněné drobnými druhy (Bosmina coregoni, Ceriodaphnia quadrangula). Perloočky se drží po celý rok, jedná se o poměrně velké jedince ( dafnie > 2 mm). Po celý rok (hlavně časné jaro) početně dominují Copepoda (běžné dravé druhy: Cyclops, Eudiaptomus, Mesocyclops) a běžní vířníci. Obr.: Bosmina coregoni (výrazná složka květnového drobného pelagiálního zooplanktonu nádrže Vír) 14
16 Opatovice Průhlednost se v roce 2012 vyznačovala poměrně výrazným zhoršením ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Stadium clear water se téměř neprojevilo a naopak hodnoty od poloviny srpna do poloviny září byly nejhorší za posledních osm let. V dubnu ve fytoplanktonu převládly hlavně skrytěnky druhu Rhodomonas minuta a přídatně drobné centrické rozsivky. V květnu již biomasu ovládla velká centrická rozsivka Cyclotella balatonis. V červnu se téměř dvojnásobně zvýšila koncentrace chlorofylu a, současně s tím se prosadila skrytěnka Cryptomonas reflexa. Jako přídatný druh se objevily vláknité sinice rodu Aphanizomenon. V červenci jsou dominantou biomasy vláknité sinice Anabaena lemmermanii a vzácná Anabaena danica a v srpnu se ve fytoplanktonu prosadila Fragilaria crotonensis a rozmanité zelené kokální řasy. Případně se objevila řada druhů planktonních sinic, v září byla hlavní složkou fytoplanktonu sinice Microcystis viridis spolu s čistomilnějším druhem Chroococcus limneticus a zelenými kokálními řasami rodu Nephrocytium (viz. obrázek). Počátkem října se k sinici M. viridis jako akcesorický druh přidaly rozsivky Fragilaria crotonensis. společenstvo X2 A Y, HI HI P, F? M M, P, C Přehrada v tomto roce sice ještě pořád odpovídala mezotrofii, poměrně silné zastoupení sinic ve druhé polovině léta však indikuje možnou eutrofizaci nádrže. Obr.: Zelená kokální řasa rodu Nephrocytium zajímavý výskyt v nádrži Opatovice Biomasa zooplanktonu byla v průběhu sezóny vyvinutá (pohybuje se v rozsahu 1 až 5 g/m 3, bez výrazného jarního maxima). Jarní zooplankton představují zejména velké dravé buchanky Cyclops vicinus, ke kterým se v květnu připojují perloočky Daphnia galeata; ty zůstávají dominantní složkou biomasy po celý zbytek sezóny. Stejně jako loni zaznamenán výskyt ne příliš časté perloočky Diaphanosoma lacustris. Po celý rok vznášivky Eudiaptomus a běžné druhy vířníků. 15
17 Boskovice Průhlednost se v roce 2012 nevyznačovala vysokými hodnotami v období clear water, po zbytek sezóny nevybočovala z dlouhodobého průměru. V dubnu převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, v květnu se koncentrace chlorofylu a přiblížila k nule a objevila se zelená kokální řasa Planktosphaeria gelatinosa, která se více prosadila v červnu. V červenci se začaly rozvíjet první sinice, zvláště vláknitý druh Anabaena planctonica. V srpnu biomase opět dominovala zelená řasa Planktosphaeria gelatinosa a sinice Woronichinia naegeliana a Microcystis aeruginosa. V září byla situace podobná, ovšem ve prospěch sinice Microcystis aeruginosa. V říjnu jednoznačně dominoval slabší vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae. Oproti roku 2011 došlo k poměrně výraznému zlepšení a nádrž odpovídala horší mezotrofii. společenstvo X3 F F HI F, M, Lo M, Lo, F HI Biomasa zooplanktonu byla rovnoměrně a dobře vyvinutá po celou sezónu (stejně jako loni), maximum v červnu 11 g/m 3 ; od srpna vodní květ. V dubnu tvořili drtivou většinu biomasy zooplanktonu velcí jedinci buchanek (Cyclops vicinus, ojediněle Cyclops strenuus). V květnu a červnu jsou Cyclops na ústupu, v biomase převládají velké (> 1mm) perloočky Daphnia galeata a vznášivky Eudiaptomus gracilis. Červenec, srpen a září byl charakteristický ústupem velkých dafnií, zaznamenán nástup Diaphanosoma a Eudiaptomus. V říjnu návrat velkých dafnií, Eudiaptomus a drobná perloočka Chydorus sphaericus; po celou dobu vodní květ sinic. Zajímavost: v říjnu obrovští jedinci dravého vířníka Asplanchna girodi. Obr.: Buchanka Cyclops strenuus nebývá na nádržích Povodí Moravy příliš častá 16
18 Znojmo Hubenov Mostiště Vír Opatovice Nová Říše Landštejn Boskovice Slušovice Karolinka Bojkovice Ludkovice Fryšták Koryčany Znojmo Hubenov Mostiště Vír Opatovice Nová Říše Landštejn Boskovice Slušovice Karolinka Bojkovice Ludkovice Fryšták Koryčany Koncentrace chlorofylu a (μg/l) ve vodárenských nádržích spravovaných státním podnikem Povodí Moravy ve směsném vzorku na profilu hráz mg/l Rok 2011 duben květen červen červenec srpen září říjen mg/l Rok 2012 duben květen červen červenec srpen září říjen
19 Závěr Rok 2012 byl klimaticky zcela odlišný od předchozího roku Léto bylo suché a teplé. Dal se očekávat větší rozvoj sinic, případně jejich masových květů. Tyto předpoklady se nepotvrdily a sezóna 2012 se podle složení a intenzity rozvoje fytoplanktonu podobala vegetační sezóně Jako výborné oligotrofní nádrže bylo v tomto roce možno tradičně označit Karolinku a nově také příznivě se vyvíjející Slušovice. Mírné zhoršení se projevilo u Landštejna, který byl tento rok blíže mezotrofii, ke které se také jako obvykle nejvíce blížily přehrady Nová Říše, Opatovice a Koryčany. Slabě eutrofní byl Hubenov, Boskovice, Bojkovice a snad i Znojmo. Jediné opravdu výrazné zhoršení a silný posun k eutrofii jsme zaznamenali u nádrže Ludkovice. Silně eutrofní byl Vír, Mostiště a Fryšták. Opravdu silně se sinice rozmnožily pouze v létě u nádrže Fryšták, ale ani tam se nejednalo o pravý vodní květ dominantní sinicí byla Planktothrix aghardii, která nevytváří pouhým okem viditelné útvary. 18
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2013 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2013 jsme podobně jako v roce 2012 sledovali čtrnáct
VíceORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH
ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování
VíceOrientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...
VíceBIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2014 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 602 00 Brno Úvod V roce 2014 jsme podobně jako v roce 2013 sledovali čtrnáct
VíceORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH
ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2011 VYPRACOVAL: MGR. RODAN GERIŠ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno 1 Část 1 Úvod Pro sledování bylo v roce 2011
VíceRealizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga
Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria
VíceSLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE
SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.
VíceDominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová
Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceFunkční skupiny fytoplanktonu Rodan Geriš,, Povodí Moravy s.p. Fytoplankton, ve kterém dominují rozsivky! Obecně se vyvíjí v dobře e promích chávané, často chladné vodě v moři i i v jezerech! Jedna z prvních
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Technicko morfologické parametry Rok uvedení do provozu - 1972 Průtok - 0,190
VíceZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní
VícePosouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického
VíceZáklady limnologie pro vzorkaře
Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)
VíceJan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice
Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha
VíceSLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
VíceSinice v koupacích vodách ČR v letech
Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné
VícePT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VícePT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2012 8.11.2012 upraveno pro zveřejnění na
VícePROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD
PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti
VíceUmí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?
Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice? Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2019 5.2.2019, Praha Planktonní sinice v ČR V ČR 10 rodů se 42 druhy sinic vodních květů (Komárek, 1996)
VíceVyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sledoval státní podnik Povodí Labe prostřednictvím
VíceMonitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov
Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov Vodárenská biologie 216 3. a 4. 2. 216, Praha Dušan Kosour, Rodan Geriš, Ondřej Kruml Povodí Moravy, s.p. Vodní nádrž Hubenov Nenahraditelný zdroj vody pro
VíceProblematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu
Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.214 Petr Pumann
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceŘasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem
Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Petr Pumann Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu 8. celostátní pracovní setkání k problematice pitných a koupacích vod Praha, Státní
VíceZpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny
VTEI/ 2018/ 4 Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR Klíčová slova: pitná voda snížení hladiny vodní květ počet buněk fytoplanktonu mangan
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti ORGANIZÁTOR PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA, REG.Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Tel. 267 082 220, e-mail:
VíceVývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015
Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující
VícePseudanabaena a tenké vláknité
7. PŘÍLOHY Tabulka 10: Hostivař 20.8.2008 - vláknité sinice rozlišené, počet Aphanizomenon, Planktothrix, Raphidiopsis Pseudanabaena a tenké vláknité sinice Anabaena součet počtu buněk vláknitých sinic
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sleduje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím
VícePříběh mladistvé nádrže Michal
Příběh mladistvé nádrže Michal I. Přikryl 1, M. Kosík 1, P. Walta 2 1 ENKI o.p.s. 2 Koupaliště Michal s.r.o. Nádrž Michal zatopený lom po těžbě uhlí napuštěn v zimním období 2001/2002 vodní plocha 27,8
VíceJevy a organismy pozorovatelné pouhým okem
Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto
VíceMetody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717
Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické
VícePT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 26.11.2008 upraveno pro zveřejnění na internetu (5.12.2008) kód účastníka, pod kterým
VíceHydrobiologie stojatých vod
Hydrobiologie stojatých vod Abiotické faktory Hydrogeomorfologické charakteristiky, fyzikální podmínky, chemické podmínky Typologické a typografické podmínky: morfologie dna, nadmořská výška, hloubka,
VíceVizuální hodnocení vodního květu sinic
Vizuální hodnocení vodního květu sinic Petr Pumann Seminář Vyhodnocení programů zkoušení způsobilosti v oblasti orientační senzorické analýzy a odběrů pitné a koupací vody 20.6.2007, Praha, Statní Co to
VíceKvalita vody pražských potoků. Část 2: přítoky do rybníka Šeberák a přehradní nádrže Hostivař
Kvalita vody pražských potoků. Část 2: přítoky do rybníka Šeberák a přehradní nádrže Hostivař LADISLAV HAVEL, BLANKA DESORTOVÁ, JAN ŠŤASTNÝ Klíčová slova: potoky kvalita vody živiny fytoplankton zooplankton
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceTlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceVliv teploty na růst
Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách
VíceProfil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
VícePT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2013 21.11.2013 upraveno pro zveřejnění
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014
VíceRevize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic
Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2014 5.-6.2.2014, Praha Standardní metodiky pro mikroskopickou kvantifikaci sinic a předpisy
VíceSinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 2018
Sinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 18 Petr Pumann, Filip Kothan Státní zdravotní ústav Vodárenská biologie 19 6. 7. 2. 19, Praha teplota ( C) Teploty v koupací sezóně 18 příklad ze stanice
VíceMalý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě
Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o
VíceZOOPLANKTON ZÁMECKÉHO RYBNÍKU
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 23 Číslo 1, 28 ZOOPLANKTON ZÁMECKÉHO RYBNÍKU I. Sukop Došlo:
VícePT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 30.11.2006 upraveno pro publikaci na internetu Nová literatura Hindák CD zelené řasy
VícePT#V/5/2011 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2011 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2011 8.11.2011 Upraveno pro zveřejnění na
VíceMikroskopické stanovení sinic
Mikroskopické stanovení sinic Státní zdravotní ústav, 28.6.2012 Petr Pumann Státní zdravotní ústav Rozpoznat řasy od sinic Woronichinia naegeliana Botryococcus (zelená řasa) Státní zdravotní ústav Důležité
VíceBiomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VíceESPT Státní zdravotní ústav
ESPT Státní zdravotní ústav ORGANIZÁTOR PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA, REG.Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Tel. 267 082 220, Fax. 267 082 271, e-mail: voda@szu.cz PROGRAM
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Závěrečná
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
VícePT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2013 30.5.2013 kód účastníka,
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých
VíceÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ
ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ Informace Povodí Labe, státní podnik (Ing. L. Rederer, Ing. T. Zapletal) Vzhledem k pokračujícímu masivnímu úhynu úhoře říčního (Anguilla anguilla) na jižní části vodní
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceMůžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?
Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Petr Pumann Státní 51. pracovní konference České algologické společnosti 20.-23. září 2010, Olomouc Sledované přírodní koupací vody v ČR Státní
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
VíceChomoutovské jezero u Olomouce. revitalizace versus samovolný vývoj
Chomoutovské jezero u Olomouce revitalizace versus samovolný vývoj Vlastimil Kostkan, Martin Rulík Rozvoj environmentální gramotnosti odborné i laické veřejnosti reg. číslo: CZ.1.07/3.1.00/37.0033 Základní
VícePočítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek)
Počítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2013 6.-7.2.2013, Praha Mikroskopické organismy v pitné
VíceZOOPLANKTON A ZOOBENTOS RYBNÍKŮ ŽĎÁRSKÉHO REGIONU
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LV 22 Číslo 5, 2007 ZOOPLANKTON A ZOOBENTOS RYBNÍKŮ ŽĎÁRSKÉHO REGIONU
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vy a komentáře PT#V/8/2016 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 15. 6. 2016 Účastníci programu
VíceCentrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ V OBDOBÍ ČERVEN ZÁŘÍ 26 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceCentrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ ČERVEN ŘÍJEN 27 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VícePro komisi pro životní prostředí města Třeboně
Zpráva z projektu "Rybníík Svět" za r.. 2014.. Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Rozsivka Aulacoseira granulata a sinice Synechococcus sp. v UV a ve viditelném světle J. Lukavský, H. Strusková,
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Závěrečná
VíceREVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU
REVIZE ČSN 75 772 KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU Petr Pumann, Jana Říhová Ambrožová, Lenka Fremrová Vodárenská biologie 203 Praha, 6.-7.2.203 ČSN pro stanovení biosestonu/mikroskopického
VíceFytoplankton štěrkoviště Chomoutov u Olomouce
Czech Phycology, Olomouc, 1: 53-61, 2001 53 Fytoplankton štěrkoviště Chomoutov u Olomouce Phytoplankton of gravel-pit Chomoutov near Olomouc Marek N a v r á t i l a Aloisie P o u l í č k o v á Katedra
VíceACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LV 11 Číslo 2, 2007 Vodní bezobratlí mikulovských rybníků I. Sukop
VíceVýtah z vodohospodářské bilance za rok 2005 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností
Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2005 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Roční srážkový úhrn 732 mm lze hodnotit jako srážkově normální,
VícePraktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ
Praktická část Sinice a řasy v praxi Přírodovědecká fakulta UK, 19.-21.4.2013 Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ Sinice a řasy (a věci podobné) pouhým okem Státní zdravotní ústav
VíceRoční monitoring nádrže MODLANY pro rok 2013
Roční monitoring nádrže MODLANY pro rok 2013 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129 165 21 Praha 6 Suchdol Kolektiv zpracovatele: doc. RNDr.
VícePro komisi pro životní prostředí a lázeňství města Třeboně
Pro komisi pro životní prostředí a lázeňství města Třeboně Sinice Gomphonema compacta J.Lukavský, H.Strusková, A.Zajíčková Botanický ústav AV ČR, Třeboň, BIORAF, Centrum kompetence pro biorafinaci jaromir.lukavsky@ibot.cas.cz
VíceStanovení sinic (revize ČSN ) a chlorofylu
Stanovení sinic (revize ČSN 75 7717) a chlorofylu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann Seminář
VíceDeterminační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita
Sinice vodních květů v ČR Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanický ústav Akademie
VícePT#V/10/2005 STANOVENÍ MIKROSKOPICKÉHO OBRAZU V KOUPALIŠTÍCH VE VOLNÉ PŘÍRODĚ A STANOVENÍ CHLOROFYLU-A PROGRAM ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI LABORATOŘÍ
ESPT Státní zdravotní ústav Centrum hygieny životního prostředí ORGANIZÁTOR PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA, REG.Č. 7 Šrobárova 8, 2 Praha Vinohrady Tel. 27 82 22, Fa. 27 82 27, e-mail
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2018 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 3. 7. 2018 Účastníci
VícePesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:
Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu
VíceProfil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529017 (IDPFVK) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Džbán (i) Nadmořská
VícePT#V/9/2010 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2010 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/9/2010 11.11.2010 Organizační změny významné
Více1. Jaký je podíl povodní v celoroční bilanci P? 2. Jaké riziko představují hodnocené rybníky pro navazující povodí?
V posledním desetiletí v ČR několik významných povodní. Nejničivější v roce 2002, která byla později v řadě povodí klasifikovaná jako tisíciletá. Významná role rybníků v územní protipovodňové ochraně (funkce
VíceProvozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání
Provozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 18 6. 7. 2. 18, Praha Stanovení sinic v koupacích vodách od sezóny 12
VícePT#V/4/2019 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2019 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2019 20. 6. 2019 kód účastníka,
Více