Se zákazníkem musíme lépe komunikovat

Transkript

1 DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost kontakt leden 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 1 ï zdarma Se zákazníkem musíme lépe komunikovat DopravnÌ podnik dostane na svou Ëinnost v letoönìm roce tèmï 14 miliard korun. Polovinu tvo Ì provoznì dotace, druhou finance na investice. ÑZmiÚovan Ë stka je na hranï toho, co n m m ûe mïstsk rozpoëet poskytnout, proto ji musìme vynaloûit co nejlèpe, abychom d le zlepöili systèm mïstskè hromadnè dopravy,ì uvedl na setk nì vedoucìch pracovnìk naöì spoleënosti p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Milan Houfek. Setk nì vedoucìch pracovnìk se konala v dob ch minul ch pravidelnï jednou aû dvakr t roënï. Ve st edu 13. prosince jsme nav zali na Ñp etrûenou nitì. ÑPodobn setk nì by mïla p edevöìm p ispït k lepöì informovanosti ÌdÌcÌch pracovnìk. Tok informacì nenì mnohdy nejlepöì, proto jsme se rozhodli uspo dat podobnè setk nì. Je to prvnì krok, pokud se osvïdëì, chtïli bychom v budoucnosti pokraëovat,ì ekl v vodu Houfek. D le se ve svèm projevu vïnoval sezn menì s prost edìm, ve kterèm se naöe spoleënost pohybuje, a struënï zhodnotil nejd leûitïjöì oblasti, kter mi ûije DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost. ÑPodle mèho je kvalita n mi poskytovan ch sluûeb nejlepöì v historii, ale v detailech, kterè dok ûì z kaznìk m znep Ìjemnit ûivot, m me jeötï rezervy. Proto jsme takè p ed t emi lety zaëali s Programem kvality sluûby. Nechci, aby to byla obdoba nïjakè socialistickè soutïûe, program by mïl b t hnacìm motorem ve zlepöov nì pr vï tïch detail, kterè mnohdy p ehlìûìme nebo si je neuvïdomujeme,ì vypìchl prvnì tèma p edseda p edstavenstva. Jeho dalöì slova se toëila okolo lepöì komunikace s ve ejnostì. ÑMusÌme se nauëit s ve ejnostì lèpe komunikovat, lèpe naöe sluûby prod vat, a to na vöech rovnìch. Poda ilo se n m zastavit v razn pokles p epraven ch osob ze zaë tku devades t ch let, ale bohuûel kaûd rok konstatujeme propad p ibliûnï o 1 aû 2 procenta. NaöÌm cìlem musì b t plnè zastavenì tohoto trendu.ì Gener lnì editel jeötï jednou vöem podïkoval za perfektnì zvl dnutì dopravy p i z ijovèm zased nì Mezin rodnìho mïnovèho fondu a Skupiny SvÏtovÈ banky. Vysoce ocenil i zah jenì prodeje jìzdenek idiëi autobus. ÑKdyû jsme tento z mïr p ed rokem p ipravovali, nevï il jsem, ûe se povede prodej jìzdenek idiëi autobus tak bezproblèmovï realizovat. Dnes je skuteënostì, p in öì svè ovoce a navìc je pozitivnï hodnocen zvenëì. Proto bychom mïli uvaûovat o zavedenì prodeje jìzdenek i idiëi tramvajì, zpoë tku jen ve vybran ch obdobìch dne. RovnÏû vöichni p epravnì manipulanti v met- ru by mïli prod vat jìzdenky. V budoucnu tak z vaûnou vïc nem ûeme nechat na dobrovolnosti jednotliv ch pracovnìk. Podle statistik prod v jìzdenky 60 aû 70 procent staniënìho person lu u vstupu do metra, a to je m lo,ì zd raznil Houfek. V dalöì Ë sti svèho vystoupenì se p edseda p edstavenstva zamï il na mezin rodnì vztahy, jejichû v znam nïkdy nenì dostateënï doceúov n. ÑJe jedno, jestli vstoupìme do EvropskÈ unie za t i nebo za öest let, ale uû nynì se musìme p ipravovat na platnè normy, abychom byli p ipraveni nap Ìklad na konkurenci v dopravï nebo na evropskè normy t kajìcì se kvality sluûby.ì Pl ny do budoucna jsou spojeny s obmïnou vozovèho parku, kter by mïla nabìdnout cestujìcìm vïtöì kvalitu a komfort. V raznï bylo rovnïû zmìnïno zah - jenì stavby tratï metra IV. C1 a p Ìprava na zah jenì stavby tramvajovè trati na Barrandov. ÑN vrh rozpoëtu na rok 2001 n m d v relativnï velkè finanënì prost edky pro investiënì Ëinnost, proto vï Ìm, ûe se n m poda Ì realizovat vïtöinu zam ölen ch akcì.ì Foto: Petr MalÌk Z vïr svèho vystoupenì vïnoval gener lnì editel rozboru v vojov ch ad z kladnìch ekonomick ch ukazatel. ZaobÌral se poskytov nìm dotacì naöì spoleënosti v poslednìch deseti letech, v vojem trûeb, aù jiû z prodeje jìzdenek nebo pokut, odpisy a odloûenou danì, kterè n ö rozpoëet v poslednìch letech v raznï zatïûujì. Pod drobnohledem byly takè poëty zamïstnanc a n klady na mzdy, zejmèna z pohledu pr vï probìhajìcìho kolektivnìho vyjedn v nì. Ve druhè Ë sti setk nì p iblìûil finanënì moûnosti mïsta zejmèna v dopravï mìstop edseda p edstavenstva Radovan äteiner a z vïr pat il kr tkèmu hodnocenì editel odötïpn ch z vod. PrvnÌ krok na cestï k lepöì informovanosti uvnit naöeho podniku byl uëinïn, snad si tèmï stovka z - ËastnÏn ch odnesla informace, kterè bude moci vyuûìt p i dalöì pr ci. Na dalöì setk nì vedoucìch bychom nemïli Ëekat dlouhè roky, ot zek k eöenì m me st le dost. ñbdañ Jak je stará pražská městská hromadná doprava? 2 Autobusová doprava by měla být certifikována podle ISO 6 Pět let DP-KONTAKTu 9 až 12 Představujeme STIB Brusel, partnerský podnik z klubu CYQUAL příloha 1/2001 DP kontakt 1 z obsahu

2 Z HISTORIE Jak je stará pražská městská hromadná doprava? mïstskou hromadnou dopravu) a tak slavit jejì v roëì. NenÌ bez zajìmavosti, ûe ani Sichrovsk ani Tho omnibusy neopomìjejì. V Tho ovï studii je dokonce jasnï ps no, ûe ÑPravidelnou hromadnou dopravu osob koúsk mi omnibusy jako z klad mïstskè dopravy mïla jenom Praha.ì Zd se, ûe p edchozì generace doprav k tedy mïla celkem jasno. (Jen tak, jaksi pod Ëarou, musìm p ipomenout, ûe Tho ova studie byla vyd na jako tajn.) Pak p iöla pades t lèta a o nïjak v roëì se p Ìliö nikdo nezajìmal. P esto historikovè na omnibusy nezapomìnali (viz nap Ìklad Frantiöek RoubÌk: Od nosìtek k trolejbusu). äedes t lèta byla uû politicky uvolnïnïjöì. A tak se v roce 1965 zrodil n pad, oslavit po vzoru naöich p edk v roëì koúky. Ale na rozdìl od roku 1925 nïkoho z ejmï napadlo hovo it ne o koúce, ale o organizovanè mïstskè hromadnè dopravï (v tè dobï uû byl tento pojem zcela samoz ejm ). Do ulic vyjel slavnostnì omnibusovè linky nenì zatìm spolehlivï doloûeno datum, kdy zah jila provoz. Shrneme-li nynïjöì zn mè daje z literatury, dozvìme se, ûe se s omnibusy sezn mil bïhem studijnì cesty v Pa Ìûi v roce 1829 Frantiöek AntonÌn Gerstner (ano, ten, kter st l u zrodu prvnì ËeskÈ konïsp eûnè ûeleznice do»esk ch BudÏjovic). spïön pa Ìûsk podnik propagoval v ËeskÈm tisku a jeho myölenka zaujala ËeskÈ mìstodrûitelstvì (pr se o celou z leûitost zaslouûil p edevöìm nejvyööì purkrabì hrabï Chotek), kterè vyzvalo praûsk magistr t k podpo e takovèho podnik nì. Naöel se ale jen jeden podnikatel, kter byl ochoten jìt do ûivnosti, se kterou tu nebyly zkuöenosti. Byl to Jakub Chocensk, nejvïtöì praûsk povoznìk. V Ìjnu 1829 obdrûel dekret zemskèho prezìdia a praûskèho magistr tu, kter m mu bylo povoleno provozovat pravidelnou dopravu osob na dvou link ch. Trasa tè prvnì vedla od StaromÏstskÈ radnice p es Karl v most k tzv. ZemskÈmu domu (snïmovnï) na MalÈ StranÏ. Druh linka byla navrûena od hlavnì celnice (byla na dneönìm n mïstì Republiky za pal cem U Hybern ) a mïla vèst takè na Malou Stranu, tentokr t vöak k tehdejöìmu vrchnìmu poötovnìmu adu. Kter mi ulicemi jednotlivè linky vedly, zatìm nevìme. NÏkdy se uv dì, ûe Chocensk zah jil provoz 19. dubna Pochybnosti jsou, zda na jednè nebo obou link ch. Podle nïkter ch daj zprvu k danèmu Ëelu koupil jedin staröì dostavnìk a zah jil na prvnì lince provoz uû v roce (NenÌ ani jasnè, proë by mïl se zah jenìm provozu ot let prakticky p l roku, kdyû zavedenì linky nebylo v zanè na nïjakè stavebnì pravy komunikacì a podobnï.) D le se vì jen to, ûe se na lince (link ch) platilo jednotnè jìzdnè 5 krejcar. Chybou podniku bylo, ûe dopravï nep edch zel, jak bychom dnes ekli, û dn p epravnì pr zkum, kter m by se zjistilo, kudy chce cestovat nejvìce osob. Pro mal z jem Chocensk uû v roce 1830 dopravu omnibusy zastavil. TakÈ u dalöìho omnibusovèho podniku nem me pro linku z R ûovè ulice na Malou Stranu k dispozici Jedno z nejzn mïjöìch vyobrazenì praûsk ch omnibus zn zorúuje na prvnì pohled nelìtostn konkurenënì boj s koúkou. V jeden ctèm ËÌsle DPñKONTAKTu se objevilo zamyölenì o 125. v roëì, kterè jsme v ned vnè dobï oslavili. ProË a kdy se v minulosti zvolilo pr vï zah jenì provozu koúky 23. z Ì 1875 za onen magick prvnì den praûskè mïstskè hromadnè dopravy? N sledujìcì dky patrnï takè nedajì na ot zku uspokojivou odpovïô, p esto se o ni alespoú Ë steënï pokusme. Co vedlo nïkoho k tomu, ûe se do v poëtu data opomnïly omnibusy? OsobnÏ se domnìv m, ûe jednìm z d vod byla skuteënost, ûe je nikdy (ani kr tce) neprovozovaly ElektrickÈ podniky (EP), p Ìm p edch dce dneönìho DopravnÌho podniku. EP û dn omnibusov provoz ani nezavedly, ani nezakoupily od jin ch provozovatel. Zkusme zap trat, kdy se nep esn tradice zrodila? Zd se, ûe jde o omyl ned vnèho data. P ipomeúme si nejv znamnïjöì oslavy historie praûskè mïstskè hromadnè dopravy. PatrnÏ poprvè (pokud je zn mo) PraûanÈ vzpomìnali v roce NabÌdlo se kulatè pades tè v roëì zah jenì provozu koúskè dr hy. Tehdy ale jeötï nikdo nepouûìval modernì pojmy ÑmÏstsk hromadn dopravaì. ProstÏ, vzpomìnalo se na zah jenì provozu mïstskè kolejovè dr hy s anim lnì trakcì, kter byla bezesporu spïönïjöì neû omnibusy a navìc ölo o kus historie nejvïtöìho a nejv znamnïjöìho praûskèho mïstskèho podniku. Nic na tom nemïnì skuteënost, ûe o ÑjakÈsiì elekt inï ve sluûb ch dopravy v roce 1875 nemïl vïtöinou nikdo ani tuöenì. VzpomÌnka na zah jenì provozu koúky byla v roce 1925 zcela namìstï. PodruhÈ se velkè oslavy odehr ly v roce Tehdy (uû) DopravnÌ podniky hlavnìho mïsta Prahy oslavovaly opït Ñpades tkuì. Tentokr t si p ipomìnaly v roëì ustavenì samotn ch Elektrick ch podnik (kr lovskèho) hlavnìho mïsta Prahy v roce I tato oslava byla pochopitelnï zcela v po dku. Historie samotnèho podniku je nïco jinèho neû historie dopravy. Ani v tè dobï se pojmy typu ÑmÏstsk hromadn dopravaì moc nepouûìvaly. OstatnÏ i n zev stïûejnìho Ël nku slavnostnìho ËÌsla Ëasopisu Elektrik od Ing. Dr. Karla SichrovskÈho znïl ÑV voj ve ejnè dopravy v Prazeì. JeötÏ na p elomu 40. a 50. let se bïûnï hovo Ì jen o ÑmÏstskÈ dopravïì (tj. bez slovìëka Ñhromadn ì). Jeden z v znamn ch teoretik tohoto odvïtvì, Ing. VojtÏch Tho, zpracoval v roce 1949 vynikajìcì rozs hlou (a dnes trochu zapomenutou) pr ci nazvanou ÑV hledov studie v mïstskè dopravïì. V nì se, mimo jinè, pravì: ÑMÏstsk doprava jako hospod skè dopravnì odvïtvì je definov na jako hromadn doprava osob (jen v jimkou i zboûì) na mìstnï omezenèm zemì sìdelnì aglomerace, hustï osìdlenè, pravidelnï se vytvo- ivöì z zemì velkèho mïsta a jeho nejbliûöìho okolì, jeû tvo Ì nïkolik obcì sousednìch. MÏsto a obce s nìm sousedìcì tvo Ì z jmovou oblast mïstskè dopravy a majì mezi sebou vz jemnè vztahy hospod skè, politickè, kulturnì i soci lnì...ì Tuto studii cituji nejen proto, ûe p tr m po tom, kdy se zaëalo uûìvat pojmu MHD (i kdyû je celkem jedno, zda jde o mïstskou nebo 2 DP kontakt 1/2001 pr vod tramvajì oznaëen ËÌslicÌ 90 a na tabulk ch se objevily n pisy 90 let MHD. Ve skuteënosti ölo Ñjenì o 90. v roëì tramvajovè dopravy. Zd se, ûe pr vï tady se zrodila nejen dneönì tradice slavit v roëì MHD, ale souëasnï i poëetnì chyba. Kdyû se o deset let pozdïji slavila Ñstovkaì, uû se nedostatkem nikdo moc nezab val. Dokonce se v knìûce ÑOd koúky k metruì jasnï pìöe, ûe Ñpravideln provoz mïstskè hromadnè dopravy byl v Praze zah jen v roce 1875ì. O nïco d l se auto i sice zmìnili o omnibusech, ale patrnï ve snaze zd vodnit oslavovanè datum uvedli, ûe Ñ.Pro rozt ÌötÏnost a kr tkodobost jednotliv ch akcì se omnibus v Praze nestal skuteënï masov m dopravnìm prost edkem a prvenstvì v tomto smïru musel p enechat koúce.ì Povaûuji se za historika mïstskè hromadnè dopravy, rozhodnï nejsem teoretik dopravy a nem m û dnè odbornè dopravnì vzdïl nì. P esto dok ûu pochopit definici mïstskè dopravy Ing. Dr. Tho e z roku 1949 i modernì definice MHD (viz nap Ìklad oborovou normu ON z roku 1976, kter mïstskou hromadnou dopravu definuje jako ve ejnou hromadnou osobnì dopravu zajiöùujìcì p epravnì pot eby na zemì mïsta a pop ÌpadÏ v jeho blìzkèm okolì; tvo Ì samostatn dopravnì a p epravnì systèm. Tomu p ece û dn z praûsk ch omnibusov ch podnik (a zn me jich zatìm t i desìtky) neodporuje. Omnibusy tedy jednoznaënï tvo Ì souë st historie praûskè mïstskè hromadnè dopravy, proto na nï ani nejmladöì literatura vydan DopravnÌm podnikem pochopitelnï nezapomnïla. Jen do toho souëtu let, po kterè MHD Praûan m slouûì, se (opït) jaksi neveöly. ProË? VeökerÈ souëasnè daje o omnibusech poch zejì jen z modernì popul rnì literatury a Ëasto se vz - jemnï rozch zejì. Vûdyù ani u prvnì zn mè praûskè Na tèto fotografii je omnibus ve VÌdni. Praha takovè dokumentaënì ötïstì nem. Dosud nenì zn m jedin fotografie z naöeho hlavnìho mïsta, na kterè by byl z etelnï omnibus zachycen. (Abychom p edeöli kritice, hlavu konï Ñod Ìzlì uû fotograf, ne redakce. Jde o souë st stereoskopickèho snìmku ËtvercovÈho form tu.) spolehliv data. Uv dì se rok 1840 (äulc: D Ìve a nynì), 28. z Ì 1842 (DÏjiny Prahy v datech), leden 1843 (RoubÌk: Od nosìtek k trolejbusu) a dalöì. älo vöak o pravidelnou dopravu? Podle vöeho to byly ËelovÈ veëernì spoje pro n vötïvnìky divadla v R ûovè ulici. A tak bychom mohli ve v Ëtu otaznìk pokraëovat. Abychom jednou uëinili odv ûn revoluënì krok a opr vnïnï chtïli slavit v roëì praûskè MHD jindy neû 23. z Ì, musìme v historickèm b d nì v archivech udïlat jeötï mnoho peëlivè pr ce. Teprve spolehlivè archivnì dokumenty n m mohou stanovit datum. Ale i tak mohu vöechny ujistit: Na praûskè omnibusy opravdu nezapomìn me! Mgr.. Pavel FojtÌk

3 Tramvaje na Václavském náměstí Je tomu uû 20 let. V sobotu, 13. prosince 1980, jednu minutu po p tè hodinï r no opouötì u Muzea V clavskè n mïstì poslednì tramvaj. Sp aûen souprava voz 2xT3 Ë a 6679 ukonëila jednu kapitolu v historii praûskè mïstskè hromadnè dopravy, protoûe svezla po V clavskèm n mïstì poslednì cestujìcì. (Abychom byli p esnì, jeötï o Ëty i minuty pozdïji projel V clavsk m n mïstìm nahoru star dvoun pravov snïhov pluh Ë Ten tady byl tou skuteënï poslednì tramvajì.) VzpomÌn te si jeötï na dobu, kdy po V clavskèm n mïstì hustï jezdily tramvaje? CelÈ n - mïstì vytv elo jeden v znamn dopravnì uzel, ze kterèho se ËlovÏk dostal snad do vöech tramvajov ch kout mïsta. Tramvaje byly v modernì dobï jeho neodmyslitelnou souë stì. Tramvaje tudy jezdily dlouh ch 96 rok. Ty prvnì zde svezly Praûany 20. kvïtna 1884 a byly taûeny koúmi, ale v roce 1900 je definitivnï vyst Ìdaly tramvaje elektrickè. Moûn jste vidïli starè fotografie nebo archivnì filmovè z bïry, na kter ch byly koleje daleko od sebe. Jejich osov vzd lenost byla 16 metr a teprve v letech 1927 a 1928 byly poloûeny p ibliûnï do st edu n mïstì do tehdy bïûnè osovè vzd lenosti 2,8 metru, avöak tak, aby kaûd smïr objel sochu sv. V clava z jednè strany. Takovou pravu si vyû dal velk n r st automobilovè dopravy. Na poë tku roku 1930 byl na k iûovatce s Jind iöskou uveden do Ëinnosti semafor, pravdïpodobnï prvnì v Praze a dalöì z hy p ibyl na M stku. Deset rok (1929 ñ 1939) jezdily po n - mïstì takè mïstskè autobusy. V roce 1947 se na k iûovatce M stek objevily poprvè v Praze t etì roz aôovacì koleje, kterè v raznï urychlily provoz tramvajì. Ve smïru od P Ìkop Ñt Ìkolejkaì zaëìnala aû za zast vkou p ed DÏtsk m domem, ve smïru od Muzea byly zast vky p Ìmo v t ÌkolejnÈm seku, tedy samostatnï pro smïr k PraönÈ br nï i k N rodnìmu divadlu. N sledovala lèta, kdy se v tramvajovè dopravï na V clavskèm n - mïstì nic z sadnìho nemïnilo. Jen tu Ëasem p ibyly ÑnovÈ tramvajeì. Ve druhè polovinï öedes t ch let PraûanÈ i na V clavskèm n mïstì poznali, jakè to je, kdyû se stavì ÑnÏco velkèhoì. To si tèmï urëitï pamatuje kaûd p ÌsluönÌk st ednì generace. TramvajovÈ dopravy se dotkla postupnï hned cel ada staveb. V letech 1967 aû 1968 se uprost ed (ano, vìme, ûe to nenì opravdu uprost ed, ale Ìk se to tak) objevil p i v stavbï podchodu ojedinïl provizornì most ve tvaru k Ìûe, na kter byla p evedena tramvajov doprava jak v podèlnèm, tak i v p ÌËnÈm smïru. V letech 1967 aû 1968 se nejezdilo z V clavskèho n mïstì k HlavnÌmu n draûì, protoûe se p istavovala budova N rodnìho (pozdïji Feder lnìho) shrom ûdïnì a tramvajov doprava byla Ë steënï p evedena na provizorium ve VrchlickÈho sadech. V Ñöedes tèm dev tèmì p estaly tramvaje jezdit Mezibranskou, protoûe se u Muzea zaëala stavït stanice metra. P itom se tramvajovè koleje na n mïstì provizornï stïhovaly tu na jednu, tu na druhou stranu SvatÈho V clava (1970 aû 1973). JeötÏ si PraûanÈ ani nesta- Ëili oddychnout a v roce 1976 se zaëala stavït dalöì stanice metra, tentokr t na M stku. TakÈ tady vznikla cel ada provizornìch p eloûek a p es staveniötï metra byl dokonce postaven opït provizornì most od P Ìkop do tzv. MyöÌ dìry. TakÈ pïöì chodili po provizornìch chodnìcìch, m stcìch a r zn mi pr chody. Norm lnì doprava po celèm n mïstì byla obnovena aû na poë tku roku Pouze v d sledku v stavby severojiûnì magistr ly zanikla traù kolem HlavnÌho n draûì a tramvaje z n mïstì jezdily uû jen do VinohradskÈ a äkrètovy. SamotnÈ zah jenì provozu linky A metra v lètï 1978 z Dejvic na N mïstì MÌru jeötï tramvajovou dopravu na n mïstì p Ìliö nepoznamenalo, zato jejì prosincovè prodlouûenì o dva roky pozdïji do stanice éelivskèho p ineslo tramvajìm na V clavskèm n mïstì definitivnì z nik. V lètï 1985 zmizely tramvaje i z P Ìkop a od tè doby projìûdïjì V clavsk m n mïstìm jen nap ÌË z Jind iöskè do VodiËkovy (a samoz ejmï zpït). Sokolovská před 35 lety PAMATUJETE SI? TramvajovÈ koleje na n mïstì leûely po zruöenì tramvajovè dopravy jeötï vìce neû rok, odstranïny byly aû na ja e 1982 a nahrazeny p vodnï snad jen provizornï mìnïn mi z hony. PraûanÈ se rozdïlili do dvou t bor, z nichû prvnì tvrdì, ûe zruöenì tramvajì na V clavskèm n mïstì byla chyba, zatìmco druzì je povaûujì za zbyteënost. OsobnÏ myslìm, ûe tramvaje a pïöì zûna se vz - jemnï nevyluëujì (staëì se podìvat t eba do francouzskèho ätrasburku). NavÌc m kaûd v pamïti planè sliby politick ch v dc o tot lnìm zklidnïnì celèho V clavskèho n mïstì. Ve skuteënosti n mïstì z stalo p es veökerou snahu o omezenì DevÏtadvacÌtka veze ËasnÏ r no 13. prosince 1980 poslednì cestujìcì po V clavskèm n mïstì. Foto: Ing. Ivo Mahel automobilovè dopravy velmi ûivou mïstskou komunikacì a mìsto slibovan ch kav rniëek a lavi- Ëek z stala jen parkoviötï a nedo eöen snaha o jakousi zeleú na mìstï b valèho tramvajovèho tïlesa, kter ve skuteënosti n mïstì dïlì podèlnï na dvï poloviny a znesnadúuje chodc m p ech - zenì. TÌm vlastnï dostaly na n mïstì p ednost opït automobily.»as od Ëasu se objevujì hlasy o obnovenì tramvajovè dopravy na ÑZlatÈm k Ìûiì. Snad je to chv lyhodn snaha. Vûdyù i dnes jakèkoliv naruöenì tramvajovè dopravy v Jind iöskè Ëi VodiËkovÏ znamen prakticky kolaps celèho tramvajovèho systèmu, protoûe n hradnì trasy neexistujì. Pokud je vöak tramvajovè dopravy na V clavskèm n mïstì zapot ebì, aù uû jsou d vody jakèkoliv, mïla by se traù stavït hned a ne v nïjakèm vzd lenèm ËasovÈm horizontu deseti a vìce let. ñpfñ ÿìjnovè vyd nì naöeho mïsìënìku n s sezn milo s historiì mìsta, kde dnes stojì nov administrativnì budova naöì spoleënosti v SokolovskÈ ulici. Uve ejnïn p ÌspÏvek Pavla FojtÌka vyvolal mezi pracovnìky naöeho podniku bohatou diskusi. NÏkolik z v s se ozvalo a nabìzelo n m k otiötïnì svè snìmky lokality p ed vysoëansk m n - draûìm. Vybrali jsme dvojici fotografiì z archivu Josefa MrötÌka, kterè majì v rodnèm listï rok VÏ Ìme, ûe se mezi v mi najdou pamïtnìci, kte Ì si na Sokolovskou a jejì podobu, kdy jeötï na lince Ë. 19 jezdily starè vozy, vzpomenou. ñredñ 1/2001 DP kontakt 3

4 SERIÁL Vozový park metra VIII Mimo vozidla nez vislè trakce, kter jsme jiû zmiúovali v minul ch vyd nìch Ëasopisu DPñKON- TAKT, vlastnì odötïpn z vod Metro takè t i speci lnì kolejov vozidla, a to: mï icì v z, podbìjeëku a sva ovacì v z. Vöechna jsou poh nïna vlastnì silou a pat Ì do kategorie vozidel nez vislè trakce, kter nejsou p ednostnï urëena k p epravï osob a materi l. Jejich kolem jsou p edevöìm urëitè specifickè pracovnì kony t kajìcì se kolejovèho svröku a p eprava obsluhujìcìho person lu. V dneönì Ë sti se proto nebudeme zab vat pouze technick m popisem vozidel, ale i popisem samotn ch pracovnìch stroj a ËinnostÌ, kterè vykon vajì. MÏ icì v z Matisa PVñ6 U vöech kolejov ch tratì v»eskè republice se musì pravidelnï kontrolovat jejich provoznì parametry. Tuto povinnost p edepisuje Vyhl öka Ë. 177/1995, kter je prov dïcìm p edpisem Z kona o drah ch. Pro prohlìdky a mï enì na tratìch metra jsou p edeps ny jedny z nejp ÌsnÏjöÌch Ëasov ch interval. Mimo r zn mï enì prov dïn ruënï je takè p edeps no mï enì geometrickè polohy kolejovèho svröku a p ÌvodnÌ kolejnice pomocì mï icìho vozu. Na hlavnì koleji, traùov ch spojk ch a spojovacìch kolejìch do depa musì b t toto mï enì provedeno jedenkr t mïsìënï. Z v öe uveden ch poûadavk vyplynula jiû p i vzniku metra nutnost mìt ke kontrole ve vozovèm parku metra odpovìdajìcì vozidlo. MÏ icì v z byl objedn n jiû v r mci investic na v stavbu prvnìho seku trati C. P i v bïru mï icìho mechanismu pro metro neölo vyuûìt bïûn ch typ vozidel, kterè pouûìvala vïtöina ûelezniënìch spr v. Tyto by sv m profilem a p echodnostì nevyhovovaly parametr m tratì metra a svou cenou a v konnostì by byly pro rozsah kolejì naddimenzov ny. Pot eb m o. z. Metro plnï vyhovovala nabìdka öv carskè firmy MATISA. Koncem roku 1973 byl dod n nov mï icì v z typu Matisa PVñ6 s doplúky a pravami pro mï enì geometrickè polohy p ÌvodnÌ kolejnice. Tento typ dovoluje prov dït omezenou rychlostì do 30 km/h tytèû kony jako velkè mï icì vozy. Jeho nasazenì na tratìch metra umoûúuje zakreslit vöeobecn stav kolejì a p ipravit tak dlouhodob udrûovacì a obnovovacì program. VyhodnocenÌ mï enì pak odhalì kolejovè vady, kterè by mohly ohrozit bezpeënost dopravy, a kterè jsou zvl ötï p i öpatnèm stavu ötïrkovèho loûe zjistitelnè pouze pod zatìûenìm. PomocÌ mï icìho vozu Matisa PVñ6 lze kontrolovat parametry jako zborcenì, rozchod, vzepïtì a p ev öenì koleje, vzd lenost a v öku p ÌvodnÌ kolejnice, nivelaci kolejov ch p s a rychlost mï enì. Vöechny statickè a dynamickè veliëiny se zde snìmajì mechanick m zp sobem! Vozidlo je vybaveno t emi mï icìmi podvozky, z nichû jsou mï enè daje p en öeny pomocì p evodov ch p k, etìzk a pruûin na zapisovacì za ÌzenÌ. P enos daj o p ÌvodnÌ kolejnici je od snìmaë elektrick. Grafick z znam je prov dïn v mï Ìtku 1:100 pomocì deseti tuûek na papìrov p s s rastrem a vyhodnocenì probìh vizu lnï porovn v nìm se vzorov m z znamem. MÏ icì v z Matisa PVñ6 je poh nïn vlastnì silou. Naftov motor pro pohon je p eplúovan dvoudob Ëty v lec General Motors o v konu 92 kw. K nap jenì veöker ch Ë stì vozidla a mï icìho za ÌzenÌ slouûì elektroagreg t s v konem 5 kw. Vozidlo je vybaveno p ÌmoËinnou tlakovou pneumatickou a pneuhydraulickou brzdou a v etenovou parkovacì brzdou. Navzdory svèmu st Ì (tèmï 30 let), ale hlavnï dìky peëlivè drûbï pracovnìk, kter m byl svï en, je mï icì v z o. z. Metro dosud v dobrèm technickèm stavu. Avöak tak jako ve vöech odvïtvìch, tak i v oblasti mï enì kolejovèho svröku öla technika 4 DP kontakt 1/2001 mìlov mi kroky dop edu a naöe ÑbabiËkaì Matisa PVñ6 velmi zastarala. V dneönìch vozidlech jsou k mï enì vyuûity kamery s dkov mi snìmaëi, laserovè zdroje svïtla, indukënì snìmaëe posunutì, snìmaëe zrychlenì hlovè rychlosti a jinè. Vozidla dovolujì takè defektoskopickou kontrolu kolejnic, kontrolu pr jezdnèho pr ezu tunelu, mï enì vertik lnì mikrogeometrie a p ÌËnÈho profilu kolejnic. VlastnÌ v stupy jsou pak zpracov ny a automaticky vyhodnoceny pomocì v poëetnì techniky. Samoz ejmï i odötïpn z vod Metro usiluje o zakoupenì modernìho mï icìho vozu. ProbÏhla jiû takè prvnì nez vazn jedn nì s firmami MATISA, Plasser a MTH Praha, ale vzhledem k po izovacìm n klad m novè techniky se nejd Ìve budou muset najìt pat iënè investiënì prost edky. Vzhledem ke st Ì mï icìho vozu Matisa PVñ6 si je vöak nutnè uvïdomit, ûe pravidelnè a objektivnì mï enì kolejovèho svröku je bezpodmìneën m a nutn m poûadavkem zajiöùujìcìm bezpeënost provozu hromadnè dopravy osob v tunelech metra a nenì jej moûno proto ekonomicky zd vodúovat. Za zmìnku urëitï stojì fakt, ûe o n ö mï icì v z projevila velk z jem firma MATISA, kter by ho chtïla umìstit do svèho muzea ve äv carsku. Jak sami uznali, povaûujì za mal z zrak, ûe mechanick p enos mï en ch veli- Ëin je st le plnï funkënì. Z kladnì technickè parametry dèlka p es n raznìky mm dèlka s mï icìmi podvozky mm maxim lnì öì ka mm maxim lnì v öka mm rozvor mm celkov hmotnost 11 t maxim lnì jìzdnì rychlost 60 km/h Sva ovacì v z K 355 PT DalöÌm nepostradateln m z stupcem vozovèho parku metra je bezesporu sva ovacì v z K 355 PT. ZpoË tku si p i v stavbï metra zajiöùoval p Ìpravu stometrov ch kolejov ch p s s m dodavatel stavby a v tunelech pak prov dïl jejich tzv. bezstykovè spojenì.»asem ale musì po nadmïrnèm opot ebenì kolejnic dojìt k jejich souvislè v mïnï, a proto zakoupil o. z. Metro pro sva ov nì kolejnic v roce 1977 od rakouskè firmy Plasser Theurer sva ovacì v z K 355 PT. Tento stroj je v souëasnè dobï vyuûìv n p edevöìm na sva ovacìch z kladn ch v depech pro spojov nì kolejnic do stometrov ch p s. Dlouhou dobu byl takè pouûìv n pro sva ov nì kolejnic p Ìmo v tunelech metra, ale tento zp sob byl znaënï n - MÏ icì v z Matisa PVñ6 roën. Pro uchycenì kolejnic do kleötì sva ovacìho stroje a n slednè pohyby prov dïnè p i sva ov nì se muselo bïhem noënì v luky povolit a n slednï upevnit nïkolik desìtek metr jiû poloûenè koleje. Proto se ke konci roku 1997 tento zp sob nahradil sva ov nìm termitem, kter m speci lnì sloûenì pro pouûitì v tunelech. Sva ovacì v z K 355 PT je hnacì kolejovè vozidlo vybavenè z vïsn m sva ovacìm strojem typu K 355. V p ednì Ë sti kabiny se nach zì hlavnì ÌdÌcÌ stanoviötï pro jìzdu vozidla se vöemi ukazateli pot ebn ch daj. V zadnì Ë sti je stanoviötï, z kterèho se ovl d p edevöìm samotn sv ecì stroj, ale lze odtud ovl - dat takè z kladnì jìzdnì funkce. Mezi obïma stanoviöti v oddïlenè prost ednì Ë sti (strojovnï) jsou uloûeny veökerè agreg ty pot ebnè pro pohon vozidla a sva ov nì kolejnic. Sva ovacì v z je vybaven vznïtov m vzduchem chlazen m dvan ctiv lcov m motorem Deutz s v lci uspo dan mi do V. Z p ednìho Ëela sk ÌnÏ motoru je vyveden hnacì h Ìdel na rozvodovou p evodovku, kter rozv dì v kon z jednoho vstupnìho h Ìdele na dva v stupnì a souëasnï redukuje ot Ëky spalovacìho motoru. P enos v konu na hnacì podvozky vozidla je hydrostatick. Poh nïna jsou obï dvojkolì prvnìho podvozku, t etì a ËtvrtÈ dvojkolì druhèho podvozku jsou pouze bïûn. Druh v stupnì h Ìdel ze zadnìho Ëela spalovacìho motoru smï uje ke gener torovè rozvodovè p evodovce. Tato rozvodovka poh nì jednou v stupnì h ÌdelÌ gener tor na v robu sva ovacìho proudu a druhou v stupnì h ÌdelÌ hydraulickè Ëerpadlo k ovl d nì ËelistÌ a hydraulickèho zvedacìho za ÌzenÌ pro manipulaci se z vïsn m sva ovacìm strojem. Brzdov soustava sva ovacìho vozu byla v roce 1993 z d vodu tïûkè dostupnosti n hradnìch dìl Knorr p edïl na na soustavu DAKO. Je tvo ena samoëinnou tlakovzduönou brzdou s ovladaëem jen na hlavnìm stanoviöti strojvedoucìho, p ÌmoËinnou tlakovzduönou brzdou s ovladaëem na obou stanoviötìch a v etenovou parkovacì brzdou. Z vïsn sv ecì stroj K 355 je urëen pro kontaktnì sva ov nì kolejnic. Za pomoci tohoto stroje lze sva ovat metodou odtavovacìho stykovèho sva- ov nì kolejnice o pr ezu od mm 2 do pr ezu mm 2. Nap jenì stroje elektrick m proudem je zajiöùov no buô z dieselgener toru, nebo p Ìmo z ve ejnè sìtï. Sva ov nì kolejnic se prov dì metodou nep etrûitèho odtavov nì pomocì systèmu hydraulickèho servo ÌzenÌ a podle p edem zvolenèho programu s automatickou regulacì napïtì. Sva ovacì proces je Ìzen pomocì naprogramovanèho ovl dacìho voliëe, kter p es EP ventil ovl - d olejovè tlakovè obvody a ËasovÈ spìnaëe sva ovacìho stroje. Proces zaëìn upnutìm kolejnic, k Ëemuû slouûì dva p ry kleöùov ch ËelistÌ. HydraulickÈ servo ÌzenÌ je tvo eno elektromagnetem lisov nì, öoup tkem, reduktorem, mikrovypìnaëem a elektromagnetem st Ìh nì a je namontov no

5 v centr lnì ose stroje. Pro sva ov nì jsou pouûity dva paralelnï zapojenè transform tory, kterè jsou uloûeny v dutin ch levèho p ru upìnacìch ËelistÌ. PouûitÌ dvou paralelnï pracujìcìch transform tor umoûúuje znaënï snìûit odpor nakr tko a rovnomïrnè rozloûenì proudu po pr ezu kolejnice. SERIÁL Z kladnì technickè parametry dèlka p es n raznìky mm öì ka vozidla mm v öka vozidla mm rozvor podvozk mm celkov hmotnost 42 t maxim lnì jìzdnì rychlost 80 km/h StrojnÌ podbìjeëka Plassermatic 08ñ75 GS ZatÌm nejnovïjöìm speci lnìm kolejov m vozidlem ve vozovèm parku je automatick strojnì podbìjeëka Plassermatic 08ñ75 GS, kterou o. z. Metro zakoupil koncem roku V robcem je rovnïû rakousk firma Plasser a Theurer z Linzu. PodbÌjeËka se pouûìv k oprav m a drûbï tratì metra, na kter ch je st le praûcovè upevnïnì kolejì ve ötïrkovèm loûi. V souëasnè dobï se jedn p edevöìm o zhlavì dep, zkuöebnì tratï, v hybky na tratìch (do tratï III. C) a na mostech ËtvrtÈho a p tèho seku tratï B. Do roku 1989 se podbìjenì kolejì a v hybek prov dïlo ruënï. Se zvyöujìcìm se rozsahem pracì a poûadavky na jejich kvalitu se stal takov zp sob podbìjenì ËasovÏ a ekonomicky ne nosn, proto se p istoupilo k zakoupenì strojnì podbìjeëky. Automatick strojnì podbìjeëka Plassermatic je obecnï urëena k p esnèmu podbìjenì k ÌûenÌ, v mïn a kolejì o minim lnìm polomïru oblouku 80 metr. Vozidlo je osazeno vzduchem chlazen m vznïtov m dvou ad m osmiv lcem typu KDH Deutz s uspo d nìm v lc do V a v konem 150 kw p i ot/min. Ve spalovacìm motoru je vestavïn jednov lcov vzduchem chlazen kompresor, kter sv m provoznìm tlakem 8 bar zajiöùuje provoz vöech vzduchem Ìzen ch souë stì vozidla. V kon od spalovacìho motoru je p en öen hydrostaticky p es pïtistupúovou adicì rozvodovku do n pravovè p evodovky a na zadnì dvojkolì. PrvnÌ dvojkolì je bïûnè a m funkci jako klasick bïhoun. Na vozidle je pouûito pouze prvotnì vypruûenì pomocì pryûov ch silentblok (Megi). StanoviötÏ strojvedoucìho je umìstïno nad druh m dvojkolìm na zadnì stranï vozidla. Jsou zde umìstïny veökerè ÌdicÌ a ovl dacì prvky, pomocì kter ch je obsluhov n cel stroj. Z p ednì kabiny, situovanè nad prvnìm dvojkolìm, lze v p ÌpadÏ pot eby pomocì ÌdicÌch a ovl dacìch prvk zajiöùovat nivelaci a smïrov nì. Na vozidle je pouûita tlakov brzda soustavy MycÌ za ÌzenÌ tunel p i kompletaci v o. z. Metro po dod nì. KNORR, a to brzda nep ÌmoËinn ovl dan brzdi- Ëem samoëinnè brzdy, brzda p ÌmoËinn ovl dan brzdov m kohoutem p ÌmoËinnÈ brzdy a v etenov parkovacì brzda. Nouzov brzda je uv dïna v Ëinnost z klopkou z chrannè brzdy prost ednictvìm t hla s lankem. StejnosmÏrnÈ elektrickè za ÌzenÌ pracuje s napïtìm 24 V a skl d se z gener toru, dvou 12 V bateriì v sèrii, sign lnìho za ÌzenÌ, ÌdicÌch okruh a osvïtlovacìho apar tu, kter zabezpeëuje dostateënè osvïtlenì vöech pracoviöù. Vozidlo je vybaveno podbìjecìm agreg tem pro koleje, k ÌûenÌ a v mïny vöeho druhu. Jako podbìjecì agreg t je zde pouûit hydraulick asynchronnì rovnotlak systèm podbìjenì Plasser a Theurer. R m podbìjecìho agreg tu je umìstïn bezprost ednï p ed zadnì n pravou na dvou vodorovn ch sloupech a je stranovï p estaviteln. Tento r m nese vlastnì podbìjecì agreg t, veden na dvou svisl ch sloupech, a m ûe b t pomocì hydrauliky posunut tak, ûe se kdykoliv nach zì nad podbìjen m mìstem. VlastnÌ tlakovï vibraënì podbìjenì pracuje na z kladï asynchronnìho stejnotlakovèho principu. To znamen, ûe bïhem podbìjecìho dïje vznik p ed kaûd m podbìjecìm n strojem urëit odpor. Dos hne-li odpor zvolenè velikosti, pak se p Ìsluön podbìjecì n stroj automaticky zastavì. OstatnÌ n - stroje pokraëujì v pr ci tak dlouho, aû vyvodì stejnï velkou sìlu na loûe. Zdvih nì a spouötïnì podbìjecìho agreg tu je provedeno hydraulick m v lcem. VlastnÌ vibraënì pohyby pracovnìch n stroj jsou vyvol v ny excentrickou h ÌdelÌ, poh nïnou od hydraulickèho motoru. Jako pracovnì n stroje jsou zde pouûity Ëty i v kyvnè p ky s konick mi konci, kterè lze plynule p estavovat ve smïru ke st edu koleje nebo od koleje. Tato automatick Sva ovacì v z K 355 PT strojnì podbìjeëka m pro smïrov nì podbìjenì tzv. jednotïtivov mï icì systèm a pro nivelaci nivelaënì systèm Plasser a Theurer. V letoönìm roce byl podbìjecì stroj osazen ovl - d nìm pro vnïjöì obsluhu. Byl jìm umoûnïn podèln i p ÌËn posun s cel m strojem a pomalè spouötïnì podbìjecìch kladiv do pracovnì polohy. TÌm odpadla sloûit komunikace vnïjöì obsluhy s pracovnìkem ÌdÌcÌm pracovnì proces z kabiny. Z kladnì technickè parametry dèlka p es n raznìky mm öì ka vozidla mm v öka vozidla mm rozvor podvozk mm celkov hmotnost 27 t maxim lnì jìzdnì rychlost 65 km/h MycÌ za ÌzenÌ tunel Za zmìnku urëitï stojì takè, i kdyû nepat Ì do kategorie vozidel nez vislè trakce, mycì za ÌzenÌ tunel metra. Jedn se o v bec prvnì prototyp takovèho stroje v r mci celè Evropy. Jeho dod vku pro praûskè metro zajiöùuje firma HANES, kter je v hradnìm z stupcem nïmeckèho v robce Schˆrling & Brock. Jedn se v podstatï o speci lnì n stavbu umìstïnou na dvou PVd vozech, kterè budou taûeny lokomotivou ady Centr lnìm zdrojem v konu veökerèho za ÌzenÌ je dieselagreg t Deutz. Od motoru je v kon p en öen hydrostaticky na kompresory, vodnì Ëerpadla, sacì ventil tory a na Ëtrn ct hydromotor. Princip ËistÏnÌ tunel probìh na principu zvì- enì a mlûnèho zvlhëenì prachu s jeho n sledn m ods tìm do v sypnèho kontejneru. Kaûd ze Ëtrn cti sacìch hubic umìstïn ch na r mu kopìrujìcìm obrys vozidla m v sobï trysku pro p Ìvod tlakovèho vzduchu a vody a operativnï se p izp sobuje okamûitèmu pr ezu tunelu. Tento proces je Ìzen laserov m snìmaëem, kter je umìstïn na Ëele prvnìho PVd vozu a d v p es poëìtaë sign ly pro hydromotory, kterè zajiöùujì vysouv nì a zasouv nì celkem Ëtrn cti sacìch hubic. ReakËnÌ doba plnèho zasunutì hubice je jedna sekunda, a proto je prozatìm p edeps na maxim lnì rychlost mycì soupravy na 2 km/h. MycÌ souprava byla dod na poë tkem prosince minulèho roku a po provedenì veöker ch jìzdnìch zkouöek, ale p edevöìm zkouöek funkënosti mycìho za ÌzenÌ v tunelech metra, bude schv lena pro pouûitì na tratìch metra. TÌm bychom zakonëili sèrii Ël nk o vozovèm parku metra, s kterou jste se v DPñKONTAKTu setk vali po dobu osmi mïsìc a douf m, ûe pro mnohè z v s byly tyto Ël nky p Ìjemn m zdrojem informacì. Text ext a foto: Ing. Marek Kop iva, /2001 DP kontakt 5

6 AKTUALITY Autobusová doprava by měla být certifikována podle ISO Jedn nì p edstavenstva naöì spoleënosti v pondïlì 18. prosince jednomyslnï rozhodlo o jmenov - nì ing. Ladislava äpitzera, dosavadnìho dopravnìho n mïstka, editelem odötïpnèho z vodu Autobusy. O 24 hodin pozdïji jsme novï zvolenèho editele navötìvili v jeho dosavadnì pracovnï v budovï Centr lnìho dispeëinku Na Bojiöti a povìdali si o jeho pl nech a z mïrech v novè funkci. Foto: Petr MalÌk DP-K Nejprve bychom v m r di pogratulovali ke jmenov nì editelem a r di bychom se zeptali, co v m probïhlo hlavou v prvnìch vte in ch po ozn - menì v roku? Ocenil jsem d vïru p edstavenstva v naöi pr ci, ûe vybralo a jmenovalo do tèto funkce zamïstnance naöeho odötïpnèho z vodu. A souëasnï jsem si uvïdomil obrovskou odpovïdnost, a to nejen za co moûn nejkvalitnïjöì a efektivnì fungov nì systèmu autobusovè dopravy, na kter kaûdodennï a po cel rok spolèhajì miliûny naöich klient v Praze a öiro- 6 DP kontakt 1/2001 kèm okolì, ale takè za vliv svè budoucì pr ce na osudy a spokojenost vìce neû 4 tisìc zamïstnanc naöeho odötïpnèho z vodu. DP-K S vaöimi n zory se Ëten i DPñKONTAKT AKTu moh- li jiû nïkolikr t sezn mit, ale p esto zcela jistï mezi zamïstnanci odötïpnèho z vo- du Autobusy panuje urëitè oëek v nì, co bude d l? R d bych nav zal na vöechny dobrè kroky, kterè byly uëinïny pod vedenìm mèho p edch dce ing. Ji Ìho MachaËe. RozhodnÏ jich nebylo m lo. Je pot eba pokraëovat ve vytv enì takov ch podmìnek pro zamïstnance, kterè st le vìce budou uvolúovat jejich tvo ivou sìlu, kterè umoûnì jejich seberealizaci, zajistì jistotu ve smysluplnè pr ci a povedou ke st le vïtöì prosperitï a uzn nì firmy. Budu se snaûit odstraúovat umïle vytvo enè barièry mezi pracoviöti a zamïstnanci, vytv et podmìnky pro t movou pr ci vöech zamïstnanc. Jako samoz ejmè oëek v m ËestnÈ, charakternì, otev enè a vst ÌcnÈ jedn nì vöech sv ch spolupracovnìk. PostupnÏ se chci setkat se Ëleny vedenì odötïpnèho z vodu, n mïstky, editeli vöech gar ûì, DOZu Hostiva a dalöìmi Ëleny vedenì a sezn mit se blìûe s jejich pohledem na funkce naöeho odötïpnèho z - vodu, s problèmy, kterè je a jejich spolupracovnìky tr pì a s p edstavami o budoucìm v voji. P edpokl d m, ûe uskuteënìm sch zky se z stupci vedenì gar ûì a odborov ch organizacì jednotliv ch gar ûì. CÌlem toho vöeho bude vytvo it si ucelenou p edstavu o siln ch i slab ch str nk ch v naöem z vodï. To by mïlo p ispït k up esnïnì vize, stanovenì budoucìch krok a jejich sledu. DP-K V poslednì dobï se o. z. Autobusy poda ilo prosadit nïkolik v znamn ch novinek, kterè po- mohly zejmèna naöim z kaznìk m. Co p ipravujete pro nejbliûöì dobu? Moûn nep ipravujeme tak v znamnè novinky jako v dobï ned vno minulè, ale i ty by mïly p ispït k vïtöì spokojenosti naöich z kaznìk. SnaûÌme se nad le zlepöovat vnïjöì i vnit nì informaënì systèm ve vozidlech, spoleënï s kolegy z editelstvì a Elektrick ch drah p ipravujeme zmïny v informacìch poskytovan ch na zast vk ch. N ö technick sek p ipravuje instalaci ploöiny do prvnì dod vky nìzkopodlaûnìch autobus, kterè jì nebyly vybaveny. Bez nì se tato vozidla nemohou za adit mezi plnï bezbarièrov. Toto zlepöenì nejvìce p ivìtajì cestujìcì na elektrick ch vozìcìch, kte Ì nemohou autobusy bez ploöiny cestovat, zvl ötï pokud autobus nem moûnost najet tïsnï k n stupiöti. V oblasti, kter se dotkne p edevöìm naöich idië, se n m poda ilo zajistit ve spolupr ci s provoznì komisì a Karosou a. s. upravenì kabiny pro idi- Ëe v City busech. Upraven kabina by mïla poskytnout idië m vïtöì bezpeënost a lepöì komfort, neboù bude vybavena klimatizacì zaloûenou na principu odpa ov nì vody. DP-K Jak vidìte o. z. Autobusy z pohledu dlou- hodobïjöì perspektivy? ChtÏl bych, aby autobusov doprava byla v znamnou souë stì kvalitnìho systèmu mïstskè hromadnè dopravy v Praze a okolì. Proto bychom mïli zabezpeëovat provoz, kter bude certifikov n normou ISO, stejnï jako je tomu nap Ìklad v éenevï. Po vstupu do EvropskÈ unie budeme vystaveni v raznï vïtöì konkurenci a uspïje jen ten, kdo bude poskytovat kvalitnì sluûby. M m p nìm je, abychom zajiöùovali kvalitnì sluûby pro co nejöiröì vrstvy obyvatel. MnozÌ ze starost z obcì za Prahou mi sdïlovali, ûe autobusy DopravnÌho podniku k nim p ivezly dosud nepoznanou kvalitu. VÏ Ìm, ûe z nastoupenèho trendu neustoupìme. Rok 2000 p inesl nïkolik mimo dn ch akcì, p i kter ch odötïpn z vod Autobusy zajiöùoval dopravu a za jejich kvalitu byl ocenïn nejen tuzemsk mi, ale i zahraniënìmi organizacemi. Praha by i v budoucnosti mïla hostit v znamnè svïtovè akce, nap Ìklad v roce 2002 zased nì NATO, a p i nich jsme schopni zajiöùovat kvalitnì dopravu, reprezentujìcì nejen sluûby DopravnÌho podniku, ale p edevöìm mïsta a»eskè republiky v oëìch jejich n - vötïvnìk. kol, kterè jsou na n s kladeny, jsme p ipraveni zhostit se se ctì. DÏkujeme za rozhovor a p ejeme hodnï spï- ch v novè funkci. Petr MalÌk Jak probíhá kolektivní vyjednávání pro rok 2001? V souëasnè dobï probìh na vöech odötïpn ch z vodech a na editelstvì naöì akciovè spoleënosti kolektivnì vyjedn v nì v souladu se Z konem o kolektivnìm vyjedn v nì, se Z konem o zamïstnanosti, se Z konem o mzdï, odmïnï za pracovnì pohotovost a o pr mïrnèm v dïlku a p edevöìm v souladu se Z konìkem pr ce ve znïnì novel. V sledkem tïchto jedn nì budou uzav enè kolektivnì smlouvy jednotliv ch odötïpn ch z vod a editelstvì spoleënosti pro rok Tyto kolektivnì smlouvy budou jako pr vnì dokument eöit pracovnì vztahy dvou soci lnìch partner ñ zamïstnavatele a zamïstnanc, zastoupen ch p Ìsluönou odborovou organizacì. KolektivnÌ smlouvy jednotliv ch odötïpn ch z vod a editelstvì spoleënosti uzav enè pro rok 2000 by mïly platit do 31. b ezna 2001, Ëi do 30. Ëervna 2001 v p ÌpadÏ o. z. ElektrickÈ dr hy, ale protoûe od 1. ledna 2001 platì nïkter nov ustanovenì v Z konìku pr ce, budou tyto st vajìcì kolektivnì smlouvy o tyto novè z leûitosti doplnïny dodatkem. P edtìm, neû budou jednotlivè kolektivnì smlouvy pro rok 2001 uzav eny na jednotliv ch odötïpn ch z vodech a editelstvì spoleënosti, probìh kolektivnì vyjedn v nì mezi vedenìm DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovou spoleënostì a Radou p edsed z vodnìch v bor odborov ch organizacì. Toto kolektivnì vyjedn v nì probìh od 8. listopadu 2000 a na programu jedn nì je vliv novely z - konìku pr ce z hlediska pracovnì doby, ot zky pro mzdov v voj v roce 2001 a moûnosti vyuûitì penzijnìho p ipojiötïnì pro zamïstnance. V ot zce pracovnì doby probìhajì na jednotliv ch odötïpn ch z vodech Ëinnosti pro zorganizov nì pracovnì doby v r mci provoznìch v kon pro zajiötïnì mïstskè hromadnè dopravy. Tato Ëinnost zabezpeëì plynul chod naöì spoleënosti ve prospïch cestujìcì ve ejnosti v hlavnìm mïstï Praze Nový ředitel se představuje Ing. Ladislav äpitzer se narodil 13. z - Ì 1947, je ûenat, je otcem 2 syn. V dopravnìm podniku pracuje s nïkolikaletou p est vkou od roku V prvnìch letech proöel r zn mi provoznìmi a technick mi funkcemi, vëetnï idiëe autobus. Od roku 1991 p sobil ve funkci dopravnìho n mïstka o. z. Autobusy. a z roveú je pot eba nezhoröit ekonomickou situaci naöich zamïstnanc z hlediska uplatnïnè novely z konìku pr ce. Problematika moûnosti vyuûitì penzijnìho p ipojiötïnì pro zamïstnance byla prozatìm odloûena na pozdïjöì jedn nì tak, aby mohla navazovat na dohodu o mzdovèm v voji pro rok K ot zce mzdovèho v voje pro rok 2001 vyslovila Rada p edsed odborov ch organizacì poûadavek na n r st mezd ve v öi 8 % s ohledem na oëek van n r st inflace v roce Tento sv j poûadavek vidì Rada p edsed optim lnì i s ohledem na p edpokl dan r st pr mïrnè mzdy v Praze. Proti tomuto poûadavku p edkl d vedenì spoleënosti, na z kladï sv ch ekonomick ch moûnostì, prozatìm n r st mezd ve v öi 2,5 %. DalöÌ jedn nì o tèto problematice budou probìhat i v lednu tak, aby jejich v sledkem mohla b t vz jemn dohoda o mzdovèm v voji pro rok Ing. Pavel Pitra

7 Jídelna na Sokolovské už slouží Restaurace Na r nï v blìzkosti budovy v DrahobejlovÏ ulici b vala Ëast m polednìm cìlem vïtöiny pracovnìk, plnìcìch svè povinnosti u stanice metra»eskomoravsk. PomÏrnÏ öirok nabìdka, p es poledne neku ckè prost edì, ale takè problèmy s tìm najìt volnè mìsto, to byly obïdovè re lie v p vodnì budovï. LÈto p ineslo stïhov nì na Sokolovskou a takè slib brzkèho otev enì novè z vodnì jìdelny. TermÌn se st le posouval, a tak nïkte Ì vìce, jinì mènï nedoëkavï Ëekali, kdy bude stravovna otev ena. Ve st edu 15. listopadu se ozvalo rozhlasem v budovï hl öenì o tom, ûe dnes poprvè je moûnè vyuûìt sluûeb novotou z ÌcÌ jìdelny. U nïkolika pult Ëekaly v bìloëervenè kombinaci vzornï ustrojenè servìrky Ëi kucha ky firmy Aramark (nevìm, jakè je p esnè oznaëenì) a nabìzely z nïkolika rozliën ch pokrm. Po pravè stranï dvojice hotov ch jìdel za 43 korun. Minutky p i premiè e jeötï nebyly k dispozici, ale za p r dnì se staly vìtan m zpest enìm. Pokud jste milovnìci ËÌny (vep ovè nebo ku ecì) nebo steaku, pult s minutkami je pro v s ten prav a zaplatìte 53 korun. St le jste si nevybrali a honì v s mlsn, jak se lidovï Ìk, nevadì. ZajdÏte k teplèmu bufetu, kde si m ûete naporouëet r znè kombinace, podle chuti. PravidelnÏ jsou k dispozici tïstoviny s r zn mi om Ëkami. ÑV souëasnosti m me bïûnou nabìdku dvï hotov jìdla, dvojici minutek a zhruba t i jìdla si m ûete d t u teplèho bufetu,ì shrnuje nabìdku jìdelny v SokolovskÈ Miroslav Rautenkranz, zodpovïdn za firmu Aramark za nabìdku naöim pracovnìk m, a doplúuje: ÑD le m me dvï polèvky, obïdovou za sedm korun a p esnìd vkovou, kter je o t i koruny draûöì. PravidelnÏ obmï- Úujeme nabìdky sal t, kterè si zamïstnanci berou podle svè chuti. NechybÌ ani peëivo, z kusky, bagety a obloûenè talì e.ì Podle naöeho mìnïnì je nabìdka obïd velice dobr a potvrzujì to i slova vedoucì jìdelny Dag- AKTUALITY mar SmÈkalovÈ. ÑStÌûnosti smï ujì spìöe k umìstïnì pokladny. Z kaznìci p i Ëek nì na zaplacenì si nemohou odloûit t c s jìdlem, coû jim nenì p ÌjemnÈ. Ti, co chodì odjinud, postr dali vïö ky, v tomto smïru by mïlo b t vöe v dohlednè dobï vy eöenè.ì Proto n s zarazilo, ûe n vötïvnost jìdelny je dosud velmi mal. ÑV prvnìch dnech jsme vydali na devades t obïd, v souëasnosti je to okolo stopades ti. Kapacita je vöak daleko vyööì, proto bychom byli r di, kdyby se z jem zv öil,ì p iznal Rautenkranz. Ke konci minulèho roku pracovalo v SokolovskÈ na 400 lidì a cestu do jìdelny jich nach zela necel t etina, neboù Ë st str vnìk tvo Ì zamïstnanci jin ch firem z okolì. VÌme, ûe n m do toho Představenstvo projednalo PoprvÈ se na str nk ch podnikovèho mïsìënìku setk v te s rubrikou, kter si d v za cìl aktu- lnï informovat o tom, co projedn v devìtiëlennè p edstavenstvo naöì spoleënosti na sv ch pravideln ch i mimo dn ch zased nìch. NaöÌm cìlem je co nejvìce p iblìûit Ëinnost vrcholnèho org nu spoleënosti vöem zamïstnanc m. Mnohdy je slyöet od pracovnìk na provozovn ch slova: ÑTo oni tam naho e,ì ale kdo nebo kde jsou Ñti naho eì, m ûeme se pt t. Pr vï nov rubrika by v s mïla seznamovat s tìm, co p edstavenstvo projedn v a co se bezprost ednï, ale v nïkter ch p Ìpadech aû s odstupem Ëasu, dot k kaûdèho zamïstnance naöì spoleënosti. Rubrika v s ve struënosti sezn mì s projedn - van mi tèmaty a k tïm nejzajìmavïjöìm se samoz ejmï budeme vracet oböìrnïji, tak jak jsme to na str nk ch DPñKONTAKTu Ëinili dosud. PojÔme se tedy sezn mit, s tìm nejpodstatnïjöìm, co p edstavenstvo projednalo na sv ch jedn nìch koncem roku 2000, 29. listopadu a 18. prosince. Foto: Petr MalÌk Zpr va o hospoda enì za 1. aû 3. ËtvrtletÌ roku 2000, kalkulace a rozbory n klad MHD za stejnè obdobì. V r mci projedn nì tohoto bodu bylo konstatov no, ûe v voj hospoda enì za t i Ëtvrtiny roku je kladn a hospod sk v sledek se blìûì nule. V dalöì diskusi se hovo ilo o r stu cen nafty a jeho vlivu na hospod sk v sledek naöì spoleënosti. Majetkopr vnì zajiötïnì tramvajovè trati Hlu- boëepy ñ Barrandov a stanice Depo Hostiva. ÿeditel IDS a. s. ing. KvasniËka informoval o stavu v kupu pozemk na uvedenè dopravnì stavby. Opravy a rekonstrukce tramvajov ch voz v roce Technick editel ing. JÌlek konstatoval, ûe v roce 2001 bude v Oprav renskè z kladnï tramvajì (OZT) v Hostiva i rekonstruov no 15 tramvajov ch voz T 3 a od firmy PARS äumperk bude dod no dalöìch 25 modernizovan ch voz. Od roku 2002 by vöechny gener lnì opravy mïly probìhat v Hostiva i. Informace o kolektivnìm vyjedn v nì. Gener lnì editel ing. Houfek informoval p edstavenstvo Foto: Petr MalÌk nic nenì, ale pt me se, kam chodì lidè ze SokolovskÈ na obïdy? Prost edì je v novè jìdelnï p ÌjemnÈ, ceny rozumnè, m ûete platit stravenkami, kterè dost v - me, co tedy odrazuje od n vötïv tohoto stravovacìho za ÌzenÌ? Nov jìdelna, to vöak nejsou jen obïdy. CelÈ dopoledne si m ûete zajìt na svaëinu. ÑV prvnìch dnech si lidè stïûovali, ûe nenì k dispozici klasick svaëinov nabìdka, ale od prvnìch prosincov ch dnì m me v sortimentu takè tlaëenku nebo opeëenou sekanou,ì p edstavil mènï zn mou moûnost stravov nì Rautenkranz. Dopoledne do jìdelny ÑzabloudÌì zhruba pades t lidì. ñbdañ o probìhajìcìm vyjedn v nì a o vlivu novèho Z konìku pr ce na pracovnì dobu person lu v nep etrûitèm provozu. Informace o zamïstnanosti v naöì spoleënosti. Se souëasn m stavem zamïstnanosti sezn mil p edstavenstvo obchodnïñekonomick editel ing. Pomazal. Konstatoval, ûe v porovn nì s rokem 1999 doölo ke snìûenì poëtu zamïstnanc p ibliûnï o 100. V dalöìm pr bïhu projedn nì byla analyzov - na vïkov struktura a gener lnì editel podotkl, ûe se touto problematikou vedenì spoleënosti velice intenzivnï zab v na sv ch pravideln ch jedn nìch. V souëasnè dobï je p ipravov na strategie person lnì politiky podniku, jejìû souë stì je i vytv enì soubïûn ch pracovnìch mìst pro absolventy naöeho vzdïl vacìho za ÌzenÌ, SPä, SOU a U, a. s., na dobu urëitou. Volba novèho editele o. z. Autobusy. P edstavenstvo jednomyslnï zvolilo dopravnìho n mïstka o. z. Autobusy ing. Ladislava äpitzera od 1. ledna 2001 nov m editelem odötïpnèho z vodu Autobusy. Tarif. P edstavenstvo projednalo znïnì Tarifu platnèho v systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy od 1. ledna ñredñ 1/2001 DP kontakt 7

8 Drážďanské střípky NÏkolik ËÌsel ze statistiky»ervnovè vyd nì DPñKONTAKTu v roce 1998 p ineslo obs hlou report û o dr ûôanskèm DopravnÌm podniku. Od tè doby jsme byli svïdky nïkolika p edn öek, kter mi se podnik z mïsta na Labi prezentoval sv m koleg m, p ipravujìcìm se na v znamnè restrukturalizaënì zmïny. S tïmi totiû majì v Dr ûôanech bohatè zkuöenosti. Dr ûôany jsou pro n s v souëasnosti pomïrnï dob e dostupn m mïstem, neboù st le platì nabìdka NÏmeck ch drah, ûe v sobotu a v nedïli na jìzdenku do pohraniënìho p echodovèho bodu m ûete bez problèm cestovat aû do Dr ûôan a dalöìch mïst, p ibliûnï stejnï vzd len ch od hranic jako zmiúovanè mïsto na Labi. Tato nabìdka platì v celèm p ÌhraniËÌ. Na jìzdenku z Prahy do DÏËÌna ñ st tnì hranice (tarifnì bod) dojedete vybran m druhem vlaku (nikoliv R a EC) aû do Dr ûôan a m te nïkolik hodin na to vyzkouöet a prozkoumat tamnì systèm mïstskè hromadnè dopravy. Ti podnikavïjöì mohou zkusit cel systèm integrovanè dopravy, oznaëovan VVO. Pokud jste si v öe zmiúovanè vyd nì podnikovèho mïsìënìku neschovali, tak jen p ipomìn me, ûe v roce 1990 mïl DP Dr ûôany 4200 zamïstnanc a v roce 1999 jich bylo jen 2124, z nichû je 1008 idië. P esnè ukazatele o dopravnìch v konech za poslednì desetiletì nem me k dispozici, ale i tak se jedn o prudk n r st produktivity pr ce. Tramvajov ch linek najdete v ulicìch 14, poëet autobusov ch se zv öil o jednu na 27. EvidenËnÌ stav tramvajov ch vozidel klesl za poslednì dva roky ze 497 na 414. PoËet autobus z stal stejn, 150. ZajÌmalo n s, jak se zmïnil v poslednìch letech poëet p epraven ch osob. V roce 1997 p epravili v Dr ûôanech 139 milion cestujìcìch, v minulèm roce to bylo o Ëty i miliony mènï, ale o dva vìce neû v roce Co se t Ëe vozov ch kilometr, ty poklesly u tramvajì o 1,1 milionu z 13,3 na 12,2 milionu kilometr ujet ch za rok. Naopak u autobus v kony v raznï stoupajì, z 11 milion na 13 milion v roce ZajÌmavosti z tarifu Na dr ûôanskou ÑmÏstskouì si vöak musìte koupit jìzdenku a zde bychom opït r di upozornili na zmïny oproti daj m z roku LÌstek na Ëty i stanice v s vyjde na 1,80 DM, coû je o 50 fenik vìce neû p ed 30 mïsìci. Jedn se o zdraûenì tèmï 40 procent. ZdraûenÌ u hodinovè jìzdenky bylo Ñjenì 40 fenik, z 2,50 na 2,90, t. j. 16 procent. P Ìjemnou zpr vu m me pro ty, kte Ì chtïjì vyuûìt dennì jìzdenku. JejÌ cena je st le stejn, tedy 8 marek. Ke zdraûenì vöak doölo i u mïsìënìch a roënìch jìzdenek. U mïsìënìch (u nejdraûöìho typu) z 50 na 69 marek a u roënìch z 580 na 655 marek. Zvyöov - nì cen jìzdnèho se tedy nevyhnou ani podniky na z pad od naöich hranic. SystÈm integrovanè dopravy je v okolì Dr ûôan velice rozs hl a konëì aû na naöich hranicìch. Linka Ë. 398 dokonce t ikr t dennï zajìûdì aû do Teplic na autobusovè n draûì. Cenu se nepoda ilo zjistit, ale za cestu na CÌnovec zaplatìte 11 marek a pokud si koupìte celodennì jìzdenku na cel systèm integrovanè dopravy, tak zaplatìte pouh ch 16 marek. Nebyla by takov jìzdenka zajìmavou inspiracì i pro n s? Chcete-li se o cestov nì v Dr ûôanech a p ilehlèm regionu dovïdït vìce, vyuûijte internetov ch str nek naöich koleg, Z vïrem Fotografiemi se vracìme k dvojici dopravnìch prost edk, kterè jsou takè provozov ny DopravnÌm podnikem Dr ûôany, podvïsnè lanovce Schwebebahn v mïstskè Ë sti Loschwitz a dvojici p Ìvoz p es Labe. ñbdañ Foto: Petr MalÌk Jaká bude obnova vozů v roce 2001? Metro Z d vodu zpoûdïnì dod vek nov ch souprav M1 o vìce neû dva roky je pro rok 2001 poëìt no s n kupem celkem 9 nov ch souprav M1 a s modernizacì 6 souprav st vajìcìho typu 81ñ71. NovÈ soupravy dod Konsorcium Metro Praha, modernizovanè vozy dod äkoda DopravnÌ technika, s.r.o. 8 DP kontakt 1/2001 Tramvaje N kup nov ch vozidel nebude v roce 2001 realizov n. TechnickÈ zhodnocenì st vajìcìch vozidel T3 je pl nov no v rozmezì 40 aû 45 kus v z vislosti na v öi skuteënï p idïlen ch finanënìch prost edk. Realizace provedou firma PARS nova, a. s. äumperk a OZT Hostiva. Autobusy Na z kladï rozhodnutì p edstavenstva byly vyhl öeny dvï obchodnì ve ejnè soutïûe na n kup sûlo a kloubov ch autobus. Zad vacì dokumentaci si vyzvedlo celkem pït uchazeë, z toho dva uchazeëi p edloûili svè nabìdky. Komise pro hodnocenì a posouzenì nabìdek rozhodla, ûe nejvhodnïjöì nabìdku p edloûila firma Karosa, a. s. a gener lnì editel toto hodnocenì schv lil. V roce 2001 bude nakoupeno celkem 50 kus sûlo autobus, z toho bude 30 kus nìzkopodlaûnìch vozidel typu City bus a 20 kus standardnìch vozidel typu B 931 E. KloubovÈ autobusy budou zakoupeny v celkovèm mnoûstvì 23 kus, z toho 20 kus ve standardnìm provedenì B 941 E a 3 kusy v nìzkopodlaûnì verzi typu City bus. Za technick sek editelstvì ing. Ji Ì PavlÌËek

9 Další plány DP-KONTAKTu V ûenè d my, v ûenì p novè, kolegovè, pr vï drûìte v rukou prvnì ËÌslo jiû öestèho roënìku DPñKONTAKTu. M me za sebou pït let, a tak se trochu ohlìûìme zpït. Co se povedlo, kde m me rezervy a samoz ejmï se snaûìme takè p ijìt s nï- ËÌm nov m. Nejv znamnïjöì novinka je patrn na prvnì pohled. ZmÏnili jsme grafickou pravu. P i jejì p ÌpravÏ jsme se snaûili, aby byla p ehlednïjöì a atraktivnïjöì pro v s, naöe Ëten e. Jiû v poslednìch ËÌslech minulèho roku jsme se snaûili potlaëit barevnost jednotliv ch str nek. Moûn jste si vöimli vïtöìch fotografiì, lèpe dokreslujìcìch nïkter tèmata. V tomto trendu bychom chtïli pokraëovat i v budoucnosti. Co se t Ëe vlastnìho obsahu, ten by se podstatnï mïnit nemïl. Vöechny rubriky, kterè se bïhem prvnìch pïti let osvïdëily, v m chceme p in öet i nad - le. P ipravujeme i nïkterè novinky, zlepöujìcì informov nì o dïnì v naöì spoleënosti. Je p irozen m novin sk m z mïrem, ûe chceme b t maxim lnï aktu lnì (zde je mal m omezenìm technologick doba v roby), budeme p in öet novinky nejen z naöeho podniku, ale i od naöich koleg z»eskè republiky a ze zahraniëì. Chceme v s seznamovat s p Ìklady r znèho eöenì danè problematiky, moûn nïkdy i kontroverznìho, to by vöak mïlo p ispït k diskusìm o dan ch tèmatech zejmèna uvnit podniku (nïkdy i vnï) a hled nì nejlepöìch moûn ch eöenì. Chceme, abyste neust le nach zeli zajìmavè p ÌspÏvky, proto st le platì v zva otiötïn v prvnìm DPñKONTAKTu p ed pïti lety: najdete-li nïco zajìmavèho v podniku nebo jeho okolì, p ineste n m to do redakce a my to r di uve- ejnìme. DopravnÌ podnik je velkou a velice rozmanitou spoleënostì, a tak nem ûeme b t u vöeho. Proto se obracìme na v s, naöe Ëten e, neboù spoleënï m ûeme dok zat, aby byl podnikov mïsìënìk jeötï pest ejöì, a tìm i zajìmavïjöì a p itaûlivïjöì. Nejen pozitivnì vïci, ale i kritika se v uplynulèm obdobì snesla na naöe hlavy. Nad kaûdou, opr vnïnou i tendenënì, jsme se zamysleli a snaûili se v danè oblasti zlepöit. To, jak se n m to poda ilo, musìte posoudit vy. V nïkter ch p Ìpadech se nad otiötïnou kritikou zamyslela i postiûen strana a snaûila se dan stav zlepöit. Ale i zde platì dlouholet pravda o dvojìm hlu pohledu. My se kolikr t na danou problematiku dìv me odliönï a z jinèho hlu neû pracovnìci, kte Ì PĚT LET DP-KONTAKTU danou Ëinnost vykon vajì dnes a dennï uû mnoho let. TÏm se n ö pohled m ûe zd t zjednoduöujìcì, ale to rozhodnï nenì naöìm z mïrem, naöe zpravodajstvì by mïlo b t co nejvìce objektivnì. BÏhem pïti let existence DPñKONTAKTu se zv öil jeho n klad o dva a p l tisìce. Vöechny provozy v podniku by mïly v souëasnosti dost vat alespoú jeden v tisk na dva pracovnìky. Snad je to pomïr dostateën. V poslednì dobï jsme nedostali û dnè p ipomìnky, ûe dost v te DPñKONTAKTu m lo, a tak douf me, ûe je vöe v po dku. Pokud by tomu tak nebylo, kaûdou vaöi reakci r di uvìt me. Je pro n s velice p ÌjemnÈ zjiötïnì, ûe si n ö podnikov mïsìënìk zìskal dobrè renomè i mezi p Ìznivci mïstskè hromadnè dopravy nejen v Praze, ale i v jin ch mïstech naöì republiky. Pr vï v tèto oblasti m me vöak nejvïtöì rezervy, neboù nenì vy- eöena distribuce tìmto smïrem, ale vï Ìme, ûe i zde najdeme v nejbliûöì dobï eöenì, kterè bude vöem vyhovovat. Jak jsme uvedli v vodu, pït let existence nenì d vodem k velk m oslav m, ale je to spìöe z vazek a v zva, aby i dalöì ËÌsla DPñKONTAKTu byla Ëtiv a pro naöe Ëten e zajìmav. Mnoho inspirativnìch chvil p i ËtenÌ podnikovèho mïsìënìku v novèm kab tï v m p eje redakce. ñredñ Pět let DP-KONTAKTu Jak bïûela lèta Je pït let doba dlouh Ëi kr tk? Samoz ejmï, ûe z leûì na tom, komu nebo Ëemu pïtiletè trv nì p isuzujeme. Ve v voji planety ZemÏ je pït let naprosto miniaturnì, zanedbatelnou veliëinou, v p ÌpadÏ lidskèho ûivota jde naopak o znaënï dlouh a zcela neopominuteln Ëasov sek. A u vznikajìcìho Ëasopisu? VÏzte, ûe je to stejnè jako u malèho dìtïte ñ bïhem tïch nïkolika m lo poë teënìch let vykrystalizuje Ëi vznikne vïtöina jeho charakterov ch rys, kladn ch i z porn ch str nek. PÏt let ve v voji novèho Ëasopisu je doba permanentnìch zmïn a promïn, doba pln hled nì a neust lèho experimentov nì. PojÔme si je spoleënï zrekapitulovat. Bou livè poë tky PrvnÌ ËÌslo DPñKONTAKTu v lednu roku 1996 mïlo pouhè Ëty i str nky (raritou je ovöem skuteënost, ûe form t prvnìho ËÌsla byl v bec nejvïtöìm v pïtiletè historii Ëasopisu), ale jiû b eznovè ËÌslo mïlo str nek osm. BÏhem prvnìch t Ì ËÌsel vznikly nïkterè z pravideln ch rubrik, s nimiû se dodnes setk v te: nap. SpoleËensk kronika na poslednì stranï Ëasopisu nebo na historii dopravy zamï en Ël nek, kter si svè st lè mìsto nakonec naöel na druhè str nce. Jakoûto ÑdoËasn redaktorì p ipravil prvnì t i ËÌsla DPñKONTAKTu mgr. Pavel FojtÌk za asistence devìtiëlennè Ñp ÌpravnÈ komise pro ustavenì redakënì radyì pod vedenìm ing. ZdeÚka Doöka (vlastnì redakënì rada vznik v kvïtnu 1996, jejìm p edsedou je rovnïû ing. ZdenÏk Doöek). Pod dubnov m ËÌslem je jiû podeps n öèfredaktor ing. Petr MalÌk, kter Ëasopis ÌdÌ dodnes. DPñ KONTAKT pokraëuje v rychlèm rozvoji, rozöi uje se rozsah, p ib vajì novè rubriky. V kvïtnu vych zì prvnì p Ìloha vïnovan novèmu tarifu PraûskÈ integrovanè dopravy, v ËervnovÈm ËÌsle se objevujì rubriky DPñKONTAKT p edstavuje (vïnovan zajìmav m osobnostem v naöem podniku) a Pozn v te mìsto na fotografii?, kter se Ëten skè oblibï tïöì po cel ch pït let. SedmÈ, ËervencovÈ ËÌslo Ëasopisu vych zì jiû na dvan cti stran ch, p iëemû na vodnì z nich mohou Ëten i poprvè spat it projekty nov ch voz pro praûskè metro. Po obsahovè str nce je z sadnì srpnovè ËÌslo DPñKONTAKTu; je zde v bec prvnì velk Ël nek o preferenci mïstskè hromadnè dopravy a takè prvnì Ël nek o kvalitï naöich sluûeb ñ tedy tèmata, kter budou do znaënè mìry urëovat orientaci Ëaso- 1/2001 DP kontakt 9 10

10 PĚT LET DP-KONTAKTU 9 pisu v n sledujìcìch letech. RovnÏû dvoustr nkovè report ûe z n vötïv dopravnìch podnik v»eskè republice (a pozdïji i mimo ni) poëìnajì svoji existenci srpnov m ËÌslem. PodobnÏ by se v naöem popisu dalo pokraëovat aû do konce roku St le vznikajì novè rubriky (nap Ìklad Praûsk dopravnì zemïpis, Dovolen vaöìm objektivem ñ obè od Ìjna 1996), profiluje se okruh st l ch autor i obëasn ch p ispïvatel. Rozsah Ëasopisu je standardnï dvan ct str nek a je nutno dodat, ûe uû nikdy pod toto ËÌslo neklesne. LÈta 1997 aû 2000 Za prvnìch dvan ct mïsìc svè existence urazil DPñKONTAKT sluön kus cesty. AËkoli problèm bych se s m r d novèho dozvïdïl. P itom bylo jasnè, ûe st le existuje riziko, ûe se Ëasopis nepovede, ûe o nïj nebude z jem, ûe lidè nebudou ochotnì ps t p ÌspÏvky. Po p edchozìch desetiletìch bylo jasnè, ûe politicky nebo v luënï odbor sky zamï en Ëasopis nep ipad v vahu, coû pochopitelnï nemïlo znamenat, ûe by byla odbor sk problematika vylouëena (naopak). NaöÌ snahou muselo b t zaujmout co nejöiröì okruh Ëten. Ps t o lidech, o ud lostech, o v hledech, o historii, ale v jimkou nemïly b t ani odbornè Ël nky. Vûdyù uû za prvnì republiky p ece pamatovali na dalöì vzdïl v nì sv ch zamïstnanc. MÏli jsme tedy p edbïûnï vymyölen obsah, kaûd z p Ìtomn ch mïl za kol zana Puchera ÑZlepöov nì MHD v Prazeì, kter vyöel jako p Ìloha norovèho ËÌsla DPñKONTAKTu nebo projekt Desatero praûskèho cestujìcìho (srpen 1998). Osmistr nkov p Ìloha je v listopadu vïnov na zah jenì provozu metra na»ern most. St le vìce nab v na d leûitosti tèma kvality naöich sluûeb a s nì spojenèho Programu kvality, v raznï se tèû referuje o preferenci MHD.»ten sky velmi spïön je sèrie report ûì a Ël nk o stravovacìch moûnostech pro zamïstnance DopravnÌho podniku, jeû vyvol i rozs hlou polemiku na str nk ch Ëasopisu. DubnovÈ ËÌslo obsahujìcì p Ìlohu LinkovÈ vedenì PID je se sv mi dvaat iceti stranami zatìm nejtlustöìm ËÌslem v historii DPñKONTAKTu. N sledujìcì dva roënìky jsou roku 1998 velmi podobnè. Velk poëet p Ìloh se stal jiû pravidlem, stejnï jako rozsah Ëasopisu neklesajìcì pod öestn ct str nek na jedno ËÌslo. NovÏ se profiluje tèma ÑDopravnÌ podnik a Evropaì (Program kvality, benchmarking apod.), velk prostor je st le vïnov n v roëìm (25 let praûskèho metra, 75 let mïstskè autobusovè dopravy v Praze) a d leûit m akcìm (nap. Dny otev en ch dve Ì, fotbalov turnaj o poh r gener lnìho editele). Neust lè zvyöov nì poëtu stran je doprov zeno snahou o pokrytì co moûn nejöiröìho spektra ud lostì a problèm souvisejìcìch s DopravnÌm podnikem a dopravou v bec.»asto pouûìvan m û nrem se st vajì fotoreport ûe, kterè dok ûì Ëten m n zornïji a detailnïji p iblìûit jednotliv tèmata. V naöem struënèm p ehledu historie DPñKON- TAKTu jsme se nutnï drûeli jen tïch nejd leûitïjöìch milnìk a vyzdvihli jen ta nejpodstatnïjöì tèmata. P itom DPñKONTAKT nenì pouze o nich; naopak, kostru Ëasopisu tvo Ì vöechny zd nlivï bïûnè rubriky a Ël nky, jejichû existenci a zve ejúov nì bereme vöichni za naprostou samoz ejmost ñ od p edstavov nì vozov ch park jednotliv ch odötïpn ch z vod, p es daje o nov ch projektech a anal zy st vajìcìch trend aû t eba po pr vnì servis nebo i k Ìûovku. To vöe je naprosto nepostradatelnè, to vöe tvo Ì z klad Ëasopisu, bez nïjû by zmi- Úovan velk tèmata byla nemysliteln. NÏkolik ËÌsel z vïrem O tom, jak si DPñKONTAKT v uplynul ch letech skuteënï vedl, mohou rozhodovat jedinï jeho Ëten i. Pro redakci Ëasopisu, kter samoz ejmï nem p Ìmou Ëten skou odezvu k dispozici, je tak bylo st le dosti, m lokdo pochyboval o tom, ûe by jejì smïr nebyl tìm spr vn m. SolidnÌ z klady byly poloûeny a mohlo se zaëìt se stavbou celèho domu. V roce 1997 d le pokraëuje rozöi ov nì rozsahu Ëasopisu, b eznov a Ëervnov ËÌsla majì jiû öestn ct str nek, ÌjnovÈ dokonce dvacet. PodrobnÏ se zaëìn referovat o programu kvality sluûby, zvyöuje se poëet Ël nk o dopravï v zahraniëì, jìû jsou vïnov ny hned dvï monotèmatickè p Ìlohy. Velmi kvalitnì p Ìloha s mnoûstvìm historick ch fotografiì vznik ke stèmu v roëì DopravnÌho podniku (100 let ve sluûb ch mïsta ñ z Ì 1997), stejnï jako v roce 1996 majì Ëten i moûnost pobavit se nad p Ìlohou V noce a Silvestr, tentokr t ovöem ve speci lnìm 13. ËÌsle, vydanèm v polovinï prosince Rok 1998 je ve znamenì p Ìloh; vyjde jich celkem osm a vedle jiû tradiënìch tèmat (MHD v zahraniëì, linkovè vedenì PID) se objevujì i nïkter nov. Takov m je nap Ìklad Ël nek profesora Joh- Kr tce potè, co se seöla p Ìpravn komise, mi doma zazvonil telefon. Ing. Doöek, p edseda komise, se mï zeptal, zda bych nemïl takè z jem pomoci p i Ñrozjezduì novèho Ëasopisu. Snad ta nabìdka p iöla proto, ûe za mnou bylo nïkolik Ëerstv ch propagaënìch poëin o DopravnÌm podniku (videopo- ady Historie MHD v Praze, Na poë tku byla koúka, spolupr ce s muzeem a v neposlednì adï prvnì vyd nì knihy Historie mïstskè hromadnè dopravy v Praze, na kterèm se autorsky podìleli dalöì moji kolegovè). DalöÌ sch zka p ÌpravnÈ komise se mïla konat 4. listopadu 1995 a jestliûe mïlo prvnì ËÌslo Ëasopisu vyjìt bïhem ledna, nezb valo (i s ohledem na blìûìcì se v noce) p Ìliö Ëasu. Abych nep iöel plnï s pr zdnou, Ñhodilì jsem na papìr narychlo prvnì, pokud moûno co nejkonkrètnïjöì n vrh obsahu prvnìho, zatìm bezejmennèho ËÌsla. P izn v m, ûe jsem p i tom byl pochopitelnï ovlivnïn i tìm, co Jak se zrodil DP-KONTAKT? d leûit m vodìtkem vlastnì statistika. Nuûe, jak jsme si vedli ve svïtle ËÌsel? Uû jsme se zmiúovali o kaûdoroënìm n r stu poëtu str nek jednotliv ch ËÌsel Ëasopisu, v absolutnìch ËÌslech to pak vypad takto: 1996 ñ 110 str - nek; 1997 ñ 184 str nek; 1998 ñ 230 str nek; 1999 ñ 236; 2000 ñ 292 str nek. CelkovÏ bylo za uplynul ch pït let pod hlaviëkou DPñKONTAKTu otiötïno 1052 str nek v jedenaöedes ti ËÌslech, doprov zen ch dvaceti osmi tèmatick mi p Ìlohami. Nejrozs hlejöì bylo dubnovè ËÌslo v roce 1998 (32 stran ñ 16 Ëasopis + 16 p Ìloha linkovè vedenì PID), zahanbit se nedalo ani loúskè z ijovè (30 stran ñ 20 Ëasopis + 10 p Ìloha 125 let MHD v Praze) respektive prosincovè ËÌslo (30 stran ñ 24 Ëasopis + 6 silvestrovsk p Ìloha). DalöÌm zajìmav m ukazatelem je n klad, kter se z vodnìch pïti tisìc kus postupn m zvyöov - nìm na öest p es dostal aû k dneönìm kus m. Marek äebeö jistit nïkter z navrûen ch p ÌspÏvk. St le ale nebyl jasn n zev Ëasopisu. Ing. Flajöhans, kter byl takè p izv n k jedn nì p ÌpravnÈ komise. P edloûil dalöì moûnè n vrhy ñ ÑNa lince DPì nebo ÑKontaktì. (V tè dobï jeötï nikdo netuöil, ûe uû tady nen padnï padl z klad n zvu.) St le nebyla jmenovan redakënì rada a pochopitelnï neexistoval ani odpovïdn redaktor ñ zamïstnanec DP. Dne 17. listopadu 1995 jsme se poprvè seöli jako redakënì rada, i kdyû nebyla st le form lnï jmenovan. Proto jsme se povaûovali zatìm za jak si Ñsbor dobrovolnìk ì. Navrhl jsem, aby n zev Ëasopisu vznikl kombinacì d Ìve navrûen ch pojmenov nì, DPñkontakt. Slovo Kontakt, navrûenè Ing. Flajöhan- 10 DP kontakt 1/2001

11 NeoËek vejte od n sledujìcìch dk vyëerp - vajìcì odbornou studii o historii naöeho podnikovèho Ëasopisu. P esto snad nenì na ökodu zastavit se alespoú struënï u p edch dc DPñKONTAKTu. Snad kaûd vì, ûe nebyl prvnìm Ëasopisem, kter DopravnÌ podnik(y) v minulosti vyd val(y). Kdo ze zamïstnanc, kte Ì u DP pracujì p es deset rok, si nevzpomene nap Ìklad na PraûskÈho doprav ka? Ale ani ten nebyl tìm prvnìm podnikov m Ëasopisem. NejstaröÌ generace zamïstnanc (a pak pochopitelnï i z jemci o MHD) znajì i nïkterè jinè Ëasopisy. M ûeme je v podstatnï rozdïlit do nïkolika z - kladnìch skupin. PrvnÌ skupinu p edstavujì Ëasopisy s odborov m zamï enìm. Uû za RakouskoñUherska vych zely»eskoslovanskè ûeleznië skè listy, kterè vyd vala Zemsk jednota z Ìzenc drah pro Kr lovstvì ËeskÈ, MarkrabstvÌ moravskè a VÈvodstvÌ slezskè.»leny tohoto odborovèho sdruûenì se od roku 1904 st - vali i zamïstnanci praûsk ch Elektrick ch podnik, a proto nenì p ekvapujìcì, ûe se v roce 1918 v Ëasopise objevila P Ìloha pro zamïstnance elektrick ch podnik. Nebyla ale urëena jen praûsk m zamïstnanc m, elektrickè podniky existovaly v adï dalöìch mïst, kde se provozovala tramvajov doprava. I v dalöìch letech se objevovaly celost tnï orientovanè odborovè Ëasopisy pro zamïstnance Ëeskoslovensk ch elektrick ch podnik ñ Jednota (1921 ñ 1939), Jednot skè listy (1935 ñ 1939) a jejich n - stupce Elektrik skè listy (1939 ñ 1942). PatrnÏ poprvè se objevil vlastnì odbor sky zamï en Ëasopis zamïstnanc praûsk ch EP v roce Jmenoval se OdbornÈ listy (pozdïji OdborovÈ PĚT LET DP-KONTAKTU sem, totiû v sobï mïlo nïco zajìmavèho.»asopis zprost edkov val opravdu kontakt mezi nez Ìdka odlouëen mi pracoviöti DP, nehledï na to, ûe jsme od poë tku mïli p edstavu, ûe bude zasìl n takè do ostatnìch dopravnìch podnik v republice, a protoûe chybì celost tnì Ëasopis o mïstskè dopravï, bude moûn do jistè mìry urëit m spojenìm mezi nimi. A pak se uû vöechno odehr valo ve velkèm spïchu. V tvarn n vrh p ipravila D öa Poömourn a dotvo ila ho Zdenka Maty öov, vlastnì zlom a tisk zajistila firma SOFIPRIN, kter p edtìm vytiskla takè knihu Historie mïstskè hromadnè dopravy v Praze. Vöechno probìhalo tak, jak mïlo. S jedinou maliëkostì. P i korektur ch jsme zjistili, ûe z plnï vöech Ël nk se ze zcela nepochopiteln ch p ÌËin (poëìtaëe jsou prostï nevyzpytatelnè), vytratila vöechna pìsmena Ñûì a nïkter ÑËì. Nez staly po nich ani mezery. V r mci korektur jsme se snaûili vöechno opravit a jeötï jednou zkontrolovat. Nikdy uû nezapomenu na chvìli, kdy jsem vidïl prvnì ËÌslo vytiötïnè. V polovinï Ël nk to Ñûì opït chybïlo. ProË, na to nikdy nikdo nep iöel. Hned od druhèho ËÌsla zmïnil Ëasopis na doporuëenì tisk rny z ekonomick ch d vod form t (u toho uû setrval dodnes). P i p ÌpravÏ t etìho ËÌsla jsme trochu p ekvapivï zjistili, ûe se n m sch zì vìc p ÌspÏvk, neû jsme si p vodnï troufli odhadnout, a proto t etì ËÌslo poprvè vyölo v rozsahu 8 stran. (PodÌv te-li se do Ñdvojkyì, je v nì jedin fotografie, protoûe bychom museli uû tehdy oûelet nïkterè Ël nky. NemÏl jsem ale pravomoc s m rozhodnout o rozöì enì obsahu.) Teprve v tè chvìli jsem zaëal mìt pocit, ûe DPñKONTAKT zaëìn dost vat tu definitivnì podobu. A s ËÌslem 4 uû redaktorov nì definitivnï p evzal souëasn öèfredaktor Ing. Petr MalÌk a moje loha ñ pokusit se rozbïhnout Ëasopis ñ definitivnï skonëila. Z tir ûe zmizely pojmy ÑprozatÌmnÌ sìdlo redakceì, Ñp Ìpravn komise pro ustavenì redakënì radyì a koneënï i ÑdoËasn redaktorì (jak jsem s m sebe pracovnï nazval, abych na sebe tu odpovïdnost p evzal. Nikdo mï do tè funkce vlastnï takè nikdy nejmenoval. ProstÏ, nïjak to ölo samo.) Dnes m DPñKONTAKT za sebou uû pït roënìk. Dnes se uû mohu p iznat, ûe p i tom prvnìm ËÌsle v lednu 1996 jsem moc nevï il, ûe vydrûì. Znal jsem osud vöech p edchozìch pokus. To, ûe vstupuje do öestèho roënìku, je p edevöìm z sluhou Ëlen redakënì rady, kte Ì si DPñKONTAKT od poë tku vzali tak trochu za sv j. MusÌm na tomto mìstï podïkovat vöem, kte Ì mi pom hali s prvnìmi t emi ËÌsly i za to, ûe se vïtöinou na pr ci redakënì rady (nïkte Ì neofici lnï, ale s chutì) aktivnï podìlejì dodnes. Mgr.. Pavel FojtÌk Od Obzoru k DP-KONTAKTu listy), prvnì ËÌslo vyölo 1. kvïtna 1921 a zamïstnanci se s nìm setk vali aû do roku 1935.»asopis byl zce zamï en jen na odborovou Ëinnost s d razem na provoznì zamïstnance a dïlnickè profese. V letech 1928 ñ 1939 vych zel takè Ëasopis SdruûenÌ Elektrick ch podnik hl. m. Prahy, kter vyd valo SdruûenÌ ednìk EP. Objevily se takè Ëasopisy s odborn m zamï enìm. O nïco staröì neû OdborovÈ listy (a tedy v EP vlastnï zcela prvnì) je Ëasopis Obzor, jehoû prvnì ËÌslo vyölo uû v listopadu 1920! V z hlavì m uvedeno, ûe jde o mïsìënìk vïnovan vzdïl nì a z jm m elekt. podnik hl. mïsta Prahy. Bohuûel nemïl dlouhèho trv nì a zanikl, zatìm z blìûe nezn m ch d vod, z ejmï uû v roce V roce 1931 se pak v praûsk ch EP zrodil Ëasopis Elektrick sluûba. Jestliûe Ëasopis Obzor d slednï dodrûoval rovnomïrnè rozdïlenì svèho obsahu podle z kladnì struktury EP, tj. na elektr renskou a doprav ckou Ë st, v ElektrickÈ sluûbï v drtivè vïtöinï p evaûovaly odbornè Ël nky o elekt inï. P esto Ëasopis poskytuje i dnes nïkterè cennè historickè informace o mïnìrn ch praûsk ch tramvajì. PoslednÌ ËÌslo ElektrickÈ sluûby vyölo v srpnu JeötÏ byl uëinïn pokus s vyd v nìm podobnèho (avöak nïmeckojazyënèho) Ëasopisu, ale ten nemïl dlouhèho trv nì. 12 1/2001 DP kontakt 11

12 PĚT LET DP-KONTAKTU 11 Z ejmï nejzn mïjöìm Ëasopisem praûsk ch Elektrick ch podnik z obdobì prvnì republiky vöak byl bezesporu ZEPOP, coû byla n padit zkratka plnèho n zvu, kter znïl Zpr vy Elektrick ch podni- k obce praûskè. Vych zel od roku 1925 a je dnes z stupcem t etì skupiny podnikov ch Ëasopis EP, propagaënì. Jeho obsah byl zcela pod Ìzen propagaci elekt iny v bïûnèm ûivotï, aù uû jde o dopravu tramvajemi, trolejbusy a lanovkou, tak o pouûìv nì elekt iny v dom cnostech. Moûn se nïkomu dnes takov tèmatika zd ban lnì. MusÌme si vöak uvïdomit, ûe v tè dobï teprve probìhala soustavn elektrifikace hlavnìho mïsta a jeho nejbliûöìho okolì a ElektrickÈ podniky hlavnìho mïsta Prahy jakoûto v robce a distributor elekt iny na svèm teritoriu chtïly zìskat co nejvìce odbïratel a z roveú tehdy nezkuöenou ve ejnost pouëovaly nejen o v hod ch, ale takè o z sad ch hospod rnosti a bezpeënosti p i vyuûìv nì elekt iny v kaûdodennìm ûivotï.»asopis vych zel v neuvï itelnèm n kladu 30 tisìc v tisk a byl zdarma distribuov n do vöech dom cnostì p ihl öen ch k odbïru Elekt iny. Form lnï vych zel jako p Ìloha VÏstnÌku hlavnìho mïsta Prahy. P vodnï vych zel ve form tu A4, pozdïji zìskal ob lku a ve t ic t ch letech se zmenöil do ÑkapesnÏjöÌhoì form tu A5. V roce 1941 byl jeho n zev upraven na ZEP a v roce 1942 se objevovalo takè pojmenov nì Zpr vy MÏstsk ch podnik praûsk ch, ze kterèho mïla b t patrn organizaënì zmïna v ÌzenÌ vöech podnik mïstskè infrastruktury. V roce 1944 bylo vyd v nì ZEPOPu zastaveno. Ihned po skonëenì v lky se uk zala pot eba informovat zamïstnance o dïnì v podniku. Kr tkè, ale organizaënï sloûitè obdobì dïlenì b val ch EP na samostatn elektr rensk a dopravnì podnik mïlo za n sledek, ûe se uû v roce 1945 objevil v znamn Ëasopis Elektrik. N zev byl moûn inspirov n celost tnìm a v raznï prokomunisticky orientovan m odbor sk m Ëasopisem tèhoû jmèna z let 1929 ñ ZpoË tku mïl v z hlavì podtitul Ëasopis zamïstnanc ve ejnè dopravy (EP) a energetiky (S»E, n. p.). Od nora 1947 zaëal b t pro zamïstnance St edoëesk ch elektr ren vyd v n samostatn Ëasopis s p vabn m n zvem Zkrat a jmèno Elektrik z stalo pro Ëasopis DopravnÌho podniku. Byl oznaëov n jako Ëasopis z vodnì rady DopravnÌch podnik, a to uû p edznamen valo jeho nejen odborovè, ale souëasnï p edevöìm Ñpolitickoñv chovnèì zamï enì, kterè se pozdïji projevilo i v podtitulu Ëasopis z vodnì organizace KS», ROH a vedenì z - vodu. JeötÏ v roce 1947 vyölo slavnè ËÌslo Elektrik - 12 DP kontakt 1/2001 e vïnovanè 50. v roëì zaloûenì Elektrick ch podnik, kterè se na dlouh lèta stalo z kladnìm materi- lem o historii MHD v Praze. V Ëasopise zaëala p evaûovat tehdejöì hlavnì politickoñodbor sk tèmata vïnovan plnïnì socialistick ch z vazk na poëest r zn ch stranick ch sjezd a podobnï. TÌm nechceme ovöem zcela podcenit jeho obsah. Teprve v roce 1961 Ëasopis zmïnil sv j n zev a stal se z nïho mnohem v stiûnïjöì Praûsk doprav k, Ëasopis zamïstnanc DopravnÌho podniku hl. mïsta Prahy. ZamÏ enì Ëasopisu se ale v raznïji nezmïnilo. Ale bylo by nefèrovè, kdybychom PraûskÈho doprav ka hanïli. Byly v nïm i zajìmavè Ël nky, ale zkr tka, zcela odpovìdal dobï, ve kterè vych zel. Po d se vöak hl sil k p edchozìmu Elektrik i dvojìm ËÌslov nìm roënìk v z hlavì. ZajÌmavÈ ovöem je, ûe se u ËÌslov nì roënìku Elektrik e objevil zcela nesmysln daj. U druhèho roënìku PraûskÈho doprav ka n s doprov zel odkaz, ûe jde o roënìk XXXII Elektrik e (pokud by nïkdo chtïl myslnï prosadit n vaznost na prvorepublikov celost tnì komunistick Ëasopis, i tady by to bylo spornè, protoûe ten jednak nevych zel od listopadu 1938, ale i kdybychom letitou mezeru odpustili, ani tak ËÌslov nì roënìk nehraje). Ve skuteënosti byl roënìk I PraûskÈho doprav ka roënìkem XVII Elektrik e. Moûn jen nïkdo neumïl ÌmskÈ ËÌslice, protoûe v roce 1970 se doëteme, ûe jde o roënìk XXXVI (tj. 36) Elektrik e, takûe od roku 1962 uplynuly podle tèto Ë sti z hlavì jen Ëty i roky. Ale to bylo jen tak na okraj. Praûsk doprav k i jeho p Ìm p edch dce mïl ve skuteënosti podobu novin o rozsahu Ëty, nïkdy i osmi stran. Dokonce na nïm byla po mnoho let form lnï uvedena i cena, za kterou se mïl prod vat (20, pozdïji 40 halè ). Jak si vöak mnozì pamatujì, zcela bïûnï se rozd val a vych zel v poslednìch letech jako Ëtrn ctidenìk. Praûsk doprav k vych zel bez v raznïjöìch zmïn aû do roku 1990, kdy nastalo obdobì hled nì. PoslednÌ ËÌslo PraûskÈho doprav ka vyölo jeötï jako prvnì ËÌslo roënìku XXXI 10. ledna Odr ûelo pochopitelnï bou livou situaci v DP po listopadov ch politick ch zmïn ch a z roveú bylo jako poslednì znaëeno coby Ëasopis pracujìcìch DopravnÌho podniku hl. m. Prahy ñ kombin t. DruhÈ ËÌslo podnikovèho Ëasopisu v roce 1990 vyölo aû 6. b ezna a jmenovalo se docela prostï ñ Zpravodaj (InformaËnÌ zpravodaj pro zamïstnance DP hlavnìho mïsta Prahy). TakÈ to odr ûelo novou politickou situaci v zemi. Jako vydavatel bylo pozdïji ud v no ÑvedenÌ DopravnÌho podniku hlavnìho mïsta Prahyì. DalöÌ ËÌsla vych zela jen zcela nepravidelnï a takè distribuce byla ve srovn nì s Praûsk m doprav kem chaotick. Nezn m nikoho, kdo by mïl k dispozici plnï vöechna ËÌsla tohoto obdobì, nehledï na to, ûe z ejmï ani nikdo nevì, kolik ËÌsel vlastnï vyölo. ChybÌ i oznaëenì roënìk i ostatnì n - leûitosti dn ch tiskovin, jak vyûadovaly tehdejöì p edpisy. NÏkolik ËÌsel bylo vïnov no zcela jìzdnìm d m sluûebnìch voz jednotliv ch dopravnìch provozoven, coû byl zcela jistï chv lyhodn poëin a jistï by neuökodilo podobnè jìzdnì dy vydat i dnes. PoslednÌ Zpravodaj, kter zn m, nese ËÌslo 5 a byl vyd n 25. listopadu 1991, coû ale neznamen, ûe nevyöel jeötï dalöì. N sleduje dlouh Ëasov prodleva, kdy nevych zelo nic. Aû v dubnu 1993 se objevil Ëty str n- kov Ëasopis s n zvem InformaËnÌ bulletin MHD, v jehoû z hlavì byl i n zev podniku, kter byl vydavatelem. I kdyû byl InformaËnÌ bulletin MHD tiötïn na sluönèm papì e, jeho obsah a forma byly v z sadï velmi amatèrskè.»ten se dozvïdïl datum uz vïrky, ale chybïlo jakèkoliv spojenì na vydavatele. Kdo byl za Ëasopis odpovïdn, komu se mohly zasìlat p ÌspÏvky, to se neuve ejúovalo. O rok pozdïji zaëal vych zet form lnï Ëasopis, ale ve zcela stejnè podobï, ñ Informace z DP Praha a. s. Jedin bibliografick daj najdeme v tir ûi ÑVyd v DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, a. s. u reklamnì agentury B+K, pozdïji u agentury A agency, s. r. o.ì (vëetnï adresy agentur). Ale patrnï po d to nebylo ono. Vyöly dva (ne plnè) roënìky. PoslednÌ je ËÌslo 4 z dubna Ani tady nebyly z ejmï n klad a distribuce zcela v po dku, protoûe se Ëasopis dostal jen m lokomu ze zamïstnanc do rukou. O tom, ûe Ëasopis je zapot ebì, ale st vajìcì podoba st le nenì to pravè, svïdëì dvï skuteënosti. Tou prvnì byl InformaËnÌ bulletin, kter zaëal vych zet v odötïpnèm z vodï ElektrickÈ dr hy, a kter byl nejlepöìm spont nnìm p Ìkladem pot eby nïjakèho Ëasopisu. Druh m dokladem je, ûe se na podzim zaëala sch zet Ñp Ìpravn komise pro vyd v nì vnitropodnikovèho Ëasopisu (bulletinu)ì. Komise se seöla 17. Ìjna 1995 ve sloûenì Ing. Doöek, PhDr. Tumov, Ing. Janovsk, Ing. Cimrhakl, Ing. Urban, PhDr. JÌlkov a panì Moln - rov. Jak si m ûeme p eëìst v z pisu Ñkomise se seöla s cìlem obnovit vyd v nì podnikovèho Ëasopisu DP.»asopis bude urëen pro zamïstnance DP a jeho hlavnìm kolem bude usnadnit komunikaci uvnit podniku.» st n kladu pak bude urëena poslanc m, Magistr tu a obvodnìm ad m.ì PochopitelnÏ, ûe se hledal i n zev novèho Ëasopisu, nap Ìklad ÑDP INFO ñ informace z DopravnÌho podniku Prahaì nebo nïco po vzoru zahraniënìch Ëasopis (ÑMezi linkamiì ñ vydavatel RATP; ÑNa p ÌmÈ linceì ñ vych zì v Lyonu). SouËasnÏ vyplynulo, ûe je zapot ebì vytvo it funkci öèfredaktora s pln m vazkem a vytvo it redakënì radu, ve kterè budou zastoupeny vöechny z vody podniku. Zb valo Ñjenì celou vïc rozbïhnout. Mgr.. Pavel FojtÌk

13 Vývoj elektricky ovládaných výměn (EOV) a v současnosti užívané typy V roce 1974 byla vyhotovena Zpr va o zav dïnì elektromagnetick ch p estavnìk v MHD v Praze, jejìmû autorem byl pan VenclÌk. Z tèto zpr vy vypl v, ûe prvnì elektromagnetickè p estavnìky byly zabudov ny v sìti tramvajovè dopravy v roce Pro p ehled uv dìme struën popis v voje zav dïnì elektromagnetick ch p estavnìk v Praze: 1927 ñ v tomto roce byly na zkouöku zakoupeny a do tramvajovè sìtï zabudov ny prvnì elektromagnetickè p estavnìky. Jedna souprava typu Oerlikon byla pouûita v Chotkov ch sadech, druh, typu Thode, byla pouûita v BÏlehradskÈ ulici. Z provoznìch zkouöek z znamy k dispozici nejsou, d se vöak p edpokl dat, ûe typ Oerlikon se osvïdëil; proto se v hlavnìch principech pouûìv do dneönì doby ñ Zabudov no dalöìch 9 elektromagnetick ch p estavnìk ñ Instalov n d lkov spìnaë na obsluhu elektromagnetickèho p estavnìku u Hl vkova mostu ñ Instalov no blokovacì za ÌzenÌ elektromagnetickèho p estavnìku u Hl vkova mostu ñ Zabudov n elektromagnetick p estavnìk na VinohradskÈm n mïstì (nynì n mïstì MÌru) ñ Instalov no stoj nkovè blokov nì elektromagnetick ch p estavnìk ñ ruënì blokov nì bylo prov dïno p Ëkou na stoj nku, ve kterèm byla zabudov na ovl dacì sk ÌÚ. P Ëkou se nasmïrovaly v hybky a p ejetìm kontaktu na troleji kladkou (ty- Ëov m sbïraëem proudu) byla v hybka zablokov - na. Po pr jezdu kladka v hybku odblokovala. Tento systèm byl zaveden u AndÏla, v DejvicÌch, u Hl vkova mostu, ve äkrètovï ulici a na Kl rovï ñ V souvislosti s provozem tramvajì typu T 1 byl vyroben systèm blokov nì na principu styka- Ëe a relè ñ tzv. blokov nì relèovè ñ Zabudov n elektromagnetick p estavnìk na OhradÏ ñ Zabudov n elektromagnetick p estavnìk na mostï Barik dnìk ñ Uv dïny do provozu p estavnìky typu Oerlikon Elektrosign l, v robce»kd Praha ñ Do tohoto roku bylo zabudov no celkem 42 elektromagnetick ch p estavnìk aû 1975 ñ V souvislosti s provozem sp aûen ch souprav 2xT3 od prvnì poloviny 60. let byl d n poûadavek na bezpeënè blokov nì ovl dacìho systèmu elektromagnetickèho p estavnìku, a tìm i na bezpeën pr jezd obïma vozy sp aûenè soupravy. Vedle relèovèho systèmu blokov nì se proto zavedl do provozu modernïjöì systèm ñ tyristorovè blokov nì (zkuöebnì provoz od roku 1971). 1965ñ6 ñ ZkouöenÌ systèmu stavïnì elektromagnetickèho p estavnìku pomocì fotobuúky u AndÏla. Tento systèm se neosvïdëil, protoûe fotobuúka reagovala na r znè svïtelnè zdroje. StejnÏ se neosvïdëil ani systèm p estavov nì elektromagnetick m snìmaëem mezi kolejnicemi u N rodnìho divadla. V praûskè kolejovè sìti jsou v dneönì dobï zabudov ny 3 druhy elektricky ovl dan ch v hybek: 1. Oerlikon (ËÌselnÈ oznaëenì 001 ñ 155), 2. uzamykatelnè (200 ñ 899), 3. uzamykatelnè typu Hanning und Kahl (900 ñ 999) s tìm, ûe vöechny jsou p estavov ny pomocì trolejov ch kontakt. K EOV pak p ÌsluöÌ jeötï blokovacì za ÌzenÌ (kterè zamezuje neû doucìmu p estavenì), sign lnì za ÌzenÌ a vyt pïnì v mïn v zimï. SystÈm Oerlikon (ËÌsla 001 ñ 155) je nejstaröìm v hybkov m systèmem uûìvan m v Praze; postupnï se modernizuje. ÿìdicì systèm je urëen k ovl d nì jednoëinnèho elektromagnetickèho p estavnìku, kter slouûì k p estavov nì Ëepov ch v mïn R 50 nebo R 20. P estavnìk je ovl d n trolejov m pracovnìm kontaktem. SystÈm EMP 2 (Ë st ËÌsel 200 ñ 299) byl po Oerlikonu novïjöìm systèmem (dvou- Ëinn m) ovl d nì v mïn v Praze. P vodnì t Ìf zov elektrohydraulick p estavnìk EMG (v robce NSR) z konce 80. let byl po roce 1990 nahrazen elektromagnetick m dvoucìvkov m p estavnìkem EMPñ2, kter je eöen tak, aby velikostì i upevnïnìm odpovìdal nahrazovanèmu p estavnìku EMG. K ovl d nì p estavnìku je pouûito st vajìcì z vislè ovl d nì trolejov m kontaktem. P vodnì systèm EMPñ2 je v nïkter ch p Ìpadech nahrazen ÌdicÌm systèmem R92. SystÈm Rñ92 (Ë st ËÌsel 200 ñ 299) ÿìdicì systèm Rñ92 je urëen pro ovl d nì v mïn osazen ch v hybkov mi systèmy VSPñ1ñK, VSPñ1 nebo VSPñ2. Za ÌzenÌ umoûúuje bezpeën pr jezd tramvajì p es p Ìsluön v hybkov sek. Povel k p estavenì danè v mïny se zad v p es trolejovè kontakty blokovacìho systèmu p ÌsluönÈ v mïny od idiëe tramvaje. Podle urëenì se dod v n sledujìcì provedenì ÌdicÌho systèmu: Rñ92ñ1 ñ ÌdicÌ systèm pro ovl d nì jednè v mïny, Rñ92ñ2 ñ ÌdicÌ systèm pro ovl d nì dvou nez visl ch v mïn, Rñ92ñ2a ñ ÌdicÌ systèm pro ovl d nì dvou z visl ch v mïn (za sebou). SystÈm Rñ95 (ËÌsla 301 ñ 399) ÿìdicì systèm Rñ95 (upraven verze R 92) je ur- Ëen pro ovl d nì v mïn prost ednictvìm v hybkov ch systèm VSPñ1ñK, VSPñ1 a VSñ20. Za ÌzenÌ umoûúuje bezpeën pr jezd tramvajì p es p Ìsluön v hybkov sek. Povel k p estavenì danè v mïny se zad v p es trolejovè kontakty blokovacìho systèmu p ÌsluönÈ v mïny od idiëe tramvaje. Za ÌzenÌ je vybaveno signalizaënìm n vïstidlem s informacì o smïru postavenì jazyk, zajiötïnì jazyk v krajnì poloze, zablokov nì v mïny a blokov nìm Ëidlem stavïcì kapsy v mïny. ÿìdicì systèm ovl d jak jednu v mïnu, tak i dvï nez vislè v mïny nebo dvï z - vislè v mïny za sebou. SystÈm Rñ96 (ËÌsla 401ñ499) ÿìdicì systèm Rñ96 je urëen pro ovl d nì v mïn, a to prost ednictvìm v hybkov ch systèm VSPñ1ñK, VSPñ10ñK a VSñ20. UvedenÈ za ÌzenÌ umoûúuje bezpeën pr jezd tramvajì p es p Ìsluö- n v hybkov sek. ÿìdicì systèm Rñ96 pro elektronickè ÌzenÌ v mïn je vystavïn modul rnï. Vhodnou volbou konfigurace jednotliv ch komponent systèmu lze sestavit prakticky jakoukoli sestavu, pracujìcì na libovolnèm principu. Mohou tak b t Ìzeny r znè pohony v mïn s rozdìln mi typy vlastnìch ÌdicÌch p Ìkaz a informacì o obsazenì v mïny. SystÈm TMPK ÿìdicì v hybkov systèm typu TMPK je ovl d n pomocì vysìlaëe smïrovèho stavïcìho sign lu TMñ S, kter slouûì k p enosu informace o poûadovanèm smïru jìzdy vozidla. P enos je uskuteënïn vysìl - nìm kûdovanèho radiovèho sign lu. Poûadovan smïr se volì zmïnou kûdu vysìlaëe. SystÈm Kieninger (ËÌslo 251) U systèmu Kieninger je ovl d nì v mïny shodnè s EMPñ2. SystÈm Hanning und Kahl (ËÌsla 920, 924, 953) EOV firmy Hanning Kahl m odliönou konstrukci proti ostatnìm druh m a) u tèto EOV se nepouûìvajì zapìnacì a vypìnacì kontakty pro systèm blokov nì (na troleji je umìstïn pouze stavïcì kontakt), v hybka je jiötïna bezkontaktnìmy prvky traùovèho zabezpeëovaëe, kter je souë stì ovl d nì EOV. b) stavïcì kontakt je umìstïn 20 metr od hrot jazyk v mïny (u ostatnìch EOV je tato vzd lenost 27 ñ 30 metr ). Pro plnost uv dìme p ehled n zvoslovì v - Foto: Petr MalÌk hybkov ch systèm pro ovl d nì v mïn ñ v robce Praûsk strojìrna, a. s. VSPñ1ñK ñ v hybkov systèm s p estavnìkem a kontrolnìmi t hly VSPñ10ñK ñ v hybkov systèm s p estavnìkem a kontrolnìmi t hly VSP ñ 1 ñ v hybkov systèm s p estavnìkem VSP ñ 2 ñ v hybkov systèm s p estavnìkem VSP ñ 20 ñ v hybkov systèm s p estavnìkem VS ñ 2 ñ v hybkov systèm VS ñ 20 ñ v hybkov systèm EMP ñ 2 ñ v hybkov systèm Pozn mka: V hybkovè systèmy VSPñ1, VSPñ2, VSñ2, EMPñ2 jiû nejsou ve v robnìm programu PraûskÈ strojìrny a. s. a do v mïn se jiû neosazujì. ñzjsñ podle odbornèho podkladu 1/2001 DP kontakt 13

14 SERIÁL LINKY Je aû s podivem, ûe na Ël nek o lince Ë. 7 nep iöel û dn ohlas. Lze to vysvïtlit nïkolika moûnostmi: ñ seri l p estal b t zajìmav, ñ Ël nek byl natolik dokonal, ûe k nïmu nenì co dodat, ñ autor se vyëerpal, ñ linky se zaëìnajì kr t a opakov nì nenì moûnè, a moûn i mnoha dalöìmi. LeË nebuôme pesimisty, byù absenci ohlas ch - peme jako urëitè zklam nì. Proto se pt me hned v vodu: Ëeho by mïlo b t vìc a Ëeho mènï? Je historie trasy linky nezajìmav, nebo by naopak mïla mìt vïtöì prostor? Je t eba podrobnïji popisovat zajìmavosti na souëasnè trase? NebavÌ v s rozbor nehod? Pokl d te za zbyteënè uv dït provoznì parametry? Chcete nïco plnï novèho? Moji milì, je to jen na v s. Seri l se snaûì p inèst nïco navìc, co se pochopitelnï nevejde do uëebnìch osnov z kladnìho kurzu. A kdyû uû jsme u toho: jednìm z podnït, kterè daly vzniknout seri lu o tramvajov ch link ch, byl dotaz, po kom ûe se jmenuje zast vka Hellichova. I to se Ëasem dozvìte. Ale bylo by fajn, kdyby na p edch zejìcì ot zky doöly odpovïdi, aby popis tras jednotliv ch linek ÑsedÏlì co nejvïtöìmu poëtu Ëten. Trocha historie OpÏt nahlèdneme do publikacì, ze kter ch m ûeme vyëìst v voj trasy ÑosmiËkyì. V prvè adï se dozvìme, ûe vozy s ËÌseln m oznaëenìm 8 vyjely dne 7. Ëervna PozornÈmu Ëten i jistï neuölo, ûe datum jaksi nesouhlasì, protoûe obvykle uv dìme duben osmèho roku minulèho stoletì. Uvedeme jej i v Ël nku o lince Ë. 9. Z toho vypl v, ûe jiû tehdy byla jist mezera v ËÌselnÈ adï, i kdyû netrvala dlouho. Ale ani existence popisovanè linky nemïla dlouhèho trv nì: jiû v Ìjnu tèhoû roku je poprvè zruöena a v trase mezi V staviötïm a StaromÏstsk m n mïstìm ji uû nikdo nepotkal. V dubnu n sledujìcìho roku, tedy 1909, byl provoz obnoven, ovöem opït jen na kr tkou dobu; od roku 1911 je provoz pouze p Ìleûitostn a v Ìjnu roku 1913 je definitivnï zruöen. V lètï roku 1914, nïkolik dn p ed vypuknutìm prvnì svïtovè v lky, se ÑosmiËkaì na praûskè koleje vracì v trase, kter mnoh m pamïtnìk m p ipomene linku Ë. 6 z pades t ch let: je vedena od PraönÈ br ny do Bolzanovy ulice a kolem dneönìho HlavnÌho n draûì (kterè ovöem v naöì dobï nevì, jak se vlastnï jmenuje) k Muzeu a na Karlov k dïtskè nemocnici. NecelÈ t i roky nato se trasa prodluûuje na jednè stranï aû k V staviöti, ovöem centrem mïsta vede po P Ìkopech a p es V clavskè n mïstì. S drobn mi pravami konc na holeöovickè stranï tak linka Ë. 8 jezdì po celè obdobì prvnì republiky. (My uû vìme, ûe zmìnïn Ñöestkaì v tè dobï nevïdïla, zda konëit na pravèm Ëi levèm b ehu Vltavy v jiûnì Ë sti mïsta.) 3. Ìjna 1938 je opït zruöena. 18 dn potè je v provozu mezi dneönìm n mïstìm I. P. Pavlova a tehdejöì»eskou dïtskou nemocnicì. To si pravdïpodobnï obyvatelè okolo F gnerova n mïstì nenechali lìbit, ûe nemajì tramvajovè spojenì s centrem Prahy. Nebo ûe by v luka? Kaûdop dnï Ñöestkaì konëì st le na SmÌchovÏ a sem se dost v aû 1. prosince 1938, kdy je linka Ë. 8 opït zruöena. A p ijde datum 1. z Ì 1942, kdy se tramvaje s ËÌslicÌ 8 objevujì v n m povïdomè trase: z Malovanky p es Hl dkov, okolo vozovny St eöovice, p es Letnou na Strossmayerovo n mïstì, po Hl vkovï mostï na Florenc a KarlÌnem na Palmovku a k tehdejöì Kolbence, Ëili na dneönì obratiötï v prostoru, kter rovnïû nem o svèm n zvu tak zcela jasno. Pak nast vajì ËastÈ zmïny v ukonëenì na obou stran ch, jeden Ëas v n zvu koneën ch zast vek figurujì dvï 14 DP kontakt 1/2001 Foto: Marek äebeö ProvoznÌ parametry kontrastnì barvy ñ BÌl Hora,»ern most ñ aû se pomalu dostaneme k poslednì zmïnï, kdy si linka 8 Ñprohodila trasyì v centru s linkou Ë. 26, takûe dnes ji nevidìme na Hl vkovï mostï, ale na n mïstì Republiky. Jen nejzasvïcenïjöì odbornìci vïdì, k Ëemu to bylo dobrèö SouËasn pravideln trasa BÌl Hora ñ Mal B evnov ñ Vypich ñ ÿìëanova ñ B evnovsk kl öter ñ U Kaötanu ñ Drinopol ñ Marj nka ñ Malovanka ñ Hl dkov ñ Vozovna St eöovice ñ Praön most ñ HradËansk ñ Sparta ñ LetenskÈ n mïstì ñ Kamenick ñ Strossmayerovo n mïstì ñ N b eûì kpt. Jaroöe ñ Dlouh t Ìda ñ N mïstì Republiky ñ BÌl labuù ñ Florenc ñ KarlÌnskÈ n mïstì ñ K iûìkova ñ Urxova ñ Invalidovna ñ Palmovka (ve smïru Z 2x) ñ Balabenka ñ U svobod rny ñ Poliklinika Vyso- Ëany ñ N draûì VysoËany. NetradiËnÏ zaëneme popis trasy Ëeötin sk m problèmem: BÌl Hora, kter skuteënï horou je (alespoú v praûskèm prost edì) se pokl - d za mìstnì n zev a pìöe se s velk m H. D ÌvÏjöÌ n zev b valèho druhèho konce ÑosmiËkyì, tedy»ern most, se vûdy psal s mal m m, aëkoliv zde û dn, natoû Ëern, most nenì. Autor s tìm nesouhlasì ñ viz Ël nek o lince Ë. 3. Dnes uû je to jedno, protoûe jezdìme na Lehovec. Ale p ejdïme k zajìmavostem na trase. Hned na BÌlÈ Ho e m ûeme obdivovat mal, ale stavebnï velmi zajìmav kl öter du Servit s kostelem Panny Marie VÌtÏznÈ, zaloûen po roce Pat ila k nïmu i nynïjöì Velk hospoda. ObratiötÏ m i jednu zajìmavost ñ aû do p ipojenì ÿep (na jejichû katastru leûì) k Praze v roce 1960 bylo jedinou mimopraûskou tramvajovou koneënou a ÿepy pak nejmenöì obcì s tramvajovou dopravou, minim lnï ve st ednìch»ech ch. Mal m B evnovem byla od zaloûenì naz van osada mezi zmìnïn m kl öterem na koneënè a zn - mïjöìm b evnovsk m benediktinsk m kl öterem (u sv. MarkÈty). Ten byl zaloûen jiû v roce 993 biskupem sv. VojtÏchem a knìûetem Boleslavem I. DneönÌ baroknì podobu mu vtiskl K. I. Dienzenhofer v prvnì polovinï Florenc p ipomìn italskou Florencii a slovo samè pak kvïtiny, stejnï jako Flora. Jde o obojì ñ skuteënï zde, tïsnï za praûsk mi hradbami, ûili italötì kvïtin i. KarlÌnskÈ n mïstì bylo do normalizace CyrilometodÏjskÈ, stojì zde i kostel, jim zasvïcen, z let 1854 aû 63, postaven podle pl n architekta Karla Rˆsnera. Oba n zvy jsou jasnè, stejnï jako K iûìkova, pojmenovan podle svïtozn mèho ËeskÈho inûen ra, prvnìho budovatele elektrick ch drah nejen v Praze, ale i v»ech ch (nap Ìklad T bor ñ BechynÏ). Eduard Urx byl redaktor RudÈho pr va a Ëlen ileg lnìho V KS». V roce 1942 byl ve sv ch 40 letech popraven. Je jistï dob e, ûe se ulice a s nì i zast vka po nïm jmenujì, i kdyû je paradoxem, ûe dìky mìstnìm posun m a n zvu stanice metra zanikly p vodnì n zvy zast vek VÌtkova a Th mova, p estoûe oba byli v znamn mi osobnostmi naöich dïjin. Invalidovna nem n zev podle sìdliötï, ale podle rozlehlè budovy v Hakenov ch sadech, ve kterè je dnes archiv. Ta b vala skuteënï invalidovnou, tedy stavem pro zaopat- enì vojensk ch invalid. I tuto budovu postavil v letech 1731 aû 40 K. I. Dienzenhofer. Mimochodem: zn te v znaënïjöì budovu, kterou v tomto obdobì tento nadmìru plodn ËlovÏk nepostavil? Na Palmovce se ÑosmiËkaì opït potk v s ÑjedniËkouì a d l si nech me povìd nì aû na linku Ë. 19, aby toho nebylo moc najednou. Nehodov mìsta Co do poëtu nehod je linka Ë. 8 na 1. mìstï se 77 nehodami v roce 1999 na ujet ch ,2 vlakokilometr. Prost m dïlenìm se dostaneme k hodnotï ,5 km na jednu nehodu, kter ji adì pr vï na 10., tedy pr mïrnè mìsto. Ke st et m s motorov mi vozidly doch zelo na jejì trase nejvìce v oblasti LetenskÈho n mïstì a u PraönÈho mostu, ale o tom jsme psali jiû u ÑjedniËkyì. K mènï neû 10 nehod m pak doölo u LetenskÈho tunelu, na Florenci, mezi Invalidovnou a Palmovkou, na Balabence a mezi zast vkami U svobod rny a N draûì VysoËany, k mìrnï vïtöìmu poëtu na sjezdu z mostu do RevoluËnÌ t Ìdy. Je zajìmavè, ûe od BÌlÈ Hory aû po Praön most nedoölo na û dnèm mìstï k vìce neû 5 nehod m. I ûelezniënìch nehod je trasa ÑosmiËkyì celkem uchr nïna ñ 2 byly u LetenskÈho tunelu a 1 na Palmovce. Na stejn ch mìstech, navìc pak u vozovny St eöovice, doölo k vjetì do nespr vnèho smïru a vykolejenì. Z tohoto Ñpokliduì n s ovöem vytrhne topografick mapa, na nìû jsou vyznaëeny nehody z nejz vaûnïjöìch ñ st ety s chodci. Jeden hned na BÌlÈ Ho e, dva a t i na HradËanskÈ a na LetenskÈ pl ni, po jednom v RevoluËnÌ ulici, za Urxovou, na Palmovce, u zast - vek U svobod rny a N draûì VysoËanyÖ Je z toho linka Ë. 8 pracovnì den sobota nedïle rannì öpiëka sedlo odpol.öpiëka dopoledne odpoledne dopoledne odpoledne poëet vlak interval (min.) pr mïrn doba jìzdy v jednom smïru ñ Ëasov sfèra A (minuty) 53 pr mïrn dèlka trati v jednom smïru od n stupnì zast vky po v stupnì (m) sestava vlak 2 x T3 18. stoletì. Nedaleko od nïj byla hospoda U kaötanu, kter se proslavila jako mìsto vzniku»eskoslovanskè soci lnï demokratickè strany, zaloûenè Ladislavem BudeËsk m, otcem ÑdruhÈho dïlnickèhoì presidenta AntonÌna Z potockèho. Ve svè dobï byla stavba dìky tomu dokonce n rodnì kulturnì pam tkou. Minuli jsme ÿìëanovu, kter je zajìmav tìm, ûe se jmenuje podle Pavla Kavky. (Pavel Kavka z ÿìëan, ËastnÌk stavovskèho odboje, po roce 1620 sice souzen, ale omilostnïn.) DalöÌm hezk m n zvem je Drinopol, p vodnï osada lidì, poch zejìcìch z Balk nu, tedy od eky Driny. A polis je ecky mïsto. A na Marj nce, tam se baletìö Slavn hospoda dìky jednè pìsniëce. Dost v - me se na Kr lovku, tu si nech me na pozdïji (p i lince 23), Hl dkov je mìstnì n zev zcela nejasnèho p vodu, p estoûe stejnojmenn ulice vznikla aû v roce NÏkte Ì auto i spojujì jejì n zev s horöovsk m arcij hnem Luk öem Hl dkem, kter byl p Ìvrûencem Ji- Ìho z PodÏbrad. Kdo vì. Kolem vozovny St eöovice jsme uû jeli s linkou Ë. 1, od Strossmayerova n mïstì d l pak s linkou Ë. 5 a 3, takûe se vïnujme malinko vìc KarlÌnu. 8 smutno. Kolik lidì dennï z pasì se sv mi chorobami, kolik prost edk se vynakl d na p Ìpravky, umoûúujìcì delöì a plnohodnotnïjöì ûivot, kolik ûivot se da Ì zachr nit. A pak staëì mal chvilka nepozornosti, spïchu, nerozv ûnosti. A v nejlepöìm p ÌpadÏ lèëenì n sledk st etu, kter chodec nikdy nem ûe vyhr t. VÌm, ûe jsme tyto situace v drtivè vïtöinï nezavinili, vìm, ûe za nï m ûe vïtöinou ten poökozen, ovöem to poökozenì je p ece jen ne mïrnï velkè. A tak si p ejme na zaë tku novèho tisìciletì, abychom zìskali jak si Ñöest smyslì, kter by n m dal zd nlivï bezd vodnï zastavit v tu pravou chvìli. A aby se tak vylepöila statistika jinak docela pr mïrnè linky Ë. 8. Z vïr V dob ch, kdy ÑosmiËkaì jezdila centrem mïsta, tam byla vûdycky tak nïjak navìc, snad kromï seku ke Karlovu. JejÌ Ñsl vaì se zrodila aû v tangenci lnì trase, spojujìcì pomïrnï rychle Prahu 6, 7 a 8. Dnes ta rychlost ponïkud vymizela s jejìm n vratem do centra. I tak m, stejnï jako ostatnì, nezastupitelnè mìsto v sìti tramvajovè dopravy a je hojnï vyuûìv na tïmi, kter m slouûì. ñzjsñ

15 Individuální versus hromadná doprava 2. V prvè Ë sti jsme probrali d vody, kterè vedou k nutnosti preferov nì hromadnè dopravy p ed individu lnì i aktivity, kterè vyvìjì DopravnÌ podnik pro urëitou p itaûlivost cestov nì prost edky MHD. Dnes se chceme vïnovat tè nejjednoduööì formï preference, ale vlastnï nejen jì, n brû plynulosti dopravy jako takovè. A zaënïme p Ìmo jen zd nlivï odv ûn m tvrzenìm: i bez n kladn ch investic by podstatnï lepöìho stavu bylo dosaûeno, kdyby kaûd ËastnÌk silniënìho provozu, od chodce po idiëe tïûk ch n kladnìch souprav, dodrûoval jeho pravidla, tedy zn mou Ñvyhl ökuì. ÿìk me-li zn mou, pak bohuûel musìme konstatovat, ûe je vlastnï zn m jenom jejì existence, nikoliv vöak jejì ustanovenì. A pokud jsou zn m, nejsou dodrûov na. NevÏ Ìte? UveÔme si nïkolik p Ìklad : l ÑD t p ednost v jìzdïì znamen povinnost idiëe poëìnat si tak, aby idië, kter m p ednost v jìzdï, ne- musel n hle zmïnit smïr nebo rychlost jìzdy (ß 2/2). Zd nlivï pro zlepöenì plynulosti provozu mnozì idiëi vyuûìvajì kaûdè skuliny, do kterè mohou z vedlejöì ulice vjet. Nep em ölejì jiû o tom, ûe ten, kdo m p ednost v jìzdï, zdrûì nutn m brzdïnìm automobily za sebou. A napadlo v s nïkdy ñ se vöemi d sledky ñ ûe tramvaj prostï zmïnit smïr jìzdy nem ûe? A zn te jejì z brzdnè dr hy? l Na silnici se jezdì vpravo a pokud tomu nebr nì zvl ötnì okolnosti, p i pravèm okraji vozovky (ß 8/1). Sledujete-li provoz na ulicìch, kde je tramvajov dr ha, musìte nutnï nab t pocit, ûe by idiëi automobil bez kolejì asi zabloudili; tak hodnï se jich ÑdrûÌì. P itom jìzda u chodnìku by nebr nila tramvajìm v provozu a idië automobilu by mohl jet naprosto stejnï rychle, jako kdyû zasahuje do pr jezdnìho profilu tramvaje. l PodÈl n stupnìho nebo ochrannèho ostr vku se jezdì vpravo; vlevo se smì jet jen tehdy,, br nì-li jìzdï vpravo p ek ûka nebo jestliûe je to bezpeënïjöì s ohle- dem na rozmïry vozidla nebo n kladu. P i jìzdï podèl n stupnìho nebo ochrannèho ostr vku je nutno db t zv öenè opatrnosti. PodÈl tramvaje se jezdì vpravo, po- kud nenì dopravnì znaëkou Ë. D 47 povolena jìzda vlevo (ß 11/1). LogickÈ bezpeënostnì opat enì, Ëasto poruöovanè. ObjÌûdÏnÌ tramvajì zleva nenì pravideln m, ale bohuûel ani ojedinïl m jevem.»astïjöì je jìzda po kolejìch kolem n stupnìho ostr vku, pokud u nïj tramvaj nenì. Toto jedn nì je velice bezohlednè v Ëi pocitu bezpeënosti cestujìcìch, kte Ì stojì na ostr vku; ze strany kolejì automobil neoëek vajì. Tam, kde n stupnì ostr vek nenì, je nutnè dodrûovat ustanovenì ß 13, kterè chr nì vystupujìcì a nastupujìcì cestujìcì. UdÏlejte si doma nebo na pracoviöti malou soutïû: kdo vì, kdy se smì automobil, kter zastavil za tramvajov m vlakem, rozjet? A pokud zastavì v zast vce dva vlaky, za kter m musì zastavit automobil? l Na tramvajov p s v rovni vozovky se smì v po- dèlnèm smïru vjet jen p i objìûdïnì, p edjìûdïnì, odbo- A m me tu opït nov rok. B jeën p Ìleûitost k zamyölenì nad rokem minul m, k rekapitulaci ËinnostÌ, kterè jsme chtïli udïlat, kterè jsme udïlali, a k pl n m do budoucna, v tomto p ÌpadÏ m ûeme dokonce Ìci do p ÌötÌho tisìciletì. Ale drûme se re lu a vraùme se k naöì pr ci i radosti, kterou p edstavuje Muzeum mïstskè hromadnè dopravy ve st eöovickè vozovnï. M ûe n s tïöit, ûe naöe podnikovè muzeum se dostalo do povïdomì nejen fand mïstskè dopravy u n s i ve svïtï. V lètï jsem Ëetla KvÏty a vida ñ Muzeum mïstskè hromadnè dopravy v Praze se objevilo na seznamu v znamn ch technick ch muzeì v»eskè republice. To n s m ûe jen potïöit, stejnï jako stoupajìcì z jem n vötïvnìk muzea. TÏch bylo v loúskèm roce v pravidelnè otevìracì dobï od 1. dubna do 19. listopadu 2000 celkem N vötïvnì sezûna byla prodlouûena dìky teplejöìmu poëasì i lehkèmu temperov nì v stavnìch mìstnostì. BÏhem sezûny byla br na muzea otev ena bezplatnï v z Ì v r mci Dn evropskèho dïdictvì a 14. Ìjna p i Dnu otev en ch dve Ì, kdy si Ëov nì, ot ËenÌ, vjìûdïnì na silnici nebo vyûadujì-li to zvl ötnì okolnosti, nap Ìklad nenì-li mezi tramvajov m p sem a okrajem vozovky dostatek mìsta; tramvajov p s zv öen nad nebo snìûen pod roveú vozovky nebo od vozovky jinak oddïlen (obrubnìkem a podobnï) se smì jen p ÌËnÏ p ejìûdït, a to na mìstï k tomu p izp so- benèm. P itom idië nesmì ohrozit ani omezit v jìzdï tramvaj (ß 11/2). V praûsk ch podmìnk ch je toto ustanovenì vlastnï jen zd raznïnìm povinnosti jezdit co nejblìûe k pravèmu okraji vozovky s vyjmenov nìm br nìcìch okolnostì. D se tedy Ìci, ûe pokud je mezi vnïjöì tramvajovou kolejnicì a obrubnìkem chodnìku alespoú 3,5 m a tento jìzdnì pruh je voln, nem ûe nastat situace, v nìû bych, jako idië automobilu, br nil tramvaji v pr jezdu, natoû aby doölo k dopravnì nehodï. I v p ÌpadÏ, ûe nap Ìklad objìûdìm zaparkovanè vozidlo, dïl m to aû tehdy, kdy je to nutnè a nesnaûìm se za kaûdou cenu jeötï p ed tramvaj vjet. TÌm ji totiû donutìm p ibrzdit nebo zastavit (kdyû se to jejìmu idiëi povede!), ËÌmû vlastnï zdrûuji vöechna vozidla, kter jedou za mnou. Pokud tramvaj nech m plynule projet, nikoho neohroûuji a zdrûenì vöech je podstatnï menöì. PoslednÌ vïta citovanèho odstavce by pak mïla p ejìt vöem do krve (v klad jednotliv ch pojm, jako Ñomezitì a Ñohrozitì, pak p esahuje moûnosti tohoto Ël nku; pokud si jiû jejich v znam nepamatujete, staëì si znovu p eëìst ustanovenì ß 2). Nutno dodat, ûe vyhrazen jìzdnì pruh pro autobusy se d pokl dat za obdobu tramvajov ch kolejì. l ÿidië odboëujìcì vlevo mu- sì d t p ednost v jìzdï protijedou- cìm motorov m i nemotorov m vozidl m a tramvajìm, jedoucìm v obou smïrech (ß19/4 /Ë st/). Pro zajiötïnì bezpeënosti, ale i plynulèho pr jezdu v p ÌmÈm smïru je to nezbytnè, ale v praxi bohuûel Ëasto opomìjenè ustanovenì, p i jehoû nedodrûenì, zejmèna p i p edch zejìcì soubïûnè jìzdï, doch zì obvykle k nehodï a n slednèmu delöìmu zdrûenì provozu, pokud ne p Ìmo ke ökodï na zdravì. UvÏdomme si, ûe hmotnost pr zdnèho tramvajovèho vozu (nikoliv dvojice) je 16 tun. I kdyû dojde k n - razu p i pomalè jìzdï, destrukce automobilu je nevyhnuteln. Ale i p i respektov nì tohoto ustanovenì doch zì zbyteënï k naruöov nì plynulosti provozu, protoûe idië tramvaje nevì, ûe o nì idië automobilu vì. Nest lo by za to vypnout na chvilku ukazatel smïru jìzdy v momentï, kdy chci s automobilem odboëit vlevo p es tram lidí navštívilo muzeum AKTUALITA vajovou dr hu a d v m p ednost tramvaji, kterou vidìm ve zpïtnèm zrc tku? TÌm d m jasnï najevo, ûe jsem tramvaj nep ehlèdl. l ÿidië nesmì vjet do k iûovatky,, nedovoluje-li mu situace pokraëovat za k iûovatkou v jìzdï, takûe by byl nucen zastavit vozidlo v k iûovatce (ß 20/3). Typicky poruöovanè ustanovenì, v Praze zejmèna na Ìzen ch k iûovatk ch, bohuûel od vöech ËastnÌk provozu. Argument Ñvûdyù bych to jinak neprojelì neobstojì, protoûe pokud nikdo nebude se sv m vozidlem br nit v pr jezdu jin m, plynulost provozu se zv öì a tìm logicky i Ëasov ztr ta snìûì. l V dobï od 5 do 19 hodin je zak z no st nì tam, kde by nez stal mezi vozidlem a nejbliûöì tramvajovou kolejnicì voln jìzdnì pruh, öirok nejmènï 3,5 metru (ß25/2). Naprosto nedodrûovanè ustanovenì, p itom pro plynulost provozu (nejen tramvajì, ale obecnï) nezbytnè. TakÈ se jako cestujìcì rozëilujete, kdyû idië tramvaje hlem ûdì rychlostì zkouöì, zda se vejde vedle zaparkovanèho auta? Ale ono mu nic jinèho nezb v, protoûe nem k dispozici û dnè vybavenì, kterè by mu signalizovalo, ûe m ûe (nebo nem ûe) bezpeënï projet. A protoûe Foto: Petr MalÌk bezpeënost provozu je vûdy nad azena jeho plynulosti, musìme vöichni Ëekat, jak to dopadne, zda, v lepöìm p ÌpadÏ, tramvaj pomalu projede, nebo idië zastavì a p jde do p ilehl ch objekt hledat idiëe, kterèmu je pojem Ñpravidla silniënìho provozuì k smìchu. Tak by se dalo pokraëovat d l ñ snad zase nïkdy jindy. Dneska uû dovolte jenom dalöì dva dotazy na z vïr: vìte, kdy se smì p ejìûdït pln Ë ra souvisl? A vìte, co je to znaëka ÑC 1 bì? P ÌötÏ v s sezn mìme s technick mi prost edky preference MHD. ñzjsñ bohatou sbìrku historick ch vozidel i mnoûstvì fotografick ch, pìsemn ch a jin ch materi l prohlèdlo dalöìch z jemc o historii mïstskè hromadnè dopravy v Praze. Jiû od vzniku muzea si p ich zì mimo n vötïvnì dny prohlèdnout expozici, a samoz ejmï si poslechnout odborn v klad, ökolnì v pravy z öirokèho okolì. Kdyû je p ipoëtu k ostatnìm n vötïvnìk m muzea, doch zìm k pïknèmu celkovèmu ËÌslu Co vöechno si mohli tito n vötïvnìci prohlèdnout? To, co vûdycky a nïco navìc. To znamen spoustu kr sn ch a dob e udrûovan ch historick ch vozidel mïstskè dopravy, kterè ocenilo i Ministerstvo kultury»r jako kulturnì pam tku, a k tomu nep ebernï fotografiì, pìsemn ch materi l a model. To ÑnÏco navìcì je novï rekonstruovan tramvaj T2 Ë. 6002, jedna ze dvou ÑtÈdvojekì, kterè v Praze jezdily. O jejì novou podobu se postarali pracovnìci odötïpnèho z vodu ElektrickÈ dr hy a samoz ejmï spr vce muzea Luboö Kysela, takûe mohla b t p evezena na svè mìsto jeötï p ed zah jenìm sezûny. BÏhem roku probìhaly pr ce i na nïkter ch dalöìch expon - tech. Nap Ìklad bylo dokonëeno osvïtlenì vnit ku pojìzdnè mïnìrny, v hostiva sk ch dìln ch skonëila oprava v hybk skè budky, kter bude umìstïna jiû letos v expozici vedle figurìny poch zk e po trati a do budoucna se poëìt s doplnïnìm figurìny v hybk e nebo v hybk ky. Rozs hlejöì rekonstrukce ÑofeÚ kuì Ë. 526 probïhla v KOS Krnov a od novè sezûny bude ve st eöovickè vozovnï sp aûen s motorov m vozem Ë.109. Pr ce pr bïûnï probìhajì i na dalöìch vozidlech, na autobusu äkoda RO, na vozìku vrchnì stavby pro p evoz reûijnìho materi lu, na krasinu Ë P estoûe je sbìrka historick ch vozidel dost rozs hl, snaûì se pracovnìci muzea o jejì dalöì rozöì enì. V souëasnè dobï probìhajì jedn nì o moûnosti zìskat podvozek pod autobus äkoda 506 N, na nïmû je dnes postaven vëelìn, odötïpn z vod Metro navrhuje k za azenì do muzea lokotraktor T , kter je pomocn m vozidlem pro manipulaci s vlaky a pro tah nì tïûöìch manipulaënìch vlak. Takûe nemïjte strach, aû v m za rok budu pod vat zpr vu o stavu Muzea mïstskè hromadnè dopravy v Praze, urëitï v m budu moci sdïlit, ûe v muzeu m me zase nïco novèho. ñmjñ 1/2001 DP kontakt 15

16 ZAJÍMAVOSTI Z PODNIKU Mikul ösk besìdka v Edenu TradiËnÌ Mikul ösk besìdka po dan odborovou organizacì gar ûe KaËerov zmïnila v letoönìm roce svè mìsto. S l kulturnìho domu na NovodvorskÈ vymïnila za prostory v Edenu. Na setk - nì se zvì tky v n dhern ch barevn ch kost mech p iölo mnoûstvì dïtì, od tïch nejmenöìch, kterè se teprve uëì pohybovat na vlastnìch nohou aû po ty odrostlejöì a zkuöenïjöì. NÏkterÈ dïti si p ipravily a p iöly takè v kost mech zvì tek. Na z vïr bohatèho programu bylo kaûdè dìtï odmïnïno Mikul öem doprov zen m Ëerty a andïly. Mikul ösk tramvaj V nedïli 3. prosince se do ulic Prahy pot etì vydaly historickè tramvajovè soupravy, jejichû os dky kromï pravidelnèho osazenstva, idië a pr vodëìch, tvo ili Mikul ö, andïlè a Ëerti. Z jem o svezenì centrem mïsta byl jako v p edchozìch letech obrovsk. DÏti recitovaly b sniëky, zpìvaly pìsniëky, za coû byly odmïúov ny. NÏkterÈ se b ly a schov valy se do kab t sv ch rodië, kdyû se v blìzkosti objevil Ëert, naopak p Ìjemn andïl v smïv dok zal dïtskè tv iëky rozz it. Ve druh ch vozech pro p Ìjemnou n ladu hr ly skupiny Oslo a Sp hlo. V pozdïjöìm Ëase, kdy se soupravy p ece jen uvolnily, se ploöina zmïnila v taneënì parket pro dïti. ZpÏv a v noënì koledy po roce opït v metru PoslednÌ listopadov den byl ve stanici metra Muzeum zah jen jiû p t cyklus v noënìch koncert v metru. V jeho r mci se v prosinci uskuteënily jeötï dalöì t i vystoupenì dïtì ze Z kladnì ökoly s rozöì enou hudebnì v chovou v Praze 7, UmÏleckÈ ulici. ZpÏvem v noënìch pìsnì zaujali dïti mnoho kolemjdoucìch cestujìcìch. Ti mnohokr t vyuûili p Ìleûitosti alespoú na malou chvilku se zastavit v kaûdodennìm spïchu a zabroukat si jednu ze zn - m ch koled. Mezi posluchaëe se za adilo i nïkolik t Ìd ökol a mate sk ch ökolek. TakÈ p Ìtomnost mnoha z rodië a prarodië zv öila snahu mal ch zpïv Ëk a hudebnìk. Pro dokreslenì v noënì pohody v metru z il v noënì stromeëek a posluchaëi jako vzpomìnku na letoönì v noënì koncerty dostali v noënì hvïzdu s programem koncert a texty zpìvan ch koled. SbÏr prosincov ch zajìmavostì zajiöùovali Marie VranËÌkov, Marek äebeö a Petr MalÌk Připomínka Podnikov Ëasopis DP KONTAKT m, aû na drobnè v hrady, celkem dost sluönou roveú. Co mï ale vadì, je zbyteën rubrika ÑCo zajìmavèho najdete na internetuì. Pro drtivou vïtöinu lidì je k ni- Ëemu, protoûe tento podnik jim prostï neumoûnì p Ìstup k internetu. Navrhuji, aby tato rubrika byla zruöena a vyvolen m jedinc m posìl na nap Ìklad eñmaily. S pozdravem AntonÌn R ûiëka OdpovÏÔ redakce: Po obdrûenì dopisu pana R ûiëky jsme zjiöùovali v odboru v poëetnì techniky editelstvì, kolik zamïstnanc naöì spoleënosti m p Ìstup na internet. Podle daj k 22. listopadu mïlo p Ìstup 335 zamïstnanc celè spoleënosti, coû nenì nejvyööì ËÌslo. Ale internet se zaëìn pomalu rozöi ovat v dom cnostech a v souëasnosti nenì problèm navötìvit jednu z mnoha internetov ch kav ren, vyr stajìcìch po mïstï rychl m tempem. Podle naöeho n zoru pat Ì internetu budoucnost, a tak i seznamov nì se s jeho problematikou a jeho moûnostmi povaûujeme za velice uûiteënè. Podle naöich zkuöenostì si Ëten i DPñKONTAKT archivujì, a tak i kdyû nemajì p Ìstup na internet v sou- Ëasnosti, budou moci tyto informace vyuûìt v budoucnosti, kdy bude p Ìstup jeötï bïûnïjöì. Proto rubrika ÑCo zajìmavèho najdete na internetuì bude pokraëovat i nad le. DÏkujeme za pochopenì. ñredñ Ke článku Stovka dvoustovky aneb... (DPñKONTAKT Ë. 8/2000, strana 2) P i svèm n stupu do DopravnÌho podniku DOŠLO DO REDAKCE (PradÏd) Ëi (Pustevny). Druh m z sadnìm mìstem, jeû by v û dnèm p ÌpadÏ nemïlo uniknout pozornosti milovnìk zimnìch radov nek, je ìcentrum lyûov nì na internetuî, sìdlìcì na snadno zapamatovatelnè adrese Str nky majì grafiku shodnou se zn m mi»esk mi novinami ( ale v mnohem p ÌjemnÏjöÌ, bìlomodrè barvï. Co zde najdete? Tak p edevöìm podrobnè snïhovè zpravodajstvì, a to nejen z»eskè republiky, ale i z dalöìch evropsk ch st t a i z nïkter ch z mo sk ch zemì (Austr lie, USA, Kanada). A d le: moûnosti ubytov nì na hor ch, lyûa skè ökoly, ski servisy, p jëovny vybavenì, sportovnì prodejny, nabìdky aktu lnìch lyûa sk ch z jezd a podobnï. Navrch pak mnoûstvì zajìmav ch zpr v, Ël nk, cestopis, odkaz a moûnost zasìl nì snïhov ch ov ch pohlednic. Lze jen doporuëit. Z dalöìch adres upoutala naöi pozornost zima.oku-je.cz. D vod je prost - webkamera zde umìstïn totiû skuteënï funguje, takûe se m ûete pokochat pohledem na zasnïûenè JesenÌky, a k tomu absorbovat mnoûstvì uûiteën ch informacì o lyûov nì i bïûkov nì v severomoravskèm poho Ì. -möod 3. Ëervna 1951 ñ do Rustonky ñ jsem byl svïdkem toho, ûe v z Ë. 200 byl doslova uvnit vyrabov n. Koûen k esla a mahagonovè stolky byly vyneseny na prostranstvì u posuvny p ed montovnou a dïlnìci na nich svaëili v zaöpinïn ch montèrk ch. Z eëì, kterè jsem v Rustonce vyslechl, bylo d vodem Ñp estavbyì nejen malè vyuûitì vozu, ale p edevöìm ideologickè opovrhov nì luxusem vyööì burûoazie. Pro nesluëitelnost Ñkr lovskèhoì n pisu na bocìch vozu byla pìsmena komunisty strûena, stejnï jako secesnì ozdoba u svïtlomet. Moûn doölo k devastaci i jin ch prvk na voze, to si vöak jiû nepamatuji. ñpafñ CO ZAJÍMAVÉHO NAJDETE NA INTERNETU AËkoli v polovinï prosince to venku na po dnou zimu zatìm rozhodnï nevypad, nikdo nepochybuje o tom, ûe mrazy a snìh skuteënï p ijdou. Pro nïkoho to znamen jen samè mrzutosti (uklìzenì chodnìk, namrzlè vozovky), jinì naopak zaj sajì v oëek v nì zimnìch radov nek. A pr vï tïm druh m jsou urëeny dneönì dky naöeho seri lu. Pokud chcete vïdït, kam vyrazit na lyûe nebo na bïûky, jestli je tam snìh a kolik ho je, zda fungujì vleky a kolik v s to bude st t, kde se ubytovat, najìst a co vöe zajìmavèho tam lze vidït a podniknout, pak zbyst ete svoji pozornost. Dnes se totiû budeme pohybovat v hradnï na str nk ch s modrobìlou barvou. Putov nì Ëesk mi snïhov mi z vïjemi lze zaëìt na kaûdèm solidnìm internetovèm port lu, kde majì rubriku o poëasì. NedozvÌte se samoz ejmï p Ìliö podrobnostì, ale pro rychl p ehled to m ûe staëit. P Ìkladem budiû - struënè snïhovè zpravodajstvì vëetnï sjìzdnosti silnic a d lnic. Kdo vöak baûì po informacìch podrobnïjöìho r zu, musì se vydat na jinou adresu. Mezi vöemi, jeû jsou na ËeskÈm internetu k dispozici, se vyjìmajì dvï. Tou prvnì je adresa Jde o velice p ehlednè a informaënï bohatè str nky. ObsahujÌ devït sekcì podle jednotliv ch Ëesk ch poho Ì, kter majì p edpoklady pro provozov nì ìbìl chî sport (pro ty, kdo p i hodin ch zemïpisu ned vali pozor: JizerskÈ hory, Krkonoöe, äumava, OrlickÈ hory, KruönÈ hory, JesenÌky, Beskydy, JavornÌky a»eskomoravsk vysoëina); u kaûdèho horstva jsou podrobnè informace o snïhovè pokr vce v jednotliv ch zimnìch st ediscìch (snìh/nov snìh/typ snïhu). RovnÏû o tïchto st ediscìch se dozvìte vöe d leûitè: aktu lnì informace pro lyûa e i bïûka e, detailnì cenìk sluûeb, moûnosti ubytov nì (s objedn v nìm p es ) a samoz ejmï panoramatickè mapy. Ve vybran ch st ediscìch jsou rovnïû nainstalov ny webkamery, p in öejìcì ûiv obraz tè kterè lokality (na skuteënï funkënì webkameru jsme vöak nenarazili...). Dostane se v m i odkaz na str nky horskè sluûby a p edevöìm p ehledu zajìmav ch sportovnìch, kulturnìch a spoleëensk ch akcì v jednotliv ch mìstech. Tyto str nky slouûì rovnïû jako odrazov m stek k vlastnìm str nk m zimnìch st edisek - nap. (KlÌnovec), (äpindler v ml n), (Pec pod SnÏûkou), 16 DP kontakt 1/2001

17 VY SE PTÁTE, MY ODPOVÍDÁME Jak budou od roku 2001 zdaňovány daní z nemovitostí byty a nebytové prostory S ËinnostÌ od 1. ledna 2001 byl novelizov n z kon o dani z nemovitosti a doch zì k podstatnè zmïnï p i zdaúov nì byt a nebytov ch prostor, kterè jsou evidov ny v katastru nemovitostì jako sa- mostatnè jednotky ñ byty a nebytovè prostory (podle z kona Ë. 72/1994 Sb., o vlastnictvì byt ). Od roku 2001 se st vajì tyto jednotky samostatn m p edmïtem danï ze staveb. Doposud byly tyto stavby (rozëlenïnè na jednotky) p edmïtem danï z nemovitostì jako celek. VlastnÌci jednotliv ch byt si museli zvolit spoleënèho z stupce, kter pod val jedno da- ÚovÈ p izn nì za vöechny vlastnìky a jednal za nï v daúovèm ÌzenÌ. Podle novè pr vnì pravy je poplatnìkem danï (aû na urëitè v jimky) vlastnìk jednotky. Z kladem danï je upraven podlahov plocha jednotky podle stavu k 1. lednu zdaúovacìho obdobì. Z kladnì sazba danï u byt, stejnï jako u obytn ch dom, je 1,- KË za 1 m 2 upravenè podlahovè plochy n sobenè koeficientem, kter je p i azen jednotliv m obcìm. Novela zákona o mzdě Z kon o mzdï, odmïnï za pracovnì pohotovost a o pr mïrnèm v dïlku (z kon Ë. 1/1992 Sb.) v platnèm znïnì je z kladnìm p edpisem, podle nïhoû se v naöì akciovè spoleënosti postupuje p i kolektivnìm vyjedn v nì a tvo Ì se podle jeho ustanovenì pravidla pro odmïúov nì. Tento z kon je novelizov n s ËinnostÌ od 1. ledna Novela z kona o mzdï zakotvuje ve sv ch ustanovenìch, v zkè n vaznosti na novè z - sady z konìku pr ce, protidiskriminaënì principy, kterè jsou formulov ny zcela jednoznaënï tak, ûe podmìnky pro poskytov nì mzdy musì b t stejnè pro muûe a pro ûeny. Z sada rovnèho zach zenì, kterou zd raznila novela z konìku pr ce, je promìtnuta i do ustanovenì, ûe zamïstnanc m, kte Ì vykon vajì stejnou pr ci nebo pr ci stejnè hodnoty, p ÌsluöÌ stejn mzda. Pojem stejn pr ce nebo pr ce stejnè hodnoty musì b t vöak blìûe specifikov n. Jedn se vûdy o pr ci stejnè nebo srovnatelnè sloûitosti, od- povïdnosti a nam havosti, kter je kon na ve stejn ch nebo srovnateln ch pracovnìch podmìnk ch, p i stejn ch nebo srovnateln ch pracovnìch schopnostech a pracovnì zp sobilosti zamïstnance a p i stejnè nebo srovnatelnè pracovnì v kon- nosti a v sledcìch pr ce, a to v pracovnìm pomïru ke stejnèmu zamïstnavateli. Sloûitost, odpovïdnost a nam havost urëitè pr ce je vymezena stupnïm vzdïl nì a praktick ch znalostì a dovednostì, kterè jsou pot ebnè pro jejì v kon, podle sloûitosti p edmïtu pr ce nebo pra- V p ÌpadÏ samostatn ch nebytov ch prostor se z kladnì sazba danï stanovì podle Ëelu, pro kter je samostatn nebytov prostor kolaudov n. Pokud slouûì jako gar û, pouûije se z kladnì sazba danï odpovìdajìcì samostatnï stojìcì gar ûi, tj. 4,- KË za 1 m 2 upravenè podlahovè plochy. Na p echodnou dobu 2 let, tj. zdaúovacì obdobì let 2001 a 2002, je byt m p izn no pomïrnï rozs hlè osvobozenì od danï z nemovitostì, a to v p Ìpadech, kdy byly byty p evedeny do vlastnictvì fyzick ch osob z vlastnictvì st tu, obce nebo druûstva a nedoölo k dalöìmu p evodu Ëi p echodu vlastnickèho pr va na jinè osoby neû osoby blìzkè. Na byty se vztahujì i dalöì osvobozenì od danï z nemovitostì, analogick osvobozenìm bytov ch dom. Pro p izn nì danï z byt, samostatn ch nebytov ch prostor a p ÌpadnÏ i p Ìsluön ch spoluvlastnick ch podìl na pozemcìch je p ipraven tiskopis, kter bude vkl d n do st vajìcìho tiskopisu p izn nì k dani z nemovitosti. DaÚovÈ p izn nì musì b t vyplnïno a pod no jmènem kaûdèho poplatnìka danï z p ÌsluönÈ samostatnè jednotky a ve covnì Ëinnosti, podle organizaënì a ÌdÌcÌ n roënos- ti, podle mìry odpovïdnosti za ökody a za zdravì a bezpeënost, podle fyzickè, smyslovè a duöevnì z - tïûe a p sobenì negativnìch vliv pr ce. PracovnÌ podmìnky se posuzujì podle obtìûnos- ti pracovnìch reûim, rozvrûenì pracovnì doby vëetnï dn pracovnìho klidu, noënì pr ce, pr ce p es- Ëas, ökodlivosti a zdravotnì z vadnosti pop. rizikovosti pracovnìho prost edì. PracovnÌ schopnosti a pracovnì zp sobilost zamïstnance jsou jeho odbornè, duöevnì a smyslovè p edpoklady a d le tïlesn zp sobilost konat urëitou pr ci. PracovnÌ v konnost se posuzuje podle intenzity a kvality prov dïn ch pracì a v sledky pr ce se posuzujì podle jejìho mnoûstvì a kvality. V öe uveden hlediska jsou v chozìmi prvky p i stanovov nì obecn ch poûadavk pr ce (kvalifikace, odborn zdatnost, tïlesn schopnost), ale z roveú hrajì nezastupitelnou lohu p i hodnocenì p edpo- klad jedince pro v kon urëitè konkrètnì pr ce. Za vykonanou pr ci obdrûì zamïstnanci vûdy mzdu. P estoûe platì, za stejnou pr ci p ÌsluöÌ stejn mzda, ve v konu kaûdèho jednotlivèho zamïstnance jsou urëitè individu lnì rozdìly v jejìm prov dïnì a v sledcìch, respektive podmìnk ch, za nichû je vykon na, takûe celkov mzda se potom bude odliöovat. RozdÌly vöak z sadnï nesmì vzniknout z jin ch neû z v öe popsan ch hledisek nebo d vod, protoûe jinak by doölo k poruöenì ustanovenì novely z kona o mzdï. Jak dál v autoškole? Situace okolo z kon Ë. 247/2000 Sb. a 361/ 2000 Sb. je velmi nep ehledn a je velice tïûkè se v tèto problematice orientovat. Z tohoto d vodu m autoökola o. z. Autobusy velice tïûkè postavenì a to i za situace, kdy velice zce spolupracuje s AsociacÌ autoökol»eskè republiky. V souëasnè dobï jsme byli svïdky diskusì mezi podnikateli, kte Ì poukazovali na skuteënost, ûe je nezajìm skuteënost, ûe vl da pozdï p edloûila n - vrhy z kon, a samotn mi ednìky, kte Ì poukazovali na podìl ministerstva dopravy. Publikov ny byly tèû vnit nì rozep e mezi politick mi stranami, respektive i osobnì spory mezi samotn mi poslanci. Politika se tak dostala uû i do autoökol a na naöe komunikace. Ze z kona Ë. 247/2000 Sb. zmizela p echodn ustanovenì, autoökoly budou z ejmï vyr - bït idiëe na sklad, protoûe nebude moûnè zajistit kvalitnì prov dïnì vöech zkouöek a z jemci o idiësk pr kaz budou rozezleni na autoökoly, ûe si zaplatili sluûbu, kterou jim autoökoly nejsou schopny zajistit. M ûeme konstatovat absenci uëebnìch pom cek (uëebnìch text, vöech testov ch ot zek i znïnì z kona o technick ch podmìnk ch provozu vëetnï prov dïcìch vyhl öek). stejnèm termìnu jako ostatnì nemovitosti, tj. do 31. ledna. Je-li nïkter osoba (aù fyzick nebo pr vnick ) poplatnìkem z vìce jednotek nebo z vìce nemovitostì v mìstnì p sobnosti tèhoû finanënìho adu, p izn v ke zdanïnì vöe v jednom daúovèm p izn - nì k dani z nemovitosti. V p Ìpadech, kdy bude byt od danï z nemovitosti osvobozen a zdanïn bude pouze podìl na pozemku n leûejìcì k bytu, lze p edpokl dat, ûe da- Úov povinnost bude nìzk. I v tom p ÌpadÏ je p izn nì nutno podat, pokud vöak bude daú niûöì neû 30,- KË, neplatì se. ZatÌmco se poëìnaje zdaúovacìm obdobìm roku 2001 st vajì byty a nebytovè prostory evidovanè samostatnï v katastru nemovitostì p edmïtem danï ze staveb, stavby,, v nichû se tyto jednotky nach zejì, jiû p edmïtem danï nejsou. DosavadnÌ spoleën z - stupce vöech vlastnìk jednotek, kter pod val p izn nì k celè stavbï, bude nynì, stejnï jako ostatnì vlastnìci jednotek, v daúovèm p izn nì uv dït pouze jednotky, jichû je vlastnìkem. Protoûe s takovouto zmïnou je spojena oznamovacì povinnost, musì tento poplatnìk souëasnï s pod nìm daúovèho p izn nì na rok 2001 ozn mit spr vci danï, ûe jiû nenì spoleën m z stupcem poplatnìk. P edejde se tak moûn m nedorozumïnìm a spr vci danï se usnadnì pr ce se zjiötïnìm a ovï enìm tèto skuteënosti. Ing. Alena VaÚkov, zamïstnaneck odbor editelstvì (p ipraveno z materi l Ministerstva financì»r) Sloûitost, odpovïdnost a nam havost pr ce je vyj d ena v pouûìvanèm katalogu pracì pro manu- lnì profese a katalogu pracì pro technickohospod skè funkce. V katalozìch jsou uvedeny p Ìklady pracì, kterè jsou podle n roënosti p i azeny do tarifnìch stupú, kterè majì konkrètnì korunovou n - plú pro stanovenì z kladnìch mezd zamïstnanc. ObtÌûnost pracovnìch podmìnek je vyj d ena soustavou p Ìplatk. Vyuûitelnost odborn ch schopnostì zamïstnance, pracovnì zp sobilost, v konnost a pracovnì v sledky jsou hodnoceny v konnostnìmi odmïnami nebo p Ìplatky, prèmiemi nebo soustavou dalöìch individu lnìch nebo jednor zov ch odmïn podle pracovnìch z sluh. P estoûe jsou na odötïpn ch z vodech a editelstvì rozdìlnè mzdovè systèmy, budou v I. pololetì p ÌötÌho roku d kladnï provï eny nikoliv z hlediska opodstatnïnosti v plat jak chkoliv mezd, ale pro nutnost dodrûenì ustanovenì novely z kona o mzdï. Bude tak zajiötïna vazba veöker ch v plat mezd na dosaûenè pracovnì v sledky a rozdìly ve mzd ch mezi zamïstnanci mohou vznikat jen podle rozdìlnosti ve vykon vanè pr ci hodnocenè v celè öì i hledisek zakotven ch v z konï. V kolektivnìm vyjedn v nì o pravidlech odmï- Úov nì zamïstnanc je nezbytn souëinnost partner k bezkonfliktnìmu jedn nì o struktu e mzdy zamïstnanc ve smyslu poûadavk novely z kona o mzdï. Z sady novely z konìku pr ce a novely z - kona o mzdï jsou do podmìnek spoleënosti rozpracov ny a zve ejnïny formou smïrnice gener lnìho editele o kolektivnìm vyjedn v nì v DopravnÌm podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti. Ing. Justina Slez kov, zamïstnaneck odbor editelstvì P vodnï uvaûovan dobr myölenka m tedy p i uv dïnì do provozu celou adu nedo eöen ch aspekt a navìc je moûnè se domnìvat, ûe p i tvrdöìm postupu p i dodrûov nì st vajìcì legislativy (silniënìch pravidel) by bylo jiû v souëasnè dobï moûnè zabezpeëit snìûenì bezohlednosti na naöich silnicìch se vöemi negativnìmi str nkami. Zpracovala autoökola o. z. Autobusy 1/2001 DP kontakt 17

18 PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ ZEMĚPIS II 21. Ë st ätïrboholy Kdysi pr v tïchto mìstech ûili lidè, kter m se Ìkalo ötïrboholovè, protoûe si k zapamatov nì dluh nebo jin ch ËÌseln ch daj dïlali z ezy (ötïrbiny) na sv ch holìch. Takov je snad p vod jmèna tèto b valè obce, dnes samostatnè mïstskè Ë sti. PrvnÌ zmìnka o vsi toho jmèna poch zì z roku 1371, kdy pat ila praûskèmu arcibiskupstvì, kterè ji pronajìmalo r zn m hospod m. Z roku 1419 poch zì zmìnka o ötïrboholskè tvrzi, kterou vöak d vno odv l Ëas a ani se nevì, kde p esnï st la. PoË tkem 16. stoletì ätïrboholy pat- ily»eúkovi z Klinötejna a po nïm nïkolika dalöìm majitel m. Uû v polovinï 16. stoletì se ves uv dì jako pust, p esto se tu jeötï staëilo vyst Ìdat nïkolik vlastnìk a v roce 1604 ätïrboholy zakoupilo NovÈ MÏsto praûskè, kterè vlastnilo takè sousednì Maleöice. Uû v roce 1635 muselo obï vsi NovÈ MÏsto prodat, a to gener lovi Janu Beckovi a drûeli je i jeho potomci. Na p elomu 17. a 18. stoletì ätïrboholy zìskali VratislavovÈ z Mitrovic a koneënï v roce 1727 je koupila praûsk univerzita a p ipojila je ke svèmu statku michelskèmu, jehoû souë stì byly aû do vytvo enì modernìch obcì v roce Od tè doby aû do 1. ledna 1968 byly ätïrboholy samostatnou obcì. Na poë tku 20. stoletì st lo v obci 35 dom, ve kter ch bydlelo 219 obyvatel. V tè dobï p Ìsluöeli k okresu ûiûkovskèmu, poötu mïli v DolnÌch PoËernicÌch a faru v KyjÌch. PozdÏji byla podèl ËernokosteleckÈ silnice postavena mal skupinka dom zvan Hruöov nebo tèû Hrouöov. Dnes z nì stojì jedin, zato v razn d m. Ve druhè polovinï 30. let byla p i silnici do DolnÌch Po- Ëernic postavena kolonie nov ch domk zvan NovÈ ätïrboholy. Ve ätïrboholìch dnes nenajdeme û dnè v znamnè pam tky. P esto tady kdysi jedna byla. Dne 6. kvïtna 1757 se tu odehr la velk bitva mezi prusk mi a rakousk mi vojsky. BÏhem nïkolika hodin v nì padlo na rakouskè stranï 414 d stojnìk a dalöìch voj - k, na pruskè stranï 437 d stojnìk a prost ch voj k. Mezi zabit mi byl i prusk gener l Kurt Schwerin. O bitvï se o sto let pozdïji psalo: ÑPruö ci, obklìëivöe potom Prahu, snaûili se vöemoûnï ji hrubou st elbou docela zkaziti a byli by toho snad i docìlili, kdyby jim por ûka u KolÌna vandalskè toto p edsevzetì nebyla p ekazila. Dva pomnìky, z nichû jeden kamenn, spr vce statku MichelskÈho Ond ej Schuh r a druh ze ûeleznè litiny, Prusk kr l Bed ich VilÈm III. postavili, oznaëujì mìsto, kde v bitvï tèto Prusk jener l Schwerin padl. Oba pomnìky st eûì invalida, pro nïjû tu zvl ötnì obydlì jest vystaveno.ì Toto mìsto bylo dokonce majetkem pruskè vl dy. PomnÌk (ani blìzk vojensk h bitov) neodolaly protinïmeck m n - lad m tïsnï po druhè svïtovè v lce a dnes je uû nic nep ipomìn. ätïrboholy byly typickou zemïdïlskou obcì. Z 286 hektar jejich rozlohy na poë tku 20. stoletì bylo 259 ha polì a 12 ha luk. PozdÏji vznikla v severnì Ë sti katastru velk cihelna, jejìû are l existuje dodnes. V raznou stavbou je obrovsk, nep Ìliö vyuûit stavba skladovèho are lu (p vodnï sklady velkoobchodu pr myslov m zboûìm), napojenèho dokonce ûelezniënì vleëkou. Druhou modernì dominantou ätïrbohol je nov praûsk spalovna komun lnìho odpadu, kter zah jila provoz ve druhè polovinï 90. let po mimo dnï dlouhè dobï v stavby. AËkoliv stojì na ötïrboholskèm zemì, je zn m pod n zvem Spalovna Maleöice. Provozuje ji akciov spoleënost PraûskÈ sluûby. Ve ätïrboholìch v ned vnè dobï takè vyrostl obchodnì are l OBI a stavì se dalöì obchodnì objekty. V jihov chodnì Ë sti katastru vyrostly v znamnè objekty firem OSPAP a»echofrachtu, navazujìcì na hostiva skou pr myslovou oblast. P es ötïrboholskè zemì vede v znamn st tnì sil- 18 DP kontakt 1/2001 nice zvan»ernokosteleck (silnice Ë. 333), ale vlastnì z stavba obce leûì mimo ni na b valè okresnì silnici do DolnÌch PoËernic. Od tzv. ötïrboholskè k iûovatky (dnes k iûovatka ulice st ednì a»ernokosteleckè) vedla aû do poloviny 80. let 20. stoletì takè b val okresnì silnice do Hostiva e. Na zemì ätïrbohol uû z vïtöì Ë sti neexistuje, v Hostiva i, jiûnï od objektu Barvy laky st le existuje pod jmènem ätïrboholsk. ätïrboholy mïly takè silniënì spojenì do KyjÌ a DubËe, vozovè cesty vedly takè do DolnÌch MÏcholup a do mìst zvan ch Na Homoli. Tato cesta zanikla aû v prvnì polovinï 60. let 20. stoletì p i v stavbï maleöickèho are lu Stavoservisu. Vedla z nì i odboëka do Maleöic. Po vytvo enì VelkÈ Prahy na poë tku 20. let 20. stoletì byl na ötïrboholskè k iûovatce ad potravnì danï a ätïrboholy leûely uû mimo praûsk ätãrboholy obvod. Budova zdejöìho adu st la aû do lèta 2000, kdy byla zbo ena p i pravï k iûovatky. Z padnìm okrajem ätïrbohol probìh v znamn komunikace Pr myslov, Ë steënï zprovoznïn v roce 1977 (od»ernokosteleckè na sever) a Ë st jiûnï od k iûovatky s»ernokosteleckou byla p ed na definitivnï do uûìv - nì 22. ledna V listopadu 1996 byla uvedena do provozu Ë st JiûnÌ spojky od ZahradnÌho mïsta a n - vaznï tu byla postupnï dokonëov na mimo rovúov k iûovatka. Dne 27. srpna 1999 byla uvedena do provozu zb vajìcì Ë st do DolnÌch PoËernic, ËÌmû byl dokon- Ëen d leûit sek st ednìho dopravnìho okruhu (Jihov chodnì spojka), kter m bylo zavröeno propojenì d lnic D5, D1 a D11 a silnic prvnì t Ìdy Ë. 2, 10 a 12. Pokud obyvatelè ätïrbohol chtïli k cestov nì pouûìt ûeleznici, mohli od roku 1882 pouûìvat n draûì v Hostiva i, kam to bylo asi 2,5 kilometru. Od roku 1892 se jim naskytla takè dalöì moûnost ñ vyuûìt novè zast vky v DolnÌch PoËernicÌch (2,5 km) nebo v KyjÌch (3 km). Mnohem d leûitïjöì roli neû ûeleznice ale v ûivotï ötïrboholsk ch obëan hr la pozdïji doprava autobusov. D leûit m dopravnìm uzlem se stala ötïrboholsk k iûovatka u potravnì danï, kde byla zast vka. BÏhem kr tkè doby tudy projìûdïlo nïkolik linek. PatrnÏ prvnì leg lnì linku zavedla asi 27. z Ì 1929»eskoslovensk poöta; jezdila z Prahy p es Uh ÌnÏves a Jevany do Kostelce nad»ern mi lesy. PozdÏji ji p evzaly st tnì dr hy. V roce 1931 p ibyly dalöì t i linky»sd do Chocerad, KutnÈ Hory a do S zavy. Tento smïr byl velmi frekventovan a kromï st tu se tu o provozov nì dopravy uch zeli i nïkte Ì soukromnìci. Dne 31. b ezna 1930 zìskala praûsk AutodopravnÌ spoleënost koncesi k provozov nì linky z Nov ch Straönic p es ätïrboholy (zast vka byla jak u akcìzu, tak p Ìmo v obci), DubeË, DubeËek, KolodÏje, Sib inu do äkvorce. PatrnÏ hned od poë tku vöak autobusy ADS jezdily z Flory, coû se nelìbilo Elektrick m podnik m. V roce 1931 mohli ätïrboholötì vyuûìvat öest p r spoj ve vöednì dny a pït o nedïlìch. O nïco pozdïji linka z ejmï p estala p es obec jezdit, protoûe v odpovïdi Elektrick ch podnik na spoleënou û dost ötïrboholskè a dolnomïcholupskè obce o zavedenì linky EP do DolnÌch MÏcholup se o lince ADS uû nemluvì, zato je zd razúov na existence v öe zmìnïn ch Ëty linek»sd, kterè v tè dobï p edstavovaly v zast vce na ötïrboholskè k iûovatce ve vöednì dny celkem 22 p r spoj. KromÏ toho p es stejnou zast vku jezdila uû dalöì soukrom linka z vinohradskèho n mïstì Kr le Ji Ìho do Chocerad, na kterou zìskal koncesi Frantiöek Veseck. Okolnosti vzniku tèto linky nejsou zatìm zcela jasnè. Uû v Ëervnu 1929 jezdil ve stejnè trase jin zn - m praûsk autobusov podnikatel Emil HladÌk. NemÏl vöak pot ebnou koncesi a byl odsouzen k pokutï. V Ìjnu 1929 je uû ve zmìnïnè trase doloûena linka VeseckÈho. PÌöe se o nì v ud nì, kterè uëinily EP, tvrdìcì, ûe Veseck jezdì dajnï bez koncese a s autobusy, kterè si najal od HladÌka. V roce 1937 archivnì materi ly ale hovo Ì o koncesion ce Frantiöce VeseckÈ (?!) a öesti p rech spoj jejì linky. MÏstskÈ podniky praûskè (n stupce EP) zavedly prvnì linku p es ötïrboholskou k iûovatku 15. nora V tè dobï ölo o ojedinïl p Ìpad rozöi ov nì autobusovè dopravy v dobï jejì hlubokè krize. Linka G jezdila v trase NovÈ Straönice ñ Hostiva, U tov ren a jejìm hlavnìm kolem byla obsluha v znamn ch podnik v hostiva skè oblasti. Proto p eûila i nejkritiëtïjöì obdobì praûskè autobusovè dopravy v z vïru okupace. JejÌ odklon do DolnÌch MÏcholup, uskuteënïn v roce 1946, nemïl pro obsluhu ätïrbohol z sadnïjöì v znam. Linka byla v roce 1951 oznaëena ËÌslem 111. VlastnÌ obec ätïrboholy ale nebyla p Ìmo obslouûena. V jimku tvo- ila linka»sad 01089, jezdìcì kr tce v letech 1959 ñ 1961 v trase Straönice ñ ätïrboholy ñ DubeË ñ HornÌ MÏcholupy ñ Chodov ñ JÌlovÈ. älo ale jen o jedin p r spoj, stejnï jako v p ÌpadÏ dalöì ötïrboholskè linky Ë , kter jezdila asi od roku 1962 z Vröovic k bïchovickèmu are lu v zkumn ch stav. Z sadnì zmïnu p ineslo aû p ipojenì ätïrbohol k hlavnìmu mïstu v roce Uû 16. Ëervna 1968 zah jila provoz linka Ë. 163 od tramvajovè smyëky»ernokosteleck p Ìmo do ätïrbohol v intervalu 30 minut, kter byl mimo öpiëku od roku 1970 prodlouûen na hodinu. Historie tèto z kladnì ötïrboholskè linky je velmi jednoduch. V roce 1980 byla prodlouûena ke Foto: Marek äebeö stanici metra éelivskèho, ËÌmû ätïrboholy zìskaly velmi kvalitnì a rychlè spojenì s centrem mïsta. Odklon linky na bliûöì stanici Skalka v roce 1991 p inesl dalöì zrychlenì dopravy. Od 30. kvïtna 1995 byl kaûd druh spoj linky prodlouûen ze ätïrbohol aû do dolnopo- ËernickÈ zast vky BezdÏkovsk. P es katastr ätïrbohol bylo pozdïji zavedeno i nïkolik linek veden ch po Pr myslovè, kterè vöak pro obsluhu vlastnì obce nemajì z sadnïjöì v znam. NÏkolik linek p ibylo v pr bïhu let i na»ernokosteleckè a KutnohorskÈ, zaveden ch p edevöìm k zajiötïnì MHD do obcì p ipojen ch ku Praze v roce 1974 a zastavujìcìch na jiû nïkolikr t zmìnïnè ötïrboholskè k iûovatce (dnes zast vka st ednì). Na z vïr jeötï uveôme jednu zajìmavost. Z ejmï m lokdo si uvïdomì, ûe kromï ûelezniënìch vleëkov ch kolejì se na katastru ätïrbohol nach zejì takè koleje tramvajovè a dokonce i metra! BÏûn cestujìcì se po nich ale nesveze. Jde totiû asi o 150 metr zkuöebnìch tratì Ñp esahujìcìchì sem z Hostiva e. ñpfñ, fpñ

19 V Berlíně byl Autosalon AAA Berlin 2000 Automobilov v stava AAA BerlÌn se konala v minulèm roce od 28. Ìjna do 5. listopadu. Tak jako v kaûdèm sudèm roce, tak i loni, jsme za sponzorskèho p ispïnì»eskoñnïmeckè obchodnì pr myslovè komory a PraûskÈho klubu, mohli tuto v stavu navötìvit. Z Ëastnilo se jì 50 û k s t ÌËlenn m pedagogick m doprovodem. Odjezd do BerlÌna byl stanoven na 2. listopadu na p lhodinu p ed p lnocì a vöechny ËastnÌky Ëekala sedmihodinov cesta do BerlÌna. V stava se konala v blìzkosti Ë sti kdysi slavnèho z vodnìho okruhu Avus a rozkl dala se p ibliûnï na m 2, v 10 velmi prostorn ch hal ch. K vidïnì byly ucelenè v robnì ady osobnìch vozidel z celèho svïta, vëetnï novinek p edstaven ch na autosalonu v Pa Ìûi. DalöÌ dominantnì Ë stì v stavy byla vozidla pades t ch a öedes t ch let, kter zaplnila dvojici hal. PerfektnÏ udrûovanè a restaurovanè skvosty nïmeck ch, italsk ch, francouzsk ch, anglick ch a americk ch automobilek naöly pr vem davy obdivovatel. Cel jedna hala p edstavovala v NÏmecku velmi atraktivnì tuning vozidel a po jednè v stavnì NAPSALI O NÁS MF Dnes ( ) Metru chybïjì stovky souprav Metru chybïjì stovky voz. P estoûe DopravnÌ podnik poëìt s tìm, ûe v polovinï ledna nasadì na trasy novè vlakovè soupravy typu M1, ani dod vka vöech dvaadvaceti objednan ch vlak jeho problèmy na dlouhou dobu nevy eöì. Metro musì postupnï vy- azovat starè ruskè vozy, kter m konëì ûivotnost, ale dvaadvacet nov ch pïtivozov ch souprav M1, vyr - bïn ch konsorciem»kd ñ Siemens ñ Adtranz, nahradì ruskou techniku jen zë sti. DopravnÌ podnik proto musì velmi brzy sepsat smlouvu o dod vce dalöìch dvaceti vlak, aby prvnì z nich dopravce dostal uû v druhè polovinï roku lll bylo vïnov no vozidl m offñroad s motocykly a servisnì diagnostickè technice. Pokud celkov prohlìdka velmi rozs hl ch v stavnìch ploch zcela svè n - vötïvnìky neunavila, bylo moûnè vyzkouöet svè z - vodnickè ambice na improvizovanè z vodnì dr ze motok r v jednè z v stavnìch hal. Unaveni, obtïûk ni mnoûstvìm tiskov ch materi l, ale plni nov ch dojm a informacì, jsme usedli do pohodln ch sedadel patrovèho autobusu Neoplan, kter n s dopravil v pozdnìch noënìch hodin ch zpït do Prahy. SPŠ, SOU a U vás zve na ples P Ìchodem zimnìho obdobì zaëala rovnïû plesov sezona, jejìû souë stì jsou i plesy maturitnì. é ci poslednìch roënìk St ednì pr myslovè ökoly a St ednìho odbornèho uëiliötï se oblèknou do gala ve st edu 21. nora 2001, kdy se od hodin kon v LucernÏ jejich maturitnì ples. Jsou na nïj srdeënï zv ni nejen vöichni b valì û ci ökoly, ale i vöichni tancechtivì zamïstnanci DopravnÌho podniku. Vstupenky v cenï 150,- aû 180,- KË jsou k dispozici ve ökole v MoravskÈ ulici na Vinohradech a v t dnu p ed kon nìm plesu budou v prodeji rovnïû v pokladnï Lucerny. MF Dnes ( ) PolicistÈ pokutovali jìzdu na kolejìch P i policejnì akci nazvanè Koleje musela vìce neû t etina zkontrolovan ch idië vozidel z - chrannè sluûby a mïstskèho DopravnÌho podniku zaplatit pokutu kv li nerespektov nì z kazu vjezdu na tramvajovè koleje. BÏhem dvou dn dopravnì policistè na pïti stanoviötìch zastavili 54 aut, kter projìûdïla po kolejìch. ÑUdÏlili p itom dvacet blokov ch pokut za vìce neû öestn ct tisìc korun a odebrali jedno osvïdëenì o technickèm pr kazu,ì ekla policejnì mluvëì Eva MiklÌkov s tìm, ûe hlìdky sledovaly n mïstì I. P. Pavlova, PalackÈho n mïstì a Letenskou pl Ú v Praze 7. ŠKOLNÍ STŘÍPKY Byli jsme zařazeni do projektu Leonardo da Vinci II Prost ednictvìm projektu Leonardo da Vinci Evropsk unie podporuje spolupr ci ve v voji, ovï ov nì, hodnocenì a öì enì inovaënìch produkt, n stroj, metod a p Ìstup, a to i vzdïl v nì pedagog a û k. Projekt je financov n z programu Phare. SPä, SOU a U, a. s. se do tohoto projektu zapojilo a jeho zahraniënìm partnerem se stal DopravnÌ podnik Dr ûôany. S partnersk m podnikem bylo na jedn nìch zaë tkem listopadu minulèho roku p edbïûnï dohodnuto p ijetì dvou skupin û k z obor automechanik a elektrik. K vlastnì realizaci by mïlo dojìt v roce 2001, pokud projekt schv lì N rodnï vzdïl vacì fond»r. T Ìt dennì dr ûôansk st û bude ukonëena zkouökou a absolventi zìskajì certifik t o spïönèm ukonëenì praxe. V mïna zkuöenostì p inese zajìmavè novinky jak pro û ky, tak pro pedagogy. Pohled do prost edì, ve kterèm je jiû plnï uplatúov na v uka podle norem EvropskÈm unie je pouën a p in öì novou motivaci pro dalöì Ëinnost. ñsouñ lll VeËernÌk Praha ( ) ChtÏli metro v L dvì, teô zase protestujì NÏkte Ì obyvatelè ûijìcì v okolì L dvì, kde se stavì metro, zaëali sepisovat protestnì petici proti k cenì strom a stavebnìmu nepo dku. Jak jsme se dozvïdïli na Odboru ûivotnìho prost edì Prahy 8, Metrostav o vyk cenì strom dnï poû dal a radnice mu vyhovïla. Musela totiû p ihlèdnout k tomu, ûe stromy jsou jiû natolik vzrostlè, ûe je nelze p esadit. P i naöem pr zkumu v TaussigovÏ ulici vöak mnozì z obëan o petici nic nevì a dajnï by ji ani nepodepsali. Podle jejich slov, pokud chtïjì metro, tak se ned nic dïlat. Vybral ing. Jan Urban VODOROVNÃ: A. Pe ej; Rachmaninova opera; soubor vozidel; peëìcì za ÌzenÌ. ñ B. 1. dìl tajenky. ñ C. OpÏt; muûskè jmèno; Ìmsk cìsa ; hnacì stroj; inici ly herce Oliviera. ñ D. KvÏtenstvÌ öe Ìku; lotyösk likèr; obuv; kosit; ÌËnÌ kor ö. ñ E. MuûskÈ jmèno; obojûivelnìk; druh ko enì; star st Ìbrn mince; Ë st atlasu. ñ F. P itak nì; obchodnì p ÌruËÌ; africk st t; mot lì z motek; psanì. ñ G. Lihovina z mlèka; podbradek; egyptsk b h slunce; zbraú Indi n ; SPZ Pardubic. ñ H. Slepice (expresivnï); bahennì plyn; Ëesk herec; penïûit Ë stka; lehkè vanutì. ñ I. éenskè jmèno; zimnì mïsìc; africk savec; ËervenÈ barvivo; svatebnì kvïtina. ñ J. SPZ äumperka; Asiat; zu ivost; zemì v»eskèm krasu; mïna v USA. ñ K. 2. dìl tajenky. ñ L. Erotick magazìn; anglick hrabï; n ö podnik zahraniënìho obchodu; dcera boha RÈa. SVISLE: 1. Z öù; dom cì zvì e. ñ 2. B jn Ëesk knìûe; Evropan. ñ 3. NeËas; druh lemura; öìje. ñ 4. Vyv elina; siln Ëern k va; Ëesk eka. ñ 5. Dom cky AdÈla; indick taneënice; podzemnì dr ha. ñ 6. ÿeckè pìsmeno; obsah zlata v minci; leda. ñ 7. Chan t; matka (slovensky); nïmeck souhlas. ñ 8. MuûskÈ jmèno; mo sk vydra; ecky Ñvzduchì. ñ 9. Jsoucnost; mìë; lèëiv bylina. ñ 10. P edloûka; mohutn k Ú; Ë sti vïty. ñ 11. Ojezditi; tropick strom; inici ly herce R ûka. ñ 12. PsacÌ pot eby; Ëesk b snìk; tmel. ñ 13. Souhlas; dravec; chlapci. ñ 14. SPZ RoûÚavy; cizì öelma; pot eby ûokej. ñ 15. VaËnatec; umïl kauëuk; n zev pìsmene. ñ 16. Petr (srbochorvatsky); ve svèm bytï; nemoc PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA Tajenka z ËÌsla 11: Kdo si nikdy nevzal ûenu ñ toho jakoby byla p le. (Talmud) Tajenka z ËÌsla 12: HvÏzdnat ötïdroveëernì noc, m velikou moc A B C D E F G H I J K L kloub. ñ 17. Rusky Ñtenì; p ÌstavnÌ hr ze; jihoamerick ke. ñ 18. Chemick prvek; p ÌrodnÌ voda; karetnì hra. ñ 19. Muûi; r kos. ñ 20. Osidla; znaëka dïtskè v ûivy. Pom cka: melon. PaedDr.. Josef äach 1/2001 DP kontakt 19

20 Linka generálních oprav Konec roku je vûdy d vodem k zamyölenì Ëi p ÌpadnÈmu zhodnocenì urëitè Ëinnosti. ObdobnÏ je tomu samoz ejmï i v DOZu Hostiva, kde jsme bilancovali eëeno sportovnìm ûargonem naöe skûre na lince gener lnìch oprav autobus KARO- SA 732 B. Jiû dnes m ûeme konstatovat, ûe t m odbornìk pod vedenìm vrchnìho mistra Tom öe»erm ka splnil vöechna sv p edsevzetì, kter byla na zaë tku roku vyslovena. Bylo provedeno 47 gener lnìch oprav Ñsedmsett icetdvojekì a ve druhèm pololetì roku byla realizov na prvnì gener lka kloubovèho autobusu. Z pohledu ne prosnèho statistika jsme vloûili do gener lek p ibliûnï p es 60 milion korun jenom v n hradnìch dìlech a materi lu (bez dlouhè- Zn te to urëitï sami. SpÏch te a od voz na lince, kterou smï ujete na velice d leûitou sch zku, vidìte akor t Ëerven koncov svïtla. Jste na zast vce, kde jezdì linek nïkolik, a tak spekulujete, zda se nïkterou z dalöìch nedostanete na mìsto p ece jen rychleji neû Ëekat tèmï deset minut na dalöì spoj. JÌzda oklikou nebo Ëek nì na mìstï samèm vyjde vïtöinou nastejno, ale ten, kdo jel jinudy, m alespoú v dopravnìm prost edku dobr pocit, ûe st le jede ke svèmu cìli. Ten, kdo z stal st t na mìstï, m ûe p ijìt o obnos na svèm kontï nebo v penïûence, kdyû se nech zl - kat k n kupu v nïkterèm z blìzk ch obchod. HoröÌ uû je to s Ëek nìm po osmè hodinï veëernì, intervaly se prodlouûì, dalöìch linek uû takè jezdì mènï, proto nezb v neû Ëekat, v tïchto mïsìcìch bohuûel v nep ÌjemnÈ zimï. NÏkolik v hod nabìzì metro, intervaly jsou poloviënì a chlad nenì tak citeln. Ale p esto, alespoú j bych byl r d, kdyby p ijel v z rozumnï pln, kam si ËlovÏk sedne, v horöìm p ÌpadÏ se SPOLEČENSKÁ KRONIKA V ûenì kolegovè, nejstaröì a jedna z nepopul rnïjöìch rubrik DPñKONTAK- Tu se ocit na k iûovatce. Nikoli tìm, ûe by nebylo co ps t, bïh ûivota je nekoneën. Od 1. Ëervna letoönìho roku vöak vstupuje v platnost Z - kon na ochranu osobnìch dat, kter byl v poslednìch t dnech velmi Ëasto diskutov n zejmèna ve spojitosti s p edprodejem Ëasov ch kupon. A jeho dikce je naprosto jednoznaën, osobnì daje mohou b t zve ejnïny pouze se souhlasem dotyënèho. JmÈnem redakce musìme Ìci, ûe bychom SpoleËenskou kroniku neradi ruöili, neboù je to Ë st mïsìënìku, kterou Ëtete mezi prvnìmi. Z kon obch zet nebudeme, a tak p ipravujeme na nejbliûöì t dny akci, kdy se obr tìme na kaûdèho z v s, zamïstnanc DopravnÌho podniku, s dotazem, zda souhlasìte s uve ejnïnìm ve SpoleËenskÈ kronice Ëi nikoli. Pokud se vyslovìte pro uve ejnïnì, umoûnìte dalöì existenci tèto rubriky. DÏkujeme za pochopenì. V lednu 2001 oslavì 67. narozeniny: Fridrich äimek ñ A, gar û Vröovice (35). V lednu 2001 oslavì 60. narozeniny: J n Buj Ëek ñ A, DOZ Hostiva (20), Rudolf»erm k ñ ED, prov. vrchnì stavba (36), Miroslav Hrub ñ A, gar û Dejvice (31), Ji Ì H la ñ ED, prov. vrchnì stavba (32), Jaroslav Ji Ìk ñ ED, prov. opravna tramvajì (42), CO SE DÁ ZLEPŠIT? VLASTNÍMA OČIMA dob e postavì a m ûe si v klidu p eëìst noviny. Nikoliv se v tlaëenici strachovat o osud sv ch kapes, taöek a kabelek. Ch pu, ûe zkracovat intervaly ve öpiëk ch je ve vïtöinï p Ìpad technick m problèmem. Ze vöech stran budu slyöet: ÑNejsou vozy!ì Ale co v dobï, kdy je uû vypravenì niûöì? V û dnèm p ÌpadÏ by nemïlo b t zachov no öpiëkovè vypravenì, ale kratöì intervaly by podle mèho byly na mìstï. Do p l des tè, p ÌpadnÏ deseti hodin u metra sedm a p l minuty a u tramvajì patn ct. V sobotu a v nedïli by se naöly dalöì moûnosti ke zkr cenì intervalu. M j n vrh by vyvolal takè zv öenè finanënì n roky, ale na druhè stranï by byli spokojenïjöì cestujìcì. TÏûkÈ rozhodnutì, kter argument by mïl mìt vïtöì v hu. Je to uû nïjak p tek, co jsem se Ëastnil pr zkumu na noënìch link ch, ale kromï prvnìho spoje z centra byly ve vöednì den ostatnì celkem spo e obsazeny. V souëasnosti vyuûìv m noënì spoje p edevöìm Jaroslav MatÏjËek ñ A, technick sek (31), Karel Mentel ñ M, sluûba staveb a tratì (16), Stanislav Novick ñ M, sluûba staveb a tratì (14), Marcela äteflov ñ ED, provozovna HloubÏtÌn (11). V lednu 2001 oslavì 50. narozeniny: Ladislav Balab n ñ A, gar û KlÌËov (31), Milan Bedn ñ A, DOZ Hostiva (31), Josef Beran ñ M, sluûba sdïl. a zabezpeëovacì (27), Luboö BulÌn ñ M, dopravnì sek (14), Jaroslava Dekastellov ñ ED, provozovna Kobylisy (25), Josef Dvo k ñ A, gar û KaËerov (15), Petr Fenik ñ ED, prov. opravna tramvajì (26), Arnoöt Fr bert ñ M, sluûba elektrotechnick (20), Marie Hamousov ñ M, ekonomick sek (33), Karel Hottek ñ ED, provozovna Pankr c (28), VladimÌr Kerner ñ M, sluûba technolog. za ÌzenÌ (23), Alena Kochov ñ ED, odbor obch. z sobovacì (28), Ji Ì Koöù l ñ ED, provozovna Motol (17), Anna LiËmanov ñ A, DOZ Hostiva (19), Petr Marek ñ A, gar û KaËerov (20), Miroslav Nov k ñ M, sluûba sdïl. a zabezpeëovacì (27), Ji Ì PavlÌËek ñ M, sluûba staveb a tratì (27), Karel Petr ñ A, dopravnì sek (11), BohumÌr Plhal ñ M, sluûba ochran. systèmu (26), VladimÌr Plicka ñ M, sluûba staveb a tratì (24), Ivana Proch zkov ñ M, dopravnì sek (10), ho vozu). éivotnost takto renovovan ch autobus byla tìmto u kaûdèho vozu prodlouûena zhruba o 6 let. Je samoz ejmè, ûe by to nebylo moûnè bez p ispïnì vöech dodavatel, kter m pat Ì n ö dìk za p esnè a operativnì plnïnì dod vek poûadovan ch n hradnìch dìl a dalöìho materi lu. Za zmìnku stojì takè zhodnocenì prvnì gener lnì opravy kloubovèho autobusu. Po skonëenì opravy prov dïjì v souëasnè dobï (v z vïru roku) pracovnìci DOZu Hostiva celkovou anal zu a ekonomick rozbor tohoto z kroku s tìm, aby gener lnì opravy kloubov ch voz byly v budoucnosti nejen pro DOZ Hostiva, ale i pro naöe kolegy z ostatnìch gar ûì lukrativnì a ekonomicky zajìmavè. ñstañ z p tku na sobotu Ëi ze soboty na nedïli. A jejich obsazenì je podstatnï vyööì. M j sudek potvrdil i jeden z proveden ch pr zkum, kterè se mi dostaly do ruky, a tak jsem Ëekal reakci. Ta vöak st le nep ich zì. Jeden p eplnïn tramvajov v z si to na vöech link ch st le uh nì noënì Prahou. Velmi by mï zajìmalo, jak je finanënì rozdìl v tom, kdyû jezdì jeden nebo dva vozy. Dvojn sobnou cenu odmìt m, vûdyù ve ÑvleËn kuì nenì idië. Velk z sah by to byl z ejmï pro statistiku odjet ch vozov ch kilometr. NasazenÌm ÑdvojËatì by se v kony noënìch linek ve vybran ch dnech zdvojn sobily, a to m ûe b t problèm. A tak radìm vypravovat mnohdy neoblìbenè tramvaje KT8. PoËet ujet ch vozov ch kilometr z stane stejn, ale zv öì se kapacita a cestujìcì budou moci cestovat lèpe. A o to p ece jde, nebo se m lìm? Co vy na to? DobrÈ vykroëenì do novèho roku a klid v duöi. ñbdañ Alena Rabov ñ M, sekretari t editele (15), KvÏta ÿepkov ñ ED, zamïstnaneck odbor (30), Miloö Sazima ñ ED, provozovna Pankr c (30), Ji Ì Svoboda ñ ED, provozovna mïnìrny (27), Jan äruta ñ A, dopravnì sek (15), Pavel Tesa ñ ED, provozovna mïnìrny (31), ZdeÚka TomeËkov ñ ED, zamïstnaneck odbor (28), Miroslav ValËÌk ñ ED, odbor kontrola provozu (10), Jasef VÏtrovsk ñ ED, provozovna mïnìrny (27), Ji Ì VoöalÌk ñ M, sluûba staveb a tratì (23). Vöem jmenovan m (ale i tïm, kte Ì slavì stejn jubilea, ale nesplúujì kritèrium pro zve ejnïnì v naöì rubrice, tj. 10 let odpracovan ch u DP) srdeënï blahop ejeme. Do starobnìho d chodu odeöli: KvÏtoslava Bendov ñ M, sluûba ochran. systèmu (12), Ladislav Boh Ë ñ ED, provozovna Straönice (22), Ji Ì H na ñ A, gar û Dejvice (35), Frantiöek Hruöka ñ A, gar û KaËerov (22), Jana Machov ñ ED, zamïstnaneck odbor (25), Jaroslav Pretl ñ A, gar û KaËerov (26). Vöem dïkujeme za vykonanou pr ci ve prospïch DopravnÌho podniku. VzpomÌn me: 13. listopadu 2000 n s ve vïku 63 let opustil pan Frantiöek Huöpauer ñ ED, provozovna Pankr c, kter u DP pracoval 31 let. 20. listopadu 2000 n s ve vïku 53 let opustil pan Ji Ì Hed nek ñ M, sluûba elektrotechnick, kter u DP pracoval 13 let. DP-KONTAKT l List pracovnìk DopravnÌho podniku hlavnìho mïsta Prahy, akciovè spoleënosti l SÌdlo redakce: Praha 9, Sokolovsk 217/42, Ë. dve Ì 728, telefon: , malikp@dp-praha.cz l RedakËnÌ rada: Ing. ZdenÏk Doöek (p edseda), Ing. Ji Ì Cimrhakl, Ing. Jan Urban, Ing. Marie L skov, Ing. JaromÌr Stejskal, ZdenÏk Jeûek a Ing. Ji Ì Hork l äèfredaktor: Ing. Petr MalÌk l Grafick prava: Hynek Pech l V roba: SOFIPRIN Praha l MK»R 8307, ISSN: l Uz vïrka tohoto ËÌsla: 3. ledna 2001