AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR V ŘÍZENÍCH DLE STAVEBNÍHO ZÁKONA

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR V ŘÍZENÍCH DLE STAVEBNÍHO ZÁKONA Ing. Hana Bubeníková 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Autorizovaný inspektor v řízeních dle stavebního zákona zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury... vlastnoruční podpis autora 2

3 Poděkování : Děkuji vedoucí mé bakalářské práce, JUDr. Janě Tkáčikové, Ph.D., za odborné vedení, upřesnění a připomínky při zpracování této bakalářské práce. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD VZNIK A VÝVOJ PROFESE SOUČASNÁ PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRÁVNÍ ÚPRAVA VÝKONU ČINNOSTI PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA JMENOVÁNÍ Bezúhonnost uchazečů Zkouška pro jmenování VÝKON FUNKCE AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA Povinnosti autorizovaného inspektora při výkonu činnosti Střet zájmů Smluvní zabezpečení a odměna Odpovědnost a pojištění ZÁNIK FUNKCE AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA KOORDINAČNÍ RADA MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR V ŘÍZENÍCH DLE STAVEBNÍHO ZÁKONA ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Způsobilost staveb pro zkrácené stavební řízení Opravné prostředky proti vydanému certifikátu autorizovaného inspektora Shrnutí výhod a nevýhod zkráceného stavebního řízení ZMĚNA STAVBY PŘED JEJÍM DOKONČENÍM POVOLOVÁNÍ UŽÍVÁNÍ STAVEB DOHLED NA PROVÁDĚNÍ STAVEB EXPERTNÍ SOUČINNOST DALŠÍ OBLASTI ČINNOSTI AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA ČINNOSTI, KTERÉ AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR NESMÍ NEBO BY NEMĚL VYKONÁVAT ÚVAHY DE LEGE FERENDA ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 - PROFESNÍ KODEX PŘÍLOHA 2 - OBSAH CERTIFIKÁTU PŘÍLOHA 3 - RÁMCOVÝ OBSAH ZKOUŠKY

5 1. Úvod Tématem mé bakalářské práce je úloha a postavení osoby autorizovaného inspektora v řízení dle stavebního zákona. Toto téma je poměrně zajímavé s ohledem na to, ţe tento institut je novinkou v českém právním řádu. Byl zaveden novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který nabyl účinnosti ke dni Díky tomu, ţe se jedná o naprosto nový institut, je i jeho vyuţívání, efektivnost a přínos stále diskutabilní. Zavedení funkce autorizovaného inspektora do českého stavebního práva je svým způsobem určitým hybridem veřejného a soukromého práva, neboť vyuţívá některé ze soukromoprávních prvků při stavebně správních činnostech. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě soukromoprávních smluvních vztahů činit některé z odborných úkonů, které by jinak vykonával správní orgán 1. Nepochybně jde tedy o jednu z nejvýznamnějších inovací v celé historii českého stavebního řádu. V první části této bakalářské práce se pokusím objasnit jak tato profese vznikla a také její vývoj. Dále uvedu současnou platnou právní úpravu pro výkon této profese. V další kapitole se podrobně zaměřím na vysvětlení některých stěţejních podmínek provozování činnosti autorizovaného inspektora. V hlavní části této práce charakterizuji činnosti autorizovaného inspektora v řízeních dle stavebního zákona. Na závěr práce ještě nastíním některé nejasnosti současné právní úpravy a pokusím se navrhnout zlepšení v těchto oblastech. Důvodem pro výběr tohoto tématu byl můj osobní zájem o tento institut a dále také to, ţe mou profesí je stavebnictví a jeho návaznost na právní problematiku. 1 Správní orgán je ve správním řízení nositelem veřejného zájmu. Vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Tímto orgánem můţe být orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku a jiný orgán, nebo právnická či fyzická osoba, o níţ to stanoví zákon. SKULOVÁ, Soňa et al. Správní právo procesní. Plzeň : Aleš Čeněk, s. ISBN

6 2. Vznik a vývoj profese V českém právním prostředí bylo snahou při zavedení institutu autorizovaného inspektora především ulehčení práce přetíţeným stavebním úřadům a z pohledu stavebníka zjednodušení a zrychlení získání oprávnění k provedení stavby. Přes sedm set stavebních úřadů v České republice bylo a stále je nuceno řešit čím dál více sloţitější a specifičtější projekty, pro jejichţ posouzení nemají často jejich pracovníci ani dostatečnou kvalifikaci. Své opodstatnění nachází činnost autorizovaných inspektorů zvláště v případech ojedinělých a unikátních staveb, které přesahují rutinní odbornosti a zkušenosti pracovníků stavebních úřadů. Právě v takových situacích je mnohem vhodnější, kdyţ soulad takových staveb se stavebními i právními předpisy posoudí vysoce odborně kvalifikovaný autorizovaný inspektor. Přípravou pro zavedení institutu autorizovaného inspektora do českého právního řádu byly od ledna roku 2007 pověřeny Česká komora architektů (ČKA) a Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) 2. Hlavním zdrojem inspirace pro vznik a právní úpravu nové profese autorizovaného inspektora u nás byla Anglie. Dalšími státy, které výrazně ovlivnily českého tvůrce systému autorizovaných inspektorů, byly Německo, resp. Bavorsko, Švédsko a Rakousko. Jeden z hlavních tvůrců tohoto nového institutu, prof.ing. Miloslav Pavlík, CSc., rovněţ přiznal, ţe v souvislosti se sestavováním harmonogramu kontrolních prohlídek stavby jako nedílné součásti certifikace přímo převzal anglická pravidla výkonu stavebního dohledu 3. Anglický model autorizovaných inspektorů je ve své zemi skutečně funkční. Přibliţně 20% z celkového počtu nových staveb je v Anglii a Walesu realizováno s vyuţitím funkce autorizovaného inspektora. Dále je známo, ţe 2 Česká komora autorizovaných architektů a Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě jsou veřejnoprávní profesní organizace, které vznikly v roce 1992 na základě zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. Dostupné z : < Dostupné z : < 3 PAVLÍK, Miloslav. Institut autorizovaného inspektora v rámci nového stavebního zákona. Časopis ERA , č. 2, s. 72 6

7 velké stavební a developerské společnosti kontrolující stavebnictví v Anglii mají mezi svými zaměstnanci přímo autorizované inspektory 4. Anglický termín Approved Inspector, u nás překládán jako autorizovaný inspektor, se poprvé objevuje v anglickém stavebním zákoně z roku 1984 (The Building Act 1984). Zde je pouţíván název Approved Inspector, přičemţ dalším názvem pouţívaným v anglické úpravě je taktéţ Private Certifier. S návrhem na zavedení funkce autorizovaného inspektora do anglického stavebního zákona přišlo britské Ministerstvo ţivotního prostředí ve svém návrhu změn stavebních regulací nazvaném The Future of Building Control in England and Wales (Budoucnost stavebního obzoru v Anglii a Walesu). Dále byl vydán nový stavební řád v roce 1985 (The 1985 Building Regulations), jehoţ hlavním cílem bylo odstranění zbytečné byrokracie, podpoření podnikání a redukce správních procedur. Bavorský systém činnosti autorizovaných inspektorů je poněkud odlišný. Autorizovaný inspektor zde pracuje v kooperaci se stavebním úřadem. Jeho postavení je zde pouze jako třetí poradenské - strany, která řeší otázky konstrukční a poţární bezpečnosti. Právní odpovědnost za celé stavební řízení je tedy vţdy pouze na straně stavebního úřadu, čili veřejné správy. Rozdíl mezi těmito modely je tedy více neţ jasný. Zatímco v anglické úpravě je autorizovaný inspektor přímým konkurentem stavebních úřadů, bavorský autorizovaný inspektor je pouze doplňkovou osobou, která můţe, ale nemusí vystupovat ve stavebním řízení vedeném bavorským stavebním úřadem. Česká úprava činnosti autorizovaného inspektora následuje anglický model a jedná se také o přímou konkurenci stávajícím stavebním úřadům. Z webových stránek českých autorizovaných inspektorů se dovídáme, ţe z celoevropského hlediska byly soukromoprávní prvky v rámci stavebního řízení nalezeny ve více neţ 21 evropských státech. Tento poznatek byl zjištěn na základě provedeného průzkumu z roku 2006, který provádělo Consortium of European Building Control (Evropské konsorcium pro stavební řízení) 5. 4 Dostupné z: < 5 Dostupné z: < 7

8 3. Současná platná právní úprava Problematika jmenování osoby autorizovaného inspektora a její funkce byla do českého právního řádu zavedena novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s účinností ode dne V tomto právním předpisu, v Hlavě III, v 143 aţ 151 je upraven obsah, vznik, zánik, výkon, postavení a další podrobnosti týkající se osoby autorizovaného inspektora. 143, 144, 145, 147 a 151 tohoto zákona nabyly účinnosti jiţ ke dni Podrobnosti k osobě autorizovaného inspektora řeší dále vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, s účinností ode dne Tato vyhláška řeší činnost a funkci koordinačního orgánu pro autorizované inspektory, přípravu, provádění a obsah zkoušek, obsahové náleţitosti ţádosti o jmenování, způsob a náleţitosti vedení evidence autorizovaných inspektorů Právní úprava výkonu činnosti Činnost autorizovaného inspektora odpovídá definici podnikání podle 2, odst.1, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku). Z toho vyplývá, ţe na věci soukromoprávní povahy, týkající se např. obchodně smluvních vztahů, které neupravuje stavební zákon odlišně, se subsidiárně pouţije obchodní zákoník, popř.občanský zákoník. Činnost autorizovaného inspektora však nemůţe být povaţována za ţivnost podle ţivnostenského zákona, ale jedná se zásadně o výkon svobodného povolání 6. Se souhlasem Ministerstva pro místní rozvoj mohou činnost autorizovaného inspektora vykonávat také právnické osoby, pokud zabezpečí její výkon fyzickými osobami jmenovanými do funkce autorizovaných inspektorů. 6 3, odst.2, písm.j) zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a 144 odst.4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 8

9 4. Podmínky výkonu činnosti autorizovaného inspektora Autorizovaný inspektor je fyzická osoba, jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která : splnila kvalifikační poţadavky, je autorizovanou osobou podle autorizačního zákona, prokázala svou bezúhonnost, sloţila úspěšně příslušnou zkoušku, kterou prokázala své právní a odborné znalosti a zkušenosti. Postavení osoby autorizovaného inspektora v systému české veřejné správy je poněkud zvláštní. Jeho certifikáty a další odborné úkony nejsou správními rozhodnutími, ale jsou postaveny na stejnou úroveň jako správní rozhodnutí a mohou je tedy plně nahrazovat a mají taktéţ stejné právní důsledky. Naopak samotná osoba autorizovaného inspektora není správním orgánem, ani oprávněnou úřední osobou 7. Jde tedy o určitou kombinaci soukromoprávního a veřejnoprávního postavení tohoto institutu Jmenování Podmínky pro jmenování autorizovaných inspektorů jsou stanoveny v novém stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v 143 a dále v prováděcím právním předpisu k tomuto stavebnímu zákonu, kterým je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, v 5 a v příloze 3. V 143 stavebního zákona jsou uvedeny následující podmínky, které musí fyzická osoba splnit pro jmenování autorizovaným inspektorem: 7 Oprávněné úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu provádějí úkony správního orgánu v řízení. 15, odst.2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba"), pokud plní úkoly podle stavebního zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při a) zjišťování stavu stavby a pozemku, b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření. 172, odst.1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 9

10 1. musí poţádat o jmenování autorizovaným inspektorem, 2. musí mít dosaţeno magisterského vzdělání stavebního nebo architektonického směru a musí být autorizovanou osobou dle zvláštního právního předpisu 8, 3. musí prokázat minimálně 15 let aktivní praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo praxe na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti dle zvláštního právního předpisu 9, 4. musí prokázat svou bezúhonnost předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců, 5. musí prokázat odborné a právní znalosti a zkušenosti nutné pro výkon funkce autorizovaného inspektora při zkoušce před odbornou komisí, jejíţ členové jsou jmenováni a odvoláváni ministrem pro místní rozvoj. Všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Výjimkou můţe být pouze nesplnění třetí uvedené podmínky, předepsané praxe, a to pouze v případě, ţe se jedná o vysokoškolského odborníka, odborníka z vědeckého ústavu nebo jiného výzkumného pracoviště. Druhá podmínka týkající se povinné autorizace je pojata univerzálně, tzn. ţe nezáleţí na stupni, oboru či specializaci autorizace podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. Uchazeč při podání ţádosti o jmenování autorizovaným inspektorem zaplatí správní poplatek podle zvláštního zákona 10 ve výši Kč. Tomu předchází ještě poplatek za náklady za zkoušku, který v současné době činí Kč ( Kč + 20% DPH) a platí se při podání přihlášky ke zkoušce. 8 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (tzv. autorizační zákon) 9 21 aţ 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 10 Část I, pol.17, bod 5 přílohy Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 10

11 Pokud uchazeč splní všechny uvedené podmínky pro jmenování, je jmenován do funkce autorizovaného inspektora na dobu 10-ti let. Jeho působnost platí pro celé území České republiky. Funkční doba 10-ti let můţe být na základě písemné ţádosti prodlouţena bez opětovného vykonání zkoušky nejvýše o dalších 10 let. Podmínkou pro prodlouţení je nepřetrţité soustavné vykonávání činnosti autorizovaného inspektora, které musí být prokazatelné. Zde lze odvodit z následujícího ustanovení 144, odst.3, ţe za nečinnost je moţno povaţovat dobu delší neţ 3 roky. Mnoha kritikům stavebního zákona vadí toto značně dlouhé období funkce autorizovaných inspektorů, které ještě můţe být bez zkoušky prodlouţeno o dalších 10 let. V jiných evropských státech se s tímto prakticky nesetkáme. V Anglii je např. autorizovaný inspektor jmenován do funkce na dobu 5-ti let. Po uplynutí této doby má povinnost opět sloţit předepsanou zkoušku a potvrdit tím svou odbornou způsobilost pro další výkon funkce. 11 Dle mého názoru by podobné přezkoušení měl kaţdých 5 let absolvovat i český autorizovaný inspektor za účelem prověření jeho soustavného vzdělávání a prohlubování odborných i právních znalostí. Autorizovaný inspektor je do své funkce jmenován, výkon funkce tedy není výkonem povolání. Nejedná se tedy o regulovanou činnost podléhající reţimu zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace. Samotné jmenování do funkce autorizovaného inspektora provádí ministr pro místní rozvoj, po obdrţení vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. Prvních 23 autorizovaných inspektorů úspěšně sloţilo zkoušku a bylo jmenováno do funkce v červnu V současné době je pro činnost autorizovaného inspektora v České republice jmenováno 85 osob. Seznam všech autorizovaných inspektorů lze nalézt na internetových stránkách Dostupné z: < 12 Dostupné z: < 11

12 Bezúhonnost uchazečů Otázka bezúhonnosti osoby autorizovaného inspektora je podrobně řešena v 145 stavebního zákona. Pro účely jmenování autorizovaným inspektorem se osoba uchazeče nepovaţuje za bezúhonnou v těchto případech: 1. byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora, 2. bylo Komorou 13 této osobě pravomocně uloţeno jako disciplinární opatření pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby zrušeno soudem. Komora má povinnost bezodkladně uvědomit ministra pro místní rozvoj o tom, ţe autorizovanému inspektorovi pravomocně uloţila disciplinární opatření Zkouška pro jmenování Přípravu, provádění a obsah zkoušek upravuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, v 3 a 4. Smyslem zkoušky je podrobně ověřit komplexní odborné teoretické a praktické znalosti uchazečů, týkající se především těchto oblastí : příprava staveb, zpracovávání a projednávání projektové dokumentace stavby, provádění stavby a uţívání staveb. Zkouška obsahuje písemnou a poté ústní část. Můţe být rozloţena do dvou dnů. Zkoušky jsou neveřejné, s přítomností člena Rady nebo pověřeného zaměstnance v Ministerstvu pro místní rozvoj. Probíhají dle potřeby, minimálně dvakrát ročně. Nejméně 30 dnů před konáním zkoušky oznámí Rada 14 uchazečům termín a místo konání zkoušky. Písemná část zkoušky je prováděna formou písemného testu, který prověřuje právní znalosti uchazečů a zahrnuje i praktické posouzení modelové dokumentace stavby. Toto posouzení je zaměřeno na úplnost, přehlednost, náleţité uspořádání, soulad s právními normami, dodrţení stanovisek dotčených orgánů, soulad s územním rozhodnutím vydaným pro stavbu, popřípadě 13 Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě 14 Koordinační rada pro autorizované inspektory 12

13 regulačním plánem, územním souhlasem či veřejnoprávní smlouvou, a ostatní podmínky stanovené v podkladových materiálech pro zpracování dokumentace. Další součástí písemné části zkoušky je úkol sestavit návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, ve fázích rozhodujících pro bezpečné provedení a uţívání stavby. Ústní část zkoušky hodnotí uchazečovy znalosti týkající se procesu přípravy, projektové činnosti, povolování a provádění staveb, a dále znalost právních předpisů potřebných pro výkon dohledu na provádění stavby. Jednotlivé zkušební komise mají pět členů a jejich předsedy jmenuje Koordinační rada pro autorizované inspektory. Usnášeníschopná je komise v případě, ţe jsou přítomni alespoň 3 její členové. Zkouška je řízena předsedou komise, jehoţ hlas také rozhoduje v případě rovnosti hlasů. Pokud uchazeč vyhoví v obou částech zkoušky, je hodnocen výrokem vyhověl. V případě ţe nevyhoví, musí mu být sděleny důvody tohoto rozhodnutí. Opakování neúspěšného pokusu je moţno nejdříve po uplynutí jednoho roku. V případě, ţe uchazeč u zkoušky vyhoví, zaplatí správní poplatek a poţádá o jmenování autorizovaným inspektorem. V příloze č.3 této práce je uveden rámcový obsah zkoušky pro ověření způsobilosti uchazeče o jmenování autorizovaným inspektorem 4.2. Výkon funkce autorizovaného inspektora Povinnosti autorizovaného inspektora při výkonu činnosti Autorizovaný inspektor má ze zákona stanovenou povinnost vést o své činnosti evidenci. Je povinen zaznamenávat veškeré své provedené úkony. Doba, po kterou je nutno tuto evidenci ukládat, je stanovena na 5 let. Při vedení evidence postupuje dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi další z důleţitých povinností kaţdého autorizovaného inspektora patří i soustavné vzdělávání a prohlubování odborných i právních vědomostí potřebných pro řádný výkon funkce autorizovaného inspektora ( 149 odst.3 13

14 stavebního zákona). Toto vzdělávání můţe realizovat individuální formou samostudia, či se účastnit vzdělávacích akcí, které pravidelně pořádají Komory nebo vysoké školy Střet zájmů Střet zájmů můţe nastat u osob, které jsou vykonavateli veřejné moci a u nichţ při rozhodovacím procesu můţe dojít ke kolizi mezi zájmem osobním a veřejným, který ale mají hájit. Vzniku střetu zájmů často nezabrání ani důsledné dodrţování povinnosti předcházení takovým situacím, proto je nutné ustanovit pravidla pro jeho regulaci, aby se korupčnímu chování předešlo. Jako nejúčinnější nástroje se jeví majetková přiznání, kodexy jednání, vyloučení z rozhodovacího procesu a institut ohlášení zneuţití funkce či podezření na takové zneuţití. 15 Vhodná definice střetu zájmů dle mého názoru vyplývá z dnes jiţ neplatného zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu : Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohroţuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němţ veřejný funkcionář zneuţívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu. 16 Autorizovaný inspektor není veřejným funkcionářem, nicméně jako obecná definice střetu zájmů se mi tato výše uvedená jeví jako velmi výstiţná. Dále můţeme termín střet zájmů popsat jako stav zvýšeného rizika, kdy je osoba vystavena pokušení klientelismu 17, nepotismu 18 či korupce Dostupné z: < 16 Dostupné z: < 17 Klientelismus je systém zaloţený na protekci, konexích a rozhodnutích v zákulisí, uvnitř struktur. Dostupné z: < 18 Nepotismus označuje systém obsazování funkcí, v němţ jsou preferováni příbuzní (ev. obecněji přátelé či další, např.obchodně spřízněné osoby) proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům. Nepotismus je formou protekce. Dostupné z: < 19 Korupce je zneuţití postavení, funkce k osobnímu prospěchu v politice, veřejné správě, hospodářství. Dostupné z: < 14

15 Termín střet zájmů v oblasti stavebního práva můţeme vykládat jako osobní, finanční či pracovní zájem na provedení stavby. Takový zájem můţe oprávněně mít projektant či stavitel, nikoliv však autorizovaný inspektor. Stavební zákon ve svém 148 upravuje takové situace, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů autorizovaného inspektora. V takovým případech nesmí autorizovaný inspektor vykonávat svou činnost. Jedná se o takové případy, kdy se na stavbách, na jejich přípravě anebo provádění podílel, podílí nebo má podílet autorizovaný inspektor sám nebo osoba jemu blízká, kterou se rozumí : a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manţel, b) osoby, s nimiţ je ve vztahu 1. obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdruţení anebo jako člen druţstva 2. pracovním nebo sluţebním. Střet zájmů je dle stavebního zákona členěn na dvě situace, kterých se můţe týkat, a to na přípravu staveb a provádění staveb. Časové hledisko, které stavební zákon na situaci střetu zájmů aplikuje, je třístupňové, a to minulost, přítomnost a budoucnost. Při vzniklém střetu zájmů nastupuje odpovědnost autorizovaného inspektora za vzniklé následky (viz kapitola Odpovědnost a pojištění). Příkladem střetu zájmů by např. bylo vykonávání poradenské činnosti při přípravě stavby spočívající v projednávání projektové dokumentace stavby s dotčenými orgány a organizacemi a následné působení autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení u téţe stavby. Různé konkrétní situace střetu zájmů se jiţ začínají v praxi projevovat, na coţ také upozorňují i česká média. V prvním případě můţeme zmínit povolení výstavby bytových domů a v souvislosti s tím i vykácení celého borovicového háje v brněnském sídlišti Líšeň, při ulici Horníkově. Autorizovaný inspektor zde vydal certifikát na základě územního rozhodnutí, které ale jiţ v okamţiku vydání certifikátu bylo napadeno opravným prostředkem a zkoumal je soud. Ten pak toto územní rozhodnutí zrušil, nicméně certifikát je rozhodnutí nevratné a tak 15

16 došlo k nevratné situaci vykácení několika set zdravých, vzrostlých stromů 20. Další případ nastal v Semilách, kde autorizovaný inspektor povolil stavbu, která byla v rozporu s platným územním rozhodnutím. V obou případech se zcela jistě jednalo o převahu finančních zájmů na provedení výstavby investorem, který si daného autorizovaného inspektora najal Smluvní zabezpečení a odměna Smluvní vztah mezi autorizovaným inspektorem a klientem (stavebníkem, stavebním úřadem) se opírá o princip smluvní volnosti stran. Podle obecné formulace 146 odst.1 stavebního zákona nejsou smluvní strany omezeny co do smluvního typu, je zde pouze poţadavek na písemnou formu smlouvy. Podstatné náleţitosti smlouvy zahrnují uvedení smluvních stran, sjednání konkrétního závazku na vypracování a vydání certifikátu, stanoviska nebo jiného dokumentu, nebo provedení určitého úkonu, časové lhůty a ujednání o úplatě závazku. Předmět smlouvy je rámcově vymezen v 149 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Osoba autorizovaného inspektora je během plnění svého smluvního závazku vázána pouze stavebním zákonem, autorizačním zákonem, občanským zákoníkem, příp. obchodním zákoníkem, a dalšími relevantními právními předpisy a technickými normami a v jejich mezích příkazy klienta. Co se týká konkrétního typu smlouvy, Koordinační rada doporučuje pouţít smlouvu inominátní (nepojmenovanou) podle 269 odst.2 obchodního zákoníku 22. Jiné smluvní typy, např. smlouvu mandátní, smlouvu o dílo či smlouvu o kontrolní činnosti, není v podstatě prakticky moţné pouţít, neboť reálná náplň kontraktu s autorizovaným inspektorem nenaplňuje znaky těchto smluv. Od uzavřené smlouvy můţe autorizovaný inspektor také odstoupit. Můţe k tomu dojít v případě, ţe mezi autorizovaným inspektorem a klientem nastane 20 Dostupné z: < 21 Dostupné z: 22 Dostupné z: < 16

17 např. narušení důvěry, střet zájmů, příp. závaţné porušení podmínek sjednaných smlouvou. Ceny za výkon činnosti autorizovaného inspektora nejsou nikde a ničím stanoveny. Tyto ceny jsou vţdy smluvní a odvíjejí se od obsahu a rozsahu potřebného pro sjednané práce a činnosti. Dále samozřejmě hraje roli i sloţitost daného případu. Vzhledem k tomu, ţe výkon činnosti autorizovaného inspektora je vysoce odborný, pohybuje se hodinová sazba práce autorizovaného inspektora v rozmezí od 500 Kč výše Odpovědnost a pojištění Z 146 odst.2 stavebního zákona vyplývá odpovědnost autorizovaného inspektora za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Proti této škodě musí mít kaţdý autorizovaný inspektor uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu. Musí být uzavřeno před zahájením činnosti a trvat po celou dobu trvání činnosti autorizovaného inspektora. Autorizovaný inspektor je povinen na poţádání klienta, se kterým uzavírá smlouvu, ho informovat o výši pojistné částky, na kterou je pojištěn ( 146 odst.2 stavebního zákona). Odpovědnost autorizovaného inspektora je dále řešena v 147 stavebního zákona. Autorizovaný inspektor je odpovědný za odbornou úroveň svých zpracovaných a vydaných certifikátů, stanovisek, jiných odborných dokumentů a prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení a vyhodnocení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a příp. dalších podkladů dle poţadavků stanovených stavebním zákonem. Dále odpovídá za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Tato odpovědnost je veřejnoprávní, její porušení tedy není správní delikt podle stavebního zákona. Jako sankční opatření lze povaţovat ustanovení 144 odst.2 stavebního zákona, čili moţnost odvolání autorizovaného inspektora ministrem pro místní rozvoj, pokud při výkonu své činnosti opakovaně nebo závaţně porušil veřejné zájmy, které měl svým jednáním chránit anebo se dopustil jiného jednání, které je neslučitelné s postavením autorizovaného inspektora. 17

18 Jako autorizovaná osoba podle autorizačního zákona podléhá autorizovaný inspektor disciplinární odpovědnosti a disciplinárnímu řízení dle 20 aţ 22 autorizačního zákona. Dále je autorizovaný inspektor soukromoprávně odpovědný podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku, a trestněprávně odpovědný např. za nedbalostní delikty dle trestního zákoníku Zánik funkce autorizovaného inspektora Příkladný výčet situací, kdy funkce autorizovaného inspektora zaniká, je podrobně upraven v 144 stavebního zákona. Funkce autorizovaného inspektora zaniká při naplnění kterékoliv z následujících uvedených skutečností : 1. smrt nebo prohlášení za mrtvého, 2. písemné prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručené ministru pro místní rozvoj, 3. uplynutí lhůty 10-ti let od jmenování autorizovaným inspektorem, pokud nedošlo k prodlouţení této lhůty, 4. nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena. V moci ministra pro místní rozvoj je rozhodnutí o odvolání autorizovaného inspektora v následujících případech : 1. pokud autorizovaný inspektor při výkonu své činnosti opakovaně anebo závaţně porušil veřejné zájmy, které měl svých jednáním chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, 2. pokud autorizovaný inspektor přestal být osobou bezúhonnou pokud je autorizovaný inspektor nečinný po dobu delší neţ 3 roky. Osobně se domnívám, ţe k odvolání některých autorizovaných inspektorů jiţ mělo dojít, a to právě z důvodu jejich jednání, které závaţně porušilo veřejné zájmy (viz kapitola Střet zájmů). Jednalo by se tedy o odvolání podle bodu 1, dle výše uvedeného výčtu situací, kdy by měl být autorizovaný 23 Definice pojmu bezúhonná osoba je uvedena v kapitole Bezúhonnost uchazečů. 18

19 inspektor odvolán. Pokud autorizovaný inspektor postupuje v rozporu s platným územním plánem, územním rozhodnutím, příp. povolí stavbu, u které ví, ţe její územní rozhodnutí je jiţ napadnuté opravným prostředkem, je to nepopiratelně porušení veřejného zájmu. Samotný stavební zákon uvádí ve svém 132, odst.3, písm.a, ţe veřejným zájmem je poţadavek, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu. Taktéţ je to porušení profesního kodexu autorizovaného inspektora. 24 Na tomto místě by měly fungovat především profesní komory, čili Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inspektorů a techniků činných ve výstavbě. Ty by měly hlídat váţná porušování profesního kodexu a na základě nich v odůvodněných případech samy navrhovat ministrovi pro místní rozvoj odvolání autorizovaných inspektorů Koordinační rada Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, stanovuje koordinační orgán podle 150 odst.1 stavebního zákona. Tímto orgánem je Koordinační rada pro autorizované inspektory. Tato Rada zajišťuje podklady pro vyjádření Komory ke jmenování jednotlivých uchazečů autorizovanými inspektory, ustavuje jednotlivé zkušební komise z osob jmenovaných ministrem, sjednocuje a řídí činnost zkušebních komisí a přijímá nezbytná opatření pro přípravu a provádění zkoušek. Předseda Koordinační rady a místopředseda, zastupující předsedu, je volen členy Rady. Zasedání Rady je prováděno podle potřeby tak, aby bylo zabezpečeno řádné a včasné vyřizování podaných ţádostí o jmenování autorizovaným inspektorem. K zasedání Rady dochází minimálně dvakrát ročně Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, je taktéţ orgánem vykonávajícím dozor nad činností autorizovaných inspektorů ( 12, odst.1, písm.f), stavebního zákona). Je oprávněno provádět v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými 24 Profesní kodex autorizovaného inspektora je zařazen jako Příloha 1 této práce. 19

20 inspektory kontrolní prohlídky staveb ( 12, odst.2, písm.b), stavebního zákona). Další činností ministerstva pro místní rozvoj v oblasti týkající se činnosti autorizovaných inspektorů je provádění stavebního dozoru. V rámci tohoto dozoru ministerstvo sleduje, jak orgány veřejné správy vykonávají státní dozor nad činností autorizovaných inspektorů, který je součástí státního dozoru ve věcech stavebního řádu. Ministerstvo provádí dozor nad přípravou ke zkoušce autorizovaných inspektorů, nad osnovami a postupem při provádění zkoušek, nad podklady pro samotné jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, nad činností Komory a výkonem agendy s tím související. 20

21 5. Autorizovaný inspektor v řízeních dle stavebního zákona 5.1. Zkrácené stavební řízení Mezi nejpodstatnější novinky zavedené novým stavebním zákonem patří bezpochyby tzv. privatizace standardního stavebního řízení 25. Jedná se o situaci, kdy v rámci zkráceného stavebního řízení je funkce stavebního úřadu nahrazována funkcí autorizovaného inspektora. Vzhledem k soukromoprávnímu postavení autorizovaného inspektora se ovšem nejedná o správní orgán, ani o správní řízení ve smyslu správního řádu, kterým by klasické stavební řízení bylo. Hlavním účelem této nové úpravy bylo určitě snaha o urychlení a zjednodušení cesty k získání oprávnění k realizaci stavby a jednoznačně taktéţ odlehčení stavebním úřadům. V rámci tzv. zkráceného stavebního řízení provádí autorizovaný inspektor kontrolu projektové dokumentace na základě smluvního vztahu se stavebníkem, o této kontrole vydává certifikát, který stavebník připojí k oznámení stavby stavebnímu úřadu. Zkrácené stavební řízení je v novém stavebním zákoně upraveno v 117. Samotná činnost autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení začíná v okamţiku, kdy s ním stavebník uzavře smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace stavby pro stavbu, kterou má v plánu realizovat. Současně si musí stavebník zajistit i závazná souhlasná stanoviska jednotlivých dotčených orgánů 26 a vyjádření všech osob, které by byly účastníky stavebního řízení, vedeného podle 109 stavebního zákona. Pokud je stavba způsobilá pro zkrácené stavební řízení 27, je moţno ji po zajištění výše uvedených dokumentů a dokladů následně pouze oznámit stavebnímu úřadu. Autorizovaný inspektor po uzavření smlouvy se stavebníkem ověří projektovou dokumentaci stavby, zpracovanou v rozsahu dokumentace pro zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 27 Viz kapitola Způsobilost staveb pro zkrácené stavební řízení. 21

22 vydání stavebního povolení 28, a všechny ostatní doklady a podklady. Kontrola projektové dokumentace spočívá především v ověření následujících bodů : - projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací a s podmínkami územního rozhodnutí, - projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a v odpovídající míře jsou řešeny obecné poţadavky na výstavbu, - je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného vybavení potřebného k řádnému uţívání stavby, vyţadovaného zvláštním právním předpisem, - předloţené podklady vyhovují poţadavkům uplatněným dotčenými orgány, - jsou ověřeny účinky budoucího uţívání stavby. 29 Po ověření těchto skutečností autorizovaný inspektor vydá certifikát, jímţ stvrzuje ověření projektové dokumentace stavby a připojených podkladů z hledisek, které by jinak uplatňoval stavební úřad, podle 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, a ţe navrţená stavba můţe být provedena ( 117 odst. 1 aţ 3 stavebního zákona). Tuto skutečnost na projektové dokumentaci stavby taktéţ vyznačí. Současně k tomuto certifikátu připojuje návrh plánu kontrolních prohlídek stavby 30. V případě, ţe v závazných vyjádřeních dotčených orgánů a osob, které by byly účastníky stavebního řízení, vedeného podle 109 stavebního zákona, byly uplatněny námitky proti provádění stavby, je autorizovaný inspektor oprávněn tyto námitky posoudit a projednat je přímo s osobami, které je vznesly. Závěry a způsoby vypořádání se s uvedenými námitkami připojí autorizovaný inspektor ke svému certifikátu. Pokud se s osobami, které podaly námitku, nepodaří tyto rozpory odstranit, je povinen předloţit tato jejich vyjádření, projektovou dokumentaci a závazná stanoviska dotčených orgánů stavebnímu úřadu. 28 Rozsah a obsah projektové dokumentace k ţádosti o stavební povolení je uveden v Příloze 1 vyhlášky č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 29 ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŢENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ, Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT. Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob. Autorizovaný inspektor. MP vydání. [dvdrom] Praha, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 22

23 Příslušný stavební úřad zajistí vypořádání těchto námitek podle 114 stavebního zákona, příp. rozhodne o námitkách usnesením, příp. rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Podání na stavební úřad v případě nemoţnosti vypořádat námitky není ţádostí podle 44 správního řádu, nýbrţ podnětem k zahájení řízení. Stavební úřad při vypořádávání námitek má moţnost postupovat pouze přiměřeně, jako by postupoval ve stavebním řízení, vedeném podle 109 stavebního zákona. V tomto případě totiţ nerozhoduje o vydání či nevydání stavebního povolení. Z toho vyplývá, ţe nemůţe vyhovět námitkám takovým způsobem, ţe by stanovil určité podmínky pro provedení stavby, nemůţe si ani učinit posudek o občanskoprávních skutečnostech a následně vydat stavební povolení anebo ţádost o jeho vydání zamítnout. Jestliţe tedy stavební úřad dojde k závěru, ţe podané námitky jsou opodstatněné a oprávněné, rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Pokud naopak shledá, ţe námitky nejsou opodstatněné a oprávněné, usnesením je zamítne. Proti usnesení je moţné podat odvolání, které nemá odkladný účinek Způsobilost staveb pro zkrácené stavební řízení Zkrácené stavební řízení je v novém stavebním zákoně upraveno v 117. Stavby, které je moţno povolit ve zkráceném stavebním řízení nesmí být zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označeny za nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení. V současné době však ţádný platný právní předpis nevymezuje konkrétní označení případných druhů, typů či rozsahů staveb, které by byly přímo nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení 31. Pokud se hlouběji zaměříme na typy staveb, pro které lze zkrácené stavební řízení aplikovat, je nutno vyjít z nepřímého vyloučení některých typů staveb. Stavební zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007 a v době jeho přijetí nemohl ţádný sloţkový zákon institut autorizovaného inspektora výslovně a přímo vyloučit proto, ţe se jednalo o institut zcela nový a právnímu řádu dosud 31 SERAFÍN, Petr. K některým otázkám působení autorizovaného inspektora. Časopis Stavební právo Bulletin. 2007, č. 4, s

24 neznámý. Je proto třeba přijmout závěr, ţe v takovém případě postačí vyloučení nepřímé, jako to činí ustanovení 15 odst. 1 vodního zákona 32, kdyţ stanoví, ţe k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich uţívání, jakoţ i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu, který vykonává v souladu s ustanovením 15 odst. 1 písm. d) stavebního zákona působnost stavebního úřadu u vodních děl. Podle ustanovení 115 odst. 1 vodního zákona postupují vodoprávní úřady, pokud vodní zákon nestanoví jinak, při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu, popřípadě podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl. Jedná se tedy o vztah právního předpisu speciálního (zvláštního), kterým je vodní zákon, a předpisu obecného, kterým je v případě vodních děl stavební zákon. Obecná zásada o tom, ţe zákon zvláštní ruší zákon obecný (lex specialis derogat generali) 33 tak rovněţ potvrzuje výše uvedený názor o vyloučení zkráceného stavebního řízení pro stavby vodních děl. 34 Závěr je tedy takový, ţe zkrácené stavební řízení nelze ve vztahu k povolování staveb vodních děl aplikovat, neboť v ustanovení 15 odst. 1 vodního zákona, je k provedení vodních děl nezbytné vydání stavebního povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu. Koordinační rada doporučuje autorizovaným inspektorům soustředit se v současné době především na povolování pozemních staveb. Vyuţití pro další typy staveb by mělo být doladěno v blízké budoucnosti, např. v souvislosti s připravovanou vyhláškou o podrobnostech úpravy u pozemních komunikací, kde je se zkráceným stavebním řízením přímo v návrhu ministerstva dopravy uvaţováno Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 33 Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. uţší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento kontravalentní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy. Dostupné z: < 34 Dostupné z: < v návaznosti na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, dostupné z 35 Dostupné z: < 24

25 Opravné prostředky proti vydanému certifikátu autorizovaného inspektora Proti vydanému certifikátu autorizovaného inspektora není moţné dle současné platné právní úpravy podat ţádný řádný ani mimořádný opravný prostředek. Certifikát autorizovaného inspektora není správním rozhodnutím a nedají se na něj tedy aplikovat ustanovení správního řádu o opravných prostředcích. Samotný stavební zákon taktéţ ţádný opravný prostředek proti certifikátu autorizovaného inspektora nezmiňuje. Přestoţe můţe mít vydaný certifikát přímý dopad na spoustu dalších subjektů, není v podstatě ţádná moţnost jak se mu bránit. Částečně se lze spolehnout na nutnost vypořádání vznesených námitek, to ovšem nemusí být dostačující v případě osoby opomenuté. Pokud by se jednalo o stavební řízení, vedené podle 109 stavebního zákona, mohla by tato osoba podat správní ţalobu dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. 36 V případě zkráceného stavebního řízení je ale otázkou, zda by taková ţaloba mohla být vznesena. 37 Názory odborníků se převáţně shodují na tom, ţe vydaný certifikát autorizovaného inspektora je moţné nechat soudně přezkoumat ve správním soudnictví. Certifikát autorizovaného inspektora v podstatě naplňuje předpoklady ţalobní legitimace dle 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Je to svým obsahem rozhodnutí zakládající, měnící, rušící nebo závazně určující práva nebo povinnosti určitého subjektu. K ţalobě je procesně legitimován ten, kdo tvrdí, ţe byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu Správní soudy rozhodují o ţalobách proti rozhodnutím vydaných v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakoţ i fyzickou či právnickou osobou, příp. jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Srov. 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 37 Dostupné z: 38 Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se kaţdý můţe domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Uvedené ustanovení Listiny základních práv a svobod vyţaduje tudíţ pro všechny případy rozhodování o právech stanovený postup, čili procesní úpravu, garantující rovnost a vyloučení libovůle. Srov. Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. III. ÚS 226/95. 25

26 Shrnutí výhod a nevýhod zkráceného stavebního řízení Výhody : 1.) Celé zkrácené stavební řízení můţe být výrazně časově kratší neţ stavební řízení, vedené podle 109 stavebního zákona, a to aţ o několik měsíců. 2.) Samotnou realizaci stavby je moţno zahájit okamţitě po oznámení příslušnému stavebnímu úřadu, kdy je mu současně předán certifikát a ověřená projektová dokumentace od autorizovaného inspektora. 3.) Případné spory mezi stavebníkem a osobami, které by byly účastníky stavebního řízení, vedeného podle 109 stavebního zákona, můţe autorizovaný inspektor sám vyřešit. Tyto osoby se dále nemohou odvolat a tím nedochází k oddalování zahájení samotné výstavby. 4.) V případě, ţe autorizovaný inspektor narazí při kontrole projektové dokumentace na problém, snaţí se jej sám aktivně vyřešit. Nedochází tak k prodluţování samotné fáze povolování, kdy např. stavební úřad by řízení zastavil a aţ po vyřešení nedostatků by pokračoval v řízení. 5.) Činnost autorizovaného inspektora můţe zahrnovat i uţší spolupráci s projektantem stavby, a tím pádem je moţné předcházet případným problémům, které by mohly nastat aţ v okamţiku, kdy jsou projektové práce ukončeny. 6.) Autorizovaný inspektor není podřízen stavebnímu úřadu, svou činnost vykonává nezávisle. 7.) Osoba autorizovaného inspektora není správním orgánem a tudíţ není vázán správními lhůtami. Nevýhody : 1.) V případě, ţe vznesené námitky nebude moţno vypořádat, je nutné předat řízení příslušnému stavebnímu úřadu. Nelze předem zaručit, ţe k takové situaci nedojde. V takové situaci se celý povolovací proces prodluţuje a draze zaplacená činnost autorizovaného inspektora byla celkově k ničemu. 2.) Není vyloučeno, ţe můţe dojít i k realizaci staveb, které by ve stavebním řízení, vedeném podle 109 stavebního zákona, nebylo moţné povolit 26

27 např. pro nedostatečnou kvalitu projektové dokumentace apod. I autorizovaný inspektor je jen člověk a můţe podlehnout různým nátlakům investorů. V případě povolení špatně navrţené stavby by tak následně mohlo dojít např. k havárii stavby, k ohroţení osob či majetku nebo jen třeba k nemoţnosti uţívání stavby. Za takto způsobené škody by pak nastupovala odpovědnost autorizovaného inspektora za způsobenou škodu (viz kapitola Odpovědnost a pojištění). Je tedy přímo v zájmu autorizovaného inspektora, aby se sám vědomě do takové situace nedostal. 3.) Nemoţnost podání ţádného řádného ani mimořádného opravného prostředku proti vydanému certifikátu autorizovaného inspektora. (viz kapitola Opravné prostředky proti vydanému certifikátu autorizovaného inspektora) 5.2. Změna stavby před jejím dokončením Jako jednu z dalších činností autorizovaného inspektora lze zmínit schvalování změny stavby před jejím dokončením ( 118, stavebního zákona). Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem ( 2, odst.6, stavebního zákona). Pokud se taková změna stavby před jejím dokončením nedotýká práv osob, které by byly účastníky stavebního řízení, vedeného podle 109 stavebního zákona, můţe ji autorizovaný inspektor při kontrolní prohlídce stavby schválit zápisem do stavebního deníku nebo do jednoduchého záznamu o stavbě. Je moţno tuto změnu také vyznačit do ověřené projektové dokumentace stavby. Je však nutno splnit ještě jednu podmínku, a tou je, ţe se taková změna stavby před jejím dokončením nedotýká podmínek stanovených v územním rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo kdyţ příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou nesouhlasí ( 118, odst.3, stavebního zákona). 27

28 5.3. Povolování užívání staveb Povolování uţívání staveb bylo podle dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), moţno provést pouze na základě kolaudačního řízení po vydání kolaudačního rozhodnutí 39. V novém stavebním zákoně se tento postup inovoval a je moţné toto povolování zrychlit a zjednodušit. Stavbu lze nyní uţívat na základě oznámení stavebnímu úřadu ( 120 stavebního zákona) nebo kolaudačního souhlasu ( 122 stavebního zákona). Moţnost vyuţít sluţeb autorizovaného inspektora k zjednodušení a urychlení získání kolaudačního souhlasu v sobě zakotvuje 122, odst. 5, stavebního zákona. Autorizovaný inspektor doloţí k ţádosti stavebníka o vydání kolaudačního souhlasu k uţívání stavby svůj odborný posudek (certifikát) a následně můţe stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a rovnou vydat kolaudační souhlas pouze na základě tohoto odborného posudku. Odborným posudkem (certifikátem) je moţno doloţit i ţádost o vydání kolaudačního souhlasu u staveb, u nichţ nebylo vedeno předcházející zkrácené stavební řízení Dohled na provádění staveb Dle 149, odst.1, písm.c) je autorizovaný inspektor oprávněn dohlíţet na provádění stavby. Tento dohled není ve stavebním zákoně nijak dále konkrétně specifikován. Při procesu výstavby se mohou vyskytnout následující typy dozorů: Stavební dozor : je v současném stavebním zákoně vymezen v 2, odst.2, písm.d) jako odborný dozor nad prováděním stavby, která je prováděná svépomocí, vykonávaný osobou s vysokoškolským vzděláním stavebního či architektonického směru nebo středním vzděláním stavebního směru ukončeném maturitní zkouškou a alespoň 3-mi roky praxe při provádění staveb. Autorský dozor projektanta : vykonává zhotovitel projektové dokumentace na základě smluvního vztahu s investorem. Kontroluje, zda se zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 40 Dostupné z: < 28