Povode vera a dnes. Z obsahu: Roník IV/2010 íslo 1

Transkript

1 Roník IV/2010 íslo 1 Povode vera a dnes Z obsahu: Informace o podzimních volbách Výmna idiských prkaz Úklid chodník Naše obec a dotace Poítaový kurz Hurá do školy Spoleenská rubrika I. sv. pijímání Hubneme do plavek Kdo byl Jan Ohéral? Za poznáním na sopený ostrov Šibinky - Masopust Pou do Lurd a Arsu Jak se žije v dom pokojného stáí Co dlají žalkovické dti po vyuování? Rekord v dálkové doprav vody Tenis - sport pro volné chvíle v každém vku

2 Informace o podzimních volbách do zastupitelstev obcích Ke kandidátní listin musí být piloženo vlastnorun podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy pekážky volitelnosti, popípad tyto pekážky pominou ke dni voleb do zastupitelstva obce a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listin pro volby do téhož zastupitelstva obce. Na prohlášení kandidát uvede místo, kde je pihlášen k trvalému pobytu, (tj. svoji úplnou adresu) a datum narození. Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, jejichž innost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidát nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidát. Sdružení nezávislých kandidát je neformálním uskupením, nikde neregistrovaným, na rozdíl od politických stran a politických hnutí. Kandidáti musí splovat podmínky volitelnosti. Musí tedy nejpozdji v den voleb dosáhnout vku 18 let, nejpozdji v den voleb musí získat trvalé bydlišt v obci, ve které do zastupitelstva obce kandidují a v neposlední ad se musí jednat o státní obany eské republiky, pípadn o státní obany jiného státu, jimž právo volit piznává mezinárodní úmluva, kterou je eská republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv (státní obané lenských zemí Evropské unie). U kandidáta nesmí být dále pekážka výkonu volebního práva, tj. zákonem stanovené omezení osobní svobody z dvodu výkonu trestu odntí svobody nebo zbavení zpsobilosti k právním úkonm. A poslední podmínkou, která brání následnému výkonu mandátu, je podmínka nesluitelnosti funkcí. Tvoí-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidát, je teba pipojit ke kandidátní listin petici podepsanou volii podporujícími kandidaturu této volební strany. Podepisovat se na petici mohou jen volii, tzn., že musí být splnna také podmínka trvalého pobytu volie v obci. Potebný poet podpis uveejní registraní úad nejpozdji 85 dn pede dnem voleb na úední desce. Poet kandidát na kandidátní listin je limitován potem len volených do píslušného zastupitelstva obce. Pouze v pípad, má-li se v obci volit 7 a mén len zastupitelstva, mže volební strana na kandidátní listin uvést nejvýše tolik kandidát, kolik iní poet len volených do píslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu tetinu a zaokrouhlený na celé íslo dol. Volební strany pedají kandidátní listinu (v pípad sdružení nezávislých kandidát nebo nezávislého kandidáta i petici) nejpozdji 66 dn pede dnem voleb do zastupitelstva obce do hodin registranímu úadu. Registraní úad pezkoumá ve lht od 66 do 60 dn pede dnem voleb, zda kandidátní listina obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem o volbách. V pípad, že by tomu tak nebylo, byla by volební strana registraním úadem ve lht nejpozdji 58 dn pede dnem voleb vyzvána, aby nejpozdji ve lht do 53 dn pede dnem voleb nedostatky odstranila. Pokud volební strana závady neodstraní, rozhodne registraní úad ve lht 48 dní pede dnem voleb o škrtnutí kandidáta na kandidátní listin, o odmítnutí kandidátní listiny, nebo pokud kandidátní listina spluje náležitosti podle zákona o volbách o registraci kandidátní listiny. Kandidátní listinu, s výjimkou nezávislého kandidáta, podává volební strana prostednictvím svého zmocnnce. Zmocnncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto oznaena na kandidátní listin; nemže jim být osoba mladší 18 let, osoba zbavená zpsobilosti k právním úkonm nebo kandidát. Úkony zmocnnce je volební strana vázána. Svého zmocnnce mže volební strana písemn odvolat; zmocnní zaniká okamžikem doruení tohoto odvolání registranímu úadu. 2

3 Výmna idiských prkaz Text: Radomír Krejí Souasným tématem íslo jedna je povinná výmna idiských prkaz. Výmna se týká všech držitel idiských prkaz, kterým byly tyto vydány ped 1. kvtnem Pozor idiské prkazy vydané do musely být vymnny do a prkazy vydané od do musí být vymnny do ! Prkazy vydané od do musí být vymnny do Jestliže si nestihnete idiský prkaz vymnit vas pak: s propadlým dokladem nesmíte ídit - policisté vám mohou dát pokutu až do 2000,- K - úedníci vám mohou uložit pokutu od 1500,- do 2500,- K Základní informace o povinných výmnách idiských prkaz: o výmnu se žádá na pracovišti obecního úadu obce s rozší- enou psobností nebo magistrátu msta, kde jste jako idi evidován, jestliže o výmnu nežádáte osobn, pak musíte vašeho zástupce vybavit úedn ovenou plnou mocí zpracování žádosti trvá dn a je zdarma, za expresní vyízení (do 5 dn) zaplatíte 500 K. Potebujete fotografii 35 x 45 mm. Jízda s propadlým idiským prkazem není bodovaný pestupek. Podkování za úklid chodník. Text: Radomír Pala, starosta obce I pes to, že léto je v plném proudu, vracím se k letošní zim. Letošní ladovská zima s nadprmrným pídlem snhu i v naší nadmoské výšce, udlala radost vyznavam zimních radovánek a v okolí obce jsme opt v bžeckých stopách potkávali lyžae na bžkách. Ale provila i msta a obce touto snhovou nadílkou, znásobenou novým legislativním opatením tzv. chodníkovým zákonem. Nové legislativní opatení, pevedlo povinnost uklízet chodníky z oban vlastnících pilehlou nemovitost na vlastníky chodník, to jest na obce. Myslím si, že i pes vzniklou polemiku, to bylo logické opatení. Je samozejmé, že obce nejsou schopny jak technicky, i finann zabezpeit, aby pi hustém snžení, i náledí byly všechny komunikace ihned ošeteny. A tak zaátek ledna, nás opravdu provil hustým snžením a následným náledím. Pi této nadílce bylo, opravdu hodn nároné zabezpeit s naší technikou ošetení místních komunikací a chodník. Na technice se stídali obsluhy, aby využití bylo co nejlepší. Myslím si, že v naších podmínkách jsme to zvládli obstojn, za což patí podkování pracovníkm na tchto strojích. Další velké podkování patí našim hasim, kteí následný den po snžení nastoupili s lopatami všude tam, kde se technika nedostala. Na závr chci velmi podkovat všem obanm, kteí se chopili lopat a nejenom v dob kalamity, ale i po celou zimu uklízeli chodníky ped svými domy i pes nový chodníkový zákon. Volby do Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky konané ve dnech v naší obci Ve dnech se v naší obci konaly Volby do Poslanecké snmovny Parlamentu R, kterých se zúastnil hojný poet našich oban. Ukázali tak, že osud naší republiky jim není lhostejný. Poet voli v seznamu Vydané obálky Volební úast v % Odevzdané obálky Platné hlasy % platných hlas , ,71 Strana Platné hlasy hlasy v poadí íslo název celkem % stran 1 OBANÉ.CZ 9 2, Vci veejné 23 6, Konzervativní strana KSM 13 3, SSD 91 26, Moravané 1 0, Strana Práv Oban ZEMANOVCI 19 5, STOP TOP , KDU-SL 52 15, Volte pravý blok Strana zelených 6 1, Suverenita - blok J.Bobošíkové 21 6, eská pirátská strana 1 0, Dlnická strana sociální spravedlnosti 4 1, Strana svobodných oban ODS 55 16,

4 Naše obec a dotace investiní zámry letošního roku. Text a foto: Radomír Pala Obec v letošním roce podala nkolik žádostí o dotace. V následujících ádcích se s vámi podlím o informace o tchto dotacích a pipravovaných investiních akcích. Jednou z žádostí byla dotace z Programu obnovy venkova Zlínského kraje, kterou jsme podali na zaátku roku. Žádali jsme o peníze na rekonstrukci stechy, komín a hromosvod na škole. Naše žádost byla úspšná a na tuto akci jsme získali 50% dotaci ve výši 422 tis. K. Bylo již provedeno výbrové ízení na dodavatele rekonstrukce stechy. Zakázku v soutži získala firma IZOLTING MORAVIA, s.r.o z Rožnova pod Radhoštm, která nabídla nejnižší cenu ,- K. Rekonstrukce bude provedena bhem letních prázdnin Další investiní akcí je zateplení fasády a stropu školy. Na tuto akci obec žádala o dotaci z evropských penz z Regionálního operaního programu životní prostedí. I tato žádost byla úspšná a obec obdrží dotaci ve výši 9o %. Na zateplení školy probhlo v ervnu výbrové ízení. Byly podány 4 nabídky na zhotovení. V soutži nejlépe obstála firma PROVING, s.r.o. Hulín, která nabídla nejnižší cenu za zhotovení zateplení a fasády a to ástku ,- K vetn DPH. Také tato akce probhne bhem prázdnin. Obec se na financováním bude podílet 10 %. Dle výpot se zateplením energetická náronost budovy sníží se spoteby 379 GJ/rok na 167 GJ/rok, což je úspora na teple 56% Tetí dotací, kterou obec v letošním roce podala byla žádost o dotaci na Odpadové centrum, které bude umístnu v areálu farmy Zámoraví, a.s. v Žalkovicích. A do tetice všeho dobrého i zde jsme byli úspšní a je nám pislíbena 90% dotace ve výši ,- K. Z obecního rozpotu pjde na akci 10%. Výbrové ízení na dodavatele bude vypsáno v ervenci tohoto roku a stavba bude v letošním roce zahájena. V objektu budou umístny kontejnery na jednotlivé odpady vetn nebezpených odpad a kompostárna, kde budou kompostovány odpady nap. z poseených trávník, z oezu strom a zahrádek. Dále je podána žádost o dotaci z Regionálního operaního programu životní prostedí na dovybavení Odpadového centra Žalkovice, ve které žádáme o dotaci na další kontejnery a nosi kontejner za traktor. Celkové financování této akce je ve výši ,- K. Realizace by se uskutenila v roce I zde je ve he 90% dotace. Zda-li budeme úspšní i v této žádosti, se dozvíme v záí letošního roku. Závrem konstatujeme, že pro letošní rok se do obce podailo získat dotace ve výši cca 4,4 milionu K. Poítaový kurz Text: Božena Brhelová Foto: Josef Žáek V msíci beznu a dubnu probhl v naší obci poítaový kurz s názvem Senioi se vrací do školních lavic. Kurz se uskutenil ve škole a skuten nkteí sedli v lavicích jak za mlada sedávali. A dokonce se ho zúastnila i jedna seniorky, která zde ped mnoha lety stála za katedrou. Kurzu se zúastnilo 20 úastníku z ad starší i mladší generace. Pro velký zájem byli rozdleni po deseti úastnících, aby ml každý k dispozici svj vlastní poíta. Lektorem nám byl Bc. Radek Janda z Bestu. Nkteí z nás, jako teba já byli úplní zaáteníci, kteí neumli ani zapnout poíta, ostatní úastníci se potebovali jen zdokonalit. Jsem velmi ráda, že i nám starším bylo umožnno se nauit využívat tuto moderní techniku. Kurz byl velmi úspšný a pokud bude zájem o zdokonalování, mohl by se zopakovat v zimních msících. 4

5 Hurá do školy Text a foto: Mgr. Dagmar Tesaíková Mateskou školu v Žalkovicích navštvuje v letošním roce 27 dtí. Malých 3-4 letých dtí je 12, 4-5 letých dtí je 7 a pedškolních 5-6 letých je 8. Jeden chlapec má odklad školní docházky a jeden vkový odklad. Do školy pjde 6 dtí. V záí do MŠ nastoupila nová paní u. Bronislava Seibertová. Paní u. Neradilová odešla do dchodu. Pracujeme podle stejného programu jako v minulém roce, ale veškeré innosti a dní ve tíd pizpsobujeme vku dtí. Náronjší innosti provádí jen pedškolní dti, které pipravujeme na úspšný vstup do základní školy. Denn prostednictvím pracovních list eší úkoly zamené na rozvoj matematických pedstav, logických úvah, rozvíjí jemnou motoriku i koordinaci oka a ruky. Uí se správn držet tužku, rozlišují zvuky a hlásky na základ sluchové analýzy, rozvíjí slovní zásobu, 1x týdn provádí grafomotoriku - Metodu dobrého startu. Pískají na flétnu. Plní úkoly v jednotlivých koutcích (prvky Daltonu) a ty si zaznamenávají na daltonské tabuli. U dtí v mateské škole se snažíme rozvíjet psychickou i fyzickou odolnost, city, hygienické a kulturní návyky, pohybové schopnosti, posilování vle, sebeovládání, schopnost podídit se pravidlm, spolupracovat s ostatními, vyjádit a obhájit svj názor. Pedškolní dti se v lednu zapsaly do základní školy. Splnily všechny nároné požadavky a úkoly. Takto probíhal zápis Malí absolventi MŠ I tm starším, co opouštjí naší školu pejeme úspšný start do nového školního roku. Martin Hlobil Veronika Zelinková Eliška Vlachová Kristýna Slámová Jaroslav Koreš Robin Vymtal 5

6 Spoleenská rubrika Jubilanti 1. pololetí roku 2010, kteí oslavili významné životní výroí Anežka Krejiíková, Miroslava Vymtalová, Marie Vondráková, František Vymtal, Milan Vodika, Václavka Hanáková, Jarmila Vymtalová, Bediška Zavelová, Danuše Sumcová, Jaroslav Vykoukal, Josef Pátík, Bohumila Ženáková, Rudolf ernín, Vojtška íhalová, Kvtoslava Burešová Jubilantm blahopejeme a pejeme pevné zdraví. Justyna Draová Narozené dti Justyna Draová ( * ) Michael Braik (* ) Úmrtí p. Ludmila Janská p. Františka Kubová p. Antonín Zapletalík p. Zdeka Kadlecová p. Marie Kopilová p. Petr Netopil I. sv. pijímání v Žalkovicích. Text: P. Jií Putala, fará Foto: Radomír Pala Po dvou letech bylo opt v naší obci v kostele sv. Mikuláše I. sv. pijímání. V nedli 31. kvtna k nmu pistoupili ti dti z naší obce. Na tuto slavnost jsme se s dtmi pipravovali jednak v hodinách náboženství a pak také na spolených opakovacích setkání v kostele bhem doby postní a velikononí. Po dobu tém ty msíc také dti dostávaly pi bohoslužbách drobné úkoly, za jejichž splnní si postupn mohly vybarvovat pedkreslené obilné klasy, které dostaly dom. Ke krásné atmosfée bohoslužby pispla i hudba a zpv místní Scholy. Hubneme do plavek Text:Simona Olšanská Foto: Radomír Pala Každé pondlí a stedu se scházíme od 20 hodin v naší místní sokolovn, abychom protáhli a zdokonalili naše tla. Po delší odmlce, kdy jsme skrze mé zdravotní problémy podzimní éru neodstartovali, jsme se letos na jae zaali opt scházet a to díky píjezdu naší rodaky Vlasty Pátíkové z Ameriky, která nás svým elánem vyburcovala a hlavn je ochotná pomoct pi pedcviování. Zaátek cviení probíhá ve svižnjším tempu, pak následuje posilování a relaxace, obas rehabilitaní cviky. Vnujeme se aerobiku, využíváme bedýnek, inek, posilovacích gum, overal a velkých mí. Letos bychom chtli ve cviení pokraovat i pes prázdniny, takže Tšíme se na tebe, píj mezi nás. Simona a Vlasta 6

7 KDO BYL JAN OHÉRAL? Text: Jana Neradilová Narodil se v Žalkovicích, v rolnické rodin v ísle 26. Byl jedním z prvních z té generace, která si mohla volit po zrušení nevolnictví svobodn povolání, bez doprošování se na vrchnostenské kancelái. Ohéral vystudoval piaristické gymnasium v Kromíži, potom filosofii v Brn a v Olomouci. Opustil však studia pro nedostatek finanních prostedk a stal se písaem u brnnského nakladatele Jurendy a dále pak redaktorem kalendá a asopisu Moravia. Byl to asopis nmeckých, eských novin na Morav tehdy ješt nebylo. Ohéral již jako student shromažoval kolem sebe sedláky z rodných Žalkovic, rozmlouval s nimi, vedl je a z tohoto styku vyrostla v Žalkovicích celá generace uvdomlých oban, na prvním míst Josef Brodík, kdysi rychtá v Žalkovicích, v roce 1848 pak významný poslanec Selského zemského snmu v Brn, buditel tohoto kraje, jehož místo je hned vedle záhlinického Františka Skopalíka. Jan Ohéral si intenzívn všímal života moravského lidu, jeho zvyk i kultury a brzy potom ohlásil zetel k otázkám sociálním. Znalost a neustálé studium francouzských utopistických socialist jej vdom vedla k boji proti vládnoucímu, feudálnímu ádu. A tak, sotva odstranila revoluce poátkem roku 1848 první pekážky vedoucí ke svobod selského lidu, zakládá Ohéral v Brn první eské novina na Morav Týdeník a uvádí jej jedním z výrok: Práce musí být právem, ne porobou a kletbou slabých. To byl tehdy in, jímž se Ohéral zapsal trvale do kulturních djin Moravy. Jeho neklidný duch nezstal ovšem dlouho skryt ped zraky Metternichovy policie již ped rokem Od roku 1840 byl pronásledován neustálými domovními pohlídkami, pi nichž vyšlo najevo, že se stýkal s adou eských buditel Šafaíkem, Klácelem, Braunerem, Rettigovou. V Žalkovicích se Ohéral sblížil již ve studijních dobách s kantorem školy Ludvíkem Táborským. Ohéral s Táborským se tehdy dohodli s místními sedláky, že budou pravideln skládat po krejcárku na zakoupení knih a zízení knihovny. A tak vznikla krátce pro roce 1830 v Žalkovicích v bytu rolníka Tomáše Bartáka íslo 13 první selská knihovna a první lidová knihovna na Morav. Podrobný seznam knih obsahoval 85 svazk. Jan Ohéral prošel pozdji velmi vzrušeným životem. Jako poslanec kromížského snmu v roce sympatizoval s evropskými proudy, které se domáhaly pedevším ešení sociálních otázek a stavly se lehkomysln k otázkám národnostním. Jan Ohéral byl na snmu pedsedou moravské sekce a podal návrh na utvoení komise pro školské vci, která by ešila: 1. potebu zakládání a uspoádání národních škol 2. založení vdeckých ústav pro venkovské uitelstvo 3. uspoádání vyšších uiliš 4. zlepšení stavu venkovského uitelstva 5. založení škol pro polní hospodáství V roce 1849 Ohéral založil v Brn první deník Moravské národní noviny, v nichž se projevilo zejmé úsilí o hmotné povznesení moravského lidu. Krátce potom když revoluní snahy byly potlaeny režimem ministra Bacha, v dob, kdy reakce dusila každý projev svobody, byl Ohéral jedním z tch, kteí zaali ztrácet dvru v malý národ a jeho lid. Odchází do Vídn do redakce nmeckých novin, pidává se k nmecké levici ztrácí se tam národu a umírá zapomenut V letech života po roce 1849, v této zlé dob se stýká s eskými literáty, píše do Nerudových Obraz ze života pod šifrou J.Ž., to je Jan Žalkovský a v roce 1858 posloužil znamenit Božen Nmcové jako první pekladatel její Babiky do nminy. Nmcová jeho peklad, doprovázený Mánesovými ilustracemi velmi pochválila nebo Ohéralovi, který vzešel z prostého venkovského života se podailo v pekladu zachytit líbeznost originálu, tak typického pro jeho rodnou zemi. MUZEJNÍ A VLASTIVDNÁ SPOLENOST V BRN KRAJSKÁ KNIHOVNA FRANTIŠKA BARTOŠE VE ZLÍN ve spolupráci s organizacemi Historický ústav AV R, Matice moravská, Univerzität Wien Ústav eské literatury a literární vdy FF UK, Ústav pro eskou literaturu AV R Ústav historie FF MU, Ústav slovenskej literatúry SAV poádají konferenci MORAVA NA ROZHRANÍ EPOCH Jan Ohéral a spolenost na Morav v druhé tetin 19. století Konference pipomíná 200. výroí narození místního rodáka Jana Ohérala a nabízí píležitost k zevrubnjšímu zkoumání asu, v nmž tento významný publicista a politický myslitel psobil. Konference se uskutení záí 2010 ve Zlín a 20.záí 2010 v Žalkovicích U této píležitosti zvažuje a projednává Zastupitelstvo obce pojmenovat místní obecní knihovnu po tomto významném rodákovi, který se velkou mrou zasloužil o její vznik a která patí mezi první knihovny založené na Kromížsku. 7

8 Za poznáním na sopený ostrov Text a foto: ing. Michael Bajgar Když 14.dubna letošního roku vybuchla na Islandu pod ledovcem sopka Eyjafallajökull dosahující výšky 1666 m n.m. (Ameriané ji pejmenovali na E 15 = složení jména z 15 písmen ), dosáhla erupce sopeného popela výšky 11 km a bhem krátké doby se sopený prach dostal vzdušnými proudy až nad území Irska a Skandinávie. Následn nastal od až do kolaps letecké dopravy na celém svt.v této hektické dob, kdy zprávy z Islandu plnily veškerá televizní zpravodajství jsem nepedpokládal, že se plánovaný poznávací zájezd na ostrov ohn a ledových plání vbec uskutení. Pesto jsme se nakonec vydali letadlem z Prahy pes Koda na bývalou americkou základnu dnes mezinárodní letišt Keflavík. Na letišti nás po výstupu z letadla ofouklo svží islandské povtí a pivítala se s námi prvodkyn Soa (pvodem eška), která již osm let na Islandu žije ve smíšeném manželství a vychovává dceru Kaenku.Pivítala nás takto vítejte pátelé Islandu - s vysvtlením, že ti, kdo ostrov jednou navštíví, jsou považováni za pátele po celý život. Islandská republika se nachází v severní ásti Atlantského oceánu asi 300 km od Grónska a zabírá km2. Žije zde obyvatel, z toho nyní 145 ech. Nejvíce obyvatel, asi , žije v Reykjavíku (Kouové zátoce). Mluví se zde islandsky.již od tetí tídy se dti ve škole uí anglicky a od 5.tídy dánsky. Ve 13 letech pistupují k prvnímu svatému pijímání a pak se s nimi jedná jako s dosplými. Náboženství je z 96% protestantské, 1% ímskokatolické. Nejvtší pisthovaleckou komunitu tvoí Poláci. Televizní filmy se vysílají v anglickém jazyce s islandskými titulky. Platí se zde islandskou korunou a ve velké míe platebními kartami. Sou- asný kurs je pibližn 153 ISK za 1 euro, což je asi 6 ISK za 1 K. Podnebí je mírné, ovlivnné atlantským oceánem.prmrná teplota v Reykjavíku v lednu je 0 C, v ervenci 11 C a roní srážky okolo 860 mm. Islandská meteorologická služba je velmi precizní a na internetu pesn pedpovídá poasí.vtšinou se neplete. My jsme mli velké štstí, že bhem zaínajícího léta a doznívajícímu vlivu výbuchu sopky E 15 nám pršelo velmi málo a vždy se ukázalo na nkolik hodin denn slunce. Slunce zde zapadá ve 24 hodin v noci a vychází ve 14 hodin odpoledne.noci jsou jasné a mezi plnocí a druhou hodinou ranní je pološero. asový posun na ostrov jsou dv hodiny zpt k stedoevropskému asu. Celý ostrov je tvoen sopeným povrchem,lávovými poli, vtšinou bez vegetace, místy porostlý mechy,lišejníky. Jsou zde také louky, pastviny pokrývající 22,7% plochy. Malá políka s ornou pdou tvoí pouze 0,1% a nízké lesíky bíz a smrk 1,2 % plochy. Ostrov vyniká bohatou seismickou inností a nejznámjší sopka, která zatím spí 10 let je Hekla, vysoká 1491m n.m. Podle starých bájí a povstí se zde nachází brána do pekla. Bhem 5 let se vždy nkterá z inných sopek probudí. Podzemní otesy dosahující 2,5 stupn Richterovy stupnice obyvatelé vbec nepociují, avšak podrobnjší informace o aktuálním stavu si mohou kdykoli najít na internetu. Bohatá geotermální innost vytváí nespoet teplých minerálních pramen, gejzír a lagun. Velký Geysir dal pojmenováním tohoto pírodního úkazu jméno všem ostatním gejzírm na svt. Do 8 výšky 20 metr v 5 minutových intervalech vystikuje gejzír Strokkur. Nechybí zde ledovce a ledovcové splazy tvoící 11% plochy. Nejvtší v Evrop je ledovec Vatnajökull, pokrývající plochu km2. Právem se Island nazývá ledovou zemí. eky jsou pomrn krátké, nejdelší vodná eka Thjórsá je dlouhá 210 km. Celkem je zde 250 ek, z toho 80 ek je tzv. lososích. Chytání losos je zde národní vášní a sportem. 1.ervna se eky slavnostn otvírají pomyslným klíem a lososí sezóna trvá až do 31.srpna. Jsou zde eky plné peejí a kaskádovitých vodopád. Mezi nejnavštvovanjší patí nkolikastupový vodopád Gullfoss v pekladu Zlatý vodopád. Je zde velké množství jezer a mezi nejznámjší patí jezero Thingvallavatn zajímající 85 km2 vodní plochy. V blízkosti jezera se nachází soutska Almannaear, která tvoí geologickou hranici mezi Evropou a Amerikou. Jednoduše eeno, chvíli se procházíte po americkém kontinentu a za chvíli po evropském. Island je ostrovem farem a zemdlských usedlostí. Pstují se zde pícniny, brambory, pšenice a zkouší zde pstovat epku. V etných sklenících pstují zeleninu, banány, pomerane, kvtiny apod. Mli jsme možnost navštívit nejznámjšího zemdlce na Islandu, který byl nejvíce postižený výbuchem sopky Eyjafallajökull. Jeho rodina žije po nkolik staletí 6 km od epicentra výbuchu. Celkem bylo zasaženo území o rozloze km2. Celá farma a pole byla zasypána 50 cm vrstvou sopeného prachu. Pijelo na 100 dobrovolník z celého Islandu, hasii a nákladní technika odvezla 450 t prachu. Díky dešm se pak postupn krajina opt zazelenala a my jsme následky tém ani nezpozorovali. Farmá letos vbec nezasel, 100 kus krav musel kvli nedostatku krmení prodat. Kon tvoí neodmyslitelnou souást islandského života a uvidíte je na loukách po celém ostrov.

9 Podle staré islandské povsti byl k posledním zvíetem, kterého Bh stvoil ped lovkem. Islandský k pežil na ostrov po nkolik století beze zmn. Je chránn zákonem a k, který je vyvezen ze zem se již nikdy nesmí vrátit kvli zavleení infekce. Domácí chov je tak chránn ped chorobami. Jízda na koni je národním sportem a podél silnic jsou vybudované etné stezky. Oblíbená je turistika na koních po starých vikingských stezkách, kde se dostanete do míst, kam terénní auta neproniknou. Za matky svetr a rukavic jsou považovány islandské ovce. Chovají se jako kamzíci a pasou se po celé léto na nepístupných horských stráních samotné bez pastýe. Byly vždy záchranou národa, ale také nejvtším niitelem vegetace a zpsobující pdní erozi. Na poškozené pozemky pdní a vodní erozí letadly sypou semena vikve kanadské, písenice travní a ostatních travin. Vysazují sazenice modín a borovic a snaží se obnovit lesy. Island je tvrdá zem, která má své kouzlo. Bhem našeho pobytu jsme mohli spatit jen zlomek její krásy. Kdo jednou Island navštíví, zstane v nm touha se zde ješt jednou vrátit. 9

10 Šibinky Text: Taa Šimíková Foto: Radomír Pala Zaátek každého nového kalendáního roku jejíž neodmysliteln spjat s poádáním tradiních sokolských šibinek. Letos se dnem D stala sobota 16. ledna. Den D byl zde. Nazdobená sokolovna vítá první návštvníky. Ve sklípku se zaínají scházet první masky. Úinkující se chtli co nejvtipnji trefit do rázu šibinek Letem svtem od pravku až sem.kapela Trip má naladíno a hraje první kousky. Úderem deváté se otvírají dvee od sklípku a za zvuku písniky Pralidiky do sálu vchází kdo jiný než první pralovk, pravká žena. Neví svým oím, co je zde v sále pro ni všechno nové. Nechápe, tak radji zalézá ke své jeskyni a pipravuje chutnou veei mamuta stokrát jinak. Ale to už je tu další osoba na sále. Hledá vesniku Žalkovice. Pijíždí zde na pedvolební mítink jedné nejmenované oranžové stany. Pedstavuje se jako náš Jia a hned zaíná všechny pítomné zasypávat svými pedvolebními sliby. Kdo tam byl a pozorn se díval, jist v prvních maskách poznal naši již osvdenou moderátorskou dvojici T + S, která nás pak provázela celým veerem. A už zvou na sál další rudí brati, ze severu se doklouzali Eskymáci s krásným tuákem. Sál si velmi rychle podmanily Kvtinové dti. Všechny masky jsou pivítány obrovským potleskem. A je tu rej. Masky odchytávají první taneníky, a jak je slušností, ti je pak zvou do sklípku na panáka nebo jim kupují okoládky. Kolem jedenácté je odmaskování a mnozí z nás teprve zjistí, kdo se skrýval pod tou i tou krásnou maskou. Tanení veselí pokrauje až do plnoci, kdy si i kapela musí odpoinout. To je ten správný as pro vydání cen z bohaté tomboly. Letos jich bylo 75 a ješt jednou dkujeme všem sponzorm. Po tombole se již tradin vyhlašují nejlepší masky. A jak tomu bylo letos? Všechny byly krásné, vtipné, jejich píprava dala moc práce. A letos vyhrály úpln všechny a vzduchem létaly Rychlé špunty, které masky za svou snahu od poadatel dostaly. Kapela se posilnila a tak jedem dál je pl šesté nedlní ráno. Než se nadjeme, bude tu opt leden. Jaký bude ráz dalších šibinek, vám sice ješt neprozradíme (sami ho ješt nevíme), ale už nyní jste srden zváni a to všechno vidíte na vlastní oi. Masopust Text: Božena Brhelová Foto: Radomír Pala V sobotu 13.února uskutenili hasii v naši obci již po tinácté tradiní vodní medvda a ostatkovou zábavu zpestenou pochováváním basy. Odpoledne v prvodu doprovodili medvda v hojném potu velmi nápadité masky. Byla zima a hodn snhu a nkteí nevydrželi celé odpoledne chodit po obci, pestože je spoluobané zahívali teplými i dobe vychlazenými nápoji a lahdkami, ale našli i tací partyzáni, kteí se zakopávali do snhu a dlali si tam bunkry. Ostatkový veer jsme letos pojali trochu jinak než minulé roky. Akní dchodkyn spolen s naší omladinou zazpívaly pár hanáckých písniek a rozdávali rzné pamlsky. Potšilo m, že s k nám pipojili pi této kulturní akci nové mladé tváe, protože je dležité, abychom uchovávali krásné staré lidové zvyky a tato tradice se vytvoí jen pes mladé lidi. Po zpvech probhla sokolovnou smrtka s kosou. Zaalo louení s basou a píprava na šestitýdenní pst. Na toto období pstu jsme se jak se patí posilnili a vyádili, tak jak to má být. 10

11 Pou do Lurd a Arsu Text a foto: P. Jií Putala, fará V polovin ervna jsem se zúastnil s pražskou cestovní kanceláí Palomino pouti do francouzských Lurd a Arsu. Lurdy jsou msto s bohatou historii, stojí zde starý hrad a v souasnosti mají asi obyvatel. Leží na ece Gáva, kterou místní obyvatelé v minulosti hojn využívali k pohonu mlýn na mletí obilí. Msto je pomrn významným turistickým centrem. Leží v jihozápadních Pyrenejích nejvyšší vrcholky tchto hor pesahují metr. Lurdy však znají mnozí jako místo, k nmuž se upínají nadje nemocných a tžce postižených. V roce 1858 zde došlo k zvláštním událostem, které katolická církev po dkladném prozkoumání potvrdila jako zjevení P. Marie prostému dveti Bernadet Soutirouse. Za více než 150 let od této události zde došlo k mnoha nevysvtlitelným uzdravením vážn nemocných lidí, mnohem více však bylo tch, kteí zde našli úlevu v trápeních duševních. Není tedy divu, že na toto poutní místo pijíždí ron desetitisíce poutník, pedevším tch, které sužují rzné nemoci. Bernadeta Soubirouse se narodila roku 1844 manželm Františkovi a Louise Soubirous. Rodina bydlela ve mlýn Boly a pozdji se musela s dvodu nedostatku financí pesthovat do starého nepoužívaného a vlhkého vzení Cachot. Pro rodinu to byly tžké asy mli v té dob tyi dti, piemž Bernadetu trápilo astma. Ve tvrtek 11. února 1858 sbírala Bernadeta se sestrou Toinette a kamarádkou Jeanne Abadie naplavené díví u eky Gávy. Ve výklenku jeskyn Massabielle uvidla Bernadeta Paní obleenou v bílém. P. Maria se Bernadet zjevila celkem osmnáctkrát a pedala ji nkolik poselství. Byla to výzva k pokání, dále aby na místo chodila procesí a postavila se zde kaple. A také aby se Bernadeta napila z pramene a umyla se v nm V dubnu 1866 vstoupila Bernadeta do kláštera Milosrdných sester v Nevers. Vypomáhala zde na ošetovn a pozdji jako kostelnice. Zemela 16. dubna Její tlo dodnes nepodlehlo rozkladu a je uloženo v prosklené rakvi ve zmiovaném kláštee. Nad skálou jeskyn Massabille dnes stojí mohutný chrámový komplex, který se prakticky skládá ze tí kostel a dvou kaplí. Dalším modlitební prostorem, který bych rád zmínil, je podzemní bazilika sv. Pia X. Jedná se o obrovský moderní kostel o rozmrech 201 x 81 metr, který pojme vících. Bývají zde mezinárodní bohoslužby a odpolední modlitební adorace. Lurdy jsou poutním místem pedevším nemocných. Pi bohoslužbách i spolených modlitbách jsou nemocní na speciálních vozících vždy úpln vepedu. Na výzvu jdte se napít z pramene a umyjte se v nm, si poutníci nabírají vodu u pramene, který vytryskl bhem zjevení. Voda je rozvedena do množství kohoutk a také je vedena do koupelí. V koupelích je možno se do vody ponoit. Je teba vystát adu nemocní jdou pednostn a poté je poutník ponoen do nízké vany, naplnné vodou. Každý den v 17 hodin se konají v bazilice sv. Pia X. Eucharistické adorace. Na zaátku je psobivý prvod a poté následují zpvy a modlitby se spolenou odpovdí v rzných jazycích. Na závr adorace je požehnání nemocným a poté ostatním vícím. Práv pi tchto setkáních došlo již nkolikrát k nevysvtlitelným uzdravením. Ve 21 hodin veer bývá Ržencový prvod. Vící se shromáždí u jeskyn Massabille a odtud jdou až k brán areálu a poté vstupují na prostranství ped ržencovou bazilikou. V rukou mají rozžaté svíce a bhem prvodu se modlí rženec. Ten vedou skupinky z jednotlivých národ ve svých mateských jazycích a také se stídají ve zpvu Lurdské písn. Pou zaala v nedle odjezdem z Prahy (ped tím jsme ješt mli bohoslužbu v kostele v Praze Modanech) smr Rozvadov. Do Lurd jsme pijeli krátce po poledni. Ubytování a strava bylo zajištno v poutním dom sv. Petra. Bhem pouti jsme navštívili místa spojená s životem Bernadety Soubirouse, prohlédli si poutní kostely, shlédli dokument o Lurdách. Každý den jsme mli bohoslužbu v eském jazyce pouze ve stedu jsme byli na mezinárodní mši sv. v bazilice sv. Pia X. Také jsem se denn úastnili adorací v téže bazilice a ve veerních hodinách se pipojili k ržencovému prvodu dvakrát jsem byli mezi skupinkami, které vedli modlitbu ržence. Byl také volný as na procházku, rozjímání v klidném prostedí poutního areálu, i na nákup drobností pro naše blízké... Odjíždli jsme ve tvrtek veer, abychom po noním pejezdu dorazili na druhé poutní místo Ars. Vesnice Ars v našich zemích není píliš známá. Leží poblíž Lyonu (celé jméno je Ars-sur-Formans) a na poátku 19. století mla asi 200 obyvatel. Roku 1818 zde nastoupil jako fará Jan Maria Vianney, rodák z vesniky Dardily (*1786). Jeho horlivé a obtavé psobení oslovilo mnoho místních obyvatel. Za nkolik let se Ars zcela zmnil a zaalo zde picházet stále více poutník. Pitahovala je prostá kázání sv. Jana a jeho silné charisma. Pitom žil velmi nuzn a ukládal si mnohá pokání. Velmi málo jedl a spal. Bhem léta chodil do kostela už v jednu hodinu po plnoci a zpovídal. Práv zpovdnice byla místem, kde trávil nejvíce asu a kde také pomohl nespoetnému množství vících. Zemel 4. srpna 1859 a je pohben v kostele v Arsu. Když byla ped lety provedena exhumace, bylo zjištno, že jeho tlo nenese stopy rozkladu. Tehdy byla tvá potažena voskem a tlo bylo uloženo do sklenné rakve, která je v boní kapli kostela v Ars. Náš zájezd pijel do Arsu v pátek dopoledne. Krom prohlídky kostela, fary a spolené bohoslužby byl program individuální. Poslední nocleh naší pouti a také stravování byl v dom sester Donum Dei. V sobotu ráno jsme se pak vydali na cestu zpt do naší vlasti. Každá dovolená i pou má svoje kouzlo. Už jenom zmna prostedí a prostor k odpoinku pomáhají lovku relaxovat. Pokud se k tomu všemu pipojí ješt dobrá parta a klidný prostor k ztišení a rozjímání, pak mže být taková pou pro lovka opravdovým darem, jak jsem to vnímal i já. 11

12 JAK SE ŽIJE V DOM POKOJNÉHO STÁÍ Text: Jana Neradilová Foto: Radomír Pala Po povodních v roce 1997 se Obecní úad rozhodl k odvážnému kroku postavit pro spoluobany tzv. penzijní dm na pozemku. 16, který pln sploval dané požadavky. Objekt byl zkolaudován v beznu 1999 a jeho rozpoet inil 12 mil. K. V dom je situováno 10 bytových jednotek, z toho tyi byty 1+1 a 6 byt 2+1. V souasné dob bydlí v pti bytech dchodci a dalších pt byt je pronajímáno jako startovací byty mladým rodinám, kteí si zajišují vlastní bydlení v Žalkovicích. A jaké je spolené bydlení obou generací jsme se zeptali obyvatel tohoto domu. Manžele Vymtalovi: Bydlení se nám líbí, chodby máme vymalované a uklizené, vyhovuje nám zahrada pro dti a vážíme si hlavn hezkých sousedských vztah. Marie Horáková: V poslední dob se bydlení hodn zlepšilo, zvláš vztahy, více si rozumíme, je tu klidné bydlení. Petra Vymtalová, Martin Vykoukal: Moc se nám tu líbí. Jsou tu skvlí sousedé a velká zahrada, kde si mžou dti hrát. Jenom máme problémy s okny, kterými v zim táhne. Manželé Juríkovi: V souasné dob se situace v bydlení tady zlepšila. Je vymalované, bude se natírat. Všichni se snažíme udržovat poádek ve spolených místnostech a hlavn se na noc zamyká. Manželé Obdržálkovi: Jsme vdní, že tu mžeme po dobu dostavby vlastního bydlení výt. Byt je naprosto vyhovující, pkné spolené prostory a velká zahrada. S pedcházejícím bydlení v Hulín se spolené prostory nedají srovnat. Vadí nám snad jen nkdy zápach z odpad na chodb, ale to vyeší až istika. Kateina Voznicová, Zdenk Vykoukal: Bydlí se nám tu dobe, ceníme si velké zahrady s pískovištm. Manželé Uhírkovi: S bydlením jsme spokojeni, pokud se objeví provozní problémy, ešíme je se starostou. CO EKL O STÁÍ HEREC JIÍ SOVÁK Žil jsem naplno a nijak jsem se nešetil. Na to, jak divoce jsem žil je ke m osud milosrdný stárnu bez výitek. Velmi jsem se zklidnil a myslím, že ve svj prospch. Pesto konstatuji: stáí je krutý! lovk vrže v kloubech i v závitech duše. Dneska ale dobe vím, že se starý lovk nemá drát dopedu. Jednak je to trapné a není to pirozené. Musí být zdrženlivjší, sebekrititjší. To mi daleko víc imponuje než pohled na staíka s vyesanou upinou, umlým chrupem, mladou milenkou a falešným mládím. Co je v patnácti rošárna, je ve tyiceti gauneina a v sedmdesáti to mže být i na blázinec. Každý jen trochu rozumný lovk by ml poítat s tím, že jednoho dne bude stár a udlt pípravy. Sepsat poslední vli, bydlet pokud možno na rovin a nedrápat se do patra, pestat se pejídat, nepít a nekouit. Nkteí lidé si vk neradi pipouštjí, omílají dokola takové to, že jej jim tolik let, na kolik se cítí. Kravina, lakování vcí na ržovo. Léta si neodpáeš. Takovej starej mladej mže sice vypadat jako kytka, ale v jeho cévním obhu, potažmo mozku, mže být už pknej brajgl. Šmik, rána osudu - a je po parád, je po kytce. lovku je zkrátka tolik, kolik mu práv je to ošidit nejde. A i když se dožiji vysokého vku, ml by o tom hlavn vdt. Z rozhovor je zejmé, že je možné dstojn bydlet spolen mladší i starší generace. Ale je to všechno o lide, o jejich snaze pizpsobit se daným pravidlm o ohleduplnosti a slušnosti vi druhým. A to je základem spokojeného soužití všech. Sbr nebezpeného odpadu Dne se uskutení v naší obci sbr nebezpeného odpadu, který nepatí do nádob na smsný komunální odpad. Jedná se o elektroodpady, elektromateriál, lednice, opotebované pneumatiky a podobn. Úplný seznam sbíraného odpadu bude vyhlášen místním rozhlasem. 12

13 Co dlají žalkovické dti po vyuování? Text a foto: Leona Krmová-vychovatelka ŠD Tak to je otázka? Ale troufám si íct, že dti, které navštvují školní družinu pi ZŠ a MŠ Žalkovice se urit nenudí a as po vyuování, než se rozejdou ke svým maminkám, tráví ve školní družin užiteným zpsobem. Do družiny chodí skoro všichni žáci základní školy a le máme malé prostory na naše aktivity, tak je využíváme v plné míe. Kolem pl dvanácté pichází ti nejmenší-prváci, kteí si zarelaxují po vyuování hraním stolních her, plnním zábavných didaktických úkol, které prohlubují jejich vdomosti ze školy nebo jinou volnoasovou aktivitou dle jejich uvážení. Pozdji se k nám pipojí zbytek dtí a to už je na ad odpoinková innost, kdy si teme pohádky a dtské pibhy. Ze zájmových inností dti baví sportovky, které míváme každý tvrtek a upevujeme naše zdraví cviením a rekreaními hrami. Samozejm nesmím zapomenout na poítae (fenomén dnešní doby), kdy dti využívají PC techniku ve škole v Kroužku poíta. O dalších innostech by se toho dalo napsat spoustu,tak je jen ve zkratce pipomenu. Ve výtvarce kreslíme,malujeme a zkoušíme nové nápady. V pracovce se stáváme zrunjšími. Rozmanitost pírody objevujeme pi vycházkách a znalosti si provuje pi zábavných kvízech. Rádi soutžíme a jako každé dti si rády hrajeme. Za povšimnutí stojí také naše družinové akce, kdy máme skoro každý msíc njakou naplánovanou. V záí oblíbená Drakiáda, v íjnu Svtýlková cesta (dkujeme hasim a panu starostovi za ohostroj), v listopadu to byla návštva Obecní knihovny v Kyselovicích, v prosinci vánoní jamark, v lednu Snhulákování, v únoru Turnaj v pexesu, v beznu Pohádkové spaní ve školní družin, v dubnu Papíreek, v kvtnu návštva Muzea v Kromíži a v ervnu Cesta za pokladem a Sladké hodování ke Dni dtí. Jedna akce byla pro dti nová a byla poprvé. Bylo to Pohádkové spaní ve školní družin, kdy dti opustily své domovy na jednu noc, sbalily si spacáky a proviant od starostlivých maminek a už uhánly smrem ke školní družin. Po úpravách místa na spaní pro 16 dtí a jejich plyšák jsme zaali kouzelný veer tením pohádek Karla Jaromíra Erbena, následovaly pohádky Boženy Nmcové a na závr, v návaznosti na celorepublikovou akci knihoven-noc s Andersenem, pohádky H.CH.Andersena. Noc nebyla strašidelná, ale kouzelná a myslím, že se nám všem moc líbila. Ráno po snídani jsme se rozcházeli dom plni dojm a nových zážitk. Tak a te víme, co dlají žalkovické dti po vyuování. 13

14 Rekord v dálkové doprav vody Text: Radim Krejí Foto: Radek Stoklasek V sobotu 8. kvtna 2010 se na žársku uskutenil pokus o rekord v dálkové peprav vody, který inil 63,46 km. Pokusu se úastnilo celkem 288 dobrovolných hasiských sbor z toho 287 z eské republiky (z 51 okres) a 1 sbor ze Slovenska. V celkovém potu ti a pl tisíce hasi se pihlásilo k myšlence o vytvoení tohoto rekordu. Zaátek hada z hadic byl v obci Dolní Louka (296 m.n.m.), konec na Devíti skalách (836 m.n.m.). Hadice pekížily komunikace na dvanácti místech a byly nataženy pes 18 obcí dvou okres Brno-venkov a Žár nad Sázavou a dvou kraj Jihomoravského a Vysoiny. Celkem bylo použito 234 erpadel a 3553 hadic B. Spojení zajišovalo celkem 291 radiostanic. Nápad na pekonání rekordu vznikl ped temi lety v hlavách hasi z Nových Dvor na Žársku. Oficiální eský rekord byl z roku 2001, kdy byla tlaena voda do vzdálenosti 47 kilometr. Z našeho okresu se rekordu zúastnily dv osádky. Naše osádka ve složení: Petr Bureš, Radek Stoklásek, Vladimír Hanák, Petr Vašek, Antonín Bureš, Radim Krejí a Martin Pátík. Druhou osádkou byli kolegové z Chvalova V pátek v poledních hodinách jsme se sešli a vydali jsme se na dlouhou cestu do Šiklova mlýna na rekord v dálkové doprav vody. Po dvanácté hodin se s námi rozlouil starosta obce a popál nám hodn úspch a vyjeli jsme. Po cest jsme se v Prostjov zastavili na dokoupení surovin na tyto ti dny strávené mimo domov a také bylo zapotebí trochu odlehit vz, abychom jsme mohli v klidu jet dále. Po píjezdu do Šiklova mlýna, kde jsme spali, jsme rozdlali stany, oberstvili jsme se a šli se podívat po okolí. Veer se všichni pipravovali na realizaci, zkontrolovali funknost techniky a poté se šlo odpoívat. Ti obrovské rány z dla, probudily všechny do nového deštivého dne. Nastal den D 8. kvten Po snídani se zaaly sbory postupn rovnat u výjezdu z areálu. Jako první odjíždl úsek íslo 1 na svoje pedem urené stanovišt. My, jelikož jsme byli takka ve stedu trasy, jsme odjíždli mezi posledními. Rozjíždní vozidel bylo velice zdlouhavé, ale i pes to v 8 hodin a 30 minut byli všichni na svých stanovištích. My jsme mli pidlené stanovišt. 320 v obci Blažkov na 27. kilometru trasy v nadmoské výšce 523 m.n.m. Pomocí hasiské stíkaky PS-12 jsme pedávali vodu do dalšího stanovišt pod tlakem 5,4 atm. Po píjezdu na stanovišt jsme zaali roztahovat hadice a kolem pl deváté hodiny se zaali pomalu zavodovat hadice z dostupných stroj a po zavodnní se zaalo s dálkovou dopravou. Samotný rekord se ze zaátku moc nedailo realizovat kvli technickým problémm na prvních úsecích, ale po pomoci náhradních sbor se všechno zaalo dait. Problémy ovšem pokraovaly na dalších úsecích, ale vše se vyvedlo. Po páté hodin odpolední už mnoho lidí nevilo, že se nám tento pokus povede, ale i pes vyerpání se všichni snažili, aby se to, pro jsme sem jeli, povedlo. To už však byla voda v posledních úsecích a k vytouženému cíli chyblo jen pár kilometr. Kolem šesté hodiny však bylo vše jisté, všechny sbory se zaaly radovat a ve vysílakách bylo jen slyšet je to tam, povedlo se. Po této zpráv jsme zaali s motáním hadic a s úklidem stanovišt a poté jsme se vrátili do Šiklova mlýna, a zde se slavilo. Celý tento rekord byl zakonen slavnostním prohlášením, že se rekord povedl a také 14 krásným ohostrojem. Poté jsme šli slavit a slavilo se až do brzkých hodin. Ráno po probuzení nám Mara Patík ješt pipravil ze zbylých potravin jídlo a pomalu jsme se zaali balit na cestu dom. Cesta zpátky byla, jak už to bývá zvykem po úspchu, veselá. Po píjezdu do Žalkovic nás pivítal starosta obce, povsili jsme hadice, zaparkovali techniku a posedli jsme ješt i u nás. Každý, kdo tam byl, tak vidl, jaké úsilí museli všichni uinit, aby se to povedlo a stalo se tak. Tvrce myšlenky o tomto rekordu již nyní vymýšlí co bude píšt.

15 Tenis - sport pro volné chvíle v každém vku Text: Michaela Kavanová Foto: Michaela Kavanová, Radomír Krejí Ano, i když se to možná na první pohled nezdá, tenis je opravdu sportem, který mžete hrát, pokud vám peje zdraví do pomrn vysokého vku. Tenis se dá hrát píležitostn, mžeme ho hrát rekrean, závodn na amatérské úrovni, dá se hrát i závodn pod hlavikou eského tenisového svazu. Když pomineme vrcholové hráe a hráky v tomto sportu, kteí se zajisté pohybují v urité vkové kategorii, tak pro aktivní využití volného asu je to sport vhodný pro širokou vkovou skupinu zájemc. Dnes se dti uí tenis již od 4 let a na amatérských tenisových turnajích se setkáváme s vkovou kategorií nad 65 let (a nkdy i vyšší). Podstatné je si najít k sob skupinku ne stejn starých, ale zhruba stejn tenisov vysplých protihrá. Pak máte na dlouhou dobu vyplnnou aktivním pohybem ást svého volného asu, kterou si sami uríte. Je spousta tenisových hrá, kteí si po odehraném zápase sednou, posedí a stráví spolu další ást volného asu. A pak se z každé takové volnoasové aktivity stává spoleenská setkání, a již maliké (za úasti 2 4 hrá) i vtší. Dnes není tenis jen hrou pro vyvolené. Vždy tenisové kurty zaaly být bžným standardem vybavení volného asu ve vtšin obcí. A to i menších než je ta naše. Nechci tímto lánkem upednostovat žádný sport. Je to spíše takové mini zamyšlení nad vlivem sportu nejen na dti a protože se v posledních letech pohybuji mezi mládežníky i dosplými na tenisových kurtech, zstanu v tomto lánku u bílého sportu. Stžujeme si v této dob na to, že se nám dti z venkovního prostedí sthují k televizorm a poítam. Myslím si, že sport je jedním z možností jak jim ukázat i jinou cestu než jen vysedávání ve volném ase u diskutabilních PC her nebo sledování ne vždy vhodného televizního vysílání. Dnes se zaíná se sporty ve velmi raném vku. Nebudu tady vézt polemiku jestli je to dobe i špatn, beru to jako fakt a každý rodi má právo se sám rozhodnout, v jakém vku zanou jeho dti aktivn sportovat i jestli se vbec budou njakému sportu vnovat. V každém pípad souhlasím s tím, že by si dti mly vyzkoušet co nejvíce možností, jak využít volný as, aby spolen s rodii zjistili co jim bude nejvíce vyhovovat, bavit je, motivovat a v em se najdou. A nemusí jít vbec o sport, ale sport mže být jedním ze smr, kterým se vypraví a zacílit mohou napíklad na tenis. Jsou dti, kterým nevyhovuje kolektivní, kontaktní sport a proto vyzkouší tenis. Ale a už je dvod jakýkoliv pokud nkoho tenis zaujme pak má vícero možností jak s tímto sportem vycházet. Jsou dti, které nesnesou jakýkoliv psychický tlak v podob soutží i turnaj. Pak není nic jednoduššího než s dosplým i zkušenjším kamarádem si chodit zapinkat. Dti se vtšinou asem otrkají a ostych ustupuje. Ideální stav je samozejm pro zaátek mít trenéra, který nauí základy. A i když dti skoní jen se základy tenisu je to vždy dobrý zaátek pro to, aby se ve volných chvílích domluvily na trávení asu tím, že si pjdou zahrát tenis. Pak jsou samozejm mládežníci, které tento sport chytne. To už chce se znalým trenérem pravidelné trénování. Z pohledu rodie je to stále aktivn a smyslupln využitý volný as a když se zadaí njaká ta výhra pak je to bonus navíc. Pi soutžích už dává sport dtem mnohem víc než jen pohyb. Musí se nauit dobe pohybovat v cizím prostedí mezi cizími lidmi, stále poznávají nové kamarády. Uí se hájit své pokud se cítí poškozeni, musí komunikovat. Dále se uí vyrovnávat s prohrami, kterých je samozejm vtšinou víc než tch krásných chvil kdy se podaí vyhrát. Snaží se zvládat své emoce. V dnešní dob skvlá prprava pro život. A i když pro vtšinu dtí, které se dnes vidí jako Rafael Nadal i jedna ze sester Williamsových, tenis skoní jako krásný koníek vím, že do života jim dá hodn pozitivního. Pokud se tenis stane koníkem, vtšinou to bývá na celý život. Proto dnes mžeme na amatérských tenisových turnajích vidt hráe od tch nejmladších až po seniory. A i na našich amatérských turnajích se potkávají rzné generace hrá. A nejinak tomu bylo i 12. ervna, kdy se v Žalkovicích konal již tradiní turnaj ve tyhe muž. Dvanáct pár se k nám sjelo, aby zmily své síly v tenisovém umní. Nejlépe si vedl pár který k nám pijel z Brna J. Matjek a L. Viar. Na 2. míst se umístil pár z Kromíže V. Janda a J. Ludík. Bronzovou pozici obsadily 15

16 páry: F. Hrabal a R. Veerka, kteí pijeli také z Kromíže a T. Kocourek z Morkovic spolen s R. Krumpholtzem z Vyškova. Ti, o kterých jsem zde mluvila díve, tedy mládežníci, mli svou akci o den pozdji a to 13. ervna 2010, kdy se v Žalkovicích konal další roník tenisového turnaje mládeže. Tato akce mla tyi kategorie. Úastníci byli rozdleni dle výkonnosti. Nejmladšímu úastníkovi bylo 8 let. Zkušenosti zatím moc nebylo, ale chu si zahrát byla a to bylo podstatné. Kategorie tch nejmladších byla nazvána Zaáteníci mají opravdu vše ped sebou. V této kategorii vyhrála Veronika Hepllerová z Bestu a myslím si, že o ni ješt uslyšíme aspo co se tenisu týe. 2. místo uhájil domácí Petr Mrázek, který také pedvedl, že tenisovou raketu nedrží v ruce poprvé. Tetí místo putovalo do Kyselovic zásluhou Anety Olšanské. Druhá kategorie Pokroilí byla letos pln obsazena úastníky ze Žalkovic. Je to pesn ta skupinka mladých lidí, kteí se nauili základy tenisu, jsou schopni se kdykoliv budou chtít domluvit a ve svém volném ase si mohou zahrát tenis. V této skupince nejlépe zúro- il svou pípravu Ondra Pala, který tuto kategorii vyhrál. 2. místo si vybojoval Dominik Kuba (i když vím, že jeho srdce tlue pro fotbal, nic mu nebrání v tom, aby jako koníka ml tenis). 3. místo se stalo koistí Kristýny Koutné. Další kategorie Dorostenky i tato dvata vtšinou prošla základy tenisu a mohou si kdykoliv vyplnit volný as touto hrou. Mezi dorostenkami vyhrála Simona Kavanová ze Žalkovic, 2. místo obsadila Eliška íkovská z Kyselovic a do Kyselovic putovalo i 3. místo zásluhou Simony Sobkové. Letos jsme pozvali na tento turnaj i hráe, kteí hrají tenis závodn, mli svou kategorii Mladší žáci profi. Chtli jsme, aby další úastníci vidli jaký je rozdíl ve he pokud nkdo pravideln trénuje a vnuje tomuto sportu více asu. V této kategorii vyhrál Michal Kavan ze Žalkovic, 2. místo vybojoval Martin Neád a 3. místo obsadil Tomáš Vodák oba z Kromíže. Akci jsme zakonili pomyslným finálovým zápasem, který byl napínavý až do samého konce a opékáním špekák to naštstí již dramatické nebylo. Díky sponzorm si nejen umístní na prvních místech odnesli vcné ceny. I když se budu opakovat i letos musím podkovat Tenisovému oddílu Best a Tenisovému oddílu Kyselovice za vzornou spolupráci pi zajištní kurt na turnaj pro mládež. Dále bych ráda podkovala sponzorm. Tenisovou tyhru muž sponzorovala firma PNEU PLUS s. r. o. Tenisový turnaj mládeže finann podpoila paní MUDr. Olga Sehnalová MBA, poslankyn Evropského parlamentu. Peji všem, kteí volné chvíle vyplují touto krásnou hrou, aby se již umoudilo poasí a všichni mli možnost co nejvíce využít tenisové kurty.fanoušk obou rival. Vlastní fotbalové utkání se uskutení na zaátku podzimní fotbalové sezóny. S termínem a programem budete vas obeznámeni. Redakce asopisu - asopis Obce Žalkovice. Vydání 01/2010, roník IV. Uzávrka podklad: Uzávrka píštího ísla: Vydává: Obec Žalkovice pro svou interní potebu v nákladu 200 kus. Složení redakce: Mgr. Jana Kutá, Radomír Krejí, Radomír Pala, Michaela Kavanová, Božena Brhelová, Jana Neradilová. Adresa redakce: Obecní úad Žalkovice. Kontakt (telefon): ,