World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript

1 Botanika 5 Říše Fungi

2 Říše Fungi (houby) stélka jednobuněčná u primitivních hyfy u odvozenějších ty mohou vytvářet vláknité mycelium nejpokročilejší typy hub mají přehrádkované hyfy většinou přítomna b. stěna z chitinu chybí plastidy a fotosyntetické pigmenty přítomny mohou být karoteny i xantofyly a další barviva

3 Říše Fungi (houby) výživa saprofytická, parazitická nebo symbiotická (mykorhiza, lichenismus) rozmnožování důležité je nepohlavní rozmnožování, nepohlavní stádium = anamorfa (mitosporická houba) pokud se druh vyskytuje jen jako anamorfa = holomorfa spory vznikají často na specializovaných hyfách = konidiofory spóry = konidie pohlavní rozmnožování, stádium rozmnožující se pohlavně = teleomorfa (meiosporická houba) zvláštností většiny hub je časově oddělená plazmogamie a karyogamie a vznik různě dlouhé dikaryofáze (n+n)

4 Říše Fungi (houby) systém Oddělení Microsporidia (mikrosporidie) nejasné systematické řazení aktuálně v Protozoa v bazálním nebo sesterském postavení k Animalia i Fungi Oddělení Chytridiomycota (chytridie) Oddělení Zygomycota (spájivé houby) Oddělené Ascomycota (vřeckovýtrusé houby) Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusé houby)

5 Oddělení Microsporidia (mikrosporidie) vysoce specializovaní jednobuněční obligátně vnitrobuněční parazité živočichů hospodářsky významným parazitem je Nosema apis původce včelí úplavice = nosematózy

6 Oddělení Chytridiomycota (chytridie) Řád Chytridiales primitivní jednobuněčná stélka bez nebo s jednoduchými rhizoidy Synchytrium endobioticum(rakovinec bramborový) hospodářsky nejvýznamnější zástupce způsobuje rakovinu brambor bujení pletiv v místě oček a vznik tmavých bradavčitých nádorů přísně karanténní choroba, spóry klíčí až 20 let Obrázek: USDA-APHIS-PPQ; public domain

7 Oddělení Chytridiomycota (chytridie) Synchytrium endobioticum(rakovinec bramborový) Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA %29.png/800px-06_11_ciclo_de_vida%2C_Synchytrium_endobioticum_en_papa%2C_Chytridiomycota_%28M._Piepenbring%29.png

8 Oddělení Chytridiomycota (chytridie) Řád Spizellomycetales hospodářsky nejvýznamnějším druhem je Olpidium brassicae (lahvičkovka zelná) způsobuje zčernání hypokotylu a padání klíčících rostlin brukvovitých řád zahrnuje další patogenní houby napadající kořeny např. lnu

9 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) hlavně půdní saprofyté charakterističtí rychlým růstem mycelia, některé druhotně parazitické využití v biotechnologii, např. výroba kyseliny mléčné, citronové, fumarové, výroba některých potravin sojová omáčka působí hniloby skladovaného ovoce, zavařenin, atd.

10 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) vegetativní stádium vláknité většinou bohatě větvené mycelium většinou bez přehrádek, mnohojaderné (1n jádra), přehrádky většinou oddělují jen rozmnožovací struktury nepohlavní rozmnožování sporangiospóry(endogeně vznikající jednobuněčné jedno i vícejaderné aplanospóry) sporangia na kolumele nesené sporangioforem Obrázek LenaWild: CC BY-SA 3.0

11 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) pohlavní rozmnožování suspenzor oddělený rozšířený konec hyfy vznikají zygosporangia a v nich trvalé spory = zygospory nepohlavní rozmnožování Obrázek: Małgorzata Skirucha, public domain

12 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) Řád Mucorales vláknité, málo přehrádkované mycelium s mnohosporovými sporangii Mucor (plíseň) jednotlivě vyrůstající sporangiofory Obrázek James Lindsey at Ecology of Commanster: CC BY-SA 2.5

13 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) Řád Mucorales rod Rhizopus (kropidlovec) zkvašování cukrů R. stolonifer (k. černavý) napadá skladované ovoce, způsobuje hniloby Obrázek Moon Jin Kim, M.D.et al.: CC BY-SA Obrázek vpravo JN;

14 Oddělení Zygomycota (spájivé houby) Řád Mucorales Choanephora cucurbitarum fytopatologicky významný druh hniloba a odumírání květů a mladých plodů tykví, okurek, rajčat a paprik Obrázek David B. Langston, University of Georgia, Bugwood.org: CC BY 3.0

15 Oddělení Zygomycota (spájivé houby)* Řád Entomophthorales Entomophthora muscae (hmyzomorka muší) původce mušího moru Obrázek Hans Hillewaert: CC-BY-SA jpg/800px- Entomophthora_muscae_on_Scathophaga_stercoraria_%28lateral_view%29.jpg

16 Oddělení Ascomycota(vřeckovýtrusné houby) charakteristické pohlavní rozmnožování tvorbou výtrusů ve vřecku (ascus) vřecko (= meiosporangium) = 2n buňky m v něm vznikají meiózou endogenně 1n ascospory(protože po meióze následuje ještě jedna mitóza je ascospor většinou 8) Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA %29.png/800px-04_03_57_c_18a_proliferation_of_ascogenous_hyphae%2C_ascus%2C_Ascomycota_%28M._Piepenbring%29.png

17 Oddělení Ascomycota (vřeckovýtrusné houby) Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA _03_07_life_cycle%2C_Pezizales%2C_Ascomycota_%28M._Piepenbring%29.png

18 Oddělení Ascomycota(vřeckovýtrusné houby) vegetativní stélka tvořena většinou 1n přehrádkovaným myceliem (kromě kvasinek), dikaryotickáfáze se nachází pouze v plodnicích (ascomatech) v podobě askogenních hyf buněčná stěna většinou inpregnována chitinem teleomorfa často u parazitických zástupců chybí nejpočetnější skupina hub saprofyté, parazité, méně symbionti

19 Oddělení Ascomycota(vřeckovýtrusné houby) systém Pododdělení Taphrinomycotina Pododdělení Saccharomycotina Pododdělení Pezizomycotina

20 Podod. Taphrinomycotina saprofyté a parazité chybějí askogenní hyfy Třída Taphrinomycetes Řád Taphrinales dvě skupiny parazitických organismů ve dvou čeledích

21 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales Čeleď Protomycetaceae parazité rostlin čeledi Apiaceae a Asteraceae vytváří barevné skvrny, puchýřky a hypertrofie na lodyhách, listech a plodech mycelium intercelulární, přehrádkované mnohojaderné, 2n schopné pučení

22 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales Čeleď Protomycetaceae Protomyces macrosporus (prvohouba velkovýtrusá) podlouhlé průhledné výrůstky na řapících a žilnatině listů zástupců Apiaceae Obrázek AfroBrazilian: CC BY-SA 3.0

23 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales Čeleď Taphrinaceae parizitické dikaryotické mycelium 1n fáze jsou pučením se množící kvasinkovité buňky vysoce specifičtí parazité dřevin čeledí Rosaceae, Salicaceae, Betulaceae, Corylaceae, Fagaceae, Ulmaceae a Aceraceae hostitele neusmrcují, ale podněcují k tvorbě hypertrofií a hyperplazií hypertrofická kadeřavost listů a vznik čarověníků

24 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales Čeleď Taphrinaceae Taphrina deformans (kadeřavka broskvoňová) kadeřavost listů broskvoně Obrázek Giancarlo Dessì: CC BY-SA mans_2.jpg/800px-taphrina_deformans_2.jpg

25 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales Čeleď Taphrinaceae Taphrina pruni (kadeřavka švestková) hypertrofie plodů bouchoře, puchry (plody nedozrávají, hnědnou a na jejich povrchu se objevuje vrstva vřecek) houba napadá i mladší větévky Obrázek Donald Hobern: CC BY 2.0

26 Podod. Taphrinomycotina Taphrinomycetes Taphrinales* Čeleď Taphrinaceae Taphrina betulina (kadeřavka březová) čarověníky Obrázek MPF: CC BY-SA 2.0

27 Podod. Saccharomycotina Třída Saccharomycetes Řád Saccharomycetales( pravé kvasinky) pučivé pseudomycelium nebo jednotlivé b. schopné pučení nepohlavní rozmnožování dominuje holoblastické pučení a tvorba blastospor pohlavní rozmnožování somatogamií = splynutím dvou somatických buněk saprotrofní, vzácně parazitické organismy využití potravinářský průmysl zkvašování cukru na ethanol a CO 2 (výroba piva, vína, čajů) farmaceutický a chemický průmysl (produkce riboflavinu vit. B2)

28 Podod. Sacchromycotina Třída Saccharomycetes Řád Saccharomycetales( pravé kvasinky) Saccharomyces cerevisiae (kvasinka pivní) sušené kvasnice, kvašení piva, vína, pálenek, haplo-diploidní cyklus izomorfická rodozměna (průmyslově užívané jsou vyšlechtěné diploidní kmeny s velmi redukovanou 1n fází) Obrázek: Masur, public domain d/d9/s_cerevisiae_under_dic_microscopy.jpg/600px- S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg Obrázek: Masur, public domain

29 Podod. Sacchromycotina Třída Saccharomycetes cvičení 2, vzorek 3 kvasnice Řád Saccharomycetales( pravé kvasinky) Saccharomyces cerevisiae (kvasinka pivní) Obrázek JN;

30 Podod. Pezizomycotina pravé vřeckovýtrusé houby dikariotické askogenní hyfy, dochází k tvorbě plodnic ascomat nejpočetnější skupina hub zahrnuje polovinu všech zámých druhů hub vegetativní stélka vláknité větvené mycelium hyfy přehrádkované rozmnožování nepohlavní konidie nebo fragmentací stélky pohlavní gametangiogamie (splývají celá gametangia) dikaryofáze (askogenní hyfy) vřecko (ascus) ascospory

31 Podod. Pezizomycotina plodnice (ascomata, askokarpy) tvořeny vlákny 1n hyf, které uzavírají askogenní hyfy (n+n) a vřecka stěna plodnice = peridie střední část (centrum) vřecka buď neuspořádaná nebo tvoří výtrusorodou vrstvu (thecium, hymenium) mezi nimi parafýzy= sterilní hyfy Obrázek Leighann Novielli: CC-BY-NC-SA 2.0

32 Podod. Pezizomycotina typy plodnic podle vzniku askohymeniální typ plodnic plodnice vzniká v místě, kde došlo k oplození askogonu, vývoj plodnice pokračuje souběžně s růstem askogenních hyf, vřecka se vytvářejí v primárních dutinách askolokulární typ plodnic základ pro vznik plodnice je dán ještě na sterilním myceliu vznikem terčovitého útvaru, popřípadě stromatu, teprve v takto vytvořené plodnici dojde k diferenciaci gametangií, hyfy vznikají v sekundárních dutinách

33 Podod. Pezizomycotina vybrané typy plodnic podle morfologie (Váňa, 1996) protothecium nejprimitivnější (seskupení vřecek obklopené spletí hyf) Obrázek Váňa, 1996 kleistothecium všestranně uzavřená plodnice s vytvořenou stěnou, vřecka nejsou uspořádána, parafýzy chybí, otevírá se rozpadem perithecium kulovitá až hruškovitá s úzkým kanálkovitým ústím vystlaným perifýzami (sterilní vlákna), vřecka na hymeniu, parafýzy přítomny apothecium miskovitá plodnice, vřecka v hymeniu, parafýzy vytvořeny Obrázky M. Piepenbring: CC BY-SA _03_02_cuerpos_fruct%C3%ADferos%2C_Ascomycota_%28M._Piepenbring%29.png

34 Podod. Pezizomycotina saprofyté, parazité i symbionti průmyslové využití produkce potravin (zrání sýrů, salámů), produkce antibiotik, drog některé jsou jedlé některé způsobují choroby, zvláště rostlin

35 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales anamorfy mycelium dobře vyvinuté, větvené b. vícejaderné převažuje nepohlavní rozmnožování (často přítomno jen stádium anamorfy) vytvářejí jednobuněčné fialospory (fialokonidie) seskupené v řetízcích na lahvicovitých konidioforech Obrázek upraven podle Pancrat: CC BY-SA 3.0

36 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales většinou půdní saprofyté, řidčeji parazité využití v potravinářském, farmaceutickém a chemickém průmyslu též působí značné hospodářské škody 2 významné anamorfní rody Aspergillus (kropidlák) Penicillium (štětičkovec)

37 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales Aspergillus niger (kropidlák černý) choroby zvířat i lidí aspergilozy, užití při výrobě kys. citronové a glukonové, fermentaci kávy, Obrázek: CDC/Dr. Lucille K. Georg (PHIL #3964), 1955, public domain

38 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales Penicillium chrysogenum (štětičkovec žlutavý = plíseň štětičková) výroba penicilínu Penicillium sp. Obrázek AJC1: CC BY-NC-SA Obrázek AJC1: CC BY-SA 2.0

39 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales Penicillium camembertii, P. roquefortii zrání sýrů Obrázek JN;

40 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes Řád Eurotiales Penicillium italicum patogen citrusů Obrázek JN;

41 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes cvičení 2, vzorek 4 plesnivý citrón Řád Eurotiales Penicillium italicum patogen citrusů Obrázek JN;

42 Podod. Pezizomycotina Třída Eurotiomycetes* Řád Eurotiales Elaphomyces granulatus (jelenka obecná) podzemní kulovité plodnice, výskyt v jehličnatých lesech hlavně na píscích Obrázek JN;

43 Podod. Pezizomycotina Třída Pezizomycetes Řád Pezizales plodnice typu apothecium, často na stopce u většiny druhů známá jen teleomorfa nepohlavní rozmnožování není časté převážně saprofyté, někteří mykorhiza někteří zástupci patří mezi jedlé houby

44 Podod. Pezizomycotina Třída Pezizomycetes Řád Pezizales k jedlým patří např. Morchella(smrž) Tuber (lanýž) Tuber macrosporum Morchella esculenta Obrázek Bernd Haynold: CC-BY-SA Morchella_esculenta_ jpg Obrázek Nicolò Oppicelli: CC-BY-SA Tuber_macrosporum_ jpg

45 Podod. Pezizomycotina Třída Pezizomycetes* Řád Pezizales Otidea(ouško) Obrázek JN;

46 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Erysiphales (padlí) obligátní parazité rostlin přehrádkované mycelium s jednojadernými buňkami porůstá povrch hostitele vytváří pomoučený vzhled běžné je nepohlavní rozmnožování na povrchu hostitele tvorba konidií (mnoho druhů pouze anamorfy)

47 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Erysiphales (padlí) Erysiphe cichoracearum (padlí čekankové) napadá zástupce Asteraceae a Cucurbitaceae Obrázek Pollinator at the English language Wikipedia: CC BY-SA 3.0

48 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Erysiphales (padlí) Sphaerotheca mors-uvae (americké padlí angreštové) Blumeria graminis (padlí obilní) Uncinula necator (padlí révové)

49 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes* Řád Erysiphales (padlí) Microsphaera alphitoides (padlí dubové) Obrázek JN;

50 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales mycelium s jednojadernými buňkami časté nepohlavní rozmnožování blastické konidie pohlavní rozmnožování typická apotecia plochá či miskovitá saprofyté a parazité rostlin

51 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales Drepanopeziza ribis antraknóza rybízu Obrázek Jerzy Opioła: CC BY-SA Drepanopeziza_ribis_a1_%282%29.jpg

52 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales Monilia fructigena (hlízenka ovocná) napadá jablka a hrušky napadený plod prorůstá myceliem a stává se pseudosclerociem Obrázek JN;

53 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales Monilia laxa (hlízenka chabá) napadá peckové ovoce Obrázek JN;

54 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales Botryotinia fuckeliana (anamorfa Botrytis cinerea) napadá široké spektrum plodů, ale i smrky ve školkách anamorfa dává specifickou chuť tokajského vína Obrázek: John Yesberg, public domain

55 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes Řád Helotiales Sclerotinia trifolium (hlízenka jetelová) rakovina jetele, napadá a deformuje růst stonků Obrázek Mary Ann Hansen (Virginia Polytechnic Institute and State University): CC

56 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes* Řád Rhytismatales intracelulární mycelium, černě zbarvená ascomata Rhytisma acerinum potřebuje čisté prostředí ve velkých městech chybí Obrázek JN;

57 Podod. Pezizomycotina Třída Leotimycetes* Řád Rhytismatales Lophodermium pinastri sypavka borová způsobuje předčasné opadávání jehlic = škody v lesních školkách na borovicích Obrázek USDA Forest Service - North Central Research Station Archive: CC BY-SA astri.jpg/800px-lophodermium_pinastri.jpg Obrázek I.Sáček, senior: CC

58 Podod. Pezizomycotina Třída Lecanoromycetes Řád Lecanorales početný řád zástupci žijí v symbióze s fotobiontem (řasa nebo sinice) = lišejníky patří sem polovina všech známých lišejníků význam pionýrské organismy půdotvorní činitelé citlivé indikátory vzdušného znečištění některé používány jako léčiva antibiotické působení, mohou vyvolat alergické dermatitidy, lokálně užívány jako potrava, zdroj barviv výroba lakmusu, parfémů, atd.

59 Podod. Pezizomycotina Třída Lecanoromycetes* Řád Lecanorales typy lišejníkové stélky podle anatomie homeomerické b. fotobionta a vlákna mykobionta volně rozptýleny mezi sebou stélka má rosolovitou konzistence heteromerické pravidelně uspořádané vrstvy korová vrstva mykobiont řasová vrstva b. fotobionta mezi řídkými vlákny mykobionta dřeňová vrstva rozvolněná vlákna mykobionta s dutinami Obrázek Richard Droeker: CC BY-NC-ND 2.0

60 Podod. Pezizomycotina Třída Lecanoromycetes* Řád Lecanorales typy lišejníkové stélky podle morfologie korovitá celou plochou přirostlá k substrátu lupenitá ploše rozložená, přirostlá rhiziny(kořenujícími svazky hyf) k substrátu keříčkovitá přirostlá pouze bází, vystoupavá nebo visící některé lišejníky dimorfickástélka (Cladonia lupenitou a keříčkovitou) Obrázek JN;

61 Podod. Pezizomycotina Třída Lecanoromycetes* Řád Lecanorales nepohlavní rozmnožování lišejníků fragmentace stélky soredie = mikroskopická klubíčka hyf mykobionta a několik b. fotobionta izidie = drobné výrůstky na povrchu stélky, které se mechanicky odlamují pouze mykobiont tvoří plodnice typu apothecia apothecia podécia přízemní lupenitá č. stélky

62 Podod. Pezizomycotina Třída Sordariomycetes Řád Hypocreales saprofyté a fakultativní parazité rostlin Claviceps purpurea (paličkovice nachová) parazit Poaceae sklerocium (námel) = černý tuhý přezimující útvar ze kterého další sezonu vyrostou stromata s perithecii produkuje jedovaté alkaloidy výroba léčiv proti krvácení Obrázek Odile Jacquin: CC BY-SA JPG/800px-Stroma_Claviceps_purpurea.JPG Obrázek životního cyklu M. Piepenbring: CC BY-SA Ascomycota_%28M._Piepenbring%29.png/800px- 04_03_32_life_cycle%2C_Claviceps_purpurea%2C_Clavicipitaceae%2C_Hypocreales%2C_Ascomycota_%28M._Piepenbring%29.png

63 Podod. Pezizomycotina Třída Sordariomycetes* Řád Ophiostomatales Ophiostoma novo-ulmi grafioza jilmů Obrázek Rasbak: CC BY-SA ay_2008.jpg/447px-iepziekte_op_goudiep_% 28Ophiostoma_ulmi_on_Ulmus_hollandica_%27Wredei%27_11_May_2008.jpg

64 Podod. Pezizomycotina Třída Dothideomycetes Řád Pleosporales diverzifikovaná skupina s mnoha saprofyty a parazity rostlin Venturia pirina (strupatka hrušňová) strupovitost hrušek Venturia inaequalis (strupatka jabloňová) strupovitost jablek Obrázek JN;

65 Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusné houby) pohlavní rozmnožování tvorba výtrusů (bazidiospory = meiospory) v buňce zvané bazidie výtrusy se tvoří exogenně na sterigmatech (stopečkách) Obrázek upraven podle J. Marqua (de:benutzer:kettelring): CC BY-SA 3.0

66 Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusné houby) životní cyklus klíčením bazidiospory (1n) vzniká primární mycelium (1n) může tvořit konidie a rozmnožovat se nepohlavně somatogamií 2 kompatibilních primárních mycelií vzniká sekundární (n+n) mycelium převažující fáze životního cyklu (rozrůstá se konjugovanými mitózami) pohlavní rozmnožování: v bazidii dojde ke karyogamii, vznikají 2n buňky a po následné meióze vznikají 4 meiospóry = bazidiospory (1n) Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA _02_09_life_cycle_of_Agaricus_sp.%2C_Agaricales_Basidiomycota_%28M._Piepenbring%29.png

67 Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusné houby) bazidie mohou vznikat vzácně přímo na myceliu, nejčastěji jsou ale uspořádány ve speciální výtrusorodé vrstvě (hymeniu) vegetativní stélka: vláknité dobře vyvinuté přehrádkované mycelium (u primitivních i jednotlivé b. nebo pučivé pseudomycelium) většinou bělavé, žlutavé nebo oranžové buněčná stěna z chitinu saprofyté i parazité rostlin a symbionti mykorhiza využití mnoho jedlých masitých hub dřevokazné i patogenní houby

68 Oddělení Basidiomycota (stopkovýtrusné houby) vybrané taxony Třída Pucciniomycetes Třída Ustilaginomycetes Třída Exobasidiomycetes Třída Dacrymycetes* Třída Tremellomycetes* Třída Agaricomycetes

69 Třída Pucciniomycetes převážně parazité rostlin většinou chybějí plodnice bazidie roztroušeny v hostiteli nebo seskupeny do kupek (sori) Řád Pucciniales (rzi) obligátní parazité především semenných rostlin (až 7000 druhů) mycelium vysílá do buňky hostitele haustoria více typů nepohlavního rozmnožování u některých zástupců střídání hostitelů během životního cyklu

70 Třída Pucciniomycetes Řád Pucciniales (rzi) Puccinia graminis (rez travní) mezihostitel pycbiospóra = 1n spóra, z dřišťálu P! dřišťál R! bazidiospora = 1n spóra, z Poaceae aeciospora = jarní n+n spora, z dřišťálu urediospora = letní n+n spóra z Poaceae teliospora = zimní n+n spóra, z Poaceae Obrázek životního cyklu: Agricultural Research Service, public domain

71 Třída Ustilaginomycetes v buněčné stěně je glukóza dimorfická stélka 1n kvasinkovitá stélka n+n myceliární stélka obligátní parazité rostlin v drtivé většině jednoděložných

72 Třída Ustilaginomycetes Řád Ustilaginales (prašné sněti) obligátně parazitické dikaryotické mycelium, 1n fáze redukovaná netvoří plodnice, na dikaryotickém myceliu se vytváří tlustostěnné kulovité teliospory šíří se zrny nesoucími spóry Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA %29.png/800px-03_03_07_life_cycle_of_Ustilago_maydis_on_corn%2C_Ustilaginales_Basidiomycota_%28M._Piepenbring%29.png

73 Třída Ustilaginomycetes Řád Ustilaginales (prašné sněti) rod Ustilago (prašná sněť) napadá oves, ječmen, pšenici i kukuřici kukuřice napadená Ustilago maydis (prašná sněť kukuřičná) Obrázek JN;

74 Třída Ustilaginomycetes cvičení 2, vzorek 5 kukuřice Řád Ustilaginales (prašné sněti) Ustilago maydis (prašná sněť kukuřičná) Obrázek JN;

75 Třída Exobasidiomycetes Řád Tilletiales (mazlavé sněti) obligátní parazité (s jedinou výjimkou parazitují na krytosemenných) tvořící ložiska (často zapáchající) teliospor, chybí primární 1n mycelium, teliospory větší než u předchozích s typickou povrchovou ornamentací Obrázek M. Piepenbring: CC BY-SA mum%2c_tilletiales_basidiomycota_%28m._pie penbring%29.png/800px-03_03_08_life_cycle_of_tilletia_ayresii_on_panicum_maximum%2c_tilletiales_basidiomycota_%28m._piepenbring%29.png

76 Třída Exobasidiomycetes Řád Tilletiales (mazlavé sněti) rod Tilletia (mazlavá sněť) napadá především žito a pšenici Obrázek CIMMYT: CC BY-NC-SA 3.0

77 Třída Dacrymycetes* Řád Dacrymycetales dřevní saprofyté, jen do 100 druhů Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý) Obrázek JN;

78 Třída Tremellomycetes* Řád Tremellales rosolovité plodnice s hymeniem na povrchu dřevní saprofyté rod Tremella (rosolovka) laločnatá, mozkovitě zprohýbaná, některé druhy jedlé i pěstované Obrázek Eduardo A. Esquivel Rios (Eduardo27): CC BY-SA k_ jpg/763px _Tremella_fuciformis_Berk_ jpg

79 Třída Agaricomycetes Řád Auriculariales Auricularia (ušíčko) černé houby pěstované převážně na Taiwanu používají se v čínských restauracích Obrázek: Andreas König, public domain

80 Třída Agaricomycetes* Řád Auriculariales Hirneola auricula-judae (ucho Jidášovo) jedlé, roste na černém bezu nebo akátu Obrázek JN;

81 Třída Agaricomycetes Řád Polyporales choroše s rourkatým a lamelovitým hymenoforem saprotrofové i parazité Polyporus (choroš) Obrázek JN;

82 Třída Agaricomycetes* Řád Russulales Russula (holubinka) mléčnice bez mléka Obrázek JN;

83 Třída Agaricomycetes* Řád Russulales Lactarius (ryzec) mléčnice s mléčnou tekutinou Obrázek JN;

84 Třída Agaricomycetes* Řád Cantharellales Cantharellus cibarius(liška obecná) Obrázek JN;

85 Třída Agaricomycetes* Řád Telephorales Sarcodon (lošák) ostnitý (hrotnatý) hymenofor Obrázek JN;

86 Třída Agaricomycetes Řád Agaricales lupenitý hymenofor nejpočetnější řád Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná) Obrázek Archenzo: CC BY-SA 3.0

87 Třída Agaricomycetes* Řád Agaricales Amanita(muchomůrka) Obrázek JN;

88 Třída Agaricomycetes Řád Agaricales Agaricus (žampion) Lepiota (bedla)*

89 Třída Agaricomycetes* Řád Agaricales Lycoperdon (pýchavka) Obrázek JN;

90 Třída Agaricomycetes Řád Boletales převážně rourkatý hymenofor obvykle mykorhiza na jeden nebo malý počet druhů dřevin Boletus (hřib) Obrázek JN;

91 Třída Agaricomycetes* Řád Boletales Suillus(klouzek) Obrázek JN;

92 Třída Agaricomycetes* Řád Boletales Leccinum (kozák) Obrázek JN;

93 Třída Agaricomycetes* Řád Boletales Serpula lacrymans (dřevomorka domácí) Obrázek Majavamm.jpg: Epp: CC BY-SA 3.0

94 Třída Agaricomycetes* Řád Boletales Scleroderma (pestřec) Obrázek JN;

95 Třída Agaricomycetes* Řád Phallales Phallus(hadovka) nápadný zápach Obrázek JN;

96 Třída Agaricomycetes* Řád Phallales Ramaria (kuřátka) Obrázek JN;

97 Použité zdroje Texty Kalina, T. & Váňa J. (2005). Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha, Karolinum. Novák, J. & Skalický, M. (2009). Botanika -cytologie, histologie, organologie, systematika. Praha, Powerprint. Váňa, J. (1996). Systém a vývoj hub a houbových organismů. Praha, Karolinum. Systém Ruggiero, M. A., Gordon, D. P., Orrell, T. M., Bailly, N., Bourgoin, T., Brusca, R. C., Cavalier- Smith, T., Guiry, M. D., Kirk, P. M. (2015). A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE: 10 (4): e doi: /journal.pone Obrázky JN; obrázky z ostatních zdrojů jsou vždy označeny místem svého původu