SPECIFICKÉ PŘÍPADY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Studijní obor: Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku SPECIFICKÉ PŘÍPADY ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Jana Vystrčilová Ing. Pavel Štohl Znojmo, duben 2009

2 Zadání BP 2

3 Abstrakt Specifika společnosti s ručením omezeným oproti jiným formám podnikání spočívají především ve vlastnických poměrech. Praktická část bakalářské práce seznamuje s malou společností s ručením omezeným, s účtováním především na jejích kapitálových účtech a se získáváním zdrojů pro podnikání v zemědělství. Nejzajímavějším momentem v životě vybrané společnosti je prodej obchodních podílů, který přináší řadu účetních, daňových i právních případů. Praktické poznatky získané z účetních výkazů a z osobního šetření ve společnosti jsou porovnány s teoretickými zásadami účtování. Výsledkem práce je také zjištění vlivu vybraných účetních případů na stanovení základu daně z příjmů a jejich dopad na další podnikání. Abstract The specific features of a limited company when compared with other forms of business activities consist first of all in the structure of ownership. This thesis will introduce a small limited company and will present the movements in its capital accounts and obtaining resources for enterprising in agriculture. The most interesting moment in the life of the selected company is selling shares, which results in a number of accounting, fiscal and legal matters to be solved. The practical knowledge gained from the accounting records and from personal research is then compared with theoretical principles of accounting. The thesis will as part of the conclusion establish the influence of the selected accounting cases upon the calculation od the income tax basis and their impact on further enterprising. 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci s názvem Specifické případy účtování ve společnosti s ručením omezeným jsem vypracovala samostatně. Seznam použité literatury a podkladové materiály uvádím v závěru práce. Nový Svět dne 18. dubna

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Ing. Pavlu Štohlovi za spolupráci a vedení při psaní bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat jednateli AGRO Spělov, spol. s r. o. a účetní za poskytnuté údaje o společnosti. 5

6 Obsah Úvod Cíl práce a metodika I Teoretická část Vznik společnosti s ručením omezeným Základní kapitál Založení společnosti Struktura s. r. o Valná hromada Společníci Jednatel Dozorčí rada Společenská smlouva Majetkové poměry ve společnosti s ručením omezeným Obchodní podíl Vypořádací podíl Vlastní kapitál a čistý obchodní majetek Metody ocenění a finanční analýza Zdroje financování ve společnosti Vlastní zdroje vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy tvořené ze zisku Hospodářský výsledek Způsoby získání peněžních prostředků do s. r. o Cizí zdroje Zúčtovací vztahy Dotace Zdanění Zdanění společnosti s ručením omezeným Zdanění příjmů společníka Zdanění příjmů zaměstnaného společníka fyzické osoby

7 II Praktická část Představení společnosti AGRO Spělov, spol. s r.o Účtování ve společnosti Základní kapitál Zřizovací výdaje Rezervní fond Účtování zisku a ztráty, odměňování společníků, podíly na zisku Hospodářský výsledek a daň z příjmu právnických osob Účtování zisku a ztráty Odměňování společníků Podíly na zisku Prodej společnosti oceňování a účtování majetku a zdrojů Účetní ocenění společnosti v okamžiku prodeje Finanční analýza Analýza likvidity Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé rentability Účetní a daňové dopady ukončení činnosti společníka Vypořádací podíl Prodej obchodního podílu Spojené osoby Zúčtovací vztahy Daně Dotace Závazky vůči společníkům Bezúročná půjčka Půjčka společníka s následnou kapitalizací pohledávky Úročené půjčky test nízké kapitalizace Závěr Použité zdroje.. 58 Seznam použitých zkratek Seznam, tabulek, grafů a obrázku.. 60 Přílohy 7

8 Úvod Téma Specifické případy účtování ve společnosti s ručením omezeným lze pojmout ve dvou rovinách. První a hlavní rovinou je oblast týkající se zejména právní úpravy majetkových poměrů vlastníků podniku. Obchodní zákoník upravuje řadu postupů od založení společnosti, přes život, až po ukončení činnosti společnosti s ručením omezeným. Zabývá se strukturou společnosti, vlastnictvím obchodních podílů a právy a povinnostmi společníků. Z těchto zákonů vyplývají i vzniklé účetní případy. Ve společnosti s ručením omezeným se vždy účtuje podvojně v souladu se zákonem o účetnictví. Druhou rovinou jsou specifické případy účtování ve vybrané společnosti. Tou je v tomto případě menší zemědělská společnost založená v roce 1992, která je zaměřena především na rostlinnou výrobu. Odlišnosti zemědělství jsou tedy zároveň i specifiky v účtování dané společnosti. Důležitým prvkem v životě společností s ručením omezeným jsou změny majetkových účastí, jejich účtování u obou zúčastněných stran a daňové případy se změnami související. Malá zemědělská společnost s ručením omezeným se počátkem července 2008 stává dceřinnou společností velké akciové společnosti. S tímto krokem je spojena řada otázek ohledně možného ocenění prodávaného obchodního podílu, vlivu sezónního hospodaření na ocenění majetku společnosti, různých pohledů na ukončení účasti společníků na podnikání nebo všudypřítomné daňové problematiky. Při celkovém hodnocení hospodaření a ocenění podniku může napovědět i jednoduchá finanční analýza, která poukazuje na likviditu, rentabilitu a zadluženost společnosti. Změna při prodeji obchodních podílů nastává také v okruhu spojených osob. Před prodejem byly vlastníky obchodních podílů fyzické osoby, a proto se toto téma nejvíce dotýká půjček společníků do společnosti. Po prodeji společnosti je vlastníkem těchto podílů jiná právnická osoba a zkoumají se zejména obchodní vztahy dceřinné a mateřské společnosti. Jedním z nejdůležitějších důvodů pro podnikání je samozřejmě vytváření zisku po pokrytí všech potřebných nákladů. Zisk - jeho tvorba, zdanění a jeho použití je proto centrem dění v každém podniku. V bakalářské práci jsou popsány operace spojené se ziskem zemědělské 8

9 společnosti, je posouzené jeho rozdělování, účtování a možnost dalšího použití. V České republice byl v minulosti kladen důraz především na minimalizaci odvodu daně z příjmů a tím i na minimalizaci zisku. V současné době je situace jiná. Postupně se snižuje sazba daně z příjmu, společnostem zůstává větší podíl z hospodářského výsledku. A obchodní partnery, banky, investory i veřejnost zajímá dobré hospodaření společností, proto společnosti usilují o stabilní zisk. Zisk ale samozřejmě není jediný faktor k posouzení dobrého hospodaření. Společníky rozhodně zajímají možnosti získávání prostředků a odměn ze společnosti s ručením omezeným a jejich zdanění. V praxi bývají společníci zároveň jednateli nebo zaměstnanci vlastní společnosti. Vlastníci se mohou rozhodnout, která z možností vyplácení odměn je pro společníka jako fyzickou osobu i společnost nejvýhodnější. Jejich výběr je ovlivněn finanční situací, způsobem řízení podniku, organizační strukturou a dalšími vnitřními faktory. Dlouholeté stabilní hospodaření vyžaduje dobré finanční řízení podniku. To se týká především získávání zdrojů do podnikání a jejich rozdělování a investování. Každý podnik má svoje specifické zdroje financování. I ve společnosti s ručením omezeným lze získat peněžní prostředky do podnikání různými způsoby. Zemědělství je navíc odvětvím, kde lze čerpat řadu dotací, které pomáhají zlepšovat celkový výsledek hospodaření. 9

10 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce s názvem tématu Specifické případy účtování ve společnosti s ručením omezeným je analyzovat určité případy ve vybrané obchodní společnosti a výsledky vyhodnotit a navrhnout i jiná řešení dané problematiky. Začátek práce je věnován právní úpravě společnosti s ručením omezeným. V obchodním zákoníku je věnován samostatný díl společnostem s ručením omezeným. Největším specifikem těchto společností jsou majetkové poměry vlastníků. Vlastníci se v tomto případě nazývají společníci a v bakalářské práci jsou popsány jejich práva a povinnosti vůči společnosti, postupy a zákonné normy potřebné k založení společnosti. Společenská smlouva je základní právní normou pro další život společnosti, proto je popsána její důležitost a navrhnuta minimální obsahová náplň. Jsou zodpovězeny otázky struktury společnosti, rozdělení funkcí a pravomocí při řízení podniku. Vybraná společnost s ručením omezeným se nazývá AGRO Spělov, spol. s r.o. Jedná se o menší zemědělskou společnost, ve které se v polovině roku 2008 změnily výrazným způsobem majetkové poměry vlastníků. Bylo prodáno nejdříve 60 % obchodních podílů a později zbývajících 40 %. Byla tak ukončena činnost jednotlivých společníků na podnikání prodejem obchodních podílů. Existují i jiné způsoby ukončení činnosti, proto jsou nastíněny tyto možnosti. Je vysvětlen rozdíl mezi prodejem obchodních podílů a vypořádáním v souvislosti s účtováním a zdaněním. Důležitou otázkou je také teoretické stanovení ceny majetkových účastí. Účetním oceněním společnosti v okamžiku prodeje lze sice zjistit teoretickou cenu, ta ale neodráží skutečnou hodnotu společnosti, protože nebere v úvahu vnější faktory jako je např. postavení na trhu, v odvětví, v regionu nebo budoucí rozvoj. K posouzení finančního zdraví podniku, popřípadě určení silných a slabých stránek podniku nám slouží finanční analýza. Všechny zjištěné výsledky z finanční analýzy můžeme porovnat se skutečnými údaji a cenou obchodního podílu zaplacenou při prodeji. Veškeré účetnictví ve společnosti s ručením omezeným by mělo směřovat ke správnému stanovení základu daně z příjmů právnických osob, ale každá společnost usiluje 10

11 o minimalizaci daňového zatížení. Je uveden zjednodušený postup stanovení základu daně, výpočtu daně z příjmů právnických osob a účtování o těchto operacích. Společníky zajímá zdanění příjmů fyzických osob a kupující společnost naproti tomu bude v budoucnu zajímat zdanění příjmů (podílu na zisku) od dceřinné společnosti. Daň z příjmů je jen jednou ze skupiny daní. Velká většina účetních operací má nějaký daňový dopad, a proto daňové zatížení a poplatky jsou součástí každého rozhodovacího procesu ve společnosti. Nedílnou součástí dobrého finančního řízení je získávání zdrojů do podnikání a jejich správné rozdělování. V účetnictví se zdroje dělí na vlastní a cizí kapitál. V této práci je podrobněji rozebrána struktura vlastního kapitálu. Ve společnosti s ručením omezeným je prvním zdrojem vloženým do podnikání základní kapitál. Další zdroje spadající do vlastního kapitálu jsou zdroje tvořené ze zisku nebo z určitých vkladů do společnosti.v bakalářské práci je popsána tvorba, rozdělení a zdanění zisku, účtování fondů tvořených ze zisku a ostatních fondů ve vybrané společnosti. V AGRO Spělov, spol. s r.o. tvoří podstatnou část celkového kapitálu půjčky společníků do podnikání. Půjčky jsou ve společnosti poskytovány bezúročně a v okamžiku prodeje činila jejich výše 40 % celkového kapitálu. Tyto prostředky má společnost zařazeny do cizích zdrojů mezi krátkodobé závazky. Cílem je zjištění jejich správného zařazení do účetnictví a ověření způsobu vedení těchto půjček v souvislosti s problematikou spojených osob. Půjčky od společníků nejsou jediným způsobem, jak získávat prostředky do podnikání, jsou tedy popsány i jiné varianty. Základním principem podnikání obecně je samozřejmě majetkový či jiný prospěch pro vlastníky. Jedním z hlavních důvodů při rozhodování o formě odměny jsou odvody daně, sociální a zdravotní platby. Vlastníci mohou být zaměstnanci společnosti, jednateli, členy dozorčí rady nebo mohou dostávat podíly na zisku. V bakalářské práci je vypracován jednoduchý nástin těchto možností i konkrétní postup ve vybrané společnosti. Poslední část bakalářské práce je věnována přímo specifikům zemědělského podniku. Velmi důležitým zdrojem ve společnosti jsou státní zemědělské dotace. Tato významná částka je vyplácena většinou na konci roku nebo až v následujícím roce, může proto významným způsobem ovlivnit hospodářský výsledek a související výši daně z příjmů právnických osob. 11

12 I Teoretická část 1 Vznik společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným. Toto slovní spojení slýcháme v naší společnosti téměř stejně často jako slovo podnik. Přesto je to historicky nejmladší forma obchodní společnosti. Poprvé se objevila v Německu roku V naší republice je právně upravena roku 1906 jako společnost s ručením obmezeným a přetrvala do roku 1949, jak uvádí Běhounek [1]. V období socialistické republiky bylo soukromé podnikání ve větším rozsahu prakticky nepřípustné. To změnila až novela hospodářského zákoníku č. 103/1990 Sb. Zásadní ale byla až úprava obchodního zákoníku (dále ObchZ) č. 513/1991 Sb. a pozdější novely. 1.1 Základní kapitál Společnost s ručením omezeným (dále s. r. o.) je obchodní společnost založená za účelem podnikání. Její základní kapitál je tvořen vklady společníků. Je to společnost s povinně vytvářeným základním kapitálem, jehož minimální výše je od stanovena na Kč. Pro společnosti vzniklé před tímto datem platila minimální výše základního kapitálu Kč a tyto společnosti nemusely již základní kapitál doplňovat. Je-li základní kapitál splácen: peněžitými vklady - ty musí být splaceny na zvláštní účet u banky, který za tímto účelem společnost (dosud nevzniklá) otevře na své jméno. Tato povinnost se týká také zvyšování základního kapitálu, jak uvádí Pilařová [7]. Při založení společnosti vloží každý společník vklad ve výši alespoň: - u 2 a více společníků - 30 % základního kapitálu. Výše vkladu jednoho společníka musí činit alespoň Kč. Celkem však alespoň Kč, - u 1 společníka 100 %. Společník je povinen splatit vklad ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. 12

13 nepeněžitými vklady - musí být splaceny v plné výši před vznikem společnosti (před zápisem do obchodního rejstříku). Hodnota nepeněžního vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Nepeněžitý vklad se oceňuje podle znaleckého ocenění, znalcem nezávislým na společnosti a jmenovaným za tímto účelem soudem. Ve znaleckém posudku musí znalec mimo jiné popsat způsoby, které při oceňování použil. V praxi se nepeněžními vklady stávají nejčastěji nemovitosti, hmotný a nehmotný majetek, zásoby, pohledávky. Ke složitějším, a proto také i k méně častým, formám vkladu patří vklad podniku, jak uvádí Pilařová [7]. Tímto vkladem dle účetnictví dojde pouze ke změně podoby aktiv, proto je tato operace z hlediska vkladatele na dani z příjmu daňově neutrální. Jedná se o nákladnější a složitější způsob vkladu než jsou vklady peněžité. 1.2 Založení společnosti Společnost s ručením omezeným může být založena jedním až padesáti společníky. Založení společnosti se uskutečňuje na základě notářem ověřené: zakladatelské listiny pokud se jedná o jednoho společníka, zakladatelské (společenské) smlouvy pokud jsou dva a více společníků. Vznik společnosti společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. V době od založení s. r. o. do vzniku se nesmí nakládat se základním kapitálem. Svolává se valná hromada, na které se schvaluje společenská smlouva. Teprve po vzniku společnosti s ručením omezeným společnost získává právní subjektivitu. Podle zákona o účetnictví má společnost povinnost ke dni svého vzniku otevřít účetní knihy a sestavit zahajovací rozvahu. 13

14 1.3 Struktura společnosti s ručením omezeným Obrázek č. 1: Struktura s. r. o. Valná hromada společníci statutární orgán jednatel dozorčí rada Zdroj: [práce autora] Valná hromada Je to nejvyšší orgán společnosti ( ObchZ 513/1991 Sb.). Tato legální definice není zcela přesná, neboť nejvyšší orgán společnosti představují její společníci, nikoliv jako jednotlivci, nýbrž právě všichni dohromady, jak uvádí Dvořák [3]. Valná hromada řeší schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku, popř. úhradu ztráty, schvaluje stanovy, obsah společenské smlouvy, zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenuje, odvolává a odměňuje jednatele a členy dozorčí rady, rozhoduje o vyloučení společníka, o fúzi a jiných důležitých rozhodnutích týkajících se společnosti Společníci Společníkem ( ObchZ) může být fyzická i právnická osoba, která má ve společnosti podíl na základním kapitálu. Z účasti společníka na jakékoli obchodní společnosti plynou práva a povinnosti, jak uvádí Běhounek [1]. Základní členění těchto práv a povinností je následující: Práva majetková je to především právo podílet se na zisku společnosti a právo na majetkové vypořádání při ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo její likvidaci. 14

15 Práva nemajetková společníci mohou hlasovat a řídit tak podnik v souladu se společenskou smlouvou, kde jsou stanoveny i podmínky usnášeníschopnosti, mají právo na informace od jednatelů či právo nahlížet do dokladů společnosti. Povinnosti majetkové zejména povinnost každého zakládajícího společníka splatit vklad do základního kapitálu či příplatek mimo základní kapitál stanovený valnou hromadou. Povinnosti nemajetkové nejsou vymezeny zákonem a jedná se např. o povinnost přispívat vlastní činností k realizaci vytčených cílů společnosti Jednatel Jednatel je statutární orgán společnosti ( ObchZ). Je oprávněn jednat jménem společnosti a náleží mu obchodní vedení společnosti. Jmenuje ho valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Je povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví a informovat společníky o záležitostech společnosti. Zákon také řeší tzv. zákaz konkurence. Ten se týká určitých omezení jednatele vůči podnikání v jiných společnostech, jako je např. podnikání ve stejném oboru, účast na podnikání v jiné společnosti nebo vykonávání činnosti jako statutární orgán v jiné společnosti. Společenská smlouva může upřesnit tato omezení Dozorčí rada Dozorčí rada je nepovinný orgán ( ObchZ). Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy, které volí valná hromada a tito členové nesmí být jednateli. Dohlíží na činnosti jednatelů, kontroluje účetnictví, závěrku a podává zprávy valné hromadě Společenská smlouva Společenská smlouva (zakladatelská listina při jediném společníkovi) je základním a nejdůležitějším dokumentem v životě s. r. o. S jistou nadsázkou je možno ji označit za ústavu s. r. o., jak uvádí Dvořák [3]. 15

16 Musí obsahovat alespoň tyto náležitosti: firmu a sídlo společnosti, určení společníků, jejich bydliště, předmět činnosti, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, jména a bydliště prvních jednatelů a způsob jejich jednání jménem společnosti, určení správce vkladu, jména a bydliště členů dozorčí rady (pokud se zřizuje). Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti s ručením omezeným podrobněji. Jsou situace, které společenská smlouva může upravit odchylně od úpravy dané Obchoz, jak uvádí Běhounek [1]. Důležité při sestavování společenské smlouvy je, stanovit si přesně podmínky, které zaručují při pozdějších neshodách společníků, uspokojivé řešení všem zúčastněným. Měla by řešit hlavně záležitosti, které nejsou přesně upraveny zákonem nebo zákon dovoluje jiné varianty. Jsou to např. způsoby hlasování, usnášeníschopnost při hlasování na valné hromadě, poměr vkladu společníka a obchodního podílu, právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl, předkupní právo na obchodní podíl, dědictví obchodního podílu, možnost jeho zastavení, stanovení práva společníků na řízení, možnosti příplatku mimo základní kapitál, dobu vytváření a výši rezervního fondu. Bývá pravidlem, že pokud se přesné podmínky nestanoví na začátku podnikání, později se již nikdo po dobrém nedohodne. Mnoho společností může chybně sestavená společenská smlouva dovést i k zániku. Proto by měla být věnována založení a vzniku společnosti mimořádná pozornost. 16

17 1.4 Majetkové poměry ve společnosti s ručením omezeným Obchodní podíl Obchodní podíl ( ObchZ) představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. V praxi to znamená, že společník může mít např. větší podíl na zisku, jiné procento rozhodovacích hlasů nebo jinou hodnotu vypořádacího podílu, než je poměr jeho vkladu do základního kapitálu. Důvody mohou být různé, nejčastějším bývá osobní přínos při vedení společnosti. Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl při změně poměru vkladu do základního kapitálu se mění jen velikost obchodního podílu. Jeden podíl může náležet více osobám. Tyto vztahy se řídí ustanovením občanského zákoníku (dále ObčZ) o spoluvlastnictví. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést (prodat) svůj obchodní podíl na jiného společníka, popřípadě na jinou osobu. Smlouva o převodu musí mít písemnou formu a nabyvatel v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Obchodní podíl se dědí, pokud to společenská smlouva nevylučuje. Může být také předmětem zastavení ( 117a ObchZ). Hodnotu obchodního podílu získáme vynásobením výše podílu s hodnotou čistého obchodního majetku, jak uvádí Běhounek [1]. Nepřihlížíme-li ke kvalitativní stránce společnosti, čistý obchodní majetek je tržní hodnota celkového majetku snížená o závazky společnosti Vypořádací podíl Vypořádací podíl ( 61 ObchZ) je obchodní podíl společníka, jehož účast ve společnosti zanikla nejčastěji dohodou o ukončení účasti podle 149a, ObchZ nepřechází na ostatní společníky, ale uvolňuje se a přechází na společnost. Tento postup platí pro všechny případy zániku účasti společníka ve společnosti s výjimkou ukončení účasti v souvislosti 17

18 s převodem obchodního podílu (prodej), či přechod na dědice v dědickém řízení, jak uvádí Běhounek [1]. Výplata vypořádacího podílu Výplata vypořádacího podílu podléhá po snížení o nabývací cenu podílu zdanění srážkovou daní (15%). Vypořádací podíl hradí společnost ze svých zdrojů. Společnost také odvádí srážkovou daň a je tedy v roli plátce daně. Příjemcem vypořádacího podílu může být fyzická i právnická osoba a tato osoba příjem dále nezdaňuje. Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Hodnota vypořádacího podílu Pro určení vypořádacího podílu je rozhodující hodnota společnosti k datu zániku účasti společníka ve společnosti. ObchZ vyžaduje stanovení účetní hodnoty vlastního kapitálu na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Proto je praktické, zanikne-li účast k poslednímu dni účetního období, tj. k Pokud společenská smlouva stanoví, že se vypořádací podíl stanovuje na základě tržní hodnoty, nelze cenu stanovit dohodou. Za účelem ocenění je jmenován soudní znalec, který se řídí zákonem o oceňování majetku, jak uvádí Běhounek [1]. Společenskou smlouvou může být stanoven jiný vypořádací podíl, než jaký mu náleží dle výše vkladu do základního kapitálu Vlastní kapitál a čistý obchodní majetek Každá společnost s ručením omezeným je povinna dle zákona o účetnictví vést účetnictví. Protože byla od roku 2004 zrušena soustava jednoduchého účetnictví, účtuje se podvojnými zápisy. Podvojné účetnictví slouží ke správnému stanovení základu daně z příjmů a také umožňuje udržovat přehled o majetkové situaci společnosti. Při správném zavedení analytických účtů ke sledovaným činnostem, se výstupy z účetnictví stávají významným podkladem při investičním a finančním řízení podniku. Účetnictví společnosti slouží nepochybně mimo jiné ke stanovení čistého obchodního majetku (hodnoty společnosti). Protože ale účetnictví neumí zachytit veškeré majetkové 18

19 hodnoty či závazky, a také je ne vždy umí ocenit tržní hodnotou, měl by si být každý společník vědom rozdílu mezi účetní a tržní hodnotou společnosti, jak uvádí Běhounek [1]. Podíl společníka na obchodní společnosti se oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku, ale hodnota vypořádacího podílu se primárně odvozuje z vlastního kapitálu. Proto zde vysvětlíme pojmy: Čistý obchodní majetek je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním (bez ohledu na to, zda se o nich účtuje nebo neúčtuje) Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele. Hodnotově je vyjádřen rozdílem mezi kapitálem podnikatele a cizím kapitálem. Účetní hodnota společnosti je dána součtem základního kapitálu a nerozděleného účetního zisku a musí mít vždy odpovídající protihodnotu na straně aktiv po odečtení pasiv nevykazovaných ve vlastním kapitálu. Účetnictví však neumí zachytit případnou vyšší tržní hodnotu majetku (aktiv) než odpovídá účetní hodnotě. Platí tedy, že při správně vedeném účetnictví je skutečná hodnota společnosti minimálně na úrovni účetní hodnoty společnosti, nikdy nemůže být nižší, jak uvádí Běhounek [1] Metody ocenění a finanční analýza Ocenění podniku je možné provádět z více důvodů než je určení hodnoty pro účely změny majitele obchodního podílu. Může se provádět pro veřejné instituce, banky, obchodní partnery a jiné. Je to složitá operace prováděná ekonomickými specialisty nebo soudními znalci a existuje mnoho metod ocenění. Finanční analýza je samostatný ekonomický obor, který posuzuje finanční zdraví podniku a identifikuje silné a slabé stránky podniku. Finanční analýza dokáže v určitých případech zachytit i trend budoucího vývoje. Vypovídá o kvalitě řízení ve společnosti o struktuře majetku, ziskovosti, zadlužení, platební schopnosti apod. Proto je při prodeji či vypořádání obchodních podílu jednou z důležitých pomůcek ke stanovení ceny. 19

20 2 Zdroje financování ve společnosti Zdroje financování jsou všechny prostředky (v účetnictví na straně pasiv), které kryjí majetek (v účetnictví aktiva). Dělí se podle způsobu jejich získávání na vlastní zdroje a cizí zdroje. Z časového hlediska známe zdroje dlouhodobé a krátkodobé (do jednoho roku). 2.1 Vlastní zdroje vlastní kapitál Vlastní kapitál se dle přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č.500/202 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vykazuje v rozvaze v pasivech jako položka A, která zahrnuje: A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Základní kapitál V průběhu života společnosti lze měnit výši základního kapitálu (účet 411) z různých důvodů a z různých zdrojů, ale vždy se účtuje na tomto účtu až po zápisu do obchodního rejstříku, kterému ještě předchází rozhodnutí valné hromady. K tomuto účelu se používá účet 419 Změny základního kapitálu. Výše základního kapitálu by měla být důležitým údajem o finančním postavení společnosti, jak uvádí Štohl [8], ale pokud společnost vykáže v prvním účetním období ztrátu, je účetní hodnota majetku společnosti nižší jak nominální hodnota základního kapitálu. Základní kapitál též nemá potřebnou vypovídací schopnost v zavedené společnosti, jejíž vlastní kapitál mnohonásobně převyšuje základní kapitál. Možné důvody zvyšování základního kapitálu: přistupuje nový společník do společnosti, společnost chce zlepšit svoje renomé vůči okolí (obchodním partnerům, bankám, veřejnosti, investorům, věřitelům), celkový růst podniku (zlepšení finanční situace, získání dalšího majetku, apod.). 20

21 Zdroje zvyšování základního kapitálu Vklady stávajících nebo nových společníků: a) peněžitými vklady je přípustné jen, pokud byly dosavadní peněžité vklady zcela splaceny, b) nepeněžitými vklady je možné i za situace, kdy ještě dosavadní peněžité vklady nejsou splaceny. Přesunem z již existujících vlastních zdrojů společnosti nejčastěji z nerozděleného zisku minulých let nebo z volně použitelných fondů. Pozor: základní kapitál nelze zvýšit z účelově vázaných fondů jako je např. zákonný rezervní fond. Podmínkou pro zvýšení z vlastních zdrojů je ověření účetní závěrky auditorem s výrokem bez výhrad, jak uvádí Štohl [8] Kapitálové fondy Kapitálové fondy (účtová skupina 41) představují vlastní zdroje financování, které vznikají z externích zdrojů mimo účetní jednotku. a) emisní ážio b) ostatní kapitálové fondy Emisní ážio V encyklopedii najdeme, že emisní ážio je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou akcie na primárním trhu. U s. r. o. to může být situace, kdy do společnosti přistupuje nový společník, jehož podíl na základním kapitálu bude činit 200 tis. Kč (nominální hodnota). Jelikož se ale jedná o prosperující společnost, společníci požadují vklad 3000 tis. Kč. Rozdíl tedy tvoří emisní ážio a jeho hodnota nebude zapsána do obchodního rejstříku, ale bude ponechána na účtu 412 Emisní ážio. Ostatní kapitálové fondy Jedná se o vklady do vlastního kapitálu, a to jak peněžité, tak i nepeněžité povahy. Tímto způsobem se zvyšuje hodnota vlastního kapitálu z externích zdrojů, tedy ze zdrojů, které nebyly vytvořeny vně účetní jednotky, jak uvádí Fišerová [4]. Používají se analytické účty 21

22 pro jednotlivé druhy příjmů. Mohou to být přijaté dary, příplatky společníků mimo základní kapitál, přebytek neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku, dle Jindráka [6]. Z ostatních kapitálových fondů lze naopak hradit ztrátu z minulých let nebo po rozhodnutí valné hromady zvýšit základní kapitál. Do kapitálových fondů patří také oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Tyto rozdíly vznikají při ocenění majetkových cenných papírů a oceňovací rozdíly při přeměnách (v souvislosti s přeměnami společnosti), jak uvádí Valder [9] Fondy tvořené ze zisku Fondy tvořené z čistého zisku po zdanění (účtová skupina 42x) představují účelově vázané zdroje, tedy zdroje, které jsou určeny k použití na stanovený účel. a) zákonné fondy (u obchodních společností je to zákonný rezervní fond), b) statutární a ostatní fondy. Rezervní fond Společnost s ručením omezeným vytváří rezervní fond ( 67, 124 ObchZ) povinně. Je to vlastní zdroj financování. Do výše 10 % základního kapitálu ho lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti. Vytváří se ze zisku běžného účetního období po zdanění. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků. Povinná tvorba rezervního fondu začíná v roce, v němž poprvé společnost vykáže v řádné účetní závěrce zisk. Výše tvorby rezervního fondu 1. rok - nejméně 10 % z čistého zisku - ne více než 5 % hodnoty zákl. kapitálu. Další roky - nejméně 5 % z čistého zisku až do výše stanovené ve společenské smlouvě, nejméně však 10 % hodnoty základního kapitálu. Pokud rezervní fond bude použit a jeho výše klesne pod stanovené minimum, což je 10 % základního kapitálu, musí být znovu dotvořen. V tomto případě však bude výše přídělu činit pouze 5 % ze zisku, a to i v případě, že byl celý rezervní fond vyčerpán, jak uvádí Štohl [8]. 22