Politika a výzvy v oblasti energetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politika a výzvy v oblasti energetiky"

Transkript

1 Politika a výzvy v oblasti energetiky Příspěvek Komise k zasedání Evropské rady dne 22. května 2013

2 Politika a výzvy v oblasti energetiky Příspěvek Komise k zasedání Evropské rady dne 22. května 2013 Tento dokument, který je příspěvkem k zasedání Evropské rady plánovanému na 22. května 2013, shrnuje některé energetické výzvy, jimž Evropa v současnosti čelí, a zaměřuje se na aktuální otázky týkající se konkurenceschopnosti hospodářství. Nezabývá se širším tématem klimatického a environmentálního hlediska spotřeby energie, které je předmětem probíhající veřejné konzultace 1. V přílohách k tomuto dokumentu jsou uvedena některá fakta a číselné údaje o skladbě zdrojů energie v Evropě a souvisejících výzvách, jakož i o hlavních bodech politiky EU a jejího legislativního rámce. Členské státy mají velmi rozdílné skladby zdrojů energie. V roce 2011 byla celková potřeba energie v EU, vyjádřená jako hrubá domácí spotřeba, v průměru kryta z těchto zdrojů: 35 % ropa, 24 % plyn, 17 % tuhá paliva, např. uhlí, 14 % jaderná energie, 10 % obnovitelné zdroje, např. vodní nebo větrná energie. Tato kombinace se v jednotlivých zemích značně liší (viz příloha 5) a neustále se vyvíjí v závislosti jednak na jejich zeměpisných podmínkách, jako je dostupnost a přístup k přírodním zdrojům, a jednak na zvolených vnitrostátních politikách, například rozhodnutí o využití nebo nevyužití jaderné energie, na změně finančních pobídek, pokroku v oblasti technologií, požadavcích na dekarbonizaci a na rozvoji vnitřního trhu 2. Sdílejí podobné cíle... I přes tyto rozdíly mají členské státy tři společné politické cíle: snížit energetické náklady pro domácnosti a podniky ( konkurenceschopnost ), zajistit spolehlivé a nepřetržité dodávky elektřiny ( zabezpečení dodávek ) a omezit dopad výroby, dopravy a spotřeby energie na životní prostředí ( udržitelnost ). V mnoha případech lze těchto cílů nejlépe dosáhnout pomocí společného rámce a společného postupu na úrovni EU. Proto se hlavy států a vlád dohodly na třech hlavních cílových hodnotách, kterých má být dosaženo do roku 2020 (často označované jako do roku 2020 ): snížit emise CO 2 o 20 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie EU na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Tyto cíle jsou rovněž základem strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. a společný rámec. Legislativní rámec slouží k prohloubení a sjednocení evropského trhu s energií, neboť rozvíjí propojení infrastruktury, stanovuje opatření k zabezpečení dodávek plynu a elektřiny, zakotvuje práva spotřebitelů a rovné podmínky pro hospodářskou soutěž mezi energetickými subjekty a dohled nad nimi. Byly též přijaty právní předpisy EU, které mají podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšit úsilí o energetickou účinnost a zajistit, aby těžba ropy a zemního plynu v pobřežních vodách byla bezpečná. Řadu z těchto nástrojů je ještě třeba provést (viz příloha č. 3). 1 2 Evropská komise dne 27. března 2013 předložila ke konzultaci zelenou knihu o rámci politiky pro klima a energetiku do roku (COM(2013) 169). Výsledky této konzultace (probíhající od konce března do začátku července) Komise využije při vypracování konkrétních návrhů do konce roku Podrobnější informace o možných scénářích jsou uvedeny v plánech vypracovaných Evropskou komisí: Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (KOM(2011) 112) a Energetický plán do roku 2050 (KOM(2011) 885). 1

3 1. Nejvýznamnější energetické výzvy pro Evropu Evropa je stále více závislá na dovozu energie ze třetích zemí V současné době zdaleka nevyrábíme množství energie potřebné k pokrytí naší vlastní poptávky. Závislost Evropy na dovozu se za poslední dvě desetiletí zvýšila a v případě ropy a plynu se očekává, že do roku 2035 vzroste na více než 80 %. Některé členské státy jsou závislé na jediném ruském dodavateli a často také na jediné zásobovací trase pro % své spotřeby plynu. Jsou tak vystaveny tržní síle svého jediného dodavatele, který nemusí vždy stanovovat ceny podle tržní logiky. Evropa se účastní celosvětového soupeření o zdroje energie. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že globální poptávka po energii vzroste do roku 2035 o více než jednu třetinu, přičemž 60 % tohoto nárůstu připadá na Čínu, Indii a Blízký východ. Zvýšená poptávka po energii v ostatních částech světa by mohla mít přímý dopad na Evropu. Například kvůli vysokým cenám, které za zkapalněný zemní plyn (LNG) platí Japonsko a Korea (přibližně o 60 % více než průměrná cena LNG dovezeného do EU v únoru 2013), dovoz zkapalněného zemního plynu do EU klesl oproti roku 2011 o 30 %. Členské státy s rozmanitým portfoliem dodavatelů zemního plynu a zásobovacích tras a s dobře rozvinutými trhy s plynem platí za dovoz méně. Odhadované ceny na hranicích za plyn dovážený do Spojeného království, Německa a Belgie jsou v průměru podstatně nižší (přibližně o 35 %) než odhadované ceny na hranicích za plyn dovážený do zemí, které se spoléhají na omezený počet dodavatelů, jako například Bulharsko a Litva. Zatímco závislost Evropy na dovozu fosilních paliv se zvyšuje, Spojené státy jsou na dobré cestě k tomu, aby se z dovozce plynu staly čistým vývozcem. Rozdíly v cenách za elektřinu jsou do značné míry ovlivněny cenou fosilních paliv a nedávné oživení domácí těžby ropy a plynu v USA, zejména v podobě břidlicového plynu, vede k prohlubování rozdílů v průmyslových cenách energie mezi EU a USA. V roce 2012 byly ceny plynu pro průmysl ve Spojených státech více než čtyřikrát nižší než v Evropě. Je tím ohrožena konkurenceschopnost evropských společností. Tento vývoj má vliv i na zbytek světa. Index průmyslových cen IEA pro reálné ceny elektrické energie vzrostl v evropských zemích, které jsou členy OECD, za pouhých 7 let (v období let 2005 až 2012) o 37 %, zatímco v USA ve stejném období o 4 % klesl. Index pro domácnosti vzrostl v Evropě o něco méně (+22 %), ale stále výrazně více než v USA (+8 %). Rozmach břidlicového plynu v USA zapříčinil také to, že v evropských elektrárnách se stále více využívá uhlí, které je zdrojem emisí CO 2. Kvůli vysoké domácí spotřebě plynu mají Spojené státy k dispozici více uhlí na vývoz do Evropy. Za prvních jedenáct měsíců roku 2012 se v EU ve srovnání se stejným obdobím v roce 2011 spotřeba uhlí zvýšila o 2 % a dovoz uhlí (černého uhlí a lignitu) vzrostl o téměř 9 %. Ve Spojeném království a Španělsku vzrostla v prvních jedenácti měsících roku 2012 spotřeba uhlí (černého uhlí a lignitu) o 28 %; ve Francii se spotřeba uhlí zvýšila o 16 % a v Německu o 3 %. Největší nárůst byl zaznamenán v Irsku (spotřeba uhlí se v prvních jedenácti měsících roku 2012 zdvojnásobila) a v Portugalsku (+38 %). 2

4 Nedávná studie Společného výzkumného střediska Evropské komise obsahovala analýzu toho, jak by těžba břidlicového plynu mohla ovlivnit závislost na dovozu. Ačkoli je velmi nepravděpodobné, že by Evropa dosáhla v zásobování zemním plynem soběstačnosti, v případě optimistického scénáře by domácí nekonvenční plyn mohl nahradit upadající tradiční produkci a závislost na dovozu by se díky tomu udržela na úrovni přibližně 60 %. Nekonvenční zdroje jsou již v Evropě využívány: Estonsko pokrývá 90 % své energetické potřeby těžbou roponosné břidlice. Některá zvýšení cen v EU jsou způsobena politickými rozhodnutími států Účty za energie pro spotřebitele rostou a stále se zvyšuje jejich podíl na průměrných výdajích domácností, který se v členských státech po započtení osobní dopravy pohybuje mezi 7 a 17 %. Pro chudší vrstvy obyvatelstva v některých členských státech však energetické výdaje představují až 22 % celkových výdajů. Výdaje domácností na energie, včetně zdanění a poplatků, podle očekávání dále porostou, a to i když se zohlední všechny možné zisky z dokončení vnitřního trhu s energií. Z části je to způsobeno tlakem rostoucí globální poptávky po zdrojích a náklady spojenými se stárnutím infrastruktury a její obtížnější údržbou. Ceny energií jsou však rovněž z velké části důsledkem rozhodnutí členských států ohledně cel, dávek (včetně poplatků spojených s režimy podpory) a daní. V EU-15 (údaje pro EU-27 nejsou k dispozici) představovaly v roce 2010 cla, dávky a daně 28 % konečné ceny pro domácí spotřebitele, zatímco v roce 1998 to bylo 22 %. V případě průmyslových spotřebitelů představovaly 19 % v roce 1998 a 27 % v roce V některých členských státech, například v Dánsku, tvoří daně a dávky u některých kategorií spotřebitelů elektřiny a zemního plynu až 50 % konečného účtu za energii. Investice do odvětví energetiky jsou na historicky nejnižší úrovni Podle energetických a nízkouhlíkových plánů Komise do roku 2050 vyžaduje přechod na bezpečnou konkurenceschopnou nízkouhlíkovou energii trvale vyšší investice do energetických zařízení, sítí, přenosových technologií, infrastruktury a energeticky nenáročných budov. Toto zvýšení investic podle odhadu odpovídá 1,5 % HDP ročně v období do roku Do roku 2020 budou v EU potřeba investice ve výši 1 bilionu USD, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek energie, diverzifikace zdrojů, čistší energie a konkurenční ceny v rámci integrovaného trhu s energií. Některé členské státy stále zůstávají energetickým ostrovem v důsledku nedostatečného propojení infrastruktury se zbytkem EU. V severní a východní Evropě stále převažuje závislost na jednom zdroji dováženého zemního plynu. V některých regionech Evropy není možné nestálou energii z obnovitelných zdrojů přepravit ke spotřebitelům kvůli nedostatečné infrastruktuře. K překonání těchto nedostatků je do roku 2020 zapotřebí nových investic (přibližně 200 miliard EUR) do přenosového vedení, propojení soustav, skladovacích zařízení atd. Vyžaduje to, aby se investice v období oproti období zvýšily o více než 50 % u elektřiny a o 30 % u zemního plynu. Dopad na náklady pro spotřebitele však bude podle očekávání velmi omezený (přibližně 1 % u elektřiny) a do značné míry bude kompenzován výhodami plynoucími z cenové konvergence, zvýšení bezpečnosti dodávek a nižších záložních potřeb, jakož i vyšší míry využití obnovitelných zdrojů energie. 3

5 Do roku 2020 bude téměř pětina celkové uhelné kapacity EU uzavřena. Tato kapacita odpovídá celkovému instalovanému výkonu pro výrobu elektřiny v Polsku. Od distribuční soustavy bude odpojeno 11% britské národní kapacity výroby energie. V EU, Švýcarsku a Norsku se plánuje odstavit o 70% více elektráren než v předchozích pěti letech. V důsledku nízké poptávky po energii a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů byly v posledních třech letech odloženy nebo zrušeny projekty plynových elektráren schopných vyrobit přibližně 40 GW a projekty uhelných elektráren schopných vyrobit 25 GW. To zhruba odpovídá společnému výkonu Nizozemska, Belgie a Dánska. Investice do obnovitelných zdrojů energie v prvním čtvrtletí roku 2013 klesly v Evropě o 25% a v zemích, jako je Španělsko ( 96 %), Itálie a Francie, se téměř zcela zastavily. 2. Vhodné politiky byly vytvořeny, ale provádění je příliš zdlouhavé Přinejmenším v krátkodobém až střednědobém horizontu nebude Evropa kvůli rozdílu ve využitelných přírodních zdrojích moci soutěžit se svým největším obchodním partnerem, Spojenými státy, v cenách energií. Protože Evropa je čistým dovozcem energie, její strategie pro bezpečný, konkurenceschopný a udržitelný energetický systém zásadním způsobem závisí na uplatňování rozsáhlého přístupu spočívajícího v energetické účinnosti, vytvoření konkurenceschopných trhů založených na inteligentní infrastruktuře, diverzifikaci paliv a zásobovacích tras, využívání konvenčních a nekonvenčních zdrojů energie a inovacích. 1) Energetická účinnost: investice do levnějších a čistších zdrojů energie Splnění 20% cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 znamená úspory odpovídající uhelných elektráren nebo větrných turbín. Energetická účinnost snižuje poptávku po energii i dovoz energie a zmírňuje znečištění. Nabízí rovněž dlouhodobé řešení problému energetické chudoby a vysokých cen energií. Přestože energetická účinnost hraje zásadní úlohu při snižování poptávky, využívá se v současnosti pouze malá část jejího hospodářského potenciálu. Evropa stále zůstává nejvýznamnějším světovým trhem pro energetickou účinnost (v roce 2011 na ni připadalo 40 % celosvětových investic do energetické účinnosti) a EIB poskytuje nejvíce úvěrů v oblasti čisté energie na světě. Čína, která investuje 3 4 % příjmů energetického odvětví za rok, a Spojené státy, které výdaje na energetickou účinnost v období více než zdvojnásobily, EU rychle dohánějí. 4

6 Rámeček č. 1: Minimální normy energetické účinnosti pro průmyslové výrobky (nařízení o ekodesignu) Očekává se, že první čtyři nařízení o ekodesignu elektrických průmyslových výrobků (motorů, oběhových čerpadel, ventilátorů a vodních čerpadel) 3 přinesou do roku 2020 roční úspory energie ve výši, která odpovídá současné konečné spotřebě energie Maďarska (195 TWh), a významně přispějí k plnění cílů strategie Evropa Tyto předpisy se jako první na světě zabývají společným souborem souvisejících výrobků (rozšířený přístup k produktu) i potřebou spotřebitele a změnami v jeho chování (citlivost na chování spotřebitele). Inovativní povaha těchto právních předpisů již také napomohla významnému vývoji technologií. Úspěchem některých těchto nařízení se inspiroval evropský a globální normalizační proces. Čína jako první využila evropské nařízení o motorech jako základ pro své vnitrostátní právní předpisy. Saúdská Arábie v současnosti zvažuje, že stanoví požadavky shodné s evropským nařízením o motorech. Vláda Spojených států přebírá požadavky evropských právních předpisů pro čerpadla a ventilátory a rovněž používá doprovodnou normu pro měření. 2) Otevřené a konkurenceschopné energetické trhy naplnit potřeby EU Otevírání trhů, intenzivnější přeshraniční obchod, integrace trhů a silnější hospodářská soutěž, které jsou podporovány právními předpisy EU a prosazováním pravidel hospodářské soutěže a státních podpor, udržují ceny energií pod kontrolou. Zatímco ceny primárních energetických komodit se v letech zvyšovaly ročně o 14 % u ropy, téměř o 10 % u zemního plynu a o 8 % u uhlí, velkoobchodní ceny elektřiny v EU stouply pouze o 3,4 % 4. Liberalizace trhu vyvíjí tlak na snížení cen na velkoobchodních trzích, kde byla liberalizace povolena. Konkurenční trhy rovněž napomohly optimalizaci využití infrastruktury pro elektřinu a udávají cenové signály pro investice. Existuje značný prostor pro zlepšení. Z probíhajícího odhadu nákladů, které by způsobilo nezavedení integrovaného evropského energetického trhu pro zemní plyn, vyplývá, že tržní výhody úplného provedení třetího energetického balíčku v roce 2015 v porovnání s rokem 2012 (základní scénář) by mohly dosáhnout až 8 miliard EUR ročně. Tyto přínosy by mohly dosáhnout až 30 miliard EUR za rok v případě, že by ve všech 27 státech EU fungoval plně integrovaný trh. U elektřiny by prospěch z integrace (na rozdíl od vnitrostátní soběstačnosti) přinesl roční úspory nákladů až ve výši 35 miliard EUR. 3 4 Nařízení o ekodesignu (ES) č. 640/2009 o elektrických motorech, (ES) č. 641/2009 o oběhových čerpadlech, nařízení (ES) č. 327/2011 týkající se ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kw a (ES) č. 547/2012 o vodních čerpadlech. Rozdíl mezi velkoobchodními i maloobchodními cenami se zakládá na vnitrostátních daních a dávkách a jiných než energetických složkách nákladů na energii. 5

7 Podle odhadů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) by bylo možné dosáhnout úspor ve výši 15 miliard EUR ročně (10 % velkoobchodních cen plynu), pokud by byly řešeny stávající nedostatky trhu, které umožňují nekonkurenční cenové rozdíly mezi členskými státy EU. V oblasti maloobchodu je otevírání trhu nadále brzděno regulací koncových cen. To má negativní dopad na hospodářskou soutěž a investice a v případech, kdy jsou ceny regulovány pod úrovní nákladů, to vede ke schodkům, které nakonec dopadnou zpátky na daňové poplatníky. Rámeček č. 2: Investice do přeshraniční energetické infrastruktury V rámci budování vnitřního trhu s energií a odbourávání energetických ostrovů musí EU investovat do přeshraničních propojení. Díky Evropskému energetickému programu pro hospodářské oživení (EEPR) byly zavedeny a fungují některé projekty obousměrných plynovodů ve střední a východní Evropě. Pomohly zabránit problémům s dodávkami plynu, jak se ukázalo v nedávném výjimečně chladném období v únoru Nedávno přijaté hlavní směry transevropské energetické infrastruktury zavádějí nový způsob, jak určit projekty infrastruktury společného zájmu a jak urychlit jejich provádění prostřednictvím posílené regionální spolupráce, zjednodušených postupů udělování povolení, přiměřené regulace a prostřednictvím evropské finanční pomoci v rámci navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Regionální spolupráce mezi členskými státy může být velmi užitečná k získávání nezbytných investic. Dne 25. března 2013 se členské státy, které spolupracují v rámci plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP), dohodly na obsáhlém balíčku pro rozvoj infrastruktury zemního plynu a podrobném plánu pro jeho provádění. Navrhované investice do nového terminálu LNG, které by mohly pokrýt až 40 % současných potřeb zemního plynu v těchto zemích, a do projektů plynovodů (Baltské spojení, vnitřní baltská spojení a propojení Polsko Litva) by činily přibližně 1,3 miliardy EUR a ukončily by izolaci pobaltských států a Finska a zlepšily zabezpečení dodávek. 3) Úspory nákladů na energii z obnovitelných zdrojů a jiné konvenční a nekonvenční zdroje energie Aby se snížily emise CO 2, závislost na dodávkách energie ze třetích zemí a náklady na dovoz fosilních paliv, zvýšily členské státy v roce 2011 podíl obnovitelných zdrojů energie na 13,0 % konečné spotřeby energie v Evropě (zvýšení o 5 % během 6 let). V roce 2011 bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 20,6 % elektřiny. Tento vývoj by potenciálně mohl udržet velkoobchodní ceny elektřiny pod kontrolou, protože klíčové technologie větrné a solární energie mají téměř nulové mezní náklady. Investice do energie z obnovitelných zdrojů mohou do roku 2020 vytvořit tři miliony nových pracovních míst (v současnosti je již v tomto odvětví v EU zaměstnáno 1,19 milionu lidí). EU je zatím na dobré cestě k dosažení cíle 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie, který je plánován ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie, ačkoliv situace se v jednotlivých členských státech liší. 6

8 Vnitrostátní režimy podpory podle směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie byly klíčovým faktorem pro podporu rychlého růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Růst výroby energie z obnovitelných zdrojů se však stále do značné míry opírá o subvence a některé nepružné režimy podpor neberou v úvahu významný pokles cen, k němuž došlo, jakmile technologie dostatečně vyspěly. To mělo za následek nadměrné kompenzace v době vážných hospodářských obtíží. Náhlé změny režimů podpory, v některých případech zpětně, navíc přispěly k nejistotě investorů. Mechanismy spolupráce, které jsou k dispozici v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie, nebyly dosud využity. Aby bylo možné využívat evropský rozměr integrovaného trhu s energií, je třeba, aby se vnitrostátní režimy podpory sblížily. Odhaduje se, že obchod s energií z obnovitelných zdrojů fungující v celé EU a dosažení 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů nákladově efektivním způsobem ve všech členských státech by do roku 2020 snížilo náklady v celkovém energetickém systému až o 8 miliard EUR. Vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie vyvolává otázku přiměřenosti výrobních kapacit a sítí. To se stává problémem v době, kdy přerušovaná výroba energie z obnovitelných zdrojů ze slunce a větru musí být podporována jinými zdroji. Některé členské státy mají v úmyslu platit za dostupnost výrobní kapacity na vnitrostátní úrovni ( trhy s kapacitou ) a tato kapacita je nejčastěji založena na fosilních palivech. Hrozí, že tento přístup bude ekonomicky neefektivní, a je pravděpodobné, že zachová současnou fragmentaci vnitřního trhu s energií a upevní postavení kapacit výroby energie z fosilních paliv. Existují další opatření, jak učinit systém flexibilnějším, aby bylo možné řešit případné problémy přiměřenosti, která jsou hospodářsky udržitelnější a zachovávají či dokonce upevňují vnitřní trh s energií. Tato opatření zahrnují investice do přeshraniční infrastruktury (čím širší sítě, tím snadněji se vyvažují obnovitelné zdroje energie), opatření spočívající v reakci na poptávku a skladování. 4) Technologie a inovace K technologické změně, která je nutná k dosažení energetických cílů EU, může dojít, pouze pokud se podstatně zmodernizují naše stávající energetické infrastruktury. Výzkum, vývoj a inovace v oblasti energie i nadále hrají zásadní úlohu v rozvoji levnějších, efektivnějších a spolehlivějších energetických technologií. Pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj, EU navzdory krizi dohání Japonsko a Spojené státy. Veřejné a soukromé investice do technického rozvoje v odvětvích zahrnutých do strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) se zvýšily z 3,2 miliardy EUR v roce 2007 na 5,4 miliard EUR v roce Pokud jde o priority plánu SET, vynakládá dnes průmysl asi 70 % celkových investic do výzkumu a inovací, zatímco členské státy se podílejí přibližně 20 % a Evropská komise 10 %. Výzkum a vývoj je i nadále mezi členskými státy roztříštěn. Lepší koordinace a sdílení zdrojů mezi členskými státy by mohly zvýšit účinnost výzkumného úsilí, neboť by zamezily zdvojování a umožnily dosáhnout kritického potenciálu k technologickým objevům. Výzkumné úsilí EU v posledních dvou desetiletích významně přispělo ke snížení cen a technologickému rozvoji v různých klíčových energetických odvětvích, jako je větrná energie a fotovoltaický systém. Z těchto i dalších důvodů se náklady na fotovoltaické moduly prudce snížily 7

9 (trojnásobně za několik let). Je možné, že cíl plánu SET, který chce dosáhnout ceny 1 EUR za kw do roku 2030, by mohl být splněn již do roku Také v oblasti dopravy umožnilo úsilí EU příznivý start pro biopaliva druhé generace. Od roku 2007 se v rámci programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE) podporuje přijetí technologií na trhu a řeší se překážky netechnologického charakteru prostřednictvím více než 300 projektů, které přilákaly související investice ve výši více než 4 miliardy EUR. Program rovněž zahájil spolupráci s finančními institucemi s cílem mobilizovat investice ve výši přibližně 2 miliard EUR (z toho 38 milionů EUR finančních prostředků EU) do udržitelné energie prostřednictvím nástrojů na podporu vývoje projektů (ELENA a Mobilizace místních investic v oblasti energetiky). Očekává se, že tyto investice přinesou úspory energie přesahující GWh/rok. Přílohy: 1. Pokrok v plnění cílů pro rok Sledování pokynů týkajících se energetiky, které dne 4. února 2011 vydala Evropská rada 3. Provádění klíčových právních předpisů EU v oblasti energetiky 4. Přehled finančních nástrojů EU na podporu energetické politiky 5. Základní fakta o energetice v Evropě 8

10 Příloha 1: Pokrok v plnění cílů pro rok ) Cíl EU snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s úrovní emisí v roce 1990 Emise skleníkových plynů v roce 2011 byly odhadovány na 16 % pod úrovní z roku Tento cíl je prováděn prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), a rozhodnutí o sdílení úsilí. 2) 20% podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v EU V roce 2011 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie EU 13,0 %, ve srovnání s 8,5 % v roce Díky právně závazným vnitrostátním cílům se růst obnovitelné energie zrychlil, ale ke splnění celkového cíle pro rok 2020 musí dosáhnout v průměru 6,3 % ročně. Komise proto určila čtyři oblasti, v nichž je třeba zintenzívnit úsilí: energetický trh, režimy podpory, mechanismy spolupráce a spolupráce ve Středomoří 5 a v současné době připravuje pokyny k jejich řešení (mimo jiné otevření vnitřního trhu s elektřinou, lepší tržní integraci obnovitelných zdrojů energie, spolupráci i obchod, infrastrukturu a spotřebitele a technologické inovace). 3) 20% úspory ve spotřebě primární energie v EU ve srovnání s projekcemi z roku 2007 Tento cíl není pro členské státy právně závazný. Spotřeba primární energie dosáhla vrcholu v letech (přibližně 1825 Mtoe) a od roku 2007 mírně klesá (1730 Mtoe v roce 2011). Je to důsledkem hospodářské krize, účinnosti stávajících politik a omezenější energetické náročnosti průmyslu EU. 5 Sdělení Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií, COM(2012)

11 Příloha 2: Sledování pokynů týkajících se energetiky, které dne 4. února 2011 vydala Evropská rada Energetická účinnost Směrnice o energetické účinnosti byla přijata v říjnu 2012 a očekává se, že přispěje k tomu, aby EU dosáhla až 17% zvýšení energetické účinnosti z plánovaných 20 % do roku V roce 2012 byla také uzavřena dohoda mezi EU a USA o programu Energy Star na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a byl zřízen fond pro energetickou účinnost s rozpočtem ve výši 265 milionů EUR. Návrh Komise týkající se energetických otázek v rámci programu Horizont 2020, v němž se navrhuje přidělit 6,5 miliard EUR, se projednává a očekává se, že jeho součástí budou i programy na podporu energetické účinnosti. V červenci 2012 bylo spuštěno evropské inovační partnerství pro inteligentní města a obce s cílem posílit inovativní řešení pro energetiku, dopravu a informační a komunikační technologie, která přispějí k udržitelnosti ve městech a obcích. Vnitřní trh Plně fungující, vzájemně propojený a integrovaný vnitřní trh s energií do roku 2014 : Pokrok byl zaznamenán v intenzivnějším propojování na trzích s elektřinou a konvergenci velkoobchodních cen, jakož i zvýšení konkurence mezi různými druhy plynu v důsledku lepšího vzájemného propojení. Koordinační skupina pro otázky elektrické energie založená v listopadu 2012 by měla zlepšit koordinaci mezi členskými státy při zjišťování rizik a zajišťování přiměřené reakce na problémy s dodávkou. Akční plán (COM(2012) 663), který má řešit zbývající problémy do roku 2014, byl navržen jako součást sdělení Komise o vnitřním trhu s energií. Ukončení izolace některých členských států od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí do roku 2015 : Přípravné práce týkající se rozvoje infrastruktury v Evropě pokračují, zatímco se čeká na konečný víceletý finanční rámec a nástroj pro propojení Evropy, v nichž Komise navrhla 9,1 miliard EUR na energetické infrastruktury. V březnu 2012 byly přijaty hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu, které vytyčují 12 strategických transevropských energetických koridorů a stanoví způsob, jak určit projekty společného zájmu a urychlit jejich provádění. V rámci ENTSO-E a ENTSO-G bylo rovněž dosaženo významného pokroku při přípravě desetiletých plánů rozvoje sítě (TYNDP) pro zemní plyn a elektřinu. Lepší koordinace činností EU a členských států s cílem zajistit soulad a soudržnost ve vnějších vztazích EU : V reakci na výzvu Evropské rady k lepší koordinaci pokračovaly práce na posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU. Bylo dosaženo pokroku při jednáních o transkaspickém plynovodu a jižním koridoru pro přepravu plynu. Byl dohodnut energetický plán do roku 2050 EU- Rusko a pokračovala jednání s Ruskem a Běloruskem o provozu elektroenergetické soustavy v pobaltských členských státech. Pokud jde o Čínu, bylo zřízeno partnerství EU a Číny v oblasti urbanizace a zahájen dialog o energetické bezpečnosti. V souvislosti s žádostí Evropské rady o informace o dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi byl schválen mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi, který vstoupil v platnost v listopadu

12 Příloha 3: Provádění klíčových právních předpisů EU v oblasti energetiky Provedení směrnic třetího energetického balíčku do vnitrostátního práva (Situace ke dni 30. dubna 2013) Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou (směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009) a společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem (směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009) Společná lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 3. března 2011 Členský stát Současný stav provádění nahlášený členským státem Směrnice o elektřině Současný stav provádění nahlášený členským státem Směrnice o plynu Belgie úplné úplné Bulharsko úplné úplné Česká republika úplné úplné Dánsko úplné úplné Německo úplné úplné Estonsko úplné úplné Irsko úplné úplné Řecko úplné úplné Španělsko úplné úplné Francie úplné úplné Itálie úplné úplné Kypr úplné úplné Lotyšsko úplné úplné Litva úplné částečné Lucembursko úplné úplné Maďarsko úplné úplné Malta úplné úplné Nizozemsko úplné úplné Rakousko úplné úplné Polsko úplné úplné Portugalsko úplné úplné Rumunsko úplné úplné Slovinsko částečné částečné Slovensko úplné úplné Finsko částečné částečné Švédsko úplné úplné Spojené království částečné částečné

13 Třetí energetický balíček vyžaduje vnitrostátní certifikaci provozovatelů přenosové soustavy M oznámené / vydaná stanoviska probíhající zbývá oznámit

14 Provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie (20% podíl obnovitelných zdrojů energie v hrubé konečné spotřebě energie v EU) Směrnice 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 5. prosince 2010 Přehled o pokroku v plnění prvního průběžného cíle* (podle zprávy o pokroku ze dne 27. března 2013) >2% nad průběžným cílem <1% pod nebo <2% nad průběžným cílem >>1% pod průběžným cílemm Členský stát Podíl energie Podíl energie První průběžný cíl Cíl pro obnovitelné b i l ý h b i l ý h i 2020 Rakousko 23.3% 30.1% 25.4% 34% Belgie 2.2% 5.4% 4.4% 13% Bulharsko 9.4% 13.8% 10.7% 16% Kypr 2.9% 5.7% 4.9% 13% Česká republika 6.1% 9.4% 7.5% 13% Německo 5.8% 11.0% 8.2% 18% Dánsko 17% 22.2% 19.6% 30% Estonsko 18% 24.3% 19.4% 25% Řecko 6.9% 9.7% 9.1% 18% Španělsko 8.7% 13.8% 10.9% 20% Finsko 28.5% 33% 30.4% 38% Francie 10.3% 13.5% 12.8% 23% Maďarsko 4.3% 8.8% 6.0% 13% Irsko 3.1% 5.8% 5.7% 16% Itálie 5.2% 10.4% 7.6% 17% Litva 15% 19.7% 16.6% 23% Lucembursko 0.9% 3% 2.9% 11% Lotyšsko 32.6% 32.6% 34.0% 40% Malta 0% 0.4% 2.0% 10% Nizozemsko 2.4% 3.8% 4.7% 14% Polsko 7.2% 9.5% 8.8% 15% Portugalsko 20.5% 24.6% 22.6% 31% Rumunsko 17.8% 23.6% 19.0% 24% Švédsko 39.8% 49.1% 41.6% 49% Slovinsko 16.0% 19.9% 17.8% 25% Slovensko 6.7% 9.8% 8.2% 14% Spojené království 1.3% 3.3% 4.0% 15% EU 8.5% 12.7% 10.7% 20% * dit stav v členském státě oproti prvnímu průběžnému cíli, vypočítanému jako průměr jeho podílů v letech 2011/2012. I když v průměru je pokrok do roku 2010 dobrý, tento výsledek nezohledňuje politické a ekonomické nejistoty, s kterými se výrobci energie z obnovitelných zdrojů v současné době potýkají.

15 Energetická účinnost: Provedení směrnice o energetické účinnosti budov do vnitrostátního práva Směrnice 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 9. července 2012 Členský stát Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království Směrnice o energetické účinnosti budov Provedení Zpráva o budovách TNSE** Výpočty optimálních nákladů * Stav provádění založený na prohlášeních členských států (zelená: úplné; oranžová: částečné; Červená: neprovedeno). U členských států, které ohlásily prováděcí opatření, provádí Komise kontroly prima facie a kontroly souladu. U zpráv o budovách s téměř nulovou spotřebou energie a výpočtů optimálních nákladů se vyznačený stav týká toho, zda Komise zprávy obdržela, ale netýká se úplnosti zpráv. U obdržených zpráv Komise právě provádí rozbor. ** Budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

16 Příloha 4: Přehled finančních nástrojů EU na podporu energetických politik Přehled fondů EU zaměřených na energetiku podle jednotlivých programů a finančních nástrojů (současných a případně nových pro období ) Částky v milionech Transevropské energetické sítě (TEN-E) Fondy přidělené ve finančním výhledu Celkem Infrastruktura pro elektřinu a l 155 Udržitelná energie (2) Jaderná energie (3) Návrhy Komise na fondy přidělené ve finančním výhledu Celkem Infrastruktura pro elektřinu a plyn Nástroj pro propojení Evropy Udržitelná energie (2) Jaderná energie Fondy EU který zahrnuje finanční nástroje (1 000) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) který zahrnuje finanční nástroje (evropský fond (265) CIP program Inteligentní energie Evropa (A) - (B) Který zahrnuje ELENA (technická asistence) (132) Strukturální fondy Rámcový program RTD (C) Finanční nástroj pro sdílení rizik (EK-EIB) (D) Financování politiky rozšíření 112 Jaderné štěpení EURATOM 7.RP Jaderná fúze 7.RP Vyřazování ( LT,SK,BG) MEZISOUČET CELKEM A. zahrnuje ELENA ve spolupráci s EIB, CEB, EBRD a KfW B. část nového rámcového programu pro výzkum ( Horizont 2020 ) C. výzkum a technologický rozvoj : fondy přidělené obecně na energetický výzkum mimo jadernou energii D. 14% z celkového rozpočtu finančního nástroje pro sdílení rizik, jež jsou zejména určeny na sluneční a větrnou energii

17 Příloha 5: Základní údaje o energetice v Evropě 1. Skladba zdrojů energie v Evropě Skladba zdrojů energie v Evropě se mění Hrubá domácí spotřeba EU v roce 2011 Obnovitelné zdroje energie Tuhá paliva Hrubá domácí spotřeba EU v roce 2030 (scénář) Obnovitelné zdroje energie Tuhá paliva Jaderná energie 14% 10% 17% Jaderná energie 14% 18% 12% Plyn 24% 35% Ropa Plyn 22% 33% Ropa Zdroj: Evropská komise Energetika zásobuje energií naši společnost a hospodářství Konečná spotřeba energie EU podle odvětví v roce 2011 Jiné Služby 1% Průmysl Zemědělství 2% 13% 26% 25% Domácnosti a bydlení 33% Doprava Zdroj: Evropská komise

18 Skladba zdrojů energie se v různých státech EU významně liší Hrubá domácí spotřeba v členských státech EU v roce 2011 Ropa Plyn Tuhá paliva Jaderná energie Obnovitelné zdroje energie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK Zdroj: Evropská komise

19 2. Závislost Evropy na dovozu Evropa dováží každý rok ropu, plyn a uhlí v hodnotě 406 miliard EUR (3,2 % HDP) a očekává se, že její závislost dále poroste Podíl dovážených paliv na celkové spotřebě EU (scénář bez opatření) Zdroj: Evropská komise Evropa je závislá na několika dodavatelích Dovoz surové ropy do EU v roce 2011 Dovoz zemního plynu do EU v roce 2011 Mexiko Ázerbájdžán 1% 5% Kazachstán 6% Norsko 12% Jiné 8% Země OPEC 33% Nigérie 4% Nespecifikováno 10% Katar 11% Egypt, Libye, Trinidad a Tobago, další po 1% Rusko* 30% Rusko 35% Alžírsko 13% Norsko 28% * Tento údaj zahrnuje plyn z jiných zemí než z Ruska, který je přes Rusko vyvážen do EU. Zdroj: Evropská komise

20 3. Světové trendy mají vliv na Evropu Světová poptávka po energii roste Vývoj světové poptávky po energii v milionech tun ropného ekvivalentu (Mtoe) Zbytek světa Čína Zbytek OECD EU Mtoe Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ceny elektřiny: Spojené státy zvyšují svou výhodu, zejména díky břidlicovému plynu 150 Vývoj cen elektřiny pro konečné spotřebitele v průmyslu, bez daní (2005 = index 100) OECD Evropa USA Japonsko Q Zdroj: Mezinárodní energetická agentura

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

15195/14 dhr/ls/vmu 1 DPG

15195/14 dhr/ls/vmu 1 DPG Rada Evropské unie Brusel 10. listopadu 2014 (OR. en) 15195/14 CO EUR-PREP 44 ENER 451 POLGEN 155 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Činnost navazující

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ

Více

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Ing. Miroslav Vrba, CSc., předseda EK ČR/WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky

Více

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014 EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

LEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO PROJEKTY BIOPLYNOVÝCH STANIC

LEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO PROJEKTY BIOPLYNOVÝCH STANIC LEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO XI. ročník konference o bioplynu v ČR Výstavba a provoz bioplynových stanic 13. 14. října 2011, Třeboň OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace pro energetiku

Více

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém

Více

Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic

Formát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro

Více

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat - Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat - Ing. Aleš B u f k a Seminář: Nástroje státu na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů Praha 22.11.2007 Pozice

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2015 COM(2015) 563 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2013 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Státní energetická koncepce ČR

Státní energetická koncepce ČR Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA EU

ENERGETICKÁ POLITIKA EU ENERGETICKÁ POLITIKA EU struktura Myšlenky EU Energetika v ČR Obnovitelné zdroje energie Ochrana ŽP Evropa x ČR Trh s elektřinou a plynem Od roku 2007 trh otevřen všem zákazníkům, proveden právní unbundling

Více

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.

Více

IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY

IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY SPDS a CE 50 let úsilí o zrovnoprávnění primárních a sekundárních surovin započtení environmentálních externalit (produkce CO2, spotřeba energií, vody) daňové

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Oblast klimatu a energie v EU

Oblast klimatu a energie v EU Březen 2014 Speciální analýzy Oblast klimatu a energie v EU Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Budějovická 1518/13a,b 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax:

Více

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 ZDROJE RŮSTU EVROPY Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 Plán stability a růstu 1. Rozhodným způsobem zareagovat na problémy Řecka 1 2.

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

ZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek

ZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek ZÁKLADNÍ CENÍK Zásilka do 1kg 5kg 10kg 15kg 20kg 25kg 30kg 40kg 50kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090 4-5 dnů DK DÁNSKO 445

Více

Ochranné známky 0 ÚČAST

Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko

Více

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s. SOUČASNÉ TRENDY V ENERGETICE 20. 10. 2016 Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s. BUDOUCNOST ENERGETIKY? 1 EVROPSKOU ENERGETIKU DETERMINUJÍ CENY KOMODIT, POLITICKÁ

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Jednotný evropský energetický trh Praha, 3. listopadu 2011 Ing. Evžen Tošenovský místopředseda Výboru ITRE Priority evropské energetiky

Více

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii

a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. února 2011 (17.02) (OR. en) 6207/11 ENER 19 ENV 84 POLGEN 21 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců Předmět: Činnost navazující na

Více

Role teplárenství v transformaci energetiky

Role teplárenství v transformaci energetiky XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 27 213 (PRV) zajišťuje působení Evropského

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR 21. 9. 2015, Praha AGENDA Situace v energetice Hlavní drivery dalšího vývoje Jaká bude energetika v budoucnosti

Více

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / !"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

Veřejné zakázky a novela ZVZ

Veřejné zakázky a novela ZVZ Veřejné zakázky a novela ZVZ Jan Pavel Březen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Osnova Makroekonomický význam veřejných

Více

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 SmartGrid & Smart Metering Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 Agenda Představení a úvod Změny v chování a využití energetických sítí Nové technologie Smart metering Požadavky EU Zahraniční zkušenosti

Více

KONKURENCESCHOPNOST ČR V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE

KONKURENCESCHOPNOST ČR V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE KONKURENCESCHOPNOST ČR V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 15. 12. 2006 Nová dělba práce v globální ekonomice Rychlé

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2012 COM(2012) 315 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2012 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na období

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2006 Část Kapitola 1: Obecná data Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Kapitola 1: Obecná data 1.1.1 Statistický

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009,

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009, CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 K(2009) 1201 NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19.2.2009, kterým se mění čtyřicet devět rozhodnutí uvedených v přílohách,

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.1.2012 KOM(2012) 17 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 ZPRÁVA KOMISE

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 69 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013 CS CS ZPRÁVA KOMISE

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Čistá energie pro všechny Evropany

Čistá energie pro všechny Evropany Čistá energie pro všechny Evropany Energetická účinnost Radoš HORÁČEK GŘ Energie.C3 Energetická účinnost PRINCIP: ENERGETICKÁ ÚČINNOST PRVNÍ PROČ? Nejlevnější energie je tak, kterou nespotřebujeme Energetická

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.11.2012 COM(2012) 659 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011 CS CS ZPRÁVA KOMISE

Více

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 5. 12. 2006 Nová dělba práce v globální ekonomice Rychlé zvyšování

Více

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL ŠKODA JS STÁLA U ZRODU ČESKOSLOVENSKÉ JADERNÉ VZDĚLANOSTI A PRŮMYSLU Jaderný průmysl se v ČSR rozvíjí od roku 1956, kdy společnost Škoda JS zahájila práce na projektu

Více