eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta"

Transkript

1 4. Jaderná fyzika Stavba atomu Atomy byly dlouho považovány za nedlitelné. Postupem asu se zjistilo, že mají jádro složené z proton a z neutron a elektronový obal tvoený elektrony. Jaderná fyzika se zabývá dji na úrovni atomových jader, atomová fyzika se zabývá dji na úrovni elektronových obal atom. Protony mají jeden kladný elementární elektrický náboj, elektrony mají jeden záporný elementární náboj, neutrony jsou bez elektrického náboje. Poet proton v jáde znaíme Z a jednoznan uruje, o který se jedná prvek. Poet neutron v jáde znaíme N, mže se lišit u jednotlivých atom, pak se jedná o rzné izotopy téhož prvku. Souet proton a neutron znaíme A a nazýváme hmotnostním íslem nebo též A nukleonovým íslem. Schematicky znaíme jádro prvku Z X. Poet elektron v elektronovém obalu je u neutrálního atomu shodný s potem proton v jáde. Pokud je elektron mén, pevládá kladný náboj jádra a atom se jeví jako kladn nabitý. Takovému atomu íkáme iont a podle toho, kolik elektron chybí, hovoíme o jednou, dvakrát i vícekrát ionizovaném atomu. Pokud je elektron více než proton, vznikají záporné ionty. Jelikož protony a neutrony mají mnohem vtší hmotnost než elektrony (viz tabulky), je tém všechna hmota atomu soustedna v jáde. Prmry atom jsou ádov d 0 0 m, ale rozmry jádra jsou mnohem menší než rozmry atomu, asi 0 5 krát. Elektrony se v elektronovém obalu pohybují po kvantových drahách, na kterých mají stálou energii. Energii mohou mnit (pijímat i vyzaovat) pouze pi pechodech na jinou dráhu, neboli na jinou energetickou hladinu. Potom rozdíl energií mezi hladinami pijme pi pechodu na vyšší energetickou hladinu i vyzáí pi pechodu na nižší energetickou hladinu. Nejnižší energetický stav atomu nazýváme základním stavem. Vyšší energetické stavy nazýváme excitovanými stavy. Radioaktivita Druh atom mající stejný poet proton i stejný poet neutron, tedy protonové íslo Z a nukleonové íslo A, se nazývá nuklid. Pro oznaení konkrétního jádra se užívá symbolu chemického prvku s nukleonovým íslem vyznaeným jako index vlevo nahoe a s protonovým íslem vyznaeným jako index vlevo dole. Nuklidem jsou napíklad atomy 35 9U. V jádrech atom 35 9U je vždy po 9 protonech a 43 neutronech. Nuklidy téhož chemického prvku se stejným potem proton, ale rzným potem neutron se nazývají izotopy. Jednotlivé izotopy prvk se bu vyskytují v pírod, nebo mohou být umle vytvoené. Liší se fyzikálními vlastnostmi, napíklad stabilitou. Stabilitou jádra rozumíme schopnost jádra setrvávat v nemnném stavu. Protony v jáde jsou totiž kladn nabité, elektrostatickými odpudivými silami se tedy snaží jádro roztrhnout. Jádro drží pohromad jaderné síly, které mají krátký dosah do vzdálenosti ádov l 0 5 m. Neutrony svou pítomností ovlivují vzdálenosti jednotlivých proton a tím i silové pomry v atomovém jáde. Pokud jsou tyto silové pomry nepíznivé, jádro je nestabilní a díve i pozdji se samovoln pemní na jádro stabilnjší a pemna bude spojena s vyzáením pebytku energie ve form uritého druhu záení i emisí njaké ástice. Vždy musí být splnny zákony zachování. Oblasti stability ukazuje obr.4. vetn oblastí pevládajících typ pemn. Pro nestabilní nuklidy, jejichž jádra podléhají samovolné pemn doprovázené emisí záení, je zaveden název radionuklid. Radioaktivitou nazýváme schopnost nestabilních jader samovoln se pemovat. Pemnou mže vzniknout jádro opt nestabilní, nebo zcela stabilní. Snaha zaujmout stav s minimem energie je obecnou vlastností pírodních proces.

2 Obr.4. Oblasti stability jader a oblasti pevládajících typ jaderných pemn Obecné zákonitosti radioaktivních pemn Radionuklidy vyskytující se v pírod oznaujeme jako pirozen radioaktivní. Krom nich existují i umle vytvoené radionuklidy. Pemna pirozených radionuklid je provázena vysíláním ástic alfa (jader hélia) nebo elektron a ve vtšin pípad je také vysíláno záení gama (tj. fotony s vysokou energií). Pi pemn umle pipravených radionuklid mže docházet i k emisi pozitron. Radioaktivní pemny se odehrávají v jádrech atom a nejsou závislé na vnjších podmínkách. Jsou to náhodné procesy, ídí se zákony statistiky, proto nelze pro jednotlivá jádra pedpovdt, zda se v uritém asovém intervalu pemní, i nikoliv. V souboru velkého potu jader se dje pedpovídají statisticky. Úbytek potu nepemnných radioativních jader -dn z pvodního potu N za as dt lze charakterizovat dn N dt. Integrací a uvážením okrajové podmínky, že v ase t = 0 je poet nepemnných jader N = N 0 dostáváme tzv. pemnový zákon N t N e 0 t, (4.) kde N t je okamžitý poet pvodních jader v ase t, N 0 je jejich pvodní poet (v ase t = 0) a je pemnová konstanta odrážející rychlost pemny uritého radionuklidu. Statistika tchto náhodných pemn se ídí Poissonovým rozdlením (viz obr.4.). Jednotlivé kivky odpovídají uvedené stední hodnot potu radioaktivních pemn za uritý vždy stejný asový interval. Na vodorovné ose je poet tchto pemn a na svislé ose je pravdpodobnost, že nastane práv tento poet pemn bhem tohoto asového intervalu. Je

3 vidt, že pro vtší stední hodnoty potu pemn se nesymetrické Poissonovo rozdlení blíží k symetrickému Gaussovu rozdlení. Obr.4. Poissonovo rozdlení náhodných proces V praxi se k charakterizování radionuklidu astji než pemnová konstanta používá poloas pemny T /. To je stední as, za který se pvodní poet atom daného radionuklidu pemnami zmenší na polovinu. Dosadíme-li tedy do vztahu (4.) tuto podmínku N t N 0, dostaneme vztah mezi poloasem pemny a pemnovou konstantou ln T /. (4.) Exponenciální závislost potu dosud nepemnných radioaktivních jader na ase (4.) je na obr.4.3.

4 Obr.4.3 Závislost potu nepemnných jader radionuklidu na ase. Hodnota poloasu pemny je charakteristická pro uritý radionuklid. Poloasy T / dosud známých radionuklid se pohybují v širokém rozmezí 0 7 / s. Pro ilustraci je v tab.4. uvedeno nkolik píklad. Podle zpsobu radioaktivní pemny se rozlišuje pemna alfa a pemna beta. T 0 Tab.4. Píklady hodnot poloas pemny pro vybrané radionuklidy: Radionuklid Poloas pemny 3 90Th Sr 3 7 N 6 He 84 Po, rok 8 rok 0,9993 min 0,83 s s Pemna alfa Pi pemn alfa je z jádra emitována ástice (jádro 4 He ), nukleonové íslo se tedy zmenší o 4 a protonové íslo se zmenší o. Tuto pemnu lze schematicky vyjádit rovnicí A Z 4 X Y He. A4 Z Konkrétní píklady pemny alfa: Ra Rn He Am Np He 4

5 Energie ástic vysílaných rznými radionuklidy se pohybují v rozmezí 4 až 9 MeV. Jeden radionuklid emituje ástice s jednou nebo s nkolika uritými hodnotami energie (viz obr.4.4. To znamená, že záení má árové energetické spektrum, piemž energetickým spektrem se rozumí závislost potu vysílaných ástic na energii. Pemna alfa probíhá výhradn u tžkých radionuklid a už pírodních nebo umle pipravených. Pemna beta Pi pemn beta se nemní nukleonové íslo jádra A, mní se pouze protonové íslo Z. Pemna beta se realizuje dvma rznými zpsoby: ) pemnou - provázenou emisí elektronu a antineutrina z jádra (neutron se zmnil v proton a elektron, elektron je ásticí - ). Lze ji schematicky popsat rovnicí 0 n p e 0 A Z X A 0 ZY e v. Konkrétní píklad pemny : 7 Co8 Ni e v, T / 5, 6r. Nula v oznaení hmotnosti elektronu znamená, že hmotnost elektronu mžeme zanedbat v porovnání s hmotnostmi nukleon (viz tabulky). ) pemnou + provázenou emisí pozitronu a neutrina z jádra (proton se zmnil v pozitron a neutron, pozitron je ásticí +, má hmotnost podobnou jako elektron a má kladný elementární elektrický náboj. Je antiásticí k elektronu.). Lze ji schematicky popsat rovnicí 0 A A 0 p n e X Y e v. 0 Konkrétní píklad pemny + : Na0 Ne, T /, 58r. Z Nula v oznaení hmotnosti pozitronu znamená, že hmotnost pozitronu mžeme zanedbat v porovnání s hmotnostmi nukleon (viz tabulky). V pípad pemny - i + jsou z jádra vysílány dv ástice, bud elektron a antineutrino, nebo pozitron a neutrino, mezi které se náhodn dlí energie uvolnná jádrem. V dsledku toho mají elektrony i pozitrony spojitá spektra energií, která jsou znázornna na obr.4.4. Maximální energie W se pohybují nejvýše v ádu jednotek MeV. K radioaktivní max pemn beta dochází i u lehích radionuklid. Z Obr.4.4 Energetické spektrum pro záení a) beta, b) alfa

6 EC záchyt Mže dojít k záchytu elektronu ze sféry K dále oznaovanému EC = Electron Capture (elektron s protonem se zmní v neutron). Lze jej schematicky popsat rovnicí 0 A 0 A p e 0n Z X e Z Y v Konkrétní píklad pemny EC: Zn Cu Emise záení gama Emise záení gama obyejn doprovází pemny alfa i beta, nebo po tchto pemnách vzniknou jádra, která jsou v excitovaném stavu. Pebytek energie se vyzáí po pechodu do nižšího excitovaného nebo až do základního stavu ve form záení gama, t.j. foton s velmi krátkou vlnovou délkou a s energií až nkolik MeV ( E h, kde je frekvence). Fotony jsou vysílány pouze s uritými hodnotami energií, které odpovídají rozdílu energií mezi jednotlivými excitovanými stavy jádra. V tabulce 4. jsou pehledn uvedeny izotopy kyslíku, jejich zastoupení v pírod a typy pemn u tch, které nejsou stabilní. Tab.4. Izotopy kyslíku, jejich zastoupení v pírod a u nestabilních rovnž typy pemn Izotop 3 8O 4 8 O 5 8 O 6 8 O 7 8 O 8 8 O 9 8 O 0 8 O % zastoupení v pírod ,40 0,40 0,0 0 0 Typ pemny stabilní Pemny jader lze znázornit rznými schématy pemny. Píklad pemny Co probíhající s poloasem pemny 5,6 roku a provázené emisí záení gama je na obr.4.5 Výsledné jádro 60 8 Ni se z excitované hladiny s energií,505 MeV do základního stavu dostává emisí dvou foton s energiemi,73 MeV a,33 MeV. Stoupající atomové íslo se znázoruje šipkou vpravo dol, klesající atomové íslo se znázoruje šipkou vlevo dol. Emise foton se vyznauje svislou arou, protože se mní pouze energetický stav jádra, ale protonové i nukleonové íslo zstává stejné.

7 Obr.4.5 Energetické schéma radioaktivní pemny. Krom mechanizmu pímé emise záení gama z excitovaného jádra existuje ješt další zpsob, jak se jádro mže zbavit pebytené energie. V tomto pípad se energie excitace pedá elektronu z elektronového obalu atomu. Elektron je poté uvolnn s kinetickou energií rovnou rozdílu mezi energií excitace pedanou jádrem a vazbovou energií elektronu v atomu. Tento jev se nazývá vnitní konverze. Vtšina jader v excitovaném stavu vyzauje pebytenou energii tém okamžit po pemn alfa i beta. Existují však i jádra nazývaná izomery, která mohou setrvávat v excitovaném stavu znan dlouho. Takový stav jádra se nazývá metastabilní. Jestliže jádro vzniklé pemnou je nestabilní, nastane asem opt nkterá z popsaných pemn. Postupná pemna probíhá napíklad: 38 Sr 39Y 40Zr. Ob pemny jsou typu -, první probíhá s poloasem pemny 8,8 roku, druhá s poloasem pemny 64, hodin. V tom pípad hovoíme o pemnových adách, na jejichž konci je stabilní jádro. Interakce ionizujícího záení s prostedím Ionizující záení (alfa, beta, gama, neutrony apod.) pi prchodu látkovým prostedím interaguje s jeho atomy. Interakcí obecn rozumíme vzájemné psobení mezi ásticí a prostedím (t.j. atomy, elektrony, nukleony, jádry). Pro nabité ástice s nenulovým magnetickým momentem se uplatuje zejména elektromagnetická interakce. Mezi neutrony a prostedím dochází k interakci pedevším v dsledku jaderných sil (tzv. silná interakce). Vlivem tchto interakcí ástice ionizujícího záení mní smr dráhy a ztrácejí svou energii.

8 Ztráty energie jsou dsledkem pružného a nepružného rozptylu záení na elektronech a jádrech okolních atom, pípadn dsledkem jaderných reakcí a pod. Jedním z hlavních výsledk tchto interakcí pi prchodu ionizujícího záení prostedním je ionizace, pi které jsou uvolovány elektrony z elektronových obal atom látkového prostedí. Z tohoto hlediska je možno rozdlit ionizující záení na pímo ionizující a nepímo ionizující. Pímo ionizující záení je tvoeno nabitými ásticemi (elektrony, pozitrony, ástice alfa apod.), které mají k ionizaci dostatenou energii. Nepímo ionizující záení (fotony, neutrony a pod.) v dsledku rzných proces uvoluje pímo ionizující nabité ástice nebo vyvolává jaderné reakce, které jsou provázené emisí pímo ionizujících ástic. Popis prchodu ionizujícího záení prostedím je dále rozdlen podle zpsob interakce do tí skupin - nabité ástice, fotony, neutrony. Interakce nabitých ástic s prostedím Pi ztrátách energie ionizujícího záení, které je tvoeno elektricky nabitými ásticemi (ástice alfa, elektrony, pozitrony a další), hraje ze všech možných proces nejdležitjší roli ionizace. Pro lehké ástice (elektrony, pozitrony) existuje ješt jeden zpsob, jak tyto ástice ztrácejí energii. Zejména pi vyšších energiích ástic (od nkolika MeV výše) mže nastat proces konkurující ionizaci. Jedná se o vznik brzdného záení a o energetické ztráty s ním spojené. Jestliže se nabitá ástice pohybuje v silovém poli, tedy její pohyb je nerovnomrný nebo kivoarý, vyzauje elektromagnetické záení na úkor kinetické energie. Pro elektrony a pozitrony s uvedenou energií se jedná o záení v rentgenové oblasti spektra. Intenzita emitovaného záení klesá s druhou mocninou hmotnosti ástice. Pro protony je tedy tato intenzita o šest ád nižší než pro elektrony. V následujících odstavcích však nebudou tyto energetické ztráty uvažovány, nebo pro oblast energií záení se vznik brzdného záení nebude prakticky uplatovat. Ionizace je dsledkem nepružného rozptylu elektricky nabitých ástic ionizujícího záení na elektronech atom prostedí, ke kterému dochází v dsledku elektromagnetické interakce. Pi tomto procesu ztratí ionizující ástice takovou ást své kinetické energie, která je potebná k uvolnní elektronu z elektronového obalu. Nap. stední ionizaní energie pro vzduch za normálních podmínek je 34 ev. Bhem prletu nabité ástice hmotným prostedím se tento proces opakuje (mnohonásobný rozptyl) do té doby, než kinetická energie nabité ástice již nestaí k ionizaci ani k excitaci okolních atom. Pi excitaci nedochází k uvolnní elektronu z elektronového obalu atomu, ale pouze k jeho pechodu na nkterou z vyšších energetických hladin. Ionizující ástice krom ztrát energie ješt mní svj smr pohybu. Tuto zmnu smru zpsobuje krom výše zmínného nepružného rozptylu také pružný rozptyl. Pi tomto procesu se kinetická energie ástic nespotebovává na ionizaci i excitaci atom, tedy energetický stav atomu je ped rozptylem a po rozptylu stejný. Vzhledem k tomu, že rozptyl probíhá pevážn na elektronech elektronových obal atom prostedí, je podstatn více rozptylováno záení beta obsahující elektrony nebo pozitrony než nap. záení alfa tvoené jádry 4 He, která mají pibližn o ti ády vtší hmotnost. Dsledkem toho se tžké ástice pohybují po tém pímých drahách, zatímco dráhy elektron nebo pozitron jsou ve vtších hloubkách znan pokiveny. Pohyb elektron se asto oznauje jako difúzní pohyb elektron. Co se týe energetických ztrát ionizací, chovají se tžké a lehké ástice rovnž odlišn. Veliina, která popisuje úbytek energie ástice vlivem ionizace na jednotku dráhy pi prchodu látkou, se nazývá lineární brzdná schopnost a charakterizuje vlastnosti prostedí z hlediska ionizace. Tato veliina závisí nepímo úmrn na druhé mocnin rychlosti ástice. Následkem toho ionizující ástice se stejnou energií ale rznou hmotností ionizují okolní

9 prostedí odlišn. Tžké ástice pi stejné energii mají nižší rychlost a ionizaní ztráty jsou proto vtší než u lehkých ástic. Dalším dsledkem této závislosti je fakt, že k nejvtším ztrátám energie ástic dochází na konci dráhy, kdy je rychlost ástic v prostedí již relativn malá. Interakce záení gama s prostedím Záení gama je elektromagnetické záení tvoené fotony. Fotony jsou elektricky neutrální kvaziástice s nulovou klidovou hmotností. Pohybují se rychlostí svtla. I když interagují s jinými ásticemi prostednictvím elektromagnetické interakce, probíhá tato interakce vlivem nulové klidové hmotnosti foton odlišným zpsobem než u elektricky nabitých ástic. Interakce foton s látkou probíhá prostednictvím tí základních proces - fotoelektrického jevu, Comptonova rozptylu a tvorby pár. Tyto jevy probíhají pi interakci s elektrony nebo v pípad tvorby pár v elektrostatickém poli atomových jader. Krom tchto tí proces mohou probíhat i interakce s jádry atom, jako jsou jaderný fotoefekt a jaderné reakce. Pravdpodobnost tchto jev je však obyejn zanedbatelná. Výjimku tvoí nkteré speciální pípady. V dsledku tchto uvedených proces jsou uvolovány elektrony, které interagují s prostedím procesy popsanými v pedchozí kapitole. ) Fotoelektrický jev mže probíhat pouze na vázaných elektronech v elektronovém obalu. Pravdpodobnost fotoelektrického jevu klesá s rostoucí energií foton a roste s pátou mocninou atomového ísla Z (pro slupku K). Pi fotoelektrickém jevu interaguje foton s atomem jako s jediným celkem. Energie fotonu W je urena vztahem W h. v, (4.3) kde h je Planckova konstanta a v je frekvence. Všechna energie fotonu je pedána nkterému elektronu z elektronového obalu atomu (s nejvtší pravdpodobností elektronu na slupce K), který je z atomu uvolnn. Uvolnný elektron opustí atom s energií W h. e v W0, (4.4) kde W 0 výstupní práce, což je vazební energie elektronu, tedy je energie potebná k jeho uvolnní z atomu. Tato energie se pro rzné prvky pohybuje v rozmezí ev. ) Comptonv rozptyl je pružný rozptyl foton na volných elektronech. Z hlediska fotonu lze za volný považovat takový elektron, jehož vazbová energie je podstatn nižší, než je energie fotonu. Energie pvodního fotonu se rozdlí mezi elektron, na kterém rozptyl probíhá, a rozptýlený foton. Rozptýlený foton je jediný foton s menší energií a tedy vtší vlnovou délkou. Pvodní foton v interakci zanikl. Ze zákon zachování energie a hybnosti plyne vztah pro vlnovou délku a energii rozptýleného fotonu v závislosti na úhlu rozptylu h mc ( cos), hc E h, (4.5) kde je vlnová délka, E je energie, c je rychlost svtla, h je Planckova konstanta, je frekvence. Pravdpodobnost jevu roste s atomovým íslem Z prostedí a klesá s rostoucí energií fotonu ped rozptylem. Tento pokles pravdpodobnosti v závislosti na energii je však pomalejší než v pípad fotoelektrického jevu.

10 Ke Comptonovu rozptylu mže docházet i na atomových jádrech (a prakticky na libovolné nabité ástici nebo na ástici s nenulovým magnetickým momentem). Pro bžné energie záení gama (E MeV) mají však rozptýlené fotony po rozptylu na atomových jádrech tém shodnou energii s nerozptýlenými fotony, nebo klidová hmotnost jader je o nkolik ád vyšší než hmotnost tchto foton. To má za následek, že se mezi rozptýlenými fotony s nižší energií (v dsledku rozptylu) vyskytují i fotony s pvodní energií. 3) Tvorba pár : Pohybuje-li se foton v elektromagnetickém poli nabité ástice, mže dojít k jeho pemn na pár ástice-antiástice. Jedná se o jev s prahovou energií, to znamená, že k realizaci tohoto jevu musí být energie fotonu nejmén rovna soutu klidových energií ástice a antiástice. Vzhledem k tomu, že ástice a antiástice mají stejnou hmotnost, musí být minimální energie fotonu W min rovna W m 0 c, (4.6) min. kde c je rychlost svtla a m 0 je klidová hmotnost vzniklé ástice (antiástice). Nejastji dochází k tvorb páru elektron-pozitron (pozitron je antiásticí k elektronu), protože tento proces má nejnižší prahovou energii, která iní,0 MeV. Jestliže foton má vyšší energii nežli prahovou, rozdlí se zbývající ást energie mezi ástici a antiástici stejným dílem. Pravdpodobnost vzniku páru elektron-pozitron vzrstá se zvyšující se energií fotonu a s druhou mocninou atomového ísla prostedí. Z uvedených proces, ke kterým dochází pi interakci záení gama s látkou, je zejmé, že foton ve smru šíení bhem prletu látkovým prostedím postupn ubývá. Tento úbytek lze popsat exponenciálním vztahem pro absorpní zákon N x N 0 e, (4.7) kde N 0 je pvodní poet foton, N je poet foton po prchodu látkovým prostedím o tloušce x a je lineární souinitel zeslabení. N je teba chápat tak, že vyjaduje poet foton, které ješt nebyly rozptýleny, a mají tedy pvodní energii. Zeslabovací koeficient vyjaduje souet zeslabovacích koeficient pro jednotlivé jevy - fotoelektrický jev, Comptonv rozptyl a tvorba pár f C P, (4.8) 5 z kde f, C, P jsou zeslabovacím koeficientem pro jednotlivé procesy, F, z, 7 / C h P z. Jak již bylo uvedeno, pravdpodobnost každého procesu, ke kterému pi interakci záení gama s prostedím dochází, závisí jak na energii foton gama, tak i na prvku, ze kterého je složeno interagující prostedí. Proto i zeslabující koeficienty jsou závislé na atomovém ísle Z a na energii foton. Interakce neutronového záení s prostedím Neutrony jsou elektricky neutrální ástice, proto se chovají pi prchodu látkovým prostedím odlišným zpsobem než nabité ástice. Neutron má sice nenulový magnetický moment, ale interakce s elektrony prostednictvím tohoto momentu je o šest ád slabší než elektromagnetická interakce v pípad nabitých ástic. Magnetická interakce mezi neutrony a elektrony elektronových obal atom prostedí se mže projevit pouze ve speciálních

11 pípadech pi rozptylu neutron ve feromagnetických nebo paramagnetických látkách. V pípad atomových jader je tato interakce ješt slabší, nebo atomová jádra mají magnetické momenty o ti ády nižší, než jsou orbitální magnetické momenty elektron v elektronových obalech atom. Prchod neutron prostedím je ovlivován hlavn silnou interakcí (jadernými silami) s atomovými jádry. Popis této interakce je pomrn složitou záležitostí, nebo velikost interakce siln závisí na energii neutron a velmi se mní nejen pro jednotlivé prvky, ale i pro rzné izotopy téhož prvku. Podle energie je možno rozdlit neutrony na nkolik skupin - tepelné, pomalé, rezonanní a rychlé. I pes složitost popisu silné interakce mezi neutrony a jádry atom je možné rozdlit toto psobení na pt základních proces. Závorky (a,b) zde znamenají symbolické oznaení jaderné reakce, kde a oznauje nalétávající ástici na jádro X. Po stetu této ástice s jádrem X dojde k interakci, po které vznikne jádro Y, ze kterého je emitována ástice b. ) Pružný rozptyl (n,n) Pi tomto procesu se poátení energie neutronu rozdlí mezi neutron a jádro. Jádro po rozptylu zstává v základním energetickém stavu. S klesající hmotnostní jádra roste ást kinetické energie, kterou neutron jádru pedá. Jestliže rozptyl bude probíhat na jádrech vodíku, která tvoí pouze jedna ástice (proton) s tém stejnou hmotností jakou má neutron, mže neutron pedat tomuto jádru veškerou svou energii (v prmru pedá polovinu své kinetické energie). Lehká jádra se proto asto používají ke zpomalování neutron nap. v jaderných reaktorech. Zpomalující prostedí se nazývá moderátor, v praxi to bývá tžká voda (D O) nebo grafit (C). ) Nepružný rozptyl (n,n) Tento proces je možný pouze pro neutrony s energiemi 0,5 MeV až 0 MeV (rychlé neutrony). Po tomto rozptylu zstává atomové jádro v excitovaném stavu. Na tuto excitaci se spotebuje ást kinetické energie interagujícího neutronu. 3) Radiakní záchyt (n,) Pi tomto procesu je neutron zachycen jádrem, které v dsledku toho pejde do vzbuzeného stavu. Pi pechodu jádra do základního stavu je emitováno záení gama. Radianí záchyt je možný pouze v pípad pomalých neutron, které mají energie v rozmezí 0-6 ev až 0-3 ev. Tento jev se využívá pro odstínní neutronového záení, které bylo pedtím zpomaleno moderátorem. 4) Jaderné reakce (n,p), (n,) Je to proces nejpravdpodobnjší pro lehká jádra. Vlivem interakce je neutron jádrem pohlcen a z jádra je emitována nabitá ástice. Konkrétními píklady takových reakcí jsou nap. 3 3 (n,p) He n H p (n,) Li 0nH, 4 5 B 0n3 Li 5) Štpení jader (n,f) Pi tomto procesu je v dsledku interakce neutronu a jádra jádro rozštpeno obvykle na dva až ti fragmenty f (fishion). Pi štpení jsou z jádra uvolnny dva až ti neutrony, tedy více než kolik jich do interakce vstoupilo. Na tomto jevu je založena etzová reakce nap. v jaderném reaktoru a pi jaderném výbuchu. V pípad izotop U, 9 U a 94 Pu nastává štpení vlivem tepelných neutron, které mají energie v oblasti ev až ev. Uvolnní jaderné energie Na obr.4.6 je znázornna závislost vazbové energie v pepotu na jeden nukleon na hmotnostním ísle. Ve vazbovou energii, která drží jádro pohromad, se promnila ást hmotnosti nukleon podle vztahu E v mc. (4.9)

12 Obr.4.6 závislost vazbové energie v pepotu na jeden nukleon na hmotnostním ísle Jinými slovy jádro má menší hmotnost, než jaký je souet klidových hmotností všech nukleon, ze kterých je jádro složeno. Z obrázku je vidt, že energii lze uvolnit jednak spojením lehkých jader na tžší, která jsou v oblasti nejstabilnjších jader, nebo štpením tžkých jader na jádra lehí opt v oblasti nejstabilnjších jader. Spojování lehkých jader se íká termonukleární reakce nebo jaderná fúze a probíhá samovoln v jádrech hvzd. Hmotu Slunce tvoí pedevším jádra vodíku a volné elektrony, malé zastoupení jader helia a stopové pímsi jader lithia pípadn tžších prvk. Píklady nkterých reakcí probíhajících v jádru Slunce jsou v tab.4.3, množství uvolnné energie je u jednotlivých reakcí uvedeno. Vysoká teplota v ádu 0 7 K je nutná, protože jádra jsou kladn nabitá a musí mít dostatenou energii, aby dokázala pekonat odpudivé elektrostatické síly a piblížit se na dosah psobení jaderných sil, tedy na vzdálenost 0-5 m. Umle mže být dosaženo jaderné fúze neízenou reakcí výbuchem vodíkové bomby nebo ízenou reakcí v nároných zaízeních zvaných tokamak nebo zaízení na pinch efekt. ízená reakce však není dosud technicky zvládnuta natolik, aby byla použitelná k výrob energie. Štpení tžkých jader mže probíhat ízenou reakcí ve štpných jaderných reaktorech nebo neízenou reakcí jaderným výbuchem. ízená štpná etzová reakce (viz výše) je technicky zvládnuta již od r.94, kdy byl spuštn první jaderný reaktor v USA. Štpné

13 jaderné reaktory pracují ve všech jaderných elektrárnách k výrob energie, nebo jsou používány jako zdroj neutron k vdeckému výzkumu. Tab.4.3 Píklady jaderných reakcí v jádru Slunce H D H D e e H He He H 3Li D D He 3 0 D D T H D T He 0n D He He n H Li D He He Li H He He Li D He He 3,6 MeV 4,03 MeV 7,6 MeV 8,4 MeV Li H He He ,4 MeV 4,0 MeV n 7,3 MeV 4,9 MeV Detekce ionizujícího záení Detektory ionizujícího záení jsou ureny ke stanovení jeho základních fyzikálních charakteristik. Jsou založeny na interakcích ionizujícího záení s hmotným prostedím, které byly výše popsány. Konstrukce detektor závisí na jejich urení, t.j. pro jaký druh ionizujícího záení jsou ureny a jaké fyzikální vlastnosti ionizujícího záení mají být studovány. Z hlediska fyzikálních proces, ke kterým v detektorech ionizujícího záení dochází, je možno rozdlit detektory na nkolik základních typ: plynové, scintilaní a polovodiové. Zvlášt v posledních letech vzrstá význam polovodiových detektor s rozvojem nových technologií umožujících výrobu velmi istých polovodiových materiál. Koneným výstupním signálem z uvedených druh detektor je obvykle po zaregistrování jedné ástice napový impuls, který je dále zpracováván a vyhodnocován. Amplituda tohoto impulsu bývá asto úmrná energii zaregistrované ástice. Velmi dležitý je i tvar napového impulsu v závislosti na asu, nebo ten ovlivuje další vlastnosti detektoru jako jsou asové rozlišení a mrtvá doba. Plynové detektory ) Ionizaní komory: Tyto detektory jsou založeny na schopnosti ionizujícího záení ionizovat plyn. Zpravidla se jedná o komrku vyplnnou plynem (obr.4.7), ve které jsou umístny dv elektrody. Druh plynové nápln a geometrické uspoádání elektrod závisí na urení detektoru.

14 Obr. 4.7 Schematické uspoádání plynového detektoru. Velmi dležitá je u plynových detektor jejich voltampérová charakteristika (obr.4.8). Prochází-li ionizující záení plynovým detektorem, plyn se ionizuje, tedy vznikají páry kladn nabitých iont a záporn nabitých elektron. Bude-li mezi elektrodami potenciálový rozdíl, budou se kladné ionty pohybovat ve smru k záporné elektrod a záporné elektrony ke kladné elektrod. To znamená, že v uzaveném elektrickém obvodu potee elektrický proud. Na velikosti naptí mezi elektrodami závisí i rychlost, jakou se budou elektrony a ionty pohybovat. Pi nízkém naptí bude jejich rychlost pomrn malá a bude docházet k rekombinaci iont a elektron ješt díve, než dojdou k elektrodám, nebo pravdpodobnost rekombinace roste s klesající vzájemnou rychlostí elektron a iont. S rostoucím naptím tedy proud roste až dosáhne tzv. nasyceného proudu. V této oblasti voltampérové charakteristiky všechny vytvoené elektrony doletí až k elektrodám, proto se zvyšujícím se naptím už proud nemže rst. Pi vysokých naptích budou elektrony získávat pi urychlování v elektrickém poli takovou energii, že budou ionizovat další atomy plynu (sekundární ionizace), takže proud mezi elektrodami bude lavinov narstat. Tento jev se nazývá plynové zesílení.

15 Obr.4.8 Voltampérová charakteristika plynového detektoru. Pi mení aktivity zái alfa a beta bývají obvykle záie umístny uvnit ionizaní komory, takže ionizující ástice ztrácejí svou energii pouze v citlivém objemu komory. V pípad záení beta lze zái umístit i mimo vlastní ionizaní komoru za pedpokladu, že elektrony budou do komory vstupovat okénkem, které bude zhotoveno z materiálu málo pohlcujícího elektrony, nap. z hliníkové fólie. Tento zpsob mení aktivity však není možný v pípad záení alfa, nebo dosah ástic alfa o energii nkolika MeV je malý a tudíž by znaná ást záení alfa byla pohlcena již ve vstupním okénku ionizaní komory. Mení záení gama vyžaduje speciální uspoádání ionizaních komor, nebo ionizace plynu v komoe je zpsobena elektrony uvolnnými ze stn komory nkterým z možných zpsob interakce záení gama s prostedním. Z tohoto dvodu je teba vyrábt vnitní stny ionizaních komor z materiál s vysokým protonovým íslem Z. Pro mení neutronového záení tvoeného pomalými neutrony se používají ionizaní komory s plynnou náplní BF 3 s pímsí argonu, nebo ionizaní komory jejichž katoda je pokryta sloueninami obsahujícími bór nebo lithium. Neutrony, které vletí do komory, zpsobí nkterou z jaderných reakcí B n Li, Li n H, pi kterých se uvolní ástice ionizující plynnou nápl ionizaní komory, kterou lze snadno detekovat. Mohou se také používat ionizaní komory, které mají katodu pokrytou izotopem uranu 35 9U. Neurony vyvolávají štpení jader uranu, piemž vzniklé štpné fragmenty jsou nositeli nkolika elementárních náboj, takže siln ionizují plynnou nápl komory. K registraci rychlých neutron se používají plynné nápln bohaté na lehké prvky (CH, CH,

16 C H 6 a pod.). Neutrony jsou tmito látkami rozptylovány. Pi tchto rozptylech rychlé neutrony vyrážejí z látek vodík nebo disociují molekuly nkterých látek na ionty, které ionizují nápl komory. ) Proporcionální poítae: Geometrické uspoádání proporcionálních poíta je obdobné jako u ionizaních komor. Proporcionální poítae pracují v oblasti proporcionality III (obr.4.8). V této oblasti se zaíná projevovat ionizace nárazem, to znamená, že elektrony mezi dvma srážkami získají v elektrickém poli energii postaující k další ionizaci plynu. 3) Geigerovy-Müllerovy poítae: GM poítae pracují v Geigerov oblasti IV voltampérové charakteristiky (obr. 4.8). Jejich uspoádání je obdobné, jako v pípad ionizaních komor nebo proporcionálních poíta. Obvykle se používá koaxiální uspoádání elektrod. Plynná nápl má obvykle tlak nižší než 0 5 Pa. Pro zvýšení úinnosti detektoru se do plynné nápln obvykle pidává malé množství organických látek, nap. alkoholu, etylén, trimetylbóru a pod. Naptí na elektrodách GM poítae se nastavuje pod hodnotu zpsobující samostatný výboj. Proletí-li ionizující ástice, plyn se stane vodivý, vznikne nesamostatný výboj a obvodem tee proud. Na sériov zapojeném rezistoru stoupne naptí, a klesne naptí na elektrodách GM trubice, což zpsobí zhašení výboje. Elektronika vyhodnocuje poet puls a tak poítá ástice, které trubicí prolétly. Pokud nkterá ástice vstoupí do detektoru v dob registrace jiné ástice, není zaregistrována, nebo ob ástice se projeví jako jediný impuls. Doba, kdy je detektor zablokován se nazývá mrtvou dobou a statisticky je poté teba korigovat namené hodnoty. Scintilaní poítae Detekce ionizujícího záení prostednictvím scintilaních detektor je jedna z nejstarších metod. Princip metody se opírá o skutenost, že nabité ástice mohou v nkterých látkách (krystalech) vyvolávat krátké záblesky v oblasti viditelného nebo ultrafialového svtla. Obr. 4.9 Schematické uspoádání scintilaního detektoru. Schematické uspoádání scintilaního detektoru je uvedeno na obr ástice ionizujícího záení, která pronikne do scintilaní látky S vyvolá svtelné záblesky. Takto vzniklé fotony po prchodu scintilátorem jsou svtlovodem SV vedeny na fotokatodu FK fotonásobie. Na fotokatod vyvolají fotony fotoelektrický jev. Fotokatoda je tenká vrstva látky, u které je vysoká pravdpodobnost fotoemise elektronu dopadem fotonu píslušné vlnové délky. Elektrony uvolnné z fotokatody dopadají na elektrody ve fotonásobii (tzv.

17 dynody D), které jsou zhotoveny z materiálu s vysokým koeficientem sekundární emise, t.j. dopadající elektron vyvolá emisi nkolika dalších elektron. Dynod je ve fotonásobii nkolik podle požadovaného zesílení. Z poslední dynody jsou elektrony vedeny na anodu A, ke které je pipojen pes uzemovací odpor R kondenzátor C, na kterém se prlet ionizující ástice scintilátorem projeví napovým impulsem. Namené hodnoty je teba rovnž statisticky korigovat podobn jako u GM poítae. Polovodiové detektory V polovodiových materiálech jsou dopadem ionizující ástice generovány páry elektron-díra, naptí piložené na detektor zpsobí tok elektron ke kladné elektrod a tok dr k záporné elektrod. Dopad ástice se tedy projeví jako napový impuls na sériov zapojeném rezistoru (viz obr.4.0), namené hodnoty je teba rovnž statisticky korigovat podobn jako u GM poítae. Obr.4.0 Schéma uspoádání detekce ionizujícího záení s polovodiovým detektorem. Radioaktivní záie Základní veliiny charakterizující zái Radioaktivní látky našly široké možnosti využití nejen ve fyzikálním výzkumu, ale také v rzných oborech vdy a techniky, nap. v lékaských aplikacích. Zpravidla se používá urité množství radionuklidu, které nazýváme radioaktivní zái. K tomu, abychom mohli radioaktivní zái kvantitativn a kvalitativn popsat, musíme zavést nkteré veliiny. Pedevším je každý zái charakterizován typem pemny, ke které v jeho jádrech dochází (pemna alfa, beta, emise záení gama, emise neutron). K pemn dochází s uritou pravdpodobností, neboli s uritým poloasem pemny T /, který je pro daný zái konstantou. ástice jsou emitovány s uritou energií nebo energiemi. Typ pemny je vnitní charakteristikou záie, ale nepopisuje jej kvantitativn.

18 Veliina charakterizující množství a rychlost radioaktivních pemn se nazývá aktivita. Aktivita je definována dn A, ( 4.0) dt t.j. jako podíl stedního potu dn samovolných jaderných pemn z daného energetického stavu v uritém množství radionuklidu za asový interval dt a délky tohoto intervalu dt. Jednotkou aktivity je becquerel (znaka Bq), jejíž rozmr je s -. Veliina N (obecn poet entit) zde oznauje poet radioaktivních pemn, pi mení používáme N k oznaení potu ástic vyslaných záiem, event. k oznaení potu signál registrovaných detektorem. Tato veliina vyjaduje poet dj a je tedy bezrozmrná. Pozor! Je teba rozlišovat poet N a etnost oznaenou n. etnost n je definována jako podíl stedního potu dj nebo interakcí a délky asového intervalu, v nmž tyto dje probhly. Má vždy rozmr s -. Interakci ionizujícího záení s látkou popisuje skupina veliin, z nichž nkteré zavedeme. Pro posouzení úink záení na látky i na živé organismy se užívá veliina dávka (absorbovaná dávka) D, která je definována d D, (4.) dm kde d je stední sdlená energie, t.j. energie pedaná ionizujícím záením látce o hmotnosti dm v daném míst. Jednotkou dávky je gray, znaka Gy. Gray má rozmr m.s -. Pi stanovení dávky je teba vždy uvést druh látky s níž záení interaguje, nap. dávka ve vzduchu D, dávka v živé tkáni D t a pod. Dávkový píkon D je podíl pírstku dávky dd za asový interval dt tohoto intervalu dt dd D dt Jednotka dávkového píkonu je Gy.s -, jeho rozmr je m.s -3.. ( 4.) Biologický úinek ionizujícího záení nezávisí jen na absorbované dávce záení, ale také na druhu záení. Pro úely ochrany ped záením je proto nutné zavést veliinu, která by odrážela rzné biologické úinnosti jednotlivých druh záení. Jako referenního zdroje záení se obvykle používá rentgenové záení s energií 00 kev. Biologická úinnost záení vztažená k úinnosti referenního zdroje se nazývá jakostní faktor Q. Hodnoty jakostního faktoru Q, který charakterizuje závažnost biologických úink uritého druhu záení, jsou následující (pro vybrané druhy záení): záení X,, -, +... ástice... 0 tepelné neutrony...,3 neutrony s neznámými energetickým spektrem... 0 Zapotením jakostního faktoru lze zavést dávkový ekvivalent H, který charakterizuje biologické úinky záení (již s ohledem na rzné druhy záení) H D. Q. N, ( 4.4) kde D je absorbovaná dávka (Gy), Q je jakostní faktor (bezrozmrné íslo) a N je modifikující faktor, obvykle roven jedné. Jednotkou dávkového ekvivalentu je Sievert (Sv).

19 Radioaktivní záie ) Záie alfa existují jednak jako pirozené radionuklidy, jednak je možno je pipravit umle pomocí jaderných reakcí. Jednou z pedností radionuklid alfa je obrovské rozmezí poloas rozpadu pi relativn malých rozdílech v energii emitovaných ástic. Napíklad v pípad 7 Po mají ástice alfa energii 8,78 MeV a poloas rozpadu T / 3, 040. s, zatímco v pípad 3 0 Th je energie ástic alfa 3,98 MeV a poloas pemny T /, 390. rok. Další pedností je árové energetické spektrum vysílaných ástic. Hodnoty energií jsou vesms ureny s pesností 0,%, což odpovídá ádov jednotkám kev. Vysoká pesnost v urení hodnot energie a malá pirozená šíka pík ve spektru jsou dvodem k použití zái alfa pro energetickou kalibraci a urení energetického rozlišení detektoru. ) Záie beta emitují elektrony nebo pozitrony. Záie - emitující elektrony jsou jak pirozeného pvodu, tak pipravované umle pomocí jaderných reakcí. Záie + emitující pozitrony se pírod nenacházejí, dají se pipravit pouze umle pomocí jaderných reakcí v urychlovaích nebo v jaderných reaktorech. Pro emisi elektron i pozitron platí obecná zákonitost: ím vtší je energie uvolovaná pi pemn, tím kratší je poloas pemny beta. Nejkratší poloasy pi pemn beta jsou ádov 0 - s a odpovídá jim energie asi 0 MeV uvolovaná pi pemn. Energetické spektrum záení beta je spojité a charakteristickou veliinou je maximální energie ve spektru. Ve vtšin pípad je výsledné jádro po pemn beta ve vzbuzeném stavu a prakticky souasn s emisí elektron i pozitron dochází i k emisi záení gama. Existují však i pípady, kdy se výsledné jádro po pemn nalézá v základním stavu, takže zái beta zhotovený z tchto radionuklid by neml vyzaovat žádné záení gama. Ve skutenosti však nelze pipravit záie beta bez doprovodné emise záení gama ze dvou píin: za prvé pi pohybu lehkých nabitých ástic látkou vzniká brzdné záení (i v materiálu záie i podložky) a za druhé pemna beta znamená zmnu potu proton v jáde a tím i odpovídající zmnu v atomovém obalu, která je provázena emisí elektromagnetického záení. Je-li zái beta zdrojem pozitron, vznikají navíc v materiálu záie nebo podložky fotony s energií 0,5 MeV v dsledku anihilace pozitron s elektrony. 3) Radioaktivní zdroje záení gama jsou obvykle radionuklidy, v nichž probíhá pemna beta. Výhodou tchto zdroj je možnost dosažení vysoké aktivity. Vtšinou se jádro dostává do základního stavu postupnou deexcitací pes nkolik energetických hladin, tedy v tchto pípadech jsou emitovány fotony s nkolika hodnotami energie. Energie emitovaného záení gama leží pro rzné radionuklidy v intervalu od nkolika kev až do 0 MeV. Užíváme-li zái gama pro kalibraci detektor, volíme ty zdroje záení gama, jejichž energetické spektrum obsahuje nejvýše ti píky, energeticky od sebe dostaten vzdálené. Pro tento úel se nejastji používají nuklidy Na, Co, Cs. 4) Zdroje neutron: Radioaktivními zdroji neutron jsou vždy myšleny zdroje, v nichž se realizují jaderné reakce typu (, n) nebo (, n) s použitím radioaktivního záie jako zdroje 9 4 ástic alfa nebo záení gama. Využívá se pitom nap. jaderná reakce 4 Be He 6 C 0n, která probíhá s velkou pravdpodobností. Z radioaktivních zái se jako zdroj ástic alfa pro tuto reakci používá bu radionuklid 0 Po, u nhož je na závadu relativn krátký poloas pemny 39 dn, nebo 6 Ra s poloasem pemny 60 rok. Pro reakce typu (, n) lze s úspchem použít jader dvou nuklid 9 Be a 4 H. Nejvtší toky neutron poskytují jaderné reaktory. Z celého povrchu aktivní zóny reaktoru vystupuje až 0 8 neutron za sekundu, piemž jejich energie leží v intervalu od 0-3 ev až do 0 MeV.

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek 17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek Polovodie se od kov liší pedevším tím, že mají vtší rezistivitu (10-2.m až 10 9.m) (kovy 10-8.m až 10-6.m). Tato rezistivita u polovodi

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

29. Atomové jádro a jaderné reakce

29. Atomové jádro a jaderné reakce 9. tomové jádro a jaderné reakce tomové jádro složení: nukleony protony (p ) a neutrony (n o ) rozmry: ádov -5 m polomr: R=R. kde R =,3. -5 m, je nukleonové íslo jádra Mezi ásticemi psobí slabé gravitaní

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Hmotnostní analyzátory a detektory iont

Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory Hmotnostní analyzátory Rozdlí ionty v prostoru nebo v ase podle jejich m/z Analyzátory Magnetický analyzátor (MAG) Elektrostatický analyzátor

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ Elektromagnetická vlna Z elektiny a magnetismu již víte, že v elektrickém obvodu, do kterého je zapojen kondenzátor a cívka, vzniká elektromagnetické kmitání, které lze

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí

1. Exponenciální rst. 1.1. Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí V tomto lánku na dvou modelech rstu - exponenciálním a logistickém - ukážeme nkteré rozdíly mezi chováním spojitých a diskrétních systém. Exponenciální model lze považovat za základní rstový model v neomezeném

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu Jaderná energie Atom Všechny věci kolem nás se skládají z atomů. Atom obsahuje jádro (tvořené protony a neutrony) a obal tvořený elektrony. Protony a elektrony jsou částice elektricky nabité, neutron je

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Obr. 1: Elektromagnetická vlna

Obr. 1: Elektromagnetická vlna svtla Svtlo Z teorie elektromagnetického pole již víte, že svtlo patí mezi elektromagnetická vlnní, a jako takové tedy má dv složky: elektrickou složku, kterou pedstavuje vektor intenzity elektrického

Více

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod 2. Diody a usmrovae schématická znaka A K Dioda = pasivní souástka k P N je charakteristická ventilovým úinkem pro jednu polaritu piloženého naptí propouští, pro druhou polaritu nepropouští lze ho dosáhnout

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu Jaderná fyzika Zápisy do sešitu Vývoj modelů atomu 1/3 Antika intuitivně zavedli pojem atomos nedělitelná část hmoty Pudinkový model J.J.Thomson (1897) znal elektron a velikost atomu 10-10 m v celém atomu

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Proud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme?

Proud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? Veletrh nápad uitel fyziky 10 Proudní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? PAVEL KONENÝ Katedra obecné fyziky pírodovdecké fakulty Masarykovy

Více

Plazma v technologiích

Plazma v technologiích Plazma v technologiích Mezi moderními strojírenskými technologiemi se stále častěji prosazují metody využívající různé formy plazmatu. Plazma je plynné prostředí skládající se z poměrně volných částic,

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Princip fotovoltaika

Princip fotovoltaika Fotovoltaiku lze chápat jako technologii s neomezeným r?stovým potenciálem a?asov? neomezenou možností výroby elektrické energie. Nejedná se však pouze o zajímavou technologii, ale také o vysp?lé (hi-tech)

Více

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

dq T dq ds = definice entropie T Entropie Pi pohledu na Clausiv integrál pro vratné cykly :

dq T dq ds = definice entropie T Entropie Pi pohledu na Clausiv integrál pro vratné cykly : Entropie Pi pohledu na Clausiv integrál pro vratné cykly : si díve i pozdji jist uvdomíme, že nulová hodnota integrálu njaké veliiny pi kruhovém termodynamickém procesu je základním znakem toho, že se

Více

KUSOVNÍK Zásady vyplování

KUSOVNÍK Zásady vyplování KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic

Více

MOOVODY Moovody se oznaují trubice, které vybíhají z moové pánviky ledvin a odvádí vzniklou mo do moového mchýe.

MOOVODY Moovody se oznaují trubice, které vybíhají z moové pánviky ledvin a odvádí vzniklou mo do moového mchýe. VYLUOVACÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány vyluovací soustavy urí polohu orgán vyluovací soustavy v tle popíše vnjší i vnitní stavbu ledviny zhodnotí význam vyluovací soustavy pro život lovka uvede píklady

Více

Základy pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C

Základy pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C Základy pyrometrie - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C výhody: zanedbatelný vliv měřící techniky na objekt možnost měření rotujících nebo pohybujících se těles

Více

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak.

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak. Referát z Fyziky Detektory ionizujícího záření Vypracoval: Valenčík Dušan MVT-bak. 2 hlavní skupiny detektorů používaných v jaderné a subjaderné fyzice 1) počítače interakce nabitých částic je převedena

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Koronové a jiskrové detektory

Koronové a jiskrové detektory Koronové a jiskrové detektory Charakteristika elektrického výboje v plynech Jestliže chceme použít ionizační účinky na detekci jaderného záření, je třeba poznat jednotlivé fáze ionizace plynu a zjistit

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.

Více

Prostedky automatického ízení

Prostedky automatického ízení VŠB-TU Ostrava / Prostedky automatického ízení Úloha. Dvoupolohová regulace teploty Meno dne:.. Vypracoval: Petr Osadník Spolupracoval: Petr Ševík Zadání. Zapojte laboratorní úlohu dle schématu.. Zjistte

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.

Více

Pravidla orientaního bhu

Pravidla orientaního bhu Obsah Pravidla orientaního bhu eský svaz orientaního bhu "Sportovní estnost by mla být vedoucím principem pi interpretaci tchto Pravidel" 1. Oblast psobnosti a platnost 2. Charakteristika orientaního bhu

Více

2. 2 R A D I O A K T I V I T A

2. 2 R A D I O A K T I V I T A 2. Jaderná fyzika 29 2. 2 R A D I O A K T I V I T A V této kapitole se dozvíte: o podstatě radioaktivity; o typech a vlastnostech radioaktivního záření; o typech a zákonitostech radioaktivních přeměn;

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601

Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601 Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601 Obsah: 1. Měření velikosti dávky detekční trubicí typu A... 2 2. Statistická chyba měření... 2 3. Mez průkaznosti (NWG)...3 4. Měření kontaminace...

Více

MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL. Miloslav Šanda

MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL. Miloslav Šanda MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL Miloslav Šanda Ionizaní techniky využívané k analýze biomolekul (biopolymer) MALDI : proteiny, peptidy, oligonukleotidy, sacharidy ESI : proteiny, peptidy, oligonukleotidy,

Více

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita 433 36 RADIOAKTIVITA Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita Radioaktivita je jev, při kterém se jádra jednoho prvku samovolně mění na jádra jiného prvku emisí částic alfa, neutronů,

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického

Více

Efektivní hodnota proudu a nap tí

Efektivní hodnota proudu a nap tí Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV

PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - UŽIVATELSKÉ ÚPRAVY GRAFICKÝCH VÝSTUP YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Vtšina produkt spolenosti YAMACO Software

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická BAKALÁSKÁ PRÁCE 006 ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra mení Využití Rogowskiho cívky pi mení proudu a analýza

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

1 Motory s permanentními magnety

1 Motory s permanentními magnety 1 Motory s permanentními magnety Obr. 1 Píný ez synchronním motorem s permanentními magnety 1. kw, p=4 Motory s permanentními magnety jsou synchronní motory, které místo budicího vinutí pro vytvoení magnetického

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 5 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.040 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Atom

Více

12. STUDIUM GEIGEROVA-MÜLLEROVA POČÍTAČE PRO ZÁŘENÍ GAMA

12. STUDIUM GEIGEROVA-MÜLLEROVA POČÍTAČE PRO ZÁŘENÍ GAMA 12. STUDIUM GEIGEROVA-MÜLLEROVA POČÍTAČE PRO ZÁŘENÍ GAMA Měřicí potřeby: 1) přístroj pro měření radioaktivního záření ROBOTRON 20 046 2) Geigerův-Müllerův počítač pro záření gama 3) dva zářiče ( 60 Co)

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ VIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 14 Jméno: Jan Datum mení: 14.

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012 1 2 Pístroje, materiály a inidla jsou jednou z kontrolovaných oblastí pi kontrolách úrovn správné laboratorní praxe, které provádí Státní ústav pro kontrolu léiv. Kontrolováno je jejich poizování, provoz,

Více

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM 12. OCHRANA PŘED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM Při práci se zdroji záření spočívá v zeslabení dávky záření na hodnotu, při níž je riziko ozáření sníženo na zanedbatelnou hodnotu: udržování patřičné vzdálenosti od

Více

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie Elektrochemie - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, B?ezen 05, 2015 http://biologie-chemie.cz/elektrochemie-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Elektrochemie P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby

Více

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

1 Základní pojmy a vztahy

1 Základní pojmy a vztahy Měření spektra gama záření scintilačním počítačem Abstrakt Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra gama zářičů. Je široce využívaná v dozimetrii a jaderné fyzice. Dovoluje nám

Více

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A 2. Jaderná fyzika 9 2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A V této kapitole se dozvíte: o historii vývoje modelů stavby atomového jádra od dob Rutherfordova experimentu;

Více

34OFD Rev. A / 1SCC390116M0201. Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze

34OFD Rev. A / 1SCC390116M0201. Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze 4OFD Rev. A / SCC906M00 Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze Úvod Monitor stavu pojistek, oznaený OFD, signalizuje pepálení pojistky zapojené ve

Více

28. Základy kvantové fyziky

28. Základy kvantové fyziky 8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvtluje fyzikální principy mikrosvta. Megasvt svt planet a hvzd Makrosvt svt v našem mítku, pozorovatelný našimi smysly bez jakéhokoli zprostedkování Mikrosvt

Více

Dosah γ záření ve vzduchu

Dosah γ záření ve vzduchu Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,

Více

24. Elektromagnetické vlnní

24. Elektromagnetické vlnní 4. Elektromagnetické vlnní Podstatu elektromagnetického vlnní vyložil ve. polovin 19. století James Clarc Maxwell. Z jeho teorie elektromagnetického pole vyplývá, že kolem ástic s nábojem, které se pohybují

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení

Více