Modré nebe. Nebe bez mráčku je za dne modré. Bez atmosféry bychom i ve dne hleděli do tmavého vesmíru.
|
|
- Růžena Čechová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Modré nebe
2 Modré nebe Nebe bez mráčku je za dne modré. Bez atmosféry bychom i ve dne hleděli do tmavého vesmíru. > Charakteristika Bez vzduchu by byla pozemská obloha stále bez oblak a černá. Slunce by svítilo trochu jasněji, než jsme zvyklí, současně by byly na tmavé obloze vidět nejjasnější hvězdy a planety. Denní oblohu ale rozjasňuje difuzní rozptyl slunečního světla, způsobený především kyslíkem a dusíkem. > Výskyt Modrá obloha je za jasných dní nebo mezi oblaky vidět, dokud je Slunce nad horizontem nebo těsně pod ním. > Zajímavosti K rozptylu světla na molekulách vzduchu nedochází u všech vlnových délek (tj. u všech barev) stejnou měrou. U krátkovlnného modrého světla nastává podstatně větší rozptyl než u barev s delší vlnovou délkou, například červené právě proto 44 je obloha modrá. Velmi intenzivní je modrá barva oblohy ve větších výškách, třeba v horách, kde leží vrstvy vzduchu s většinou vodních par a prachu pod pozorovatelem. Čím vyšší hora a čím jasnější atmosféra, tím více se barva oblohy přesouvá od azurové k tmavě až ocelově modré. Na větších částicích, například na kapičkách vody a prachových zrncích, dochází k rozptylu prakticky všech vlnových délek viditelného světla stejnou měrou. Vysoká vlhkost vzduchu nebo oblačné závoje proto vyvolávají mléčné zbarvení oblohy. Modré zbarvení oblohy lze zintenzivnit polarizačním filtrem z fotografického vybavení, nejsilněji v pravém úhlu ke Slunci.
3 Slunce Slunce je hvězda uprostřed našeho planetárního systému. Bez něj by na Zemi neexistoval život. > Charakteristika Doba viditelnosti Slunce vymezuje den vůči noci. > Výskyt Každý den Slunce vychází na východě, kolem poledne dosahuje své nejvyšší polohy na jihu a na západě zase zapadá (alespoň ve středních šířkách). Na 50. stupni zeměpisné šířky kolísá délka dne mezi 16,5 hodiny (na začátku léta) a osmi hodinami a deseti minutami (na začátku zimy). Na začátku jara a začátku podzimu panuje rovnodennost, tj. den i noc trvají 12 hodin. > Zajímavosti Slunce má průměr přibližně 1,4 milionu kilometrů, což je 109násobek průměru Země. Země se od něj pohybuje ve vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů a oběhne ho jednou za rok. Světlo potřebuje ke zdolání této vzdálenosti osm minut a dvacet sekund. Nesmírnou potřebu energie pokrývá Slunce jadernou fúzí přeměnou vodíku na helium; zčásti jde o přeměnu hmoty na energii, takže Slunce je každou sekundu o více než čtyři miliony tun lehčí! Jaderná fúze probíhá ve středu Slunce při teplotě kolem 15 milionů stupňů, zatímco sluneční povrch má teplotu jen přibližně stupňů. Kvůli mírně eliptickému tvaru zemské oběžné dráhy se Země nejvíce přiblíží ke Slunci na začátku ledna, naopak na začátku července je nejdále. Sluneční aktivita cyklicky kolísá; každých jedenáct let lze pozorovat maximum slunečních skvrn, mezi maximy se vyskytují období téměř beze skvrn. 45
4 Pohyb Slunce po obloze Dráha Slunce nad horizontem se v průběhu roku mění v závislosti na zeměpisné šířce. > Charakteristika V důsledku naklonění osy otáčení Země o přibližně 23,5 vůči kolmici k rovině její oběžné dráhy se každý den mění zdánlivá dráha Slunce po obloze. > Výskyt Abychom mohli sledovat pohyb dráhy Slunce, je potřeba několikaměsíční pozorování. Každý jasný den lze zaznamenat, kde Slunce vychází a kde zapadá. Pozorování se musí provádět vždy ze stejného místa. Nejlepší je poznamenat si datum a výrazný znak na horizontu (například 3. března: východ těsně nalevo od věže kostela ) nebo zaznamenat okamžik fotograficky. > Zajímavosti Pouze na začátku jara a podzimu je bod východu Slunce přesně na východě a západu přesně na západě. Po začátku jara se bod východu Slunce posouvá a severovýchod, bod západu na severozápad, přičemž roste výška Slunce v poledne. Zajímavé bude, když si co nejvíce dní v roce budete zaznamenávat polohu Slunce přesně ve 12 hodin (13 hodin letního času) použijte k tomu nejlépe stabilní kolík a vrchol jeho stínu označte na zemi. V průběhu roku vznikne tvar podobající se číslici 8, tak zvaná analema. Důvodem je časová rovnice (viz stranu 27). Tip pro pozorovatele Slunce lze skrze dalekohled pozorovat výhradně s ochranným filtrem! 46
5 Částečné zatmění Slunce Když se Měsíc v úplňku dostane před Slunce, aniž by ho zcela zakryl, nastává částečné zatmění Slunce. > Charakteristika Větší či menší část Slunce je zakrytá tmavým Měsícem v novu. Podle stupně zatmění může celá podívaná trvat i přes čtyři hodiny. Zvláštní formou je prstencové zatmění, kdy zdánlivá velikost Slunce přesahuje zdánlivou velikost Měsíce. > Výskyt Každý rok dojde ke dvěma až třem zatměním Slunce, jež jsou ale viditelná jen z těch míst na Zemi, na která dopadá měsíční stín. Pozorování je možné pouze s vhodnými ochrannými brýlemi, aby nemohlo dojít k poškození zraku! Zážitek z částečného zatmění Slunce nelze srovnat s úplným zatměním (subjektivně vzato se ani nesetmí), přesto jde o jednu z vzácných příležitostí, kdy lze spatřit Měsíc v novu. > Zajímavosti K zatmění Slunce může dojít, jen když se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi, tedy když je v novu. Kdyby Měsíc obíhal Zemi ve stejné rovině, v níž obíhá Země kolem Slunce, docházelo by k zatmění Slunce při každém měsíčním novu, tj. každých 29,5 dne. Dráha Měsíce je ovšem přibližně o 5 nakloněná, takže k zatmění dochází jen tehdy, když nov Měsíce připadne na okamžik, kdy Měsíc kříží rovinu dráhy Slunce. Tyto pozice se označují jako lunární uzly a někdy se dodnes nazývají dračí hlava a dračí ohon, protože se dříve věřilo, že Slunce při zatmění sežral drak. 47
6 Úplné zatmění Slunce Když Měsíc zakryje Slunce zcela, hovoříme o úplném zatmění Slunce. Jde o nejpůsobivější nebeský úkaz. > Charakteristika Průměr Slunce je asi 400 větší než průměr Měsíce, Slunce je od nás ale 400 dále než Měsíc. Této šťastné náhodě vděčíme za to, že Měsíc v novu může téměř přesně zakrýt Slunce. Nastane úplné zatmění a můžeme spatřit sluneční korónu. > Výskyt Úplné zatmění Slunce lze spatřit z úzkého (nanejvýš 273 kilometrů širokého) pásu, na který dopadá vrchol hlavního stínu Měsíce v novu. Prakticky vždy je třeba za pozorováním úplného zatmění Slunce cestovat, ale téměř každý rok někde na Zemi nastane. Před a po úplném zatmění panují stejné podmínky jako během částečného zatmění, s úplným zatměním se ale situace dramaticky změní: 48 setmí se a ochladí, lze spatřit hvězdy a planety a na obloze stojí černý Měsíc obklopený svatozáří sluneční koróny. > Zajímavosti Během úplného zatmění jsou patrné protuberance, narudlé ohnivé plameny na okraji slunečního disku. Lze vidět i korónu, jejíž struktura jasně vyznačuje magnetické póly Slunce. Fáze úplného zatmění trvá maximálně 7,5 minuty, většina zatmění je ovšem výrazně kratších. Kdo chce zažít co nejdelší úplné zatmění, musí zvolit místo pozorování tak, aby leželo přesně uprostřed dráhy stínu po zemském povrchu; k okrajům dráhy délka trvání úplného zatmění klesá, mimo dráhu je zatmění jen částečné.
7 Malé halo Nejnápadnějším halovým jevem je světlý prstenec kolem Slunce zvaný malé halo, vyvolaný oblakem ledových krystalů. > Charakteristika O halovém jevu hovoříme, když kolem Slunce (nebo Měsíce) svítí prstence, oblouky nebo skvrny. Pro vznik těchto jevů jsou příhodné dny s vysokou oblačností. Nikoliv vzácně se pak kolem Slunce vytvoří více či méně spojitý prstenec o poloměru 22 malé halo. > Výskyt Malé halo lze pozorovat přibližně 100 dní v roce; mnohdy zůstane nezpozorováno, protože se směrem ke Slunci nedíváme tak často. Ale ve dnech, kdy oblohu mléčně bílými závoji pokrývají vysoko se vznášející ciry a cirostraty (viz stranu 63), se vyplatí hledat. Roztáhneme-li prsty na předpažené ruce, budeme mít mezi palcem a malíčkem zhruba poloměr halového prstence. Ostrý vnitřní okraj prstence je někdy červeně zbarvený. Bude výhodné, když jasné Slunce zakryjeme rukou. > Zajímavosti Halové jevy vznikají na ledových krystalech v oblacích ve výšce přibližně 10 kilometrů. V malých, jen několik desetin milimetru velkých ledových krystalech s šestibokým tvarem dochází k lomu světla do všech směrů, který dosahuje vrcholu v úhlu 22. Další maximum vzniká při poloměru 46 to je tak zvané velké halo. Tento větší prstenec, jenž je širší a svítí slaběji, je ale viditelný jen málokdy a ještě jen fragmentárně. Mezi halové jevy patří také vedlejší slunce, cirkumzenitální oblouk a halový sloup (viz strany 50, 51 a 70). 49
8 Vedlejší slunce Vedlejší slunce se projevují jako jasné skvrny vedle Slunce; mohou být nalevo, napravo i po obou stranách slunečního disku. > Charakteristika Vedlejší slunce (parhelia, paslunce) patří k halovým jevům, jež se mohou objevit ve dnech s vysokou oblačností. Vždy se objevují ve stejné výšce nad horizontem jako Slunce. Nezřídka lze pozorovat odlišné zbarvení vedlejších sluncí a ohon směřující od Slunce. > Výskyt Když je Slunce těsně nad horizontem, je jeho úhlová vzdálenost od vedlejších sluncí 22 ; ta pak tvoří světlé skvrny na prstenci malého hala, je-li také patrné. Čím výše Slunce je, tím je úhel mezi Sluncem a vedlejšími slunci větší (při výšce Slunce 45 vzroste na 30 ). Při nižších polohách Slunce se vedlejší slunce vyskytují častěji. Když Slunce zakryjeme třeba předpaženou rukou, můžeme vedlejší slunce pozorovat podrobněji. Jejich zbarvení bude intenzivnější, pokud použijeme polarizační filtr. Strana přivrácená ke Slunci je červená, vnější strana modrá. Vedlejší slunce se objevují cca 70 dní v roce. > Zajímavosti Vedlejší slunce vděčí za svůj vznik lomu a odrazu světla v ledových krystalcích vysokých oblak. Tyto krystalky mají šestiúhelníkový tvar a jsou silně zploštělé, podobají se tedy tenkým destičkám. Při pádu je přitažlivá síla orientuje většinou horizontálně a dochází na nich k odrazu světla. 50
9 Cirkumzenitální oblouk Většinou barevný oblouk nad Sluncem se podobá duze, vždy se ale vyskytuje blízko zenitu. > Charakteristika Cirkumzenitální oblouk je halový jev, jehož zakřivení je odvrácené od Slunce. Vrcholový bod oblouku je od Slunce vzdálen 48, přičemž Slunce je asi nad horizontem. Většinou lze pozorovat jen čtvrtinu kruhu. > Výskyt Vzhledem ke 20 až 30 výskytům ročně není cirkumzenitální oblouk úplně vzácným jevem, často ho ale přehlédneme, protože je na obloze v místech, kam se podíváme jen málokdy. Zejména ve dnech, kdy je obloha lehce pokryta závoji oblak, bychom se však měli po cirkumzenitálním oblouku, jehož barvy připomínají duhu, porozhlédnout! Mezi halovými jevy patří k nejpůsobivějším. > Zajímavosti Stejně jako vedlejší slunce je cirkumzenitální oblouk vyvoláván krystalky ledu, z nichž se skládají ciry a cirostraty, jež ale někdy také rostou v kondenzačních stopách letadel. Krystalky mají většinou tvar šestihranných sloupečků nebo destiček, které často padají tak, že jedna plochá strana směřuje dolů a druhá nahoru. Díky tomuto uspořádání působí oblak ledových krystalů jako jeden velký krystal, do něhož vstupuje sluneční světlo a po několikerém odrazu od krystalových plošek z něj opět na určitých místech vystupuje; na tomto principu vznikají všechny halové jevy. 51
10 Halové jevy Nízké zimní teploty usnadňují vznik ledových krystalů, proto jsou v zimě halové jevy častější. > Charakteristika Impozantní je kombinace halových jevů, například současný výskyt malého hala, dvou vedlejších sluncí a cirkumzenitálního oblouku. > Výskyt V zásadě mohou halové jevy vznikat v každém ročním období. Ve vysokých oblacích je i v létě teplota 20 C a nižší, což je předpoklad pro vznik ledových krystalů. Ledová mlha v blízkosti zemského povrchu, jež může vyvolat velmi atraktivní halové jevy, se ovšem u nás vyskytuje jen v zimě. Halové jevy může vyvolat i jinovatka a ledové jehličky, které vznikají při vysoké vlhkosti vzduchu a nízkých teplotách. > Zajímavosti Kromě cirů a cirostratů může mít vznik halových jevů i jiné příčiny patří k nim mrznoucí mlha i obyčejná sněhová pokrývka, která může vyvolávat halové jevy, je-li Slunce nízko. I ve středně vysokých oblacích může vznikat led a důsledkem mohou být halové jevy. Podle situace mají některé halové jevy životnost pouhých několika minut, jiné trvají mnoho hodin. Typickým počasím, kdy lze halové jevy očekávat, je konec slunečného období, kdy se od západu blíží oblast nízkého tlaku a před ní postupují oblačné závoje. Halovým jevům lze pravděpodobně připsat některá historická pozorování považovaná tehdy za Boží zjevení (například zjevení Hildegardy z Bingenu). 52
11 Duha Prší-li za svitu Slunce, může vzniknout duha, při vhodných podmínkách dokonce duhy dvě. > Charakteristika Přesně naproti Slunci leží střed duhy, což je vlastně kružnice o poloměru 42. Uvnitř je fialový okraj barevného spektra, vně červený. U druhé duhy, která má poloměr 51, je tomu naopak. > Výskyt Šance na vznik duhy je největší za aprílového počasí : to se střídají krátké a silné dešťové přeháňky s vyjasněním, takže může pršet a současně svítit Slunce. Dobré předpoklady bývají též na podzim. Duhu lze pozorovat také tehdy, když na místě pozorování neprší déšť již ustal nebo ještě nezačal. > Zajímavosti Barvy duhy jsou velmi dobře patrné, když se tato objeví před tmavým oblakem. Aby byla duha vidět, nesmí být Slunce výše než 42 nad horizontem; v zimě je tomu tak po celý den, v létě jen dopoledne a odpoledne. Když hledáte duhu, stoupněte si zády ke Slunci, protože duha vzniká lomem a odrazem světla v dešťových kapkách. Bílé sluneční světlo, které vstupuje do kapek, je složeno z různých barev a v kapce se stejně jako v optickém hranolu rozloží na jednotlivé barevné složky. Duze, která vznikne při velmi nízkém, rudém Slunci, proto bude chybět modrá a zelená barva. 53
HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová
HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA Mgr. Hana Tesařová Halové jevy v atmosféře Optické jevy v atmosféře objevují se díky lomu a odrazu slunečního nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalech
VíceOPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Radka Vesecká, 4. 10. 2017 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Halové jevy = lom a rozptyl světla na ledových krystalcích Fotometeory = Ohybové jevy = lom a rozptyl světla na kapičkách vody
VíceHra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo
1 2 3 Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo 4 Měsíc s malým halo 22 a Jupiter. Kondenzační stopa drobné kapičky a ledové krystaly z výfukových plynů 5 -La palma, Kanárské ostrovy
VíceCirrus (řasa) patří mezi vysoké mraky (8 13km) je tvořen jasně bílými jemnými vlákny. ani měsíční světlo
Oblaka Základní informace mraky jsou viditelnou soustavou malých částic vody nebo ledu v atmosféře Země - nejde o vodní páru liší se vzhledem, výškou i vlastnostmi klasifikaci mraků zavedl Luke Howard
VíceHOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE
OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.
VíceOPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018
OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018 ANOTACE Optické jevy v atmosféře mají velmi různorodou fyzikální podstatu. Mnohé z nich jsou pro pozorovatele velmi atraktivní nejen k
VíceTeplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí
Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,
Více2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce
2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce Předpoklady: 020101 Pomůcky: lampičky s klasickými žárovkami, stínítko, modely slunce, země, měsíce na zatmění Měsíc je velmi zajímavé těleso: jeho tvar
VíceZemě třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc
ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru. Země Země je třetí planetou
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací
VíceVY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceÚkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?
1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,
VíceAstronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost
www.astroklub.cz Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost http://vysocina.astro.cz Hvězdářská ročenka 2017 Jakub Rozehnal a kolektiv Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
VíceIdentifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ
vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test
VíceOptické jevy v atmosféře Proseminář z optiky
Optické jevy v atmosféře Proseminář z optiky Barvy a jas ~50% energie slunce vstupuje do atmosféry jako viditelné světlo To se může být v atmosféře odrážet, lámat, rozptylovat absorbovat Nebo jí procházet
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách
VíceTest obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.
Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceSpojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,
Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceOPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří
VíceSluneční soustava OTEVŘÍT. Konec
Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VícePouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY
Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec
VíceČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.
ČAS Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy. Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceAstronomická pozorování
KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové
VícePřírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:
1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,
VíceVenuše druhá planeta sluneční soustavy
Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04
VíceAstronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka
Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)
VíceBrána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou
VíceEta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.
Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila
VíceZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015
ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi
VíceVY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.
Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
Více1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.
1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby
VíceZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.
ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených
VíceÚloha č. 1: CD spektroskopie
Přírodovědecké fakulta Masarykovy univerzity v Brně Předmět: Jméno: Praktikum z astronomie Andrea Dobešová Obor: Astrofyzika ročník: II. semestr: IV. Název úlohy Úloha č. 1: CD spektroskopie Úvod: Koho
VícePLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceTellurium. Uživatelský manuál
Tellurium Uživatelský manuál Základní informace Tellurium je model, jehož pomocí můžeme demonstrovat pohyby Země a Měsíce okolo Slunce. Název pochází z latinského slova tellus, které označuje Zemi. Obsahuje
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceMeteorologie opakování pojmů a veličin
Meteorologie opakování pojmů a veličin Postup práce: Řešení: Vyučující si vytiskne následující pracovní listy pro každou skupinu a lístečky rozstříhá. Úkolem skupiny je sestavit fyzikální pojmy a veličiny
VíceAstronomický rok 2015
Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceOrbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000
Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění
VíceSVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV
SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceVzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy
VíceFinále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)
A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava.
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.
VíceSLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
SLUNCE 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský Slunce zblízka Vřící povrch probublávajícího plazmatu granulace to plazma čtvrté skupenství hmoty, směska elektricky nabitých částic Pozorujeme různé jevy
VíceMěsíc přirozená družice Země
Proč je ěsíc kulatý? ěsíc přirozená družice Země Josef Trna, Vladimír Štefl ěsíc patří ke kosmickým tělesům, která podstatně ovlivňuje gravitační síla, proto zaujímá kulový tvar. Ve vesmíru u těles s poloměrem
VíceJan Bednář. Optické jevy v zemské atmosféře
Jan Bednář Optické jevy v zemské atmosféře V nejrůznějších sděleních mnoha fantastů se vyskytují zmínky či většinou neurčité popisy zjevů, které lze zpravidla vysvětlit zcela racionálně jako známé jevy
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
Více1.6.9 Keplerovy zákony
1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých
VíceVESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA
VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o vesmíru a sluneční soustavě a jejich zkoumání. Vesmír také se mu říká
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceV oboru viditelného elektromagnetického záření lze využít též vztahu n - 1 p_ n 0-1 ~ po '
I Fyzika atmosféry Optické jevy v zemské atmosféře V nej různějších sděleních mnoha fantastů se vyskytují zmínky či většinou neurčité popisy zjevů, které lze zpravidla vysvětlit zcela racionálně jako známé
VíceVY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A
VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A Anotace: Žáci se seznamují s planetami SLUNEČNÍ SOUSTAVY a z rozstříhaných vět si ve skupince sestavují PRACOVNÍ LIST o třetí planetě Sluneční soustavy ZEMI a její přirozené družici
Více2.1.2 Stín, roční období
2.1.2 Stín, roční období Předpoklady: 020101 Pomůcky: svítilny do žákovských souprav (v nouzi svítilny na kolo s jednou LED) 3 kusy, kartónová kolečka na špejlích, igelitový obal na sešit Pedagogická poznámka:
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceMERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNEČNÍ SOUSTAVA PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceVESMÍR. Prvouka 3. ročník
VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VícePOČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden
POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení
VíceStředoškolská odborná činnost 2007/2008. Optické jevy v atmosféře
Středoškolská odborná činnost 2007/2008 Obor 2 Fyzika * Optické jevy v atmosféře Autor: Radek Podškubka Gymnázium J.A.Komenského, Komenského 169 688 31 Uherský Brod, Septima Konzultant práce: RNDr. Petr
VíceVY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ
VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha
Více7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceAstrologická předpověď počasí na rok 2019
Astrologická předpověď počasí na rok 2019 Astrologickou předpověď počasí podle Keplerových aspektů se pokouším vytvářet již osmý rok. Jedná se o pokus předpovídat počasí v současnosti stejným způsobem,
VíceTeplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze
Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření
VícePojmy vnější a vnitřní planety
KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceAstrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
VíceSVĚTOVÉ STRANY hlavní světové strany: vedlejší světové strany:
PRÁCE S MAPOU Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy orientace na mapě a glóbusu, práce s mapou, kompasem. SVĚTOVÉ STRANY hlavní světové strany: sever
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceVESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let
VESMÍR Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let Čím je tvořen? Planety, planetky, hvězdy, komety, měsíce, mlhoviny, galaxie, černé díry; dalekohledy, družice vytvořené
VíceATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
Více