Modré nebe. Nebe bez mráčku je za dne modré. Bez atmosféry bychom i ve dne hleděli do tmavého vesmíru.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Modré nebe. Nebe bez mráčku je za dne modré. Bez atmosféry bychom i ve dne hleděli do tmavého vesmíru."

Transkript

1 Modré nebe

2 Modré nebe Nebe bez mráčku je za dne modré. Bez atmosféry bychom i ve dne hleděli do tmavého vesmíru. > Charakteristika Bez vzduchu by byla pozemská obloha stále bez oblak a černá. Slunce by svítilo trochu jasněji, než jsme zvyklí, současně by byly na tmavé obloze vidět nejjasnější hvězdy a planety. Denní oblohu ale rozjasňuje difuzní rozptyl slunečního světla, způsobený především kyslíkem a dusíkem. > Výskyt Modrá obloha je za jasných dní nebo mezi oblaky vidět, dokud je Slunce nad horizontem nebo těsně pod ním. > Zajímavosti K rozptylu světla na molekulách vzduchu nedochází u všech vlnových délek (tj. u všech barev) stejnou měrou. U krátkovlnného modrého světla nastává podstatně větší rozptyl než u barev s delší vlnovou délkou, například červené právě proto 44 je obloha modrá. Velmi intenzivní je modrá barva oblohy ve větších výškách, třeba v horách, kde leží vrstvy vzduchu s většinou vodních par a prachu pod pozorovatelem. Čím vyšší hora a čím jasnější atmosféra, tím více se barva oblohy přesouvá od azurové k tmavě až ocelově modré. Na větších částicích, například na kapičkách vody a prachových zrncích, dochází k rozptylu prakticky všech vlnových délek viditelného světla stejnou měrou. Vysoká vlhkost vzduchu nebo oblačné závoje proto vyvolávají mléčné zbarvení oblohy. Modré zbarvení oblohy lze zintenzivnit polarizačním filtrem z fotografického vybavení, nejsilněji v pravém úhlu ke Slunci.

3 Slunce Slunce je hvězda uprostřed našeho planetárního systému. Bez něj by na Zemi neexistoval život. > Charakteristika Doba viditelnosti Slunce vymezuje den vůči noci. > Výskyt Každý den Slunce vychází na východě, kolem poledne dosahuje své nejvyšší polohy na jihu a na západě zase zapadá (alespoň ve středních šířkách). Na 50. stupni zeměpisné šířky kolísá délka dne mezi 16,5 hodiny (na začátku léta) a osmi hodinami a deseti minutami (na začátku zimy). Na začátku jara a začátku podzimu panuje rovnodennost, tj. den i noc trvají 12 hodin. > Zajímavosti Slunce má průměr přibližně 1,4 milionu kilometrů, což je 109násobek průměru Země. Země se od něj pohybuje ve vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů a oběhne ho jednou za rok. Světlo potřebuje ke zdolání této vzdálenosti osm minut a dvacet sekund. Nesmírnou potřebu energie pokrývá Slunce jadernou fúzí přeměnou vodíku na helium; zčásti jde o přeměnu hmoty na energii, takže Slunce je každou sekundu o více než čtyři miliony tun lehčí! Jaderná fúze probíhá ve středu Slunce při teplotě kolem 15 milionů stupňů, zatímco sluneční povrch má teplotu jen přibližně stupňů. Kvůli mírně eliptickému tvaru zemské oběžné dráhy se Země nejvíce přiblíží ke Slunci na začátku ledna, naopak na začátku července je nejdále. Sluneční aktivita cyklicky kolísá; každých jedenáct let lze pozorovat maximum slunečních skvrn, mezi maximy se vyskytují období téměř beze skvrn. 45

4 Pohyb Slunce po obloze Dráha Slunce nad horizontem se v průběhu roku mění v závislosti na zeměpisné šířce. > Charakteristika V důsledku naklonění osy otáčení Země o přibližně 23,5 vůči kolmici k rovině její oběžné dráhy se každý den mění zdánlivá dráha Slunce po obloze. > Výskyt Abychom mohli sledovat pohyb dráhy Slunce, je potřeba několikaměsíční pozorování. Každý jasný den lze zaznamenat, kde Slunce vychází a kde zapadá. Pozorování se musí provádět vždy ze stejného místa. Nejlepší je poznamenat si datum a výrazný znak na horizontu (například 3. března: východ těsně nalevo od věže kostela ) nebo zaznamenat okamžik fotograficky. > Zajímavosti Pouze na začátku jara a podzimu je bod východu Slunce přesně na východě a západu přesně na západě. Po začátku jara se bod východu Slunce posouvá a severovýchod, bod západu na severozápad, přičemž roste výška Slunce v poledne. Zajímavé bude, když si co nejvíce dní v roce budete zaznamenávat polohu Slunce přesně ve 12 hodin (13 hodin letního času) použijte k tomu nejlépe stabilní kolík a vrchol jeho stínu označte na zemi. V průběhu roku vznikne tvar podobající se číslici 8, tak zvaná analema. Důvodem je časová rovnice (viz stranu 27). Tip pro pozorovatele Slunce lze skrze dalekohled pozorovat výhradně s ochranným filtrem! 46

5 Částečné zatmění Slunce Když se Měsíc v úplňku dostane před Slunce, aniž by ho zcela zakryl, nastává částečné zatmění Slunce. > Charakteristika Větší či menší část Slunce je zakrytá tmavým Měsícem v novu. Podle stupně zatmění může celá podívaná trvat i přes čtyři hodiny. Zvláštní formou je prstencové zatmění, kdy zdánlivá velikost Slunce přesahuje zdánlivou velikost Měsíce. > Výskyt Každý rok dojde ke dvěma až třem zatměním Slunce, jež jsou ale viditelná jen z těch míst na Zemi, na která dopadá měsíční stín. Pozorování je možné pouze s vhodnými ochrannými brýlemi, aby nemohlo dojít k poškození zraku! Zážitek z částečného zatmění Slunce nelze srovnat s úplným zatměním (subjektivně vzato se ani nesetmí), přesto jde o jednu z vzácných příležitostí, kdy lze spatřit Měsíc v novu. > Zajímavosti K zatmění Slunce může dojít, jen když se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi, tedy když je v novu. Kdyby Měsíc obíhal Zemi ve stejné rovině, v níž obíhá Země kolem Slunce, docházelo by k zatmění Slunce při každém měsíčním novu, tj. každých 29,5 dne. Dráha Měsíce je ovšem přibližně o 5 nakloněná, takže k zatmění dochází jen tehdy, když nov Měsíce připadne na okamžik, kdy Měsíc kříží rovinu dráhy Slunce. Tyto pozice se označují jako lunární uzly a někdy se dodnes nazývají dračí hlava a dračí ohon, protože se dříve věřilo, že Slunce při zatmění sežral drak. 47

6 Úplné zatmění Slunce Když Měsíc zakryje Slunce zcela, hovoříme o úplném zatmění Slunce. Jde o nejpůsobivější nebeský úkaz. > Charakteristika Průměr Slunce je asi 400 větší než průměr Měsíce, Slunce je od nás ale 400 dále než Měsíc. Této šťastné náhodě vděčíme za to, že Měsíc v novu může téměř přesně zakrýt Slunce. Nastane úplné zatmění a můžeme spatřit sluneční korónu. > Výskyt Úplné zatmění Slunce lze spatřit z úzkého (nanejvýš 273 kilometrů širokého) pásu, na který dopadá vrchol hlavního stínu Měsíce v novu. Prakticky vždy je třeba za pozorováním úplného zatmění Slunce cestovat, ale téměř každý rok někde na Zemi nastane. Před a po úplném zatmění panují stejné podmínky jako během částečného zatmění, s úplným zatměním se ale situace dramaticky změní: 48 setmí se a ochladí, lze spatřit hvězdy a planety a na obloze stojí černý Měsíc obklopený svatozáří sluneční koróny. > Zajímavosti Během úplného zatmění jsou patrné protuberance, narudlé ohnivé plameny na okraji slunečního disku. Lze vidět i korónu, jejíž struktura jasně vyznačuje magnetické póly Slunce. Fáze úplného zatmění trvá maximálně 7,5 minuty, většina zatmění je ovšem výrazně kratších. Kdo chce zažít co nejdelší úplné zatmění, musí zvolit místo pozorování tak, aby leželo přesně uprostřed dráhy stínu po zemském povrchu; k okrajům dráhy délka trvání úplného zatmění klesá, mimo dráhu je zatmění jen částečné.

7 Malé halo Nejnápadnějším halovým jevem je světlý prstenec kolem Slunce zvaný malé halo, vyvolaný oblakem ledových krystalů. > Charakteristika O halovém jevu hovoříme, když kolem Slunce (nebo Měsíce) svítí prstence, oblouky nebo skvrny. Pro vznik těchto jevů jsou příhodné dny s vysokou oblačností. Nikoliv vzácně se pak kolem Slunce vytvoří více či méně spojitý prstenec o poloměru 22 malé halo. > Výskyt Malé halo lze pozorovat přibližně 100 dní v roce; mnohdy zůstane nezpozorováno, protože se směrem ke Slunci nedíváme tak často. Ale ve dnech, kdy oblohu mléčně bílými závoji pokrývají vysoko se vznášející ciry a cirostraty (viz stranu 63), se vyplatí hledat. Roztáhneme-li prsty na předpažené ruce, budeme mít mezi palcem a malíčkem zhruba poloměr halového prstence. Ostrý vnitřní okraj prstence je někdy červeně zbarvený. Bude výhodné, když jasné Slunce zakryjeme rukou. > Zajímavosti Halové jevy vznikají na ledových krystalech v oblacích ve výšce přibližně 10 kilometrů. V malých, jen několik desetin milimetru velkých ledových krystalech s šestibokým tvarem dochází k lomu světla do všech směrů, který dosahuje vrcholu v úhlu 22. Další maximum vzniká při poloměru 46 to je tak zvané velké halo. Tento větší prstenec, jenž je širší a svítí slaběji, je ale viditelný jen málokdy a ještě jen fragmentárně. Mezi halové jevy patří také vedlejší slunce, cirkumzenitální oblouk a halový sloup (viz strany 50, 51 a 70). 49

8 Vedlejší slunce Vedlejší slunce se projevují jako jasné skvrny vedle Slunce; mohou být nalevo, napravo i po obou stranách slunečního disku. > Charakteristika Vedlejší slunce (parhelia, paslunce) patří k halovým jevům, jež se mohou objevit ve dnech s vysokou oblačností. Vždy se objevují ve stejné výšce nad horizontem jako Slunce. Nezřídka lze pozorovat odlišné zbarvení vedlejších sluncí a ohon směřující od Slunce. > Výskyt Když je Slunce těsně nad horizontem, je jeho úhlová vzdálenost od vedlejších sluncí 22 ; ta pak tvoří světlé skvrny na prstenci malého hala, je-li také patrné. Čím výše Slunce je, tím je úhel mezi Sluncem a vedlejšími slunci větší (při výšce Slunce 45 vzroste na 30 ). Při nižších polohách Slunce se vedlejší slunce vyskytují častěji. Když Slunce zakryjeme třeba předpaženou rukou, můžeme vedlejší slunce pozorovat podrobněji. Jejich zbarvení bude intenzivnější, pokud použijeme polarizační filtr. Strana přivrácená ke Slunci je červená, vnější strana modrá. Vedlejší slunce se objevují cca 70 dní v roce. > Zajímavosti Vedlejší slunce vděčí za svůj vznik lomu a odrazu světla v ledových krystalcích vysokých oblak. Tyto krystalky mají šestiúhelníkový tvar a jsou silně zploštělé, podobají se tedy tenkým destičkám. Při pádu je přitažlivá síla orientuje většinou horizontálně a dochází na nich k odrazu světla. 50

9 Cirkumzenitální oblouk Většinou barevný oblouk nad Sluncem se podobá duze, vždy se ale vyskytuje blízko zenitu. > Charakteristika Cirkumzenitální oblouk je halový jev, jehož zakřivení je odvrácené od Slunce. Vrcholový bod oblouku je od Slunce vzdálen 48, přičemž Slunce je asi nad horizontem. Většinou lze pozorovat jen čtvrtinu kruhu. > Výskyt Vzhledem ke 20 až 30 výskytům ročně není cirkumzenitální oblouk úplně vzácným jevem, často ho ale přehlédneme, protože je na obloze v místech, kam se podíváme jen málokdy. Zejména ve dnech, kdy je obloha lehce pokryta závoji oblak, bychom se však měli po cirkumzenitálním oblouku, jehož barvy připomínají duhu, porozhlédnout! Mezi halovými jevy patří k nejpůsobivějším. > Zajímavosti Stejně jako vedlejší slunce je cirkumzenitální oblouk vyvoláván krystalky ledu, z nichž se skládají ciry a cirostraty, jež ale někdy také rostou v kondenzačních stopách letadel. Krystalky mají většinou tvar šestihranných sloupečků nebo destiček, které často padají tak, že jedna plochá strana směřuje dolů a druhá nahoru. Díky tomuto uspořádání působí oblak ledových krystalů jako jeden velký krystal, do něhož vstupuje sluneční světlo a po několikerém odrazu od krystalových plošek z něj opět na určitých místech vystupuje; na tomto principu vznikají všechny halové jevy. 51

10 Halové jevy Nízké zimní teploty usnadňují vznik ledových krystalů, proto jsou v zimě halové jevy častější. > Charakteristika Impozantní je kombinace halových jevů, například současný výskyt malého hala, dvou vedlejších sluncí a cirkumzenitálního oblouku. > Výskyt V zásadě mohou halové jevy vznikat v každém ročním období. Ve vysokých oblacích je i v létě teplota 20 C a nižší, což je předpoklad pro vznik ledových krystalů. Ledová mlha v blízkosti zemského povrchu, jež může vyvolat velmi atraktivní halové jevy, se ovšem u nás vyskytuje jen v zimě. Halové jevy může vyvolat i jinovatka a ledové jehličky, které vznikají při vysoké vlhkosti vzduchu a nízkých teplotách. > Zajímavosti Kromě cirů a cirostratů může mít vznik halových jevů i jiné příčiny patří k nim mrznoucí mlha i obyčejná sněhová pokrývka, která může vyvolávat halové jevy, je-li Slunce nízko. I ve středně vysokých oblacích může vznikat led a důsledkem mohou být halové jevy. Podle situace mají některé halové jevy životnost pouhých několika minut, jiné trvají mnoho hodin. Typickým počasím, kdy lze halové jevy očekávat, je konec slunečného období, kdy se od západu blíží oblast nízkého tlaku a před ní postupují oblačné závoje. Halovým jevům lze pravděpodobně připsat některá historická pozorování považovaná tehdy za Boží zjevení (například zjevení Hildegardy z Bingenu). 52

11 Duha Prší-li za svitu Slunce, může vzniknout duha, při vhodných podmínkách dokonce duhy dvě. > Charakteristika Přesně naproti Slunci leží střed duhy, což je vlastně kružnice o poloměru 42. Uvnitř je fialový okraj barevného spektra, vně červený. U druhé duhy, která má poloměr 51, je tomu naopak. > Výskyt Šance na vznik duhy je největší za aprílového počasí : to se střídají krátké a silné dešťové přeháňky s vyjasněním, takže může pršet a současně svítit Slunce. Dobré předpoklady bývají též na podzim. Duhu lze pozorovat také tehdy, když na místě pozorování neprší déšť již ustal nebo ještě nezačal. > Zajímavosti Barvy duhy jsou velmi dobře patrné, když se tato objeví před tmavým oblakem. Aby byla duha vidět, nesmí být Slunce výše než 42 nad horizontem; v zimě je tomu tak po celý den, v létě jen dopoledne a odpoledne. Když hledáte duhu, stoupněte si zády ke Slunci, protože duha vzniká lomem a odrazem světla v dešťových kapkách. Bílé sluneční světlo, které vstupuje do kapek, je složeno z různých barev a v kapce se stejně jako v optickém hranolu rozloží na jednotlivé barevné složky. Duze, která vznikne při velmi nízkém, rudém Slunci, proto bude chybět modrá a zelená barva. 53

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA Mgr. Hana Tesařová Halové jevy v atmosféře Optické jevy v atmosféře objevují se díky lomu a odrazu slunečního nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalech

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Tellurium. Uživatelský manuál

Tellurium. Uživatelský manuál Tellurium Uživatelský manuál Základní informace Tellurium je model, jehož pomocí můžeme demonstrovat pohyby Země a Měsíce okolo Slunce. Název pochází z latinského slova tellus, které označuje Zemi. Obsahuje

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například: 1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení

Více

7.ročník Optika Lom světla

7.ročník Optika Lom světla LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,

Více

2.1.2 Stín, roční období

2.1.2 Stín, roční období 2.1.2 Stín, roční období Předpoklady: 020101 Pomůcky: svítilny do žákovských souprav (v nouzi svítilny na kolo s jednou LED) 3 kusy, kartónová kolečka na špejlích, igelitový obal na sešit Pedagogická poznámka:

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Jan Bednář. Optické jevy v zemské atmosféře

Jan Bednář. Optické jevy v zemské atmosféře Jan Bednář Optické jevy v zemské atmosféře V nejrůznějších sděleních mnoha fantastů se vyskytují zmínky či většinou neurčité popisy zjevů, které lze zpravidla vysvětlit zcela racionálně jako známé jevy

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Astronomický rok 2015

Astronomický rok 2015 Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty Fresnelův odraz: Otázka č. 4 Světlovodné přenosové cesty Princip šíření světla v optickém vlákně Odraz a lom světla: β α lom ke kolmici n n β α lom od kolmice n n Zákon lomu n sinα = n sin β Definice indexu

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly Orientace Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

4 Zrakové klamy. 4.1 Rozdělení zrakových klamů. 4.1.1 Fyziologické zrakové klamy

4 Zrakové klamy. 4.1 Rozdělení zrakových klamů. 4.1.1 Fyziologické zrakové klamy 4 Zrakové klamy Při vnímání prostorových vlastností předmětů mohou vznikat zrakové neboli optické klamy, zvané též iluze. Od doby objevu zrakových klamů, které pocházejí z druhé poloviny 18. století, se

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Optika - AZ kvíz. Pravidla Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého

Více

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305 5.3.6 Ohy na mřížce Předpoklady: 5305 Optická mřížka = soustava rovnoěžných velmi lízkých štěrin. Realizace: Skleněná destička s rovnoěžnými vrypy, přes vryp světlo neprochází, prochází přes nepoškraaná

Více

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max. 25 b) B I: (max. 20 b) B

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu. 1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

5.3.5 Ohyb světla na překážkách 5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Parhelium 1 2014 Halo observation project 2014 1

Parhelium 1 2014 Halo observation project 2014 1 Parhelium 1 2014 Halo observation project 2014 1 Úvod Po velmi dlouhé době vychází další číslo Parhelia. Už se zdálo, že zpravodaj zanikne, ale já si řekl, že když mám teď hodně času, tak se do toho pustím

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření

Více

Roční statistika projektu HOP

Roční statistika projektu HOP Roční statistika projektu HOP Jak jistě mnozí víte, projekt HOP se zabývá sledováním a zaznamenáváním halových jevů pozorovaných nad Českou republikou. Uplynul opět jeden rok a my vám můžeme představit

Více

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze PŘEDMĚT: přírodopis, fyzika, zeměpis ROČNÍK: 6. 9. dle zařazení v ŠVP NÁZEV (TÉMA): Zapadá Slunce vždy na západě? AUTOR: PhDr. Jaroslava Ševčíková KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k řešení problémů (samostatná

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ

Více

Zajímavosti: Oživme pozorování totálních zákrytů hvězd Měsícem Dvě dvojice zákrytů ve dvojčatech. http://hvr.cz. Únor 2009 (2)

Zajímavosti: Oživme pozorování totálních zákrytů hvězd Měsícem Dvě dvojice zákrytů ve dvojčatech. http://hvr.cz. Únor 2009 (2) http://hvr.cz Zajímavosti: Únor 2009 (2) Oživme pozorování totálních zákrytů hvězd Měsícem Dvě dvojice zákrytů ve dvojčatech Doufejme, že mezi čtenáři zpravodaje není žádný numerolog, neboť ten by jistě

Více

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012)

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012) Soutěžní úlohy části A a B (1. 6. 01) Pokyny k úlohám: Řešení úlohy musí obsahovat rozbor problému (náčrtek dané situace), základní vztahy (vzorce) použité v řešení a přesný postup (stačí heslovitě). Nestačí

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 13 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 13 název č. 13 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Planeta Země, svět na mapě - povrch V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o časových

Více

TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012

TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012 TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012 ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ Zdroj: www.astro.cz, foto: Stephan Seip OBSAH 1. Obecné údaje o tranzitu Venuše 6. 6. 2012 3 8 2. Záznam z pozorování tranzitu Venuše 6. 6. 2012

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011 ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST sekretariát: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov tel. 775 388 400, info@astro.cz ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné.

Více

Orientace v terénu bez mapy

Orientace v terénu bez mapy Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy

Více