Portrét JAN POKORNÝ. Zdenka Jelenová ZELENÝ DVŮR nebo GARÁŽE? Aleš Máchal PROŽÍT ŽIVOT PLNĚ. Roman Kössl O SMYSLU ZÁCHRANNÝCH STANIC

Transkript

1 Portrét JAN POKORNÝ Zdenka Jelenová ZELENÝ DVŮR nebo GARÁŽE? Aleš Máchal PROŽÍT ŽIVOT PLNĚ Roman Kössl O SMYSLU ZÁCHRANNÝCH STANIC

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: , , web: Poradna: Po 9 13h. (především energetika), Út 13 17h. (především všeobecné poradenství), St 9 13h. (především ochrana přírody a krajiny) ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU Třeboň, Jateční 311 Tel (M. Šimek ), msimek@vydry.org, web: Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (M. Pacovská ). Poradna: Út a Čt 15 18h., St 9 12h. DŘÍPATKA Prachatice, Rumpálova 402 Tel , , eko.dripatka@centrum.cz, web: Poradna: Po a Čt 16 18h. EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS Tábor, Převrátilská 330 Tel: , fax: , tabor@eps.cz, web: Poradna: St a Čt 13 17h. FLORIANUS Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: , environmentflorianus@seznam.cz, web: Poradna: Út 10 13h., Čt 14 18h. INKANO Písek, Píseckého 131 Tel.: , hlasny@inkano.cz, web: Poradna: Po 8 12h., 13 16h. ROSA České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: , rosa@ecn.cz, web: Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9 12h. a St, Čt 12 18h. ŠÍPEK Český Krumlov, tř. Míru 144 Tel , , sipek@ckrumlov.cz, web: ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA Strakonice, Husova 380 Tel.: , , sibkova@knih-st.cz, web: Poradna: Po Pá h. SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI VÁM NABÍZÍ: OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK, BIOVÍNO POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY OTEVÍRACÍ DOBA: ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO KAGOR PO PÁ 8,30 18,00 VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB SO 8,30 12,00 BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS Bližší informace VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ na tel. č , MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY ECOVER A SODASAN KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY ) JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách, která vzniká v rámci projektu, podpořeného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR, prostřednictvím MŽP ČR. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. Vydává: Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC Partnerské organizace projektu: Sdružení Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj Adresa redakce: KRASEC, Rosa, Senovážné nám. 9, České Budějovice krasec@krasec.cz Odpovědná redaktorka: Zdenka Jelenová Redakční rada: Libuše Jozková, Jiří Guth, Vladimír Molek, Jan Nový, Petr Resch Sazba a grafická úprava: MADART, Vodňany ( Tisk: TISKÁRNA HEMALA, Písek Evidováno: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E Krasec č. 4 vyjde: 7/2006 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Předplatné: viz objednávka na zadní straně obálky, info: tel , kancelar@rosa.ecn.cz Inzerce a výměnná reklama: tel , krasec@krasec.cz KRASEC 2006 Velké foto na obálce Jiří Bohdal

3 EDITORIAL Z OBSAHU Milé čtenářky a čtenáři, Jarní číslo Krasce vám přinášíme tak trochu i jako dárek ke Dni Země. Těší nás, že předplatitelů časopisu přibývá, a mám pro ně zajímavou zprávu: s příštím, letním číslem, dostane každý předplatitel zdarma nové CD o solární energetice Solární liga ve světle trendů EU, které vydává sdružení LEA. Další dobrou zprávou, o které se chci zmínit, je pochvalný , který jsme obdrželi od Marcely Halabrínové z Knihovny Národního muzea: Děkujeme za zaslání povinného výtisku vašeho časopisu Krasec. Velmi nás potěšil, protože v současné záplavě bulvárů není kvalitních a smysluplných periodik nikdy dost. Proto bychom jej rádi archivovali v kompletní podobě Národnímu muzeu děkujeme, stejně jako všem našim čtenářům, kteří nám posílají povzbuzující, ale i kritické názory a náměty je to pro nás cenná zpětná vazba. Do tohoto čísla se nám v redakci sešlo množství aktuálních témat z regionu, na některé z nich jsme byli upozorněni právě reakcemi našich čtenářů a příznivců. Rádi se budeme věnovat i dalším tématům, která nám sdělíte. Hrubé poškození krásného dubu v Borovanech, občanské hnutí proti garážím v Písku, hledání úložiště jaderného odpadu to jsou bohužel spíše smutné věci. Velmi palčivým a čtenářsky žádaným tématem, kterého se týkají hned čtyři články, se ukazuje být také problematika odpadů, proto se jí budeme více věnovat i v dalším čísle. Také vyloženě kontroverzní texty se dostávají na stránky našeho časopisu ať už jde o problematiku dalšího osudu VVP Boletice (rubrika Pod lupou ) nebo Národní park Šumava, který právě oslavil 15. výročí vzniku (rubrika Téma ). Ale na jiných stránkách dnešního čísla najdete i spoustu povzbudivých informací, tipy na rodinné výlety (co vyrazit o víkendu třeba s pohádkovou mašinkou?) a pěkné knížky. Myslím, že je tentokrát z čeho vybírat. POHLEDEM ZDENKA JELENOVÁ SVATOMÍRA MLČOCHA svatomir.mlcoch@zeleni.cz Památková péče věc veřejná V prosinci zahájil ministr kultury Jandák nečekané a dramaticky podané personální změny v Národním památkovém ústavu (NPÚ), ve kterých se dále pokračuje. Připomeňme jen, že generální ředitel památkového ústavu ing. Novák vydržel ve funkci jediný den. Personální turbulence se odvíjejí i na jihu Čech. Dlouholetý ředitel jihočeské pobočky ústavu v Českých Budějovicích ing. Aleš Krejčů byl odvolán také v prosinci (spolu s ostatními řediteli regionálních pracovišť). Nový ředitel pobočky ing. Tomáš Pek však nevydržel ani měsíc v únoru byl na jeho místo jmenován Patrik Červák. Na území našeho kraje je více než pět a půl tisíce nemovitých a bezmála 200 tisíc movitých kulturních památek dost na to, abychom si všíma- foto archiv redakce foto archiv redakce foto F. Daschil JAK ODPAD (NE)ŘEŠÍ A.S.A. STRANA 9 Do redakce jsme obdrželi zajímavé svědectví o praktikách českobudějovického oddělení firmy A.S.A., která provozuje sběrné dvory a nakládá s odpady Petr RESCH VÝPOČET ŽÁKA 7B STRANA 16 nemohu se zbavit myšlenky, že kdyby stát koupil (z našich daní) místo elektrárny úsporné zářivky pro všechny obyvatele a na věky tak činil až do skonání světa, vyšlo by nás to všechny mnohem levněji a bezpečněji. Nezbývá než konstatovat: Prachy jsou v JETEli. Vlasta KAŠPAR MILIARDY KORUN A STATISÍCE ODPADKŮ STR. 20 Východočeský spolupracovník Krasce shrnuje dosavadní peripetie kolem přípravy opatovické spalovny, spory o její potřebnost a obtíže se zajištěním peněz na výstavbu. Pavel DOSOUDIL AKTUÁLNĚ zprávy od partnerských organizací 4 5 Edvard Sequens Bezzubá inspekce? 6 Zdenka Jelenová Soví houkání v Borovanech 7 Zuzana Guthová Dub U dubu 8 Zdenka Jelenová Zelený dvůr, nebo garáže? 9 PORTRÉT JAN POKORNÝ Řešení mají v rukou politici Michal Bernard Ještě jednou o smlouvě-nesmlouvě 12 JARNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU Právní poradna Vaříme s Líbou Náměty pro děti Výlety bez aut li dění v oboru památkové péče. Pro jižní Čechy navíc mají památky klíčový význam z hlediska turistiky, jsou jedinečné, jsou naším mořem. Co by šlo například změnit? Především by se měla odstranit dvoukolejnost památkářů ve stavebním řízení. Pro stavební změny na památce jsou dnes zapotřebí dvě razítka jedno z odborného pracoviště (NPÚ) a druhé od památkového úředníka, tj. z obecního úřadu s rozšířenou pravomocí. To lze odstranit zřízením jednotného památkového úřadu, jak to funguje například na Slovensku. Podobné spojení odbornosti s výkonem státní správy se u nás už od roku 1992 osvědčuje v oboru ochrany přírody a krajiny. Zlepšit by se také měla komunikace památkářů s veřejností popularizace vlastní práce a lokální památkové kluby se zapojením laiků jsou jistě jen jednou z možností. Nasnadě je také větší pružnost ve zpřístupňování státních hradů a zámků. Památkové péči (a nám všem) rozhodně neprospěje ten, kdo ji chce zahnat do kouta, aby nezlobila. Tam už byla desítky let za totalitního režimu, kdy tato země přišla o tisíce movitých i nemovitých památek nevyčíslitelné ceny. Proto si všímejme, co se vlastně děje. Nelze to nechat na několika nových tvářích či dokonce na jediném člověku, byť je toho času ministrem kultury. Autor je právník. I II III VI Jan Nový Rosa je v nejlepších letech 13 TÉMA: Chceme vůbec Národní park Šumava? Roman Kössl O smyslu záchranných stanic 17 PANORAMA tipy na webové stránky, nové knihy, projekty, zajímavé akce, výstavy Aleš Máchal Ekologická výchova: Prožít život plně 21 KŘÍŽOVKA 22 3

4 4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Beseda na téma Ochrana vyder se uskutečnila 11. března v Písku na Hradišti. Připravily ji Společnost pro dobré soužití s německy mluvícími zeměmi a Inkano. Přednášející Matouš Šimek z Českého nadačního fondu pro vydru přítomné seznámil pomocí diapozitivů se současnou situací v oblasti ochrany vyder na Třeboňsku i s nebezpečími, která jim hrozí především od člověka. Přednáška vyvolala mezi posluchači živou diskusi, která se nakonec stočila i na problematiku kůrovce v NP Šumava a vůbec správného hospodaření v lese. Přítomní se shodli, že je třeba, aby kompetentní orgány veřejné správy začaly jednat v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. PETR HLÁSNÝ, Inkano Písek Únorovou kampaň Měsíc pro neziskový sektor v Třeboni iniciovaly Třeboňská rozvojová o.p.s. a Český nadační fond pro vydru. Zúčastnilo se jí 17 neziskových organizací z různých oblastí (kultura, životní prostředí, sport, sociální problematika apod.). Každá z nich připravila ukázku činnosti, vystoupení, den otevřených dveří, exkurzi, bál nebo besedu celkem se konalo dvacet pět akcí pro veřejnost. Vyvrcholením kampaně bylo benefiční představení pražského divadla V Řeznické Tonka Šibenice a následná aukce uměleckých děl za účasti hejtmana Jana Zahradníka a starosty Třeboně Jiřího Houdka, do níž bylo věnováno 32 děl renomovaných i amatérských umělců. Nejdražšími prodanými předměty byl soutěžní model Jakuba Krčína od Josefa Nálepy, keramická nádoba Z mytologie od Miroslava Párala a bronzový reliéf Nymfa od Josefa Klimeše. Výtěžek aukce (76 000,- Kč) je určen na podporu neziskových organizací. MARCELA ROCHE, ČNF pro vydru. Od září 2005 se k projektu KRASEC připojila Šmidingerova knihovna ve Strakonicích; ochraně životního prostředí se ovšem knihovna začala věnovat už před lety. Ochranáři z ČSOP při vyhlašování brigád i naučných akcí na knihovnu vždy pamatovali, a knihovnice zase ochotně vycházely vstříc potřebám ČSOP. Časem jsme začali vyhlašovat společné akce. Na přednášky zveme děti i dospělé do gymnázia pravidelně jednou za měsíc, počet posluchačů se pohybuje mezi 30 a 50. Na internetových stránkách Šmidingerovy knihovny ( je možno najít přehled přednášek, výletů a přírodovědných procházek, na které vyrážíme od dubna do listopadu. Od roku 1997 je vede Václav Chán, který se už přes 50 let věnuje botanice i jiným oborům z oblasti přírodovědy, historie či umění. O všem umí poutavě vyprávět, a tak si ukazujeme kromě přírodnin i různé historické památky, hledáme dějiště starých pověstí a událostí, atd. ALENA HRDLIČKOVÁ, ČSOP. EDVARD SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz inspirace Odpadové inspirace z Písku Když jsme si v listopadu na setkání poradců sítě KRASEC v Písku vyslechli informace ing. Šatry (vedoucí odboru ŽP) o píseckém systému nakládání s komunálním odpadem, chtěli jsme se dozvědět více. 6. února proto Rosa zorganizovala exkurzi do areálu skládky a dotřiďovací linky Vydlaby u Smrkovic. Obě zařízení slouží zejména pro města Písek a Strakonice, tedy pro cca 55 tisíc obyvatel. Celkem tu v jednosměnném provozu pracuje deset lidí. Na lince se střídavě třídí plasty a papíry. Jak jsem viděli, přivezená hromada smíchaných plastů, ale i lecčehos jiného, co lidé dokáží do kontejnerů na separovaný odpad naházet, postupně projíždí pod rukama pracovníků linky. Ti směs rozdělují na bílé, modré a zelené PET lahve, dále na tvrdé plasty a fólie. Zbytek míří na skládku. Z vytříděných plastů vzniknou v kontinuálním lisu úhledné balíky (ročně asi 500 tun). PET je ceněnou surovinou, přičemž víčka ani etikety nevadí. Je to smutné, že většina se odváží až do Číny, která za něj platí více než čeští zpracovatelé (až 10 tisíc korun za tunu, přičemž náklady na třídění jsou 600 korun). Ostatní plasty zadarmo odebírá nymburská firma, která je dále roztřídí podle druhu plastu a teprve pak prodá. Nově se začíná třídit hliník a krabice od nápojů ( tetrapaky ) Papíry se na lince třídí na kartony a zbytek (na trhu nyní není zájem o podrobnější třídění typu novinový papír, křídový z časopisů apod.) V posledních letech, zejména nadprodukcí reklamních prospektů markantně narostlo množství papíru v odpadu, z písecké linky ho ročně vyjede přes 1100 tun. Většina papíru jde opět na vývoz, tentokrát do Rakouska. Cena je přibližně 900 Kč za tunu, přičemž náklady na dotřídění jsou 1100 Kč rozdíl pomůže uhradit příspěvek od firmy EKOKOM (autorizovaná firma, která dostává peníze od firem produkujících obaly a zajišťuje takto jejich zpětné využití). Na lince by se mohlo dále třídit i sklo, což se ale nevyplatí (proti minimální ceně za střep jsou tu vysoké náklady na provoz a opotřebení linky). Sklo ze sběrných nádob je dodáváno Sběrným surovinám. Za dotřídění na lince město Písek zaplatí 1,2 mil. Kč ročně. Za separaci ovšem obdrží přibližně dvojnásobnou částku od společnosti EKOKOM. Kromě sběrných nádob město Písek provozuje sedm sběrových dvorů a vlastní kompostárnu. A tím, že na skládku nepřijímá stavební sutě a zeminy, podporuje jejich opětovné využití ve městě funguje linka na recyklaci suti. I tak na skládku Vydlaby ročně doputuje na 25 až 28 tis. tun odpadů a provozovatelé již přemýšlí, jak ji rozšíří. Takže rezervy v třídění jsou ještě značné. Exkurze poskytla cenné srovnání, jak vše okolo komunálních odpadů jde dělat jinak, když se zájmy města nepodřizují zájmům nadnárodních odpadových firem. Nutno ještě podotknout, že jako v jednom z mála měst v Písku funguje spravedlivý známkový systém pro občany platíš tolik, kolik odpadu vyprodukuješ. A jde to. knihoovně V knihovně na zelená témata IVANA SÍBKOVÁ, sibkova@knih-st.cz Pojďte si s námi posedět u zeleného čaje a povídat si o zelené přírodě. V příjemném prostředí čajovny vás čekají filmy, dokumenty, čtení o přírodě, ohleduplném způsobu života vůči přírodě a nejen to, zve širokou veřejnost Šmidingerova knihovna a čajovna Inspirace ve Strakonicích na tzv. Zelené večery. Jde o environmentálně zaměřené akce, které se konají pravidelně každou 1. a 3. středu v měsíci od 18 hodin. Výstava na téma Jak třídit odpady, vytvořená ekoporadnou sítě KRASEC při Šmidingerově knihovně, byla po celý březen k shlédnutí na strakonickém gymnáziu a dále poputuje na základní a střední školy na Strakonicku, jejichž žáci a studenti se tak dozvědí mnohé o třídění a recyklaci odpadů. 20. března byla v knihovně zahájena další výstava: Příroda Boletic. Součástí vernisáže bylo hudební vystoupení žáků strakonické ZUŠ ze třídy pana učitele Reitmaiera. Úvodní slovo pronesl Vladimír Molek ze sdružení Calla, které výstavu vytvořilo a které se podílelo i na organizaci související přednášky ředitele Národního parku a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka. Konala se 23. března na strakonickém gymnáziu, byla doplněna i promítáním a diskusí a měla mezi šedesáti návštěvníky velký ohlas. Výstava byla prvním příspěvkem organizací sítě KRASEC k oslavám Dne Země (22. dubna). V tuto dobu probíhají po celém světě nejrůznější akce oslavující planetu Zemi. I další výstava v knihovně se koná u této příležitosti. Nese název Naše adresa: Země a k vidění je v oddělení naučné literatury do 5. května a její podtitul zní Víme, kde žijeme? Co dělat pro to, aby Země nestrádala a my s ní? Ve spolupráci s ČSOP (viz níže) opět počítáme s vycházkami a výlety do přírody. Tyto akce jsou ale závislé na počasí, a proto zájemci nechť sledují vývěsky a internetové stránky knihovny, popř. mohou zavolat na tel

5 karbofuranem Otravy karbofuranem MARCELA ROCHE, V poslední době se bohužel stále častěji setkáváme s otravami nejen divokých, ale i domácích zvířat různými jedy, především karbofuranem. Pozření otrávené návnady, jíž může být kousek masa, ryby nebo třeba pečiva, mívá za následek velice rychlou smrt. Například v Útěchovicích na Pelhřimovsku bylo koncem února 2006 touto látkou prokazatelně otráveno několik živočichů (tři vydry, kuna, tchoř a hranostaj); všechna zvířata byla nalezena v okruhu cca do 200m od položené nástrahy. Také v jižních Čechách na Třeboňsku a u Hluboké nad Vltavou byli prudce jedovatým karbofuranem v posledních týdnech otráveni dva orli mořští. Pravděpodobně se jedná o práci lidí, kteří se snaží zbavit tzv. škodné, což v překladu znamená lišek, kun, dravých ptáků, v rybníkářských oblastech také vyder, norků apod. Výjimkou však nejsou ani případy, kdy se u otrav (především domácích zvířat), jedná o vyřizování sousedských sporů. Osoby, které se pokládání otrávených návnad dopouštějí, nejenže ohrožují zvířata a porušují tím hned několik zákonů najednou, ale stávají se hrozbou pro celé své okolí. Karbofuran je totiž velice nebezpečný jed, který se vstřebává i kůží, a obětí se proto snadno může stát také člověk, například malé dítě, které se návnady pouze dotkne. Pokud naleznete podezřelou návnadu, či zvířata, u nichž je podezření na úmrtí způsobené otravou (většinou se jedná o nález více zvířat na jednom místě), měli byste přivolat policii, veterinární správu nebo Českou inspekci životního prostředí. Pozor, karbofuran může mít i pro člověka za následek vážné zdravotní potíže nebo dokonce smrt již při velice malých dávkách. Při nálezu podezřelých předmětů či uhynulých zvířat je proto AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC foto O. Růžičková třeba nejvyšší opatrnosti. Pokud je manipulace s nálezem do příjezdu kompetentních osob z nějakého důvodu nezbytná, je nutné vždy použít rukavice. Trvejte vždy na zaznamenání celé záležitosti a sepsání protokolu a podejte ihned na místě trestní oznámení na neznámého pachatele. Policie je povinna se těmito případy zabývat. Autorka je ředitelkou Českého nadačního fondu pro vydru. S použitím informací O. Růžičkové, SOF AOPK Pavlov. aleje Aleje v Jindřichově Hradci MARTIN CHARVÁT, florianus@ .cz Již několik měsíců zažívá Jindřichův Hradec hektické období. Zásadní rekonstrukce komunikací a inženýrských sítí v centru města zkomplikovala život všem jeho obyvatelům. Značné omezení dopravy, kaskadérské brodění se bahnem, kam oko pohlédne, bez vyřešených přechodů pro chodce, problémy s archeologickým průzkumem, to vše má značný vliv na (ne)trpělivost občanů. Necelé tři týdny před zahájením rekonstrukce se konečně objevila ve výloze informačního centra vizuální podoba konečných úprav celého dotčeného prostoru. Vytrvalá pozornost věnovaná této presentaci dosvědčuje velký zájem obyvatel o plánované změny a ukazuje, jak důležitá je komunikace mezi veřejnou správou a občany. Nejen vozovky, budoucí značné rozšíření parkovacích míst foto autor v centru města, nepochopitelná záměna historické dlažby za asfalt, nespecifikované architektonické řešení náměstíčka, ale i plán nové výsadby zeleně vyvolaly zájem. Navrhované řešení zeleně totiž neodpovídá ani základním požadavkům kladeným na současnou městskou zeleň na takto exponovaném místě. Diskuse na internetových stránkách města byla jen počátkem dalšího dění. Na základě diskuse byla svolána schůzka mezi investorem, projektantem, realizátorem stavby a zástupcem občanů a environmentálního centra Florianus, na níž zazněly připomínky ke kvalitě zpracované dokumentace, k navrhovanému sortimentu, i k množství výkonů, které nebyly vůbec uvedeny v projektu a jsou přitom bezpodmínečně nutné k úspěšné realizaci takového díla. Vstřícný přístup zástupce města umožnil poté našemu environmentálnímu centru zpracovat tři nové varianty výsadby alejových stromů. Po dalších jednáních se zdá, že zástupci města jsou nakloněni rozumným změnám i s vědomím, že jejich finanční náročnost je značně vyšší. Návrhy řešení nyní byly předány příslušnému odboru městskému úřadu k dalšímu posouzení. Kam celý proces vyústí, není do dnešního dne (konec března) známo. Jsme přesvědčeni, že vstřícný postoj zástupců města nebyl jen vějičkou k uklidnění zainteresovaných obyvatel, ale že se stane trvalým způsobem jednání Jedná se o první pokus zahájit spolupráci mezi městem a environmentálním centrem Florianus. Za důležité považuji, že se podařilo navázat vstřícné kontakty s odpovědnými úředníky města. Ať už záležitost dopadne jakkoliv, víme jedno: Náš zájem věnovat se podobným problémům bude trvat i nadále. Florianus environmentální centrum sítě Krasec, Jindřichův Hradec. 5

6 6 Z REGIONU Konsorcium firem Geobariéra dokončilo Správou úložišť radioaktivních odpadů objednané práce na projektu Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Oponované výsledky prací jsou k dispozici na Starostové obcí, kterých se aktivity státu týkají, je obdrželi na CD, a SÚRAO je pošle jistě každému, kdo si o ně požádá. Je to čtení obsáhlé s mnoha mapami, ale nikoliv nezvládnutelné. Hledání úložiště v mezičase EDVARD SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz Výsledkem práce je prakticky zmenšené území již dříve vybraných lokalit, přičemž žádná z nich není navržena k vyřazení. Naopak pro všechny lokality jsou navržena budoucí průzkumná území a pak také možnosti pro umístění povrchového areálu úložiště s ohledem na napojení na silnici či železnici a další infrastrukturu. Kriteriem pro rozhodnutí, na kterých lokalitách se pustit do hornických průzkumů, bude akceptace ze strany obcí a jejich obyvatel. Nyní tedy bude mít SÚRAO několik let, aby přesvědčilo starosty pomocí infocenter, seminářů, či zahraničních i českých výletů, že je to pro obec vlastně velká výhoda, mít v okolí jaderné zařízení. Věřím, že starostové z jihočeských lokalit Božejovic i z okolí Lodhéřova na takovou vějičku neskočí. Podle některých zpráv, které kupodivu šíří i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, však konečné úložiště nebude ani potřeba. Ruská firma TVEL, jež pro Jadernou elektrárnu Dukovany dodává palivo, přišla v minulých dnech s nabídkou na přepracování použitého paliva z českých jaderných elektráren. ČEZ s tím zatím nepočítá, hodlá vyhořelé palivo dále skladovat ve skladech u elektráren. Pro de- mezičase ník Vysočina ruskou nabídku komentoval vedoucí palivového cyklu ČEZ Jaroslav Vokurek takto: Je to i otázka morálky, jestli máme právo odkládat náš odpad do Ruské federace. Oni mají někdy problém dodržet evropské normy. Čili musíme být v tomto směru hodně obezřetní. Nerad bych se někde dočetl, že palivo z ČEZu nadělalo v Rusku nějaké problémy. S takovým postojem se lze jen ztotožnit, důvodů pro obavy z odvozu právě do Ruska je více než dost. Konečně, jak nás přesvědčil nejen Černobyl, radioaktivita politické hranice neuznává. V uplynulých dnech byl zavezen poslední, šedesátý kontejner CASTOR do meziskladu vyhořelého jaderného paliva vedle dukovanských reaktorů. Osvěžme si při té příležitosti zase něco slibů místním obyvatelům. Aby záměr postavit v Dukovanech mezisklad prošel přes nesouhlas okolních obcí, slíbila vláda premiéra Pitharta v roce 1992 svým usnesením č. 213 omezení kapacity tohoto zařízení na 600 tun paliva. Tedy právě tolik, kolik v něm v tomto okamžiku zaplnění je. To však ČEZu nemohlo stačit, pokud chce štěpit uran v Dukovanech i nadále. Jen co tedy byly prstíčky ve dveřích, drala se za nimi celá ruka. Již od roku 1993 ČEZ zahájil práce na vyhledávání lokality pro nový centrální mezisklad (tj. dohromady pro JEDU i JETE) na různých místech České republiky. Představa, že by se měli stát sousedy tak zářivého materiálu, jako je vyhořelé jaderné palivo, na většině vytipovaných míst samozřejmě nenadchla občany ani místní politiky. Nicméně jak ohrožených lokalit ubývalo, utichal i odpor. V roce 1996 ČEZ prezentoval studii posuzující pět konečných variant. Jedna z variant se týkala výstavby dvou meziskladů v lokalitách obou jaderných elektráren, další varianty byly uvažovány jako mezisklad centrální a to v JE Dukovany, v JE Temelín, u Batelova na Jihlavsku nebo na Skalce v okrese Žďár nad Sázavou. Na základě výsledků zmíněné studie zrušila Klausova vláda již v roce 1997 vládní usnesení, kterým byl dukovanský mezisklad kapacitně omezen. Dnes se tedy v Dukovanech staví další s kapacitou 1340 tun a v temelíně se také jeden připravuje. Jen se již nejmenuje mezisklad, ale sklad. Kdo ví, jak dlouho zde odpadní vyhořelé jaderné palivo (v novořeči jaderného průmyslu zvané použité ) vlastně bude. Opětovně se prokázalo, že vládní záruky v České republice znamenají ještě méně, než sliby meteorologů, že po letošní zimě povodně opravdu, ale opravdu nehrozí. Autor pracuje jako energetický poradce sdružení Calla. kresba Václav Morava Bezzubá inspekce? EDVARD SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz Asi na půli cesty mezi Besednicí a Dobrkovskou Lhotkou ve Slepičích horách, nedaleko bývalého Sýkorova hamru, se nachází Douchů háj. V něm pak najdeme místo nazývané Vandlička, kam přicházeli v úctě lidé ještě předkřesťanských kultur, místo mající zvláštní energetickou sílu. Dnes je zde nad mísovitou prohlubní na žulovém balvanu postavena prostá dřevěná kaplička s obrázkem Panny Marie. Voda z mísy i místo samé má dle pověstí uzdravující účinky. Člověk sem však musí přijít s pokorou a dobrými úmysly. To ctili i staří kameníci při dobývání žuly v nedalekém, asi 100 m vzdáleném lomu. Ne tak již člověk konce dvacátého století. V krutém kontrastu s romantikou Douchova háje je opuštěný lom pokryt desítkami obřích pneumatik. Několik pneumatik hyzdí i okolní les. V lednu 2004 jsme černou skládku oznámili na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích v domnění, že se svými pravomocemi již dokáže zřídit nápravu a potrestat hříšníka, když už si toho nevšímají místní. Nu, naivity jsme se i přes letité zkušenosti nezbavili. Teprve v červnu 2004 nám ČIŽP oznamuje, že stížnost je oprávněná, že jde o odpad z období před rokem 1990, které zde vyhodilo bývalé jednotné zemědělské družstvo. Sice podle nás dle stavu prorůstajících náletů šlo o období pozdější, ale to ve výsledném efektu není podstatné. ČIŽP trvalo pouhé čtyři a půl měsíce, než provedla místní šetření. Inspekce dále píše, že bude zahájeno správní řízení pro stanovení odpovědnosti jednotlivých osob ve věci ohrožení a poškození životního prostředí a tímto považuje naši stížnost za vyřízenou. V říjnu 2004 (deset měsíců od oznámení) vydala ČIŽP rozhodnutí o uložení opatření k nápravě. Vlastník pozemku, který dostal příkaz pneumatiky odvézt, se odvolal a zpochybnil přesnou lokalizaci. Což by šlo pochopit v širém lese, ale ne ve starém lomu, jehož hranice jsou přirozeně vytyčeny. Nicméně téměř přesně rok po oznámení skládky, v lednu 2005, ministerstvo životního prostředí v odvolacím řízení rozhodnutí ČIŽP zrušilo. Briskně poté (dva měsíce) inspekce přerušuje řízení a žádá Pozemkový úřad v Českých Budějovicích o vytyčení vlastnických hranic daného pozemku. Po dalším roce není vytyčeno nic a pneumatiky hyzdí Douchů háj dodnes. Přesto se nyní blýsklo na lepší časy bohužel nikoliv funkčností státní správy. Lom se skládkou je na katastru obce Vrábče a skrze osobní intervenci je možné, že se vrábečtí radní rozhodnou zajistit odvoz sami. O tom, zda se to podařilo, vás budeme informovat.

7 Z REGIONU Předjarní výstavu Ohrožené královny noci v Borovanech u Českých Budějovic zakončila velmi povedená přednáška Věry Malátkové, která s sebou přivezla i tři živé sovy. Besedy se zúčastnily asi tři desítky dospělých i dětí. Po skončení akce představila Věra Malátková několika zájemcům i svůj ekovýchovný program pro školní třídy Bodlinka. Věra Malátková je zaměstnankyní Českých drah a většinu svého volného času věnuje zvířatům. Vede oddíl Mladých ochránců přírody Puštíci a provozuje vlastní stanici pro handicapované živočichy v České Třebové, nazvanou podle prvního zde zachráněného výra Charlie. Tři zachráněné sovy přivezla i do Borovan. Soví houkání v Borovanech ZDENKA JELENOVÁ, jelenova@krasec.cz Nejvíce respektu více než třiceti přítomných dospělých i dětí si získala samice výra velkého Chérie [čérí], jíž bylo po úrazu na rozvodech vysokého napětí amputováno levé křídlo. Puštík Fifík je zase inprint to znamená, že si vtiskl člověka jako svého životního partnera a není schopen žít ve volné přírodě. Přinesli jej do stanice nezkušení lidé, kteří se domnívali, že vypadl z hnízda. Jak Věra Malátková vysvětlila, odrůstající soví mláďata, zvaná haluzníci, z hnízda nevypadávají, ale pohybují se volně v okolí hnízdního místa, kde je rodiče několik týdnů krmí. Kromě sov sražených auty (na vyhřátém asfaltu si sovy rády hledají potravu) či popálených na sloupech elektrického vedení jsou často do stanic přinášeni právě soví puberťáci samozřejmě zbytečně. Posledním přivezeným exponátem byla sova pálená. Při poutavém jsme si hned prakticky ověřovali základní poznatky o kterých informuje již Ottův slovník naučný: Sovy (Strigidae) snadno se poznají mezi ptáky. Veliké oči na tlusté hlavě, od těla málo oddělené, jsou ku předu obrácené a kol nich tvoří pírka tuž- foto Petr Drahoš Borovanech ší, roztřepená, paprskovitě uložená t. zv.»závoj«, jímž S. na bývají zvláštního výrazu kočičího. Krátký, hákovitý zobák bývá skoro úplně ukryt peřím. Význačný jest dále t. zv. vratiprst; mohouť 4. prst i ku předu i do zadu obrátiti, tak že držíce se větví, mají dva prsty ku předu, dva do zadu obrácené. Peří jejich jest neobyčejně měkké, čímž let jejich se stává úplně tichým. Bezhlučný let předvedl puštík Fifík přímo v přednáškové místnosti, stejně jako schopnost otočit hlavu téměř o 180. A nabídce pohladit si sovu na bříšku (po zádech se kvůli ochrannému přirozenému povlaku peří hladit nesmí) neodolal nikdo. K zesílení zážitku přispěla i krátká vycházka za humna, kde se přednášející pokusila přilákat místní sovy pomocí magnetofonové nahrávky. To se bohužel nepodařilo, ale zajímavá byla i ukázka hlasů všech našich sov pod tmavou zimní oblohou obzvláště působivá. Jsem přesvědčena, že takováto setkání jsou nejlepší motivací k tomu, aby se lidé začali zajímat o své životní prostředí, vysvětluje Věra Malátková: Lidé o sovách a vůbec o záchraně zvířat skoro nic nevědí. Když jsme pořádali po Praze přednášky v rámci projektu Sovy do škol, tak jsem zjistila, že z těch tisíců dětí pouhé dvě věděly, kde je stanice pro handicapované živočichy. Jsem ráda, že tyhle sovy, které již se bohužel do přírody vrátit nemohou, přispívají aspoň k ekologické výchově. Děti dnes bohužel často o přírodu vůbec neprojevují zájem a nemají ani základní znalosti Ovšem na druhé straně o zajímavé formy ekovýchovy, především se živými zvířaty, je zájem, který přesahuje nabízenou kapacitu. Se zklamáním pak hovoří o tom, že ředitel jednoho českobudějovického gymnázia zrušil besedu plánovanou na následující den kvůli obavě z ptačí chřipky Po skončení soví besedy jsme diskutovali o dalším úspěšném programu: Program Bodlinka jsem vymyslela, když se mi ve stanici jednou na podzim sešlo asi dvaačtyřicet ježků. Tolik ježků prožere za den sto deset korun. Já zvířata živím ze svého, a tak hrozilo, že mne sežerou. A protože z projektu Sovy do škol se mi hlásili učitelé a ptali se, zda jim nemůžu nabídnout něco dalšího, tak jsem vymyslela program s ježky. Na začátku dostane třída brožuru o tom, jak o ježka pečovat. Pokud se rozhodnou, že do programu vstoupí, tak v dílnách vyrobí ubikaci, připraví místo pro zazimování, krmení a vše další potřebné, a poté Věře Malátkové zavolají, domluví si termín a ona přijede s přednáškou s kontrolním testem: Pokud je vše v pořádku, tak jim ježka předám a třídě začnou velké povinnosti s pravidelnou péčí, krmením, uklízením, pozorováním, vážením, vedením deníku O ježka musí zásadně pečovat v rukavicích, aby nedošlo k případnému poranění, které by stálo ježka život kvůli vyšetření na vzteklinu. Před vánočními prázdninami jej dají zazimovat a na jaře, kolem prvního května, jej slavnostně vypouštějí do přírody. Ježka pokládá Věra Malátková za zvíře velmi vhodné k ekologické výchově: Není to zvíře na mazlení, přitom je tam určitý přímý kontakt, a je tam i určitý další přesah děti se totiž například musí připravit na možnost jeho smrti jedna třída například ježka pohřbila, a za rok mu tam dokonce přinesla svíčky Potřebné materiály (Ježčí deník, test, publikace o péči, ježčí kuchařku) vydává ČSOP v rámci grantu MŠMT. Více informací o ochraně sov najdete na o ježcích například na Ježci Novou publikaci pod prozaickým názvem Ježci vydala ZO ČSOP Veronica z Brna. Čtenáři se v ní dozví základní informace o tomto milém živočichovi, dále zda a jak se starat o nalezené jedince, jejich nejčastější choroby a také to, jak tohoto bodlinatého chlupáče přilákat na svoji zahrádku. Knihu, doplněnou řadou fotek, napsala Zuzana Pokorná. Ekologové se při jejím vydání snažili brát ohled na přírodu. Publikace je vytištěna na recyklovaném papíře a vznikla v rámci projektu, který je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Možnost objednávky: Ekologický institut Veronica, Panská 9, Brno ; foto Petr Drahoš 7

8 8 Z REGIONU Dub U dubu U dubu ZUZANA GUTHOVÁ, guthova@rosa.ecn.cz Dub je pomalu rostoucí dlouhověký strom s tvrdým dřevem, velice odolný povětrnostním podmínkám. Je symbolem síly a ochrany, zpevňuje hráze, živí zvěř i léčí. Kdo by neznal účinky odvaru z dubového listí nebo kůry!? Lidé dub objímají, protože má mnoho energie, o kterou se s námi rád podělí. Je také přírodním hromosvodem, protože obsahuje mnoho vody, která přitahuje blesky a chrání tak své okolí před zkázou Jak se Vám líbí? I my jsme měli v Borovanech své duby. Tam, co je sídliště U dubu, zbyl z dřívější doubravy poslední. Doubrava padla ve prospěch stavebních parcel až na ten jediný Dub U dubu. Ten dub vyklíčil možná pár let poté, co prapradědečkové současných borovanských rodáků zakládali sbor dobrovolných hasičů. Roste pomalu, a tak je i po tolika letech pořád stromem mladým, snad ve čtvrtině svého života. Lidská neschopnost, lhostejnost a necitlivost ho ale zmrzačily a odsoudily k doživotnímu smutku. V sobotu 18. března 2006 byl strom neodborným a necitlivým ořezáním nezvratně a vážně poškozen. Vyčíslitelná ekologická škoda se pohybuje ve výši mnoha desítek tisíc korun. Zákon ale nepožaduje náhradu ekologické újmy, původci poškození hrozí pokuta pouze ve výši pět až deset tisíc korun. Kdo je ale na vině? Město, které v zájmu posílení obecního rozpočtu prodalo zbytkovou parcelu s dubem, jenž chtělo zachovat, aniž zřídilo věcné břemeno na ochranu stromu? Stavební úřad, který povolil stavbu domu v blízkosti stromu? Projektant, který nerespektoval ochranné pásmo stromu? Sousedé, kteří se podepsali pod petici souhlasící s pokácením stromu? Soudní znalec, který vydal stanovisko ke kácení zcela opačné, než soudní znalec Agentury ochrany přírody a krajiny? Majitel pozemku, který nesnesl listí a žaludy padající na trávník a střechu? Nebo snad majitel živnostenského oprávnění na údržbu stromů, který nevěděl, kdy přestat? Možná komise životního prostředí zanedbala osvětu, nebo snad škola výchovu Pochybila úřednice, která tvrdila, že prořezat strom je ze zákona možné? Kdo jste ale kdy viděl prořezaný dub? Jak tvarově upravovat strom, jehož věk nás mnohonásobně přesahuje oběma směry? Místo mnohotvárného a proměnlivého mohutného stromu bude napříště siluetu města ve směru od Budějovic rámovat jen holá, šedá tovární hala. Nechali jsme zmrzačit velikána, který mohl zdobit, chránit a posilovat své okolí třeba další čtyři staletí. Nejspíš si ochranu před nepřízní přírodních živlů ani nezasloužíme. Autorka je ředitelkou Rosy. Duby v Podkletí budou PETR RESCH, petr.resch@ckrf.ckrumlov.cz chráněny Přestane-li se člověku líbit na jednom místě, sebere se a odejde jinam. Štípne-li jej hmyz, ožene se. Když přijde nepohoda, schová se, před chladem se oblékne, před vichřicí ukryje, před záplavou uteče. Strom je na tom hůře. Kam jednou zapadne semínko nebo kam je jednou semenáček vysazen, na tom místě musí setrvat do konce života, i kdyby k němu došlo za několik set let. Takové štěstí má však jen nepatrný zlomek populace. Svojí velikostí a nehybností je nejbezbrannějším živým organismem. Snad právě proto jej člověk spíše zařazuje mezi neživé předměty, léty přirůstající surovinu, která nanejvýše poskytne užitek svým ovocem, stínem či jako úkryt pro lovnou zvěř. Často si ani neuvědomujeme, kolik stromů, jež dotvářejí krajinu tím, že přerostly dům, u kterého jej vysadil prapředek, zdobí náves, dělá společnost pomníkům či kapličkám, tvoří společenství v parcích měst či vesnických zahradách nebo jen osamoceně vzdoruje času a nepohodě, nás provází během našich životů, aniž bychom jim věnovali větší pozornost. Jejich konec si náhle uvědomíme často až v okamžiku, kdy je srazí bouře, zlomí vichřice či porazí necitlivá ruka. Mnoho stromů stojí v jihočeské krajině. Jsou to němí svědci dob minulých. Některé mají kmen zjizvený bleskem, jiné nesou ve své kůře srdíčko s iniciálami bývalých milenců, kteří možná stromy, jejichž kůře svěřili svá tajemství, na své životní pouti již dávno předešli. Přežily války, převraty, různé nepokoje i necitlivé zásahy důsledky neznalosti či vrtošivé módy. I když mnohé stromy provázejí různé pověsti, o lidech, kteří je vysadili, se zpravidla nedochovalo vůbec nic. Tak je tomu i se skupinkou mohutných stromů pod vesničkou Loučej v Podkletí na Křemežsku. Uprostřed velkého pole stojí v řadě čtyři duby letní. V minulosti byly součástí aleje provázející cestu mezi poli. Zároveň mohly sloužit jako nezpochybnitelná a dlouhověká hranice mezi pozemky. Ať už je jejich původ jakýkoliv, svými úctyhodnými rozměry obvody kmenů ve výši 130 cm nad zemí od 308 do 350 cm tvoří nepřehlédnutelnou dominantu zdejší krajiny. Proto bylo na základě podnětu zaměstnance Šípku koncem minulého roku Správou CHKO Blanský les zahájeno řízení, jehož záměrem je zařadit zmíněné stromořadí do kategorie Památné stromy. Záměr podpořilo souhlasným vyjádřením českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nic tedy zanedlouho nebude bránit tomu, aby se živoucí poslové minulých věků mohli těšit ochraně dle zákona. Svou dlouhověkostí mají všechny předpoklady k tomu, aby i v dětech našich dětí podporovali smysl pro krásu, učili je pokoře před majestátem, citu pro uspořádání krajiny a úctě ke všemu živému. Autor pracuje jako poradce v Šípku. foto autor

9 Z REGIONU Zelený dvůr, nebo garáže? ZDENKA JELENOVÁ, garáže Ukázkovou příležitost pozorovat zrod a vývoj spontánního protestního hnutí občanů máme v posledních měsících v městě nad Otavou, Písku. Kauza Garáže ve vnitrobloku Budovcova začala koncem minulého roku, kdy na veřejnost začaly pronikat z radnice zprávy o novém řešení městského vnitrobloku, jehož součástí by měla být výstavba garáží pro městská auta. Maminky z Mateřského centra Kvítek, obecně prospěšná společnost Regio Písek a více než čtyři stovky občanů, kteří podepsali nesouhlasnou petici, by tu raději viděli Zelený dvůr klidovou zónu s velkým hřištěm pro děti. Vnitroblok, chcete-li dvůr, leží v těsném sousedství centra města a byl před několika lety upraven Městem Písek jako městská tržnice. Neosvědčil se trhovci i zákazníci sem nacházejí cestu jen zřídka. Zato se díky jídelně Natural (zdravá výživa) a Cukrárničce stal vyhledávaným místem pro posezení a odpočinek. Je to jedno z mála klidných a bezpečných míst v centru města, venkovní stolky bývají v obležení maminek s kočárky, malé pískoviště plné batolat. Vnitroblok si zkrátka zcela přirozenou cestou našel své uplatnění. Bohužel zeleně je tu zatím pomálu a dětské hřiště jen maličké. Městští radní ovšem přišli na nápad vybudovat ve vnitrobloku garáže, točnu a parkovací stání pro služební auta, a případně i auta návštěvníků úřadu. Nikoliv nepodstatnou okolností je fakt, že zpracovatelem architektonické studie s garážemi je jeden ze členů rady ing. Franců, který se tím podle názoru mnoha občanů dostává do střetu zájmů. Hřiště by prý podle radních mohlo existovat vedle garáží. Maminky ale považují takové řešení za dětem nebezpečné a aby jen neprotestovaly, přinášejí konstruktivní návrhy na různá řešení velkého hřiště. Aby na problém upozornily širokou veřejnost, uspořádaly maminky z Kvítku a zástupci Regia ve vnitrobloku mohutnou akci pro děti Vítání jara. Po celý první jarní den tu byly připraveny skákací, šplhací, klouzací, šlapací a jiné atrakce, hry, soutěž v malování i představení. Jak odpad (ne)řeší.a.s.a. Obrovský zájem a účast písecké veřejnosti naznačily dosti jasně, jaké je převládající mínění. Ani 1000 rozdaných balónků pro všechny děti nestačilo. Po celý den sbírali pořadatelé písemné názory a vzkazy občanů, které poté odevzdali zástupcům radnice. Starosta ani většina zastupitelů se na akci neobjevili radnici reprezentoval místostarosta Miroslav Sládek, který však projevil až udivující nedostatek taktu, když v diskutujícím hloučku velmi jasně zopakoval své předchozí telefonické výhrůžky (podle něj přátelské rady ) maminkám z Kvítku, aby raději daly od celé kauzy ruce pryč, protože by mateřské centrum mohlo přijít o podporu města (dlužno dodat, že jeho obavy se zatím nesplnily a zastupitelstvo na minulém jednání schválilo dotace na záslužnou činnost centra). Právě M. Sládek podal pak na zasedání rady ústní informaci o akci Vítání jara, a podle zápisu navrhl další možné úpravy studie vnitrobloku. Starosta Luboš Průša prohlásil, že nelze přijímat nová usnesení bez kvalitně připraveného materiálu, a pověřil jeho zpracováním právě M. Sládka, ve spolupráci s ing. Franců autorem studie. V Písku se daří ukázat, že občané mají svůj názor a měli by dostávat prostor jej projevit. O tom, jakou cestou se budou dále ubírat osudy myšlenky na Zelený dvůr v centru Písku, vás budeme informovat v příštím čísle. Stále silněji ovšem zaznívá názor, že radnice by na řešení vnitrobloku měla vypsat řádnou otevřenou architektonickou či investorskou soutěž a předejít tím nejrůznějším spekulacím o střetech zájmů. Navíc: komunální volby jsou doslova za dveřmi a bylo by s podivem, kdyby se i Zelený dvůr nestal jedním z horkých témat PETR RESCH Do redakce Krasce jsme obdrželi zajímavé svědectví o praktikách českobudějovického oddělení firmy.a.s.a., která v Českých Budějovicích provozuje sběrné dvory a nakládá s odpady. Z dlouhého dopisu, doplněného dokumentárními fotografiemi, vyjímáme: Již několik let jsem to tiše snášel, ale pohár mé trpělivosti přetekl minulý týden, kdy jsem byl svědkem, jak mladí rodiče s dítětem přivezli na sběrový dvůr vedle dalšího odpadu také vzorně vytříděné a svázané balíčky starých novin, časopisů a ostatního papíru. Kontejner na papír byl plný (je na zdejším sběrném dvoře jediný a tato situace se stává cca jednou týdně), proto jim zaměstnanec řekl, aby je hodili spolu s ostatním směsným odpadem do lisu (!!!) nevím, jak lidem potom vysvětlovat, že třídění má smysl. Rozjel jsem se proto včera do obou sběrných dvorů a mezi řečí se dozvěděl skutečnosti ještě horší, než jsem předpokládal. Dokládám fotografiemi (pořízeny 2. března v od- poledních hodinách, při mých dalších návštěvách stav až na další hromadění odpadu nezměněn). Kontejner na televize je vyvážen tak nepravidelně, že po většinu času se válejí na trávníku a mezi stromy, kde z nich po pracovní době bezdomovci a dokonce i pracovníci.a.s.a. vybírají měď. Ze stejného důvodu nezůstane jediná lednice celá tzn. odsávání freonu je jeden velký podvod, neboť není již co odsávat. Na sběrném dvoře Švábův hrádek se od napadnutí sněhu (počátek ledna) nevyvážel kontejner na papír, neboť dle pracovníka firmy, aby se k němu mohli dostat, musel by se uklidit sníh. Je neuvěřitelné, že tato firma může být držitelem ISO Je neuvěřitelné, že za celou dobu provozu si žádná kontrola ničeho nevšimla. Myslím, že chyba není jen v nějakém tom pracovníku, ale v celém systému řízení. O situaci se může přesvědčit prakticky kdokoliv a kdykoliv, neboť se až na několikadenní přestávky před kontrolou a po vývozu neustále opakují. Na sběrný dvůr jezdím již několik let pravidelně, s pracovníky sběrných dvorů se osobně znám, o situaci ve firmě se často dlouho bavíme, některým situace s nakládáním odpadu není lhostejná, ale nechtějí být potížisty Autor dopisu je redakci znám a pro účely ČIŽP se zveřejnění identity nebrání. S podnětem jsme se obrátili na odbor životního prostředí českobudějovického městského úřadu, ale jeho vedoucí ing. Mika prohlásil, že se jich odpadové záležitosti ve městě netýkají, aby se dotyčný obrátil na samosprávu (radní) nebo na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Námi oslovený inspektor ČIŽP v Č. Budějovicích doporučil sdělit autorovi zprávy, aby se na ně s oznámením obrátil osobně. Po získání všech podkladů bude zahájeno řádné správní řízení. Případ budeme dále sledovat. O problémech nakládání s odpady v Jihočeském kraji se můžete mnohé dozvědět na veřejné panelové diskusi, kterou pořádá sdružení Calla u příležitosti Dne Země v úterý 25. dubna od 17 do 19 hodin v KD Slavie v Č. Budějovicích. Akce reaguje na zvýšený zájem veřejnosti o problematiku odpadů, zaznamenaný takřka ve všech poradnách sítě KRASEC. Diskusi bude moderovat Daniel Moravec z Českého rozhlasu, účast přislíbili zástupci kraje, města Č. Budějovic, firmy.a.s.a. i neziskových organizací. foto Jan Vávra 9

10 PORTRÉT Naším dnešním hostem je Jan Pokorný (* , Jindřichův Hradec). Jak ho stručně představit? V současné době je ředitelem obecně prospěšné společnosti ENKI a vědeckým pracovníkem Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a 30 let pracoval v třeboňském Botanickém ústavu. Spolupracuje s Ekologickou stanicí Waldviertel, s Wetlands International, je lektorem kursů UNESCO, spoluorganizátorem mezinárodních seminářů a konferencí, řešitelem projektů zahraniční rozvojové pomoci ČR (Kyrgystán, východní Afrika), národním koordinátorem projektu Fingerponds budování a testování malých rybníků v záplavových zónách Viktoriina jezera. Je spoluautorem několika patentů a vyučuje na několika vysokých školách. Zmínit ještě můžeme rozsáhlou vědeckou publikační činnost, četná vystoupení v rozhlase a televizi, osm let práce v zastupitelstvu a městské radě, a 16 let, po která vedl se svou ženou dětský lyžařský oddíl v J. Hradci 10 JAN POKORNÝ: rukou Řešení mají v rukou politici ZDENKA JELENOVÁ, jelenova@krasec.cz Dlouho jste působil na akademické půdě, poté jste těžiště aktivit přesunul do sféry víceméně podnikatelské proč? Přesun z akademické půdy byl přirozený až nucený zjistil jsem totiž, že když chce člověk dělat věci alespoň trochu použitelné, tak nemá čas věnovat se plně soutěži o body za publikace, a tak ve vědeckém světě kazí ostatním průměr. Praktické inteligentní hospodaření v krajině se na půdu akademie nevejde. A protože nás ke stejnému zjištění dospělo na počátku 90. let více, tak asi osmnáct vědců založilo komerční firmu ENVI, s.r.o. Časem jsme zjistili, že pro aktivity výzkumného charakteru je lepší založit obecně prospěšnou společnost tak vznikla v roce 1998 ENKI, nazvaná podle sumerského boha moudrosti. Čím se ENKI zabývá? Jsme společností pro výzkum a osvětu v oborech životního prostředí. Postupně se tu do práce zapojilo na 25 vysokoškolských odborníků, významná je skupina kolem vývoje slunečních kolektorů, zejména využití Fresnelových čoček. Tady právě na výzkumnou činnost navazují komerční aktivity ENVI tak jsme například vyvinuli a již vyrábíme a montujeme speciální koncentrační sluneční kolektor. Dále se zabýváme například rybničním hospodařením. Pokládám za velký hřích, že tady dnes nemáme žádnou instituci, která by se profesionálně zabývala úlohou rybníku v krajině, jak tam hospodařit, jak tyto poznatky předávat státní správě, jak udržovat vztah mezi rybáři a ochranou přírody dochází tu k úplně zbytečným konfliktům. Pak je v ENKI skupina lidí, kteří se zabývají obecně úlohou vody a tokem energií v krajině. Jako nezisková organizace často suplujeme to, co by měl dělat stát, ale stát na to dnes instituce nemá Jak to řeší v zahraničí? Je to obecná krize zejména v Evropě. Všechny vědecké instituce jsou soustředěny hlavně na základní výzkum, kde kriteriem úspěchu je publikace a nikoli užití. V Americe je situace jiná myslím, že zejména proto, že mají jiný daňový systém a velké koncerny si tam výzkum platí. Enki pán země, sumerský bůh uctívaný v Eridu. Bůh moudrosti, vládce sladkovodního oceánu Abzu a správce božské moci Me. Dle sumerských textů Enki navrhl ostatním ze společenství Anunnaků vytvořit pozemšťany. Obecně prospěšná společnost ENKI byla založena v roce 1998 jako společnost pro výzkum a osvětu v oborech životního prostředí. Jejím posláním je napomáhat rychlému a účinnému získávání, šíření a aplikaci vědeckých poznatků podporujících rozvoj strategie setrvalého hospodaření. Zaměřuje především na interdisciplinární a aplikované obory: - ekologie krajiny a obnova krajiny destabilizované činností člověka - využití sluneční energie v přírodních a technologických systémech - úloha a využití mokřadů v krajině - obnova ekosystémů vodních nádrží zatížených živinami, - rybniční hospodaření šetrné k přírodě. RNDr. Jan Pokorný foto Calla Asi nejzajímavější projekt, na kterém se podílíte, se odehrává daleko od nás v tropické Africe V roce 2000 můj přítel, anglický profesor Patrick Denny, přemýšlel, jak pomoci vysychajícím litorálním (pozn.: pobřežním) oblastem kolem Viktoriina jezera. Přišel s nápadem na budování rybníčků, které v období záplav zcela zmizí pod vodou, a když voda opadne, zachytí se v nich voda a ryby, podobně jako zůstávají v tůních. Vznikl z toho projekt Evropské unie Fingerponds, do kterého se zapojily Tanzanie, Uganda, Keňa, Velká Británie, Holandsko, a my ENKI kteří přinášíme zkušenosti s eutrofními vodami (pozn.: vody, které mají hodně živin), s dohnojováním rybníků, s přirozeným potravním řetězcem, atd. V jaké fázi projekt nyní je? V závěrečné. Za tu dobu se u každé ze šesti vybraných vesnic vybudovaly čtyři rybníčky, vyhodnocovaly se různé postupy, a nyní je úkolem českého týmu zpracovat podrobnou metodiku na zakládání nových rybníků a chov ryb. Vznikl instruktážní film, který jsme v listopadu promítali na celosvětové konferenci států Ramsarské konvence v Kampale (Uganda), na konferenci o biodiverzitě v Brazílii, a koncem dubna ho budu prezentovat na zasedání OECD o akvakulturách. V čem je největší význam afrického projektu? Že si místní lidé ten rybník mohou vykopat sami, vlastními prostředky, nezávisle na tom, jestli jim někdo dá kapitál nebo ne. Záplavové oblasti Keni a Ugandy jsou hustě obydlené, žije tam pět set až tisíc obyvatel na kilometr čtvereční a tohle je šance, jak té obrovské populaci dodat další zdroj potravy bez likvidace biodiverzity mokřadů. Teď jde hlavně o to, přesvědčit státní a mezinárodní instituce i tamní komunitu, aby tu myšlenku nenechaly zahynout Vraťme se do Čech pokračujete dál v práci na vědecké půdě? Jistě, jsem v oborových radách doktorandského studia, vedu několik doktorandů, a u toho chci zůstat, už proto, že dnes vím, co by se mělo v základním výzkumu dělat, abychom získali podklady k tomu, jak v krajině hospodařit. Protože vlastně stále nevíme, jak se v krajině chovat.

11 PORTRÉT Považujete to za velký ekologický problém? Za největší světový problém především považuji fakt, že dojdou fosilní paliva. Právě proto se musíme naučit hospodařit v krajině to je náš trvalý zdroj, a pokud ji zničíme, tak o ten zdroj přijdeme. Návrat před průmyslovou revoluci, kterou umožnil právě objev fosilních paliv, není možný. A představa, že nasytíme současnou spotřebu energie biomasou, mne děsí, protože biomasa je významný zdroj, ale naprosto limitovaný necelým kilogramem sušiny na metr čtvereční za rok. Existují z téhle situace východiska? Zásady udržitelného hospodaření jsou naprosto jasné a vysvětlitelné za hodinu. Potřeba krátkých cyklů v krajině například, že vodu musím použít třikrát, čtyřikrát, a ne hned jako odpad poslat do moře. To jsou naprosto jednoduché věci, ale věda se jimi nezabývá, řeší raději složitosti. Úvahy o hrozící energetické krizi vyznívají většinou pesimisticky To je pravda. Jaderná fůze kontrolovaná na Zemi člověkem je daleko; nikoliv samozřejmě v prostoru ze Slunce, kde fůze probíhá neustále, k nám doletí energie za 11 minut. Optimistické je, že to, co si navzájem prodáváme v celosvětové energetice, tvoří něco přes deset terawatt energie, zatímco ze sluníčka nám jí sem přichází asi tak 180 tisíc terawatt Musíme se vzdělávat a hledat řešení, která třeba nejsou úplně revoluční a jednoznačná, ale fungují. Kolektor na střeše, zateplený plášť paneláku, stavba energeticky úsporných domů východisko není v tom, že někdo najednou přijde na nějaké geniální řešení. Jak se v tomto směru díváte na činnost neziskových organizací? No, jsou to lidé dobré vůle, většinou mladí, absolventi vysokých škol, kteří hledají smysluplné uplatnění. Mají to ovšem dnes velmi obtížné. My jsme sice zvonili proti komunismu, ale on vlastně pokračuje stále v tom, že nejlepší Skupina řešitelů projektu Fingerponds u afrického rybníku. podmínky jsou tu pro velké a státní instituce. Malé neziskovky seženou tuhle nějaký grant a támhle něco peněz, finančně vlajou z roku na rok, a tudíž jsou často odsouzeny k určitému amatérismu. Přesto ale provokují a ukazují na věci, na které nikdo jiný neukáže. Je podle vás důležitá v neziskové sféře činnost poradenská? Neziskovky by měly především ukazovat směr. Potíž je, aby se to, co cítíme, že je potřeba, dostalo na profesionální úroveň mezi projektanty a investory. Například existují technologie využívání alternativních zdrojů, dočišťování odpadních vod. Je ale třeba, aby je chtěl investor, a zcela zásadní je, aby to vůbec projektant dovedl. V ENKI se snažíme získat prostředky na tvorbu tzv. softwarových projektových balíčků na věci, které už v oblasti alternativních zdrojů známe, ale nikdo je zatím nezapojil do počítačových programů. Pokud tam tyto prvky projektant nemá, tak je prostě nepoužije. To je aplikovaný výzkum a pokud by se tímto zabýval někdo v Akademii, tak nevykáže dostatek publikační činnosti Mohou v tom neziskové organizace dělat něco víc? Třeba problémy medializovat? Přes média je to vždy zkratka, nakonec se většinou obě strany zakopou a střílejí po sobě. Odborné diskuse je třeba vést dole ovšem pokud něco pořádá neziskovka, tak tam zase ten odborník nepřijde. Neziskovka působí Srovnání ekosystému dostatečně zásobeného vodou a odvodněného pole. Z materiálů ENVI. foto ENKI Jan Pokorný jako okamžitá zpětná vazba toho, co se děje. Vznikne průšvih, aktivisté na něj ukážou, přivážou se třeba ke stromu, a pak nastává klíčový okamžik, kdy by se tématu měl chopit někdo odpovědný. Aktivisté mají vliv, ale nemají v rukou establishment. A to je cesta do politiky... Jenže kolik třicetiletých lidí je dnes v politice, aniž by to měli jako zaměstnání, třeba v zastupitelstvech? Děsivě málo. Vy jste v zastupitelstvu i městské radě pracoval. Co vám to přineslo? Orientaci v tom, jak věci fungují. Měl by si to zkusit každý. Tak, jako by si každý měl zkusit postavit aspoň garáž. Nebo podívejte: Někdo lije naftu s mostu do vody co budete dělat? Kolik lidí ví, co s tím? Odhaduji, že možná devadesát procent neví. Co vztah mezi neziskovou sférou a podnikateli? To je asi nejobtížnější. Zase chybí komunikace. Ale jiná cesta než přes podnikání nevede. Mně nejvíc vadí, že se dnes vůbec nepodporuje vznik malých firem. Protože každý by si měl zkusit, jaké to je. Mladí lidé, kteří jdou ze škol. V dnešní situaci si ovšem ti obezřetní řeknou, že za těchto podmínek do toho nepůjdou. A tak do toho mohou jít jedině dobrodruzi. A to málo poctivých se o nějaké neziskovky nezajímá, protože na to prostě nemají čas. České neziskovky pořádají bezvadné semináře o bezfosfátových prášcích, o úsporách v energetice, o péči o krajinu, ale sejde se tam vždycky několik známých tváří, navzájem se poplácáme po zádech a nemá to žádné efektivní výsledky To zní pesimisticky Náš největší problém, problém postkomunismu je, že za ty desítky let zmizela schopnost osobní zodpovědnosti moje generace vlastně neví, co to je. My jsme byli už od školky vychováváni k tomu mlč a dělej, nikoliv k zodpovědnosti a nakládání s majetkem. Velcí investoři, kteří sem jdou, sice asi pozvednou HDP, ale nevyřeší rozvoj drobného a středního podnikání mám pocit, že se úplně zastavil. Vidíte vůbec nějakou cestu ven? Řešení většiny ekologických problémů drží v rukou politici. Jde především o to, kam směřují dotace, podpory, daňové úlevy Podívejte se na známý případ skandální podpory přímotopů to byl také výsledek lobování, ale špatným směrem. Nebo ty diskutované supermarkety... V této sféře není volný trh, někdo je daněný a někdo není, někdo dováží zboží mezistátně a jiný je nedoveze ze vsi do vsi. To je absurdní. A my nemáme v zastupitelstvech lidi, kteří by se tomu bránili. Je třeba, aby se aktivní lidé snažili nejen bojovat, ale aby to také zkusili dělat. Když naříkáme, že nemáme osvícené politiky, tak musíme jít do politiky sami. Když nejsou ekologicky myslící investoři, tak se musíme stát investory. Než někomu pořád radit, jak má co dělat, je třeba zkusit to sami. My se o to snažíme. Více informací o projektu Fingerponds: 11

12 POD LUPOU 12 Michal Bernard, právník Ekologického právního servisu (EPS) a autor článku O nakládání s obecním a krajským majetkem (Krasec č. 2), se omlouvá Jihočeskému kraji za chybnou informaci uvedenou ve zmíněném článku. Smlouva Chlum centrum zimních sportů dosud nenabyla právních účinků, neboť stále nedošlo k jejímu podpisu. Proto se nejedná o smlouvu uzavřenou, ale o její návrh. Redakce našeho časopisu nabídla představitelům Jihočeského kraje prostor k vyjádření. Tisková mluvčí nám v u sdělila, že krajský úřad se k tomuto tématu pro časopis Krasec vyjadřovat nebude, a odkázala nás na tiskové prohlášení z , které otiskujeme níže. Ještě jednou o smlouvě MICHAL BERNARD, tabor@eps.cz Jihočeský kraj usiluje o vybudování lyžařského areálu v boletickém vojenském prostoru. Za tímto účelem se spojil s firmou Lipno Servis a dohodl se s ní na uzavření smlouvy o sdružení. Smlouvou má dojít k vytvoření sdružení Jihočeského kraje a společnosti Lipno Servis, jehož účelem je přispět ke zrušení vojenského újezdu Boletice a vybudovat areál pro sjezdové lyžování. Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo Smlouvu o sdružení Chlum středisko zimních sportů již v říjnu roku 2003, tedy před více než dvěma lety. V roce 2004 k této smlouvě přibyl dodatek, který byl rovněž schválen zastupitelstvem kraje. Z vyjádření Jihočeského kraje je patrné, že dojde ke změně obsahu smlouvy. K tomu snad částečně přispěje i tento článek. Nedomnívám se, že by aktivity Ekologického právního servisu v této věci byly neopodstatněné, jak to vyjadřuje Kraj. EPS provedl právní analýzu smlouvy a dospěl k závěru, že obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem o krajích. Jihočeský kraj by se smlouvou ve schváleném znění zavázal k převodu pozemků na společnost Lipno Servis bez výběrového řízení. Tato konstrukce je však porušením ustanovení 18 odst. 1 zákona o krajích, které říká: Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Účelem tohoto ustanovení je zabezpečit transparentní převod majetku kraje a tím jeho účelné a hospodárné využití. K tomu může vést jen výběr nejvýhodnější nabídky ve veřejné soutěži otevřené všem potenciálním zájemcům. Povinnost využívat majetek kraje účelně a hospodárně je zakotvena v ustanovení 17 odst. 1 zákona o krajích. Smluvní závazek převést část pozemků na společnost Lipno Servis by předem fakticky nesmlouvě nesmlouvě vyloučil možnost, aby pro realizaci záměru na využití boletického prostoru uspěli ostatní potenciální zájemci, kteří předložili své Z vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje (plný text přístupný na Návrh Smlouvy o sdružení Chlum-centrum zimních sportů revitalizace vojenského újezdu Boletice mezi Jihočeským krajem a Lipno Servis s.r.o., schválený Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne a upravený dne , byl předložen k posouzení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek a odboru veřejná podpora téhož úřadu. Smlouva dosud nenabyla právní moci. Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne uložilo RNDr. Janu Zahradníkovi, hejtmanovi Jihočeského kraje, předložit Zastupitelstvu JK k projednání upravený text smlouvy, odpovídající doporučení dalšího postupu ve věci civilního využití VVP Boletice, předloženém společností Lipno Servis s.r.o. Upravený text smlouvy Zastupitelstvo dosud neprojednávalo a tudíž ani neschvalovalo. Ekologický právní servis slovy Mgr. Michala Bernarda apeluje na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby jím zmíněné nezákonnosti ze smlouvy odstranil nebo od smlouvy odstoupil. V opačném případě je Ekologický právní servis údajně připraven domáhat se nápravy před soudními orgány. Krajský úřad Jihočeského kraje konstatuje, že Ekologický právní servis usilovně vyvíjí aktivity, které nemají opodstatnění, a to už s ohledem na skutečnost, že Jihočeský kraj dosud neuzavřel aktualizovanou smlouvu se společností Lipno Servis s. r. o. kresba Václav Morava (možná lepší) nabídky. Takový postup odporuje zmíněným ustanovením zákona o krajích. Zmíněné ustanovení by proto v případě podpisu smlouvy bylo přímo ze zákona neplatné. Takovou neplatnost by mohl namítat u soudu každý občan Jihočeského kraje. EPS se domnívá, že je nutné upozornit představitele Jihočeského kraje na zmíněné nezákonnosti v navržené smlouvě a apelovat, aby došlo k jejich odstranění ještě před tím, než způsobí velké komplikace a případné soudní spory. EPS rovněž předkládá Jihočeskému kraji návrh, jak tuto situaci z hlediska zákonnosti a možnosti nejlepšího využití území vyřešit. Pokud kraj, aniž by předem uvažoval o využití části svého území, dostane nabídku od určitého investora, měl by nejprve zvážit, zda chce lokalitu využít jiným než stávajícím způsobem a zda způsob využití navrhovaný investorem je v souladu se zájmy kraje. Poté by měl zveřejnit alespoň hrubou představu o možném využití daného území (např. pro sportovní účely, měkkou turistiku atp.) a současně zveřejnit po zákonem stanovenou dobu záměr konkrétní pozemek prodat, pronajmout, darovat atd. Do soutěže se kromě původního investora mohou přihlásit libovolní další zájemci. Po obdržení všech nabídek je kraj vyhodnotí a vybere tu, která je nejvýhodnější a zaručí účelné a hospodárné využití území. Smlouva o sdružení je prvním právním krokem k převedení pozemků na společnost Lipno Servis (ať už prodejem, pronájmem nebo výpůjčkou). Samotné právní účinky takového převodu nastanou uzavřením příslušné smlouvy. Ustanovení 18 odst. 1 zákona o krajích zakotvuje absolutní neplatnost takové smlouvy, pokud kraj nepostupuje v souladu s tímto ustanovením. Procesně by se věc mohla řešit až po uzavření konkrétní smlouvy o převodu pozemků, a to žalobou k soudu na neplatnost takového převodu. Z hlediska efektivity a zachování dobré víry smluvních stran a dalších subjektů je dle mého názoru nutné řešit tento nedostatek už nyní. Pevně věřím, že názor právníka EPS přispěje k takovému postupu Jihočeského kraje v této věci, který bude v souladu se zákonem a zájmy občanů kraje a jejich území.

13 Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a náměty trvanlivé, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme tu jakousi časopisovou formu eko-poradny a nezapomeneme ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabídneme nějaký zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy či náměty, a to buď písemně na adresu ekoporadny Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe em: krasec@krasec.cz. PRÁVNÍ PORADNA Jak se může veřejnost zapojit do procesu posuzování vlivů staveb a dalších záměrů na životní prostředí tzv. EIA? Stavby a záměry s významnějšími dopady na životní prostředí musí projít procedurou posuzování jejich vlivů na životní prostředí (tzv. EIA environmental impact assessment). Veřejnost má ze zákona možnost zapojit se do tohoto procesu. V něm může kromě důležitých informací o rozsahu a vlivu plánované činnosti na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřit své připomínky k posuzovanému záměru. Základem procesu EIA je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Investor stavby nebo činnosti, která je uvedena v příloze I. k zákonu, musí svůj záměr oznámit úřadu a předložit materiál, který obsahuje základní údaje. Informace o konkrétních záměrech a důležité údaje o nich naleznete na internetových stránkách MŽP ( V této databázi podle klíčových slov snadno naleznete konkrétní záměr, ke kterému byste se chtěli vyjádřit nebo o něm alespoň získat určité informace. Anebo zjistíte, zda se ve vaší obci náhodou nějaká investice s dopady na životní prostředí nechystá. Ve lhůtě 20 dnů od oznámení záměru se každý může seznámit s předloženými podklady a podat k záměru písemné vyjádření. Příslušný úřad (MŽP nebo krajský úřad) rozhodne, v jakém rozsahu je investor povinen předložit podrobnou dokumentaci. K té se může po jejím zveřejnění opět každý vyjádřit, a to ve lhůtě 30 dní. Příslušný úřad pak dokumentaci se všemi vyjádřeními zašle odborně způsobilé osobě, která vypracuje posudek, hodnotící kvalitu a úplnost dokumentace. I k posudku se každý může vyjádřit ve lhůtě 30 dnů. Pokud bylo k dokumentaci nebo posudku uplatněno jakékoli nesouhlasné vyjádření (ze strany veřejnosti, obcí nebo dotčených orgánů), musí se konat veřejné projednání posudku. Na něm je veřejnost seznámena s obsahem posudku a dokumentace a může zde rovněž vyjádřit své připomínky. Na závěr celého procesu vydá příslušný úřad stanovisko. Stanovisko není závazným rozhodnutím o záměru, má podobu odborného doporučení pro následná povolovací řízení. Bez stanoviska však nelze vydat žádné rozhodnutí, které by směřovalo k uskutečnění záměru (např. územní rozhodnutí, stavební rozhodnutí, povolení k těžbě). Kromě staveb a činností vyjmenovaných v Příloze I. k zákonu se posuzování vlivů na životní prostředí provádí také u tzv. koncepcí. Těmi jsou územní plány, strategie, politiky, plány, nebo programy orgánů veřejné správy, které stanoví rámec pro budoucí záměry. Veřejnost se posuzování těchto koncepcí může účastnit stejným způsobem. kresba Václav Morava MICHAL BERNARD, EPS CO DĚLAT, KDYŽ... Jak správně kompostovat Slovní obrat, který tak často nacházíme v běžných dennících, časopisech pro zahrádkáře, ale i odborné literatuře. Přesto jeho obecnému rozšíření jakoby bránila nedůvěra, podezření a neochota je využít. Je to přitom tak snadné a levné. Obava ze zápachu, obtížného hmyzu není na místě. Stačí jen dodržovat základní pravidla. Asi třetina odpadků v domácnostech tvoří tak zvaný bioodpad: zbytky z kuchyně, posekaná tráva, pytlíky od čaje, drobné větve. Obvykle končí jako odpad v popelnicích, a přitom může posloužit jako výborná surovina. Není nic snadnějšího než si kompost pořídit. Jak na to: Stačí využít stávající prostor kompostéru, můžeme i v malém použít dřevěnou bednu. Umístit ho nejlépe na propustný podklad, na dno pro lepší provzdušňování uložit drobné větve. Instalovat ho na pokud možno na stinné místo, případně jednoduché (sítě, rohož) zastínění vyrobit. Do kompostu patří: zbytky ovoce zeleniny květin čajové sáčky tráva listí, drobné větve znečištěný nepotištěný papír (čistý lépe recyklovat ) trus drobného domácího zvířectva kůra malé množství jídla popel ze dřeva Do kompostu rozhodně nepatří: ve větším množství kosti a zbytky masa jakékoliv zbytky chemikálií, barviv a hygienických potřeb papírové sáčky z vysavačů, popel (kromě toho ze dřeva) jakékoliv nerozložitelné zbytky porcelán, sklo, plasty Na jakém principu kompost pracuje? Tak jako již tisíce let před námi příroda: za pomoci drobných organismů a živočichů přeměňuje organické látky na humus. Tento proces probíhá běžně v přírodě pomaleji. Občasným provlhčením v době vysokých teplot, provzdušněním, prosypáním zeminou z okolních záhonků urychlíme kompostování, čímž přejdeme i případnému zápachu. Co všechno získáme: značnou úsporu financí jinak určených na vyvážení komunálního odpadu (u průměrné rodiny to může činit v průběhu roku od 2000 do 4000 Kč) vyrobíme si skvělé hnojivo pro své zahrádky nebo třeba okenní truhlíky nemusíme kupovat drahé substráty, rašelinu (těžba ničí unikátní přírodní biotopy obdoba tzv. evropských deštných pralesů ) přispějeme sice malým, ale důležitým dílkem ke snížení tzv. skleníkového efektu tlením bio odpadu na skládkách totiž vzniká metan, který mění klima podobně jako oxid uhličitý vzniklý spalováním ropy či plynu. Co tedy brání rozšíření biologického kompostování? Nepsat o tom, nemluvit, ale sám začít. Není nic jednoduššího. A proto už musím končit, omluvte mě, jdu shánět prkénka a hned se do toho pustím MARTIN CHARVÁT, Florianus JARNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU I

14 JARNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU DOMÁCNOST A BIOZAHRADA Vaříme s Líbou Z jarní vycházky přírodou, ze zahrádky nebo z jarního trhu si můžete do kuchyně přinést různé býlí a kvítka. Přináším jarní recepty, které nezaberou příliš mnoho času. Zájemci najdou další recepty např. v knize Plané rostliny v kuchyni, Plané rostliny k jídlu, Plané rostliny a jejich použití v kuchyni. Přeji vám všem hezké jaro, dobrou náladu a dobrou chuť. Míchaná vajíčka s libečkem (vopichem) Na 1 porci: 2 vejce (nejlépe z domácího chovu slepic), ½ polévkové lžíce másla, 1 plná polévková lžíce nadrobno pokrájeného libečku, sůl, mletý bílý pepř Mladé a čerstvé lístky libečku nadrobno pokrájíme. Vejce rozšleháme vidličkou (ne příliš), osolíme a opepříme. Rozpustíme máslo, vlijeme rozmíchaná vejce a mícháme do požadované hustoty, do horkých vajec zamícháme lžíci čerstvého libečku a necháme jej s vajíčky pod pokličkou cca 1 minutu prohřát. Dobrou přílohou je tmavý chléb nebo celozrnné pečivo, nejlepší je pojídání za tepla, ale lze jíst i studené využít jako pomazánku na chléb. Pomazánka s plevelem tj. divokými bylinami 2 vaničky netučného měkkého tvarohu, 1 kelímek kysané smetany, 3-4 plné polévkové lžíce nadrobno nakrájených mladých listů bylin (vhodné jsou např. bršlice kozí noha, ptačinec žabinec, listy i květy brutnáku kresba Václav Morava Na nádobí myčkou nebo rukama? Pro běžný provoz menší domácnosti je šetrnější i ekonomicky úspornější ruční mytí nádobí. Nemyjeme-li pod plně roztočeným kohoutkem horké vody, je spotřeba vody stejná nebo dokonce nižší ve srovnání s myčkou. Chemických prostředků se v myčkách spotřebuje mnohonásobně víc. Pokud už se domácnost bez myčky neobejde, je dobré pečlivě vybírat mycí prostředek, pokud možno bezfosfátový (nebo se sníženým obsahem fosforu) a bezchlorový, rozhodně nepředávkovávat, nezapomínat na správné používání regenerační soli do iontoměniče, a omezit používání oplachovacích prostředků, které opravdu nejsou nezbytné. Při výběru myčky se snažte vybírat typy energeticky úsporné a nespouštějte program, pokud není myčka naplněná. Výběrem mycího prostředku můžeme podstatně ovlivnit vliv myčky na životní prostředí. Doporučené dávky jsou g na mytí, při každodenním použití tedy přejde z jedné myčky do odpadních vod 9-15 kg chemikálií ročně. Mycí prostředek obsahuje tenzidy, změkčovadla, enzymy, bělící a pomocné látky. Tenzidy jsou povrchově aktivní látky, jež špínu z nádobí převedou do vodního roztoku. Obsahují je přípravky pro ruční i strojové umývání nádobí, chemickým složením to jsou velmi různorodé látky. Jako každá organická látka podléhají v prostředí biologickému rozkladu, jehož úplnost závisí na chemické podstatě. Bohužel normou je hlídaná pouze tzv. celková rozložitelnost, tj. rozklad tenzidu do chvíle, než ztratí své pěnivé vlastnosti. Pod čističkami už nevidíme chuchvalce pěny, ale nepěnivé organické zbytky z tenzidů v prostředí zůstávají dál. Problematickou složkou jsou změkčovače, většinou s obsahem fosfátů. Fosfor v povrchových vodách způsobuje růst tzv. vodního květu, který znemožňuje koupání, ztěžuje úpravu vody na pitnou, snižuje samočistící schopnost vody a způsobuje dalších potíže. Čističky odpadních vod neodstraňují fosfor beze zbytku část jej vypouští do řek. V přípravcích na ruční mytí nádobí se fosfor již nepoužívá. Naopak většina prostředků pro myčky nádobí obsahuje fosforu velké množství výjimkou je výrobek Orkan. Na rozdíl od mycího prostředku, se kterým šetrná hospodyňka může experimentovat, případně ho do myčky vůbec nedávat, změkčovače se přidávat musí, aby se II ku, sůl, mletý bílý pepř Mladé čerstvé listy bylin (lépe z více druhů) omyjeme a nadrobno ti opepříme a osolíme a vmícháme bylinky. Pomazánku necháme v chladu cca 1 hodinu odležet. vých) květů ru, 1 citrón Do nádoby o objemu 1 l nasbíráme květy pampelišek, do nádoby je nepěchujeme, ale na sebe volně klademe. Dbáme, abychom květy nou. Do sklenice o objemu 3,5 litru dáme květy pampelišek (nebo černého bezu), zasypeme cukrem, přidáme na kolečka pokrájený kresba Václav Morava Hrdlo sklenice překryjeme kusem látky, sklenici dáme na světlé a teplé místo (okenní parapet), obsah každý den promícháme. Po 7-10 dnech (záleží na počasí, chce to sluníčko), limonádu přecedíme a slijeme do lahví. Je určena k rychlé spotřebě. LIBUŠE JOZKOVÁ, jozkova@kraj-jihocesky.cz zbytečné uvádění dalších chemických látek do přírodního koloběhu. Rosa plánuje v tomto roce vydání letáčku Jak si vybrat mycí prostředek?, který by měl srovnat výrobky dosažitelné na našem trhu z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. VLADIMÍRA HEJZLAROVÁ, Rosa, o.p.s.

15 KORÁLKY Chcete vědět, jak se dá využít starý barevný časopis? Vyrobte si s námi hezké a barevné korálky. Potřeby: starý papír, nůžky, lepidlo a štětec, špejle, provázek. Pracovní postup na přiložených obrázcích. ZAJÍMAVOSTI ZE ŽIVOTA Víte, že: 50 kg vytříděného papíru nahradí 1 strom Denně v České republice vyprodukujeme takové množství papírového odpadu, které by zaplnilo nákladní vlak o délce 1,4 km. Energie ušetřená recyklací 1 PET lahve rozsvítí žárovku v dětském pokojíčku na 4 hodiny. Energie vzniklá recyklací 1 železné konzervy stačí na provoz televize na 3 hodiny. 1 kg žížal za den zpracuje 0,5 kg biologického odpadu. KRASEC DOPORUČUJE: Bruce PEARDON: KOUZELNÉ ÚDOLÍ STRÝČKA BILLYHO Skvělá knížka nenásilné ekologické výchovy pro nejmenší čtenáře, vhodné i k využití ve školách. Knihu napsal a ilustroval australský umělec, který po úrazu maluje pouze ústy. Starý klokan vypráví malému klokánkovi příběh devastace a následného obnovení jednoho malého údolí. Příběh na motivy bestselleru Muž, který sázel stromy (Jean Giono) dětem přibližuje základní ekologické souvislosti i nebezpečí, kterým může být bezohledná lidská činnost. 45 stran formátu A4, plnobarevné krásné ilustrace, věrně zobrazující australskou faunu, doplněno rejstříkem zvířat. Nakladatelství UMÚN s.r.o. (malířů s tělesným postižením malujících ústy a nohama), Nad Školou 1289, Liberec 30, tel , umun@volny.cz, objednávky on-line na kresba Václav Morava 5. Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia Základní článek Hnutí Brontosaurus Forest Kontakt: Jizerská 4, České Budějovice, tel.: , cassiopeiacb@centrum.cz, CEGV Cassiopiea je nestátní nezisková organizace (občanské sdružení), která vznikla v roce 1995 při základním článku Hnutí Brontosaurus Forest. Posláním organizace je výchova k trvale udržitelnému způsobu života. Své poslání se centrum snaží naplňovat projekty, mezi něž patří především: výukové programy pro mateřské, základní, speciální a střední školy akce pro veřejnost výuka a exkurze studentů Jihočeské univerzity další vzdělávání pedagogických pracovníků školní projekty: Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy v regionech (M.R.K.E.V.) pro MŠ, ZŠ, SŠ zájmové kroužky a akce pro volný čas dětí a mládeže budování přírodní zahrady poradenství, semináře ekologické poradenství, metodika ekologických výukových programů. ÚKOL, TENTOKRÁT RODINNÝ Jaro je v plném proudu, a tak máme pro vás dnes námět terénní: Zkuste si naplánovat výlet či vycházku s cílem najít novou nebo navštívit vaši známou studánku, vyčistit ji a přivítat do jara. Pokud to zvládnete během května, napište, nafotografujte či nakreslete nám do redakce (či do některé z ekoporaden KRASEC) o tom svědectví. Za vybrané příspěvky zašleme autorkám a autorům velmi pěkné pexeso s fotografiemi sov, které nám pro účely soutěže věnovala Věra Malátková z České Třebové (viz str. 7). JARNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU III

16 JARNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU IV VÝLETY BEZ AUTA Na Třístoličník z druhé strany Dnes se podíváme do míst, která jsou sice známá, ale netradičně zvolená trasa vám přesto může být inspirací. Na cestu si nezapomeňte přibalit mapu Klubu českých turistů č. 66 Šumava - Trojmezí. Také tentokrát použijeme k dosažení výchozího místa vlak. Už sama jízda šumavskou lokálkou poskytne návštěvníkovi nevšední podívanou. Od Nové Pece je totiž vedena údolní nivou podél pravého břehu Studené Vltavy. Tato niva je dlouhodobě ponechána bez lidského zásahu, a proto působí značně exoticky. V Novém Údolí se vydáme k hraničnímu přechodu do Haidmühle. Cestou k přechodu mineme malý památník s poněkud krkolomným německým nápisem, který zde byl odhalen Mezinárodními přáteli Šumavy při příležitosti, kdy Šumava byla prohlášena za krajinu roku. Po přechodu na území našich sousedů nás žlutá turistická značka ze silničky odvádí vlevo vzhůru po asfaltové cestě. U prvních stavení Haidmühle přejdeme na značku zelenou, která provází cyklotrasu. Na konci lesíka po pravé straně rozhodně nesmíme minout Mariinu kapličku (Marienkapelle) a nedaleko od ní stojící Zvonkovou věž (Glockenturm), z níž se každou celou hodinu do blízkého okolí rozléhají zvuky zvonkohry. Svážnice s pěkně upraveným povrchem nás zavede do lesa. Z něho se náhle vynoří vodní nádrž na potoce Kreuzbach Kreuzbachklause. Hráz vzdouvající malou vodní hladinu zasazenou do zeleného klínu okolních svahů je vhodným místem pro krátký odpočinek. Sledujeme stále zelenou značku opouštějící svážnici a lesní cestou postupně vystoupáme na Rollmansberg (1 042 m n.m.). Po dalším stoupání rozhodně neopomeneme vpravo po žluté odbočit na m vysoký Hochstein, který za pěkného počasí poskytuje daleké výhledy. Pod vrcholem opatřeným zábradlím stojí kaple, která, jak hlásá vsazená bronzová tabule, byla zbudována ke cti velkého syna Šumavy Jana Nepomuka Neumanna, rodáka z Prachatic (*1811), pozdějšího biskupa ve Filadelfii. Na vrchol Třístoličníku, ležící ve výšce m n. m., je to už jen malý kousek. Za dobré viditelnosti je z vrcholu možné zahlédnout řetěz vrcholů rakouských Alp v čele s nejvyšší horou Horních Rakous, Dachsteinem (2 996 m n. m.). Spitzenberger foto autor Opustíme státní hranici a vstoupíme na místní modré značení. Po Stifterově stezce (Stiftersteig) vedoucí po vrstevnici a přetínající tři kamenná pole dojdeme až k odbočce na Trojmezí, a dále nás trasa po červené povede po státní hranici s Rakouskem. Jen přejdeme místo nazvané Rakouská louka, a už jsme u vrcholu Plechý. Zde ve výšce m n.m. dosahujeme nejvyššího místa našeho výletu. Z vrcholu sestupujeme kolem památníku Adalberta Stiftera k Plešnému jezeru, odkud je několik značených možností pokračovat na vlak do Nové Pece. V nohou budete mít přibližně 26 kilometrů. PETR RESCH O jindřichohradecké mašince Ve spolupráci s českobudějovickým Mapovým centrem vám představujeme zajímavé turistické cíle pohádkami z knížky Druhé vyprávění kapra Jakuba. První pozvání je na výlet parní mašinkou úzkokolejkou z Jindřichova Hradce na Českou Kanadu. Více informací o projektu Pohádkové království: Venku už byla tma, ale pan strojník ještě kontroloval, jestli mašinkám v jindřichohradeckém depu něco nechybí. Dnes jich tu bude spát pět: dvě veliké, elektrické, Livie a Žofie, pak dvě normální motorové, Stáňa a Božka, a nakonec jedna malinká, úzkorozchodná Maruška. Tu měl pan strojník nejradši a tak jí ještě na noc namazal závity olejem a pomalu se rozloučil. kresba: Jaroslav Kerles Jakmile za ním zaklapla vrata, mašinky ožily. Dnes jsem byla opět ve Vídni, oznámila Žofie důležitým hlasem, už mě to začíná nudit. Ale co vám budu povídat, vy si velký svět vůbec nedokážete představit. Ach, Vídeň, vzdychla obdivně Stáňa a Božka se k ní přidala: Já jedu zítra do Budějovic, ale Vídeň to musí být! Mě se nejvíc líbí Praha, prohlásila zahořkle Livie. Byla stejně velká, krásná a elektrická jako Žofie, ale ve Vídni ještě nebyla. Praha je prý nejkrásnější město v Evropě. Ano, jistě, přitakala Žofie, jenže Vídeň má trochu jinou atmosféru. Je daleko větší a výstavnější, ale to bys nepochopila. Ano, ano, zavzdychala zasněně Božka a zaškemrala: Vyprávějte, prosím, slečno Žofie, vyprávějte nám o Vídni. Pokud máte zájem, ráda Vás poučím, jak svět vypadá. Tak hlavně ve Vídni je spousta kolejí. Ne troje nebo patery, jako tady, ale desítky a desítky kolejí na všechny strany. Všude je spousta kouře a oleje a každou minutu přijíždí a odjíždí vlaky tak dlouhé, že konce nedohlédneš. A některé ty vlaky táhnou mašinky tak veliké, že by se ani nevešly do našeho depa. A strojvůdci ani strojníci tam nemluví česky, všichni jen německy, což mně samozřejmě nečiní problémy. Je to zkrátka velký svět. Ááách, ozve se od Stáni a Božky, ale z druhé strany depa je slyšet zvonivý, Žofie by řekla drzý smích! To se směješ ty? zeptala se Žofie, která dávno zapomněla Maruščino jméno. Ano, já. A proč? Protože si myslíte, že znáte svět. Ale svět, jak ho znám já, je mnohem krásnější. Poslouchejte: Ráno přijde ještě za tmy strojvůdce, pohladí mě po řídící desce a vyrážíme do hor. Z Hradce jede jenom paní Konopníková. Na loukách kolem trati se povalují mlhy a za nimi pomalu prosvítá sluníčko. Na návěstidle u Blažejova na mě čeká veverka Zrzka, aby mi zamávala, a pak už spěcháme mezi rybníky do Lomů, aby na nás pan Pávek s panem Bauerem dlouho nečekali jedou do práce do Bystřice. Jakmile se ponoříme do lesů, připadám si jako dobyvatel divočiny, tak jsou hvozdy kolem kolejí temné a hluboké. U Senotína se k nám připojí sojka Lída, a než dojedeme do Bystřice, stačí mi sdělit všechny novinky. V Bystřici mě pan Němec umyje a připraví na cestu zpátky. A takhle si celý den jezdím po té nejkrásnější trati uprostřed lesů, luk a rybníků, znám všechny železničáře, pasažéry i zvířátka v okolí a je nám všem spolu dobře. Tak to je můj svět. Ááách, to je krásné, ozvalo se dvojhlasně z koutku Božky a Stáni. Některé mašinky umí totiž jenom vzdychat. BÁRA STLUKOVÁ copyright Mapcentrum s.r.o.,

17 NA NÁVŠTĚVĚ V dubnu letošního roku oslavila Rosa 15. výročí svého vzniku. Vznikla proto, aby informovala o problémech životního prostředí a pomáhala lidem pomáhat přírodě. Toto krédo nám nadále zůstává říká současná ředitelka Rosy RNDr. Zuzana Guthová, chceme poskytovat podporu a pomoc všem, kteří nezůstávají lhostejní ke stavu životního prostředí a chtějí přispět k jeho zlepšení nebo alespoň zmírnit dopady svého jednání na jeho stav. Rosa je nejlepších v nejlepších letech JAN NOVÝ, novyja@fm.vse.cz Za uplynulých 15 let prošla Rosa několika etapami vývoje, a to podle profesního složení zaměstnanců, tak i podle měnících se potřeb společnosti a svých klientů. V roce 2004 se změnil rozšiřující název organizace i formulace jejího poslání, vše se přizpůsobilo současné situaci a práci organizace. Rosa sleduje tři základní programové směry. Prvním je program udržitelné spotřeby, který se soustřeďuje na osvětu spotřebitelů ve smyslu snižování negativního vlivu spotřeby a nakupování na životní prostředí. Program mezisektorové spolupráce a komunikace směřuje k podpoře udržitelného rozvoje a implementaci Agendy 21 na místní i regionální úrovni. A konečně program podpory místního a komunitního rozvoje je konkrétním příspěvkem udržitelnosti na místní úrovni. Co do počtu zaměstnanců není Rosa velkou organizací. Její záběr je však rozsáhlý. Spolupracuje proto s celou řadou dobrovolníků, externistů a s dalšími organizacemi podobného zaměření. Tato spolupráce vyústila v založení Krajské sítě environmentálních center KRASEC. Veřejnosti Rosa nabízí řadu osvětových a vzdělávacích programů, kurzy tradičních řemesel, ale zejména specializovanou knihovnu a videotéku zaměřenou na problematiku ochrany a tvorby životního prostředí. Od března sídlí Rosa v nových prostorách v Domě služeb na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích (naproti hlavní poště). Zeptali jsme se Zuzany Guthové: ROSA se za dobu své existence často stěhovala. Teď se tak stalo tuším již po šesté. Proč? Důvody byly asi různé. Nejsem v Rose tak dlouho, abych to mohla hodnotit. Se mnou se Rosa stěhuje poprvé a to více do centra města, aby k nám měli lidi blíž. Nemáte pocit, že neustálým stěhováním odradíte i ty nejskalnější příznivce? Od posledního stěhování uplynulo víc než pět let a po prvním měsíci musím říct že ti skalní chodí mnohem častěji a přichází také mnoho nových. Máte tedy lepší adresu. Při prohledávání Domu služeb na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích se mi vybavila divadelní hra Hospoda na mýtince. Protože jsem šel najisto, tak jsem se nevzdal a na konci nejvyššího poschodí jsem přeci jen uspěl. Co děláte proto, aby vás nenalézali jen náhodní klienti? Anebo nechcete, aby vám tam lezli lidi jako ve zmíněné divadelní hře? Někdy máme tolik návštěv, že vzpomínám nostalgicky na tu naši mýtinku v Nádražní ulici. Chodí dost lidí, i když jsme zatím trochu utajení. To se ale snad rychle zlepší. Pořád ještě likvidujeme následky stěhování. Dobře, a co vlastně klientům nabízíte? Kdo a s čím za vámi může přijít? Velmi stručně řečeno nabízíme informace, osvětu, vzdělávání i pomoc v otázkách ochrany životního prostředí. Tedy od specializované knihovny a videotéky přes poradenství až po realizaci konkrétních projektů a vzdělávání. Nedávno jsem se zamýšlel nad otázkou, zda ekologické poradny již objevily i možnosti působit ve venkovském prostoru. Jak je na tom ROSA? Žila jsem řadu let jak se říká v zapadlé vísce, a tak problémy venkova vnímám poměrně citlivě. Věnujeme se jim v rámci programů podpory místního rozvoje a mezisektorové spolupráce. Pracuji pro Místní akční skupinu (MAS) mikroregionu Sdružení Růže, podílíme se na přípravě vzdělávacího cyklus pro MAS v Jihočeském kraji, rádi bychom vytvořili vzdělávací program pro konzultanty místního rozvoje. Snažíme se prosadit potřebu rozvoje místní ekonomiky jako předpokladu udržitelnosti venkova. Ale to by bylo na dlouhé povídání. Zjišťujete vůbec nějakým způsobem poptávku po poradenských tématech, nebo jen tak střílíte do vzduchu? To, co nabízíme, je do jisté míry průnikem toho, co si myslíme, že by lidé měli vědět a zajímat se o to, protože to do značné míry ovlivňuje životní prostředí, a toho, o co se RNDr. Zuzana Guthová foto Pavel Hrubý z nějakých důvodů zajímají oni. Těmi důvody může být potřeba dostát povinnosti vyplývající ze zákona, nebo taky třeba snaha ušetřit výdaje za energie. V loňském roce Síť ekologických poraden ČR nechala zpracovat průzkum preference poradenských témat u STEM. V průzkumu STEM byl v podstatě jen ověřován zájem o témata, kterými se již zabýváte. Jak ale poznáte, že je zájem o jiná témata? A o které z těch stávajících byl zájem největší? V rámci KRASCE jsme nechali zpracovat průzkum poptávky po poradenství u veřejné správy a podnikatelů. Podle výsledků bychom se měli více zaměřit na problematiku odpadů a informace o dotacích. Jinak každá z poraden má své specifikum a podle toho se na ní také obracejí klienti. My máme poměrně dost dotazů z oblasti čistoty vod, odpadů, ale i přírodní zahrady a ekozemědělství. ROSA koordinuje celý projekt vytváření Jihočeské sítě environmentálních poraden a vydává i tento časopis. Jak to zvládáte? Neměli jsme zkušenosti s řízením tak rozsáhlého projektu a dává nám to docela zabrat. Za pochodu přehodnocujeme některé aktivity i kompetence, budeme brát nového člověka. Řídit činnost sedmi organizací bohužel není prostým násobkem řízení jedné organizace. Je to pro nás ale velká výzva a velká zkušenost pro další práci. Připravujte pro nejbližší budoucnost něco, co by zajímalo čtenáře Krasce? 19. dubna instalujeme ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích výstavu Nakupuj s rozmyslem aneb průvodce ekologického spotřebitele. Janě Sequensové se podařilo poměrně suchá spotřebitelská témata úžasným způsobem ztvárnit a opepřit jemným humorem myslím, že rozhodně zaujme. Výstava bude putovat po celém kraji, určitě se na ni přijďte podívat! Autor vyučuje na FM VŠE J. Hradec 13

18 TÉMA Chceme vůbec NP Šumava? S hejtmanem Janem Zahradníkem budoucnosti O budoucnosti Šumavy 14 Často se vyslovujete k vývoji národního parku můžete stručně shrnout váš názor? Situaci v parku sleduji velmi pozorně od vzniku kraje. V roce 2001 byl kraj významným katalyzátorem zvýšení zájmu obcí o možnost ovlivňovat vývoj v rámci Rady národního parku. Dnes máme ustavenou pracovní skupinu pro Šumavu, která pravidelně připravuje zprávy krajskému zastupitelstvu. Spolu s Plzeňským krajem v rámci Regionu soudružnosti jsme navíc založili expertní skupinu pro Šumavu, která je vedena profesorem Moldanem. Jaký je nyní vztah mezi parkem a obcemi? Park je instituce potřebná, chránit přírodu je nezbytné. Ovšem park byl vyhlášen na katastrálním území obcí, nikoliv opačně, jak se to někdy prezentuje - že obce leží v parku. Obce by měly mít možnost se rozvíjet a jejich obyvatelé možnost tam dobře žít. Názor obcí je proto nepominutelný. Jakýkoliv zásah, nová strategie, zonace a podobně není možná, aniž by bylo dosaženo dohody s obcemi. Důležité dokumenty Vize Národního parku Šumava je stručná a zní takto: Národní park Šumava chrání jedinečnou horskou přírodu v území s atraktivními kulturními rysy, umožňuje nerušený vývoj tohoto území a jeho poznávání. Chce být přátelským místem pro setkávání lidí s divokou přírodní krásou. Strategické cíle správy do roku 2010 podtrhují záměr správy udržet NPŠ v prestižní kategorii II podle IUCN, zvýšit povědomí o jedinečnosti území NP a CHKO Šumava v rámci ČR i celé Evropy, nutnost zjednodušení zonace, rozvoje regionu a vymezení kompaktních ploch na území NPŠ k samovolnému vývoji (bez zásahu) od roku 2006 se počítá s 20 % plochy parku. Příroda tedy dostane šanci ukázat, co dovede, když ji necháme být. Přesto území ponechané samovolnému vývoji nebude absolutně bez člověka. Bude umožňovat šest druhů činnosti: protipožární ochranu, údržbu sítě stezek a údržbu staveb, redukci vybraných druhů zvěře, citlivou likvidaci nepůvodních invazních druhů, mechanickou ochranu listnáčů a jedle a revitalizaci vodního režimu, např. rašelinišť. Oblast prvních zón nebude pro turisty zakázaná země. Stezky se v těchto oblastech rušit nebudou, bude navíc vytvořena nabídka tzv. zážitkových a vyhlídkových tras. Všechny typy lokalit parku budou přístupné pro měkkou turistiku. Z tiskové zprávy NPŠ Proč podle vás dosud nebylo dosaženo dohody pokud jde o zonaci? Na jednom jednání Rady parku asi před dvěma lety se dohodlo, že předložení zonace, která je klíčovým materiálem, může následovat až po přijetí základní vize, strategie parku. A ten návrh vize, předložený správou, byl před koncem minulého roku radou jasně zamítnut. Důvod byl jasný: byla navrhována příliš velká rozloha prvních zón a bylo málo dbáno na zajištění rozvoje obcí. Myslíte, že vedení parku nedbá na zájmy obcí? Já ředitele Pavlíčka velmi dobře znám, jsem s ním v poměrně častém kontaktu No, věřím, že vykonávají svou práci nejlépe, jak umí ale mají nějaké zadání od ministerstva, a to se snaží plnit. Já tu ale cítím hlavně jednu problematickou věc: konflikt mezi pojmem zonace, který je jasně vymezen zákonem 114, a pojmy bezzásahovost nebo ponechání samovolnému přirozenému vývoji a ty nejsou vymezeny. Někdy se ty pojmy překrývají, někdy vylučují, existují i výjimky z bezzásahovosti atd. Je třeba jednat o jasném obsahu pojmů. Jaká je představa kraje o rozsahu I. zón? Usnesení našeho krajského zastupitelstva hovoří jasně o konečném stavu 20 procent území, Plzeňský kraj mluví o 15 procentech, ministerstvo a správa parku navrhují v té vizi myslím 39 procent. Když se budeme pořád dál přetahovat, handlovat, tak skončíme třeba na osmadvaceti, ale nic to stejně nevyřeší. Musíme si sednout nad mapu, ti starostové své území samozřejmě znají, a konkrétně říkat: chceme, aby tohle konkrétní území bylo bez zásahů? Proč a kde přesně? A dojít k dohodě všech zúčastněných stran. Park ale tvrdí, že právě tohle se v obcích již dost dlouho snaží dělat? Já mám informace, že to takhle neprobíhá. Představitelé parku do obce přijedou s plány, kde co chtějí vyhlásit, tady ten konkrétní kus lesa že se například nechá sežrat broukovi, bude tam ta jejich šedivá Šumava, samospráva třeba chce zavřít oči, že tedy tohle území odepíše jako bezzásahové, ale ptají se: A je to všechno? Bude to takhle platit napořád? A dostanou odpověď, že to jim nikdo nezajistí, protože nikdo neví, jak se bude příroda vyvíjet Jenže tohle paradigma je pro obce samozřejmě nepřijatelné, potřebují zajistit svůj rozvoj. Kromě toho dobře víme, jak probíhalo projednávání Natury Zástupci obcí i kraje ministerstvu říkali, co se jim nelíbí, bylo to zapsáno, takzvaně projednáno, ale Natura byla vyhlášena bez ohledu na naše námitky obce nechtějí, aby totéž se opakovalo při vyhlašování nové zonace. Proto například zastupitelé obcí teď v tom protokolu škrtají slovo projednání a podepisují pouze, že převzali informace. Často píšete v termínech suchá Šumava zelená Šumava, je bezzásahovost podle vás nebezpečný experiment? RNDr. Jan Zahradník foto archiv KÚ Experiment to je. V září jsem navštívil ty nejvíce exponované oblasti suchého lesa, kde už kůrovec vykonal svou negativní funkci, a zdá se, že to vysvětlování není v pořádku. Je to pokus, který podle mne nevíme, jak dopadne. Samozřejmě teď není možno ty tisíce hektarů vykácet a udělat tam holiny, ale je možné na úrovni nějaké vědecké skupiny, která bude vnímat i tu lidskou, a nejen ekologickou dimenzi, vymyslet způsob, jak lesu v obnově pomoci. Já diskutuji jak s vědci z akademie, kteří jsou pro bezzásahovost, tak třeba s ekology a ochránci přírody, kteří mají názor jiný že je třeba tomu lesu a přírodě pomoci, jinak mám obavu, že to nebude ta pěkná zelená Šumava, kterou správa na desítkách billboardů a tisících novinových stránkách teď prezentuje! Existuje, i mezi starosty, názor, že vůbec nepotřebujeme národní park co si o tom myslíte? No, nemůžeme naše území srovnávat s parky v Kanadě nebo Africe, kde nikdy žádní lidé nežili a procesy probíhaly skutečně samovolně. Tady po dlouhá staletí lidé žili a to území vytvářeli. Jen vinou historických souvislostí se území vylidnilo. Mnozí lidé říkají nechte to území být a my se přijedeme někdy podívat, jak to dopadlo. Ale žít by tam nechtěli. My chceme Šumavu obývat. Je ale dobře, že je tu národní park. Jeho rozloha je definována, to není problém, hlavní je určení území, kde se nebude zasahovat. Existence a rozloha národního parku by se tedy neměla zpochybňovat? To se zpochybňovat nesmí a ani to nikdy nedělám. Snažili jsme se sice, aby ze soustavy Natura byla vyčleněna oblast Smrčiny, kde by podle mne měl vzniknout záměr, který máme i v územním plánu přeshraniční lyžařský areál, zatím se to ale bohužel nepodařilo. Stejně tak se teď jedná o kompromisním rekreačním využití části Boletic, a myslím, že některé tyto záměry na posílení cestovního ruchu na území kraje by měly být ochránci přírody lépe akceptovány. Připadá vám, že zatím nejsou ochotni ke kompromisu? Zatím se mi zdá, že z jejich strany je vše vždy velmi razantně odmítnuto a zpochybněno.

19 Chceme vůbec NP Šumava? TÉMA Národní park Šumava oslavil 20. března již patnácté výročí svého založení. Letos na jaře mělo dojít k vyhlášení nové zonace a bezzásahového managementu v nejcennějších územích. K dohodě samosprávy, ekologů, Správy NPŠ a Ministerstva ŽP zatím bohužel nedošlo V minulém čísle jsme otiskli článek Radovana Holuba, dnes věnujeme prostor názorům dalšího důležitého hráče hejtmana Jihočeského kraje. Dále otiskujeme mozaiku některých názorů z posledních měsíců, lidí, kteří se v této oblasti pohybují dlouhá léta. Neklademe si přitom za cíl úplnost zastoupených názorů vzhledem k rozsáhlosti tematiky to není možné. Vývoji v NPŠ se budeme v Krasci věnovat i v dalších číslech. rozcestí? Národní park na rozcestí? O bezzásahovosti Osmiletý výzkum týmu Akademie věd ČR pod vedením prof. Karla Pracha prokázal, že v místech, kde se proti kůrovci nezasahovalo, vyrůstá pod ochranou souší dostatek různověkých stromků, zatímco motorové pily nadělaly v této nadmořské výšce holiny, které se musí draze a mnohdy marně zalesňovat uměle. Co z vašeho výzkumu vyplývá? Lze doporučit bezzásahový management v rozsahu, který teď správa národního parku navrhuje? Mgr. Magda Jonášová, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR: Zcela určitě. Ten bezzásahový management je přímo nutný, aby se tyto porosty postupně a přirozeně vyvíjely a staly se z nich pravdu přírodní lesy. Bezzásahový management není neznámý či neověřený experiment, je běžný ve všech národních parcích, a pokud nebude na Šumavě, tak samozřejmě Šumava ztratí statut národního parku. Bezzásahové zóny, v úplně stejných lesích, jako jsou na Šumavě, známe z Bavorského lesa, ale to samé platí v alpských národních parcích. Velice podobný příklad, jako je současná Šumava, horské smrčiny ovlivněné hospodářskou činností, najdeme také v NP Harz v Německu. Také tam došlo k velkoplošném odumření žírem kůrovce a vývoj je prakticky stejný, k přirozené obnově. Otázka pro ministra Proč je podle vás hejtman Jihočeského kraje skeptický k plánované zonaci a dalším materiálům připravovaným Správou NP a ministerstvem? RNDr. Libor Ambrozek, ministr životního prostředí: Od pana hejtmana to vnímá trošku jako jeho smutek, že na celém území kraje není neomezeným pánem. Národní park je kategorie národní hodnoty, a proto je jeho správou pověřeno ministerstvo životního prostředí, potažmo Správa národního parku. Kraj na tomto území nemá příliš mnoho pravomocí a nemůže realizovat některé své představy, které jsou bohužel v rozporu s ochranou přírody, ať jsou to různé sjezdové areály, nebo nějaká masivnější výstavba. Z toho plyne jeho nespokojenost. (natočeno pro ČT, prosinec 2005) Volary být v parku nechtějí Vadilo by vám, kdyby třeba v okolí Volar vůbec nebyl národní park? Ing. Radek Mrkvička, starosta města Volary: Nám by to vůbec nevadilo. Toto vlastně byl i náš návrh, když jsme uvedli, proč nesouhlasíme s novou zonací protože bychom chtěli, aby byly pozemky vlastněné městem Volary vyjmuty z národního parku. Já nevím, jestli zrovna národní park bude tím, kdo bude vábit sem k nám turisty, protože zatím je tomu naopak. Kolikrát se člověk z Prahy, Brna nebo i tady domácí občan, dojde podívat na uschlý les? (natočeno pro ČT, prosinec 2005) Volary odmítly změny v zonaci Národního parku Šumava. Dokonce chtějí své pozemky z národního parku vyjmout a hospodařit na nich. Tvrdí, že už nyní přišly kvůli omezenému režimu v lesích minimálně o padesát milionů korun. Volarští zastupitelé své striktní ne zdůvodnili v devíti bodech v usnesení: například tím, že město chce zachovat první nejcennější zónu tak, jak je nyní, a nesouhlasí s jejím rozšiřováním. foto Jiří Kadoch Výtky mají i k pravidlům péče o přírodu v parku. Po vzoru Volar zvažují přijmout podobné usnesení i další obce v parku, které kritizují současnou politiku parku. Žádná ale nemá tento bod na nejbližším jednání zastupitelstva. (Ze zprávy MF Dnes, ) Šumava téma volební? MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha, člen Rady NPŠ: Někteří politici si vzali Šumavu jako své volební téma. V radě národního parku je evidentní tendence některých členů, například bývalého ministra Františka Bendy, člena jihočeské ODS, který byl do rady národního parku nominován obcí Horská Kvilda, k tomu, aby se celý proces zdržel a vyhlášení prvních zón a rozšíření bezzásahových území v parku nebylo dokončeno do voleb. Diskuze o kůrovci, zda proti němu v prvních zónách parku zasahovat nebo nezasahovat, se vedla deset let. Vyjádřili se k ní všichni relevantní odborníci v republice a v podstatě tečku za vším udělala mise světových expertů IUCN, kteří jednoznačně řekli, že má-li být Šumava národním parkem, pak musí existovat jádrová území, ve kterých se ponechá příroda svému vývoji, včetně obnovy lesů působením kůrovce tak, jako to tady chodilo stovky let předtím, a pak tu samozřejmě musí být nárazníkové pásmo, kde se proti kůrovci zasahuje, aby nenapadal ostatní, hospodářské lesy. Naděje na smír? 21. března t. r. se sešla pracovní skupina doplněná o zástupce obou krajů, aby navázala na svou předchozí činnost a pokusila se aktualizovat materiál O Šumavě společně pohříchu jeden z mála společně akceptovaných dokumentů. Přes drobná jiskření, jež vyvstala vždy, když se na pořad jednání dostaly detailnější otázky péče o les, byla nejcennějším rysem celého jednání společná snaha o hledání vzájemně přijatelných kompromisů a nalezení společných východisek Únava z nekonečného seriálu neshod je zřejmá, čas pozitivních řešení snad již přichází. Příroda Šumavy i lidé zde žijící je potřebují. Vladimír Silovský (Správa NPŠ), , Deníky Bohemia Již po uzávěrce těchto stránek se dozvídáme, že 12. dubna bylo na jednání správy parku, ministra Ambrozka, politické reprezentace KDU-ČSL a zástupců obcí rozhodnuto, že ministerstvo zastaví veškeré kroky ke zvětšení a scelení prvních zón národního parku. Zároveň přeruší formální právní kroky nezbytné k tomu, aby se mohlo uskutečnit již schválené ponechání pětiny území přírodě. Na Správu NPŠ po Velikonocích nastupuje jako náměstek ředitele jeden ze zakladatelů NP Šumava, bývalý náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí a poté poradce ministra Ambrozka pro Šumavu František Krejčí. Deníkům Bohemia začátkem února sdělil: Jsem přesvědčen, že ze strany starostů je velká ochota ke komunikaci se správou parku. Míč je nyní na straně správy. Je nutno vést jasný, přímý dialog, naslouchat potřebám místních lidí a stále je informovat, včas se radit o přípravě nových kroků. Jak budou dále tato jednání pokračovat, je velkou otázkou Dvoustranu připravila Zdenka Jelenová 15

20 K ZAMYŠLENÍ GLOSÁŘ 16 Rád bych vás seznámil s výsledkem úvahy, která mne napadla při jedné z mnoha diskusí o tom, jakým směrem by se měla dále ubírat naše energetická politika. Při svých výpočtech vycházím z běžně dostupných a nezpochybnitelných údajů. Možná tyto souvislosti stojí za zamyšlení každého z nás Výpočet žáka žáka sedmé B VLASTA KAŠPAR, dvpp@dripatka.cz Částka investovaná do výstavby Jaderné elektrárny Temelín při jejím dokončení dosáhla, včetně výstavby meziskladu vyhořelého paliva, 110 miliard Kč. Dnešní cena jedné úsporné 23W zářivky s elektronickou regulací je přibližně 280,- Kč (životnost hodin). Cena běžné žárovky 100W se pohybuje kolem 10,- Kč (životnost je cca hodin, a proto je jich oproti té úsporné třeba počítat šest, tj. 60,-Kč; rozdíl ceny za stejnou dobu svícení je tedy jen 220,- Kč). Počet úsporných zářivek, které by teoreticky bylo možno koupit jen za cenu výstavby JE Temelín, je (tj. 55 ks na každého obyvatele ČR, neboli 220 ks pro čtyřčlennou rodinu). Teoretická úspora energie, která by vznikla využíváním těchto zářivek namísto běžných 100W, je: 100W 23W = 77W x 55ks = 4232W na jednoho obyvatele x obyvatel = W = kW = MW = 42,32 GW x 6000 hodin životnosti = GWh uspořené energie. Plánovaný denní výkon elektrárny Temelín po jejím spuštění byl 37,5 GWh; skutečný průměrný denní výkon po spuštění obou bloků (dle údajů JETE) je cca 30 GWh. Vezmeme-li v potaz jako průměrnou denní dobu svícení jedné žárovku 2 hodiny, pak průměrná teoretická denní úspora v našem příkladu činí x (100W-23W) x 2hod = 84,7 GWh (při uvažovaných 6000 h životnost po dobu 3000 dní = 8 let a 120 dní). K tomu by ovšem bylo možno připočítat další obtížně vyčíslitelné výdaje, vznikající provozem JETE na přepravu paliva, ostrahu, bezpečnostní opatření, vybudování úložiště vyhořelého paliva, sanaci elektrárny samotné i těžebních míst po ukončení provozu (životnosti) Stále nevyřešený zůstává problém uskladnění vyhořelého paliva bude-li ostraha takového místa čítat jednu osobu na jednu směnu a tato osoba bude pobírat průměrnou mzdu v dnešní výši, pak můžeme dál počítat: x 12 měsíců x ,- Kč x 3 osoby = ,- Kč za rok ( ,- Kč za deset let, ,- Kč za sto let atd.) Poločas rozpadu vyhořelého paliva je přibližně let. Bezpečný bude tedy za asi tak let. Asijská kontinentální deska se vzdaluje od Americké kontinentální desky rychlostí 2 cm za rok. Za sto tisíc let urazí tedy 2 kilometry. Obdobně jsou na tom i ostatní kontinenty. Kdo prohlašuje, že dokáže nalézt na této planetě místo, kde bude zaručeno bezpečné uložení jaderného odpadu na takto dlouhou dobu, byl by pravděpodobně shledán psychologem jako nezodpovědný Ať počítám jak počítám, nemohu se zbavit myšlenky, že kdyby stát koupil (z našich daní) místo elektrárny úsporné zářivky pro všechny své obyvatele a navěky tak činil až do skonání světa, vyšlo by nás to všechny mnohem levněji a bezpečněji. Nezbývá než konstatovat: Prachy jsou v JETEli. Autor pracuje v centu ekologické výchovy Dřípatka. KOMENTÁŘ ENERGETICKÉHO PORADCE SÍTĚ KRASEC: foto archiv autora Je skvělé, jak se žák sedmé třídy dokázal vypořádat s tématem alternativních cest ke stavbě jaderné elektrárny Temelín. Úvaha je v zásadě správná je mnohem efektivnější investovat peníze do úspor elektřiny, než stavět jaderné reaktory, které navíc přináší bezpečnostní rizika, nevyřešené problémy vysoceradioaktivního odpadu a řadu dalších negativ. Cesta přes kompaktní zářivky však je spíše ilustrativní, než aby byla reálná. Přeci jen v obvyklé domácnosti nepřekročí počet světelných zdrojů svítících denně ony dvě průměrné, pro výpočet užité hodiny, počet deseti. Nahrazení žárovek kompaktními zářivkami je pro majitele a plátce spotřebované elektřiny již dnes věcí ekonomicky návratnou, a tedy jsou k ní motivováni sami od sebe. Na rozdíl od světelných zdrojů jsou však v domácnostech sice méně viditelné, ale o to horší požírače elektřiny bojlery, průtokové ohřívače, lednice, staré elektropřístroje, a někde dokonce i přímotopy. Zde je potenciál úspor větší. A možnosti jak investovat namísto do nových energetických zdrojů tedy vhodnější. EDVARD SEQUENS, Calla Vykáceno! Celý týden jsem tu cestu odkládal a sbíral jsem odvahu jít se podívat jaká spoušť zůstala po vykácení aleje stromů podél silnice ze Římova na Holkov. Prošel jsem celou cestu a našel jen dva stromy nemocné. V dalších řekněme čtyřech případech byly kořeny mnohaletých stromů natolik vrostlé pod vozovku, že ji zdvíhali a souhlasil bych s jejich odstraněním. Ale proč ostatní? Je zvláštní, že k takovémuto roku nemusí mít silničáři ani žádné povolení. Vyhláška říká, že v určité vzdálenosti nesmí být žádná překážka blíže k silnici než na stanovenou vzdálenost zřejmě kvůli těm řidičům, kteří svou bezohlednou jízdou ohrožují sebe i druhé, a proto často potřebují opustit asfaltem vyhrazený prostor. Troufám si tvrdit, že vykácení aleje bude mít zpočátku právě opačný efekt: bezpečnost se zde spíše sníží. Za posledních patnáct let si nepamatuji, že by se na tomto úseku cesty stala vážnější dopravní nehoda. Ovšem volný prostor, který poražením stromů vznikl, bude svádět k ještě rychlejší jízdě, aniž by bylo patrné, že povrch silnice je místy velmi poškozen nejen kořeny stromů, ale i dlouhou zimou a mnohaletou (ne)činností silničářů při sporadických a laciných opravách. Řešením by bylo vykácení těch stromů, které bezprostředně ohrožovali bezpečnost řidičů, stromů nemocných, a dále prořezání a ošetření ostatních stromů tvořících alej. Ale to by byla zřejmě příliš velká práce a nesmíme ani zapomínat, že dřevo lze výhodně prodat třebaže jen na otop. Naštěstí se kácení alejí neprovádí plošně stále je možné některé krásné cesty lemované vzrostlými stromy i u nás vidět na vlastní oči... Budeme stále jen ustupovat požadavkům motorismu? PETR MIKOLÁŠ Puč odložen ad acta V zimním čísle Krasce jsme informovali o pětibodové novely zákona o ochraně přírody a krajiny z pera Vladimíra Aubrechta a dalších poslanců. Návrh do té míry oslabuje ochranu přírody a omezuje účast veřejnosti při rozhodování o ní, že je označován za legislativní puč. Z důvěryhodných parlamentních zdrojů jsme se dozvěděli, že tato novela (tisk 1034) byla tzv. zaparkována. Návrh tedy nebyl formálně stažen, ale nepředpokládá se jeho projednání v dohledné době. Pokud by jeho myšlenky někdo oprášil, což se v té či oné podobě děje už více než deset let, zřejmě bude muset po volbách přijít s novou iniciativou. JIŘÍ GUTH