Stabilita atomového jádra. Radioaktivita

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stabilita atomového jádra. Radioaktivita"

Transkript

1 Stbilit tomového jádr Rdioktivit Proton Kldný náboj kg Stbilní Atomové jádro Protony & Neutrony Neutron Bez náboje kg Dlouhodobě stbilní jen v jádře

2 Struktur jádr A Z N A nukleonové číslo Z protonové číslo N neutronové číslo A Z X Nuklid tom o určitých číslech Z & N Isotopy nuklidy prvku s různým počtem neutronů Nestbilní isotopy se nzývjí rdioktivní Izotopy Atomy, jejichž jádr mjí stejný počet protonů ( jádr jednoho prvku), odlišují se všk počtem neutronů Velmi podobné fyzikální chemické vlstnosti (kromě rdioktivních), neboť chemické vlstnosti závisejí n struktuře tomového oblu, tj. počtu elektronů, který je roven počtu protonů, tj. totožný pro izotopy Rozdílná hmotnost jádr rozdílná hustot chemických látek s různými izotopy možnost seprce izotopů Rdioktivit odlišných izotopů je výrzně odlišná! Příkldy H H D H T lehký vodík (obyčejný) těžký vodík (deuterium) supertěžký vodík (tritium)- rdioktivní

3 Izobry Atomy, jejichž jádr mjí stejný počet nukleonů, le odlišují se počtem protonů ( jádr odlišných prvků) Přibližně stejná hmotnost jádr Odlišné chemické vlstnosti (jádr odlišných prvků) Přechod mezi sousedními izobry zprostředkovává rozpd β (β -, β ) Příkldy 60 8 Ni 60 7 Co 8 U 8 9 9Np 8 U 8 9 9Pu Izomery Atomy (jádr) o stejném protonovém i neutronovém čísle, které se všk liší energetickým stvem jádr Obdobně jko elektrony tomového oblu mohou obszovt různé energetické hldiny, mohou i protony neutrony obszovt různé jderné energetické hldiny Přechod mezi izomery (z ecitovného stvu do nižšího nebo přímo nejnižšího zákldního stvu) zprostředkovává rozpd γ, tj. vyslání vysokoenergetického fotonu Příkld 99 Tc 99 Tc m ( 99 Tc * ) metstbilní (ecitovné) technecium

4 Jádro: Stbilit vs. poměr N/Z Je známo 000 různých nuklidů, z nichž pouze 66 je stbilních! prvky se Z > 8 nejsou stbilní! Stbilitu vykzuji jádr s N Z, pro vyšší Z pk spíše N > Z. (el.-stt. repulze protonů) Neutronové číslo N Line Linie of stbility Stbility Poslední stble stbilní element prvek Z 8 (Bi) N Z 50 Protonové číslo Z 00 Interkce v jádře Elektrosttická - působí mezi souhlsně nbitými protony odpudivá Silná jderná - působí mezi všemi nukleony, přitžlivá, nejsilnější známá síl - krátký dosh (jen v rámci jádr, tj. c. 0-5 m) - projevují nsycenost (působí jen n určitý počet nukleonů v okolí)

5 Slupkový model Modely jádr podobně jko elektrony obszují energetické hldiny- slupky (orbitly), tk i v jádře eistují energetické hldiny pro protony neutrony. Jádro je stbilní, pokud jsou obszeny nejnižší slupky. Kpkový model Jádro je jko kpk vody. Síly uvnitř kpky musí být v rovnováze s vnějšími silmi. Hmotnost tomu Proton neutron mjí téměř shodnou hmotnost, která je 80 krát větší než hmotnost elektronů Hmotnost jádr je dán počtem nukleonů mtom Zmp Nmn Zme m p, kg mj Zmp Nmn m n, kg ( Z N) m Am m e 9,.0 - kg p p Uvedené vzthy jsou velice přibližné, protože nezohledňuje změnu hmotnosti jádr působením vzebné jderné energie v důsledku silných jderných interkcí- tzv. hmotnostní deficit

6 Hmotnostní deficit (defekt) m Při vytvoření jádr ze Z protonů N neutronů se uvolní vzebná energie E J, tj. sníží se energie vzniklého jádr výsledné jádro je lehčí než součet hmotností nukleonů Snížení je úměrné uvolněné vzebné energii stbilní jádr jsou výrzněji lehčí, než součet hmotností nukleonů m Zm Nm m EJ m c Atomová hmotnostní jednotk definován jko / hmotnosti tomu izotopu C m u, kg J p (m u..n A ) M( C) n Hmotnostní deficit (defekt) m neutron proton deuterium hmotnost hmotnost Při rekci se ztrtil hmot- přeměn n vzebnou energii jádr deuteri. Při rekci se uvolní energie, MeV ve formě záření zvýšené kinetické energie deuteri ( teplo)

7 Hmotnostní deficit (defekt) m Jk velká je jderná vzebná energie v tomu izotopu C? Hmotnost tomu C je podle definice přesně rovn m u m(jádro) m u 6.m e m J Zm m Zm m 6m m 6.,676.0 m,65.0 p p p E mc,86.0,60.0 Nm Nm 6m (m kg, n n n 8 m m 7 J 6me) 6., (.0 ) ev 9,7 MeV u. 8 7., J,86.0 J 7 6.9,09.0 7,7 MeV / nukleon (viz dále) kg Energie, která se uvolní, když protony neutrony vytvoří jádro tomu. Odpovídá hmotnostnímu úbytku jádr E mc vyjdřuje se v jednotkách MeV nebo J/mol Vzebná energie vzebná energie jádr C: E,86.0,86.0 E, ,0.0 8,95.0 ev 9,7 MeV J / mol 8,95TJ / mol

8 Vzebná energie / nukleon ( MeV) A Bi Nukleonové číslo A Vzebná energie n jeden nukleon doshuje mim při A 56. (Fe) nejstbilnější jádro Je možné získt energii: ) srážkou dvou lehkých jder: (termo)jderná fúze b) rozpdem těžkého jádr (A~00) n dvě lehčí jádr (A~60): štěpná rekce Štěpná rekce po nárzu pomlého neutronu (E<0, ev) se tom urnu rozštěpí n dvě menší jádr, uvolní se energie (c. 00 MeV) kromě toho tké ž neutrony. Možná štěpení: 5 9 n U B Kr n B 6 Kr L 5 Br 0 n 0 n 0 Vzniklé neutrony mohou ktivovt dlší jádr urnu dochází k řetězové štěpné rekci (k tomu nutné jisté minimální množství štěpného mterilu (kritická hmotnost)).

9 Štěpná rekce Jderné elektrárny: jderná rekce je řízen pomocí řídících tyčí, které jsou vyrobeny z mteriálu, který dobře bsorbuje neutrony (B, Cd) plný výkon střední výkon zástv rektoru Moderátor slouží ke zpomlování neutronů, používá se lehká (H O) nebo těžká (D O) vod Termojderná fúze eoenergetická jderná syntéz velká el.-stt. repulze mezi jádry nutnost vysoké teploty (min. 0 6 K) hvězdy, vodíková bomb, řízená termojderná fúze pouze ve stdiu eperimentů npř.: H H H p,0mev H H He 0 n 7,6MeV TOKAMAK:

10 Termojderná fúze n hvězdách Mtemtická vložk: eponenciální logritmické funkce

11 Eponenciální funkce - vlstnosti f ( ) f ( ) Logritmická funkce Logritmem o zákldu nzveme funkci inverzní k znčíme ji: f ( ) log y log y f ( ) logritmus čísl o zákldu je tkové číslo y, pro které pltí v : V přírodních vědách mjí význm pouze logritmy se zákldy: 0 (dekdický log) f ( ) log 0 log e (,78) (přirozený logritmus) f ( ) loge ln > 0,

12 Eponenciální logritmická funkce, > y f ( ) Logritmus je inverzní funkce k funkci eponenciální jejich grfy jsou symetrické podle osy.. kvdrntu > : funkce není omezená funkce je rostoucí f ( ) log funkce je prostá nemá lokální etrémy vždy prochází bodem [,0] Pozn.: e > ; 0 > Eponenciální logritmická funkce, < y Logritmus je inverzní funkce k funkci eponenciální jejich grfy jsou symetrické podle osy.. kvdrntu f ( ) < : funkce není omezená ( > 0) funkce je klesjící funkce je prostá nemá lokální etrémy f ( ) log vždy prochází bodem [,0]

13 Vlstnosti eponentů logritmů : ( ) ( b) b b b log log ( ) log log log log log log n r r log log n log b log log b ln ( e ) log0 log e 0 () log( 0 ) 0 Příkldy logritmů: ln ( ) log0 log 0 log(0.0 ) log(0 ) log(0 ) 5 log ln ( ) log0. ( 0,) log( 0 ) ln( ).ln( ) ln log 0

14 Eponenciální logritmické rovnice Vyřešte rovnici Součty nelze zlogritmovt mocniny mjí různé zákldy. Je třeb rovnici nejprve nějk uprvit: log log 0 log 0,7 log 0,75 Logritmická stupnice f ( ) je v nekonečnu

15 Logritmická stupnice Dekdická stupnice T smá dt v dekdické stupnici mlé píky vůbec nejsou vidět! Logritmická stupnice

16 Rychlost rozpdu jder Kromě typu částic, které jsou emitovány při rozpdu jder se tké zjímáme o to jká je rychlost rozpdu dného nuklidu. Nemůžeme předpovědět, kdy se určité jádro rozpdne, le pouze prvděpodobnost jeho rozpdu v určitém čse! Máme-li větší množství rdioktivní látky, po dném čse se rozpdne množství látky, které můžeme předem vypočítt. Některá rdioktivní jádr mjí velice vysokou rychlost rozpdu, ztímco jiná mohou mít velice nízkou rychlost rozpdu. Ke kvntifikci rychlosti rozpdu jder se používjí veličiny: Poločs rozpdu Přeměnová konstnt Střední dob život jádr Poločs rozpdu Poločs rozpdu (T / ) je čs, z který se rozpdne polovin všech jder rdioktivního mteriálu. Příkld: předpokládejme 0,000 tomů rdioktivního látky. Jestliže je poločs rozpdu T / hodin, kolik tomů rdioktivní látky bude zbývt po: Čs hodin ( T / )? počet nerozp. tomů % nerozp. tomů 0,000 (50%) hodin ( T / )? hodin ( T / )? 5,000 (5%),500 (.5%)

17 Zákon rdioktivní přeměny Počet jder N, která se při jderných přeměnách rozpdnou v čse ve velice krátké čse t: N -λ.n. t N N 0.e -λt N 0 počáteční počet částic N počet nerozpdlých částic v čse t λ přeměnová konst. částice (reltivní úbytek částic z s) n(t)/n λt Vzth mezi přeměnovou konstntou λ poločsem rozpdu T / : V čse T / pltí: N N 0 e λ. t e λ. T / - ln - λ.t / λ ln / T / 0,69/T /

18 Aktivit rdioktivního zářiče Aktivit rdioktivního zářiče je dán počtem přeměněných jder z jednotku čsu: A N / t λ.n. t / t λ.n Jednotk ktivity: becquerel (Bq)- odpovídá jedné přeměně z s. Aktivit zářiče se mění s čsem: A A 0.e -λ.t A 0. Aktivit zářiče n počátku Aktivit látky Jká je ktivit g rádi 6 R o poločsu rozpdu 600 roků? ln mn A() t λ n() t A 0 λn0 λ N0 T M rok,6.0 7 s A A 0 ln mn T M,7.0 0 A s 0, ,6.0, g.6,0.0 mol s 6 gmol. Bq Ci

19 Střední dob život τ Střední dob život volného neutronu je.7 minuty {τ (neutron).7 min.} τ /λ.*t / N / N 0 e -t/τ Čs (doby život) 0τ τ τ τ τ 5τ Čs (min) Podíl nerozpdlých neutronů podíl Frction nerozpdlých Survived jder počet středních Lifetimes dob život Po Po uplynutí -5-5 dob život jsou jsou už už téměř všechny částice rozpdlé! Střední dob život Kždá částice má svou chrkteristickou střední dobu život- velké rozdíly: U má střední dobu život si si6 biliónů (60 9 )) let! --některé subtomární částice mjí střední doby život menší než s s!! Mámeli soubor nestbilních částic, nemůžeme říci, která částice se se kdy konkrétně rozpdne Proces rozpdu se se chová sttisticky. Můžeme pouze předpovědět: ) ) střední dobu život rdioktivní látky nebo ) ) prvděpodobnost rozpdu dné konkrétní částice.

20 Typy záření Alf Největší částice Pohlceno kůží, interně smrtelné Dolet ve vzduchu: cm Bet Pohlceno hliníkovou fólií Dolet ve vzduchu: m Gm Pohlceno pouze dosttečně silnou vrstvou olov či betonu Rdioktivní rozpd α Emitování jádr héli z jádr těžkého tomu (A >50) jeho trnsmutce přeměn n jiný prvek A Z X D A Z He 6-88R 86Rn He 08-8Bi 8Tl He Rn 86 6 R 88 Částice α He Dceřinné jádro Vzniklý těžký nion má Z elektronů Z- protonů náboj - Z zákon zchování energie hybnosti je jednoznčně určen energie částice α i dceřinného jádr. Díky vysoké hmotnosti částice α dochází ke zpětnému rázu, jádro získává dosttečnou energii k ionizci

21 Rdioktivní rozpd α Dolet R / / R konst. E k, [ konst.] m MeV Jádro Poločs rozpdu α v s E k v MeV 8 Po, ,776 8 Po R Am 0,5 5,.0 0,8.0 7, 5,68 5,5 Dceřinné jádro má přesně určenou energii! Rdioktivní rozpd β - Podsttou rozpdu β - je přeměn neutronu n proton, elektron elektronové ntineutrino 0 n p 0 e - - ν e Částice β (β - ) Poločs rozpdu volného neutronu je 5 minut Hmotnost neutronu je vyšší než hmotnost protonu elektronu může docházet k smovolnému rozpdu K β - rozpdu dochází při reltivním ndbytku neutronů (vzhledem k počtu protonů) v jádře - e A X A Z X 0 - Z e - ν C e N 0 e ν e (Anti)neutrin jsou téměř nedetekovtelná

22 Rdioktivní rozpd β - Energetické spektrum β elektronů je spojité on nulové hodnoty ž po mimální Tříčásticový rozpd Zákon zchování energie hybnosti Mimální energie vyzářených elektronů: 0,0 MeV u triti H, MeV u boru 5B Nejtěžší izotop podléhjící β - rozpdu α rozpd Es, konkurencí Rdioktivní rozpd β Podsttou rozpdu β je přeměn protonu n neutron, pozitron elektronové neutrino 0 ( p ) ( 0n) e ν e Částice β e Hmotnost protonu je vyšší než hmotnost neutronu nemůže docházet k smovolnému rozpdu volného protonu, le může k této přeměně docházet pouze v jádře tomu K β rozpdu dochází při reltivním ndbytku protonů (vzhledem k počtu neutronů) v jádře Všechny β rdionuklidy jsou umělé (využití: npř. PET) A Z X X e ν C ν A 0 0 Z e 6 5 e B e

23 Částice ntičástice Ke kždé částici eistuje ntičástice (někdy je identická s částicí), která má stejnou hmotnost, le opčné hodnoty elektrického náboje dlších nábojů čísel Proton p, ntiproton p - Elektron e -, pozitron e Elektronové neutrino ν e, elektronové ntineutrinoν e (obojí elektricky neutrální) Při srážce částice s ntičásticí dochází k nihilci, částice ntičástice zniknou uvolněná energie se vyzáří ve formě dvou fotonů γ letících opčnými směry e - e γ m c 0,5 MeV Využito v PET (pozitronová emisní tomogrfie) E γ e Pozitronová emisní tomogrfie (PET) e se prkticky ihned po emisi s jádr srzí s e - nihilce- vznik dvou γ fotonů o přesně stejné energii (5 kev), které se šíří přesně opčným směrem výhod: přesná detekce v klinické pri nejčstěji využívná -fluoro--deoy-dglukóz (8FDG)- znčení pomocí 8 F

24 PET mozková ktivit: při poslechu při čtení Rdioktivní rozpd β - záchyt K Zchycení elektronu z první slupky oblu (slupk K) jádrem následná jderná rekce A Z X 0 - A -e Z X ν e Přeměn tomu, změn protonového čísl jko při rozpdu β Br -e Se ν e

25 Rdioktivní záření γ Vzniká v jádře tomů při změně energetického stvu jádr následek emise či bsorbce částice Nedochází ke změně hmoty jádr Vlnová délk λ < 00 pm Energie 00 kev ž 0 MeV Silně ionizující Fotoelektrický jev (dominntní do 0,5 MeV) Comptonův rozptyl (dominntní 0,5 5 MeV) Tvorb elektron pozitronových párů (e -, e ) Opčný proces k nihilci páru částice ntičástice Pouze u fotonů s energií větší než m e c MeV Pouze z účsti interkce s dlší částicí (tomem) γ e - e Vnitřní konverze záření γ γ foton emitovný jádrem vyrzí elektron z vnitřní vrstvy tomového oblu Těžký tom vysoké protonové číslo velká elektrosttická energie vnitřních elektronů Vyržený elektron s velkou energií je schopen ionizovt prostředí- Augerův elektron Přeskok elektronu z vyšší vrstvy n uvolněné místo vnitřní vrstvy vznik RTG záření γzářič může být zdrojem sekundárního záření β RTG záření

26 Zákony zchování Jderné rekce A A A A Z X Y X Y Z Z Z Počtu nukleonů A A A A Elektrického náboje Z Z Z Z Protonové číslo se nezchovává, pokud dochází k přeměně mezi protonem neutronem, jink no Zchovává se pseudoprotonové číslo, které vychází z náboje elementárních částic zchování náboje Energie 7 He 7N 8O H Hybnosti 7 α 7 N 8O p Momentu hybnosti N( α,p) 7 O 7 8 Přirozená rdioktivit Rdice je všudypřítomná. Mnoho nerostů, zvláště žul, obshuje mlé množství urnu, jehož rozpdem vzniká rdioktivní plyn rdon. Slunce dlší vesmírné objekty jsou zdroji rdice, jež částečně projde tmosférou ž n zemský povrch. Umělá rdioktivit Rdioktivní zdroje se používjí npř. ve zdrvotnictví Jderné zbrně, jderná zřízení

27 Rdionuklidy přírodní rdionuklidy -primární - druhotné - kosmogenní umělé rdionuklidy Primární rdionuklidy (původní, fosilní) vznikly při kosmické nukleogenezi termonukleárními rekcemi v nitrech hvězd, které pk vybuchly obohtily zárodečný oblk, z něhož vzniklo nše Slunce sluneční soustv. Součástí Země se tk stly při formování Sluneční soustvy před cc -5 milirdmi let. Do dnešní doby se ovšem zchovly pouze ty rdionuklidy, které mjí velmi dlouhý poločs rozpdu. Nejrozšířenějším primárním rdionuklidem je drslík 0 K, dlším přírodním primárním rdionuklidem je thorium Th. Nejvýznmnějšími přírodními rdionuklidy tohoto primárního původu v zemské kůře jsou všk urn 8 U urn 5 U

28 Druhotné rdionuklidy - rozpdové produkty primárních rdionuklidů. - přírodní rdionuklidy Th, 8 U 5 U se rozpdjí n jádr, která jsou tké rdioktivní, stejně jko jejich dlší dlší rozpdové produkty. Přírodní rdionuklidy tvoří rozpdové řdy.. neptuniová řd je odvozen uměle od připrveného trnsurnového prvku plutoni): Urnov ová řd: 8 Aktiniová řd : 5 8 9U Pb 5 9U Pb Thoriov ová řd : 90Th 08 8Pb (Neptuniová řd : 9Pu 09 8Pb Pb) 8 U 06 Pb β záření α záření

29 Kosmogenní rdionuklidy - přírodní rdionuklidy, které průběžně vznikjí jdernými rekcemi při průchodu vysokoenergetického kosmického záření zemskou tmosférou. Npř.: uhlík C (rdiokrbonová metod určování stáří rcheologických předmětů) tritium H (vyráběn i uměle pro potřeby lékřství biologie) Některé nuklidy: více možných rdioktivních přeměn 7 Al 0γ 0 7 Al* 6 Mg 5 Mg p 0n p N He

30 Poždvky n vlstnosti rdionuklidů dle využití: Stbilní eterní zářič Poždujeme čsově neproměnnou, konstntní ktivitu (pouze přibližně, s čsem klesá)- npř. Leksselův Gm nůž Látky s dlouhým poločsem rozpdu Interní zářič Použití pro znčení chemických látek pro stopování (trcing), rdioimmunossy (RIA), pozitronovou emisní tomogrfii (PET), jednofotonovou emisní výpočetní tomogrfii (SPECT) Krátký poločs rozpdu (rychlé odbourání) Dosttečná rdioktivit pro dignostiku vs. co nejnižší dávk pro orgnismus Výrob umělých rdionuklidů

31 Využití rdionuklidů Znčení sloučenin- studium jejich biochemických přeměn, distribuce trnsportu v živých orgnismech Zdroje záření - rdioterpie (ozářování nádorů), resturátorství (proti červotočům). 60 Co (T / 5,6 let, zdroj záření β - zejmén γ. Rdiochemická nlýz- bsolutní měření rdioktivity nebo specifické rdioktivity. Npř. určení stáří orgnických mteriálů ( C dtovcí metod). Anlytická (bio)chemie: zřeďovcí, derivční, sturční, ktivční nlýz Rdionuklidy v nlytické biochemii zřeďovcí nlýz: známé množství rdiokt. nlogu sloučeniny, kterou chceme stnovit. Po ustnovení rovnováhy izolci se vypočítá koncentrce n zákldě poklesu rdioktivity derivční nlýz: rekce látky A s přebytkem znčené látky B*. Poté odstrnění přebytku látky B*. Rdioktivit AB* je úměrná množství látky A přítomnému n počátku. Npř.: imunochemie (interkce ntigenu s protilátkou) sturční nlýz: K látce A se přidá její rdioktivní nlog A* mlé množství látky B. Po ustvení rovnováhy se přebytek látky A odstrní změří se rdioktivit. Obě formy látky A soutěží o vzebná míst látky B, tkže poměr AB/ A*B je úměrný stnovovnému množství neznčené látky A Npř.: rdioimunoesej (stnovení hormonů, toinů, pesticidů, vitmínů). ktivční nlýz: Anlyzovný vzorek se v jderném rektoru vyství proudu neutronů, které část tomů přemění n jejich rdioktivní izotopy. Anlýz následného rdiokt. záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium Pracovní list - Jaderné reakce 1. Vydává-li radionuklid záření alfa: a) protonové číslo se zmenšuje o 4 a nukleonové číslo se nemění b) nukleonové číslo se změní o 4 a protonové se nemění c) protonové

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909 .9. Logritmus Předpokld: 909 Pedgogická poznámk: Následující příkld vždují tk jeden půl vučovcí hodin. V přípdě potřeb všk stčí dojít k příkldu 6 zbtek jen ukázt, což se dá z jednu hodinu stihnout (nedoporučuji).

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo JADERNÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Úvod 4 14 17 1 jádra E. Rutherford, 1914 první jaderná reakce: α+ N O H 2 7 8 + 1 jaderné síly = nový druh velmi silných sil vzdálenost

Více

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a Stnovení disociční konstnty cidobzického indikátoru Teorie: Slbé kyseliny nebo báze disociují ve vodných roztocích jen omezeně; kvntittivní mírou je hodnot disociční konstnty. Disociční rekci příslušející

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela zpětná vazba, stabilita a oscilace

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela zpětná vazba, stabilita a oscilace Jiří Petržel zpětná vzb, stbilit oscilce zpětná vzb, stbilit oscilce zpětnou vzbou (ZV) přivádíme záměrněčást výstupního signálu zpět n vstup ZV zásdně ovlivňuje prkticky všechny vlstnosti dného zpojení

Více

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem

Více

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012 Název školy Dvojí povaha světla Název a registrační číslo projektu Označení RVP (název RVP) Vzdělávací oblast (RVP) Vzdělávací obor (název ŠVP) Předmět/modul (ŠVP) Tematický okruh (ŠVP) Název DUM (téma)

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

II. termodynamický zákon a entropie

II. termodynamický zákon a entropie Přednášk 5 II. termodynmický zákon entropie he lw tht entropy lwys increses holds, I think, the supreme position mong the lws of Nture. If someone points out to you tht your pet theory of the universe

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY SEMINÁŘ I eorie bsolutních komprtivních výhod Zákldní principy teorie komprtivních výhod eorie komprtivních výhod ve své klsické podobě odvozuje motivci k obchodu z rozdílných

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

Jaderná vazebná energie

Jaderná vazebná energie Termojaderná fúze Jaderná vazebná energie Celkovou energii potřebnou k roztrhání jádra až na jednotlivé protony a neutrony můžeme vypočítat ze vztahu. Q = mc, kde hmotnostní úbytek m = Zm p + Nmn m j.

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

1. Vznik zkratů. Základní pojmy.

1. Vznik zkratů. Základní pojmy. . znik zkrtů. ákldní pojmy. E k elektrizční soustv, zkrtový proud. krt: ptří do ktegorie příčných poruch, je prudká hvrijní změn v E, je nejrozšířenější poruchou v E, při zkrtu vznikjí přechodné jevy v

Více

visual identity guidelines Česká verze

visual identity guidelines Česká verze visul identity guidelines Česká verze Osh 01 Filosofie stylu 02 Logo 03 Firemní rvy 04 Firemní písmo 05 Vrice log 06 Komince rev Filosofie stylu Filozofie společnosti Sun Mrketing vychází ze síly Slunce,

Více

Regulace f v propojených soustavách

Regulace f v propojených soustavách Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Standardní model a kvark-gluonové plazma Standardní model a kvark-gluonové plazma Boris Tomášik Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT International Particle Physics Masterclasses 2012 7.3.2012 Struktura hmoty molekuly atomy jádra a elektrony

Více

Virtuální svět genetiky 1

Virtuální svět genetiky 1 Chromozomy obshují mnoho genů pokud nejsou rozděleny crossing-overem, pk lely přítomné n mnoh lokusech kždého homologního chromozomu segregují jko jednotk během gmetogeneze. Rekombinntní gmety jsou důsledkem

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou MATMATIKA (NJN) PRO KRAJINÁŘ A NÁBYTKÁŘ Robert Mřík 26. říjn 2012 KAT. MATMATIKY FAKULTA LSNICKÁ A DŘVAŘSKÁ MNDLOVA UNIVRZITA V BRNĚ -mil ddress: mrik@mendelu.cz URL: user.mendelu.cz/mrik ABSTRAKT. Předkládný

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková JADERNÁ ENERGIE Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ07/500/4076 Název školy SOUpotrvinářské, Jílové u Prhy, Šenflukov 0 Název mteriálu VY INOVACE / Mtemtik / 0/0 / 7 Autor Ing Antonín Kučer Oor; předmět, ročník

Více

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004.

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004. STÁLÁ UŽITNÁ ZTÍŽENÍ ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Ztížení konstrukcí Objemové tíhy, vlstní tíh užitná ztížení pozemních stveb. Prh : ČNI, 004. 1. Stálá ztížení stálé (pevné) ztížení stvebních prvků zhrnuje

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Opakovací test. Klíčová slova: výraz, interval, množina, kvadratický trojčlen, mocnina, exponent, výrok, negace

Opakovací test. Klíčová slova: výraz, interval, množina, kvadratický trojčlen, mocnina, exponent, výrok, negace VY_32_INOVACE_MAT_190 Opkovcí test lgebrické výrzy, logik, množiny A, B Mgr. Rdk Mlázovská Období vytvoření: září 2012 Ročník: čtvrtý Temtická oblst: mtemtické vzdělávání Klíčová slov: výrz, intervl, množin,

Více

ZAHRADA SLEDOVÁNÍ REAKCÍ POMOCÍ SYNCHROTRONOVÉHO ZÁŘENÍ JAKO JEDINEČNÝ ZDROJ PŘESNÝCH ENERGETICKÝCH ÚDAJŮ O REAKCÍCH V PLYNNÉ FÁZI

ZAHRADA SLEDOVÁNÍ REAKCÍ POMOCÍ SYNCHROTRONOVÉHO ZÁŘENÍ JAKO JEDINEČNÝ ZDROJ PŘESNÝCH ENERGETICKÝCH ÚDAJŮ O REAKCÍCH V PLYNNÉ FÁZI ZAHRADA SLEDOVÁNÍ REAKCÍ POMOCÍ SYNCHROTRONOVÉHO ZÁŘENÍ JAKO JEDINEČNÝ ZDROJ PŘESNÝCH ENERGETICKÝCH ÚDAJŮ O REAKCÍCH V PLYNNÉ FÁZI JANA ROITHOVÁ,b DETLEF SCHRÖDER b Univerzit Krlov v Prze, Přírodovědecká

Více

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít

Více

PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UVIVERZITY

PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UVIVERZITY PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UVIVERZITY Referát z jaderné fyziky Téma: Atomové jádro Vypracoval: Josef Peterka, MVT bak. II. Ročník Datum dokončení: 24. června 2002 Obsah: strana 1. Struktura atomu 2

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinci POKYN PRO TVORBU A OBSAH ZPRÁVY O REALIZACI OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO MONITOROVACÍ VÝBOR ŘÍJEN 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Odbor řízení

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Jak se vyvíjejí hvězdy? Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík

Více

( ) 2 2 2 ( ) 3 3 2 2 3. Výrazy Výraz je druh matematického zápisu, který obsahuje konstanty, proměnné, symboly matematických operací, závorky.

( ) 2 2 2 ( ) 3 3 2 2 3. Výrazy Výraz je druh matematického zápisu, který obsahuje konstanty, proměnné, symboly matematických operací, závorky. Výrzy Výrz je druh mtemtického zápisu, který obshuje konstnty, proměnné, symboly mtemtických opercí, závorky. Příkldy výrzů: + výrz obshuje pouze konstnty číselný výrz x výrz obshuje konstntu ( proměnnou

Více

Komuniké. předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. prezidenta Účetního dvora Slovinské republiky

Komuniké. předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. prezidenta Účetního dvora Slovinské republiky Komuniké předsedy Nejvyššího kontrolního úřdu Slovenské republiky prezident Účetního dvor Slovinské republiky prezident Nejvyššího kontrolního úřdu, Česká republik prezident rkouského Účetního dvor o výsledcích

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2013 C(2013) 2420 finl NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, kterým se mění nřízení (ES) č. 809/2004, pokud jde o poždvky n zveřejňování

Více

MO 1 - Základní chemické pojmy

MO 1 - Základní chemické pojmy MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207 6..8 Vlnová funkce ředpoklady: 06007 edagogická poznámka: Tato hodina není příliš středoškolská. Zařadil jsem ji kvůli tomu, aby žáci měli alespoň přibližnou představu o tom, jak se v kvantové fyzice pracuje.

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

UČÍME JADERNOU FYZIKU

UČÍME JADERNOU FYZIKU 92 UČÍME JADERNOU FYZIKU POZNÁMKY RNDr. ZDEŇKA BROKLOVÁ UČÍME JADERNOU FYZIKU Materiál je součástí vzdělávacího programu ČEZ, a. s., Svět energie Publikace vznikla ve spolupráci s MFF UK Praha. Odpovědný

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

Příloha č. 2a k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls184943/2010 a příloha k sp.zn.sukls44956/2010

Příloha č. 2a k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls184943/2010 a příloha k sp.zn.sukls44956/2010 Příloh č. 2 k rozhodnutí o změně registrce sp.zn. sukls184943/2010 příloh k sp.zn.sukls44956/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Biclutmide Bluefish 50 mg pothovné tblety 2. KVALITATIVNÍ A

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

43.1 OBJEVENÍ JÁDRA 1130 KAPITOLA 43 JADERNÁ FYZIKA

43.1 OBJEVENÍ JÁDRA 1130 KAPITOLA 43 JADERNÁ FYZIKA 43 Jadern fyzika RadioaktivnÌ j dra podan pacientovi v injekci se shromaûôujì na urëit ch mìstech tïla, rozpadajì se a vysìlajì fotony z enì γ. Ty jsou zaznamen ny detektorem a po zpracov nì poëìtaëem

Více

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E 32 Základní částice 33 Dynamika mikročástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly 378 Pod pojmem mikročástice budeme rozumět tzv.

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Základní principy MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Co je to tepelná izolace? Jednoduše řečeno

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Radiační onkologie- radioterapie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Historie radioterapie Ionizující záření základní léčebný prostředek (často se však používá v kombinaci

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Sttik stvebních konstrukcí I.,.ročník bklářského studi Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak Reálná čísl N přirozená čísl: {,, 3, } Z celá čísl: {, ±, ±, ±3, } Q rcionální čísl: { b : Z, b N} R reálná čísl C komplení čísl: { + jy :, y R}, j R \ Q ircionální čísl, π, e, ) Tvrzení Mezi kždými dvěm

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Chemické názvosloví anorganika Nápověda

Chemické názvosloví anorganika Nápověda Chemické názvosloví anorganika Nápověda Jan Hrnčíř janhrncir@seznam.cz Gymnázium F. X. Šaldy Liberec 2006 Obsah 0 Úvod...2 1 Základní rozvržení...3 2 Testování...4 3 Sloučeniny...8 4 Prvky... 11 5 Pro

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu

Elektrický proud 2. Zápisy do sešitu Elektrický proud 2 Zápisy do sešitu Směr elektrického proudu v obvodu 1/2 V různých materiálech vedou elektrický proud různé částice: kovy volné elektrony kapaliny (roztoky) ionty plyny kladné ionty a

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

35 ATOMOVÉ JÁDRO. Vazebná energie jádra Jaderné síly Jaderné reakce Jaderná energie

35 ATOMOVÉ JÁDRO. Vazebná energie jádra Jaderné síly Jaderné reakce Jaderná energie 420 35 ATOMOVÉ JÁDRO Vazebná energie jádra Jaderné síly Jaderné reakce Jaderná energie Radioaktivita, neboli přirozený rozpad prvků, prokázala jednoznačně, že i jádro, které Rutherford považoval za poslední

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

JADERNÁ FYZIKA RADIOAKTIVNÍ ROZPAD REFERÁT NA TÉMA. Vypracoval:Donát Josef

JADERNÁ FYZIKA RADIOAKTIVNÍ ROZPAD REFERÁT NA TÉMA. Vypracoval:Donát Josef JADERNÁ FYZIKA REFERÁT NA TÉMA RADIOAKTIVNÍ ROZPAD Vypracoval:Donát Josef Úvod V prvních letech 20.století se o struktuře atomů nevědělo o mnoho více,než že obsahují elektrony.ani hmotnost elektronu objeveného

Více

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA ELEKTRICKÝ PROD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA 1 ELEKTRICKÝ PROD Jevem Elektrický proud nazveme usměrněný pohyb elektrických nábojů. Např.:- proud vodivostních elektronů v kovech - pohyb nabitých

Více

2.9.3 Exponenciální závislosti

2.9.3 Exponenciální závislosti .9.3 Eponenciální závislosti Předpoklady: 9 Pedagogická poznámka: Látka připravená v této hodině zabere tak jeden a půl vyučovací hodiny. Proč probíráme tak eotickou funkci jako je eponenciální? V životě

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE. "Poradenství a vzdělávání při zavádění moderních metod řízení pro. Město Klimkovice

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE. Poradenství a vzdělávání při zavádění moderních metod řízení pro. Město Klimkovice PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE pro zjednodušené podlimitní řízení n služby v rámci projektu Hospodárné odpovědné město Klimkovice, reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00121, který bude finncován ze zdrojů EU "Pordenství

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ALGEBRAICKÉ VÝRAZY vtvořil: RNDr. Věr Effeberger epertk olie příprvu SMZ z mtemtik školí rok 04/05

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více