aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı."

Transkript

1 NUKLEA RNIBOMBY

2 OBSAH: CERVENY KNOFLIK Motto: ěstejne jednou v prachu lehnem a ten prach bude mozna radioaktivnı..ů ZA KLADNIPREHLED NUKLEA RNICH ZBRANIA CHARAKTERISTIKY JEJICH POUZ ITI Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze strana 03 strana 08 INFERNO ANEB DESTRUKTIVNIEFEKT NA SLEDKU NUKLEA RNIEXPLOZE Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo 235 U bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı. CERNOBYL - TRAGICKY POMNIK LIDSKE HLOUPOSTI Taky vam uz bylo tricet? V tom prıpade si na onu dobu vzpomenete. A pokud si nahodou myslıte, ze jste prılis mladı a unikli jste tomu zlčmu, co bylo, mam pro vas spatnou zpravu: neunikli. Nikdo nikdy neunikne. HIROSHIMA Ě MILNIK POLITICKY KOREKTNIHO FANATISMU Virtualnı pru vodce ne ktery mi opomıjeny mi fakty, kterč dokreslujı skutecny obraz nasazenı nuklearnı bomby ve valce proti.. a to je ta zasadnı otazka: ěproti komu? A ky m?ů ODTAJNŇNE TESTY NUKLEA RNICH BOMB Praktickč ukazky vedenı studenč valky aneb jak ve jmčnu sve tovčho mıru snadno a rychle vyparit maly ostrov, znicit v milisekundach 1% zivota na Zeme kouli ci testovat Ícinky radioaktivity na nic netusıcıch civilistech. NUKLEA RNIPANDORINA SKRIN KA ANEB TO NEJHORSINA KONEC Kdo to prvnı odpalı? USA, Iran, Izrael, ruska mafie, bojovnıci ve jmčnu dzihadu nebo Vas soused podivın? Na zave r jsme pro Vas prichystali nuklearnı hardcore z nası soucasnosti. SLOVO AUTORU aleff & hombreux strana 14 strana 24 strana 31 strana 44 strana 51 strana 60 Strana 2 (celkem 61)

3 CERVENY KNOFLIK Motto: ěstejne jednou v prachu lehnem a ten prach bude mozna radioaktivnı..ů Mozna znate nasledujıcı politicky nekorektnı vtip: Velitel americke tichomorske vojenske zakladny zjistı zavazne skutec nosti v rıd ıc ım centru. Necha si nastoupit jednotku, ukazuje na rıd ıc ı pult a rık a. č Kdo stisknul tento c erveny knoflık? Až okamzite vystoupı z r ady!á Nikdo nereaguje. Velitel zvysı hlas č Nebudu to opakovat donekonec na, ten, kdo stisknul c erveny knoflık, až se neprodlene dozna!á Opďt nic. Teů jiz velitel napul rve č Kur*a, kdo se motal okolo toho c ervenšho knoflıku, až kapne bozskou jinak..á a kdyz nikdo nepohne ani brvou, tak nakonec rezignovanď doda č No co, naste stı to byl jen Novy Zšland.. V souladu s teoriı fekalismu je vsak treba mıt na ve domı, ze vznikne-li na strane jednč pru s*r, na strane druhč z toho majı srandu, ovsem protoze je zavislost vratna, ti, co z toho me li srandu, mu zou vzape tı ocekavat pru s*r. Proto neprekvapı, ze Ívodnı vtip zrejme nevyvola Ísme v v Japonsku, kterč si zazilo realitu inferna, jakč vyvolava stisk onoho pove stnčho cervenčho knoflıku, z druhč strany. S jistotou lze rıci, ze nuklearnı zbrane predstavujı nejnebezpecne jsı ve c, jakou kdy clove k nejen vyrobil, ale navıc i pouzil a jeste ke vsemu sam proti sobe. Zatımco se kazdy den miliardy civilistu ve nujı svč praci, ne kolik set milionu zeleny ch mozku a fızlu paranoidne patra po neprıteli a drzı nonstop prst na ne kterčm z cerveny ch knoflıku. Nedobrovolnymi pokusny mi kralıky se stali lidč v historii mnohokrat, nejcaste ji samozrejme pri vyvoji chemicky ch, biologicky ch a jaderny ch zbranı. Naprıklad australska vlada zacala nedavno vysetrovat, jak se australstı vojaci v 50. a 60. letech stali laboratornımi zvıraty, jez byla vystavena zarenı pri britsky ch jaderny ch zkouskach. Vojaci zkouseli ru znč oblecenı, aby se poznalo, co poskytuje nejve tsı ochranu pred radiacı bezprostredne po vy buchu atomovč bomby. Zhruba pred ctyrmi lety prinesl list Sunday Times zpravu o tom, jak desıtky ve znu a zajatcu zemrely v agonii pri pokusech s biologicky mi a chemicky mi zbrane mi. Iractı ve dci pry svč pokusy de lali naprıklad v uzavreny ch prostorech, kde mezi svazanč zajatce rozprasili antrax a pres nepropustnč sklo si de lali poznamky o jeho Ícincıch. V bezohlednčm nakladanı s lidmi proslul Sove tsky svaz. V roce 1953 byly zahajeny prıpravy na vojenskč cvicenı s realnym nuklearnım vy buchem. V nasledujıcıch letech 1954 a 1955 byli naste hovani na Cukotku do dreve ny ch domku ve zni, muzi i zeny. V blızkosti tabora pak ve dci nechavali vybuchovat zkusebnı vodıkovč bomby. Nejprve pod zemı, pak na povrchu. V roce 1954 se uskutecnilo v osade Trockoje v Orenburskč oblasti (jizne -uralsky vojensky okruh) taktickč cvicenı sove tsky ch vojsk v poctu vojaku pod vedenım generala Ivana Petrova, kterč podle ocitych sve dku pripomınalo konec sve ta. Do oblasti svrhl dne Tu-4 bombu z vysky 8km, ktera explodovala ve vysce 350 metru. Ve chvılıch vy buchu byli v prostoru vojaci, kterı sem byli Ímyslne preveleni. Ve tsina z nich byla zasazena nestıne nou radiacı. Samostatnou kapitolu pak tvorı havarie jadernč elektrarny Cernobyl, o kterč bude takč rec. Mame k dispozici osobnı sve dectvı velıcıho nacelnıka sme ny 4. bloku. Britstı ve dci za druhč sve tovč valky zkouseli chemickč zbrane sami na sobe. Experti, kterı pracovali na vy voji nervovy ch plynu, nemohli pokusy uskutecn ovat na zvıratech, protoze neume la vylıcit svč pocity, kterč jsou u te chto latek velice du lezitč. Ve dci se proto zavırali do plynovy ch komor s papırem a tuzkou, aby zaznamenali, co s nimi plyn de la. Ne kterı docasne oslepli, jinym bylo dlouhou dobu spatne. Americkč operace jako Hiroshima ci Nagasaki nepotrebujı komentar, ale za zmınku stojı napr. operace PlumbBob. Vse probıhalo v rezii armady USA na ějadernč strelniciův pousti Nevada v roce Operace PlumbBob me la formu 29 termonuklearnıch podzemnıch explozı o sıle 0,5kt TNT az 74 kt TNT. Me lo se jednat o bezpecnč testy konvencnıch zbranı a tzv. ěcisty ch termonuklearnıch bombů. Be hem operace PlumbBob se v oblasti pohybovalo vojaku na cvicenı Desert Rock VII a VIII. Be hem jaderny ch explozı se vsak do atmosfčry uvolnilo tolik Strana 3 (celkem 61)

4 radiace, ze cca lidı utrpe lo nemoc z ozarenı, nasledkem cehoz cca osob nasledne zemrelo. Skoro bych rekl ěthe American dream came trueů. Skutecna povaha sve ta je kruta a nuklearnı zbrane davajı do rukou tak velkou moc, ze jejich pouzitı mu ze snadno zahubit nejen velky pocet lidı, ale v dnesnı dobe je v sazce zivot na celč planete. Vy voj tčto technologie ukazal mıru fanatismu v lidskč povaze, ale atomova bomba znamenala jen zacatek predznamenavajıcı prıchod zbranı mnohem strasne jsıch ť bomby vodıkovč, neutronovč, kobaltovč a dalsıch. Jako de ti jsme v dobach studenč valky kazdorocne nacvicovali evakuaci pro prıpad nuklearnıho Ítoku, cistili jsme masky ne jaky m roztokem namoceny m do buniciny. Smrde lo to pak jako bolava noha, ale nikdo si netroufnul zpochybn ovat Ícelnost tčto prevence, i kdyz se rıkalo, ze filtry uz jsou davno nefunkcnı. Dle nazoru oficialnıch mıst na nas byly namırenč americkč nuklearnı hlavice a stacilo pouze stisknout cerveny knoflık. Tehdy bral kazdy podobna prohlasenı s rezervou jako projev studenč valky mezi kapitalisticky m zapadem a bolsevicky m vy chodem. No, povım Vam, ze kdyz jsem si zacal procıtat zaznamy o nuklearnıch zbranıch v americky ch archivech, zalapal jsem po dechu. Nejen, ze byla skutecnost mnohem horsı nez zmin ovana politicka propaganda a moc nechybe lo a mohli jsme zazıt nuklearnı valku na vlastnı ku zi, ale fakta o poctu provedeny ch testu, jejich nasledcıch a hlavne motivech lidı, kterı za vy vojem stali, jsou slusne receno sokujıcı a velmi znepokojiva. Jestli ne kdo pochybuje o tom, zda neprehanım, aóse laskave podıva na dokument catalog.html a pak aóreviduje svu j falesny pocit jistoty na surovou realitu faktu v katalogu uvedeny ch. Jedna se o kompletnı seznam provedeny ch testu nuklearnıch zbranı od do Pri obvyklč velikosti fontu Currier to ma v tiskovč podobe celkem 40 stranek, z nichz je po odectenı metodologie razenı a popisu zkratek a pojmu na zacatku cca. 34 stranek reportu. No, rade ji se neodvazuji manualne prekontrolovat, kolik to mu ze mıt presne radku, ale pri normalnı strance formatu A4 mam 64 radku krat 34 stran textu, kde kazdy radek reportu zacına datumem rovna se provedeny ch odpalu nuklearnı zbrane o sıle nula nula nic az po de s nahane jıcı exploze monster, ktera nechajı vyparit maly ostrov nebo zlikvidovat v okamziku 1% zivota na Zeme kouli. Pritom poslednı jaderny test vu bec provedl Pakistan 30. kve tna Jednalo se o podzemnı explozi o sıle 20kt TNT. Na zaklade dostupny ch biologicky ch dat vypocıtali sove tstı ve dci, ze vy buch tzv. "cistč" vodıkovč bomby (majorita sıly vy buchu je v termojadernč fu zi, nikoliv ve ste penı uranovč bomby, jez je pouhou rozbuskou pro zahajenı termojadernč fu ze) o sıle 1 Mt TNT (megatuna) vytvorı radioaktivnı uhlık s dlouhodoby m globalnım Ícinkem, ktery zpu sobı smrt nejmčne lidı v nasledujıcıch letech. Skoro bych rekl, ze nad necım takovy m je nutno se do hloubky zamyslet a zanalyzovat, zda jiz prece jen nenastal cas zacıt se chovat zodpove dne a mısto vrazde nı takč pomyslet, jak vytvorit jiny lepsı sve t, jez nebude pripomınat valecnou zonu, kde jsou na vsech frontach jako dnes kretčni (pozn. zejmčna armada + mesiastı zkorumpovanı politici), kterı cenı zuby na jinč kretčny na ostatnıch frontach a nemyslı na nic jinčho nez jak se vzajemne posekat a zaroven se neposr*t ze strachu o vlastnı zadek. Proc nezıt ve Sve te, kde blb bude pravdive nazy van blbem a jeho vy skyt bude spıs na okraji spolecnosti, neboójım ostatnı lidč budou prirozene pohrdat a ne ze bude kdejaky blb jako dnes drzet prst na cervenčm knoflıku a bude se masochisticky ukajet vlastnım strachem, aby nezesılel a neodpalil to nakonec v maniakalnım pomatenı sam. Pripocte te si k tomu jeste riziko exploze cca. 50 nuklearnıch hlavic vcetne vodıkovy ch bomb megatunovč sıly, kterč pri rosadach armada USA poztracela na ru zny ch mıstech po sve te. Pro inspiraci doporucuji clanek na serveru seaplanet.web2u.cz. Navrhuji veskerč klony spolecenskčho systčmu (obecne blby) vyse popsančho typu mentalnı Íchylnosti pripoutat ke kufrıku s mensı bombou, ktera zabije v prıpade exploze jen je, odvčzt je na opuste ny ostrov a bombu po vzdalenı se do uctivč vzdalenosti na dalku odjistit. Ve zby vajıcı casti sve ta bychom mohli jıst normalnı kvalitnı jıdlo a ne jedy, de lat smysluplnou praci a ne tzv. ěkaričru ostry ch ramenůa nachazet radost v kvalitnıch mezilidsky ch vztazıch, jez si kolem sebe normalnı lidč celozivotne vytvarı. Nevidım jediny du vod, proc bych se me l smirovat s tım, ze nenı mozna zme na oproti stavajıcımu status quo. Je! Kdyz uz vycerpate veskerou sılu k tomu, abyste potlacovali svoje chyby, zkuste jeste tu nejjednodussı ve c ť prvnı Strana 4 (celkem 61)

5 moznost. Uchovat si cistotu prozitku, jakou zname ze svčho de tstvı a oprıt se zaroven o vyzralost a zivotnı zkusenosti, jez si kazdy tvorıme a chranıme. Pokusme se nebat a vyuzıt svou skutecnou kapacitu ke zme ne sebe sama v lepsı lidi. Davat je mnohem efektivne jsı nez brat. Strach branı naprostč ve tsine lidı, aby pohlčdli na podstatu ve ci, procıtili jejı sılu a zazili tu chvıli, kdy se strach rozpustı jak para a tčmer vymizı. Odnepame ti se snazı filozofovč popsat podstatu ve ci a svč postrehy umı zformulovat do jedinecny ch Ívah otevırajıcıch tajemna zakoutı mysli a Ducha. Opravdova akcelerace vy voje vsak nastala az s prıchodem technologicky ch vynalezu a s rozvojem prırodnıch ve d, zejmčna pak v dobe, kdy clove k zacal hledat tajemna zakoutı hmoty a rozhodl se rozbıt atom. I kdyz jsou nasledky jadernč exploze fascinujıcı svou silou, formou i rozsahem, tak napr. u vodıkovč bomby se v souladu s Einsteinovou rovnicı E=MC 2 uvolnı jen cca. 1% veskerč energie, kterou mu ze teoreticky hmota vydat. Cistou prome nu hmoty v energii predstavuje pouze reakce hmoty a antihmoty, ale tyto pokusy se zatım (naste stı) odehravajı pouze v laboratornıch podmınkach a prozatım nehrozı, ze by byla armada s vy zkumem dale nez nejve tsı sve tovč ve deckč centrum CERN. Za zmınku rozhodne stojı vy stavba nejnove jsıho a dosud nejve tsıho urychlovace castic na sve te pro ve deckč Ícely, jehoz dokoncenı se planuje na rok Urychylovac bude umıste n prave ve svy carskčm CERNu. Dıky prelomovč konstrukci a gigantickč velikosti umoznı novy cyklotron skok v oblasti vy zkumu reakcı hmoty a antihmoty. Nostradamus by me l radost, rok 2012 je tu coby dup. Uvolne nı nesmırnč energie v hmote je svou povahou blızkč mystčriu velkčho tresku, ktery zatım predstavuje nejpravde podobne jsı pocatek nam znamč historie vesmıru. U velkčho tresku byly stejne jako v prıpade exploze nuklearnı bomby nejdu lezite jsı prvnı zlomky casu v radech mensıch nez prvnı sekunda, jez vymezily vy chozı parametry a historii vesmıru. A prave historie uz nejednou prokazala, ze clove k nema daleko k tomu, aby vyhubil sam sebe, ale dnes ma k dispozici pekelny stroj a drzı prst na jeho spousti. Je tedy spıs s podivem, ze jeste nenastala katastrofa, protoze dnes jiz nenı du lezita otazka, zda k infernu mu ze dojıt ci ne, ale spıs, jak zabranit, aby k ne mu nedoslo. Strhujıcı je i historie vy voje nuklearnıch zbranı, na ne mz se podılela skutecna elita ve deckčho sve ta vcetne Alberta Einsteina. Po odpalenı prvnı atomovč bomby Fat Man se nemalč mnozstvı ve dcu zde silo jejı sıly a du sledku plynoucıch pro lidstvo, ale i presto jiz v pru be hu 2. sve tovč valky a hlavne po nı vedenı americkč armady, ne kterı ve dci (John Ludwig von Neumann, E. Fermi a E. Teller) a politici, jmenovite napr. Dean Acheson, David Lilienthal, Louis Johnson (na zaklade komise tvorenč te mito lidmi doporucil vy bor senatu , aby USA sestrojili ěsuperbombuů) presve dcovala vladu USA, aby provedli preventivnı jaderny Íder nejen na Japonsko, ale i na SSSR! I za cenu globalnı nuklearnı zimy! SSSR byl preci jenom flak zeme. Mezi sve tlč vy jimky patril napr. Hans Bethe. Po valce Bethe spolupracoval s americky m ve dcem Eduardem Tellerem na vodıkovč bombe. Pozde ji vedl tazenı za pokojnč pouzitı a za mezinarodnı kontrolu nad jadernou energiı. V roce 1958 se Bethe zameril na prezidenta USA s cılem prosazovat nuklearnı odzbrojenı. Byl poradcem Spojeny ch statu v zenevskčm nuklearnım zakazu nuklearnıch zkousek v atmosfčre. Radil prezidentovi Eisenhowerovi a pozde ji prezidentu m Kennedymu a Johnsonovi, jak chranit lidstvo pred zneuzitım jadernč energie. Rozdıl mezi dobou, kdy byla svrzena jedna z prvnıch atomovy ch bomb na Hiroshimu o sıle cca. 15kt TNT a dneskem je, ze dnes ma armada USA bezne ve vy zbroji nuklearnı hlavice o sıle 200 kt TNT az 750kt TNT. Ma vu bec ne kdo predstavu, jak by asi dopadl kobercovy jaderny nalet na SSSR s te mito zbrane mi? Jeste lepsı byl du vod, proc tento vıce nez sıleny plan Americani nakonec nerealizovali. Na rozdıl od by valy ch evropsky ch utecencu, nabozensky ch fanatiku a pronasledovany ch zidu, ze ktery ch se rekrutovali prvnı osadnıci dnesnıch USA, majı Rusovč mnohem delsı kulturnı historii jako narod a jestli je ne kdy ne co stmelilo proti vne jsımu neprıteli, tak to byla vzdy ne jaka velka vlastenecka valka. Podle neoficialnıch informacı me li Ídajne Rusovč tzv. ězbran mıruů. Jednalo se o trıstupn ovou termonuklearnı zbran kombinujıcı sılu a formy destrukce ste penı uranu a termojadernč syntčzy zesılenč o ěbooster effectůobohaceny m uranem ukrytou na supertajnčm mıste prekonavajıcı svou silou i nejve tsı dosud vyrobenč termonuklearnı bomby. Sıla vodıkovč bomby roste v podstate linearne s objemem izotopu vodıku, kterč majı zreagovat, takze to znamena, ze sıla Strana 5 (celkem 61)

6 exploze v podstate NENI OMEZENA nicım jinym nez objemem nashromazde nčho mnozstvı expanzivnı latky ť nejcaste ji sme si izotopu vodıku (X litru hydrogenium, ilitry deuterium a zlomkovč mnozstvı stovek gramu tritium). Kdyby obrannč systčmy SSSR zachytily blızıcı se masivnı jaderny Ítok z USA, byli Rusovč odhodlani stisknout cerveny knoflık, ktery by vyvolal explozi, jez by strhla do termojadernč fu ze i ostatnı lehkč prvky v atmosfčre a nase planeta by na par okamziku emitovala takovč mnozstvı energie ve forme fotonu, ze by kvadriolionkrat presvıtila Slunce, nacez by se rozlčtla do vsech koncu vesmıru. Ovsem ani tak nebylo nikdy vylouceno, ze i vy buch ěobycejnčů vodıkovč bomby dostatecnč sıly nezpu sobı totčz. Vzhledem k extrčmnım podmınkam, v jaky ch termonuklearnı reakce probıha (20 milionu ÝC az 100 milionu ÝC), se neda dopredu stanovit, jakou bude mıt vodıkova bomba vy slednou sılu. Jistč je pouze to, ze spolu s bombou v okolı zreaguje 2 % - 15 % ostatnıch lehky ch prvku v atmosfčre a nikdo nenı schopen predem zarucit, ze se shodou nahod nezacne sırit inferno naprıc celou planetou. A jeste vıc zarazejıcı je fakt, ze toto riziko podstupovali ve dci, vojaci a politici jmčnem vsech zivy ch bytostı na tčhle planete pri kazdčm nuklearnım testu. Kdyz se ne koho zeptate, jaky ma nazor na zbrane hromadnčho nicenı nebo na nuklearnı zbrane, mnoho lidı se shodne v tom, ze je to strasnč riziko presahujıcı jejich chapanı (tedy az na ty zelenč mozky a mesiasskč politiky). Jak mozna cıtıte, je to vıc pocit nez znalost faktu, co vzbuzuje opravne ny strach z pouzitı te chto zbranı. Rozhodli jsme se tedy seznamit nase ctenare se zajımavy mi poznatky, o ktery ch se bezne nemluvı, ale kterč jsou verejne prıstupnč. Mısto zave ru naznacım, co Vas tedy ceka. Stavajıcı pracovnı koncept naseho zame ru predstavuje sčrii clanku v dnesnım Duchu zamereny ch na nasledujıcı oblasti: Zakladnı prehled nuklearnıch zbranı a charakteristiky jejich pouzitı Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze Inferno aneb destruktivnı efekt nasledku nuklearnı exploze Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo U-235 bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho nez tisıc sluncı. Inferno aneb formy poskozenı zdravı Skutecnou katastrofu pro lidskč zdravı znamena prımy zasah nuklearnı explozı. Ale i ti, kdo se ve zlomku sekundy nevyparı ci nezemrou v nasledujıcıch hodinach az ty dnech, budou sve dky nevy slovnčho utrpenı. Neunikne v podstate nikdo. Cernobyl / autenticka vypoveč nacelnıka 4. bloku Sve dectvı z prvnıch hodin zachranny ch pracı po explozi jadernčho reaktoru elektrarny Cernobyl zachycenč Viktorem G. Smaginem. Hiroshima / par opomıjenych faktu Virtualnı pru vodce ne ktery mi du lezity mi okamziky exploze americkč nuklearnı bomby Little Boy nad japonsky m me stem Hiroshima vcetne video ukazky. Operace Crossroads / test BAKER Jedna z prvnıch nuklearnıch explozı zachycena na filmovčm platne, kterou byly testovany mimo jinč Ícinky vy buchu na lode v te snč blızkosti epicentra. Film ukazuje test v realnčm case. Operace Ivy Mike / jak vyparit maly ostrov rychle a snadno Test prvnı termonuklearnı bomby, jejız nazev by se dal prelozit jako ěakademik Mikeů, u kterčho se skutecnı akademici seredne prepocıtali. Operace Castle Bravo / jak znicit 1% zivota na Zemekouli Sčrie testu vysokokapacitnıch termonuklearnıch bomb se spetkou tritia vytvarejıcı ěbooster effectůaneb jak prome nit ocekavanı v Ícinky termonuklearnıho monstra 100% na neskutecny ch 270 %. Strana 6 (celkem 61)

7 BONUS Ě TEST GRABLE Zkuste dat do ruky zeleny m mozku m plazivce (mozny preklad slova ěgrableů). Nevıte, co se za tımto stupidnım nazvem skry va? Nenı to nic jinčho nez de lostrelecky projektil raze 280mm s nuklearnı hlavicı. Test Grable byl historicky prvnı zkouskou odpalenı atomovč (U-235) bomby (obdobnčho typu jako byla pouzita v japonskčm me ste Hiroshima) vy strelem z gigantickčho de la, jez samotnč vazilo 85 tun. Uvedeny typ de la ma dostrel 20 mil. Test probe hl v pousti Nevada 25. kve tna 1953 v 15:30 25 GMT neboli v 8:30h 25s mıstnıho casu. Predpokladana sıla byla 14kt TNT, skutecnost 15kt TNT. Fotografie zachycujıcı explozi bomby Grable o sıle 15kt TNT Fotografie jsou to jiste zajımavč, ale je to jen slaba kava proti tomu, co probıhalo zblızka. Nasledujıcı video ukazka vam priblızı masakr, ktery smetl z povrchu zemskčho vse, co mu stalo v ceste. Zkuste si pri sledovanı filmovy ch zabe ru predstavit, co asi exploze totoznč sıly zpu sobila nad Hiroshimou a pak si polozte otazku, zda to bylo nutnč.. aleff, Strana 7 (celkem 61)

8 ZA KLADNIPREHLED NUKLEA RNICH ZBRANIA CHARAKTERISTIKY JEJICH POUZ ITI Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze V Ívodnım clanku ěcerveny KNOFLIKůjsme naznacili, ze clove k ma v sobe takovou mıru fanatismu, ze se za Ícelem zıskanı celosve tovč nadvlady nezastavı pred nicım, vcetne rizika rozpoutanı globalnı zkazy a pohlcenı Zeme koule v pekle nuklearnı celoplanetarnı exploze. Je zajımavč, ze lidi vıce zame stnava, jak mu ze takova zkaza vypadat, nez aby si uzıvali vlastnı svobody a pe stovali obycejny kazdodennı ritualnı samanismus, jez drime v kazdčm v nas. Kdyz se nam ne kdo vzepre, nejradsi bychom v takovou chvıli drzeli vsı silou prst na pove stnčm cervenčm knoflıku, abychom si ěvynutiliůpocit prevahy, jejız velikost merıme mırou strachu toho, kdo se vzeprel nası vu li. Problčm je, ze lidč s mentalitou, do nız jsem se pokusil v minulč ve te vmyslet, trpı pocitem, ze oni ve dı lčpe nez kdokoli z nas, co je dobrč pro nas. Du lezitč je slovo ětrpıůť to je totiz odraz jejich sve ta strachu o to, ze nikoho jejich osobnı utrpenı a zbytecnost jejich existence nezajıma. Mohou se tedy zviditelnit jen tehdy, kdyz budou jinč lidi ohrozovat a postavı je do pozice rukojmıch. Zkuste si za pomocı tohoto Íhlu pohledu domyslet, co to ude la v celosve tovčm merıtku. Reality show, jejımz vıte zem je nejobycejne jsı neemand s nejhuste jsım pocitem strachu, ktery nede la nic jinčho, nez ze ostatnı nutı sdılet s nım tu jeho paranoiu. Sıtem cas od casu propadne ne kdo stejne tak hluboko, ne kdy i nız a to neemandovi prinası nadpozemskou iluzi slasti a uznanı, pricemz od toho momentu netouzı po nicem jinčm, nez aby ho tato iluze jiz nikdy v zivote neopustila a on jiz nikdy nespatril realitu svčho vlastnıho zivota a nemusel se odpovıdat sam sobe za vsechny svinstva, ktera v zajmu blaha ostatnıch spachal. Stezkami strachu se ubıral i zpu sob, jaky m byl veden vy zkum jaderny ch zbranı. Na samčm zacatku panovaly obavy, aby Adolf Hitler nevyrobil ne co tak sılenčho jako atomovou bombu sam. Byla shan ka po ve dcıch a mezi nejschopne jsı patrili mnozı zidi z celč Evropy vcetne Alberta Einsteina. Nejlepsı mozky byly importovany do USA z Ne mecka, Svy carska, Rakouska, ale i SSSR, MaĎarska, Bulharska a nakonec i z Ceskč republiky. Nasım zastupcem byl genialnı charismaticky cesky ve dec Georg Plazcek. Placzek vytvoril teorii Ramanova rozptylu, teorii spekter polyatomicky ch molekul, teorii rozptylu sve tla v kapalinach. Podılel se na objevu jadernčho ste penı, spoluzalozil obor fyziky neutronu, pomahal otevrıt cestu k jadernčmu reaktoru i k atomovč bombe. Do projektu Manhattan prispıval napred z Montrealu, okolo konce valky pracoval pres rok prımo v Los Alamos, nakonec jako vedoucı teoretickčho odde lenı. Velmi pravde podobne byl jediny m ceskoslovensky m sve dkem prvnıho pokusnčho vy buchu atomovč bomby ( ). Snad jeste du lezite jsı vsak byl jeho vliv (odborny i spolecensky ) na kolegy, casto drzitele Nobelovy ceny. Jeho zasluhou Oppenheimer vystrızlive l z komunisticky ch iluzı a snad i prijal vedenı projektu Manhattan. On privedl Otto Frische k vysve tlenı ste penı uranu a Bohra k objevu, ze pomaly mi neutrony se ste pı jen izotop uranu 235 U. Strach Ameriky z Hitlerovy rostoucı moci zpu sobil, ze se v Los Alamos sesla dosud nikdy nenashromazde na elita ve dcu z celčho sve ta. Vy zkumna laborator patrila toho casu mezi nejutajovane jsı mısta na sve te. K dispozici je dnes sice mnoho Ítrzkovitych faktu, ale doporucuji k prectenı knihu Roberta Jungka ějasne jsı nez tisıc sluncıů, ktera pojednava o projektu Manhattan, za jehoz nazvem se ukry val tajny vy voj vy roby atomovč bomby. Mıstem prvnıho testu vsak mohla by t nedobrovolne i vojenska zakladna v Los Alamos. Velkym problčmem pri vy voji prvnı atomovč bomby bylo stanovit vahu kritickčho mnozstvı obohacenčho uranu. V praxi to vypadalo tak, ze v laboratori za sklem se na kolejnicıch proti sobe mechanicky posouvaly dve polokoule uranu 235 U a byly zkoumany jejich interakce. Postupne se zve tsovala velikost polokoulı a ope tovne se polokoule nechaly priblizovat k sobe. Az se jednou stalo ne co neocekavančho.. Rusky ve dec (jeho jmčno si bohuzel nevybavuji) k sobe priblizoval dve polokoule 235 U o celkovč vaze cca. 50kg ne o moc ve tsı nez velky pomeranc. Kdyz byly ve vzdalenosti 10cm ť Strana 8 (celkem 61)

9 20cm od sebe, ne co se pokazilo na mechanickčm ovladanı hybnčho zarızenı a mezi polokoulemi se zacalo bly skat nazelenalč sve tlo pocınajıcı rete zovč reakce. Od exploze de lilo laborator jen par sekund, be hem ktery ch ve dec vyhodnotil situaci tak, ze tčmer okamzite opustil rıdıcı pracoviste, vrhnul se za sklo a holy ma rukama od sebe obe reagujıcı polokoule uranu odtrhnul. Mozna tento hrdina, o ne mz se ve skolach neucı, zachranil za cenu vlastnıho zivota sve t pred Adolfem Hitlerem, mozna zachranil ěpouzeůnejschopne jsı ve dce tč doby, mozna, ze jen ěobycejneůpolozil zivot ve prospe ch budoucnosti vsech okolo, nezavisle na jejich poctu. Verejnost zpravidla rozeznava rozdıl mezi atomovou a termonuklearnı bombou, ale chceme-li se zorientovat, zjistıme, ze systematickč rozde lenı nuklearnıch zbranı nenı zas az tak jednoduchč. Spektrum jejich typu zahrnuje celou radu ru zny ch forem od ste pnč uranovč bomby 235 U az po termonuklearnı bomby obohacenč ru zny mi Ďabelsky mi triky. V zasade se da rıci, ze ste penı uranu (tedy jednoho z nejtezsıch prvku ) zajistı iniciaci termojadernčho slucovanı vhodnč latky, nejcaste ji prvku s co nejnizsım protonovy m cıslem ť idealne tedy vodıku. Oznacenı se vyvıjelo postupne. Pu vodnı oznacenı A-bomba (atomova bomba) vychazelo z faktu, ze chemicka exploze vznika z reakcı mezi jednotlivymi atomy. Oznacenı bylo ale nepresnč, neboóbrzy prisly na radu vodıkovč bomby, tzv. H-bomby, jejichz soucastı byla klasicka uranova bomba ť ta byla pouhou rozbuskou, zpu sobem, jak zahrat jinou explozivnı sme s, dıky kterč mohla zapocıt tepelna rete zova = termojaderna reakce. Drıve byla systematizace nuklearnıch testu zalozena kryptograficky na nazvu testu a jmčnu bomby. Kazdy test me l svoje kodovč jmčno slouzıcı k identifikaci, takze treba prvnı atomova bomba se nazy vala Gadget a byla testovana v sčrii testu nazvanč Trinity. Po roce 1952 se preslo na jednodussı systčm, kdy kazdy test dostal unikatnı nazev. Bomby na principu uranovóho stepenı Jedna se o bomby, kterč majı jako jediny zdroj energie ste pnč reakce, ke ktery m dochazı, vyskytne-li se pohromade nadkritickč mnozstvı ste pnč latky, nejcaste ji plutonia nebo obohacenčho uranu. Pu vodnı bomby Gadget, Little Boy (Hiroshima) a Fat Man (Nagasaki) byly bomby na ryzım principu ste pnč reakce. Testy provade ly nejen velmoci jako USA, SSSR, UK, Francie nebo Cına, ale takč Israel, Indie, Jiznı Afrika a Pakistan. Bomby na principu ste pnč reakce vsak majı svč limity. Ve tsı bomby vyzadujı vıce ste pnčho materialu, ktery je se vzru stajıcım mnozstvım extrčmne obtıznč udrzet v mensıch castech v podkritickčm mnozstvı a uchranit je pred vlastnı detonacı. Nemčne obtıznč je nashromazdit dostatecnč mnozstvı ste pnč latky, neboóneutrony samovolne unikajıcı ze ste pnč latky mohou snadno zpu sobit neplanovanou pre-detonaci. Bomby na principu termojadernó reakce Vsechny bomby, jez nepracujı pouze na principu ste pnč reakce, jsou kombinovanč. Ste pna reakce jen vytvorı potrebnou teplotu pro fu zi a ta zesılı destruktivnı efekt bomby. Podıl ste pnč reakce a termojadernč fu ze na celkovč sıle bomby se pritom u ru zny ch druhu kombinovany ch bomb lisı. Bomby se zesılenou ste pnou reakcı neboli ěbooster effectů Na zacatku sel vy voj cestou zesılenı Ícinku ste pnč reakce pomocı fu ze. Toho se dosahovalo pridanım ne kolika gramu plynnč sme si izotopu vodıku Deuteria 2 H a Tritia 3 H do obalu vyrobenčho z jadernčho materialu tvorıcıho naloz bomby. Jakmile se rozebe hla ste pna reakce a teplota dosahla potrebnč vyse, probe hla okamzite D-T fu ze, jez dodala enormnı mnozstvı vysoce energeticky ch neutronu a ty drasticky zesılily rozebıhajıcı se ste pnou reakci. Akceleracı ste pnč reakce byl dosazen tzv. úbooster effect, jez dokaze zdvojnasobit sılu bomby napr. z 20kt TNT na 40kt TNT. Prvnım testem s pouzitım ěbooster effectuůbyla exploze bomby Strana 9 (celkem 61)

10 Greenhouse, ve kterč byl pouzit kryogenicky zkapalne ny plyn ze sme si izotopu Deuterium / Tritium. Test Greenhouse 45,5kt TNT, , ostrov Janet na atolu Enewetak ěbooster effectůse dnes pouzıva bezne. Redukuje se tım vaha bomby, jejı velikost i potreba mensıho mnozstvı ste pnčho materialu, ktery je velmi nestabilnı. Technika zesılenı ste pnč reakce je tedy vhodna zejmčna pro malč bomby, u ktery ch nasobı jejich Ícinnost, pricemz resenı je ěekonomicky vy hodnčůť tedy az na vy robu Tritia, to je zase super drahč navıc se rychle rozklada. Minimalne 5,5% Tritia se ztratı kazdorocne i pres veskera opatrenı pri jeho skladovanı. Na ěbooster effectůale stacı par gramu. Bomby vıcestupn ovč s iniciacı termojadernč fu ze ě radio-implozıů Tento druh bomb dalsı generace je nazy van tčz Tellerovy-Ulamovy bomby v zavislosti na typu stupnu stďpenı-fuze nebo stďpenı-fuze-stďpenı. Fu ze izotopu vodıku D-T zde jiz nepredstavuje jen ne jaky ěbooster effectů, ale prevzala roli vlastnı naloze, a proto sıla 235 U proti D-T, prıpadne Lithiu nestacı navıc nez jen na pouhou rozbusku. Sıla bomb tımto prekrocila hodnotu stovek kt na desıtky Mt neboli megatun. Pu vodnı motivy zlevnit vy robu bomby, jejı hmotnost atd. naplne nım malčho prostoru v uranovč nalozi plynnou sme sı D-T vedly pochopitelne k dosazenı ve tsıho ěbooster effectuůa ve dci zve tsovali obal pro D-T, coz nakonec vyístilo ke zme ne konceptu a 235 U byl umıste n mimo vlastnı obal s D-T v samostatnčm obalu. D abelsky stroj byl tvoren dve ma bombami, z nichz ta prvnı doposud nejstrasne jsı tvorila jen pouhy prvnı stupen slouzıcı k vy buchu mnohonasobne silne jsımu, ktery se ve tsinou odehrava jen pri explozıch hve zd v dalekčm vesmıru. Souvisejıcım efektem toho konceptu je, ze starosti s ve tsım nez nezbytne nutny m mnozstvım 235 U odpadly a pozornost ve dcu byla presunuta k otazce, zda podobne jako v prıpade nestabilnıho obohacenčho 235 U bude mnozstvı sme si urcenč pro jadernou fu zi necım limitovano a v prıpade, ze ano, cım? 235 U rozbuska je konstruovana tak, ze jejı exploze je sme rovana do stredu komory se sme sı D- T. Jakmile se rozebe hne ste pna reakce, paprsky X (r entgenovč zarenı) vyzarenč uranem stlacı jiz tak nesmırne horkou sme s (10 tisıc ÝC az 20 tisıc ÝC) do stavu, kdy z nı vznikne plazma a naslednč inferno ve forme rete zovč termojadernč fu ze. Oznacenı tohoto procesu se vzilo jako pojem úradio-imploze. Aby toho nebylo malo, tak radio-imploze mu ze pomocı termojadernč fu ze zazehnout jeste tretı stupen. A aby toho bylo vıc, nez kolik rozumny clove k snese, pak ve zte, ze ani tretı stupen nemusı by t to nejhorsı. Pocet stupnu te chto bomb nenı principialne omezen. Teoreticky je moznč sestrojit bombu, jejız sıla bude odvisla pouze od mnozstvı D-T nebo jinč sme si vhodnč pro termojadernou reakci, jakč lze nashromazdit pohromade a na technologii schopnč udrzet tuto de sive destruktivnı sme s ve stavu, kdy mu ze zreagovat v nejvy hodne jsım pome ru. Stacı jen jedna 235U bomba a dost velky pocet D-T bomb v rade za sebou, aby se rete zova reakce rozrostla do tč mıry, ze zreagujı i ostatnı lehkč prvky v atmosfčre a jakmile si tento proces dokaze zachovat svu j ru st a dostatecnou teplotu, nic mu neunikne a v radech desıtek sekund vytvorı nase Zeme koule nejjasne jsı mısto v galaxii a nezanecha po sobe takrka nic. V prıpade Tellerovy ch-ulamovy ch bomb jsme vyse rozlisili dva zpu soby, jaky mi termojaderna reakce zesılı efekt 235 U bomby, a to stďpenı-fuze a stďpenı-fuze-stďpenı. V prıpade ste penı-fu ze byla plynna sme s D-T umıste na uvnitr 235 U naloze a ěbooster effectůznasobil sılu bomby dvakrat, tedy se jednalo o nasobek pu vodnı sıly 235 U bomby. Strana 10 (celkem 61)

11 Verte, ze pravy horor nastane, kdyz privedete k zazehu termojadernou reakci neuveritelnym tlakem a teplotou pomocı sme rovč radio-imploze 235 U bomby v samostatnčm obalu prımo do jadra sekundarnıho obalu s D-T. Bomby s prevazujıcım podılem fu ze na celkovč sıle destrukce se oznacujı takč jako úc iste bomby. Celkovy podıl na sıle bomby zaujıma termojaderna fu ze, a to okolo 97 %. V tomto prıpade se ěbooster effectůpocıta na desetinasobky a celkovou sılu v radech megatun oproti sıle klasickč 235U bomby. Chcete-li ale ne co, co Vam pripomene Velky tresk, zkuste koncept stďpenı-fuze-stďpenı. Stacı, kdyz obal pro sme s D-T vytvorıte z 235 U a uplatnıte princip ěbooster effectuů. Tretı stupen predstavuje zmıne ny obal, ktery pro zazehnutı vlastnı ste pnč reakce vyuzije proud rychly ch neutronu emitovany ch probıhajıcı termojadernou fu zı. K tomu dochazı priblizne v okamziku, kdy se rozebıha termojaderna fu ze naplno. Obal z obohacenčho uranu tak pomu ze jeste dramaticky akcelerovat vzru st jiz tak vysokč teploty na celkovy ch 20 milionu az 100 milionu ÝC a napomoci ke zreagovanı co nejve tsıho mnozstvı D-T, kterč by jinak pri poklesu teploty prislo nazmar. Dıky tretımu stupni majı tyto bomby nejdestruktivne jsı Ícinky dıky sıle tepelnč a razovč vlny, ale navıc po sobe zanechavajı nepredstavitelne velky oblak radioaktivnıho spadu (podıl ste penı na celkovč sıly bomby je cca. 85 %). Zkuste si predstavit, co se asi de je, kdyz hrib typicky pro vy buch termonuklearnı bomby vyroste do vysky cca. 60 ť 70 km. Tak vypada zesılenı Ícinku na stonasobky a ěbooster effectůdosahuje celkovč sıly v radech desıtek megatun oproti sıle klasickč 235 U bomby. ěcar bombaů Kam az mu ze včst fanatismus, dokazuje test s nazvem ěcar bombaů, ktery provedli Rusovč nad ostrovem ěnovaja Zemljaů. Rusovč dıky spionazi zıskali plany termonuklearnıch bomb z USA, a dıky tomu nebyli tak dobre obeznameni se vsemi nejnove jsımi detaily konstrukce americky ch nuklearnıch bomb, procez experimentovali. Car bomba vychazela z trıstupn ovč konstrukce okopırovanč od Americanu a vybuchla ve vysce 4km nad zemsky m povrchem. Tımto zıskali Rusovč sve tovy primat, neboóse jednalo o nejve tsı vy buch nuklearnı zbrane na sve te. ěcar bombaůme la sılu 50Mt TNT. Sve telny zablesk byl pozorovatelny na vzdalenost kilometru, hribovity oblak sahal do vysky 70 kilometru, v okolı ne kolika set kilometru bylo na pevnine vsechno zniceno a tlakova vlna oblete la trikrat zeme kouli. Oproti ocekavanı to byla velmi ěcistaůnuklearnı bomba. Na jejı sıle se podılela termojaderna fu ze z 97 %. Toho je dosahovano pouze u bomb, kterč nemajı obal vytvoreny z obohacenčho uranu 235 U. Rusovč pracovali jeste s plany, kde byl uvazovan obal z levnčho 238U, jez byl pouzit na test nejsilne jsı americkč termonuklearnı bomby Mk-41 o sıle 25Mt TNT. ěcar bombaů me la ve skutecnosti jen polovicnı sılu oproti planovanč, neboóbyla navrzena k dosazenı sıly vy buchu o ekvivalentu 100Mt TNT. Neutronovč bomby Neutronovč bomby se formalne nazy vajı úbojove hlavice se zesılenou radiacı. Jsou to malč termonuklearnı bomby, kterč neabsorbujı tzv. rychlč neutrony (vybuzenč na Íroven kinetickč energie odpovıdajıcı az 14,7 Mev) uvnitr, ale naopak je nechavajı uniknout ven. Tyto neutrony predstavujı nejpronikave jsı zarenı, kterčmu neodola ani pancčrovanı nebo ochrana proti gama paprsku m. Neutronovč bomby za sebou nezanechavajı radioaktivnı spad a pu sobı pouze v okamziku exploze, kdy zasahnou cıl smrtelnou davkou radiace. Radiace vyssı nez 600 rad je zivotu nebezpecna a zabije priblizne 50% lidı v ne kolika hodinach, i kdyz zprvu clove k nepozna, ze byl zasazen. Zde je dobrč poznamenat, ze neutronovč bomby jsou navrzeny tak, aby zabily okamzite a s jistotou. Proto jsou navrhovany, aby dosahly v okamziku exploze rad nad cılovou oblastı. Neutronovč bomby se od termojaderny ch bomb lisı v tom, ze pouzıvajı mnohonasobne nizsı mnozstvı sme si D-T, ktera nema formu naloze, ale ěpouhčhoůpaliva pro termojadernou reakci. Fu ze D-T uvolnı 80 % svč energie ve forme kinetickč energie neutronu, kterč zpu sobı naslednou radiaci. Pro predstavu, o jak malč mnozstvı D-T se jedna, platı Íme ra, ze pro Strana 11 (celkem 61)

12 explozi o ekvivalentu 1kt TNT postacı 12,5g Tritia 3 H a 5g Deuteria 2 H. Kobaltovč bomby a bomby s jinymi prıme semi Bomby s prıme sı vzacny ch solı jsou remiscencı konceptu ste penı-fu ze-ste penı, ale na rozdıl od 235 U je pro vy robu obalu sekundarnıho stupne bomby s termonuklearnı sme sı pouzit jiny material nez 235 U a tento material je obohaceny specialnı prıme sı se zame rem rozsırenı radioaktivnıho spadu s ru zne dlouhy m polocasem rozpadu. Prıme s ma za Íkol obohatit neutrony unikajıcı z termojadernč reakce a zpu sobovat tak radioaktivnı zamorenı cılovč oblasti. Ru znč sme si pritom zpu sobujı zamorenı na ru zne dlouhou dobu. Podmınkou je, aby me la emitovana castice ve vy slednčm efektu ve tsı schopnost pronikat vsım v cılovč oblasti, nez majı gama paprsky. Kratky polocas rozpadu majı napr. soli zlata (2,7 dne), stredne doby majı soli Tantalu (115 dnu ) nebo Zinku (244 dnı) a naprıklad polocas rozpadu Kobaltu je vıce 5 let. Bomby s prıme semi vzacny ch solı jsou prıbuznč tzv. úspinavy ch bomb, neboójsou tak malč, ze pu sobı lokalne, ale zcela zamorı Ízemı na dlouhou dobu. Zadnč z tčto kategorie bomb nebyly nikdy testovany v atmosfčre s vy jimkou testu Antler/Round 1 provedenčho Britskou armadou dne Bomba o sıle 1kt TNT byla odpalena v ramci radiochemickčho ěexperimentuův Tadje, v oblasti Maralinga v Australii, ale test byl oznacen za nehodu nikdy jiz nebyl zopakovan. Jadernó strelnice Na Ícinky nuklearnı bomby ma vliv i zpu sob, jaky m je bomba privedena k explozi. Pri atmosfčricky ch testech ve vysce ne kolik set metru nad povrchem dosahujı nejdestruktivne jsıch Ícinku termonuklearnı bomby o sıle megatun. Ne kterč testy probıhaly na zemskčm povrchu. V tomto prıpade zu stane po explozi krater o velikosti stovek metru az ne kolika kilometru. V prıpade atmosfčrickčho nebo povrchovčho testu je do atmosfčry vyneseno obrovskč mnozstvı prachu, kterč v extrčmnım prıpade mu ze natolik zeslabit pronikanı slunecnıch paprsku atmosfčrou, ze dojde k efektu nuklearnı zimy. Zatımco v Pacifiku uprostred oceanu se provade ly atmosfčrickč a povrchovč testy, na Ízemı USA v pousti Nevada probıhaly testy podzemnı, u ktery ch bylo mozno presne zmerit sılu exploze, ale zaroven omezit kontaminaci atmosfčry. Na povrchu pak po explozıch zu staly ru zne velikč kratery, jak se zem propadla a podle toho, jak moc byla bomba silna, doprovazelo testovanı ru zne velkč zeme tresenı. Na nasledujıcıch fotografiıch si mu zete ude lat obrazek o tom, jak de siva skutecnost odpovıda suchy m formalnım faktu m. Jadernč strelnice na Ízemı USA Na obrazku vlevo je mapa Nevady, kde mu zete vide t vlevo zony, kde se provade ly nuklearnı testy vcetne nedalekčho Desert Rock nechvalne proslulčho pri testu PlumbBob. Vpravo je pak skutecnč dılo zkazy vyfotografovanč ze satelitu. Ty malč tmavč tecky jsou kratery po cca. 700 provedeny ch nuklearnıch testech. Vpravo je pak fotografie krateru po podzemnıch explozıch zblızka. Strana 12 (celkem 61)

13 Obrazek vlevo ukazuje mapu jaderny ch strelnic na Ízemı USA. Cıslo v zavorce indikuje pocet nuklearnıch testu. Je-li zamerenı jaderny ch strelnic na pu vodnı mape spravnč a nezme nily-li se od tč doby hranice statu USA, tak vnımavčho ctenare zaujme blızkost jadernč strelnice v Nevade a me sta Las Vegas, znamč oazy vsech hazardčru a gambleru vybudovanč z pene z mafie (viz. obrazek vpravo). Cervena linie predstavuje statnı hranici. Jadernč strelnice USA v Pacifiku Touzıte-li poznat na vlastnı oci, jak vypada pozemsky raj, ktery armada USA prome nila v nuklearnı strelnici, rozhodne volte destinaci Marschalovy ostrovy, kde se nachazı atoll Bikini. Vlevo se mu zete kochat krasou prırody. To ěvykousnutč mıstoůje krater po ětestuůjednč z nejsilne jsıch termonuklearnıch bomb v historii USA se vzletny m nazvem ěcastle Bravoů, o kterč pripravujeme samostatny clanek. Obrazek uprostred je mapa atolu Bikini a na obrazku vpravo je mapa jaderny ch strelnic v Pacifiku. Mate-li jiz cestovnı horecku a vidıte se na dovolenč v prekrasnčm prostredı by valč jadernč strelnice, vyuzijte nabıdky ne kterč ze specializovany ch cestovnıch kanceları a zıskate moznost vplout do oazy dostatecne velkčho nevkusu pripravenčho pro americkč turisty, kterı se tu cıtı jako doma. I kdyz... atol Bikini by val drıv v roce 1946 skutecny m domovem pro 196 pu vodnıch obyvatel, ktery m fčrove prome nil jejich raj v peklo na Zemi americky narod cıtajıcı ne jaky ch 280 milionu lidı. Hovorım-li o nevkusu, mam na mysli tčz souvisejıcı nebetycnou aroganci, s jakou se americka tupost na atolu Bikini roztahuje. Zaujmou-li Vas ilustracnı fotografie, mu zete se presve dcit na webu The Library Art Gallery at the Florida Gulf Coast University, jaka to je vlastne Ízasna ve c ta turistika a ty ěbombgirlsů, kdyz mate tu spravnou uniformu. Yeah.. God bless America! aleff, Strana 13 (celkem 61)

14 INFERNO ANEB DESTRUKTIVNIEFEKT NA SLEDKU NUKLEA RNIEXPLOZE Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo 235 U bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı. V minulčm dıle sčrie o nuklearnıch zbranıch jsme provedli mensı sondu do historie vy zkumu technologie vy roby nuklearnıch zbranı a pokusili jsme se ve strucnosti setrıdit du lezitč odlisnosti mezi ru zny mi typy nuklearnıch bomb. V dnesnım clanku se zamerıme ve ve tsım detailu na pru vodnı efekty, s nimiz je treba v prıpade nuklearnı exploze pocıtat. Skutecnou katastrofu pro lidskč zdravı znamena prımy zasah nuklearnı explozı. Ale i ti, kdo se ve zlomku sekundy nevyparı ci nezemrou v nasledujıcıch hodinach az ty dnech, budou sve dky nevy slovnčho utrpenı. Neunikne v podstate nikdo. Jak vidıte, oproti pu vodnımu pracovnımu konceptu avizovančmu u prvnıho clanku tčto sčrie, jsme se rozhodli spojit tčma efektu termonuklearnı exploze a jejich Ícinku na prostredı okolo s poskozenım zdravı, kterč velmi Ízce s efektem nuklearnıch explozı souvisı. S ohledem na momentalnı de nı ve sve te, zejmčna v souvislosti se situacı v Iranu, zaradıme na zave r sčrie clanek o globalnı problematice pouzitı nuklearnı zbrane v nası soucasnosti, neboótčma jaderny ch zbranı shodou nahod nabıra na aktualnosti. Rozhodne se nebude jednat o politiku, ale nejve tsı hardcore si nechame nakonec. Jestlize ne kdy zazijete vy buch nuklearnı bomby na vlastnı oci, mu zete si by t jisti, ze Vam jeden zablesk jejıho sve tla znicı cely zbytek zivota. Jak moc, to zalezı na Vası vzdalenosti od epicentra vy buchu. Budete muset by t v nejlepsım prıpade pres pu l kontinentu daleko, ale stejne neuniknete. Nuklearnı bomby produkujı pri svy ch explozıch nejhorsı moznou kombinaci smrtıcıch a neskutecne destruktivnıch efektu, z nichz ne kterč zabıjı okamzite (vy buch, tepelnč zarenı, vysoka davka ionizace) a jinč pomalu. Jiny mi slovy ť mohou to by t stovky tisıc let, po kterč je rozsahlč Ízemı kontaminovano radioaktivnım spadem. Je obtıznč rıct, co je horsı, zda v prvnım de jstvı prichazejıcı inferno provazenč typicky m oblakem ve tvaru hribu nebo neviditelna smrt na dobu mnohonasobne delsı, nez je dčlka lidskčho zivota. Podstata destruktivnı sıly termonuklearnı bomby Nejdu lezite jsı reakce provazejıcı explozi thermonuklearnı bomby jsou: 1. 2 D + 3 T -> 4 He + n MeV 2. 2 D + 2 D -> 3 He + n MeV 3. 2 D + 2 D -> 3 T + p MeV 4. 3 He + 2 D -> 4 He + p MeV 5. 6 Li + n -> 3 T + 4 He MeV 6. 7 Li + n -> 3 T + 4 He + n MeV kde 2 D oznacuje izotop vodıku Deuterium, 3 T oznacuje izotop vodıku Tritium, 6 Li a 7 Li izotopy Lithia, 4 He izotop Helia, p proton, n neutron a MeV hodnotu uvolne nč energie. Rychlost ste pnč reakce 1. je 100 krat ve tsı nez u reakce 2. a 3., kterč jsou zase 10 krat rychlejsı nez reakce 4.. Rychlosti reakcı 1. az 4. vzru stajı exponencialne s teplotou, ale ne ve stejny ch pome rech. Thermojaderna reakce 4. je zazehnuta az jakmile zacnou probıhat reakce 2. a 3. a jejich teplota dosahne kritickč hodnoty, kdy je zazehnuta thermonuklearnı fu ze ť reakce 4., ktera uvolnı nejve tsı mnozstvı energie. Reakce 5. a 6. sice produkujı takč izotopy, ale jejich rychlost je prılis mala na to, aby jim byl prisouzen ve tsı nez maly vy znam. Na celkovč uvolne nč energii 100 % v pru be hu prvnı minuty po explozi termonuklearnı bomby majı vliv tri efekty, jak nasleduje: < 100kt TNT Tepelnč zarenı 35 % Strana 14 (celkem 61)

15 Tlakova vlna 60 % Ionizace / Radioaktivita (80 % gama zarenı, 20 % neutrony) 5 % > 1Mt TNT Tepelnč zarenı 45 % Tlakova vlna 50 % Ionizace / Radioaktivita (80 % gama zarenı, 20 % neutrony) 5 % Toto srovnanı je jen velmi hrubč. Ve skutecnosti jednotlivč casti bomby zreagujı v ru zny ch pome rech svy ch komponentu (pome r sme si 3 T a 2 D, pocet stupnu stďpďnı/fuze/stďpenı, mnozstvı 235 U apod.), kterč urcujı celkovou sılu a formu exploze, ale interakce te chto forem neuveritelne silnč a rychlč energie se vzduchem a s prostredım terčnu v cılovč oblasti se mohou dramaticky ru znit. Vzduch tepelnčmu zarenı neboli termalnı radiaci prakticky neklade odpor, proto tepelna vlna znicı extrčmne rychle a vysoko vzru stajıcı teplotou vse ve svčm dosahu. Cım ve tsı termonuklearnı (vodıkova) bomba, tım ve tsı Ízemı prome nı v mrtvou zonu. Zavislost je v podstate linearnı, tedy jinymi slovy bomba o sıle 100kt TNT zasahne priblizne desetkrat ve tsı Ízemı nez bomba o sıle 10kt TNT. Razova vlna je zvukovy efekt. Exploze doslova vytlacı ohromnč mnozstvı energie do prostoru okolo a stlacı gigantickou masu vzduchu. Ten se jako zve tsujıcı koule rozpına vsemi sme ry. Radiace je velmi intenzivnı, ale klesa s druhou mocninou vzdalenosti ť podobne jako sıla tepelnč vlny. Radioaktivita je silne pohlcovana vzduchem, ktery m prochazı, coz zpu sobuje jejı jeste rychlejsı pokles. Ale je treba si uve domit, ze sıla radiace extrčmne stoupa spolu s celkovou sılou exploze. Akademickč diskuse o ru znčm %-nım podılu vyse uvedeny ch efektu na celkovč sıle exploze je bezpredme tna v prıpade, ze hovorıme o thermonuklearnıch bombach trıdy 100kt TNT a ve tsıch, coz jsou prakticky veskerč soucasnč strategickč nuklearnı hlavice ve vy bave armad jaderny ch velmocı. Smrtelna radiace se vyskytne pouze ěv blızkostiůexploze, kde stejne nikdo neprezije rade nı tepelnč a razovč vlny. Krome toho smrtelnč popalenı mu ze by t zpu sobeno i v mnohem ve tsı oblasti, nez ve kterč bomba zazehne ohn ovč smrsti. Bomba o sıle 20Mt TNT mu ze zpu sobit potencialnı smrtelnč popalenı III.stupne v okruhu 40km, vsude tam, kde tlakova vlna zpu sobı skody ve tsı nez vytlucenč sklo v oknech. Zamerıme se ale na zvlastnosti ne ktery ch fazı exploze podrobne ji, mozna budete prekvapeni, co Vam ve skole nerekli.. Ohniva koule Pri explozi vznikne prakticky okamzite obrovska ohniva koule zivena extrčmnı teplotou, ktera silne zahreje svč okolı, pricemz je ohromna energie vyzarena formou thermalnı radiace (vcetne ultrafialovčho zarenı), ktera vzape tı vytvorı razovou/tlakovou vlnu. Intenzita thermalnı radiace rychle vzroste. Nenı se co divit ť v tu chvıli ma prichazejıcı inferno teplotu 60 milionu az 100 milionu ÝC, tedy uvoln ujıcı se energie z reagujıcı hmoty ma asi krat vyssı teplotu nez povrch slunce a zazarı krat (kvadrilionkrat) silne ji, nez jak jsme zvyklı u slunce nad nami. Priblizne 80 % energie se v tč chvıli nachazı ve forme vybuzeny ch/excitovany ch fotonu. Pri uvedenč teplote se fotony chovajı jako r entgenovč zarenı nabitč energiı v rozsahu 10 az 200 KeV. Kdyby Vam teď dal ne kdo serioznı hadat úproc myslıte, ze koncept hvďzdny ch valek pocıta s fotonovy m dďlem? napadla by Vas souvislost s vy vojem nuklearnıch zbranı? Fotony mame preci spojenč se solarnımi kalkulackami, ne? A ejhle.. nejen ve vası hlave mozna zacalo svıtat. Ono vyuzitı energie fotonu ma ru znč formy a mnohč z nich jsou na prvnı pohled velmi nenapadnč. Zvlasó, kdyz je to vsem na ocıch a je jim receno jen nezbytnč minimum, aby se neznepokojovali. Vy zkum pochopitelne pokracuje, ale fotonovč de lo, jehoz experimentalnı demonstrativnı vy strel zachyceny (pri dnesnım stavu techniky) na nekvalitnım filmu sotva znicı Strana 15 (celkem 61)

16 mensı objekt, neevokuje na prvnı pohled souvislost s vy zkumem nuklearnıch zbranı a nezpu sobuje takovy de s jako termonuklearnı bomba, protoze az na par ve dcu nema nikdo tuto technologii k dispozici a osud nası budoucnosti je dost vratky na to, aby se dal nevyvıjely zbrane tak strasnč, aby privedly celč lidstvo ke globalnımu odzbrojenı. Alespon tak to dodnes chapou vojensko-politickč skupiny, kterč se de lı o sve tovladu. Jak rıkajı hosi ze CIA: únďkdo se starat musı. Prvnı formou energie, jez je vyzarena ven jeste skrz existujıcı obal bomby, jsou gama paprsky unikajıcı rychlostı sve tla. Pru vodnım efektem je oblak smogu v okruhu ne kolika metru okolo tvorenčho ozonem a oxidy dusıku. Pokles energetickč hladiny unikajıcıch castic se projevı jako r entgenovč zarenı pronikajıcı vsım takč jeste rychlostı sve tla. Zazehnuta rete zova reakce vsak emitovanč/vyzarenč castice ope t castecne absorbuje/pohlcuje a tak dochazı k rete zovčmu re-emitovanı dalsıch castic vzdy s ope t o ne co nizsı hladinou energie. Tomuto procesu se rıka úprenos radioaktivity, ovsem i tak se v iniciacnı fazi jedna o procesy mnohem rychlejsı nez expanze plasmy, ktera ma na sve domı vznik ohnivč koule nad epicentrem exploze. Expandujıcı bublina extrčmne vysoky ch forem energie se zformuje do sfčrickčho Ítvaru, jemuz se rıka úisothermalnı sfe ra, jejız teplotu ne kolika desıtek milionu ÝC udrzuje r entgenovč zarenı. Jeste, nezli se bublina zformuje do sfčrickčho Ítvaru, projevı se prichazejıcı exploze tichy m vseprostupujıcım sve telnym zableskem. 1 ms Na fotografii je pekelny koktejl thermalnı radiace v dobe 1 milisekundy po explozi nuklearnı bomby. Je to snad nejíchylne jsı fotka, na jakou jsem narazil. Odpalovacı vez jeste nenı vyparena a Ítvar ma tak ostry jas, ze dennı sve tlo okolo vypada jako cernocerna tma, aby byl vu bec rozeznatelny tvar tč Íchylnosti. Provazy giganticky ch hodnot energiı thermonuklearnı fu ze ohlasujı prıchod inferna. Majı-li cernou barvu, vyletujı z jejich stredu jakčsi do be la rozzhavenč hroty energie s mnohem vyssı teplotou, jez se derou na povrch. Je to neklamnč znamenı pouzitı tzv. ěbooster effectů(viz. minuly clanek). Majı-li provazy odrazy ru zny ch barev, zadnč hroty jimi v tčto fazi exploze neprochazejı ven a je to pro zme nu du kaz o tom, ze se jedna o klasickou 235 U bombu. Razova tlakova vlna a emise thermalnı radiace Jakmile dojde k expanzi ohnivč koule, rozbe sne na hmota se ěochladıůna 300 tisıc ÝC, jas ěpoklesneůna hodnotu prekracujıcı ěpouzeů nasobek jasu slunce a radiace se sırı na povrchu ohnivč koule ějenůrychlostı zvuku. Na povrchu ohnivč koule se zacne formovat razova vlna jako du sledek narazenı emitovany ch castic na okolnı vzduch. Tomuto fenomčnu se rıka úhydrodynamicka separace. U bomby o sıle 10kt TNT k tomu dochazı priblizne 100 mikrosekund po explozi, kdyz ma ohniva koule pru me r ne jaky ch 13m. 6 ms (obrazek 1), 6 ms + 16 ms + 18 ms (obrazek 2) Dalsı rozpınanı probıha rychlostı 30km/s (stokrat rychleji nez rychlost zvuku) za pru vodnı Strana 16 (celkem 61)

17 teploty 30 tisıc ÝC (cca. 5 krat vyssı nez teplota slunce), pricemz ve stredu exploze se stale nachazı superhorka isothermalnı sfčra. 10 ms + 16 ms + 20 ms + 30 ms (obrazek 1), 10 ms az 94 ms (obrazek 2) Na filmovy ch zabe rech to vypada jako prvnı ěpulzův expanzivnım pohybu hmoty prichazejıcı v prıpade 20kt TNT bomby 10 milisekund po explozi. V ten okamzik ma ohniva koule pru me r 180m. 90 ms (obrazek 1), 15 s (obrazek 2) V okamziku 15 milisekund se razova vlna ochladı na ÝC, je velka 220m a rozpına se rychlostı 4km/s. Isothermalnı sfčra ve stredu exploze ma stale ÝC a prejde do viditelnč podoby ve forme druhčho pulzu priblizne 150 milisekund po explozi. V prıpade bomby o sıle 1Mt TNT prijde druhy pulz az 1,8 sekundy po explozi. Mach efekt Ve tsina nuklearnıch bomb byla navrhovana k vy buchu m v atmosfčre ve vysce ne kolika set metru nad povrchem. U povrchovy ch explozı se vzdy jedna o ne jaky specificky Ícel, jakčho ma by t vy buchem dosazeno. Ve tsinou je zame rem vytvorit masivnı mrak radioaktivnıho spadu, kratery o sıri stovek metru a hloubce desıtek metru hovorı samy za sebe. Jakmile se od ohnivč koule zacne sırit razova/tlakova vlna, narazı na zemsky povrch a odrazı se a vytvorı druhou razovou vlnu sırıcı se za prvnı vlnou, ale o dost rychleji. Tento jev se jmenuje úmach efekt a projevuje se jako kruh, ktery se od epicentra exploze sırı po povrchu vsemi sme ry. EMP Ě Elektromagmeticky impuls Sekundarnım produktem r entgenovčho zarenı existujıcım pouhy ch 10 nanosekund je silnč elektromagnetickč pole, jez se projevı jako EMP. Tento efekt spotrebuje cca. 0,3 % celkovč sıly thermonuklearnı bomby a je vygenerovan reakcı, pri kterč jsou paprsky X (r entgenovč zarenı) asymetricky absorbovany/pohlcovany molekulami okolnıho vzduchu. Tomuto procesu se rıka úcomptonuv rozptyl nebo úcomptonuv jev. Jedna se o kaskadovou reakci, pri kterč kazdy r entgenovy paprsek vygeneruje elektronu. Kourovč stopy kontrolnıch raket, ktery mi byla merena sıla tlakovč vlny v prvnıch okamzicıch exploze Vy boj EMP o sıle 20KV/m ť 50KV/m vytvorı stopu od povrchu zeme az do vysky cca. 80km a Strana 17 (celkem 61)

18 je viditelny ne kolik minut nezli enormnı mnozstvı elektronu, jez vy boj uvolnı, pohltı molekuly vzduchu. Lidem sice EMP neude la nic, ale v prıpade thermonuklearnı bomby o sıle desıtek megatun vyradı EMP veskerč elektrickč prıstroje a elektroniku (vse, co je citlivč na elektrickč prepe tı) az na horizontu zemskčho povrchu, tedy v oblasti o pru me ru az 2.500km. Pocıtacovč desky v okamziku vyhorı, na vsech kovovy ch predme tech (elektrickč vedenı, antčny, letadla, kovovč soucasti konstrukce budov) se vytvarı elektricka indukce v podobe sve telnych zablesku. V oblasti velkč desıtky kilometru znemoznı EMP radarovč vysılanı na dobu desıtek sekund az minut. Rusenı vysılanı rozhlasovy ch vln na vysoky ch frekvencıch (FM) prerusı EMP na vzdalenost az ne kolik tisıc km na dobu minut az hodin v zavislosti na presny ch podmınkach prostredı. Pohled na zablesk smrti Pro prıpad, ze se stanete sve dky nuklearnı exploze, doporucujı prırucky padnout k zemi hlavou sme rem od epicentra vy buchu. Kdyz neodolate a budete chtıt pohlčdnout tvarı v tvar infernu, riskujete vaznč poskozenı ocı. V horsım prıpade Vam je vypalı tepelna vlna. Inferno Exploze je neocekavana, a tak se ve tsina lidı na kratky okamzik otocı, aby se podıvala, co se to de je na obloze. V lepsım prıpade zpu sobı ostry zablesk sve tla u cca. 4 % populace v okruhu 100km zane t spojivek. Zablesk sve tla (zejmčna v noci) vsak zpu sobı krom toho takč tzv. Flash efekt neboli prechodnou slepotu. Dojde k vypalenı casti pigmentu zornicky oka, postizeny vidı jen oslnivy flek a dokud se pigment znovu nezregeneruje, slepota pretrvava. Podle sıly expozice se jedna o dobu ne kolika sekund az hodin, ale v extrčmnım prıpade i dnu (cca. ty den). Celkem to komplikuje zachrannč akce v postizenč oblasti. Abych nezapomne l, tak poskozenı ocnı rohovky radiacı dramaticky zvysuje moznost rakoviny oka a i tak mu ze by t trvale provazeno nadme rny m slzenım do konce zivota. Velky tresk Od epicentra exploze se po vy buchu zacne sırit nesmırne silna razova/tlakova vlna tlacıcı pred sebou masu vzduchu nadzvukovou rychlostı, pricemz vzduch v popredı vlny vytvarı de sivou ve trnou smrsó. Tlak zpu sobujıcı dynamickč proude nı vzduchu okolo objektu, kterč mu prijdou do cesty ma pri tčto rychlosti znicujıcı Ícinky. Video ukazka ru zny ch nuklearnıch explozı ť Mythos Kubrick Mnozı si jeste mozna vzpomenou na rade nı hurikanu Katrina v New Orleans, ktery nabıral nad morem hodnoty hurikanu kategorie 5 s rychlostı presahujıcı 250km/h. Celkem by me zajımalo, jestli si ne kdo umı predstavit, jakou paseku vytvorı ve trna smrsópohybujıcı se rychlostı presahujıcı 1.200km/h, ale s vysokou jistotu se da konstatovat, ze nuklearnı zbrane novč generace budou nebo mozna jiz jsou schopny podobnou smrsóvyvolat jako hlavnı efekt svč exploze, ale zatım je to v rovine spekulace. Ionizujıcı radiace V prıpade odpalenı nuklearnı zbrane mame co de lat se ctyrmi typy ionizujıcı radiace, kterč vedou k poskozenı zdravı: Strana 18 (celkem 61)

19 Gama paprsky jsou energeticky vybuzenč fotony s kratkou vlnovou dčlkou projevujıcı se jako r entgenovč zarenı. Beta castice jsou energeticky vybuzenč elektrony. Alfa castice jsou energeticky nabita jadra Helia. Neutrony jsou skodlivč, aójsou energeticky vybuzenč ci nikoliv (pomalč / rychlč neutrony), coz jen zhorsuje jejich Ícinky. Vsechny ctyri typy radiace fungujı na zaklade stejnčho mechanismu zpu sobujıcıho dalekosahlč poskozenı zdravı. Mame co de lat s neviditelnou smrtı, ktera se projevuje tak, ze jakmile Vas prozarı, zacne me nit metabolismus Vaseho organismu a Vase te lo zacne uvoln ovat volnč radikaly. Tyto slouceniny hrajı v lidskčm te le velmi du lezitou roli. Doporucuji procıst clanek na serveru Avicenna, ktery Vam pone kud otevre oci. Jiny mi slovy, volnč radikaly jsou prirozenou soucastı bunecnčho metabolismu neboli vy me ny latkovč neboli zivota jako takovčho. Bavıme se o procesech na bunecnč Írovni. Za beznych okolnostı se s jejich vy skytem organismus vyporada svy mi obranny mi prostredky, ale vzajemnč interakce s volnymi radikaly jsou podstatou starnutı. Je-li Vas organismus vystaven davce radiace pri explozi nuklearnı bomby, nemate sanci. Rozlozı Vas to zaziva na bunecnč Írovni. Rychlč neutrony vsak krom uvoln ovanı volnych radikalu umı jeste horsı ve ci, napr. zme nı obycejnč atomy na radioaktivnı izotopy a tım v napadenčm organismu zvysujı jeho vlastnı radioaktivitu. Neutrony jsou spolu s r entgenovy m zarenım velmi nebezpecnč tım, ze se lze pred jejich pronikavostı jen obtızne chranit. Radioaktivita snadno prostupuje snad vsım a je moznč jı jen ztlumit nikoliv zastavit. Je neviditelna a mu zete jı detekovat pouze dozimetricky mi prıstroji. Intenzitu zarenı ze 100 % na 10 % mu ze snızit ocel (8,4cm ť 11cm), pu da (41cm ť 61cm), voda (61cm ť 100cm), ale i drevo (100cm ť 160cm). Nemate-li ale superbrne nı jako ne jaky Golem, smrtelnou davku schytate i na dost velkou vzdalenost. V prvnıch hodinach po explozi nuklearnı bomby majı Alfa a Beta castice vıcemčne zanedbatelnč Ícinky, to ovsem neplatı v prıpade radioaktivnıho spadu, ktery predstavuje dalsı stupen destruktivnıch Ícinku nuklearnı bomby. Pri nekontrolovanč rete zovč reakci bomba vyvrhne ze svy ch Ítrob koktejl az 80 ru zny ch izotopu, jez vylčtnou spolu s prachem do vyse desıtek kilometru, kde vytvorı dost nebezpecnou sme s, jejımz prostrednictvım se radiace dal sırı. Po ne jakčm case zu stavajı aktivnı jen izotopy s dlouhy m polocasem rozpadu a ty predstavujı velkou hrozbu, neboójsou nahodile unaseny vzdusny mi proudy. Krome hru z radiace zmıne ny ch vyse stojı za zmınku napr. 137 Cesium s polocasem rozpadu 30 let. Tento izotop je pu vodcem smrtelnych davek radioaktivity pretrvavajıcıch po cela staletı zpu sobujıcıch vznik nadorovčho bujenı. Opravdovy m favoritem mezi izotopy je vsak 14 Carbon neboli radioaktivnı uhlık s polocasem rozpadu let. No, aspon, ze tento izotop pomu ze archeologu m zjistit starı mumie Otzi, rade ji se ani neptam, jakčmuze druhu vy zkumu vdecıme za tak presnou metodu stanovenı starı cehokoli pomocı metody merenı polocasu rozpadu radioaktivnıho uhlıku. Specialitou tohoto izotopu Uhlıku jsou degenerativnı zme ny v DNA, tedy v samotnčm zdrojovčm kodu naseho organismu. O to huste jsı mi prijde, ze de facto napada samou podstatu naseho zivota. Mozna si vzpomenete na fotografie z Cernobylu ť ovce s dve ma hlavama nebo pe ti nohama, o geneticky ch mutacıch u lidı v sedesaty ch letech by se daly popsat stohy papıru. Nemoc z ozarenı Tak a na radu prichazı skutecnč hardcore. Nemoc z ozarenı je du sledkem vystavenı lidskčho organismu vysoky m davkam radiace v kratkčm case ne delsım nez ne kolik ty dnu. Zlomovou hodnotu predstavuje davka radiace odpovıdajıcı 300rem, ale i nizsı davky mohou zpu sobit smrt v du sledku poskozenı organismu na bunecnč Írovni. Kratkodoba radiace 450rem zpu sobı smrt u 50 % populace v dobe jednoho ty dne, ale je-li organismus vystaven nizsım davkam, kterč se Strana 19 (celkem 61)

20 be hem roku naakumulujı na celkovou hodnotu 1.260rem, 50 % populace zemre i ve vzdalene jsıch oblastech. Pro snadne jsı orientaci uvadıme nasledujıcı prehled: Radiace < 100rem Zachytitelnč zme ny v krvi jsou od Írovne 25rem, ale spolehlive rozeznatelnč zme ny nastavajı az od 50rem. Nastane fluktuace poctu bıly ch krvinek a pokles poctu cerveny ch krvinek. Tyto zme ny vymizı v horizontu me sıcu a jsou detekovatelnč pouze pomocı laboratornıch testu. V praxi to ovsem znamena pokles imunity, snızenı produkce spermiı a od Írovne 80rem je 50 % muzu po prechodnou dobu sterilnıch. 100rem ť 200rem Tato Íroven primarne snızı krvetvorbu. Typicky mi pru vodnımi jevy je nevolnost, zvracenı, kterč se projevı mezi 3h az 6h po expozici a pretrvava ne kolik hodin az jeden den. Nasleduje latentnı prechodnč stadium, kdy symptomy ustoupı, ale nedochazı k obnove odumırajıcıch krevnıch bune k. Po 10 az 14 dnech se vracı pu vodnı symptomy provazenč ztratou chuti k jıdlu, malatnostı a celkovou vycerpanostı. Be hem 4 ty dnu tyto symptomy odeznı, ale je zde zvysenč riziko infekce s tezkym pru be hem v du sledku oslabenč imunity organismu. No a pochopitelne prechodna impotence trva mnohem dčle. 200rem ť 400rem Prvnı symptomy prichazejı be hem 1h ť 6h po ozarenı a jejich forma odpovıda souhrnu vyse uvedeny ch problčmu, jimz dominuje rozklad krve provazeny u 50 % populace po 7 az 14 dnech vypadanım vlasu, zubu a rozpadem koznı tkane. Kdyz se rıznete, vykrvacıte, protoze nemate dostatek bıly ch krvinek a budete trpe t jak zvıre pri jakčkoli infekci, ktera bude mıt pru be h asi tak jako u nemocnčho s HIV. Pri 300rem je Ímrtnost 10 % populace. Ti, kdo prezijou, se budou vzpamatovavat z nejhorsıho ne kolik me sıcu, ve tsina muzu a cast zen bude nasledkem radiace sterilizovana. 400rem ť 600rem Uvodnı symptomy prijdou be hem 30 minut az 2 hodin a prejdou do 2 dnu. Latentnı obdobı vydrzı 7 az 14 dnı, 50 % az 90 % populace zemre, i kdyz se jim dostane spickovč lčkarskč pčce a ti, co prezijı, budou sterilnı. Teoreticky by nemuselo zemrıt tak vysokč % populace, ale nastane-li v cılovč oblasti jaderna katastrofa, zdravotnı zarızenı nebudou kapacitne stacit zajistit dostatecny rozsah zdravotnı pčce, a tak se dostane ve tsine lidı jen zakladnıho osetrenı. 600rem ť 1.000rem Schopnost prezıt zavisı na mıre okamzite poskytnutč lčkarskč pčce. Kostnı dren ť mısto, kde se tvorı krevnı bun ky, je v prevaznč mıre nebo Íplne znicena a pomu zou jen intenzivnı transfuze. Bakterie v zazıvacım traktu jsou zniceny, coz zpu sobuje totalnı dehydrataci organismu (pru jem). Uvodnı symptomy prijdou po 15min. az 30min. a odeznı, kdyz prezijete prvnı den az dva. Finalnı faze nastava do jednoho az ctyr ty dnu a koncı smrtı v du sledku tezkčho pru be hu infekce. Rekonvalescence, nastane-li ne jaky m zazrakem, trva roky, ale za cenu trvalč tezkč invalidity. Radiace > 1.000rem Tady jiz nenı co resit. Metabolismus okamzite zkolabuje, dojde k totalnımu rozkladu krve provazenčho strevnımi problčmy a naprostou ztratou te lnıch tekutin v du sledku pru jmu za pru vodnıho rozpadu bunecnych ste n bune k v celčm te le, neboóje zcela znicena elektrolyticka rovnovaha metabolicky ch procesu v organismu. Smrt nastane velmi rychle nasledkem celkovčho kolapsu organismu rem ť 5.000rem Prvnı symptomy prijdou be hem 5 min., ale pocatecnı nevolnost a slabost prejde v latentnı fazi trvajıcı hodiny az dny. Tento stav je popsan jako ěchodıcı duchů. Terminalnı faze probe hne do dvou az deseti dnu, kdy se clove k rozpadne zaziva a umıra v deliriu nebo v celkovčm komatu. Jedinou terapiı je ulehcit trpıcımu jeho neodvratnou smrt. Strana 20 (celkem 61)

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu Jaderná fyzika Zápisy do sešitu Vývoj modelů atomu 1/3 Antika intuitivně zavedli pojem atomos nedělitelná část hmoty Pudinkový model J.J.Thomson (1897) znal elektron a velikost atomu 10-10 m v celém atomu

Více

MVZ 165: Šíření jaderných zbraní

MVZ 165: Šíření jaderných zbraní MVZ 165: Šíření jaderných zbraní Ondřej Rojčík rojcik@fss fss.muni.cz Konzultační hodiny: úterý 13.00 15.00 Co nás dnes čeká? Počátek závodu o získání JZ Projekt Manhattan Použití JZ Atomy pro mír US-Indická

Více

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu Jaderná energie Atom Všechny věci kolem nás se skládají z atomů. Atom obsahuje jádro (tvořené protony a neutrony) a obal tvořený elektrony. Protony a elektrony jsou částice elektricky nabité, neutron je

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní

Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní Anna Macková Ústav jaderné fyziky AV ČR, Řež 250 68 Základní představy - atom a atomové

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

GRAPE SC IPTV. více než televize

GRAPE SC IPTV. více než televize GRAPE SC IPTV více než televize Uz ivatelska pr i rucka TELEVIZE IPTV je digita lni televize, ktera je vzdy o krok napred. Tato televize Va m prina s i nadstandartni funkce a ten nejve ts i komfort pri

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Vlastnosti nejenergetičtějších částic ve vesmíru

Vlastnosti nejenergetičtějších částic ve vesmíru Vlastnosti nejenergetičtějších částic ve vesmíru Radomír Šmída Fyzikální ústav AV ČR smida@fzu.cz 1/50 Kosmické záření a Astročásticová fyzika 2/50 Objev kosmického záření Zkoumání radioaktivity (1896

Více

Mgr. Jan Dušek JADERNÉ ZBROJENÍ A ODZBROJOVÁNÍ

Mgr. Jan Dušek JADERNÉ ZBROJENÍ A ODZBROJOVÁNÍ Mgr. Jan Dušek JADERNÉ ZBROJENÍ A ODZBROJOVÁNÍ STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE STRATEGICKÝCH SIL SUPERVELMOCÍ BĚHEM STUDENÉ VÁLKY (1947-1991) OD PROJEKTU MANHATTAN K TERMONUKLEÁRNÍM ZBRANÍM A STRATEGICKÉ TRIÁDĚ

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková JADERNÁ ENERGIE Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora Kdo se bojí radiace? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora PRO VAŠE POUČENÍ ÚVOD Od počátků lidského rodu platí, že máme strach především z neznámého. Lidé měli v minulosti strach z ohně, blesku, zatmění

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

3.1.5 Energie II. Předpoklady: 010504. Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej,

3.1.5 Energie II. Předpoklady: 010504. Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej, 3.1.5 Energie II Předpoklady: 010504 Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej, Př. 1: Při pokusu s odrazem míčku se během odrazu zdá, že se energie míčku "někam ztratila".

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Otázka: Atomy, molekuly, látky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Jirka. Základní chemické pojmy. Hmota

Otázka: Atomy, molekuly, látky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Jirka. Základní chemické pojmy. Hmota Otázka: Atomy, molekuly, látky Předmět: Chemie Přidal(a): Jirka Základní chemické pojmy Hmota dualistický charakter (vlnový a částicový) všechny objekty a jevy, které existují kolem nás a působí přímo

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Současná civilizace je ohrožena řadou nebezpečí Za některé si lidstvo díky svému chování a vývoji společnosti může samo,

Více

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Jaderná energie Jaderné elektrárny Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Obsah prezentace Energie jaderná Vývoj energetiky Dělení jaderných reaktorů I. Energie jaderná Uvolňuje se při jaderných reakcích

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Měření změny objemu vody při tuhnutí

Měření změny objemu vody při tuhnutí Měření změny objemu vody při tuhnutí VÁCLAVA KOPECKÁ Katedra didaktiky fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Anotace Od prosince 2012 jsou na webovém portálu Alik.cz publikovány

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),

Více

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová VY_12_INOVACE_108 Válka v Tichomoří Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva. Rozvíjí čtenářskou a informační

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotoefekt Fotoelektrický jev je jev, který v roce 1887 poprvé popsal Heinrich Hertz. Po nějakou dobu se efekt nazýval Hertzův efekt, ale

Více

Mt 4, 1-11: Povzbuzení k boji s ďábly ( Předpostní kázání)

Mt 4, 1-11: Povzbuzení k boji s ďábly ( Předpostní kázání) Mt 4, 1-11: Povzbuzení k boji s ďábly ( Předpostní kázání) V minulých nedělích jsme slyšeli odpověď na otázku, kdo je Ježíš. Při jeho jordánském křtu bylo bezpečně zjeveno, že je milovaným a vyvoleným

Více

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data)

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data) Opakování na test č. 3 termín testu 5. 4. 2016 Otázky v testu se neomezí jen na zde zveřejněné. Přečtěte si učebnici str. 200-212! Kdy začala 2. světová válka? Kdo byl prvním říšským protektorem? Co se

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

insul tube & insul sheet

insul tube & insul sheet Vyŕobky z kauc uku firmy NMC insul tube & insul sheet Kompletní sortiment pro topení, sanitární, chladicí, klimatizac ní a solární zar ízení. Silny úc inek v horku a zime insul tube je synteticky kauc

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami.

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami. L A S E R Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami Stimulovaná emise Princip laseru Specifické vlastnosti laseru jako zdroje

Více

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

5. R EZA NIZA VITU NOZEM

5. R EZA NIZA VITU NOZEM R ezanızavitu nozem 5 5. R EZA NIZA VITU NOZEM 5.1 R eza nı za vitu bez vybehu Pri programovanırezanızavitu nozem funkcıg33 svaze syste m pohyb v souradnici, pro nız bylo zadano stoupanı, s pohybem vretene.

Více

Základní struktura mayského kalendáře, která ukazuje 5 125 let Dlouhého počtu sestavených do tzolkinů o 260 dnech. Každé políčko představuje katun,

Základní struktura mayského kalendáře, která ukazuje 5 125 let Dlouhého počtu sestavených do tzolkinů o 260 dnech. Každé políčko představuje katun, Obsah Úvod 9 Základní cykly 10 Nejstarší kalendáře 12 Starověká Čína 14 Starověká Indie 16 Sumer a Babylon 18 Starověký Egypt 20 Paměť uchovaná v kovu 22 Římský kalendář 24 Jiný svět 26 Dochované rukopisy

Více

Technický dotazník Letectva Spojených Států Amerických

Technický dotazník Letectva Spojených Států Amerických Technický dotazník Letectva Spojených Států Amerických Tento dotazník byl sestaven tak, aby jste mohli poskytnout Letectvu Spojených Států Amerických co nejvíce informací týkajících se neidentifikovatelného

Více

50 let vodíkové bomby

50 let vodíkové bomby 50 let vodíkové bomby A. Toman, L. Osička, M. Tománek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT asiraelis@seznam.cz Abstrakt Cílem příspěvku je popsat vznik vodíkové bomby jak ve Spojených státech Amerických,

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),

Více

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. U stav matematiky a deskriptivnı geometrie Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz,

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí.

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Ale ani v současnosti nelze zapomínat na velké bitvy minulosti, ve kterých hrdinové bojovali za svobodu svou i jiných. S napětím

Více

Autonomní hlásiče kouře

Autonomní hlásiče kouře Autonomní hlásiče kouře Povinnost obstarat, instalovat a udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení vyplývá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zejména z ustanovení 5 odst. 1

Více

VY_32_INOVACE_06_III./7._STAVBA ATOMOVÉHO JÁDRA

VY_32_INOVACE_06_III./7._STAVBA ATOMOVÉHO JÁDRA VY_32_INOVACE_06_III./7._STAVBA ATOMOVÉHO JÁDRA Fyzika atomového jádra Stavba atomového jádra Protonové číslo Periodická soustava prvků Nukleonové číslo Neutron Jaderné síly Úkoly zápis Stavba atomového

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

BUBLINKOVAČ. Čas Cíl Obsah činnosti Organizace / Pomůcky. Vonná esence dle výběru učitele. Relaxační hudba. Vodní sloup, světelné efekty. Aromalampa.

BUBLINKOVAČ. Čas Cíl Obsah činnosti Organizace / Pomůcky. Vonná esence dle výběru učitele. Relaxační hudba. Vodní sloup, světelné efekty. Aromalampa. BUBLINKOVAČ 5 Přivítání rituál. Místnost je zatemněna, hraje relaxační hudba, světelné efekty jsou zapnuty dle výběru učitele. Žáci se po příchodu zezují. Přičichnutí k vonné esenci ( čichová stimulace

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. C II: (25 b)

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. C II: (25 b) vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice,

Více

N-trophy. kvalifikace KVÍK! Soòa Dvoøáèková - Kristýna Fousková - Martin Hanžl. Gymnázium, Brno-Øeèkovice. http://kvik.wz.cz

N-trophy. kvalifikace KVÍK! Soòa Dvoøáèková - Kristýna Fousková - Martin Hanžl. Gymnázium, Brno-Øeèkovice. http://kvik.wz.cz N-trophy kvalifikace KVÍK! Gymnázium, Brno-Øeèkovice http://kvik.wz.cz KVÍK! O svíèce a plamínku Svíèky jsou vyrábìny z velkého množství rùzných látek, resp. smìsí. Zhruba mùžeme svíèky rozdìlit na parafínové,

Více

INTELIGENTNÍ DŮM. Zdeněk Kolář, Viktor Daněk. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha 1

INTELIGENTNÍ DŮM. Zdeněk Kolář, Viktor Daněk. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha 1 Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT INTELIGENTNÍ DŮM Zdeněk Kolář, Viktor Daněk Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha

Více

Plazma v mikrovlnné troubě

Plazma v mikrovlnné troubě Plazma v mikrovlnné troubě JIŘÍ KOHOUT Katedra obecné fyziky, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni V tomto příspěvku prezentuji sérii netradičních experimentů souvisejících se vznikem plazmatu

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Lineární urychlovače. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 24.11.2011 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace

Lineární urychlovače. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 24.11.2011 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace Lineární urychlovače Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 24.11.2011 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace Lineární urychlovače Elektrostatické urychlovače Indukční urychlovače Rezonanční urychlovače

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

př. n. l. až po současné kosmické lodě.

př. n. l. až po současné kosmické lodě. Objevujeme létání Chtěli jste někdy vzlétnout jako pták? Představovali jste si někdy, jaké by to bylo prohánět se oblohou jako superhrdina? Po celá tisíciletí chtěli lidé stejně jako vy létat nad pevninou

Více

SOLÁ RNÍ DESINFEKCE?

SOLÁ RNÍ DESINFEKCE? SOLÁ RNÍ DESINFEKCE? MUDr. Markéta Chlupáčová Stá tní zdravotní ústav, Praha Celosvě tovým problé mem jsou onemocně ní způ sobená kontaminovanou vodou, kterých je roč ně 3-5 miliard případů, z nich je

Více

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY Originál: www.sokaisi.eu Česká verze: http://vzestup.stesticko.cz Zakladatelem tohoto systému je Armand Manuel Ratundu CHRISTIC FORCE Initiation (INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: fyzika. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: fyzika. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: fyzika Třída: kvarta Očekávané výstupy Využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 M ení p enosové funkce ve frekven ní oblasti

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 M ení p enosové funkce ve frekven ní oblasti Název a íslo úlohy #7 - Disperze v optických vláknech Datum m ení 14. 5. 2015 M ení provedli Tereza Schönfeldová, David Roesel Vypracoval David Roesel Datum 19. 5. 2015 Hodnocení 1 Úvod V této úloze jsme

Více

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí

Více

Zkoušení materiálů prozařováním

Zkoušení materiálů prozařováním Zkoušení materiálů prozařováním 1 Elektromagnetické vlnění Energie elektromagnetického vlnění je dána jeho frekvencí nebo vlnovou délkou. Čím kratší je vlnová délka, tím vyšší je frekvence. c T c f Př:

Více

EAGLE 1 & EAGLE 2. Manuál pro uživatele. Univerzální detektory pohybu pro automatické dveře EAGLE 1 : jednosměrný radar EAGLE 2 : dvousměrný radar

EAGLE 1 & EAGLE 2. Manuál pro uživatele. Univerzální detektory pohybu pro automatické dveře EAGLE 1 : jednosměrný radar EAGLE 2 : dvousměrný radar EAGLE 1 & EAGLE 2 Manuál pro uživatele Univerzální detektory pohybu pro automatické dveře EAGLE 1 : jednosměrný radar EAGLE 2 : dvousměrný radar Technická specifikace Technologie : Vysoká frekvence a mikroprocesor

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 3. Převod neelektrických veličin na elektrické,

Více

Nehodovost v kraji v roce 2012

Nehodovost v kraji v roce 2012 Nehodovost v kraji v roce 212 Přehled viníků a zavinění nehod v Jihočeském kraji v roce 212 Viník, zavinění nehody Řidičem motorového vozidla Řidičem nemotorového vozidla z toho dětmi Chodcem z toho dětmi

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Je jaderná fúzní energie obnovitelný zdroj energie? Ing. Slavomír Entler

Je jaderná fúzní energie obnovitelný zdroj energie? Ing. Slavomír Entler Je jaderná fúzní energie obnovitelný zdroj energie? Ing. Slavomír Entler Podle úředního rozhodnutí fúzní energie není obnovitelný zdroj. Tímto rozhodnutím je pominuta základní fyzikální realita a stav

Více

Náležitosti nutné k zahájení znaleckých úkonů

Náležitosti nutné k zahájení znaleckých úkonů 1 Náležitosti nutné k zahájení znaleckých úkonů 1. V písemné podobě dodat žádost o vypracování znaleckého posudku Žádost musí obsahovat: a) Jméno (název firmy), adresu zadavatele posudku b) Spojení na

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ENERGETICKÁ ÚVAHA Mgr. LUKÁŠ FEŘT

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

Nitro a vývoj hvězd Miroslav Brož, Hvězdárna a planetáriu m Hradec Králové, AÚ MFF UK, 7. 2. 2009

Nitro a vývoj hvězd Miroslav Brož, Hvězdárna a planetáriu m Hradec Králové, AÚ MFF UK, 7. 2. 2009 Nitro a vývoj hvězd Miroslav Brož, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové, AÚ MFF UK, 7. 2. 2009 Spektrum Slunce hvězda je neprůhledná, spektrum vzniká v tenké fotosféře Bývalé hypotézy o zdroji energie

Více

Metodický list Význam českých alejí (střední školy)

Metodický list Význam českých alejí (střední školy) Metodický list Význam českých alejí (střední školy) SŠ Cíl lekce: Studenti znají význam stromů pro přírodu a pro člověka a znají pojem alej a význam stromořadí v krajině, chápou, čím jsou aleje specifické

Více

JE+ZJE Přednáška 1. Jak stará je jaderná energetika?

JE+ZJE Přednáška 1. Jak stará je jaderná energetika? JE+ZJE Přednáška 1 Jak stará je jaderná energetika? Experimental Breeder Reactor 1. kritický stav 24. srpna 1951. 20. prosince poprvé vyrobena elektřina z jaderné energie. Příští den využita pro osvětlení

Více