OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU. www.dominican-services.com"

Transkript

1 D O M I N I K Á N S K Á R E P U B L I K A OBCHODNÍ A TURISTICKÝ PRŮVODCE DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKOU

2 Krištof Kolumbus "Toto je nejkrásnější země, kterou kdy lidské oko spatřilo." napsal Kryštof Kolumbus královně Isabele Kastilské, kdyţ v roce 1492 přistál poblíţ dnešního města Pauerto Plata.

3 INDEX PÁR SLOV NA ÚVOD ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY POLITICKÁ SOUČASTNOST KLIMATICKÉ PODMÍNKY EKONOMIKA A PRŮMYSL DAŇOVÝ SYSTÉM OBCHODNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE S ČR PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM INFRASTRUKTURA ZAHRANIČNÍ POMOC ŠKOLSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ LIDÉ JAZYK NÁBOŢENSTVÍ ZVYKLOSTI STÁTNÍ SVÁTKY FLORA A FAUNA VÍZA A DOKLADY JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE MĚSTA PROVINCIE HOTELY V DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE DULEŢITÁ TELEFONÍ ČÍSLA KONTAKTY DOPORUČENÍ PRO TURISTY OČKOVÁNÍ ČESKO ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK KONTAKTY

4 PÁR SLOV NA ÚVOD Dominikánská republika zaujímá střední a východní část ostrova Hispaňola, leţícím v souostroví Velkých Antil v Karibském moři. Ve srovnání se sousední Republikou Haiti je Dominikánská republika dvakrát větší a několikanásobně rozvinutější. Hispaňola je nádherný ostrov se širokými slunnými pláţemi s bílým pískem, které jsou lemovány bujnou vegetací nejrůznějších forem a tvarů. Dominikánská republika zaujímá střední a východní část ostrova Hispaňola, leţícím v souostroví Velkých Antil v Karibském moři. Ve srovnání se sousední Republikou Haiti je Dominikánská republika dvakrát větší a několikanásobně rozvinutější. Hispaňola je nádherný ostrov se širokými slunnými pláţemi s bílým pískem, které jsou lemovány bujnou vegetací nejrůznějších forem a tvarů. Ostrov má velice příjemné klima a mnoţství historických památek z dob Kryštofa Kolumba. Pokud hledáte romantickou a bezstarostnou dovolenou strávenou nebo novou existenci v typické karibské atmosféře, Dominikánská republika Vám tyto poţadavky splní beze zbytku. Pokud pojedete do Dominikánské republiky jako turisté, ještě dlouho po návratu se budete nechat unášet vzpomínkami na toto nezapomenutelné místo. Dominikánská republika je poměrně hornatý ostrov, ve vnitrozemí pokrytý hustými lesy sloţenými z nejrůznějších dřevin. Vidět můţete například mahagon, santal či cedr. Lesy plynule přechází v lány cukrové třtiny, zdejšího nejvýznamnějšího produktu. Dalším významným produktem je kakao. Kakaovník je strom vysoký aţ 33 metrů a sklizeň jeho plodů (bobů) probíhá celoročně. Příroda ve vnitrozemí je velmi rozmanitá, lesy se střídají s pustinou, kaktusovými porosty, akátovými houštinami a kokosovými palmami. Na první pohled se zdá, ţe vnitrozemí trpí nedostatkem vody, ale opak je pravdou. Voda se čerpá z hlubokých studní, jejichţ čerpadla jsou poháněna větrem, takţe návštěvník si místy připadá jako v Holandsku. Střední část ostrova vyplňuje pohoří Cordillera Central s nejvyšší horou ostrova Pico Duarte (3.175 m n.m.). V Dominikánské republice je pět národních parků. Ve středu ostrova u Jarabacoy jsou k spatření různě vysoké vodopády. Na poloostrově Samaná se můţete procházet po pravém dešťovém pralese, mangrovníkové lesy můţete spatřit na vyjíţďce po řece Rio San Juan a plameňáky, leguány či krokodýly lze pozorovat na ostrově Isla Cabritos či u jezera Lago Enriquillo v jiţní části ostrova. Zdejší pláţe pokryté bílým pískem jsou lemované kokosovými palmami. Dno moře se jen postupně svaţuje ke korálovým útesům, které chrání pobřeţí před velkými vlnami. Korálové útesy jsou jako stvořené pro potápění, a to bez kyslíkového přístroje, neboť leţí v hloubce pouze okolo jednoho metru. Útesy tvoří pod hladinou obrazce nejrůznějších barev a tvarů. Některé připomínají květiny, trsy trav nebo houby, mezi nimi proplouvají podivuhodně zbarvené a veliké ryby. Pokud Vás jiţ přestane bavit pozorování korálových útesů, vraťte se zpět na pláţ a nechte si namíchat některý ze zdejších koktejlů. Na kaţdé pláţi jsou Vám k dispozici bary či stánky s občerstvením, kde Vám zaměstnanci hotelů rádi poslouţí. Nejpouţívanějším slovem, které uslyšíte je "maňana". V češtině to znamená něco jako "ono se to nezblázní". Kdyţ má člověk hlad, utrhne se něco ze stromu. Stačí zasadit prut do země a ono z něj něco vyroste. Buď palma nebo květina nebo ananas. Zalévat není třeba, slunce je zadarmo - maňana. Vítejte v Dominikánské republice. Team společnosti GBH Private Trust

5 ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE

6 ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE Název CZ: Název ENG: Název SP: Hlavní město: Dominikánská republika Dominican Republic República Dominicána Santo Domingo ( obyv.) Počet obyvatel: Rozloha (km2): Hustota osob/km2: 181,3 Umístění: Sousedi: Úřední jazyk: karibský stát v souostroví Velké Antily; Střední Amerika Haiti španělština Gramotnost: 84,7 Náboţenství: katolíci (91%), protestanti Národnostní sloţení: mulati (70%), běloší (15%), černoši (10%) Politický stav: Měna: Časové pásmo: Mezinárodní zkratka: Doména (internet): republika dominikánské peso (DOP) = 100 centávů UTC 4, AST (Atlantic Standard Time) DOM.do Předvolba (telefon): a Ekonomika: Zemědělství zaměstnává téměř polovinu pracujícího obyvatelstva. Inflace překračuje 8%, nezaměstnanost 15%, hospodářský růst je dlouhodobě pozitivní, dluh státu činí necelých 6,5 mld. USD. Hlavní odvětví ekonomiky: zemědělství HDP (USD): 52,16 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): Vodní plocha (km2): 350 Velká města: Barahona, El Macao, La Romana, La Vega, Monte Cristi, Puerto Plata, Samaná, San Francisco de Macoris Řeky: Yaque del Norte a desítky dalších menších řek

7 Moře: Podnebí: Úhrn sráţek: níţinách kolem 1000 mm Roční teploty: Karibské moře, Atlantský oceán tropický pás v horách více neţ 2000 mm (nejvíce během letního období dešťů); v průměrně stupňů Celsia Reliéf: Od severozápadu k jihovýchodu se rozprostírá pohoří Cordillera Central s nejvyšším vrcholem státu (Pico Duarte 3175 m n. m.). Paralelně s ním prochází podél severního pobřeţí pohoří Cordillera Septentrional (do 1200 m). Na jihozápadě pohoří Sierra de Neibai (aţ 1630 m). Na východě Corillera Oreintal (kolem 760 m). Mezi pohořími se rozprostírají níţiny. Flora: Fauna: subtropické deštné lesy; horské lesy a částečně i savany mnoţství druhů ptáků a mořských ţivočichů Vyuţití plochy: pastviny (34%), orná půda (21%), lesy (13%), ostatní (23%)

8 HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY

9 HISTORIE DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Původní obyvatelé Hispanioly byli indiánští Taínové tzv. dobří lidé, kteří se sem dostali od řeky Orinoco z dnešní Venezuely. Osídlili souostroví a ostrov, který nazvali Haiti ( Hornatý - 70 % území ostrova je pokryto horami). To bylo v polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem. Památky na indiánské osídlení v podobě skalních kreseb a piktografů jsou dodnes vidět v jeskyních v národních parcích. Kryštof Kolumbus přistál během své první výpravy u břehů Ameriky na ostrově 6. prosince 1492 a nazval ostrov podle rodné země - Hispaniola. Dříve však objevil ostrov San Salvador (dnešní Bahamy), jeho další cesta vedla přes další malé ostrůvky na Kubu a teprve poté se vydal na Haiti. V této době ţilo na Haiti asi obyvatel. Místní obyvatelé Kolumba vítali, byli oblečeni do slavnostních šatů a ozdobení doplňky ze zlata. Právě proto na tomto ostrově zaloţil první evropskou osadu na americkém kontinentu Navidad (Vánoce) a snad také právě proto zapsal do lodního deníku slova, která se dnes citují ve všech dominikánských průvodcích: Je to nejkrásnější země, jakou lidské oko spatřilo." Ostrov se stal na 50 let základnou pro španělskou expanzi po celém americkém kontinentu. Konquistadoři zakládali nová města ( například Puerto Plata na severu či Santo Domingo na jihu země - to bylo hlavním městem Střední Ameriky do roku 1530 ) a snaţili se z ostrova vytěţit co největší bohatství. Indiány vyuţívali pro těţkou práci na plantáţích i při dolování zlata. Původní obyvatelé, nezvyklí na tak vyčerpávající činnost, rychle umírali. Domorodci tak uţ fakticky vymřeli ve třicátých letech 16. století. Vzhledem k tomu, ţe konquistadoři s místními ţenami ţili a měli s nimi dětí, koluje ještě dnes v ţilách Dominikánců původní krev indiánů, a zachovaly se i některé původní rituály. Vymírající indiány nahrazovali Španělé a posléze i Francouzi dovozem otroků z Afriky. V 16. století se Španělé přesunuli na pevninu, zejména do Mexika. Na ostrově zůstali jen chudí Španělé, kteří na cestu do Mexika neměli peníze, a ti začali spolupracovat s piráty, takţe kolem břehů Dominikánské republiky je z té doby řada potopených korábů. Ztroskotávaly ovšem nejen kvůli pirátům, ale i kvůli vysokým korálovým rifům. K pirátům se postupně přidávali francouzští protestanti, kteří se začali usazovat zejména na severu a západě Hispanioly. Španělská koruna proti pirátům vyslala trestnou výpravu, která však měla za úkol potlačit zejména šíření protestantismu na ostrově. V čele výpravy byl López de Castro, který přivezl tehdejšímu guvernérovi Antoniu de Osoriovi příkaz na vyhlazení některých osad, jako byly Puerto Plata, Bayajá, Montecrti, La Yaguana. Města byla vypálena v roce Obyvatelé buď prchli na vedlejší ostrovy, zejména na Portorico, nebo se stěhovali na jih do Santo Dominga. Během dalšího století se v nadvládě nad jednotlivými částmi ostrova střídali dobrodruzi různých národností - Španělé, Francouzi, krátce i Angličané a Holanďané. V Evropě zuřila do poloviny 17. století třicetiletá válka, a tak se vzdálené kolonie ocitly na pokraji zájmu. Po uzavření vestfálského míru v roce 1648 se poměry v Evropě ustálily a přišel čas i na řešení situace na ostrovech. Francouzská koruna rozšiřovala svůj vliv nad západní částí Hispanioly, posléze nad ní převzala i kontrolu, a tak od roku 1665 můţeme hovořit o počátku francouzské kolonie Saint-Domingue. Východní část patřila i nadále španělské koruně. Smlouvou z roku 1697 pak Španělé předali oficiálně západní část ostrova pod francouzský protektorát a o 100 let později se tato část Hispanioly stala nejbohatší zemí v celé karibské oblasti, zatímco španělská část patřila mezi nejchudší, protoţe - uţ vydrancovaná - byla zcela na pokraji zájmu španělských kolonistů.

10 V roce 1795 se celý ostrov dostal pod nadvládu Francouzů - vlivem napoleonských válek a vítězného taţení Evropou neměli Španělé sílu ani chuť vzdorovat haitskému generálu Toussaint L Ouverturoví v zabrání celého ostrova pro Francii. Díky rozsáhlým plantáţím cukrové třtiny se v 18. století stala Hispaniola spolu s Kubou a Portorikem cukřenkou" Evropy. Otroci se proti nelidským podmínkám práce na plantáţích neustále bouřili, aţ jejich velké povstání vedlo v roce 1804 k vyhlášení první nezávislé republiky pod jménem Haiti (po Spojených státech druhé svobodné země na americkém kontinentu). Po čtyřech letech nezávislosti východní část ostrova opět obsazují Španělé. Další boje o nezávislost vedly k vítězství v roce 1821, ovšem ani to nebylo nadlouho. V období byl ostrov násilím sjednocen pod haitskou nadvládu. Teprve v roce 1844 byla na dvou třetinách východní části ostrova zásluhou Otce vlasti" Juana Pabla Duarta vyhlášena nezávislá Dominikánská republika, nazvaná podle mocného a populárního řádu dominikánů. Na Duarteho památku byla nejvyšší hora v zemi pojmenována Pico Duarte. Juan Pablo Duarte

11 V následujících letech byla republika ovládána vojenskými diktátory a období demokratické vlády byla jen krátká. Později se Španělé ještě jednou zmocnili vlády za pomoci generála Santany v roce 1861, ale o čtyři roky později byli definitivně vyhnáni ze země. Další omezení nezávislosti státu představovaly od roku 1899 USA, které převzaly nad zemí protektorát a kontrolovaly finanční systém, ve snaze přimět Dominikánskou republiku k placení dluhů. V roce 1916 došlo dokonce i na vojenskou okupaci, která trvala aţ do roku Prezident Horacio Vásquez se s Američany dokázal dohodnout a dosáhl výhod pro export dominikánských surovin do USA. Zatímco nemocný prezident usínal na vavřínech, v armádě rychle stoupal po hodnostním ţebříčku Rafael Leonidas Trujillo, Vásquezův oblíbenec. Jeho aktivity nezůstaly Američanům utajeny, a proto přijel dvakrát do Dominikánské republiky ministr zahraničí, aby Trujilla varoval, ţe USA nebudou akceptovat vládu, která se k moci dostane převratem. Trujillo přísahal loajalitu prezidentu Vásquezovi, zároveň však připravoval puč, který začal 23. února Vásquez uprchl do USA, kde dostal okamţitě politický azyl. Trujillo nechal svou bojovou jednotkou La 42" pozabíjet hlavní moţné politické odpůrce a 16. srpna 1930 se prohlásil prezidentem. Začala tak jedenáctiletá éra vlády diktátora - tyrana, která poznamenala moderní dějiny Dominikánské republiky více neţ cokoli jiného. Rafael Leonidas Trujillo Rafael Trujillo se narodil v roce 1891 v Saň Cristóbalu, v chudé rodině, v níţ se mísila španělská, kreolská a haitská krev. V roce 1918 vstoupil do řad policie, kde se rychle a disciplinovaně učil vojenské metody, importované americkými okupačními vojsky Poslušný vůči nadřízeným, přísný na podřízené, rychle postupoval v ţebříčku hodností a v roce 1927 se stal krajovým velitelem. S určitými pravomocemi začal konečně pracovat i na hromadění majetku - především braním vysokých úplatků a vydíráním. Neuvěřitelným patolízalstvím vůči stávajícímu prezidentovi si připravoval pozici daleko vyšší. Prezident Vásquez ho jmenoval do čela armády a Trujillo se mu za to odvděčil" 23. února 1930 pučem. Kdyţ uţ byl u moci, šly jakékoli skrupule stranou. Uţ během prvních čtyř let své prezidentské funkce si podmanil velkou většinu všech průmyslových podniků ve státě. Vydal například zákon zakazující konzumaci soli vytěţené z moře, a lidé tak museli kupovat pouze sůl z jeho solivarů. Cena soli vzrostla z 0,60 USD za 50 kilogramů na tři dolary. Tak za rok jen na soli vydělal diktátor dolarů. Totéţ pak udělal s masem. Ústřední banku řídila jeho manţelka Maria Martínez. Ke konci prvního prezidentského období v srpnu 1934 kontroloval vše od prostituce aţ po vývoz ovoce, nehledě na přidělování státních zakázek (vlastním firmám). Přidělil si tituly Otec Nové vlasti a Dobroditel vlasti a jeho noviny i nakladatelství chrlily tisíce článku a knih o jeho genialitě a svatosti. Všechny rozhlasové stanice, které vlastnil buď přímo on, nebo jeho rodina, vysílaly pouze jeho projevy nebo oslavné ódy

12 V roce 1934 neměl takový diktátorský totalitní systém v Latinské Americe obdoby. Kdyţ byl zvolen" na druhé prezidentské období, nechal přejmenovat hlavní město Santo Domingo na Ciudad Trujillo a všude musely viset nápisy : Tady vládne Bůh a Trujillo. Velice drasticky vyřešil hraniční problémy se sousedním Haiti. Haiťané, ţijící na dominikánském území v hraničním pásmu, poklidně sekali třtinu budovali si domy. Bez jakéhokoli varování nastoupila 4. října 1937 do pohraničí armáda a Haiťany prostě vyvraţdila. Podle nejniţších odhadů to bylo lidí, podle nejvyšších aţ lidí. Svět to šokovalo a díky mezinárodnímu politickému tlaku musel Trujillo vyplatit haitské vládě kompenzaci ve výši dolarů. Hranice byla osídlena Dominikánci za podpory katolické církve, která uvítala moţnost vymýtit v této oblasti haitské pohanské rituály voodoo a nahradit je katolickými náboţenskými obřady. Na ekonomiku země mělo třicetileté Trujillovo setrvávání u moci paradoxně i pozitivní vliv. Devítinásobně se zvýšily investice, 2,5krát stoupla zaměstnanost, 22násobně se zvýšila průmyslová produkce, vyrostla řada důleţitých staveb - silnicemi počínaje, přes nemocnice, školy, mosty, aţ po elektrárny a nové průmyslové podniky. Kdyţ v roce 1959 svrhl Castro diktátorský reţim na Kubě, nabídl pomoc dominikánským exulantům a disidentům. Za tiché podpory USA pak byl 30. května 1961 spáchán na Trujilla atentát. Byl rozstřílen samopaly ve svém automobilu, kdyţ z vládní budovy v Santo Domingu jel do svého sídla v třicet kilometrů vzdáleném San Cristóbalu. Trujillo je pohřben ve Španělsku, jeho potomci (dvě dcery a syn) ţijí v USA a nakradený majetek ve výši 600 milionů dolarů je uloţen v zahraničních bankách. Salvador Jorge Blanco Následovaly čtyři roky chaosu včetně krátké občanské války a invaze amerických námořních sil, které měly zajistit v zemi svobodné volby V těch zvítězil Joaquín Balaguer, blízký spolupracovník a vrstevník Trujilla, který si s jeho stylem vlády nikterak nezadal. Období jeho vlády se proto také nazývá neotrujillonismus". Byl prezidentem celkem šestkrát, s přestávkou v letech , kdy byl u moci nejprve sociální demokrat Antonio Guzmán (spáchal sebevraţdu poté, co se dozvěděl, ţe jeho dcera vytunelovala" jednu z nejvýznamnějších bank v zemi) a poté Salvador Jorge Blanco. Toho Balaguer nechal před volbami v roce 1986 mediálně znemoţnit, aby se - uţ jako senilní - opět ujal funkce. V ní setrvával aţ do roku 1996, kdy jej konečně nahradil skutečně demokraticky zvolený prezident Leonel Fernández Reyna, který je po znovuzvolení prezidentem do stávající doby.

13 STÁTNÍ ZNAK A VLAJKA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY

14 STÁTNÍ ZNAK DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Symbolika barev je podobná jako u vlajky. Ve středu znaku je bible otevřená u evangelia sv. Jana (kap. 1). Motto na horní stuze značí Bůh, vlast, svoboda. STÁTNÍ VLAJKA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Vlajka Dominikánské republiky, podle popisu v článku č. 96 ústavy Dominikánské republiky, má podobu vystředěného bílého kříţe, který rozděluje list na čtyři pole. Horní ţerďový kanton a dolní vlající kanton jsou modré, horní vlající a dolní ţerďový jsou červené. Státní a válečná vlajka a sluţební námořní vlajka mají uprostřed kříţe umístěn státní znak.

15 POLITICKÁ SOUČASTNOST

16 POLITICKÁ SOUČASTNOST Stručná charakteristika politického systému státní zřízení republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem platná ústava vyhlášena (dodatek ústavy schválen , který dovoluje prezidentům slouţit víc neţ jedno volební období) ústavní a politický systém reprezentativní demokracie prezidentského typu se vzájemně oddělenými mocemi: výkonnou, zákonodárnou a soudní moc výkonná v čele prezident republiky, který jmenuje a odvolává členy vlády (státní tajemníky), řídí jednání vlády a odpovídá za její fungování moc zákonodárná dvoukomorový Národní kongres sloţený ze Senátu (32 členů, z toho 30 senátorů ze strany PRD - Partido Revolucionario Dominicano a po jednom ze strany PLD - Partido de la Liberacion Dominicano a PRSC - Partido Reformista Social Cristiano) a Poslanecké sněmovny (150 členů, z toho 72 poslanců za PRD, 40 za PLD a 38 za PRSC)), členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky (poslední volby v r. 2006) předseda Senátu: Reinaldo Pared Pérez předseda Poslanecké sněmovny: Julio César Valentín moc soudní Nejvyšší soud, 9 odvolacích soudů, 30 soudců první instance Volební systém: platí všeobecné hlasovací právo pro všechny občany starší 18ti let, členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky ve všeobecných a přímých volbách (poslední volby v květnu 2004) Hlavní politické strany - vládní strany: Strana Dominikánského osvobození (PLD) prezidenta Leonela Fernándeze, Dominikánská revoluční strana (PRD), Reformní strana sociálně křesťanská (PRSC), Národní pokroková fronta (FPN), Hlava státu (jméno, kompetence) Leonel Fernádez Reyna Leonel Fernández Reyna

17 Od , Strana Dominikánského osvobození - PLD, je zároveň odpovědný za chod vlády, která je orgánem prezidenta. Dle ústavy je volený ve všeobecných volbách na 4leté období. Ve volbách v roce 2008 byl opětovně potvrzen do své prezidentské funkce. Sloţení vlády výkonný viceprezident Rafael Alburquerque de Castro ministr vnitra a policie Francisco Almeida Rancier ministr zahraničí Carlos Morales Troncoso ministr financí Vicente Bengoa Albiyu ministr obrany Admirál Sigrido Pared Perez ministryně školství Alejandrina Germán ministr kultury José Rafael Lantigua ministr práce José Ramón Fadul ministr veřejného zdravotnictví a sociálního zabezpečení Bautista Rojas Gomez ministr průmyslu a obchodu Francisco Javier García Fernández ministr ţivotního prostředí a přírodních zdrojů Maximiliano Puig Miller ministr zemědělství Amilcar Romero ministryně vysokého školství, vědy a technologie Ligia Amada Melo viuda Cardona ministr - vedoucí prezidentské kanceláře Danilo Medina Sánchez ministr veřejných prací a komunikací Manuel de Jesús Pérez ministr sportu Felipe Payano ministr turistiky Felix Jimenez Jimenez ministryně pro ţenské otázky Gladis Gutierrez ministr mládeţe Manuel Crespo ministr bez portfeje Miguel Mejía ministr bez portfeje Eduardo Selman Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN (AIEA, FAO, ICAO, IFAD, IHO, ILO, IMO, IMF, ITU, UNCTAD, UNESCO, UPU, WHO, WMO), ACP, OAS, AEC. ALADI, Andské společenství, G-3, OPEC, MAAE, BIRF, CFI, Skupina 77, INTERPOL, INTELSAT, CARICOM (pozorovatel), IADB, IBRD, ICC, ICFTU, ICRM, IDA, IFRCS, IOM, IPU, OPANAL Zahraniční politice Dominikánské republiky dominují vztahy s USA, zeměmi Karibské oblasti a Střední Ameriky, dále s Venezuelou, Mexikem, Brazílií a Argentinou. Specifické jsou vztahy k Haiti. S Kubou udrţuje DR především kontakty obchodní, diplomatické styky neexistují. Čilá je relace se státy EU (Španělsko, Německo, Itálie, Francie). Ve vztahu k USA nabrala dominikánská zahraniční politika v poslední době na značné dynamice, v březnu 2004 podepsala DR s USA dohodu o odstranění všech obchodních překáţek ve vzájemném obchodě, coţ znamená začlenění DR do Středoamerické zóny volného obchodu CAFTA a umoţňuje volný obchod DR i s ostatními členy tohoto uskupení (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua). I po omezení mnoţství cukru vyváţeného z DR zůstává zemí s nejvyšší cukernou kvótou se tunami ročně. Specifikem zahraniční politiky jsou vztahy k sousednímu Haiti. První návštěva nově zvoleného haitského prezidenta Reného Prévala vedla do DR, kde ujistil o zájmu na dobrých sousedských vztazích. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kromě integračních smluv uzavřela Dominikánská republika některé významnější ekonomické multilaterální dohody: Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem /1998) Dohoda o zóně volného obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2004) Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Kostarikou, Salvadorem, Guatemalou, Hondurasem a Nikaraguou (1998) Asociace karibských států AEC (1992)

18 Free Trade Area of the Americas - FTAA (2005) Pokud jde o integrační snahy, zaměřuje se dominikánská diplomacie na integraci regionální, a to v rámci Karibského společenství CARICOM, kde poţádala o změnu na plnoprávného člena, a v rámci AEC (Asociace karibských států). Má zájem vystupovat jako vůdčí země Karibské oblasti. Úspěchem DR bylo její začlenění do Dohody o volném obchodu zemí Střední Ameriky (Kostarika, Nikaragua, Honduras, Guatemala a Salvador), USA a DR. DR také participuje na projektu venezuelského prezidenta Huga Cháveze Petrocaribe, ve kterém nabízí Venezuela dodávky ropy za preferenčních cen a výhodných platebních podmínek. Přehled bilaterálních smluv s ČR Dominikánská republika nemá uzavřenou ţádnou bilaterální dohodu s ČR. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (v mil DOP) Příjmy , , , , , ,0 Výdaje , , , , , ,2 Saldo 992,4-299, , , , ,2 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana r příjmy jsou odhadovány Budova sídla vlády v hlavním městě Santo Domingo

19 Platební bilance (běţný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance Dominikánské republiky (v mil. USD) pr I. Běţný účet -797, , ,1-477,8-786,1 I.1 Obchodní bilance , , , , ,2 Export 5 165, , , , ,0 -národní 847, , , , ,4 -volné zóny 4 317, , , , ,6 Import , , , , ,2 -národní , , , ,3-8,745,1 -volné zóny , , , , ,1 I.2 Bilance sluţeb , , , , ,9 Příjmy 3 070, , , , ,5 -cesty 2 730, , , , ,2 -ostatní 340,3 341,0 352,3 394,9 431,3 Výdaje , , , , ,6 -dopravné -627,6-550,2-509,8-706,7-762,8 - ostatní -685,5-669,2-703,4-759,8-794,8 I.3 Nájmy investic , , , , ,1 Příjmy 300,4 340,7 336,3 418,0 556,9 -Bco.Central 25,5 17,2 20,0 59,5 117,0 -ostatní 274,9 323,5 316,3 358,5 439,9 Výdaje , , , , ,0 -úroky -202,4-235,2-330,6-327,7-327,2 -výnosy aj , , , , ,8 I.4 Transfery netto běţné 2 269, , , , ,3 rodinné poukazy 1 959, , , , ,7 sociální poukazy 191,3 189,1 171,9 166,8 163,5 indemnizace 116,6 102,1 120,7 111,0 117,6 ostatní donace 1,8-15,8 4,7-10,6 4,5 ll. Kapitálový a finanční účet 383,1-16,3 117, , ,3 II.2 Finanční účet -383,1-16,3 117, , ,3 Přímé investice 916,8 613,0 909, , ,3 Portfoliové investice -25,7 543,8-24,3 248,8 581,9 Dluh dlouhodobý (soukromý i veřejný) 413,2 509,2-143,0 83,0 449,8 Dluh krátkodobý (soukromý i veřejný) 147,2-286,6-227,4-38,8-32,6 měna a depozita 63,2-109,3-7,0-9,7 23,1 ostatní , ,5-389,9 256,9-649,2 III. Omyly a opomenutí -139, ,3-985,4-380,4-499,2 IV Bilance (I+II+III) -554,7-546,5 179,2 704,9 271,0 V. Financování 554,7 546,5-179,2-704,9-271,0 Externí aktiva (zvýš.) 526,5 358,0-541, ,7-319,4 Rezervní aktiva 526,5 358,0-541, ,7-319,4 Uţití úvěru FMI -25,6 92,8 65,7 219,1 37,5 Transfery (kondonace dluhu) 7,3 6,0 4,3 0,0 35,9 Ost.pasivní investice 46,5 89,7 292,6 184,7-25,0 Reprogramace dluhu ,0 90,6 Zpoţdění celkem 46,5 89,7 292,6-232,3-115,6

20 Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanazas de Pagos, Banco Central de la RD Devizové rezervy Devizové rezervy v mil. USD 2000 btto 818,2 ntto 441, btto 1.340,8 ntto 962, btto 828,9 ntto 376, btto aktiva 489,2 btto rezervy 279,4 ntto rezervy 123, btto aktiva 1 045,4 btto rezervy 824,8 ntto rezervy 602,2 ntto rezervy FMI 191, btto aktiva 2 120,3 btto rezervy 1 929,3 ntto rezervy 1 519,7 ntto rezervy FMI 849, btto aktiva 2 463,1 btto rezervy 2 250,9 ntto rezervy 1 787,8 ntto rezervy FMI 1 128,4 Od r se rezervy brutto vykazují podle 5. vydání Manuálu Platební bilance FMI, který definuje aktiva k financování nerovnováhy platební bilance, jako aktiva v zahraničí pod okamţitou kontrolou měnových úřadů". Mezinárodní netto rezervy se definují jako rozdíl mezi mezinárodními brutto rezervami Banco Central a rezervními pasívy. Pro další sledování FMI, depozita v devizách národních bank Banco Central (včetně těch, které spadají do legálního rámce) jsou sníţeny z netto rezerv a povaţují se za část rezervních pasív. Zahraniční zadluţenost, dluhová sluţba Veřejná zahraniční zadluţenost v mil. USD pr Dominikánské peso (DOP). Bankovka vzor 2002 v nominální hodnotě 100 DOP

21 DOMINIKÁNSKÁ HYMNA (ŠPANĚLSKÝ ORIGINÁL A ANGLICKÝ PŘEKLAD)

22 DOMINIKÁNSKÁ HYMNA Španělský text hymny I Quisqueyanos valientes, alcemos Nuestro canto con viva emoción, Y del mundo a la faz ostentemos Nuestro invicto glorioso pendón. II Salve el pueblo que intrépido y fuerte, A la guerra a morir se lanzó Cuando en bélico reto de muerte Sus cadenas de esclavo rompió. III Ningún pueblo ser libre merece Si es esclavo indolente y servil; Si en su pecho la llama no crece Que templó el heroismo viril. IV Más Quisqueya la indómita y brava Siempre altiva la frente alzará: Que si fuere mil veces esclava Otras tantas ser libre sabrá. V Que si dolo y ardid la expusieron de un intruso señor al desdén, Las Carreras! Beller!... campos fueron que cubiertos de gloria se ven. VI Que en la cima de heroíco baluarte, de los libres el verbo encarnó, donde el genio de Sánchez y Duarte a ser libre o morir enseñó. VII Y si pudo inconsulto caudillo de esas glorias el brillo empañar, de la guerra se vió en Capotillo la bandera de fuego ondear. VIII Y el incendio que atónito deja de Castilla al soberbio león, de las playas gloriosas le aleja donde flota el cruzado pendón.

23 IX Compatriotas, mostremos erguida nuestra frente, orgullosos de hoy más; que Quisqueya será destruida pero sierva de nuevo, jamás. X Que es santuario de amor cada pecho do la patria se siente vivir; Y es su escudo invencible, el derecho; Y es su lema: ser libre o morir. XI Libertad que aún se yergue serena La victoria en su carro triunfal. Y el clarín de la guerra aún resuena Pregonando su gloria inmortal. XII Libertad! Que los ecos se agiten Mientras llenos de noble ansiedad Nuestros campos de gloria repiten Libertad! Libertad! Libertad!

24 Anglický překlad hymny I Valiant Quisqueyans, let us raise Our song with vivid emotion And let's show to the face of the world Our undefeated, glorious flag. II Hail, the people who strong and intrepid, Into war launched itself unto death! When in warfare challenge of death, Her slavery chains she broke. III None people deserves to be free If he is slave, indolent and servile; If in his heart the flame is not burning, Which was sparked by heroic manliness. IV But Quisqueya, the indomitable and brave, Her head will always lift up high, For if she were enslaved a thousand times, Many more times shall she know how to be free. V If it will be exposed to ruse and deceit Unto contempt of a real imposer, On to Las Carreras! Beler!...it were places Where the traces of glory are found. VI Where on the top of the heroic bastion, The word of the libarated became flesh, Where the genius of Sánchez and Duarte Taught to be free or to die. VII And if an unattended leader the splendor Of these glorious events could ignore, One has seen in Capotillo in the war The flag of fire wave. VIII And the fire that lets the proud lion Of Castilla become stupefied, Removes him from the glorious beaches Where the crossed banner waves. IX Compatriots, let us proudly Show our face, from today prouder than ever; Quisqueya may be destroyed But a slave again, never!

25 X It is a sanctuary of love that every character Of the fatherland feels alive! And it is his coat of arms, the right; And it is his device: be free or die. XI Freedom that still rises cool-bloodedly The victory in her triumphal car. And the clarion of war re-echoes Proclaiming his immortal glory. XII Freedom! That the echo's touch While they're full of noble tension Our fields of glory repeat Freedom! Freedom! Freedom!

26 KLIMATICKÉ PODMÍNKY

27 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Dominikánská republika leţí v subtropickém pásmu, panuje zde teplé podnebí, ovlivňované pasáty. Průměrná roční teplota ve dne je 29 C a v noci 20 C. Průměrná teplota mořské vody je 26 C. Hlavní rozdíl mezi létem a zimou nespočívá v teplotě (v zimě je sotva o pět stupňů méně), ale v mnoţství dešťových sráţek. Začátkem května přichází období dešťů, které trvá aţ do října. V tomto období zhruba kaţdé dva aţ tři dny (nebo i víckrát během dne) prší, přičemţ přeháňky sice trvají jen pár desítek minut, ale nejsou to ţádné osvěţující májové deštíky, nýbrţ opravdu silné, intenzivní lijáky, které znepříjemňují veškeré venkovní činnosti, způsobují extrémní vlhkost vzduchu a někdy i rozvodnění řek a sesuvy půdy. Od srpna do listopadu je navíc nutné počítat s občasným výskytem tropických cyklon, tedy hurikánů. Ty mohou mít katastrofální následky, protoţe kromě materiálních škod si často vybírají i oběti na ţivotech a zanechávají postiţené oblasti totálně zdevastované. S několikahodinovým řáděním větrné smršti se pak místní obyvatelé vypořádávají celé měsíce a nikde nemají jistotu, ţe za rok nepřijde další, ještě ničivější hurikán. Z těchto důvodů je nejpříhodnějším obdobím pro cestu do Dominikánské republiky zdejší hlavní sezóna, to jest období listopad aţ duben, kdy panuje jasné, slunečné počasí, fouká mírný vítr a vedra nejsou tak nesnesitelná. Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Nejvyšší teplota Nejniţší teplota Teplota vody Délka slun. svitu Deštivé dny Relativní vlhkost Hurikán IKE ze září 2008 který udeřil na severu Dominikánské republiky

28 EKONOMIKA A PRŮMYSL

29 EKONOMIKA A PRŮMYSL Zhodnocení hospodářského vývoje a předpověď dalšího vývoje Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají stále na větším významu. V r dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše USD 2 429,9 mil. a v r USD 2 737,8 mil. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny. Stará akcie společnosti Dominican Sugar Corporation V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a malý průmysl a roste význam sluţeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst. Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3 7 %. Makroekonomická stabilizace v letech umoţnila vládě udrţet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu. V r rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše RD pesos 7 890,1 mil. Hrubý domácí produkt v USD zaznamenal v r nárůst na ,2 mil. a HDP per cápita dosáhl rekordních USD 3 247,40. Růst HDP v r byl zaloţen více na investicích neţ na spotřebě, oproti r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný proti spotřebě (9,6 %). V R rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %), doprava a další sluţby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Významnou roli hrají v dominikánské ekonomice volné zóny a v r bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem zvýšení exportu. Celoroční inflace r činila 5,0 %, nezaměstnanost 16,4 %. Saldo obchodní bilance bylo v r pasivní ve výši USD 2 305,1 mil., vývozy činily celkem USD 6 440,0 mil., z toho vývozy z volných zón USD 4 506,6, národní dovozy USD 8 745,1 mil. a dovozy do volných zón USD 2 445,1. Podle předběţných údajů za r činily dominikánské exporty USD 6 440,0 mil., dovozy vč. volných zón USD ,2 mil., obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši USD 4 750,2 mil.

30 Základní makroekonomické ukazatele HDP v cenách r v mil. DOP a v % růstu , , , , , ,1 7,1 % 3,6 % 4,4 % -1,9 % 2,0 % 9,3 % Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2005 Podíl odvětví na tvorbě HDP v r Komunikace 26,1 % Stavebnictví 22,7 % Finanční sluţby a pojišťovnictví 22,4 % Obchod 11,7 % Zemědělsko-chovatelský sektor 9,9 % Hornictví 9,3 % Doprava aj. sluţby 8,3 % Průmyslová výroba 7,4 % HDP v běţných cenách v mil. USD a v % růstu , , , , , ,2 13,9 % 9,4 % 0,2 % -23,4 % 12,2 % 54,5 % Reálný HDP na osobu v USD , , , , , ,4 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, březen 2006 Míra nezaměstnanosti v % ,2 16,1 16,4 17,0 18,4 16,4 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007 Míra inflace IPC v % ,4 10,5 42,7 28,7 7,4 5,0 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD, říjen 2007 Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7,7 %, coţ je pokles 3,9 % v porovnání s koncem r Průměrná nominální aktivní úroková míra dosáhla 16,4 % v prosinci 2006,coţ je sníţení o 3,7 % proti předcházejícímu roku.

31 Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těţební průmysl; hlavními nerostnými surovinami, které se v DR těţí, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit. Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou orientovány zejména na těţbu vápence a granitu, těţbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří do těţebního průmyslu investovali cca USD 336 milionů. V r rostla těţební aktivita tempem 13,3 %, produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 % a přibliţně stejným tempem se těţební aktivita odvíjela i v r Těţba zlata a stříbra je koncentrována v rukách státem vlastněných společností, které těţí především v Cibao Valley, s kapacitou uncí zlata, 2,2 milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let. Zákon 146 z r umoţňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená loţiska minerálů a poţádat o koncesi k průzkumu a jejich těţbě. Koncese můţe být udělena aţ na 75 let, platí však určitá omezení a poţadavky pro udělení koncese. Tato je omezena rozlohou hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těţební činnost je vyţadován obchodní důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatíţen 5% daní z FOB cen minerálů. Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách (koţedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů, dopravní a manipulační sluţby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,4 % (2006). Stavebnictví Od r rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůţe přesáhnout 30 %, můţe tato zahraniční spoluúčast dosáhnout aţ 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyţadována domácí participace. Stavebnictví se v r podílelo na tvorbě HDP 22,7 % a bylo po odvětví komunikací druhým významným zdrojem tvorby HDP. Započatý developérský projekt CapCana počítá s vybudováním města pro 7000 obyvatel na 120 mil m2 pozemku

32 Zemědělství vývoj, struktura Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky aţ m n.m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, sráţky se pohybují od 400 do mm za rok s průměrem mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro ţivočišnou výrobu - chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky. Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýţe a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %. Zemědělsko-chovatelský sektor se podílel na tvorbě HDP v r ,9 %, významnou roli hraje dobytkářství Velmi populárními na světových trzích se stávají organické produkty, jejichţ export roste kaţdoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao. Pověstné ručně balené dominikánské doutníky Sluţby Dominikánská republika je především ekonomikou sluţeb; tento sektor představuje 55 % domácích příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční sluţby a pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r ,4 %, obchod 11,7 % a doprava a jiné sluţby 8,3 %. Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláţí, navštíví ročně přes 3,8 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na sportovní, dobrodruţnou a léčebnou turistiku.

33 Bankovní systém V čele bankovního systému DR je centrální banka, Banco Central de la República Dominicana. Bankovní systém poskytuje všechny standardní bankovní sluţby a zahrnuje komerční banky, hypoteční banky, spořitelny a půjčkové ústavy a rozvojové banky. Hlavním finančním zdrojem financování soukromého sektoru jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry; úvěry střednědobé a dlouhodobé pro stavební a turistický sektor poskytují banky hypoteční. Spořitelní a půjčkové ústavy umoţňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní i soukromé nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních odvětvích, jako je zemědělství, turistika, průmysl, doprava a sluţby. V DR funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny sluţby komerční, hypoteční i sluţby rozvojových bank. Banco Popular Banco Comercial BHD s.a. Banco del Comercio Dominicano s.a. Banco del Exterior Dominicano s.a. Banco de Reservas de la República Dominicana Banco Dominicano del Progreso s.a. Banco Gerencial y Fiduciario Dominicano Banco Intercontinenal s.a. The Bank of Nova Scotia Citibank Banco Mercantil s.a., Banco Metropolitano s.a. Banco de Desarollo Idecosa s.a. (nyní GBH Private Bank Banco Ahorro y Credito s.a.) Banco Nacional de Crédito, a další Budova Banco Reservas na Avenida W.Churchil v hlavním městě Santo Domingo

34 Zóny volného obchodu V zemi je síť celkem 59 průmyslových volných zón, ve kterých operuje téměř 600 společností v podmínkách bezdaňového reţimu a se speciálními celními výhodami a s více neţ zaměstnanci. Domácí a zahraniční firmy jsou vyňaty z dovozních cel, korporativních daní z příjmu a daní ze staveb. Společnosti mohou volně repatriovat své zisky v plné výši. Tyto pobídky posílily zejména textilní průmysl, výrobu obuvi, šperkařství, zpracování tabáku, výrobu elektroniky a lékařských nástrojů, zařízení a vybavení nemocnic a dopravní, skladovací a manipulační sluţby. Činnost volných zón v Dominikánské republice je řízena přímo zvláštním radou pro volné zóny (Consejo Nacional de Zonas Libres). Vývoz firem, které operují ve volných zónách má rostoucí trend od r. 1993, svého vrcholu dosáhl v r s objemem vývozu cca USD 4 770,6 milionů FOB. V dalších letech se export volných zón vyvíjel následovně: 2001: USD 4 481,6 2002: USD 4 317,0 2003: USD 4 398,8 2004: USD 4 416,5 2005: USD 4 734,7 2006: USD 4 553,7 První technologickou volnou zónou v Dominikánské republice je Cyber Park v Santo Domingu, který se specializuje na informační technologie a související průmyslové obory, včetně sluţeb pro export, software a počítačový design. Bezcelní zóny Zona Franca jsou pilířem ekonomiky Dominikánské republiky

35 DAŇOVÝ SYSTÉM

36 DAŇOVÝ SYSTÉM V r byla modifikována daňová reforma o některé dodatky umoţňující sníţení fiskálního deficitu, sníţení chudoby a docílení rovnováhy v distribuci příjmů. V zemi je zavedena daň z příjmu a je stanovena pro právnické osoby na 25 % a pro fyzické osoby maximálně 25 %. Je odstupňována podle výše příjmu, přičemţ do výše příjmu fyzických osob RD pesos ,- ročně se daň neplatí, od této výše do RD pesos se platí 15 % daň, do daň 20 % a přes tuto hranici 25 %. Je zohledňována roční inflace kalkulovaná podle indexu spotřebitelských cen centrální bankou. Příjmy z obchodní aktivity jsou zdaněny 10% sazbou (poplatky, provize aj.). Vyšší sazba 20 % je stanovena na příjmy z leasingových operací, 15 % na výnosy z loterií a her, 1,5 % za výnosy státních agentur poskytujících nezávislé sluţby a 10 % na ostatní příjmy. Daňový poplatník je povinen se v zemi zaregistrovat v národním rejstříku (RNC - Registro Nacional de Contribuyentes). Dále je v zemi stanovena daň z transferu industrializovaného zboţí a sluţeb (ITBIS) a je aplikovaná na jiţ uvedené transfery industrializovaného zboţí kalkulované na bázi netto hodnoty transferu plus příslušné sluţby, dále na dovoz industrializovaného zboţí kalkulovaný na bázi CIF hodnoty zboţí plus clo a dále za poskytování a pronajímání sluţeb kalkulované na bázi hodnoty sluţeb, vyjma mandatorních poplatků. Daňová reforma zvýšila tuto daň ITBIS z 8 % na 12 %. Inzertní sluţby jsou zdaněny niţší sazbou, a to 6 %. Ze zdanění jsou vyjmuty také některé produkty zemědělského a chovatelského odvětví, jako jsou ţivá zvířata, maso, ryby na chov, mléčné produkty, rostliny k pěstování, zelenina a ovoce pro veřejnou spotřebu, káva, kukuřice, mleté výrobky, cukr, kakao aj. Dále paliva a energie, knihy a časopisy a osobní počítače a příslušenství. Ze zdanění jsou osvobozeny také sluţby vzdělávací, kultura, zdraví, finančnictví (mimo pojišťovnictví), penzijní programy, pozemní přeprava, elektřina, voda a odvoz odpadu, nájem domů a osobní péče. Selektivní spotřební daň se aplikuje na transfery některého zboţí vyráběného v zemi, na dovoz určitých produktů a poskytování určitých sluţeb, např. na alkohol a tabákové výrobky, vozidla, šperky, některé domácí spotřebiče, hotelové pokoje aj. Daňový rozsah je odstupňován od 5 % do 80 % podle hodnoty např. automobilu a daň je splatná měsíčně. Hodnota CIF do USD pro motorová vozidla je nulová, nejvyšší sazba 80 % je na vozidla v kategorii od USD ,- CIF výše. Budova Centrální banky Dominikánské republiky v Santo Domingu

37 OBCHODNÍ BILANCE

38 OBCHODNÍ BILANCE Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo Obchodní bilance Dominikánské republiky za léta v mil. USD Rok pr Vývoz , , , , ,0 Dovoz 6 237, , , , ,1 Obrat , , , , ,1 Saldo ,3 374,9 567, , ,1 Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanza de Pagos, Div. de Análisis de Exportaciones e Importaciones, Bco. Central, RD +/ dovozy národní bez dovozů do volných zón pr - předběžně, 2006 dle platební bilance Celkové dovozy v letech jako % HDP dle metodologie r ,1 38,5 35,3 29,0 31,4 Pramen: UAAES/SEEPyD s informací BCRD Teritoriální struktura postavení vůči EU Největší obchodní partneři v dominikánském vývozu v % USA 44,6 34,0 34,5 Haiti 12,6 17,3 17,1 Portoriko 14,7 14,4 13,6 Belgie 3,6 1,5 2,4 Velká Británie 3,5 5,5 4,7 Španělsko 1,8 3,3 4,3 Jamajka 2,0 1,6 2,5 Německo 1,2 0,5 0,9 Kanada 1,9 0,9 0,6 Holandsko 1,2 1,7 0,5 Kuba 1,3 1,3 1,4 Itálie 1,8 2,0 1,7 Pramen: UAAES/SEEPyD, BCRD

39 Největší obchodní partneři v dominikánském dovozu: USA (přes 40 %), dále Čína, Jiţní Korea, Taiwan, Portoriko a země EU (Itálie, Španělsko, Německo). Dominikánský vývoz r v mil. USD I. Volné zóny celkem 4 553,7 konfekce a textil 1 641,6 elektrické výrobky 666,8 klenotnictví a šperkařství 632,0 lékařské a farmaceutické výrobky 294,1 výroba obuvi 287,8 výroba tabáku 365,2 ostatní 666,0 II. Cukr a deriváty z cukrové třtiny 132,5 surový cukr 104,8 melasy a medy 27,7 III. Káva a výrobky z kávy 18,3 káva v zrnech 8,8 kávové výrobky 9,5 IV. Kakao a výrobky z kakaa 67,0 kakao v zrnech 57,8 výrobky z kakaa 9,2 V. Tabák a tabákové výrobky 11,4 tabák v listech 5,2 tabákové výrobky 6,2 VI. Minerály 709,9 ferronikl 709,9 VII. Zboţí získané v přístavu 374,9 paliva 356,3 potraviny 18,6 VIII. Ostatní produkty 617,0 Export celkem 6.484,9

40 Dominikánský dovoz v r v mil. USD I. Spotřební zboţí 4 444,7 trvanlivé (auta, elektrospotřebiče aj.) 699,2 části a komponenty spotřebního zboţí 23,7 nářadí 22,1 náhradní díly vozidel 155,7 plynové a elektrické ohřívače 18,4 hotové potravinářské produkty a polotovary vč. čištěných rostlinných olejů 390,1 mléka 114,3 konzumní rýţe 18,9 rafinovaný cukr 0,2 medicínské a farmaceutické výrobky 245,5 bílé ropné deriváty (paliva) 1.835,6 ostatní hotová paliva - ostatní spotřební zboţí 921,0 II. Suroviny 2 987,0 pro zemědělství 73,7 pro potravinářský průmysl (nezpracované) 120,5 rostlinné potravinářské oleje (surové nebo čisté) 72,7 kukuřice volně na přípravu potravin a krmiv 145,2 surový hnědý cukr 34,5 dřevo 124,4 suroviny pro textilní průmysl 59,7 suroviny pro obalový průmysl 43,7 suroviny pro nápojový průmysl 57,9 nezpracovaný tabák 5,2 pšenice volně loţená 74,3 surová ropa nebo rekonstituovaná (palivo) 952,6 ostatní nezpracovaná paliva - uhlí - minerál 47,2 ţivočišné a rostlinné tuky a oleje 22,9 chemické produkty anorganické 51,0 chemické produkty organické 55,7 umělé plastické hmoty 197,8 papír a karton na výrobu celulózy 126,0 ţelezné a ocelové odlitky 391,6 ostatní suroviny a polotovary 330,4 III. Investiční zboţí 1 366,1 pro zemědělství 57,3 pro stavebnictví 86,2 pro dopravu 237,4 pro průmysl 259,4 náhradní díly strojů a zařízení 293,7 ostatní kapitálové statky 432,1 Import celkem 8 797,8 Pramen: Banco Central de la República Dominicana, r revidován

41 Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém a kontrola vývozu Dominikánský trh je liberální s otevřeným trţním prostředím pro podnikání a pro vstup zahraničních investorů do všech odvětví národního hospodářství. Politika vlády umoţňuje volné působení zahraničních firem na trhu. Zahraniční obchod se řídí mezinárodními pravidly, vývozu ani dovozu nejsou obecně kladeny ţádné administrativní překáţky, výjimkou je však speciální materiál. Doklady obvykle vyţadované při dovozu jsou: celní deklarace obchodní faktura přepravní dokumenty (Bill of Lading. Airway Bill ap.) podle druhu zboţí certifikát kvality, sanitární, fytosanitární, o původu zboţí apod. Zvláštní podmínky platí pro dovoz zboţí do volných zón. Kontrola vývozu má pouze statistickoevidenční účel. Dovoz zboţí přes dominikánskou celnici můţe být pomalý a byrokratický a výklad celnice můţe provokovat stíţnosti obchodníků a arbitráţ. Dominikánská vláda zavedla způsob celního oceňování podle WTO v r Na dovoz zemědělských produktů se vyţaduje zdravotní povolení, zejména na dovoz ţivého dobytka z USA. DR nemá agresivní vývozně propagační schémata díky zónám volného obchodu. Ochrana domácího trhu V souvislosti s trendem dominikánské vlády otevírat ekonomiku, a to zejména prostřednictvím volných zón, dochází k postupnému uvolňování ochranářských obchodních a investičních bariér. Dovoz výrobků určených pro preferovaná odvětví, zejména zemědělství je zvýhodněn. Supermarket Bravo v Santo Domingu

42 OBCHODNÍ BILANCE S ČR

43 OBCHODNÍ BILANCE S ČR Smluvní úpravy mezi DR a ČR ČR spolupracuje s DR bez jakékoliv platné smluvní úpravy. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let Vzájemná obchodní výměna Dominikánská republika - ČR v tis. USD Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo Pramen: statistiky ČSÚ, srpen 2007 Za období leden-srpen 2007 dosáhl český export výše USD tis., dovoz tis a obrat USD tis. s pozitivním saldem USD 865 tis. Komoditní struktura českého vývozu a dovozu Český vývoz: Český vývoz na Dominikánskou republiku je v posledních letech z hlediska komoditního členění dosti diverzifikovaný. Téměř 45 % českého vývozu v r představoval papír pytlový - kraft nebělený, 37 % osobní auta, pístové motory a náhradní díly osobních vozidel, traktorů a nákladních aut a výrobky ze dřeva necelé 3 %. Dále se vyváţely tuţky a tuhy, turbovrtulové pohony do1.100 kw, soli, hydroxidy, kruhové pletací stavy, malířská plátna, trouby a trubky z plastů, stroje na výrobu a opravy obuvi, umělá střeva, ţelezné a ocelové trubky bezešvé, elektrické rozvaděče, ploché sklo, zrcadla, části koţeluţských strojů, tkaniny polyesterové, trubky a potrubí z vulkanizovaného kaučuku, bezpečnostní sklo, šicí stroje, stolní sklo, přístroje pro leteckou navigaci, licí stroje, brusiva, vata a gáza aj.

44 Český dovoz: V dovozu do ČR převládaly výrobky z plastů a podobných materiálů (44 %), lékařské, chirurgické, zubolékařské a zvěrolékařské nástroje (24,5 %), dále náplasti aj. zboţí s přilnavou vrstvou (6,9 %), vypínače, doutníky, plastové pytle a sáčky, toaletní zboţí hygienické a k nemocničním účelům, rum, přístupové karty a štítky, části elektrických signalizačních přístrojů, katétry a kanyly, statické měniče a usměrňovače, banány, dámské a dívčí kabátky ze syntetických vláken, trička, tílka, pulovry, svetry, kovové jehly, relé do 60 V, obuv aj. Perspektivní poloţky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Za perspektivní obory pro uplatnění českého exportu na dominikánském trhu lze povaţovat sektor turistiky a s ním spojené sluţby (hotelnictví, ekoturistika, restaurace ap.), kde jsou dobré a rychlé moţnosti devizové návratnosti vloţených investic a výhodné investiční pobídky ze strany státu. Dalším odvětvím moţného uplatnění českých exportérů je těţební průmysl (těţba zlata, stříbra, niklu, zinku a dále mramorů, vápence a granitu a geologický průzkum) a sektor výroby a distribuce elektrické energie. Velkosklad s drogistickým zboţím a oděvy v Santo Domingo Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V posledních letech je pro český export nejdůleţitější firmou soukromá dovozní a distribuční společnost Peravia Motors c.a., Santo Domingo, která kaţdoročně zajišťuje objemově zajímavé dovozy českých osobních aut Škoda na trh. Na významu dále nabývají soukromé společnosti dováţející ruční zbraně a munici, papír a karton, sklo a skleněné výrobky, biţuterii aj. výrobky především lehkého a spotřebního průmyslu. Na DR nejsou registrovány ţádné společné česko-dominikánské podniky. Jiné formy ekonomické spolupráce neţ přímý vývoz a dovoz za úplatu nejsou s českými partnery realizovány. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboţí, výrobní kooperaci ZÚ Caracas nemá přístup k databázi poptávek dominikánských firem po českém zboţí, tyto místní firmy formulují své poţadavky a poptávky přímo do ČR, pouze v některých ojedinělých případech kontaktují ZÚ se ţádostí o spolupráci (např. reklamace, nedodávky, vývozní licence, jazyková bariéra

45 ap.). HK ČR v Santo Domingu poskytuje prvotní kontaktní sluţby zájemcům o obchodní spolupráci s ČR a veškeré získané poptávky a náměty předává na ZÚ Caracas. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytla DR v minulosti ţádnou rozvojovou pomoc. Nicméně v závěru r poţádala ZÚ DR v Caracasu o vytipování vhodného oboru pro zpracování projektu hospodářské pomoci, avšak dominikánská strana se k tomuto návrhu nevyjádřila. ZÚ Caracas znovu v této věci intervenuje na dominikánských ministerstvech energetiky a obchodu a průmyslu. Vzájemná výměna v oblasti sluţeb Jak dominikánské tak české statistiky nevykazují ţádné údaje o vzájemné obchodní výměně v oblasti sluţeb. Centrální banka DR ani ţádná jiná instituce tuto databázi nevede. Nicméně byl v r zaznamenán trend růstu zájmu českých investorů o dominikánský trh v cestovním ruchu a zvyšoval se také počet českých turistů v organizovaných turistických zájezdech do DR. Kaţdoročně se zvyšuje zájem o nákup nemovitostí v DR k rekreačním účelům. Velkoobchod s niklem a ţelezem v Santiagu Distribuční a prodejní kanály, vyuţívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dominikánský trh je pro české exportéry velmi zajímavý i přesto, ţe se jedná o trh relativně malý, a to jak počtem obyvatelstva, tak rozlohou. Největším zdrojem příjmů pro národní hospodářství a tvorbu HDP představuje turistika a na ní navazující odvětví (hotelnictví, restaurační a ubytovací sluţby, finanční sluţby aj.) a dále zejména odvětví komunikací a volné zóny. Pro úspěšný vstup na dominikánský trh je nutný místní zástupce, který jednak zná klientelu v oboru a jednak místní mentalitu a zvyklosti, které se ve větší míře neliší od ostatních zemí Latinské Ameriky. Pro kvalitní zpracování trhu je nutná distribuční síť, organizovaná s pomocí místního zástupce. V DR nikdy nepůsobil ZÚ ČR a tato relace se obchodně rozvíjí na bázi přímých kontaktů českých exportérů s dominikánskými partnery, za účasti některých tradičních obchodních zástupců, bez kterých by nebylo moţno exporty realizovat. Zastupitelská síť je nedostatečná a nepokrývá potřeby většiny českých výrobců.

46 PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM

47 PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNÁNÍ OSOB A ZŘÍZENÍ POBOČEK FIREM Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zákoník práce z r upravuje vztahy mezi společnostmi a zaměstnanci a ostatní pracovně právní podmínky. Státní pracovní sekretariát dohlíţí na dodrţování Zákoníku práce a tzv. pracovní soudy mají ve své jurisdikci pracovní spory. Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil se neliší. Pracovní podmínky Nejméně 80 % zaměstnanců musí být Dominikánci, u vedoucích zahraničních funkcionářů firem není vyţadováno dominikánské státní občanství. Dominikánští zaměstnanci mají stejná práva jako cizinci, tzn. mají nárok na stejnou výši platu, práva a podmínky jako cizinci. Malá soukromá továrna na doutníky v Puerto Plata Pracovní doba Normální pracovní týden je 44 hodin s osmihodinovou pracovní dobou. Obvykle se však pracuje 40 hodin týdně od pondělí do pátku a zbývající 4 hodiny společnosti obvykle přesunují na sobotu. Pracovní týden zaměstnanců na částečný úvazek nesmí překročit 29 hodin. Placené volno Povinné placení volna je následující: 5 dní na svatbu, 3 dny na pohřeb člena rodiny a 2 dny na narození potomka. Dovolená Po splnění jednoho roku pracovního poměru vzniká nárok na 14 pracovních dní dovolené

48 Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku K registraci firmy je nutno poţádat o zápis v obchodním rejstříku, přikládá se vyplněná ţádost o registraci, stanovy se jménem a sídlem firmy, druh podnikání, výše kapitálu, majitel firmy aj., a to prostřednictvím specializovaných právních kanceláří. Poté je přiděleno registrační číslo a firma se zaregistruje jako místní a má identická práva a povinnosti jako kterákoliv domácí firma. Společnost se musí registrovat také v rejstříku daňových poplatníků. Zahraniční investor můţe v zemi zaloţit pobočku (doloţit kopií rozhodnutí mateřské firmy o zřízení pobočky, stanovy firmy aj.), všechny doklady musí být přeloţeny autorizovaným překladatelem a legalizovány. Specifická je registrace firem se zájmem o aktivity ve volné zóně, povolovací a registrační řízení provádí Consejo Nacional de las Zonas Libres. Sídlo společnosti GBH Private Bank zastupující i české firmy v Dominikánské republice Poţadavky na propagaci, marketing, reklamu (vyuţití HSP) Při zadávání propagačních, marketingových, inzertních, aj. reklamních akcí se doporučuje vyuţívat sluţeb specializovaných agentur na DR, které ve spolupráci s místním zástupcem mohou volit operativně optimální formy působení na trh a efektivnost vynaloţených prostředků na propagaci. Zástupce můţe navíc na místě průběţně sledovat dopady propagačních akcí a aktivně reagovat na odezvu trhu a nové podněty, které by vedly k navázání nových obchodních styků. Pro propagaci se vyuţívají všechny formy působení na podnikatelskou sféru a ve značné míře se vyuţívají i HSP. Odvětví telekomunikaci je v DR na vysoké úrovni a pracuje s novými moderními špičkovými technologiemi, především z USA. Propagační sluţby v DR jsou realizovány prostřednictvím specializovaných agentur. Obchodní korespondenci je nutno vést ve španělštině, v krajním případě v angličtině, stejně jako katalogy, prospekty a další propagační tiskový a inzertní materiál.

49 Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní spory vzniklé v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou řešeny obchodním soudem, obvykle u regionálních obchodních komor. Pro jejich řešení je nutné vyuţít sluţeb místních advokátních kanceláří autorizovaných zastupováním zahraničních i místních společnosti ve veškerých obchodních sporech. Značně vyuţívanou alternativou pro mezinárodní obchod je i klausule o řešení případného sporu před arbitráţním soudem. Rozhodčí řízení, či arbitráţní soud je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami, který vychází z praxe o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.. Prostřednictvím rozhodčího řízení lze rozhodovat v podstatě všechny majetkové nebo obchodní spory z různých právních oblastí. Výjimkou jsou například spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání, nebo takové spory, které ze zákona přísluší civilním nebo trestním soudům. Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě tytéţ právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je soudně vykonatelné. Ideální je stav, kdy je písemné ujednání o rozhodčím řízení preventivně součástí jiţ uzavírané smlouvy (např. kupní smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o obchodním zastoupení, nájemní smlouvy, apod.), nebo je takzvaná rozhodčí doložka obsaţena ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí uzavírané smlouvy. Strany se mohou o rozhodování sporu v rozhodčím řízení dohodnout i následně, aţ po vzniku sporu, uzavřením rozhodčí smlouvy (smlouvy o rozhodci). Tento způsob řešení však bývá méně obvyklý kvůli časté neschopnosti stran se v době sporu jakkoli dohodnout. Nedojde-li k zastavení rozhodčího řízení, je jeho výsledkem rozhodčí nález, který má právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí. Pokud strana povinná nesplní povinnost uloţenou rozhodčím nálezem, lze podat návrh výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce. Rozhodčí nález je rovněţ řádným exekučním titulem s okamţitou vymahatelností. V drtivé většině zemí, dává stát procesní garanci vůči rozhodčímu řízení a jeho výsledku, nezasahuje však do řízení samotného. Soud můţe na ţádost rozhodce působit ve věcech pomocných, například při poskytnutí právního názoru, při výslechu svědka a podobně. Strany sporu a rozhodující osoby mají naprosto svobodnou vůli, mohou se například dohodnout na řízení dle zásad spravedlnosti, které je nezávislé na konkrétním právním řádu. Strany vede k přijetí rozhodčí doloţky plná důvěra, proto výnos řízení respektují. Absolutní mlčenlivost při rozhodčím řízení je samozřejmostí.

50 Na rozdíl od veřejného soudního jednání tak nemůţe dojít ke zneuţití informací dalšími stranami, či medializaci nepříjemné pro všechny zúčastněné. Mlčenlivost vůči třetím stranám je zaručena i po ukončení sporu. Spis je uloţen u soudu a mimo účastníků řízení k němu nemá nikdo přístup. Rozhodčí řízení probíhá dle vůle stran buď u stálého rozhodčího soudu, nebo častěji u rozhodce ad hoc jmenovaného k řešení konkrétní kauzy. Jeho jmenování a vlastní řízení často probíhá dle jednacích řádů servisních organizací sdruţujících rozhodce. Pro více informací můţete kontaktovat rozhodčí soud v Londýně s pobočkou a rozhodci pro Dominikánskou republiku Reţim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky jsou na dominikánském trhu zadávány formou mezinárodních a národních licitací, vypisovaných oborovými ministerstvy a státními institucemi na základě Zákona o kontraktaci, který vyţaduje především transparentní průběh, jakoţ i objektivní hodnocení jejich výsledku. Reţim zadávání veřejných zakázek upřednostňuje u některých oborů firmy národní, které mohou cenově konkurovat zahraničním dodavatelům, splňují technické parametry vyhlašovaných projektů a vytvářejí nová pracovní místa pro dominikánské pracovníky. Přesto však tento reţim umoţňuje zahraničním společnostem 50 % participaci na investičních projektech obecně a ve vybraných případech, kdy není dominikánský dodavatel schopen participace druhých 50ti %, zvyšuje se pro zahraniční firmy podíl aţ na 70 %. Veřejné zakázky jsou vypisovány zejména v odvětví stavebnictví, při výstavbě a rekonstrukci silniční a ţelezniční infrastruktury, sektoru komunikací a těţebního průmyslu (hornictví). Téměř vţdy se pro participaci v těchto veřejných zakázkách vyţaduje dominikánská zastupitelská firma zahraničního výrobce nebo exportéra. Moţnost získání včasných informací o tendrech ještě před publikací podmínek je značně omezena z důvodů neexistence zastoupení ČR v zemi. Limitujícím faktorem je také to, ţe ČR není členem Meziamerické rozvojové banky, která se podílí ve značném rozsahu na vládních rozvojových projektech DR. Problémy a rizika místního trhu Problémy a rizika místního trhu odpovídají latinskoamerickému prostředí, zvyklostem trhu a mentalitě. Při řádném zajištění devizové návratnosti českých dodávek bankovní garancií nebo avalem,

51 odpovědném výběru kvalitního zástupce a konečného odběratele a zajištění vlastnických práv ke zboţí do úplného zaplacení, je riziko finančních a materiálních ztrát minimální. Výběru partnera je třeba věnovat zvýšenou pozornost a vyţadovat bankovní a kancelářské informace před realizací dodávky. Problematika ochrany duševního vlastnictví Dominikánská republika posílila práva na ochranu duševního vlastnictví reformou v r a má poměrně širokou legislativu na ochranu autorských práv a průmyslového vlastnictví a regulatorní rámec pro ochranu patentů, obchodních značek, obchodního jména a průmyslových vzorů. Modernizací obchodně právního rámce plní své závazky vyplývající z členství ve WTO (TRIPS - Trade Related Aspects of Intellectual Property). Logo Nejvyššího soudu Dominikánské republiky Průmyslové vlastnictví je upraveno Zákonem z o průmyslovém vlastnictví, který nahradil Zákon 4994 o patentech a vynálezech a Zákon 1450 z r o obchodních značkách a obchodních jménech. Zákon je v souladu s TRIPS a dalšími mezinárodními dohodami a poskytuje klasifikaci účelu registrace odpovídající mezinárodně uznávaným klasifikačním systémům. Na patenty a uţitné modely se vztahuje Strasbourgská konvence z r. 1971, na průmyslové designy Dohoda z Locarna z r a na obchodní značky Dohoda z Nice z r Za schvalování patentů a registraci práv průmyslového vlastnictví je odpovědná Oficina Nacional de Propiedad Industrial -ONAPI. A/ Patenty - na ochranu vynálezů, uţitných modelů a průmyslových vzorů. Patent je třeba registrovat u ONAPI. Ţádost o registraci musí uvádět identifikaci vynálezce a zákonného reprezentanta, osvědčení právního titulu vynálezu, jméno, popis, výkresy a resumé o vynálezu a zaplacení příslušných poplatků. Nepatentovatelné předměty jsou takové, které se jiţ vyskytují v přírodě, ve vědeckých teoriích a matematických metodách, existující objevy, výhradní estetické kreace, prezentace informací, počítačové programy, terapeutické, chirurgické nebo diagnostické metody pro léčbu lidí a veterinářství, ţivoucí látky a substance jiţ existující v přírodě a nová pouţití patentovaných výrobků nebo procesů. ONAPI má na registraci lhůtu 60 dnů. Patenty jsou povolovány na 20 let. B/ Obchodní značky - Zákon poskytuje ochranu všem druhům obchodních značek, včetně kolektivních a certifikačních. Registrace obchodní značky poskytuje výhradní práva uţivatele na obchodní značku. Jsou uznávána prioritní práva na obchodní značky registrované v zahraničí. Právo na obchodní značku se nevztahuje na značky, které mohou být pouţívány v obchodě k popisu

52 produktu, generická nebo vědecká pojmenování produktu, barev aj., značky narušující veřejný pořádek nebo morálku, značky, které mohou zesměšňovat lidi, náboţenství, země apod., pro veřejnost klamavé značky pokud jde o přírodu nebo o kvalitu výrobků, značky kopírující nebo imitující notoricky známé značky, značky porušující existující práva duševního vlastnictví, značky podobné jiţ registrovaným a snadno zaměnitelné aj. Registrace obchodních značek se uděluje na dobu 20ti let a je prodluţitelná po vypršení této doby o dalších 10 let. C/ Obchodní jména - Zákon chrání rozlišovací značky jako jsou obchodní značky, nálepky, emblémy, slogany, názvy původu a další. Exkluzivní práva pouţití obchodního jméno nevzniká z registrace, ale z prvního obchodního pouţití. Autorské právo Článek 8 Dominikánské ústavy stanoví za základní lidské právo uznávání a ochranu vlastnických práv na vědecká, umělecká a literární díla. Ochrana autorských práv je zajištěna Zákonem o právech duševního vlastnictví, který odpovídá článkům Univerzální konvence o právech duševního vlastnictví, jehoţ je DR členem. Autorská práva je nutno registrovat na National Office of Copyright (ONDA). DR ratifikovala následující mezinárodní dohody v této oblasti, a to v r Bernská konvence o ochraně literární a uměleckých děl, v r Univerzální konvence o autorských právech, v r Římská konvence o ochraně umělců, producentů gramofonových nahrávek a radiového vysílání, v r WIPO dohoda o autorských právech a WIPO dohoda o konání a gramofonových produkcích. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Platba neodvolatelným a potvrzeným akreditivem otevřeným u české banky v ČR, příp. s odloţenou splatností podle druhu obchodovaného zboţí, je zcela obvyklou a praktikovanou platební podmínkou na dominikánském trhu. Doporučuje se maximální obezřetnost při výběru obchodního partnera a poskytování úvěrů, a tedy vyšší forma zajištění devizové návratnosti realizovaných dodávek zboţí i sluţeb. U dodávek investičního zboţí na úvěr se doporučuje zajištění splatnosti bankovní zárukou nebo bankovním avalem, úhrada akontace 5 30 % hodnoty dodávky a kupní smlouvy se zástavním právem aţ do úplného zaplacení dovozcem. Při dodávkách zboţí podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního se doporučuje platba předem. Platební morálka dominikánských partnerů je dobrá, přesto však je třeba počítat s určitými rysy specifickými pro geografickou polohu země, klimatické podmínky a z toho vyplývající mentalitu, kdy kvalita a hlavně včasnost prováděných poukazů neodpovídá vţdy kontrahovaným podmínkám a evropským zvyklostem. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V DR není v současnosti organizován ţádný mezinárodně významný veletrh vhodný pro českou oficiální účast. V Santo Domingu je pravidelně organizována karibská turistická burza (Bolsa Turística del Caribe), která můţe zaujmout podnikatele v turistice pro celou Karibskou oblast. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Dominikánská republika je otevřená přímým zahraničním investicím, nabízí politickou a ekonomickou stabilitu a přístup na globální a regionální trhy. Mezi výhody patří geografická poloha země a exportní pobídky, nízké náklady na pracovní sílu a produktivita práce.

53 Právní rámec zahraničních investic na Dominikánské republice prošel podstatnou změnou se Zákonem o zahraniční investicích, s několika prováděcími dekrety, naposledy modifikovaný prezidentským dekretem Začlenění této nové legislativy umoţňuje DR disponovat značnými výhodami a hlavně bezpečností a jistotou pro zahraničního investora. V platnosti jsou zvláštní a daňové zákony, které nabízejí specifické pobídky určené pro zahraniční investice podle druhu investice. Nejdůleţitějšími zákony jsou tyto: zákon umoţňující výrobcům zboţí a sluţeb pro vývoz v rámci volných zón, úlevy zvláštního reţimu z celní kontroly a fiskálních pobídek aţ do výše 100 % vynětí z cel firmy v tzv. zvláštní zóně příhraničního rozvoje jsou vyjmuty ze všech daní po dobu 20ti let turistika je podporována zvláštními zákony o rozvoji turistiky v provinciích a lokalitách a poskytuje úlevu vynětí z daní na dobu 10 let zákon stanoví nulovou sazbu na materiál, zařízení a stroje pro výrobu těm společnostem, které v zemi pracují na zemědělsko-chovatelských projektech aj. Dekret č z upravuje povolení k trvalému pobytu investorům a poskytuje investorům stejná práva jako národním investorům. Pro zřízení kanceláře v Dominikánské republice jsou vyţadovány náleţitosti uvedené v dekretu č , pro zahraniční investory je vyţadován trvalý pobyt za účelem realizace investice, ţádost o registraci investice na centrální bance a CEI-RD (Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana), registrace k daňovému přiznání, dokumenty potřebné pro poukazy výnosů a repatriaci kapitálu aj. mimo zakládací listiny společníků mateřské firmy, stanov apod. Zákon z upravuje zahraniční investice v rámci procesu liberalizace národní ekonomiky. Tento zákon stanoví zásady pro zahraniční investice rovné zacházení se zahraničními investicemi, zajišťující stejná práva, zákonnou ochranu a nulovou diskriminaci. Jediná omezení pro zahraniční investory jsou v oborech v ukládání toxických nebo radioaktivních odpadů v zemi nevytvořených, činnosti ovlivňující veřejnou zdravotní péči a ţivotní prostředí a výroba zařízení a materiálů s přímým vztahem k národní obraně, kde má přímé pravomoci jen prezident republiky definice zahraničních investic umoţňuje kapitálové vklady, vklady naturální, nehmotné technologické kontribuce, jako jsou obchodní známky, výrobní modely, průmyslové procesy, technická pomoc aj. registrační procesy vyţadují jen autorizace centrální banky a jsou charakteru statistického. Zahraniční investor musí zaregistrovat svou investici do 90ti dnů od jejího umístění v zemi a získá automaticky certifikát o registraci zahraniční investice (Certificate of Foreign Investment Registration - CFIR) volná repatriace dividend a kapitálu - investor má právo na převod do zahraničí v cizí měně přes privátní směnečný trh, za předpokladu, ţe má CFIR, veškerého kapitálu v zemi investovaného a kapitálových výnosů a veškerých dividend deklarovaných kaţdoročně u dominikánských úřadů, po zaplacení příslušné daně z příjmu neregistrované investice - nepostihují samotnou investici, pouze v případě převodu výnosů do zahraničí je nutno předloţit příslušný CFIR

54 Dominikánská republika má uzavřené bilaterální dohody o ochraně investic s Čínou, Ekvádorem, Francií, zeměmi CARICOMu, Chile a Argentinou a v jednání jsou investiční dohody s Kolumbií, Peru, Izraelem, Tchajwanem, Kanadou, Koreou, Dánskem, Norskem, Švédskem, Německem, Ruskem, Českou republikou, Belgií, Rakouskem, Venezuelou a Ukrajinou. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V r dosáhly přímé zahraniční investice do Dominikánské republiky výše USD 1.183,3 milionů, coţ znamená proti r nárůst o 15,6 %, který se také projevil reaktivací ekonomiky. Jeden z největších developerských projektů v Karibiku a ve světě obecně Capcana se rozkládá na 120 mil m2 Dle odvětví plynuly v r přímé zahraniční investice do těchto oborů (v mil.): Turistika USD 276,2 Obchod/průmysl USD 158,1 Telekomunikace USD 324,2 Energetika USD 50,8 Finanční sektor USD 27,9 Volné zóny USD 135,7 Hornictví USD 29,3 Nemovitosti USD 181,2 Ostatní (vč. netto půjček přímých investorů) USD - celkem USD 1 183,3

55 Přímé zahraniční investice v letech v mil. USD 1993: 189,3 1994: 206,8 1995: 414,3 1996: 906,5 1997: 420,6 1998: 699,8 1999: 1 337,8 2000: 952,9 2001: 1 079,1 2002: 916,8 2003: 613,0 2004: 909,0 2005: 1 023,0 2006: 1 183,3 Celkem USD ,2 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007 Příliv PZI v r podle zemí v mil. USD USA 671,5 Španělsko 178,0 Kanada 90,5 Velká Británie 78,6 Chile 15,6 Švýcarsko 7,2 Itálie 0,2 Ostatní 226,8 Kajmanské ostrovy - 55,0 Holandsko - 26,2 Francie - 3,8 Celkem USD 1 183,3 Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2007 Největšími investory jsou USA, zejména do sluţeb finančních a pojišťovacích a moderních špičkových technologií, dále Španělsko s investicemi do turistiky a sluţeb spojených s turistikou (hotelnictví, restaurace, bankovnictví), významnými investory jsou Kanada, Velká Británie, Chile, Švýcarsko, Itálie a dále v posledních letech také Francie, Trinidad a Tobago, Kolumbie, Brazílie a Panama. České investice v teritoriu Dotazem na centrální bance Banco Central de la República Dominicana bylo zjištěno, ţe v zemi nejsou registrovány ţádné české investice v průmyslovém sektoru nebo v zemědělství. Do nákupu nemovitostí k soukromým účelům investuje pouze omezený počet fyzických osob, zejména z uměleckých a podnikatelských kruhů. Sektor turistiky v Dominikánské republice nabízí řadu atraktivních investičních pobídek. Je zde dobré ale připomenout, ţe to neznamená, ţe české investice zde vůbec nejsou. Řada českých podnikatelů vstupuje na Dominikánsky trh pod hlavičkami panamských a jiných Offshore firem, a tak se často ani český kapitál ve statistikách centrální banky neobjeví. Největší investicí v Dominikánské republice z ČR je koupě soukromé banky českými investory, která byla v řádů milionů USD.

56 Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Hlavním cílem modernizace státu byla privatizace státních společností, ve smyslu zákona č o reformě veřejných společností z června Tento zákon umoţňuje soukromým společnostem získat 50 % podíl na kapitálu a řízení veřejných společností na základě mezinárodních licitací. Hlavní privatizační projekty zahrnují následující odvětví: leasing na 25 let cementářské firmy Cementos Nacionales a těţebních firem Marmotech, Mines of Salt and Plaster a National Marble Company, kapitalizaci mlýnů na mouku Molinos Dominicanos a národní letecké společnosti Dominicana de Aviación výroba a distribuce energie - generační jednotky CDE (Itabo a Haina) byly převedeny do Seaboard Corporation a New Caribbean Consortium, zatímco společnosti distribuce elektrické energie do Union Fenosa (North and West Distribution Units) a AES (South Distribution Unit) - moţnost participace v energetice ve spolupráci se státní organizací CDEEE (Corporación Dominicana de Empresas Eléctricas Estatales, ing. Jeremías Santana - Director) leasing 10ti cukrovarů náleţející státní Consejo Estatal del Azucar (CEA) probíhá privatizační projekt modernizace, expanze a správy veřejných letišť (AILA, Gregorio Luperon, María Montez a Arroyo Barril), které byly sdruţeny do konsorcia AERODOM (Consorcio Aeropuertos Dominicanos Siglo XXI). Dominikánská republika má jednu z nejrozvinutějších infrastruktur telekomunikací v regionu. Vhodným odvětvím pro české investice je sektor telekomunikací a sluţeb, zejména pro turistiku (hotelnictví, restaurace aj.), bankovnictví a pojišťovnictví, sektor dopravy, výstavba silniční infrastruktury a rekonstrukce ţelezniční infrastruktury a investice do těţebního průmyslu, do sektoru hornictví. V zemi je ústavou zajištěno soukromé vlastnictví. Jiné velké privatizační projekty strategických odvětví národního hospodářství neexistují. Rozvojové projekty jsou vyhlašovány spíš na regionální úrovni a jsou směrovány do ochrany ţivotního prostředí, vodního hospodářství, zalesňování a ekologických staveb a do rozvoje turistiky. Dominikánská vláda prosazuje ambiciózní programy podpory konkurenceschopnosti národních odvětví, hlavně v zemědělství, jako základní krok v rámci globalizačních procesů ekonomiky. Byla přijata tato opatření na podporu růstu konkurenceschopnosti: vytvoření Národní rozvojové banky s cílem zajistit financování rozvoje strategických ekonomických sektorů přijetí Zákona 1-02 o antidumpingových opatřeních, který má chránit místní producenty před dovozy ze zahraničí za niţší ceny neţ jsou ceny prodejní v zemi původu různá opatření se záměrem zvýšit konkurenceschopnost dominikánských exportů a společností ve volných zónách Eko zemědělství je jednou z moţností výhodných investic v Dominikánské republice

57 Rizika investování v teritoriu Rizika podnikání a investování v Dominikánské republice jsou obdobná jako v ostatních zemích Latinské Ameriky, je nutno dbát na kvalitu a bonitu partnera a jeho zázemí, kvalitní zajištění návratnosti poskytovaných úvěrů bankovními garancemi a avalem, v případě dodávek investičního zboţí vyuţít klauzule zástavního práva ke zboţí aţ do úplného zaplacení, vyuţívat bankovních nástrojů k inkasu pohledávky před jejich splatností (factoring, forfaiting), plně vyuţívat sluţeb místních renomovaných právních a poradenských kanceláří ap. V Dominikánské republice je zaručeno soukromé vlastnictví firem i fyzických osob ústavou a upraveno příslušnými zákony. Nehrozí nebezpečí vyvlastnění majetku soukromých osob a firem, naopak úsilí dominikánské vlády se koncentruje na přilákání soukromých investic do země. Výhodou pro české investory je přítomnost GBH Private Bank v Dominikánské republice, která poskytuje sluţby českým investorům a podnikatelům i v českém jazyce. Více info na nebo Nové moţnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Nové, i kdyţ poněkud omezené moţnosti pro český export, se objevují v oborech vázaných na výrobu osobních aut Škoda, které jiţ několik let tvoří základ českého exportu do teritoria. Konkrétně by se mohlo jednat o dodávky autopříslušenství a vybavení osobních aut, zapalovací svíčky, náhradní díly od dalších českých výrobců mimo Auto Škodu Mladá Boleslav (vstřikovací trysky, startéry, elektropříslušenství, nářadí a dílenské opravárenské zařízení, pneumatiky pro silniční vozidla i pro uţitková vozidla, loţiska apod.). Nové investiční a exportní moţnosti jsou pro české výrobce a exportéry zařízení pro tepelnou energetiku, hornictví a úpravu minerálu a geologické sluţby. Z oboru spotřebního zboţí a zboţí pro různá průmyslová odvětví se jeví dobré moţnosti dalšího růstu odbytu papíru a kartonů aj. obalového materiálů, broušeného skla a skleněných výrobků pro domácenské pouţití, skleněných stavebních bloků a bezpečnostního skla, čerpadel, výrobků ze ţeleza a oceli, vybraných potravinářských specialit a nápojů, ručních sportovních zbraní, strojů a zařízení pro průmysl obalové techniky a nápojový průmysl apod. Jiné formy ekonomické spolupráce neţ je přímý vývoz a dovoz zboţí a sluţeb za úplatu nejsou v současné době v jednání. Dobré obchodní příleţitosti se nabízejí především: - zpracovatelům odpadů - telekomunikačním a IT společnostem - společnostem podnikajícím ve výzkumu a kybernetice - technologickým společnostem - outsoursingovým společnostem - technologické celky pro cukrovary, pivovary, atd - vybavení domácností - stavební materiály - náhradní díly pro auta, stavební stroje atd..

58 INFRASTRUKTURA

59 INFRASTRUKTURA Doprava Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo. V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umoţňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní sluţby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines. V zemi je více neţ km ţeleznic, z toho 104 je státních a je určeno pro běţnou dopravu, zbývajících km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantáţích. V DR se pouţívají 4 různé rozchody kolejí. Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichţ celková délka přesahuje km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací. Doprava se v r podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %, v r výkon odvětví mírně poklesl. Od roku 2008 v Santo Domingu funguje i metro s několika prvními stanicemi Mezinárodní letiště v PuntaCana Telekomunikace Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské Americe, v jejímţ čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 3,7 milionu, v zemi je přes internetových připojení a DR má nejniţší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna, satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku, Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA. Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších

60 technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r cca 26,1 %, coţ je nejvíce ze všech odvětví národního hospodářství. Energetika Zkušební jízda soupravy metra v Santo Domingu Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r ,6 %. Většina zdrojů elektrické energie je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší neţ GWh 5 000, poptávka je však téměř dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de Electricidad (CDE), která ji nakupuje převáţně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.

61 ZAHRANIČNÍ POMOC

62 ZAHRANIČNÍ POMOC Dominikánská republika je přes pokrok dosaţený v posledních letech poměrně chudou karibskou zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, ţe země je příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i vládami některých vyspělých zemí. Za rozvojovou pomoc lze povaţovat preferenční přístup části dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umoţňuje Dominikánské republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA. Dominikánská republika patří mezi poskytovatele rozvojové pomoci a to především sousednímu Haiti. Haitský dělník na plantáţi cukrové třtiny

63 ŠKOLSTVÍ

64 ŠKOLSTVÍ Školní docházka je povinná pro kaţdého od šesti let věku do čtrnácti let věku. Docházka do školy je však u mnoha dětí mnohem kratší a nepravidelná. Dokonce i ty nejchudší si musí všechny pomůcky kupovat sami a to je dostatečný důvod pro rodiče, proč je do školy neposílat. Školství se ale v poslední době poměrně zlepšuje, začínají vznikat školy i v odlehlých oblastech a také funguje více školních autobusů. Úroveň škol je však stále nízká a to zejména kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu. Po maturitě jsou k dispozici vysoké školy a university. Nejstarší je Universidad Autonómica de Santo Domingo, která vznikla z první univerzity Ameriky, zaloţené roku Místní děti jsou však z učení velmi nadšené a s kníţkami je vídáte téměř všude. Snad je to malá jiskřička naděje pro budoucnost země. Analfabetismus v zemi dosahuje 25%. Studentka soukromého gymnazia v Santo Domingu

65 ZDRAVOTNICTVÍ

66 ZDRAVOTNICTVÍ Existuje mnoho věcí, které vám dokáţou znepříjemnit dovolenou. A zdravotní potíţe jsou snad nejhorší z nich. Proto byste měli být opatrní na to, co kde jíte, a měli byste chránit svou pokoţku před spálením. Proto se drţte následujících rad: Pijte dostatek neslazené vody. Vyhýbejte se přemaštěným jídlům na stáncích. Nepřehánějte to s alkoholem, kocovina na sluníčku je nepříjemná věc. Stále se natírejte opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem, a to i kdyţ je zataţeno. Zdejší vánek je zrádný a slunce opaluje, i kdyţ přímo nesvítí. Noste pokrývku hlavy. Nezapomínejte chránit své oči kvalitními slunečními brýlemi. Chraňte se před hmyzem-malárie hrozí nejvíce na západě, při hranicích s Haiti, jinak její výskyt není tak častý. Po hmyzím štípnutí vám také hrozí tropická horečka. Co se týká lékařské péče, doktoři mluví anglicky hlavně ve větších městech - v Santo Domingu, Puerto Platu nebo Santiagu. Jinak je lékařská sluţba součástí většiny hotelů. Někdy mají hotely smlouvu s externím doktorem, který v případě potřeby přijede, jindy je lékař přímo v hotelu. Lékárny mívají otevřeno dlouho a jsou k dispozici i v menších městech. Rozhodně si před cestou zařiďte cestovní pojištění, díky kterému nebudete muset platit základní lékařskou a stomatologickou péči. Můţete si ho zařídit sami, ale většinou je automaticky součástí zájezdu od cestovní kanceláře. Pokud nebudete pojištěni, hrozí vám, ţe vás lékaři odmítnou ošetřit. Pokud je zdravotní problém extrémně závaţný, pacienti jsou přemísťováni na Floridu do péče odborníků. V případě potřeby volejte to je číslo pro přivolání záchranné sluţby, policie i hasičů. Nová budova nemocnice v Santiagu splňuje všechny evropské standardy

67 LIDÉ

68 LIDÉ Původními obyvateli hispánských ostrovů byli indiáni kmene Taíno. Jejich populace, cca domorodců, ţijících ve vesnicích, vedených náčelníky, byla zničena během 30 let poté, co se na ostrovech usadili Evropané. Po vyvraţdění Taínů začali bílí osadníci okamţitě přiváţet černé africké otroky - a tento stav vytrval přes 200 let. V současnosti ţije v Dominikánské Republice 8,2 milionů obyvatel, z nichţ je 72,5 % míšenců, jak mesticů, tak mulatů. Národnostních menšin je poskrovnu - 16% čistých Caucasianů (Španělů), dalších 10,8% je afrického původu, zbytek jsou asiaté a další národnostní menšiny. Co se týče ekonomického rozdělení, méně neţ 5% Dominikánců by se mohlo počítat mezi finanční elitu, kolem 35% patří ke střední třídě a více neţ 60% jsou chudobou stiţení lidé bez stálého zaměstnání a vyhlídek na ně. Nezletilí (mladší 15ti let) v současnosti činí cca 50 % obyvatel Dominikánské republiky. V sociálněekonomickém měřítku hraje velkou roli barva pleti obyvatel Dominikánské Republiky, protoţe většina lidí z vyšší vrstvy je bílá a gheta chudých jsou převáţně zalidněna černochy. Jedno kreolské přísloví říká ţe: "Chudému mulatovi se říká černoch, bohatému černochu mulat." A tak se rasové rozdělení uplatňuje i uvnitř jednotlivých tříd - a tak čím dále jedete na venkov, tím tmavší pleť vídáte. Afričané se na ostrov dostali díky otrokářství, pracovali na polích s cukrovou třtinou. Tvrdá dřina a neuvěřitelné útrapy těchto lidí by jistě vydalo na silnou knihu. V roce 1550 tvořili právě tito otroci asi 68% obyvatel ostrova. V roce 1794 však proběhlo jediné úspěšné povstání otroků v Karibiku, pod vedením F. D. Toussaint L Ouvertura. Toto povstání vedlo k zaloţení Haiti a také k osvobození otroků v Espaňole, jak se tenkrát dnešní Dominikánská republika nazývala. Dnes se Dominikánská republika snaţí odlišit od sousední Haiti, kde ţijí obyvatelé s téměř výlučně černou pletí. Přesto jsou Dominikánci milí, laskaví a někdy aţ příliš ochotní - A sus órdenes?, čím vám mohu poslouţit, tak zní nejčastěji pouţívaná věta v Dominikánské Republice. Kaţdý, kdo se trochu vyzná v těchto končinách Karibiku ví, ţe to není typické, ale lze to odůvodnit. Především tím, ţe turisté jsou pro Dominikánskou Republiku hlavním zdrojem příjmů, tolik pro její lid potřebných. Úředním jazykem je zde španělština, kterou ovládá kaţdý Dominikánec. Lidé pracující v turistickém průmyslu se většinou domluví jednoduchou angličtinou nebo němčinou. Přesto zde negramotnost dosahuje 30%, převáţně ve vesnicích.

69 Zajímavou kapitolou jsou i váleční emigranti z celého světa koncem 30tých let dvacátého století prodal prezident Trujillo velkou část půdy na místě, kde se dnes rozkládá město Sosúa několika skupinám amerických Ţidů, kteří sem dováţeli své příbuzné, ohroţované nacistickým reţimem v Evropě. První skupina dorazila do Dominikánské republiky roku 1940 a dala základ městu. V roce 1948 ţilo v Sosúe 663 uprchlíků před nacisty z celé Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Rusko, Belgie, Francie...) a 23 z nich pocházelo z Československa. Potomci těchto emigrantů ţijí na ostrově ještě dnes. V Dominikánské republice ţije okolo 8,2 milionů obyvatel. Hustota osídlení je 176 obyvatel na km2. Přírůstek obyvatelstva je okolo 2% ročně. Průměrná délka ţivota je 74 let. Největší města jsou Santo Domingo, Santiago, La Romana, San Pedro de Macorís. Věková struktura obyvatelstva: 21-22% obyvatel 0 5 let 20 21% obyvatel 5 10 let 19% obyvatel let 18% obyvatel let 11% obyvatel let 7% obyvatel let 2% obyvatel let 1% obyvatel starších osmdesáti let Miss Dominikánské republiky 2007 slečna Massiel Taveras

70 Plat podle barvy pleti Všichni občané jsou si rovni a mají stejná práva, obecně ale platí neoficiální pravidlo, čím světlejší barva kůţe, tím více privilegií a větší šance na slušné uplatnění, a naopak čím tmavší, tím méně moţností a niţší příjem. Skutečně zřídkakdy uvidíte bílého rybáře nebo černého manaţera hotelu. Mezi bohatými a chudými, kterých je většina, existuje propastný rozdíl. Nejmarkantnější je to v případě haitských imigrantů, kteří jsou najímáni na nekvalifikované, fyzicky náročné práce, jako např. sekání cukrové třtiny na plantáţích. Za úmornou dřinu dostávají v přepočtu jen necelý dolar na den, coţ nestačí ani na jídlo. Často pobývají v zemi na černo a nemají trvalé přístřeší, tudíţ jim nezbývá neţ takovouto vykořisťovatelskou nabídku zaměstnavatele přijmout. Námezní dělník na plantáţi s cukrovou třtinou Negramotnost V Dominikánské republice byla v padesátých letech 20. století zavedena povinná školní docházka pro děti od sedmi do čtrnácti let. Řada rodičů, zejména na venkově, však podceňuje význam vzdělání. Potřebují, aby jim děti v období sklizně pomáhali s prací na poli nebo aby sami vydělávaly peníze, a proto je do školy posílají dosti nepravidelně. Výsledkem této praxe je osmnáctiprocentní podíl analfabetů, tedy lidí kteří neumějí číst ani psát, na celkové populaci. Jinak ţáci základních a středních škol musí nosit uniformy, aby sociální rozdíly mezi jednotlivými rodinami nebyly tak nápadné. Státní školy jsou bezplatné, elitní soukromé školy se draze platí. V zemi také existuje pět univerzit.

71 Dominikánci a turisté Dá se říci, ţe Dominikánci jsou přátelští, laskaví, vţdy ochotní pomoci, temperamentní a mají smysl pro humor. Nikdy nikam nespěchají, na všechno je dost času. Dobře si uvědomují, ţe cestovní ruch je jedním z nejdůleţitějších odvětví, a k cizincům se chovají hezky. Pro obyčejné Dominikánce je dovolená v zahraničí téměř nemyslitelná věc. Kdyţ uţ dostanou v práci volno, tak buď zůstanou doma nebo se vydají na nejbliţší pláţ. Při jejich ţivotní úrovni je celkem logické, ţe kaţdého turistu, tedy člověka, který přiletěl z tisíce kilometrů vzdálené země, zaplatil si ubytování a stravu v komfortním středisku a vydal se na nákupy, budou automaticky povaţovat za multimilionáře a snaţit se mu prodat všechno moţné i nemoţné. Ţe si tento člověk třeba na vysněnou dovolenou měsíce šetřil a nemůţe si dovolit rozhazovat dvacetidolarové bankovky na kaţdém kroku, to uţ jim nedojde, tak jim to nemějte za zlé. Koneckonců u nás přece také panuje všeobecně rozšířená představa, ţe všichni němečtí nebo angličtí turisté jsou bohatí, a naši obchodníci se toho také snaţí vyuţívat. Pokud nemáte o nabízené zboţí zájem, zdvořilé, ale jednoznačné odmítnutí obvykle postačí. Dominikánci naštěstí nejsou tak otravní jako třeba Arabové, takţe vás nikdo nebude půl hodiny přesvědčovat a vnucovat něco co se vám nelíbí. Děti Můţe se stát, ţe vás přímo na ulici osloví roztomilé dítko a poţádá vás o almuţnu. Smutným dětským očím se těţko odolává, přesto bude z výchovných důvodů lepší, kdyţ mu dáte místo peněz raději nějaký bonbon, ţvýkačku, lízátko nebo propisku nebo jakoukoli jinou drobnost, kterou zrovna najdete v tašce; stejně bude mít upřímnou radost. Jinak Dominikánci děti milují a vychovávají je velice benevolentně, malí rošťáci mají skoro všechno dovoleno. Našinci se moţná bude zdát nezvyklé, ţe děti často doprovázejí své rodiče do restaurací a to i v pozdních večerních hodinách. Deti na plaţi v La Romana

72 Ţidé v Dominikánské republice Ţidé v Dominikánské republice mají zvláštní historii. Kdyţ v roce 1938 nechtěl ţádný jiný národ přijmout ţidovské uprchlíky, dominikánský vůdce Rafael Trujillo nabídl přijetí 100 tisíc Ţidu. Mezi lety 1940 a 1945 bylo vydáno 5 tisíc dominikánských víz, avšak pouze 645 Ţidu se vydalo do Dominikánské republiky. Uprchlíci se usadili v malém pobřeţním městě Sosua. Ţidovští osadníci v Sosue v roce 1942 Kaţdému uprchlíkovi bylo prideleno 80 akru pudy, 10 krav, mula a kun. Ačkoliv byli profesí noví osadníci z Německa a Rakouska většinou umělci, rychle si zvykli na ţivot zemědělce, jenţ jim nabízelo městečko Sosua a zaloţili úspěšné ţidovské druţstvo Productos Sosua, které dnes produkuje většinu masných a mléčných výrobků v zemi. Trujilliho velkorysost pravděpodobně pramenila z potřeby, aby svět přehlédl jeho brutální masakr 25 tisíc obyvatel Haiti z roku 1937 a z touhy obílit jeho národ. Věřil, ţe mladí evropští muţi se oţení s dominikánskými ţenami a budou mít potomky světlejší barvy pleti. Měl pravdu v tom, ţe většina osadníku byli mladí muţi, kteří se oţenili s dominikánskými děvčaty. Jejich děti se většinou povaţují za Ţidy a mnoho z nich zůstalo v Sosue. Mladá ţidovská rodina v Sosui v polovině 40 let minulého století

73 Dnes v Sosue zůstalo pouze 50 z původních ţidovských rodin. Ve 40. letech se téměř 700 obyvatel přesunulo bud do New Yorku nebo do Miami. Ţidé ze Sosui tvoří velmi úzce svázanou komunitu, ač někdy v Dominikánské republice jiţ nebydlí. Vesnice Sosua se díky otevření nedalekého mezinárodního letiště Puerto Plata stala jednou z hlavních destinací cestovního ruchu v Dominikánské republice. Dnes má Sosua 3000 dlouhodobých obyvatel, z toho 120 ţidů.. Ti, kteří v Sosue zůstali a ponechali si svou půdu vydělali jmění. Jeden z původních osadníku z Vídně, Erik Hauser, nyní vlastní blok v lukrativní čtvrti s hotely a restauracemi, které byly postaveny na jeho 80 akrech. V současné době je nejbohatším občanem města Sosua. Město Sosua má činnou synagogu, v níţ se konají bohosluţby. Pesachové sedery slaví kaţdý z ţidovské obce ve svých domovech a kaţdoroční purimový karneval je hlavní událostí obce. Tato malá ţidovská komunita má také muzeum věnované uchování historie a příběhu původních ţidovských osadníku. Sosua je v stávající době městem plných barev, obchodu a turistického ruchu

74 JAZYK

75 JAZYK Úředním jazykem v Dominikánské republice je španělština, která se aţ na specifické výrazy pro místní pokrmy, rostliny, apod. od kontinentální španělštiny prakticky neliší a je jí dobře rozumět. I přes svoji jazykovou vybavenost jsou Dominikánci moc rádi, pokud na ně promluvíte španělsky. Nestyďte se, i kdyţ vám to moc nepůjde a budete znát jen pár základních frází, vaši snahu určitě ocení, celí se rozzáří a klidně pak pro vás udělají gratis nějakou milou sluţbičku navíc. Slovíčka se můţete naučit třeba během jinak nezáţivného devítihodinového letu přes oceán. S jiným jazykem neţ španělštinou u místních Dominikánců moc neuspějete. Aţ na několik vyjímek, kterými jsou velké resorty, jen zcela výjimečně narazíte na kohokoliv, kdo zná anglicky nebo jiný jazyk. Slovník a alespoň pár základních frází s dostatečnou trpělivostí jsou skutečně nezbytností.

76 NÁBOŢENSTVÍ

77 NÁBOŢENSTVÍ Katolíci 95 % obyvatel jsou křesťané, hlásící se k římskokatolickému vyznání. Křesťanství v zemi zavedli evropští kolonisté. Dominikánci pravidelně chodí do kostela na mše a ke svatému přijímání, slaví církevní svátky, ale je to pro ně spíše společenská neţ náboţenská záleţitost a v praktikování víry nejsou příliš ortodoxní, naopak jsou moderní, svobodomyslní a některé konzervativní zvyklosti nedodrţují. Například předmanţelská sexuální zdrţenlivost jim rozhodně není vlastní. Svatostánky jsou na některých místech krásně vyzdobené koloniální kostely, jinde se věřící musí spokojit s jednoduchou stavbou z vlnitého plechu, která zvenku vypadá jako malý hangár a uvnitř jsou jen strohé dřevěné lavice, krucifix a pár svíček. Kostel Církve Jeţíše Krista posledních dnů (Mormonů) v Santo Domingu Voodoo Kromě katolíků ţijí na ostrově také vyznavači mystického kultu voodoo, který pochází ze sousedního Haiti. Toto afro-americké náboţenství je stále opředené spoustou pověr a záhad, k čemuţ přispívá i to, ţe uctívači voodoo o svých rituálech veřejně nemluví a udrţují je v tajnosti. Všeobecně známé je pouze to, ţe určitým druhem tance se dostávají do transu, v němţ dokáţí komunikovat s duchy zemřelých a také ţe provádějí obětování zvířat. Zbytek uţ jsou jen spekulace a fámy, které nezřídka slouţí jako námět hororových filmů, viz například jejich údajná schopnost působit reálnou bolest či dokonce smrt zabodáváním jehel do figurky ztělesňující nějakého nepřítele či protivníka. Zbytek obyvatel tvoří protestanti, ţidé a ateisté. Asi 98% Dominikánců se hlásí k římskokatolické víře, ale co se týče jejího praktického uskutečňování, jsou víceméně vlaţní. Mše nemívají vysokou návštěvnost a jejich rituály se liší od zaţité praxe

78 ortodoxních příslušníků této církve. Dominikánci obvykle ignorují jakékoli církevní rady, dotýkající se otázek kaţdodenního světského ţivota, protoţe se domnívají, ţe se v tomto církevní představitelé nevyznají. Také projevy víry na veřejnosti jsou limitované a formální. V zemi se také vyskytují menšiny ţidů a protestantů. Voodoo Zaprvé si musíme nejdříve uvědomit jednu věc voodoo je náboţenství jako kaţdé jiné. Většina haitských imigrantů, kteří přicházejí do Dominikánské republiky legálně či nelegálně, praktikuje vúdú. Většinou tajně, protoţe jak vláda, tak většina obyvatel, povaţuje toto náboţenství za pohanské. Voodoo je tedy náboţenství, které se praktikuje na Haiti, ale vzhledem k velkému počtu Haiťanů ţijících v Dominikánské republice, tvoří nezanedbatelnou součást ţivota lidí ţijících v Dominikánské republice. Uţ španělští kolonizátoři toto náboţenství zakazovali a povaţovali za pohanské, chyba byla však také v jeho špatné interpretaci. Název vúdú (voodoo) se poprvé objevil na Haiti v 18. století, kam byli sváţeni otroci z oblasti Konga v západní Africe. Původ slova vúdú je sporný, vědci předpokládají, ţe pochází z jazyka kmene Fonů, kde vú znamená náhled a dú neznámo. Slovo vúdú by proto mohlo být něco jako pohled do neznáma. Voodoo není jen sekta spojená s černou magií, je to opravdové náboţenství s pevně stanoveným řádem, které v součastné době vyznává okolo 60 milionů lidí! I vyznavači voodoo mají svého nejvyššího boha, ten je však tak mocný a nedostiţitelný, ţe se při rituálech většinou obrací k bohům niţším loa. Za tajemnými a strašidelnými rituály stojí jen jedno naklonit si jak zlé, tak dobré síly. Účastníci rituálů, kteří upadají do transu při zvucích bubnů a konzumaci omamných bylin, mají za úkol nakrmit loa a tím získat jeho přízeň, připravit se na přijetí Ducha. Kaţdý bůh je vyvoláván jiným rytmem hudby, zpěvů a bubnování. Kdyţ se začne bubnovat, ceremonie začala. Většina lidí, pod vlivem médií a filmů, nahlíţí na voodoo jako na zlo. Je to velká škoda, protoţe všechno má dvě strany, jak zlou, tak dobrou. voodoo bylo odjakţiva opředeno děsivým tajemstvím a tajemné věci člověka odjakţiva děsí. Lidé vyznávající voodoou nejsou fanatici, jak by si mohla většina z nás myslet. Voodoo berou velice váţně i velmi inteligentní lidé. Nejzákladnější pravidla voodoo: Voodoo obřad v příhraniční oblasti s Haiti Příznivci voodoo vyznávají jednoho boha Bondye. Jsou zde tři důleţité kategorie duchovních bytostí: Loa různí duchové, kteří představují hlavní síly světa ďábla, boha, rozmnoţování, bohatství, zdraví kaţdodenní aspekty ţivota. Loa ovlivňují lidi na zemi. Loa jsou ve spojení s lidmi, při náboţenských

79 obřadech jim předávají vzkazy a dokáţí způsobovat jak zlo, tak dobro. Dvojčata - tajemný a spíše mystický soubor protichůdných sil dobro a zlo, štěstí a smutek, láska a nenávist.pokud se jim při náboţenských obřadech projevuje úcta, pomáhají ţít lepší ţivot. Smrt - zejména duše zemřelých příslušníků kaţdé rodiny. Opomíjení duchové mohou být velmi nebezpeční, oslavovaní duchové rodině pomáhají. Klíčovým aspektem voodoo je léčení nemocných lidí. Tyto uzdravující ceremoniály tvoří asi 60% všech voodoo ceremoniálů. Léčí se za pomocí bylin a duchů loa. Kněţí mohou být jak muţi (hougan) tak ţeny (mambo). Jejich funkce jsou uzdravování, vyvolávání a upokojování duchů, předpovídání budoucnosti a snů, kouzlení a ochraňování, připravování nápojů a lektvarů pro různé účely. Za tyto rituály si mohou šamané nechat zaplatit, ale není to podmínkou. Další charakteristikou voodoo jsou bohosluţby, náboţenské obřady. Provádějí se většinou venku, pod neupravenou střechou. Řídí je kněz (i ţena). Absolutní nezbytností jsou bubny a tanec. Tyto obřady jsou společnou záleţitostí, nepodílí se na nich pouze kněţí, ale všichni zúčastnění. Při většině obřadů se s lidmi spojí loa. Na čas převezme vládu nad vybraným lidským tělem. V tu chvíli opouští duše člověka. Zůstává jeho tělesná schránka, která je v tu chvíli vlastně propůjčena duchovi. Jestliţe duch muţského pohlaví vstoupí do ţeny, je po dobu obřadu on ne ona. Při kaţdém rituálu se přinášejí zvířecí oběti. Zabitím zvířete se uvolňuje jeho ţivot (duše). Duchové, kteří jsou unavení z řešení problémů a řízení světa si tento ţivot odchytí a tímto způsobem se omlazují. Obřad voodoo Existují dva druhy voodoo: Rada coţ je voodoo zaloţené na rodinných bozích, je to relativně mírumilovné a šťastné.

80 Petro v některých oblastech zvané také Congo. Je to černá magie, voodoo rozzlobených a odporných duchů. Právě při provozování tohoto voodoo se pořádají sexuální orgie, vytvářejí zombi a způsobuje smrt. Je nutné si ale uvědomit ţe Rada voodoo (pozitivní, mírumilovné) vyznává asi 95% příznivců voodoo, ne-li více. Právě z Petro pocházejí všemoţné děsuplné historky, avšak vyznavačů tohoto negativního voodoo je poměrně málo. Petro voodoo není pravé voodoo, ale existuje. Voodoo analyzuje člověka, který se skládá ze dvou duchů a těla. Ti-bon-ange (malý anděl) je něco jako svědomí a gros-bon-ange (velký anděl) můţeme chápat jako duši, i kdyţ duše ve voodoo je od těla mnohem více oddělena. Voodoo obchod s potřebnými ingridiencemi na obřady Klíčové termíny voodoo Hounfo farníci z jedné oblasti, kteří jsou pod vlivem kněţí (houngan nebo mambo). Govi malá hliněná láhev, ve které se můţe zachránit gros-bon-ange zemřelého. Po té, co člověk zemře, gros-bon-ange sestoupí pod vodu. Rok a den poté se vrátí a příbuzní mohou duši vyvolat. Bohuţel je to ale poměrně náročný obřad, vyţaduje velké obětní dary, většinou krávu. Serviteurs opravdoví vyznavači voodoo. Ason magické chrastítko kněţích Leva tet (mytí hlavy) zahajovací ceremonie pro otroky, kteří byli poprvé navštíveni duchem. Převzetí ason finální ceremonie před tím neţ se člověk staně houngan nebo mambo. Velmi utajovaná ceremonie. Verve ceremoniální kresby vytvořené v mouce Paristyle voodoo chrám Poto mitan centrální hlavní sloup nebo kůl voodoo sloupořadí. Představuje střed vesmíru a všichni tanečníci tančí okolo něj. Les Invisibles všichni duchové Les Mysteries duchové samotní nebo tajné znalosti (konesans). Křiţovatka centrální symbol voodoo. Je to místo, kde se setkávají dva světy duchovní a pozemský. Všechny rituály, i ozdravné, začínají poděkováním tomuto symbolu.

81 Hlavní duchové voodoo: Legba starý muţ, který je přechodem mezi dvěma světy, světem pozemským a duchovním. On je počátkem ţivota. Jedním z jeho symbolů je slunce. Je zdrojem obnovy a jeho symbolem je také penis. Kalfu (křiţovatka) v Petro voodoo je protějškem Legba. Je duchem noci a počátkem temnoty. Jeho symbol je měsíc. Můţe být usmířen, ale je bohem nebezpečným. Papa Ghede bůh smrti a vzkříšení. Je velmi komický a působí eroticky. Dumballah obrázek otce. Je zdrojem míru a pokoje. Pokud sestoupí do člověka, je mu nabízeno vejce. Je milován a vyhledáván. Doprovází ho jeho manţelka Aida. Agwe vládce moří. Oslavován zejména lidmi, kteří bydlí blízko moře. Ogoun bojovník, dnes také moc a síla politiků. Oběť Erzulie matka země. Duch lásky a krásy. Nejvíce milovaný duch, umí věštit ze snů. Oplachující se ţena při obřadu voodoo Voodoo je kritizováno zejména cizinci. Většinou proto, ţe ho povaţují za černou magii. Je to samozřejmě nesmysl, pokud vyznáváte Rada voodoo. Těţší je vysvětlit Petro. Ve voodoo neexistují ţádní ďáblové, ale Petro pěstuje zlo a zlé duchy. Mnoho nenáboţenských stránek voodoo, které jsou kritizovány, vychází především z ohromujícího fatalismu. Ţivot prostě ovlivňují duchové a nemá cenu jim odporovat nebo se osudu bránit. Cokoliv se stane, je zapříčiněno těmito duchy. Jestliţe chce člověk cokoliv ve svém ţivotě změnit, musí se nejprve zeptat loa. Musíme si však poloţit otázku: Je to voodoo, co způsobuje fatalismus obyvatel Haiti nebo je to to minulost africko/haitských obyvatel, která je přivedla k voodoo fatalismu?

82 ZVYKLOSTI

83 ZVYKLOSTI Tanec Merengue Merengue je přímo národním symbolem, je to jedna z nejtypičtějších věcí, s kterou se na ostrově můţete setkat. Tento tanec přesně odráţí charakteristické rysy Dominikánců, je temperamentní, vášnivý a hravý, vyjadřuje radost ze ţivota a únik před kaţdodenními starostmi. Tančí ho mladí i staří, běloši i černoši, tanečním parketem můţe být ulice, pláţ, bar, prostě cokoli a kdykoli. Jistě jeho kouzlu také brzo podlehnete a určitě se vţdy najde zkušený taneční mistr, který se rád pochlubí svým umem, předvede vám a vysvětlí jak se to správně dělá. Chytlavá, melodická hudba merengue zaznívá v různých úpravách ze všech rádií a amplionů, je velmi pravděpodobné, ţe poprvé ji uslyšíte uţ na letišti, hned po příletu, ale největším záţitkem je poslechnout si produkci ţivého orchestru. Vedle merengue jsou oblíbenými tanci také salsa, pocházející z Kuby, a bachata, liší se rytmem, drţením partnerů a krokovými variacemi, ale smyslnost a nápaditost mají společnou. Tanec merengue je velice se v řadě all inclusive hotelů učí tančit i turisté Kohoutí zápasy Kohoutí zápasy jsou pro někoho lidová tradice a součást kulturního dědictví země, podobně jako korida ve Španělsku, pro jiné je to týrání zvířat a primitivní zábava, která nemá v jednadvacátém století co pohledávat. Tak jako tak, především na venkově jsou stále velmi populární. V mnoha vesnicích pro tyto účely existuje jakási krytá aréna, kde na kruhové písečné ploše uprostřed se souboj odehrává a diváci sedí nebo stojí na stupíncích kolem dokola, jako v amfiteátru. Kohouta do zápasu přihlašuje jeho majitel a trenér v jedné osobě, většinou se vzájemně vyzývají největší rivalové ve vesnici. Diváci pak uzavírají sázky na vítěze. Zpravidla se nebojuje na ţivot a na smrt, cílem je druhého kohouta vytlačit mimo vyznačené hřiště nebo mu vytrhat co nejvíce peří. Samozřejmě se ale

84 můţe stát, ţe kohout bude zraněn, např. si zlomí křídlo, nebo v důsledku poranění vykrvácí. Majitelé své svěřence na zápasy vybavují ostrými umělými drápy a speciální čepičkou jim chrání hlavu. Celé to vypadá opravdu groteskně. Kohoutí zápasy jsou na vesnicích stále populární Svátky a festivaly Státní i církevní svátky jsou pro obyvatele ostrova vítanou příleţitostí k bujarým oslavám. Nejvýznamnější slavností roku je karneval, který vrcholí na Den nezávislosti 27. února velkolepým maškarním průvodem tanečníků, zpěváků a muzikantů. V průběhu celého roku se slaví fiesty na počest regionálních duchovních patronů. Důleţité jsou samozřejmě Vánoce, Svatodušní svátky a Santa Semana (pašijový týden o Velikonocích). Spropitné Na turisty se v Dominikánské Republice pohlíţí jako na jedince povinné dávat dobré spropitné. Nicméně, narozdíl od většiny ostatních zemí Karibiku, je spropitné ve výši 5% ceny povaţováno za odpovídající, 10% za štědré a 15% a více je přehnané. V malých jídelnách je spropitné dáváno

85 málokdy, ačkoli se za něj můţete dočkat velkého vděku. Spropitné je často zahrnováno v účtu, jako "service fee", poplatek za sluţbu. Těchto 10% si mají rozdělit "zaměstnanci kuchyně" a nezahrnuje to obsluhu. Příplatek dalších 5% pak obvykle postačí. Řidiči taxi, recepční, pokojské, portýři v hotelech většinou také očekávají spropitné. V hotelech all inclusive pokojské nebo personál se spropitným příliš nepočítají. Společenská etiketa Karneval v Dominikánské republice hýří barvami, temperamentem a krásou Lidé na celém ostrově jsou milí a přátelští a zdraví dokonce i úplné cizince. Jsou také ochotní s čímkoli pomoci a poradit. Ve vesnicích, pokud máte bílou pleť a mluvíte cizím jazykem, upoutáváte více pozornosti neţ ve městech. Kolem vás se neustále sbíhají skupinky dětí a prosí o dolar. Pokud odpovíte klidně a pevně: "No, thank you.", většinou pochopí a odejdou. Stejné je to s místními, nabízejícími své sluţby. To se můţe hodit pouze v případě, ţe máte půjčené vozidlo a nechcete ho nechávat v cizím městě bez dozoru. V takovém případě si z dospělých vyberte někoho sympatického, zeptejte se na jméno a poţádejte ho, aby vaše auto ohlídal neţ se k němu vrátíte. Obvyklá suma za hlídání auta je 5 DOP a je slušností zaplatit jí předem a dát tak najevo svou důvěru. Trochu přeplatit neuškodí. Ulicemi všech měst Dominikánské Republiky neustále zní pozdravy - Buenos días (Dobrý den), Buenas tardes (Dobré odpoledne), Buenas noches (Dobrou noc). Obvyklou odpovědí je zopakovat to samé. Pokud budete chtít fotografovat místní obyvatele, je lepší předem poţádat o svolení. Dominikánci se nechávají fotografovat rádi, ale vyjímkou bývají ti, kteří pracují. Ţeny nechtějí být fotografovány ve špinavých šatech a muţi například při vlečení těţkého nákladu. Často budete také poţádáni, abyste za fotografování zaplatili. Je to obvyklé především v oblastech s vysokým turistickým ruchem, kde jsou lidé obtěţováni neustálými ţádostmi a domnívají se ţe by měli dostat nějakou kompenzaci. Vhodné je i vzít s sebou kromě normálního fotoaparátu i Polaroid s okamţitým vyvoláváním fotek - mnohým Dominikáncům udělá radost, kdyţ nejprve pořídíte snímek, který jim věnujete. Pokud místní naznačí, ţe jim je vaše pozornost nepříjemná, odloţte kameru a okamţitě se omluvte. Obecně je etiketa (nebo slušné vychování) pro Dominikánce důleţitá. Ještě neţ se pustíte do jakéhokoli rozhovoru, ať uţ je to třeba jen nákup v malém obchůdku nebo rezervace jízdenek, měli byste pozdravit. Stejně tak kdyţ vstoupíte do veřejné místnosti, stačí úsměv a "Buenos días!". Dalším přátelským gestem je potřesení rukou, které je velmi rozšířené. V Dominikánské Republice byste měli také věnovat pozornost svému vzhledu, úpravnosti a oblékání; pro Dominikánce je nepochopitelné ţe by kdokoli bohatý (a to jsou

86 podle nich samozřejmě všichni cizinci) chtěl chodit špatně oblečen. Dokonce i nejchudší Dominikánci chodí úpravně a velmi čistě oblečení. Pokuste se vţdy vypadat co nejlépe, obzvlášť pokud musíte jednat s úřady (policií, celníky, atd.). Vhodné je i vypadat nejen čistě, ale také konzervativně a úctyhodně. Kdyţ vstupujete do chrámů, měli byste být oblečeni slušně. Na úřady a do mnohých kostelů nesmíte vstupovat v krátkých kalhotách a tričkách. Ţenám se doporučuje nosit krátké kalhoty a trička pouze na pláţi a ve městě chodit v dlouhých kalhotách nebo sukni pod kolena a halence. STÁTNÍ SVÁTKY Nový rok Tři králové Den Paní Marie Altagracia výročí Juan Pablo Duarte Den nezávislosti březen-duben - velikonoce - Velký pátek Svátek práce květen-červen - Boţí tělo Den obnovení státnosti Den Panny Marie Milostné Den Ústavy Vánoce Víkendy, volné dny a státní svátky jsou hojně vyuţívány na různé zábavy a party

87 FLORA A FAUNA

88 FLORA A FAUNA Dominikánská republika je čtyřmi různými pohořími a četnými údolími rozdělena na tři části sever, severozápad a střed. Severní část, kterou omývá Atlantický oceán, je tvořena Atlantickou pobřeţní planinou, pohořím Cordillera Septentrional s nejvyšším vrcholkem metrů nad mořem, údolím Cibao a poloostrovem Samaná. Centrálnímu regionu vévodí pohoří Cordillera Central, které se táhne od hranic s Haiti k městu San Cristóbal leţícímu na pobřeţí Karibského moře. Nejvyšší vrcholky Cordillera Central dosahují výšek metrů nad mořem, touto výškou se chlubí Pico Duarte, coţ je nejvyšší hora Karibské oblasti. Dalším charakteristickým znakem centrální oblasti je Karibská pobřeţní planina, která se skládá z vápencových kopců. Na jihozápadě, mezi pohořím Sierra de Bahuruco a Sierra de Neiba s nejvyšším vrcholkem metrů nad mořem, jiţně od Valle de San Juan, se nachází jediné vnitrozemské jezero země Lago Enriquillo. Leţí 44 metrů pod hladinou moře a má slanou vodu. Uprostřed tohoto jezera se nachází ostrov Isla Cabritos, který je proslavený velkým mnoţstvím leguánů. Většina krajiny na jihozápadě má pouštní charakter. Jihovýchod země je tvořen rozsáhlou pobřeţní níţinou, i kdyţ i tady naleznete nízké pohoří Cordillera Oriental, jehoţ nejvyšší vrcholek dosahuje 762 metrů nad mořem. Nejdůleţitější řekou země je Río Yaque del Norte s délkou 296 km, která zavlaţuje oblast o rozloze km čtverečních. Řeka pramení poblíţ Pico Duarte, ve výšce metrů nad mořem a svou pouť zakončuje v zálivu Bahía Monte Cristi na severozápadním pobřeţí. Vodní hyacinta Fauna Ptactvo: Ve srovnání s Panamou, Kolumbií a Venezuelou - kde některé národní parky obsahují přes 400 druhů ptáků není Dominikánská republika se zaznamenanými 218 druhy ptáků ţádným rájem pro ornitology. Nicméně v Dominikánské republice ţije několik zajímavých endemických druhů a mnohé z těch, které se vyskytují ve zbytku světa, jsou zde mnohem krásnější. Uvidíte zde nejen domorodé ptactvo, ale také zimující ptáky, kteří přilétají ze Severní Ameriky. Dominikánská republika je bohatá

89 nejen na exotické ptactvo kolibříky, pěnice snovače, lesní holuby, sovy, vrány, vlaštovky, plameňáky, papoušky a pelikány. Mezi endemické druhy patří např. hispánská ještěří kukačka. Je to ohroţený druh a pokud ji jednou uvidíte, nemůţete si ji s ţádným jiným ptákem splést. Oči má jasně rudé a tělo stejně jako dlouhý ocas jsou šedomodré. Občas je vidět na krku náprsenka ze světle hnědých per. Sova hrabavá: tato sova je hnědá s bílými skvrnami, kolem krku má černý pás a má okouzlující ţluté oči. Je aktivní jak ve dne, tak i v noci. Pokud je nervózní, sletí na zem a poskakuje na dlouhých nohách. Na zemi také odpočívá. Lizard-Cuckoo Plochozobec: tento malý ohroţený pták je snadno identifikovatelný díky světle zeleným zádům a hlavě, bílému bříšku a rudé náprsence. Místní lidé mu říkají Chi-cuí. Americká poštolka: tato poštolka střední velikosti má nad zobákem jasně rozeznatelný černý prouţek, který vypadá jako knírek a modrošedá křídla. Obvykle posedává na telefonních sloupech nebo drátech a během migrace mezi Severní a Jiţní Amerikou tisícovky těchto ptáků zaplňují celé nebe. Hudsonský břehouš: tento ohroţený pták je obvykle jen 35 centimetrů vysoký a kolem krku má na prst široký prouţek barvy, který je za hlavou skoro černý a blíţe k zobáku přechází do růţové a nakonec

90 do oranţova. Opeřený je šedivě, ale po celém těle prosvítají bílá peříčka. Nohy má černé. Tohoto exoticky vypadajícího ptáka najdete na bahnitých březích řek. Brkoslavec palmový: je také druh ptáka, který se vyskytuje pouze na tomto ostrově. Savci: V Dominikánské republice ţije 33 druhů savců. Díky svému izolovanému postavení v geologickém vývoji země je ostrov chudý na větší zvířata. Karibik nemá mnoho druhů savců a tak ani Dominikánská republika není vyjímkou. Mnoho zvířat, které zde dnes spatříte psi, kočky, prasata, koně, krysy, myši a kance, sem přivezli Evropané. V Dominikánské republice ţijí v podstatě pouze dva druhy domácích savců. Jsou to Solenodon a Hutia. Jsou to malá noční stvoření ţijící v jeskyních, která vypadají jako krysa. Solenodon je hmyzoţravec, velmi podobný kryse, je však o něco hezčí. Má dlouhý čenich a ţije v jeskyních a kmenech stromů. Hutia je také hlodavec, který ţije také v jeskyních a kmenech stromů. Oba tito savci stojí na pokraji vyhubení a jsou vídáni jen vzácně. Ještě nedávno v Dominikánské republice ţilo více druhů savců, ale kácením pralesů a přivezením promyky indické, která měla sníţit populaci hlodavců, došlo k vyhubení přirozených druhů savců. V současné době počet zvířat přivezených na ostrov převyšuje počet druhů domácích. Dominikánský Soledon (Solenodon Paradoxus) Plazi a ještěrky: Leguán nosoroţčí Na ostrově můţete také nalézt několik tuctů druhů plazů a ještěrů, kteří zde však nejsou příliš častí, např. španělského hroznýše, nejedovaté uţovky, hroznýše královského, ţelvy, gekony, leguána nosoroţčího nebo ricordova. Leguán nosorožčí: je druh, kterému hrozí na Hispaniole vyhubení. Tento leguán dává přednost suchým a vyhřátým skalám s křovinatým a kaktusovým porostem. Potkat se s ním můţete nejvíce v okolí jezera Enriquillo. Ţiví se převáţně rostlinnou stravou a jsou aktivní pouze ve dne. Samci mají na čumáku tři malé rohy, velký vak na krku a jakousi ochrannou helmu na hlavě. Jsou to velmi plachá zvířata.

91 Američtví krokodýli: ţijí zde převáţně americké druhy krokodýlů. V Lago Enriquillo můţete nalézt kolem 500 amerických krokodýlů a na lodi vyjet na jednu z jejich nejoblíbenějších pláţí. Zdejším krokodýlům se tak daří, ţe představují jednu z největších divoce ţijící populací krokodýlů na světě. Dosahují délky aţ 2,5 metrů (samice) a aţ 4 metrů (samci). Loví především v noci. Dospělým jedincům nedělá velké potíţe přeţít v jezeře se slanou vodou, která je v dnešní době asi čtyřikát slanější neţ voda mořská. Ohroţena je však mladá populace krokodýlů, která takto slanou vodu nesnáší. Pokud se poté vydáte na Isla Cabritos, naleznete zde několik vzácných druhů velkých leguánů. Mořští ţivočichové: Krokodýl v jedné z řek v Dominikánské republice Na dvou místech v Dominikánské republice Bahía de Samana a Puerto Plata, můţete vidět krále všech moří velryby. Putují ze severního Atlantiku směrem k západní Indii kaţdý rok. V Bahía de Samaná a také v Bahía de Neiba poblíţ Barahona můţete také spatřit karibské a antilské kapustňáky, dva ze čtyř druhů. Přezdívá se jim také mořské krávy, pasou se totiţ na mořské trávě, zřídkakdy se vzdalují daleko od domova a mohou váţit aţ 600 kg. Ţijí většinou mírumilovně v malých skupinách. Ve vodách omývajících DR můţete také spatřit čtyři z osmi světových druhů mořských ţelv. Koţatka velká, která má místo krunýře tvrdou kůţi můţe váţit aţ 600 kg a je to největší ţijící druh ţelvy. Ţelva zelená, která dostala jméno podle barvy svého tuku, je nejrychlejší ze všech druhů ţelv, můţe plout rychlostí aţ 32 km/h. Právě tato ţelva je nejoblíbenější k přípravě ţelví polévky. Ţelva karetová je proslavená svým krásným krunýřem s černými a tmavě hnědými znaky na ţlutém podkladě. Poslední druh má zase hlavu podobnou papouškovi a ţije především v pobřeţních zátokách a lagunách. Mořská ţelva

92 Flora S více neţ identifikovanými druhy, z nichţ je cca 36 % endemických v oblasti ostrova, je Dominikánská republika bohatá alespoň co se rostlinstva týče. Rozmanitost druhů je dána faktem ţe se ostrov rozděluje na mnoho vegetačních pásem a to díky velkému rozdílu v nadmořských výškách na různých částech ostrova. Kromě zón věčného ledu a sněhu jsou v zemi zastoupena všechna klimatická pásma, s čímţ jsou také spojeny nejrozmanitější druhy vegetace. Bylo zde napočítáno okolo 20 takovýchto zón. Na ostrově Hispaniola nalezneme 600 různých druhů stromů a stovky nejrozmanitějších kapradin. Lago Enriquillo, slané jezero, je nejniţším bodem ostrova, leţí 40 metrů pod úrovní mořské hladiny a Pico Duarte, nejvyšší hory Dominikánské republiky, vás na svém vrcholu zastaví ve výšce metrů nad mořem. Tak se na jednom ostrově nachází vše od pouště, přes subtropický prales k horským lesům. Ve vyšších polohách můţete nalézt mimo jiné západoindický cedr, horské palmy, divoké avokádo, stromové kapradiny, orchideje, bromélie a na březích potoků také hustý bambusový porost. Jen v Národním parku del Este roste okolo 300 druhů orchidejí.v suchých částech ostrova dominuje ságovník, zimostráz, akácie nebo divoké mandloně. Subtropický prales, vyplňující většinu údolí a celý poloostrov de Samaná, poznáte podle výskytu palem královských a jaguářích, mahagonů, muškátů, divokých oliv, ledvinovníků (kešu) a nízkých dubů. Při pobřeţí naleznete také velmi zajímavé mangrovníkové lesy. V Dominikánské republice se vyskytují dva druhy mangrovníku, a to rudý a bílý. Na první pohled zajímavější rudá varianta se objevuje častěji. Nejhustěji roste tento strom v obou barevných variantách kolem Bahía de Samaná, bílý mangrovník je většinou k nalezení na jihozápadním pobřeţí, poblíţ Lago de Oviedo. Pobýt v Dominikánské republice a nechat si ujít projíţďku lodí mezi mangrovníky prostě není moţné. Krásné ukázky mangrovníkových porostů naleznete například v Národním parku Los Haitises. V lagunách a zátokách kolem pobřeţí se ocitnete doslova v zajetí těchto stromů, jejichţ dlouhé kořeny připomínají prsty obrovských rukou, nořící se do vody kolem vaší lodi, jako by jí chtěly uchopit. Mnozí ze zvědavců tvrdí, ţe měli mezi mangrovníky pocit, jako by byli pozorováni. Je těţké sledovat zároveň pomalu se pohybující potemnělou vodu a větve a kořeny kolem vás. Radost vám ale jistě udělá, ţe v mangrovníkových lesích Dominikánské republiky neţijí ani jedovatí hadi, ani krokodýli... tedy, alespoň neţije nikdo, kdo by jejich existenci zde potvrdil. A mimochodem, kdyby vám mangrovníky a ostatní lesy ostrova byly nějak povědomé, vězte, ţe tu reţisér Steven Spielberg natáčel svůj film Jurský Park. Na jihozápadě ostrova, kde převládá pouštní typ krajiny, rostou převáţně sloupovité kaktusy a opuncie. Národní part Los Haitises Dominikánská republika je také domovem několika překrásně kvetoucích druhů stromů. Nabízíme vám krátké popisy, které by vám měly pomoci je identifikovat:

93 Flamboyant kvete od dubna do května. Je to široký strom s pětilistými rudými květy a hnědými lusky. Pochází z Madagaskaru a byl masivně vysazován v parcích a zahradách po celé Dominikánské republice. Místní název je flamboyán. Překrásně rozkvetlý strom Flamboyant Elephant s Ear (sloní ucho) kvete od října do listopadu. Strom dorůstá výšky aţ 25 metrů a je vysazován na veřejných prostranstvích. Jméno získal díky svým plodům, podobným velkému uchu. Květy jsou malé, bílé a velmi křehké. Místní název je oreja. Mango kvete od listopadu do dubna. Původem je to strom indický a je známý především díky svým plodům, ovoci sladké chuti, květy má drobné, bílé a také jedlé, ačkoli jejich šťáva můţe vyvolat alergickou reakci. Mango

94 Mammee-apple (mamej americký) kvete od května do září. Rodí velmi dobré ovoce, které je servírováno syrové nebo je konzervováno. Kulatý a zelený plod má velikost baseballového míčku. Květy mají čtyři bílé lístky. Strom dorůstá výše 30 metrů a je velmi štíhlý. Místní název je mamey. Sloní ucho Jacaranda kvete od března do června. Varieta tohoto druhu, která je k nalezení na ostrově, neexistuje nikde jinde. Dorůstá výšky 10 metrů a její květy jsou trubkovitého tvaru, většinou bílé, s rudým ţíháním. Původem z Brazílie. Ledvinovník (kešu) kvete od dubna do srpna. Je známý svými plody, chutnými kešu oříšky. Pozor plod bývá obalen ţlutou duţinou, která vypadá jedle, ale je poměrně dost jedovatá! Květy má ledvinovník rudobílé. Místní název je cajul. Star-apple (hvězdné jablko) kvete od května do října. V sadech často pěstovaný strom rodí chutné plody, sladká zelená jablka, která mají příznivý vliv na zdraví. Strom, dorůstající výšky 25 metrů, byl pojmenován podle tvaru semen v jádřinci plodu. Květy jsou malé a ţluté. Místní název je caimito. Swietenia mahagoni národní strom Dominikánské republiky

95 VÍZA A DOKLADY

96 VÍZA A DOKLADY Čeští občané nepotřebují víza ke vstupu na dobu nepřesahující 90 dnů. Nutno pouze zakoupit turistickou kartu (Tarjeta de Turismo) v ceně cca USD 10,- na některém z konzulátů Dominikánské republiky nebo přímo na letišti Las Américas v Santo Domingu, Dominikánská republika. Při vstupu do země je nutno sdělit imigračnímu úředníkovi účel a předpokládané trvání doby pobytu. Peníze je nutné měnit pouze v komerčních bankách, certifikovaných směnárnách v hotelech a směnárnách. Při odjezdu ze země není dovoleno vyváţet v hotovosti více neţ USD ,-, či její ekvivalent v jiné měně. Jedna z moţností jak navštívit Dominikánskou republiku je soukromým letadlem Odletová daň je ve výši USD 20,- výjimkou dětí do dvou let věku. Cenné věci ponechané v autě bez dozoru na pláţi či veřejném místě mohou být odcizeny. Zvyšuje se počet vloupání do soukromých rezidencí. Některá letoviska zaznamenala zvýšení počtu případů přepadení. Velká letoviska se soukromou ochrankou jsou však naprosto bezpečná. Taxisluţba je poměrně levná a bezpečná. K dopravě mezi městy je moţno pouţít síť spolehlivých a poměrně levných soukromých dopravců. Turistická policie je vţdy ochotná pomoci v případných potíţích, kromě španělštiny většinou ovládá i angličtinu. Mezinárodní řidičský průkaz je platný na dobu 3 měsíců.

97 JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY

98 JAK CESTOVAT DO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY Vzhledem k ostrovní povaze a vzdálenosti od ČR, lze do Dominikánské republiky cestovat prakticky pouze letecky. Z ČR v současné době nelétá ţádný přímý spoj. Dominikánská republika má na 34 letišt, z toho 10 mezinárodních. Z Evropy se létá do Dominikánské republiky z Madridu (Iberia), Paříţe (Air France), Londýna (British Airways), Frankfurtu (Lufthansa, Condor, atd) a z desítky dalších destinaci jako Berlin, Dráţďany, Bruselu, atd. Mezi letecké společnosti které doporučujeme pro let do Dominikánském je předevší Air Europe a Iberia. Opravdu velmi negativní zkušenosti jsou s Air France, které nedoporučujeme vyuţívat snad jen pokud není jiná moţnost. Air Europe zajišťuje i cestovaní s vaším psím nebo kočicím miláčkem. Hlavní destinací pro váš cílový let do Dominikánské republiky bude njedno z těchto nejvíce vyuţívaných letišť: Santo Domingo, La Romana, Punta Cana, Puerto Plata a Sosua. Let trvá cca 8 aţ 9 hodin, pokud cestuejte soukromým letadlem tak z ČR je přímý let cca 7 hodin pokud cestujete tryskovým letadlem. Při cestě tam Do Dominikánské republiky můţete bezcelně dovézt 200 cigaret nebo 100 cigarilos nebo 50 doutníků. Z nápojů je to jeden litr alkoholického nápoje s více neţ 22 % alkoholu, nebo dva litry s obsahem alkoholu 22 % nebo méně, nebo dva litry šumivého nebo sladkého vína a dva litry běţného vína. Dále 500 gramů kávy nebo 200 gramů rozpustné kávy, 50 gramů parfému a 0,25 litru toaletní vody. Veškeré osobní věci v přiměřené míře. Je zakázán dovoz narkotik, zbraní, výbušnin a nedeklarované měny. Pokud máte další otázky co smíte do země přivést bez proclení, kontaktuje generální konzulát v Praze. Při cestě zpátky Pozor na výjezd z Dominikánské republiky. Nezpracované zlato či minerály, jako je např. surový larimar nebo jantar, se nesmějí vyváţet. Stejný zákaz platí i na korály a jiné věci vylovené z moře. Clo se neplatí za dárkové předměty v hodnotě do 100 USD. Drogy Jedete-li na dovolenou, zapomeňte na to, ţe byste drogy do země dovezli nebo se pokusili vyvézt. Hrozí vám pokuta aţ DOP (cca USD, coţ odpovídá cca CZK) a aţ 5 let vězení! Pozor na v Dominikánské republice získané "přátele" ti Vás mohou vyuţít k pašování drog, například ţádostí o předání balíčku známým v Evropě.

99 JAK CESTOVAT PO DOMINIKÁNSKÉ REPUBLICE Auta v Dominikánské republice smíte řídit od 21 let s platným mezinárodním řidičským průkazem, jezdí se vpravo, je třeba mít se na pozoru před bezohlednými řidiči. Maximální rychlost je na silnicích první třídy 100 km/hod, na ostatních 80 km/hod. Benzín se čepuje v galonech (3,7 litru) a galon stojí cca 30 DOP. Je moţné očekávat problémy se zkorumpovanými policisty. Bohuţel, uplácení není ničím nezvyklým. Kdyţ vás policista zastaví a bude poţadovat úplatek, aby vás nemusel pokutovat za "řízení špinavého auta" nebo "pomalé brzdění", neodporujte. Omluvte se, řekněte, ţe je vám líto, ţe jste porušil zákon. Nemusíte ani mluvit španělsky - většina policistů umí anglicky alespoň natolik, aby si dokázali říci o peníze. V takovém případě se hodí nosit v peněţence jen malou částku, tuto dát policistovi. Kdyţ uvidí, ţe nemáte víc, většinou vás poté nechá jít. Pravděpodobně nemá ani smysl si stěţovat vaše situace by se tím jen zhoršila. Jinak v Dominikánské republice existuje jen minimum silničních pravidel a málokteré je někým z místních dodrţováno. Největším problémem jsou stálé dopravní kolapsy, doprovázené navíc neustálým troubením stojících aut. Pouţívání blinkrů je zcela nahodilé, brzdová světla totéţ, auta zastavují bez varování, odbočují do protisměru, z aut se vyhazují různé odpadky nebo se řítí městskými ulicemi nebezpečnou rychlostí. Jízda v noci mezi městy je obohacena o problém s neexistencí osvětlení a kvůli neustálým výpadkům proudu se totéţ můţe stát i ve městech. Stejně jako na auta, je třeba si dát pozor na neopatrné chodce. Na silnicích se mimo jiné vyskytují i zvířata nebo různé pohozené předměty. Pokud chcete řídit automobil v Dominikánské republice, dobře si to rozmyslete. Navíc je jen asi polovina silnic v Dominikánské republice vyasfaltována a na ostatních můţete málokdy jet bezpečně rychleji neţ 15 km/hod. Za pouţití silnic první třídy je nutno platit poplatek 2 DOP tyto vedou ze Santo Dominga do Boca Chicy a naopak. Jako náplast na bolístky automobilového provozu v Dominikánské republice působí fakt, ţe v kaţdém městě je k nalezení alespoň jeden autoservis a ceny oprav jsou neuvěřitelně nízké. Dálnice ze Santo Dominga do Santiaga

100 Dopravní značení Una vía jednosměrná ulice No entre (s přeškrtnutou rovnou šipkou) zákaz vjezdu Pare stop Ceda el paso dej přednost v jízdě No doble izquierda (s přeškrtnutou šipkou mířící doleva) zákaz odbočení vlevo No estacione (s přeškrtnutým velkým E ) zákaz parkování - ostatní značky jsou graficky srozumitelné i evropskému řidiči Časové vzdálenosti mezi městy: Santo Domingo-Puerto Plata 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Santiago 1-1/2 hodiny Santo Domingo-Jarabacoa 1-1/2 hodiny Santo Domingo-Boca Chica 1/2 hodiny Santo Domingo-Juan Dolio 1 hodina Santo Domingo-Bayahibe 2-1/2 hodiny Santo Domingo-La Romana 2 hodiny Santo Domingo-Punta Cana 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Samana 3-1/2 hodiny Puerto Plata-Samana 3-1/2 hodiny Santo Domingo-Barahona 3 hodiny Konec nové dálnice ze Santo Dominga do Samany V Dominikánské republice se jezdí po pravé straně, stejně jako u nás. Dopravní infrastruktura je velice různorodá. V turistických centrech a mezi Puerto Plata a Santo Domingem vedou nové, kvalitní dálnice. V odlehlých oblastech se však jezdí po neoznačených prašných cestách plných výmolů.

101 Půjčovna aut Mezinárodní řidičský průkaz platí v DR po dobu tří měsíců. Mělo by vám být víc neţ 25 let, jinak budou dělat drahoty a naúčtují vám vysokou přiráţku. Půjčovny aut jsou ve všech větších městech, někdy se dá půjčení zařídit přímo v hotelu. Má to však jeden háček: jednak je to docela drahé, a navíc vozidla bývají ve špatném technickém stavu, coţ na první pohled nepoznáte a samozřejmě vás na to nikdo neupozorní. V zemi platí nepsané pravidlo, ţe za dopravní nehodu je zásadně zodpovědný cizinec. Ať uţ se to seběhlo jakkoli, přivolaný policista na místě při vyšetřování vţdy konstatuje, ţe na vině jste vy a bude po vás vymáhat náhradu vzniklé škody. Účastníkem dopravní nehody se můţete stát velmi snadno, protoţe pravidla silničního provozu domorodcům nic neříkají a jezdí se opravdu divoceţádné blinkry při zatáčení, přednost má ten, kdo je rychlejší a agresivnější, často řídí pod vlivem alkoholu, troubení a hlasité hádky jsou všudypřítomné. Z těchto důvodů není půjčování auta moc dobrý nápad, důkladně zvaţte, jestli vám to za to váţně stojí. Autobusová doprava Hromadnou přepravu klimatizovanými autobusy zajišťují dvě celostátní společnosti- Metrobus a Caribe Tours, jízdné je levné a časy odjezdů se víceméně přesně dodrţují. Guaguas Kromě autobusů se dá cestovat i v takzvaných guaguas, coţ jsou staré mikrobusy nebo dodávky, které bývají narvané k prasknutí a lidé se tísní na otevřené korbě vozu. Není to pohodlné, zato hodně ušetříte. Guaguas nemají ţádný pravidelný jízdní řád ani pevné zastávky, řidič obvykle čeká tak dlouho, dokud se většina míst nezaplní, pak vyjede a další cestující nabírá při cestě, stačí na něj mávnout a zastaví. Výhodou je, ţe pomocí guaguas se můţete dostat i do méně přístupných míst, kam nejezdí linkové autobusy. Další variantou, která se ale doporučuje jen v nutných případech a na krátkou vzdálenost, jsou tzv. motoconchos. Je to jakási motorizovaná rikša, kde vpředu sedí řidič na mopedu a za ním maximálně tři pasaţéři v přívěsu. Typický barevný autobus Guaguas

102 Taxi Taxíky jsou ideální na cestování v pozdních večerních hodinách, kdy autobusy uţ nejezdí a motoconchos nejsou bezpečné, a na překonávání krátkých vzdáleností. Ve městě i před hotelem většinou seţenete volný taxík během chvilky. Sazbu si raději dohodněte se šoférem předem, aby si potom neřekl o nějakou nehoráznou sumu. Doprava v chudinské části Santo Dominga

103 MĚSTA

104 MĚSTA Santo Domingo Hlavní město Santo Domingo de Guzmán má asi 2,2 miliony obyvatel a je nejstarším městem, které zaloţili (r. 1498) španělští kolonizátoři, na celé západní polokouli. Je to hospodářská i správní metropole země, leţící na jihovýchodním pobřeţí kolem ústí řeky Ozama. Najdeme zde mimo jiné největší mezinárodní letiště v zemi (Aeropuero Las Américas) a nejstarší univerzitu v celé Americe. Santo Domingo - Moderní část nejstaršího města Amerického kontinentu Puerto Plata Puerto Plata je nejdůleţitější přístav a obchodní centrum na severním pobřeţí, zaloţené r. 1496, a jako jediné turistické centrum se můţe pochlubit kromě krásných pláţí i historickými památkami. Navíc má unikátní polohu na úpatí hory Pico Isabel, kam vede kabinová lanovka, a odkud můţete obdivovat panorama celého zálivu. Na vrcholu Pico Isabel se tyčí socha Krista Spasitele, menší napodobenina slavné předlohy z Rio de Janeira. Za návštěvu stojí pevnost San Felipe s expozicí vojenské techniky, muzeum jantaru, a náměstí Parque Central s elegantnímí viktoriánskými stavbami. Puerto Plata

105 Punta Cana Nejvyhledávanější a dle mnohých i nejlepší prázdninové středisko leţí v provincii Altagracia u světoznámé pláţe Bávaro, která patří k nejkrásnějším v Karibiku táhne se v délce 35 kilometrů, je pokryta jemným bílým pískem a obklopena hustými palmovými háji. Moře je tu křišťálově čisté a přechází ze zelných do azurových odstínů. Vstup do moře je velmi pozvolný a dno písečné, nejsou tu ţádné korály ani kamínky, o které byste se mohli poranit. V Punta Cana má vlastní malé letiště, je tu velké mnoţství hotelů, dobré nákupní moţnosti a skvělé podmínky pro sportování a zábavu. Bělostné pláţe v délce několika kilometrů a kokosové palmy splňují všechna očekávání romantické dovolené

106 Playa Dorada Oblíbená Playa Dorada je nádherný luxusní ráj, kde se zámoţní cestovatelé mají jako v bavlnce a splní se jim kaţdé přání. Musíte se ale smířit s tím, ţe zde budete bydlet v uměle vytvořeném světě, který má s dominikánskou realitou pramálo společného. All inclusive resorty jsou obehnány vysokou zdí, která chrání turisty a skrývá před jejich zraky bídu chudinských čtvrtí, které se nacházejí jen o pár stovek metrů dále, směrem do vnitrozemí. Překrásná a romantická pláţ Playa Dorada Poloostrov Samaná 70 kilometrů dlouhý poloostrov vybíhá do moře v severovýchodní části ostrova a i přes dynamický rozvoj sluţeb spojených s cestovním ruchem si dodnes si zachoval řadu zvláštností a poklidnou, téměř ospalou atmosféru. Nejvíce hotelů je v okolí vesnic Las Galeras a Las Terrenas, ale rozhodně to nejsou ţádná masivní turistická centra. Pláţe jsou zde idylické bílý písek, tyrkysové moře a odpočinek ve stínu kokosových palem, jako vystřiţené z katalogu. Velkou zdejší atrakcí je pozorování velryb, které připlouvají v lednu za účelem páření. Pláţ Samaná

107 Sosúa Městečko zaloţili ţidovští uprchlíci z Evropy ve čtyřicátých letech. Z nevýznamné zemědělské osady se během pár let stalo kosmopolitní, hektické letovisko. Turistický boom zde ale nadělal více škody neţ uţitku, romantický duch místa se dávno vytratil a zbyla kouzelná, ale přeplněná pláţ, stánky s kýčovitými suvenýry a nepřeberné mnoţství gastronomických zařízení. Jezdí sem hlavně německy hovořící klientela. Prodavač obrazů v Sosua Cabarete Břehy střediska Cabarete omývají mohutné vlny, proto je toto místo s jedinečnou atmosférou zaslíbeno surfařům a windsurfařům všech moţných národností. Převládá zde hlavně mladá, méně náročná klientela a tomu odpovídají i levné hotely a privátní pokoje k pronajmutí, spousta pláţových barů, a rušný noční ţivot na diskotékách, kde zábava utichá aţ v časných ranních hodinách. Pouliční obchodníci nabízejí kromě klasických suvenýrů i tetování a vylepšování účesu zaplétáním copánků s korálky. Oblast a městečko Cabarete na pobřeţí Atlantického oceánu je rájem pro surfaře a nočního ţivota

108 Boca Chica Jen pár kilometrů na východ od Santo Dominga se nachází půvabné letovisko Boca Chica. Ţije to tu hlavně o víkendech a večer, kdy přijíţdějí domorodci z hlavního města. Díky nim se nebudete cítit izolovaně a můţete si vychutnat pravý karibský kolorit. Zátoka je chráněna korálovým útesem, voda mezi ním a pláţí je velmi mělká a klidná, proto je toto středisko vhodné pro trávení dovolené s dětmi. Oblast známa jako Boca Chica se stejnojmennou pláţí se nalézá cca 25 km od centra Santo Dominga Juan Dolio Relativně mladé a stále se rozvíjející středisko si získává přízeň turistů hlavně díky vysokému standardu ubytovacích a stravovacích zařízení. Je vhodné zejména pro lidi touţící po odpočinku a relaxaci v hezkém, klidném prostředí. Pozor ale na koupání v moři na dně jsou ostré korálové výběţky, proto si raději vţdy berte gumové boty do vody. Nové golfové středisko Country Golf Club Juan Dolio ve stejnojmenné lokalitě

109 Bavaró Lokalita Bavaró byla ještě nedávno neznámou částí pobřeţí na jihovýchodě ostrova, zarostlou bambusovými houštinami a z větší části nedostupnou. Turistický potenciál, který nabízejí zejména překrásné bělostné pláţe však nezůstal nevyuţit. Celá oblast zaznamenala v posledních letech bouřlivý rozvoj. Na pláţi Bávaro v letovisku Punta Cana se nachází přes 40 rozsáhlých turistických komplexů, jeţ snesou nejpřísnější měřítka. Celá 30-ti kilometrová pláţ je ideálním místem pro všechny druhy vodních sportů a pro večerní romantické procházky. Bavaró se díky nádherné pláţi a úrovni turistických sluţeb stala jedním z nejvyhledávanějších letovisek v celém Karibiku. Luxusní resort v Bavaró Bayahibe V okolí malé rybářské vesničky Bayahibe vyrostlo na krásné bělostné karibské pláţi jen několik hotelových komplexů vysoké úrovně. Oblast se nachází přímo naproti ostrovu Saona na okraji přírodní rezervace, coţ zaručuje opravdu pěkné přírodní prostředí a nádherné klidné moře. Oblastní centrum La Romana s letištěm, na kterém přistávají charterové lety z Prahy, a vyhlášené luxusní turistické středisko Casa de Campo je přitom na dosah, jen asi 20 minut cesty. V komplexu Casa de Campo stojící vily amerických boháčů a představitelů show-businessu např. Franka Sinatry, umělecká vesnička Altos de Chavón na hraně kaňonu řeky Río Chavón dějiště mnoha hollywoodských dobrodruţných fi lmů, proslulá golfová hřiště Teeth of the Dog a Links, amfiteátr v němţ pořádají koncerty největší hvězdy amerického uměleckého nebe popové scény, to je jen několik místních lákadel.

110 La Romana Novější turistické letovisko s bílými pláţemi a kokosovými palmami pro náročnější klientelu. Letovisko je tvořeno především moderními hotely, které splňují představu o luxusní dovolené. Nachází se na poloviční cestě mezi hlavním městem Santo Domingo a letoviskem Punta Cana (cca 2 hod.). Isla Catalina je ostrov vzdálený jen několik minut plavby z La Romany San Pedro de Macoris Provincie leţící na břehu Karibského moře se nachází mezi La Romana a Distrito Nacional. Místo důleţité pro rybářský průmysl, je to rodiště slavné basebalové legendy Sammy Sosa a nachází se zde také známý resort Juan Dolio. Mezi další destinace které stojí za navštívení jsou místní národní parky, pohoří, solné doly, a oblasti v blízkosti Haitské hranice. San Pedro de Macoris

111 PROVINCIE

STŘEDOAMERICKÝ REGION. b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy

STŘEDOAMERICKÝ REGION. b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy I. Velké Antily Velké Antily je skupina ostrovů mezi Karibským mořem, Yucatánem, Mexickým zálivem, Floridou a Bahamami. Velké Antily

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 11/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Makroekonomické informace 4/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 4/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 4/2009 205-05-04 00:00:00 2 V lednu 2009 činil příliv prímých zahraničních investic do Polska - dle údajů NBP (Polské národní banky) - celkem 475 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD Obchodní a kulturní zvláštnosti Dominikánské republiky (bakalářská práce) Autor: Michaela Rejtharová Vedoucí práce:

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 2/2011 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 2/2011 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2 Obsah 1. Stručný přehled zahraničního obchodu České republiky... 3 2. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu... 6 2.1 Export...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Zahraniční obchod ČR po vstupu do EU

Zahraniční obchod ČR po vstupu do EU Zahraniční obchod ČR po vstupu do EU Podklad pro seminář odboru 31 MF Smilovice 17. 12. 24 Ladislav Prokop odbor vnějších ekonomických vztahů ČNB Charakteristiky vývoje obchodní bilance v období květen

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Severní Amerika. Mapa

Severní Amerika. Mapa Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy: Ostrovy Červeně, Poloostrovy fialově, Zdroj: http://d-maps.com/m/amnord/amnord13.gif (11.11.2011) Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy:

Více

Pololetní zpráva o činnosti za období 1.1.2008 30.6.2008. společnosti. Credium, a.s.

Pololetní zpráva o činnosti za období 1.1.2008 30.6.2008. společnosti. Credium, a.s. Pololetní zpráva o činnosti za období 1.1.2008 30.6.2008 společnosti Credium, a.s. OBSAH 1. Základní údaje o emitentovi... 3 1.1. Obchodní firma...3 1.2. Datum vzniku společnosti a registrace...3 1.3.

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KUBA referát Jméno a příjmení: Karolína RÝDLOVÁ Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Třída: 6. O Datum: 10. 12. 2014 Kuba 1. Obecná charakteristika ostrova

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí C. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 9 1 11 1 13 1 Výkonová bilance 1) mld. Kč 1 1 1 11 19 19 19 1 5 obchodní bilance ) mld. Kč 9

Více

Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa

Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa Téma: Mexiko Klíčová slova: Aztékové, Mexiko, Guadalajara

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Mexiko patří k nejvyspělejším a rozlohou největším státům Latinské Ameriky. Člen OECD, Pacifické aliance Aktuálně 14. ekonomika světa (MMF) 1,972

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem s Vietnamem s Vietnamem 1 Všeobecné údaje Vietnamská socialistická republika rozloha 331.221 km 2 počet obyvatel 89,7 milionů (2013) 53% obyvatel je mladších 25 let 29% městských obyvatel 71% venkovských

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 6. 6. 2012 Ročník: 7.ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

Právní aspekty podnikání v Bulharsku

Právní aspekty podnikání v Bulharsku Právní aspekty podnikání v Bulharsku Martin Vacek Ředitel PETERKA & PARTNERS, Sofie www.peterkapartners.com Ochrana zahraničních investic Úprava systému podpory zahraničních investic od 17.3.2009: Došlo

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Praha, 15. května 2008 SKUPINA ČSOB V 1. ČTVRTLETÍ 2008 ZAZNAMENALA ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008 vykázaný: 2 525 mld. Kč (4% růst) Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Ostrava, 18 června r.2015 2 Evropská unie základný obchodní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi.

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Praha, 12. února 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2008 ČISTÝ ZISK 1,034 MLD. KČ 1F Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Čistý

Více

STŘEDOAMERICKÉ REGIONY. Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část

STŘEDOAMERICKÉ REGIONY. Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část a) pevninská část a) pevninská část Mexiko probráno v samostatné prezentaci Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador a) pevninská část

Více

NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY Obsah: Základní charakteristika země Ekonomika Zahraniční obchod Proč právě Nový Zéland? Perspektivní obory Jak na to? Základní charakteristika země Rozloha:

Více

Československá obchodní banka, a. s. Radlická 333/150 150 57 Praha 5 tel.: +420 224 111 111

Československá obchodní banka, a. s. Radlická 333/150 150 57 Praha 5 tel.: +420 224 111 111 Praha, 8. srpna 2008 PRVNÍ POLOLETÍ 2008: SKUPINA ČSOB ROSTE A POSILUJE SVOU POZICI NA TRHU. 1F Objem prostředků svěřených do péče Skupiny ČSOB: 697 mld. Kč (11% růst) Objem úvěrů poskytnutých Skupinou

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Praha, 6. listopadu 2008 PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Objem prostředků svěřených do péče Skupiny ČSOB: 714,1 mld. Kč (10% růst) Objem úvěrů poskytnutých

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun MÍSTO / DATUM Praha /18. 4. 2014 PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun Shrnutí: Bilanční suma PPF banky vzrostla v roce 2013 o 28 mld. Kč a ke k 31. 12.

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Seminář organizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 28. března 2008 Ing. Vladimír Bomberovič vedoucí obchodně

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Program: Investiční pobídky

Program: Investiční pobídky Program: Investiční pobídky Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu Oblast zaměření: Podpora zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických sluţeb na území ČR Cíl programu:

Více

Obr. 1. Rozdělení Evropy

Obr. 1. Rozdělení Evropy Obr. 1 Rozdělení Evropy Obr. 2 Obr. 3 (upraveno) Jižní Evropa Charakteristika Většina států sousedí se Středozemním mořem Výjimky: Portugalsko, Vatikán, San Marino Převládá subtropické podnebí s teplými

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč)

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč) V. Tabulková část Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 příjmy Tabulka č. 2: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 výdaje Tabulka č. 3: Příjmy kapitol r. 2014 Tabulka č. 4: Výdaje

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO Anna Teličková ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky 30. října 2012 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Více

Sankce: EU versus Rusko. Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic

Sankce: EU versus Rusko. Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic Sankce: EU versus Rusko Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic Přehled Přímé dopady Sankce EU proti Rusku 3 Sankce Ruska proti EU 4 Nepřímé

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více