KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ANEB UPLATNĚNÍ ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V PRAXI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ANEB UPLATNĚNÍ ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V PRAXI"

Transkript

1 KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ANEB UPLATNĚNÍ ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V PRAXI Učební manuál Zpracoval kolektiv autorů ČMKOS Praha, duben 2007 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ANEB UPLATNĚNÍ ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V PRAXI Učební manuál Zpracoval kolektiv autorů ČMKOS ČMKOS Praha 2007 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY 2

3 OBSAH 1. Úvod 7 2. Sociální partneři a jejich organizace Právní úprava a právní záruky sociálního dialogu 11 Dokumenty Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy (RE) 11 Právo na kolektivní vyjednávání a zastupování 12 Česká právní úprava sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání Odbory a jejich organizace 15 Odborové organizace 15 Odborové svazy 16 Odborové centrály 17 - Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) 17 - Asociace samostatných odborů (ASO) Zaměstnavatelé a jejich organizace 18 Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) 19 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR) 20 Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) 20 Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOCR) Obsah kolektivních smluv podle nového zákoníku práce od Úvod Základní informace o kolektivní smlouvě 23 Kogentní (závazné) ustanovení zákoníku práce 23 Druhy kolektivních smluv 24 Počet kolektivních smluv u jednoho zaměstnavatele 24 Účinnost kolektivních smluv 25 Platnost kolektivní smlouvy 26 Použití občanského zákoníku 27 Rozdíl mezi vyjednáváním v podnikatelské a nepodnikatelské sféře 27 3

4 3.3 Obsah kolektivních smluv 28 Úvodní ustanovení 29 Spolupráce smluvních stran 30 Pracovní doba, doba odpočinku a pracovní režimy 44 Dovolená 55 Pracovní poměr a skončení pracovního poměru 56 Pravidla pro odměňování (mzdy) zaměstnanců, (platy) zaměstnanců 64 Odměna za pracovní pohotovost 73 Zaměstnanost 73 Pracovní a sociální podmínky 80 Překážky v práci 84 Rovné příležitosti 86 Bezpečnost práce 87 Náhrada škody 92 Cestovní náhrady 92 Bližší úprava poskytování cestovních náhrad 96 Ostatní náhrady 99 Závěrečná ustanovení Kolektivní vyjednávání obsah se zaměřením na rovnost mužů a žen Skladba pracovní síly 103 Zaměstnanci podle hlavních tříd zaměstnání 103 Zaměstnání s nejvyšším, nejvyrovnanějším a nejnižším počtem žen Rovnost v odměňování žen a mužů 105 Obsah pojmu rovné odměňování 105 Aplikace zásady rovné odměny 106 Srovnání výdělku žen a mužů Příklady konkrétních závazků v kolektivní smlouvě zaměřených na rovné odměňování a slaďování pracovního a rodinného života 108 Obecná ustanovení k praktické realizaci opatření v oblasti rovnosti příležitostí 108 Pravidla pro odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře 109 4

5 Pravidla pro odměňování zaměstnanců v nepodnikatelské sféře Příklady praktických opatření vedoucích ke slaďování pracovního a soukromého života 113 Organizace práce a pracovní doba 113 Prodloužení práva na dovolenou 115 Zlepšení podmínek pro zaměstnance s povinnostmi k rodině Další možnosti ovlivňování politiky rovnosti žen a mužů z pozice odborů 118 Ovlivňování rodinné politiky na národní úrovni Flexibilní formy zaměstnávání 120 Úvod 120 Formy flexibilního zaměstnávání a možné formy způsobující sociální dumping 121 Odlišení legálních flexibilních forem zaměstnávání od flexibilních typů zaměstnávání způsobujících sociální dumping 122 Zásady přístupu odborů k flexibilním formám zaměstnání 123 Přehled flexibilních forem zaměstnávání, jejich legislativní zakotvenía předpoklady stát se dumpingovou formou zaměstnávání 124 Náměty na zlepšení stávající legislativy Kolektivní vyjednávání strategie a technika Příprava na vyjednávání Vyjednávací tým 147 Týmové role 148 Zaměření týmu 148 Co potřebuje tým znát 151 Hlavní směry přípravy na vyjednávání 153 Sběr a analýza informací 154 Vypracování návrhů a strategie pro vyjednávání U jednoho stolu 162 Stádia vyjednávání 162 Komunikační dovednosti u jednacího stolu 162 Rady a příklady přímé a nepřímé komunikace u jednacího stolu 164 Některá základní pravidla pro vyjednavače 165 Bezvýchodná situace a jak ji překonat 167 5

6 5.4 Využití médií 170 Psaní tiskových zpráv 170 Rady pro konání tiskových konferencí Závěr Genderový slovníček Příloha 181 Vzdělávací program pilotní seminář 181 6

7 1. ÚVOD Sociální partnerství, tripartita, bipartita, kolektivní vyjednávání, kolektivní smlouvy, jejich rozšiřování, stávky, sociální smír existuje celá řada pojmů, které se zrodily v průběhu 19. a 20. století v souvislosti s řešením sociálních konfliktů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, odbory a zaměstnavatelskými sdruženími. Jen málokdo si dnes vzpomene, že po roce 1989 znovu vzkříšený pojem tripartita nachází svůj historický ideový předobraz na našem území již na konci 19. století, kdy se rozvíjelo pracovní soudnictví na tripartitním základě, kdy v senátech působili vedle předsedy, který byl představitelem státní moci, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Sociální dialog, dvoustranná (bipartitní) a třístranná (tripartitní) jednání zástupců státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů, to vše je výsledkem snahy lidstva o nalezení účinné odpovědi na pracovní konflikty a hospodářské krize, úsilí o humanizaci práce (dnes moderněji snaha o tzv. decent work ) a respektování sociálních a hospodářských práv jako nedílné součásti lidských občanských a politických práv a svobod. Zcela zákonitě se sociální dialog stal jedinečnou a neodmyslitelnou součástí Evropského sociálního modelu, který má mimořádnou zásluhu na vysoké efektivitě evropské ekonomiky. Není náhodou, že mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa patří především ty evropské státy (zejména skandinávské), které přednosti sociálního dialogu využívají nejvíce. Sociální partnerství a rozvoj podnikové (odvětvové) demokracie, kterou představuje odvětvový a podnikový sociální dialog, je významnou perspektivou lidstva, kterému se s vlivem privatizace rozšiřující se stále více do dalších tradičních odvětví veřejného sektoru (služeb obecného, veřejného zájmu) a omezování vlivu státu v ekonomice pod tlakem liberálních doktrín prosazovaných do každodenní života světovými finančními institucemi zmenšuje tradiční demokratický prostor. Proto je nezbytné podporovat jak na evropské, tak národní i odvětvové úrovni rozvoj sociálního dialogu, bipartitního (mezi organizacemi zaměstnavatelů a odborů) i tripartitního, jehož se účastní vedle sociálních partnerů i představitelé veřejné moci (zástupci státu) a aktivně se účastnit podnikového sociálního dialogu, který má nejblíže k nejvlastnějším zájmům lidí, jejich práci, mzdě, pracovním podmínkám, sociálnímu pojištění atd. K tomu je třeba mnoho znát, mnoho pochopit a mnoho vzít za své, k tomu je třeba využít svého práva odborově se sdružovat a stát se členem odborové organizace, a jejím prostřednictvím jednou ze stran sociálního dialogu, jejíž hlas je slyšet mnohem více než hlas jednotlivce. Tato publikace má velkou ambici, chce poskytnout svým čtenářům především dostatek informací o sociálním dialogu ve všech jeho podobách, teoretických i docela praktických, k jejich zamyšlení i využití ve všedním životě. Chce zaujmout čtenáře různých skupin i politického přesvědčení, zaměstnance, úřední- 7

8 ky, politiky i docela obyčejné lidi a pomoci jim poznat podrobněji téma, které je v naší zemi právě dnes mimořádně aktuální a závažné. Sociální dialog je totiž o lidech, jejich ochotě a schopnosti se vnímat jeden druhého navzájem, naslouchat si, být schopni se domluvit na řešeních, která jsou obecně prospěšná a spravedlivá vůči všem, kterých se svými důsledky týkají. Jimi jsou jak zaměstnavatelé, tak i jejich zaměstnanci, jejich rodiny a naše společná budoucnost. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), vědoma si svého poslání v obhajobě práv a zájmů svých členů, se přihlásila k projektu předloženému Gender Studies o. p. s. v rámci programu EQUAL pod názvem Půl na půl. Slaďování profesního a rodinného života je totiž bezprostředně spjato s nejširšími otázkami trhu práce, odměňování, s otázkami pracovněprávních vztahů, sociálního zabezpečení, organizace práce (pracovní doby, metod řízení apod.) atd. Zároveň je slaďování profesního a rodinného života nedílnou součástí politiky rovných příležitostí mužů a žen, které se věnuje v posledních letech větší pozornost v celé společnosti, a je tomu tak i v případě ČMKOS a jejích odborových svazů. Hlavním a dlouhodobým úkolem pro ČMKOS se stalo především prosazování rovnoprávnosti žen a jejich požadavků v pragmatické neagresivní podobě, na základě principů občanské společnosti a především s cílem změnit postoje a přístupy k této problematice jak v samotných odborech a to nejen mezi muži, ale podle potřeby i ženami samotnými tak i v celé společnosti. Významně přitom působil i průběh transformace, která ve svých negativních dopadech více zasáhla ženy (vyšší nezaměstnanost, zavírání předškolních zařízení atd.). Podobně jako v celé společnosti se však i v odborech problematika rovnosti obou pohlaví dostávala do popředí zájmu postupně. Hlavně s pomocí zahraničních zkušeností získaných od partnerských organizací i mezinárodních odborových organizací se částečně podařilo dosáhnout změny ve vnímání a přijímání požadavků, pokud jde o rovnoprávné postavení obou pohlaví. Přestože hlavním článkem ve struktuře ČMKOS, který se zabývá otázkami rovnosti příležitostí mužů a žen, je Výbor pro rovnost ČMKOS, je tato politika stále více reflektována ve všech strukturách ČMKOS a jejích odborových svazů v duchu tzv. gender mainstreamingu, i když ne tak rychle a výrazně, jak si to situace žádá. Podíl žen v členské základě členů mírně roste činí kolem 45 %. Tím spíše je třeba, aby se odbory problémům spojeným s nerovným postavením více zabývaly. Přitom obecné důvody, které vedly k poklesu členské základny v jednotlivých odborových svazech privatizace, rozpad podniků, a tím rušení základních odborových organizací, i potíže s vytvářením nových organizací zejména na malých pracovištích, kde zaměstnavatelé často kladou těmto iniciativám různé překážky se dalekosáhle v posledních letech dotkly zejména odvětví, kde je tradičně velká zaměstnanost žen OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, OS působících ve službách, v potravinářství aj. Zabránit 8

9 dalšímu poklesu členů a získat nové členy, zejména mezi mladými lidmi obou pohlaví, je jedním z aktuálních úkolů odborových svazů. Hledání způsobů, jak spojovat profesní a rodinný život, a navíc ještě dodat chuť a možnost aktivně se zapojit do práce v odborech, to je, tak jako u našich odborových kolegů z jiných zemí, hlavní cesta k tomuto cíli. Navíc je třeba umožnit ženám, aby zaujaly místa v rozhodovacích orgánech v odborech, jak jim i podle procentního zastoupení přísluší. Zatím i zde platí, že ženy se objevují na vedoucích místech v nejnižších úrovních, čím výše jsou rozhodovací místa v hierarchii, tím méně žen je v nich zastoupeno. Ve čtyřčlenném vedení konfederace je i jedna žena, v Radě ČMKOS je zastoupeno 7 žen (předsedkyň OS), což činí 20,58 %. Odbory musí k dosažení rovnosti odměňování zaujmout přístup založený na různých dimenzích a vhodně používat příslušné nástroje. Musí také využít existujících právních předpisů, ale klást zejména důraz na kolektivní vyjednávání. Úspěch tohoto přístupu záleží především na aktivní účasti žen ve všech fázích procesu. Kolektivní smlouvy jsou vnímány jako nezbytný nástroj k prosazení principu rovnosti, především pokud jde o pracovní podmínky a odměňování. Kolektivní smlouvy proto zpravidla obsahují jednak obecný požadavek dodržování principu rovnosti, jednak upravují jednotlivé nároky, pracovní a sociální podmínky v souladu s tímto požadavkem. Lze tedy obecně konstatovat, že současným trendem při kolektivním vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv je to, že princip rovnosti mužů a žen je vnímán jako neoddělitelná součást tohoto procesu a sjednaný obsah kolektivních smluv je vždy tímto principem, respektive zásadou rovnosti a zákazem diskriminace, poměřován. K dosažení úspěchu je mj. potřeba zajistit vyváženou účast žen a mužů v procesu rozhodování a kolektivního vyjednávání, aby se náležitě přihlíželo ke koncepci s potenciálem k prosazování rovnosti mezi ženami a muži i k překlenutí mezery v odměňování. Pokud vyjde najevo, že v důsledku existence určitého ustanovení kolektivní smlouvy došlo k přímé či nepřímé diskriminaci, bude v konkrétním diskriminačním sporu úkol obhájit nediskriminační charakter takového opatření ležet výlučně na zaměstnavateli. Zaměstnavatele stíhá odpovědnost z porušení práva na rovnou odměnu, a to i tehdy, když konkrétní nerovnost zakládá kolektivní smlouva. Zjistí-li takovou skutečnost zaměstnavatel, lze doporučit, aby v případě, kdy nedojde ke změně kolektivní smlouvy (resp. po dobu výpovědní doby) dorovnal nároky těch zaměstnanců, u nichž ví, že byli na základě kolektivní smlouvy diskriminováni, a to na úroveň, jakou zaručuje příslušná kolektivní smlouva pracovníkům vykonávajícím stejnou práci či práci stejné hodnoty. 9

10 10

11 2. SOCIÁLNÍ PARTNEŘI A JEJICH ORGANIZACE 2.1 Právní úprava a právní záruky sociálního dialogu Všeobecný základ právní úpravy sociálního dialogu v České republice tvoří základní mezinárodní právní instrumenty, které upravují odborová a zaměstnanecká práva a ovlivňují možnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců jak v oblasti pracovních vztahů obecně, tak v oblasti kolektivního vyjednávání sociálních partnerů a sociálního dialogu. Jde o mezinárodní dokumenty, které jsou s ohledem na ústavní pořádek naší země závazné i pro Českou republiku (podle článku 10 Ústavy ČR ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem). Zaměříme se na ty, které jsou zvlášť významné, a to především pro váhu, která je jim přikládána v rámci evropské legislativy upravující podmínky podnikání na společném evropském trhu. Na prvním místě je třeba zmínit dokumenty Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy, tj. institucí, které mají pro prosazování vlastních dokumentů své zvláštní kontrolní mechanismy, založené především na analýzách národních zpráv o dodržování příslušných dokumentů. Pro možnost hlubšího poznání těchto mezinárodních dokumentů jsou uvedeny základní odkazy na webové stránky, kde je lze nalézt v plném znění, a to i v českém jazyce. Ve světových jazycích je pak lze najít zejména na následujících adresách: OSN Evropská unie MOP OECD Rada Evropy Mezinárodní organizace práce je specializovanou agenturou OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských práv a práv v práci. MOP vytváří mezinárodní normy práce formou úmluv a doporučení stanovujících minimální standardy základních práv v práci - svoboda sdružování, právo organizovat se, kolektivně vyjednávat, zrušení nucené práce, rovnost příležitostí a zacházení a další normy upravující podmínky v celém spektru záležitostí týkajících se práce. MOP je jedinou mezinárodní tripartitní organizací. Se stejnými právy v ní zasedají zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Dokumenty Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy (RE), jimiž je Česká republika vázána jako člen těchto organizací a tím, že je ratifikovala: 11

12 1. Organizace spojených národů - Všeobecná deklarace lidských práv OSN (1948) - - Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech OSN (1966) -http://www.unicprague.cz/ - Mezinárodní pakt o občanských a politických právech OSN (1966) - úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) (Sbírka zákonů ČR) - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy (1950) (Sbírka zákonů ČR) - Evropská sociální charta Rady Evropy (1961) (Sbírka mezinárodních smluv ČR) 2. Mezinárodní dokumenty, které Česká republika dosud neratifikovala: - Revidovaná Evropská sociální charta Rady Evropy (1996) (ČR ji podepsala v roce 2000) 3. Mezinárodní dokumenty, které ratifikaci nepodléhají: - Deklarace MOP o základních principech a právech v práci (1998) - Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky (1977) - Směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti (dosud poslední revize 2000) scripts/hp/default.asp?oecd-nkm 4. Dokumenty, které byly vyhlášeny v Evropské unii, nemají však dosud právní závaznost: - Charta základních sociálních práv pracovníků Společenství (1989) - Charta základních práv Evropské unie (2000) Právo na kolektivní vyjednávání a zastupování zahrnují tyto dokumenty: Úmluva MOP č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat, 1949 (platná ode dne , ratifikována v ČSSR dne (publikována pod č. 470/1990 Sb.): 12

13 článek 1: 1. Pracovníci budou používat přiměřené ochrany proti všem projevům diskriminace směřujícím k ohrožení odborové svobody v jejich zaměstnání. 2. Taková ochrana se zejména uplatní, pokud jde o jednání, mající za cíl: a) vázat zaměstnání pracovníků na podmínku, že se nestane členem odborové organizace nebo že zruší svoje členství v odborové organizaci; b) propustit pracovníka nebo ho jiným způsobem poškodit pro jeho členství v odborech nebo pro jeho účast na odborové činnosti v mimopracovní době nebo, se souhlasem zaměstnavatele, během pracovní doby. článek 2: 1. Organizace pracovníků a zaměstnavatelů požívají při ustavování, činnosti nebo správě svých organizací náležité ochrany proti jakémukoli zasahování jedněch do záležitostí druhých, ať již přímému či prostřednictvím zástupců nebo členů. 2. Za zasahování ve smyslu tohoto článku se pokládají zejména opatření směřující k vytvoření organizací pracovníků ovládaných zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů nebo k podporování organizací pracovníků finančními nebo jinými prostředky s úmyslem podřídit tyto organizace kontrole zaměstnavatelů nebo organizacím zaměstnavatelů. Úmluva MOP č. 154 o kolektivním vyjednávání z r stanoví ve svém článku 2, že Pro účely této úmluvy se výraz "kolektivní vyjednávání" vztahuje na všechna vyjednávání mezi zaměstnavatelem, skupinou zaměstnavatelů nebo jednou nebo několika organizacemi zaměstnavatelů na jedné straně a jednou nebo několika organizacemi na straně druhé, jejichž účelem je: a) stanovit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a, popř. nebo b) upravit vztahy mezi zaměstnavateli a pracovníky a, popř. nebo c) upravit vztahy mezi zaměstnavateli a jejich organizacemi a jednou nebo několika organizacemi pracovníků. Evropská sociální charta Rady Evropy, (1961) ratifikace ČR (publikována ve Sbms. pod č. 14/2000) a Revidovaná Evropská sociální charta, (1996) stanoví v článku 6, že S cílem zajistit účinný výkon práva kolektivně vyjednávat, se smluvní strany zavazují: a) podporovat společné konzultace mezi pracovníky a zaměstnavateli, b) podporovat tam, kde je to nutné a vhodné, mechanismy pro dobrovolné vyjednávání mezi zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů a organizacemi pracovníků za účelem stanovení pracovních podmínek kolektivními smlouvami, 13

14 c) podporovat vytvoření a využívání vhodných mechanismů pro smírčí a dobrovolné rozhodčí řízení pro urovnání pracovních sporů, d) a uznat právo pracovníků a zaměstnavatelů na kolektivní akci v případě konfliktu zájmů, včetně práva na stávku, s výhradou závazků vyplývajících z platné kolektivní smlouvy, kterou před tím uzavřeli. Charta základních práv Evropské unie (2000/C 364/01) stanoví v článku 28, že Pracovníci a zaměstnavatelé nebo jejich organizace mají v souladu s právem Společenství a se zákony a praxí jednotlivých států právo sjednávat a uzavírat na příslušných úrovních kolektivní smlouvy a v případě střetů zájmů kolektivně na obranu svých zájmů vystupovat, a to i stávkou. Charta základních sociálních práv pracujících Společenství (1989) stanoví v článku 12, že Zaměstnavatelé nebo organizace zaměstnavatelů na jedné straně a organizace pracujících na straně druhé mají právo vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za podmínek stanovených národními zákony a praxí. Dialog mezi těmito dvěma stranami průmyslu na evropské úrovni, který musí být rozvinut, může, pokud to strany považují za žádoucí, vyústit ve smluvní vztahy zvláště na meziprofesní a odvětvové úrovni. Česká právní úprava sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání Základy české právní úpravy sociálního dialogu jsou zakotveny zákonem č. 23/1991 Sb., Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky a která v článku 27 zakotvuje koaliční svobodu, právo sdružovat se a odborově organizovat. V České republice také do dnešní doby neexistuje komplexní právní úprava týkající se odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a kolektivního vyjednávání, tyto právní vztahy jsou upraveny v několika zákonech, které obsahují hmotnou a procesní právní úpravu. Do platný zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stojí na zásadě, že dovoleno je pouze to, co zákon stanoví. To vyplývá zejména z 20 odst. 2 současného zákoníku práce, podle kterého, jde-li o závazky upravující mzdové nebo ostatní pracovněprávní nároky, mohou se smluvní strany pohybovat jen v rámci daném pracovněprávními předpisy. Zákon však neurčuje obligatorní (závazný, povinný) obsah kolektivní smlouvy, což dává smluvním stranám jistou volnost pro kolektivní vyjednávání i v zákonném rámci. Za účinnosti tohoto starého zákoníku práce tedy není prostor pro smluvní volnost příliš velký, zejména v porovnání s možnostmi, které kolektivním smlouvám nabízí nový zákoník práce. Nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., který nabyl účinnost dnem 1. ledna 2007 spočívá již na ústavní zásadě co není zakázáno, je dovoleno a mění 14

15 zásadním způsobem pravidla pro obsah kolektivních smluv. Přináší změny také ve vymezení účastníků kolektivního vyjednávání, procedurálních otázkách, přebírá řadu úprav z dalších zákonů, které upravují problematiku sociálního dialogu apod. Významnou změnou je, že zákoník práce obsahuje v zásadě kompletní hmotnou úpravu účastníků kolektivního vyjednávání, včetně řešení plurality odborových organizací (dosud upravenou zákonem č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli), úpravu kolektivních smluv a dalších forem sociálního dialogu (např. právo na informace a projednání, přístup k nadnárodním informacím a projednávání). Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, který byl v souvislosti s přijetím nového zákoníku významně novelizován, pak bude i nadále upravovat proces kolektivního vyjednávání na podnikové i vyšší (odvětvové) úrovni, problematiku řešení kolektivních sporů a rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně. 2.2 Odbory a jejich organizace V České republice existuje rozvinutá odborová struktura. Jejími nejnižšími jednotkami jsou základní, popř. místní, odborové organizace, které působí přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Drtivá většina z těchto odborových organizací se pak sdružuje do tzv. odborových svazů, které mohou být dále součástí některé z odborových centrál. V odborových svazech se jednotlivé odborové organizace sdružují zpravidla podle profesí nebo zaměření pracoviště. Jednotlivé odborové svazy se ve své činnosti orientují zpravidla dle profesí zaměstnanců, které sdružují v základních organizacích. Svazy svým členským organizacím pomáhají prosazovat jejich zájmy na vyšší úrovni (odvětvové, popř. národní) a poskytují jim mimo jiné i poradenský a právní servis, včetně pomoci při sjednávání kolektivních smluv. Odborové organizace Těžiště odborové práce je v základních odborových organizacích jako základním článku odborů u nás. Mají právní subjektivitu a z tohoto titulu rozhodují o finančních a dalších otázkách, ke kterým mají pravomoc. O svých zapojeních, a tedy i o příslušnosti k tomu kterému odborovému svazu, rozhoduje jejich nejvyšší orgán, kterým je zpravidla členská schůze nebo konference. Úkoly základních organizací lze shrnout do následujících oblastí: vytváření podmínek pro uplatňování pracovních, ekonomických, mzdových, sociálních a kulturních zájmů svých členů, zastupování členů při jednáních se zaměstnavatelem, spolurozhodování o tvorbě a rozdělování finančních prostředků, 15

16 vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem, zprostředkování styku svých členů s vyššími odborovými orgány. Odborové organizace na pracovištích vystupují jako představitelé celého pracovního kolektivu, tedy i nečlenů odborů. Týká se to nejen řešení zaměstnaneckých otázek, např. problémů výpovědi z pracovního poměru ze strany organizace, ale i otázek souvisejících s uzavíráním kolektivní smlouvy, schvalováním pracovních řádů, vnitřních předpisů, výkonu kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, celé problematiky bezpečnosti práce apod. Příslušný odborový orgán tak ovlivňuje podmínky práce jak odborářů, tak i nečlenů odborů. Odborové svazy Odborové svazy jsou vyššími odborovými orgány, nezávislými organizacemi, které ve svém zaměření naplňují představu evropského odborového modelu tak, jak jej formuluje Evropská odborová konfederace (EOK). Znamená to, že odbory z tohoto pohledu musí být politicky nezávislé, finančně autonomní a svobodné, což určuje i jejich program. Po listopadu 1989 vzniklo v tehdejší Československé republice více jak 70 odborových svazů organizovaných převážně na základě profesí. Z tohoto počtu mělo téměř 30 svazů federální působnost. Tyto se po rozdělení republiky rovněž rozdělily na republikové odborové svazy. Nově vytvořené odborové svazy daly základ novému pojetí odborů v naší republice. Upustily od tehdy vžitých představ, že jejich úkolem je organizování rekreací, zájezdů, kulturních akcí či tzv. povinných vánočních kolekcí pro děti. Oprostily se od toho, že jejich práce končí pouze v konkrétních podnicích, a své působení počaly rozšiřovat v celospolečenských podmínkách. Do programů jednotlivých odborových svazů se tak dostaly v rozpracované podobě především problémy zaměstnanosti, pracovněprávní otázky a celá problematika sociální sféry. Při prosazování profesních a sociálních zájmů svých členů jsou svazy aktivním účastníkem veřejného dění, zejména v souvislosti s postupem státních orgánů v řadě otázek dotýkajících se života a práce občanů. Přicházejí s konkrétními návrhy na řešení vzniklých problémů tak, aby výsledky byly přijatelné pro členy odborových svazů. Z hlediska své právní subjektivity rozhodují odborové svazy zcela nezávisle o svém uspořádání, struktuře, řízení i hospodaření. Ve svém vnitřním uspořádání si odborové svazy zavedly dvoustupňový systém řízení. Z toho vyplývá, že svazy tak mají řídící centrální (ústřední) článek a dalším stupněm jsou přímo výbory základních odborových organizací. Tyto základní články odborové struktury se sdružují v příslušném odborovém svazu naprosto dobrovolně, dle rozhodnutí své členské základny. Pro zabezpečení a prosazování svých zájmů vůči státním orgánům, případně společenským subjektům, zřizují některé odborové svazy, zejména ty větší, svá vysunutá pracoviště na regionální (krajské) úrovni. Členská základna naprosté většiny odborových svazů trvale klesá. Úbytek členů je především způsoben proběhlou privatizací v jednotlivých odvětvích hos- 16

17 podářství, rozpadem větších podniků a složitostí problémů spojených s vytvářením odborových organizací na malých pracovištích. Odborové centrály V zájmu účinnějšího prosazování svých zájmů se některé odborové svazy dále sdružují v odborových centrálách (ústřední odborové orgány), které fungují jako zájmová sdružení nezávislých subjektů. Největší takovou centrálou v ČR je Českomoravská konfederace odborových svazů, která se společně s další odborovou centrálou Asociací svobodných odborů účastní tripartitního sociálního dialogu na národní úrovni v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD). Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborovou konfederací v České republice, která sdružuje 33 převážně profesních (odvětvových) odborových svazů s cca členy. Tyto odborové svazy sdružují zaměstnance z podnikatelské sféry i ze sféry rozpočtové a příspěvkové, tedy jak ze soukromého tak veřejného sektoru. ČMKOS je rovněž členem nadnárodních odborových struktur Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) a Evropské odborové konfederace (EOK), kde reprezentují zájmy svých členů. Podstatným a důležitým prvkem činnosti ČMKOS je její účast v legislativním procesu, která odborům v České republice přísluší, obdobně jako organizacím zaměstnavatelů, přímo ze zákona. Podílí se nejen na přípravě vládních návrhů zákonů a dalších právních předpisů, ale vytváří i potřebné podmínky (lobbing) za účelem jejich prosazení. Další pravomoci ČMKOS se týkají především oblasti pracovněprávních vztahů (významnou měrou se ČMKOS podílela např. na přijetí nového zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), odměňování, BOZP, pracovního a životního prostředí, prosazování principů rovného zacházení, rozvoje veřejných služeb. ČMKOS koordinuje společné činnosti členů konfederace v oblasti kolektivního vyjednávání, v regionální politice aj. Zajišťuje právní pomoc a poradenství v dohodnutých oblastech, odborové vzdělávání, odborový informační systém, propagaci (prostřednictvím nakladatelství SONDY odborových svazů a vlastní webové stránky apod.), průzkum veřejného mínění a zpracovávání odborných makroekonomických analýz a prognóz. Asociace samostatných odborů (ASO) V pořadí druhou největší odborovou centrálou v České republice ustavenou 7.července 1995 je Asociace samostatných odborů (ASO), jejímiž členy jsou např.: Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů ČR, Odborové sdružení řídících letového provozu, Nezávislý odborový svaz automobilové dopravy, Jednotný svaz soukromých zaměstnanců, Český odborový svaz energetiků, Odboro- 17

18 vé sdružení železničářů, Odborový svaz zaměstnanců jaderné energetiky, Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů, Odborová asociace divadelníků, aj. ASO je samostatným, dobrovolným, otevřeným a nezávislým sdružením ustaveným za účelem koordinace postupů při zastupování zájmů svých členů. ASO zastupuje členy asociace ve společných orgánech sociálních partnerů a vlády na nejvyšší úrovni a má právo uzavírat s těmito partnery dohody. ASO současně obhajuje pracovní, ekonomické, sociální a jiné ostatních práva svých členů na celostátní i místní úrovni. ASO je ústředním odborovým orgánem s právem vyžadovat návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů, týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek. Má právo jednat se všemi ústavními činiteli, orgány státní moci, s organizacemi zaměstnavatelů, politickými stranami a hnutími a dalšími institucemi s celostátní působnosti včetně samosprávy. ASO zastupuje členy svazů v centrálních mezinárodních organizacích, případně v dalších mezinárodních institucích, včetně jednání se zahraničními odborovými ústřednami. V České republice působí i další, menší centrály, z nichž nejznámější je Konfederace umění a kultury (KUK), která sdružuje odborové subjekty z oblasti kultury. Řada svazů však z této konfederace již odešla, některé vstoupily do ČMKOS. Dále v ČR působí Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, které se svým zaměřením přiklání ke Komunistické straně Čech a Moravy, Křesťanská odborová koalice a několik malých centrál působících v dopravě, jako např. Federace strojvůdců, Federace vlakových čet, Federace řidičů tramvají aj. Tato odborová seskupení však nezveřejňují svoji členskou základnu, nebo sporadicky uvádějí velmi rozdílné počty, proto nelze s jistotou určit, kolik členů zastupují. Zcela samostatně působí některé profesní odborové svazy, které se nehlásí k žádné odborové centrále. Jedná se např. o OS pracovníků vydavatelství, nakladatelství a knižního obchodu, OS hromadných sdělovacích prostředků, aj. Kolik členů odborů zastupují, není zpravidla známo. 2.3 Zaměstnavatelé a jejich organizace Sociálního dialogu na národní úrovni se v České republice na straně zaměstnavatelů účastní dvě největší zaměstnavatelské konfederace, Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, které jsou zastoupeny i v orgánech tripartity. Obdobnou roli se snaží hrát rovněž Hospodářská komora ČR, která v mnoha ohledech vystupuje na obranu zájmů zaměstnavatelů a podnikatelského prostředí obecně, není však sdružením zaměstnavatelů ve smyslu výše uvedených mezinárodních dokumentů, tj. formálně ani stranou národního sociálního dialogu (tripartitních nebo bipartitních jednání). 18

19 Sociálního dialogu se účastní na straně zaměstnavatelů rovněž Svaz obchodu a cestovního ruchu (není zastoupen v orgánech tripartity, v níž ho na základě vzájemné dohody zastupuje Svaz průmyslu a dopravy České republiky) a konečně i Svaz českých a moravských družstev. V zájmu lepší koordinace svých postupů a aktivit založil Svaz průmyslu a dopravy ČR spolu s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Agrární komorou ČR a Hospodářskou komorou ČR Podnikatelskou a zaměstnavatelskou radu ČR, která nemá postavení strany sociálního dialogu. Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Jde o dobrovolnou organizaci sdružující zaměstnavatele a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy, založenou 5. května 1990 a svou činností navazující na Ústřední svaz česko-slovenských průmyslníků, který existoval v letech , respektive a Svaz průmyslu a dopravy České republiky je nestátní organizací (nezávislou na vládě, politických stranách a odborech), která má dnes cca subjektů s téměř zaměstnanců (cca 111 členských firem, přímých členů a 27 tzv. kolektivních členů sdružujících firmy na základě odvětvových, profesních nebo regionálních zájmů). Svaz průmyslu a dopravy České republiky jako zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů v naší zemi reprezentuje a prosazuje společné zájmy svých členů s cílem vytvářet vhodné podnikatelské a zaměstnavatelské prostředí, které při respektování etických zásad podnikání povede k dlouhodobě udržitelné prosperitě české společnosti. Přitom spolupracuje s ostatními zaměstnavatelskými, podnikatelskými a profesními svazy, Hospodářskou komorou ČR a dalšími subjekty, se kterými ho spojují společné zájmy. Svaz průmyslu a dopravy České republiky především prosazuje, koordinuje a chrání zájmy svých členů v RHSD ČR a v rámci kolektivního vyjednávání na vyšším stupni zastupuje své členy, kterými byl k tomu zmocněn, účastí ve veřejné diskusi a předkládáním vlastních návrhů ovlivňuje politicko-hospodářská rozhodnutí v ekonomické a sociální oblasti, a to na národní i mezinárodní úrovni. Prostřednictvím médií Svaz průmyslu a dopravy České republiky seznamuje veřejnost s názory a stanovisky zaměstnavatelů a podnikatelů, organizuje jejich společná setkání a ovlivňuje veřejné mínění s ohledem na potřeby rozvoje hospodářství, sleduje a vyhodnocuje světové trendy a rozvoj průmyslu v ČR, zejména kvalitu podnikatelského prostředí, a získané poznatky využívá k ovlivňování hospodářské politiky vlády. Svaz průmyslu a dopravy České republiky je členem mezinárodních organizací a institucí, při jejichž jednání hájí zájmy svých členů (Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (IOE), Mezinárodní sdružení průmyslových a zaměstnavatelských svazů Evropy (UNICE BusinessEurope), poradní výboru OECD pro průmysl a obchod (BIAC). Svaz průmyslu a dopravy České republiky rovněž organizačně zajišťuje navazování obchodně ekonomických vztahů mezi českými 19

20 a zahraničními subjekty formou podnikatelských misí, konferencí, dvoustranných a vícestranných jednání a účastí svých členů na veletrzích, výstavách a odborných seminářích a organizuje vzdělávací a poradenskou činnost. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR) Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky je zájmové sdružení, jehož cílem je prosazování a koordinace podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních zájmů svých členů, především ve vztazích k zákonodárným sborům, vládě, orgánům státní správy a odborům. KZPS jako zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů formuluje společné podnikatelské a zaměstnavatelské zájmy svých členů a prosazuje je v součinnosti s příslušnými státními orgány, ostatními zaměstnavatelskými organizacemi a odbory, zejména v různých formách konzultací s vládou, podporuje prosazování specifických zájmů svých členů v oblasti legislativy a v dalších oblastech a spolupracuje se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR, Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a dalšími organizacemi. Členství v Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky je dobrovolné. Členskými organizacemi této konfederace jsou pouze zaměstnavatelské svazy a sdružení, nikoliv jednotlivé podniky, a to: a) Unie zaměstnavatelských svazů ČR, b) Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, c) Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, d) Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), e) Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu, f) Zemědělský svaz ČR. Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD) Svaz českých a moravských výrobních družstev sdružuje 270 výrobních družstev, kterým poskytuje služby v oblasti obchodu a marketingu, napomáhá při vyhledávání a navazování obchodních kontaktů, organizuje společné expozice na veletrzích, výstavách a kontraktech, pořádá tiskové konference a další propagační akce a spolupracuje se sdělovacími prostředky. Jeho hlavním úkolem je hájit a prosazovat zájmy svých členů v tuzemsku i v zahraničí. SČMVD dnes provozuje značný rozsah podnikatelských činností a představuje významný ekonomický potenciál. Družstva jsou typickými představiteli malých a středních podniků a patří ke stabilním prvkům české podnikatelské struktury. Jejich základním výrobním programem je výroba spotřebního zboží v menších sériích nebo individuálního charakteru, založená zejména na vysoce kvalifikované řemeslné práci, a činnosti poskytované v oblasti služeb. 20

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Z Á S A D Y. pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance. ČMKOS a ASO

Z Á S A D Y. pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance. ČMKOS a ASO Z Á S A D Y pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance ČMKOS a ASO V Praze dne 1. 3. 2010 Z Á S A D Y pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance Kapitola I Úvodní ustanovení

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU Část první Základní ustanovení 1 1) Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou (dále jen komora ) je sdružení podnikatelů, zřízeným zákonem ČNR

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

DOPADOVÁ STUDIE č.14

DOPADOVÁ STUDIE č.14 DOPADOVÁ STUDIE č.14 Problematika kolektivní smlouvy vyššího stupně v zemědělství s návazností na problematiku mzdové úrovně zaměstnanců v zemědělských podnicích Studie č. 14 Problematika kolektivní smlouvy

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná S T A T U T Okresní hospodářské komory Karviná Část první Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní komora (dále jen komora ) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární

Více

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti

Více

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 Program Odborového svazu dopravy (dále jen OSD) na léta 2011 2016 navazuje na činnost OSD v minulých letech. OSD hájí a prosazuje spravedlivé, důstojné

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa

Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Článek I. Úvodní ustanovení Praskoleská společnost sv. Prokopa (dále jen Společnost) je dobrovolným sdružením občanů zaměřeným k plnění stanovených cílů a úkolů

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Vnitřní předpisy zaměstnavatele

Vnitřní předpisy zaměstnavatele Vnitřní předpisy zaměstnavatele a jejich význam pro BOZP konference 25. listopadu 2015 Eva Dandová, právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS dandova.eva@cmkos.cz Vnitřní předpis zaměstnavatele ( 305

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního,

Více

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov STANOVY Odborové organizace PILA Paskov Ve smyslu ustanovení Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno i právo občana se svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

STATUT Jihočeské hospodářské komory

STATUT Jihočeské hospodářské komory JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA STATUT Jihočeské hospodářské komory Článek 1. Základní ustanovení 1. Jihočeská hospodářská komora (dále jen JHK) byla ustanovena na základě zákona č. 301/1992 Sb. a č. 259/1996

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2008

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2008 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ Zpracováno v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR ve spoluprácii s Èeskomoravskou konfederací

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 11. ledna 2010 č. 40 Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Více

Smlouva o partnerství. v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s.

Smlouva o partnerství. v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s. Smlouva o partnerství v Místní akční skupině Blatensko, o.p.s. Smlouva nepojmenovaná dle 1746 odst. 2 NOZ závazek spolupráce Smluvní strany specifikované v čl. I této smlouvy se dohodly a svobodně rozhodly

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

S t a t u t Českého telekomunikačního úřadu

S t a t u t Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad Čj. 22 052/2005-606 S t a t u t Českého telekomunikačního úřadu Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Český telekomunikační úřad je ústřední správní úřad pro výkon státní správy, včetně

Více

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku STANOVY spolku SK Viktorie, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) SK VIKTORIE, z.s. (dále jen zapsaný spolek ) je spolkem, který je založen jako volný spolek fyzických osob, sdružující

Více

S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje

S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Část první čl. 1 Základní ustanovení (1) Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (dále jen KHK MSK) je sdružením podnikatelů přijatých

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY

ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY ODMĚŇOVÁNÍ A BENEFITY HLAVNÍ CÍLE POLITIKY ODMĚŇOVÁNÍ Poskytnout spravedlivý, transparentní a jednoduchý systém odměňování zaměřený na výkon Zajistit, aby osobní náklady společnosti byly vynakládány s

Více

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. Část odměňování. MAYR-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o.

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. Část odměňování. MAYR-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. KOLEKTIVNÍ SMLOUVA Část odměňování MAYR-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. Kolektivní smlouva 2016-2017 v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Stanovy občanského sdružení Gabriela o.s. I. Úvodní ustanovení 1/ Občanské sdružení s názvem Gabriela o.s. /dále jen sdružení / je občanským sdružením, určeným k morální, hmotné

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Část I. - Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Část I. - Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD Obecná ustanovení Na základě ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. zákoníku práce v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tento organizační předpis. Část I. - Všeobecná

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s.

Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Stanovy Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z.s. Část I. Základní ustanovení 1 Název, sídlo a působnost spolku 1. Název spolku: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, z. s. 2. Asociace institucí

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

II. 1. STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MOST. Základní ustanovení

II. 1. STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MOST. Základní ustanovení II. 1. STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY MOST 1 Základní ustanovení 1) Okresní hospodářská komora Most (dále jen okresní komora ) je sdružením podnikatelů přijatých za její členy, zřízená podle zákona

Více

STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009)

STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009) STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009) ZAKLÁDACÍ PREAMBULE Sdružení cestovní ruch (dále jen SCR) bylo založeno sdružením Jižní Čechy pohostinné a sdružením Služby v cestovním ruchu jako společná

Více

Stanovy ASOCIACE VZDĚLÁVÁNÍ, z.s.

Stanovy ASOCIACE VZDĚLÁVÁNÍ, z.s. Stanovy ASOCIACE VZDĚLÁVÁNÍ, z.s. 1.Článek Název a sídlo asociace 1. Úplný název: ASOCIACE VZDĚLÁVÁNÍ, z.s. 2. Sídlo: Primátorská 269/38, 180 00 Praha 8 3. IČ: 228 98 719 2. Článek Postavení asociace 1.

Více

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE NEMOVITOSTI Vlastník1: na straně jedné a Zprostředkovatel2: na straně druhé uzavřená, dne /v poté, co účastníci smlouvy sdělili druhé straně, že jim není známa žádná okolnost omezující

Více

Stanovy České informační společnosti, o.s.

Stanovy České informační společnosti, o.s. Stanovy České informační společnosti, o.s. Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Hlava I. Základní ustanovení Článek 1. 1. Česká informační společnost, o.s. (dále jen ČIS), je dobrovolné zájmové sdružení občanů

Více

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2392 Sbírka zákonů č. 203 / 2015 203 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

Organizační řád málotřídní školy

Organizační řád málotřídní školy Základní škola a mateřská škola Božičany, okres Karlovy Vary Organizační řád málotřídní školy 1.1. Úvodní ustanovení 1. Organizační řád Základní školy a mateřské školy Božičany (dále jen škola) upravuje

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů

Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů Aktuální přehled právních předpisů vydaných ve Sbírce zákonů Informujeme o následujících právních předpisech, v nichž je obsažena úprava pracovněprávních vztahů nebo která má vztah k odborové činnosti.

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

(4) Výkon vojenské činné služby nebo civilní služby je překážkou výkonu dobrovolnické služby.

(4) Výkon vojenské činné služby nebo civilní služby je překážkou výkonu dobrovolnické služby. Platné znění částí zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 420/2011

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Hany Benešové a Mateřská škola Bory, příspěvková organizace Bory 161, 594 61 Bory ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 134/2008 Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne: 23.4.2008 Směrnice nabývá

Více

59 ZÁKON. ze dne 24. února o veřejné podpoře ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

59 ZÁKON. ze dne 24. února o veřejné podpoře ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 59 ZÁKON ze dne 24. února 2000 o veřejné podpoře (zákon byl zrušen ke dni 1. května 2004 zákonem č. 215/2004 Sb.) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět

Více

S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava

S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava Čl. I Základní ustanovení Svaz obcí Národního parku Šumava je zájmovým sdružením právnických osob, založeným podle 20 f j zákona č. 40/1964 Sb., občanský

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, založené dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů,

Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, založené dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, NÁVRH STANOV I. Úvodní ustanovení Dne 3.12.1991 vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ U Školské zahrady, se sídlem U Školské zahrady 4, 182 00 Praha 8, IČ 457 73 530, založené dle tehdy platného

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37 ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY STAŇKOV, PUCLICKÁ 37 Platnost Organizačního řádu od 1.9.2009 do doby doplnění nebo přepracování. Všeobecná ustanovení Organizační řád mateřské školy upravuje organizační

Více

ASO ÈMKOS PRÙVODCE SOCIÁLNÍM DIALOGEM PRO ZAMÌSTNANCE. Uèební manuál. Zpracovala: Mgr. Denisa Heppnerová a kolektiv Praha 2006

ASO ÈMKOS PRÙVODCE SOCIÁLNÍM DIALOGEM PRO ZAMÌSTNANCE. Uèební manuál. Zpracovala: Mgr. Denisa Heppnerová a kolektiv Praha 2006 ÈMKOS ASO PRÙVODCE SOCIÁLNÍM DIALOGEM PRO ZAMÌSTNANCE Uèební manuál Zpracovala: Mgr. Denisa Heppnerová a kolektiv Praha 2006 Projekt je financován MPSV ÈR, 2006 Mgr. Denisa Heppnerová a kol. PRŮVODCE SOCIÁLNÍM

Více

Analýza kolektivního vyjednávání JUDr. Jitka Hejduková, CSc.

Analýza kolektivního vyjednávání JUDr. Jitka Hejduková, CSc. Analýza kolektivního vyjednávání JUDr. Jitka Hejduková, CSc. ředitelka zaměstnavatelské sekce Etapa I: Výstupy analýzy kolektivního vyjednávání na úrovni kolektivních smluv vyššího stupně Obsah analýzy

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR J E D N A C Í Ř Á D Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1 Účel Jednacího řádu RHSD V návaznosti na platný Statut Rady hospodářské a sociální dohody ČR (dále jen RHSD ČR) upravuje Jednací

Více

Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace

Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA Článek 1 Název a sídlo organizace 1. Název organizace: VIA TEMPORA NOVA, o.s. 2. VIA TEMPORA NOVA má sídlo ve Václavské ulici 1526, Roztoky u Prahy Článek 2

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

Stanovy Sdružení nájemníků ČR

Stanovy Sdružení nájemníků ČR Stanovy Sdružení nájemníků ČR Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Sdružení nájemníků České republiky (dále jen SON ) je dobrovolné sdružení občanů České republiky, založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

Více

Změny v ZP k

Změny v ZP k Změny v ZP k 1.1.2012 Upozornění a komentář k některým změnám v zákoníku práce účinným od 1. 1. 2012 4b 1. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona,

Více

(Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče

(Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče (Vzor) Smlouva o provádění závodní preventivní péče uzavřená podle 51 a 491 odst. 1 a 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění, a ve smyslu 18a, 35a a 40 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví

Více

Kolektivní smlouvu vyššího stupně

Kolektivní smlouvu vyššího stupně Odborový svaz pracovníků obchodu Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1 zastoupený předsedou Alexandrem Leinerem (dále jen "odborový svaz ") a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110

Více

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Aleš KROUPA Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. www.vupsv.cz Analýza je součástí veřejné zakázky

Více

PROGRAM Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb

PROGRAM Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb PROGRAM Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb Odborový svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb (dále též OS ZPTNS) je dobrovolnou, otevřenou

Více

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014

ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 ZMĚNY ZÁKONÍKU PRÁCE OD ROKU 2014 Olga Kryštofová 29.1.2014 Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) je součástí soukromého práva a upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. vnitřní předpis č.:o1/06. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŠLAPANOV, příspěvková organizace. Spisový znak: A 10.

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. vnitřní předpis č.:o1/06. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŠLAPANOV, příspěvková organizace. Spisový znak: A 10. vnitřní předpis č.:o1/06 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Spisový znak: A 10 Obsah: I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Všeobecná ustanovení Základní údaje o škole Předmět činnosti školy II. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŠKOLY Útvary školy a

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 229/1998 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná), 1970 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce,

Více

STANOVY UNIE ČESKÝCH FOTBALOVÝCH ROZHODČÍCH

STANOVY UNIE ČESKÝCH FOTBALOVÝCH ROZHODČÍCH STANOVY UNIE ČESKÝCH FOTBALOVÝCH ROZHODČÍCH Článek I. Úvodní ustanovení 1) Název občanského sdružení: Unie českých fotbalových rozhodčích (dále jen UČFR ). Sídlo: Diskařská 100, Praha 6, PSČ 169 00 2)

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Správní právo III/2 VY_32_INOVACE_195 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola. ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29 tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.cz Organizační řád Část I. - Všeobecná ustanovení Článek 1 Úvodní

Více

Organizační řád školy

Organizační řád školy Základní škola a Mateřská škola Štěkeň, okres Strakonice Organizační řád školy I. Obecná ustanovení Tato směrnice je vydána na základě zákona č. 262/2006 Sb. -zákoníku práce v platném znění. II. Úvodní

Více

Navrhované změny zákoníku práce

Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací

Více

Kolektivní vyjednávání a řešení sporů z kolektivního vyjednávání

Kolektivní vyjednávání a řešení sporů z kolektivního vyjednávání ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Diplomová práce Kolektivní vyjednávání a řešení sporů z kolektivního vyjednávání Ondřej Špendlíček ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Akademický

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace Úplné znění stanov, schválené Valnou hromadou dne 6.6.2006. 1/5 STANOVY Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců Článek I. Základní ustanovení 1. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců

Více

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam Přednáška pro podnikatele nový Zákoník práce Nový zákoník práce - základní principy nového pracovněprávního kodexu, hlavní změny, srovnání se současnou právní úpravou.

Více

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení S T A N O V Y Název organizace: Regionální sdružení sportů Svitavy, z.s. IČ : 00435805 Sídlo organizace: Svitavy, Kapitána Nálepky 39 Působnost: Regionální sportovní tělovýchovná organizace tělovýchovných

Více

Stanovy spolku Síť ekologických poraden STEP, z. s.

Stanovy spolku Síť ekologických poraden STEP, z. s. Stanovy spolku Síť ekologických poraden STEP, z. s. Článek I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Název spolku je: Síť ekologických poraden STEP, z. s. (dále jen Spolek ). 2. Spolek používá zkrácený název STEP, jenž

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

STANOVY. I. Úvodní ustanovení

STANOVY. I. Úvodní ustanovení STANOVY I. Úvodní ustanovení Sdružení rodičů a příznivců Gymnázia v Hořovicích, IČ: 616 86 123, bylo založeno v roce 1995 dle tehdy platného zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, za účelem koordinace

Více